2548/IX.

Interpelace

poslance dra Ladislava Danka a druhů

vládě o stavbě školy v Luzné.

Obec Luzná, čítající 886 obyvatel, ležící v kamenitém a skalnatém Valašsku, zcela chudobná a žijící v hrozné bídě a nedostatku, byla donucena nadřízenými úřady školskými k přestavbě a přístavbě školy nákladem 550. 000 Kč v roce 1930/31. Stavba školy pohltila všechen obecní majetek a ještě musela si obec vypůjčiti na ni:

1.	v Raiffeisence ve Valašské Polance	200. 000 Kč,
2.	ve spořitelně města Vsetína	52. 581 Kč,
3.	u soukromých věřitelů	63. 388 Kč.
	Celkem	315. 969 Kč.

Od raku 1931 nabyla schopna zaplatiti úroky, které činí ročně 20. 000 Kč, čímž dluh strašně vzrůstá a vhání občany do propasti zoufalství, bídy, hladu, zimy a trpkosti a nenávisti vůči škole a nadřízeným úřadům školským, okresním a zemským, jichž vinou se octli v tak nevýslovném neštěstí, v nesnesitelných břemenech školních přirážek, v naprostém ochuzení a bídě.

Nadřízené úřady slibovaly státní subvenci a donutily obec a občany ke stavbě, ač se bránili tomu. Dodnes haléře nedostali. Ministerstvo školství povolilo sice subvence valašskému školství, ale zmíněná obec, ač je nejchudobnější ze všech, byla opomenuta, což občany nesmírně bolí, naplňuje zoufalstvím, poněvadž nemají co jísti, do čeho se obléci a věřitelé je žalují prostřednictvím advokátů o okamžité zaplacení dluhů. Tím vznikají obci a poplatníkům nové ohromné výdaje, čímž je dovršeno vykořistění a úplně zničeni občanů. Otec i soukromí učitelé pozbudou exekucí všech svých nepatrných majetků. Kdo je bude živit? Kdo bude živit a šatit jejich děti? V každém domečku je průměrně 6 až 8 hladových, nuzně oděných děti! Odnikud haléře! Jak mohou spláceti občané tak ohromný dluh školními přirážkami, když plené poličko nic nenese? Proč byli odmítnuti, ač jsou jistě 10kráte chudobnější obec než ostatní? Proč za své ohromné oběti a náklady pro školu a vzdělání mají býti potrestáni a odkopnuti?

Podepsaní se táží:

Jsou vládě známy poměry v této interpelaci uvedené?

Jest vládě známa zoufalá situace obce a občanů Lužné, kteří nezaviněně a proti své vůli byli přivedeni do nesmírných těžkostí?

Jest vláda ochotna učiniti všechna opatření k tomu, aby finanční situace pro občany obce Luzné byla zmírněna a jak a to v nejkratší době?

Jest vláda ochotna tazatelům podati neprodleně zprávy?

V Praze dne 24. dubna 1934.

Dr. Daněk,

Adámek, Rýpar, Stanislav, Košek, dr. Dolanský, Navrátil, Stašek, Janalík, Kaňourek, Sedláček, Roudnický, dr. Novák, Petr, Vaculík, dr. Mičura, Šamalík, Myslivec, dr. Nosek, Knotek, Vičánek, Světlík, Bezděk.

2548/X.

Interpelace

poslance Jurana a soudruhů ministru sociální péče

o zastavení invalidního důchodu stoprocentnímu invalidovi Čeňku Juřenovi z Břeclavi.

Výměrem zemského úřadu pro válečné poškozence v Brně č. 23/872/8 byl Čeňku Juřenovi z Břeclavi přiznám invalidní důchod. Jedná se o válečného invalidu stoprocentního, který má amputované obě spodní končetiny a mimo to má amputované tři prsty na pravé ruce a první články na ukazováčku a palci. Nemůže se vůbec bez cizí pomoci pohybovati, je odkázán na cizí pomoc, musí používati vozíku. Amputace musela býti vykonána pro omrznutí končetin za světové války, což bylo také při superarbitračním řízení prokázáno. Tomuto invalidovi byla nyní invalidní renta zastavena s odůvodněním, že přihláška o důchod byla podána opožděně. Dosavadní prakse zemských, resp. okresních úřadoven pro péči o válečné poškozence byla taková, že přiznáni důchodu válečnému poškozenci bylo prováděno vždy s nejpečlivějším šetřením, a byl-li válečnému poškozenci Čeňku Juřenovi přiznán invalidní důchod, stalo se tak jistě po nejpečlivějším předběžném šetření. I kdyby přihláška jmenovaného invalidy byla podána opožděně, bylo by nemyslitelné, aby s hlediska lidskosti bylo vyplacení invalidní renty zastaveno takovému člověku, který není schopen vůbec žádné práce.

Podepsaní se táží:

Zná pan ministr tento případ?

Co hodlá pan ministr učiniti, aby byl zrušen zamítací výměr o zastaveném vyplácení důchodu jmenovanému poškozenci?

Souhlasí pan ministr s postupem podřízených úřadů, aby tak potřebnému invalidovi byl odmítán invalidní důchod?

V Praze dne 24. dubna 1934.

Juran,

Dvořák, Steiner, Čižinská, Novotný, Höhnel, Bílek, Török, Procházka, Kopecký, Hadek, Sliwka, Kubač, Hodinová-Spurná, Tyll, Štourač, Stern, Babel, Vallo, J. Svoboda, Štětka, Krosnář, Kliment, Russ, Zápotocký.

2548/XI.

Interpelace.

poslance Tylla a soudruhů ministru vnitra

o trestání dělníků za účastenství na stávce

a její průběh v Dovhé na Podkarpatské

Rusi.

Koncem měsíce ledna 1934 vstoupili lesní dělnici oblasti Dovhé na Podkarpatské Rusi do stávky, protože jejich mzdy za 8hodinovou dobu pracovní obnášely 3 Kč až nejvíce 7 Kč. Firmy, které pracovaly na státních dodávkách, snažily se dělnictvo provokovati verbováním stávkokazů a okresní úřad v Iršavě poskytl na ochranu firem a stávkokazů silnou četnickou asistenci. Dělnictvo, jsouc pobouřeno provokativním jednáním firem, snažilo se upozorniti na to, že mají dělati stávkokaze, prácechtivé dělníky, kteří byli firmami podvedeni a to tím způsobem, že firmy těmto dělníkům, při najímání jich do práce neřekli, oč se jedná. Na nádraží v Dovhé, kde pracovali 3 stávkokazové, odebralo se stávkující dělnictvo, aby upozornilo pracující dělníky, že je jejich povinností, aby práci opustili.

Okresní úřad v Iršavě na udání četnické stanice v Dovhé trestal některé dělníky, kteří prý měli býti původci shluknutí stávkujících dělníků na nádraží v Davhé dne 5. února 1934. Jsou to dělníci Jura Pilip, Demetr Nimčuk a Ivan Seninec. Pilip Jura a Demetr Nimčuk byli trestáni okresním úřadem v Iršavě podle § l čl. XI z roku 1879 a min. nař. č. 7430 z r. 1913 peněžitou pokutou a ještě k trestu uzamčením na 14 dnů. Ivan Seninec byl trestán, že naváděl svého syna Andreje, aby se neslušně choval vůči četníkům.

Ve všech těchto třech případech ani jednomu nebylo prokázáno, že by byl průvod vedl, že by ho byl organizoval a že by byl vedoucím průvodu. Ani četnická asistence nezjišťovala na místě samém trestný čin dělníků. Demetr Nimčuk vůbec se nezúčastnil domnělého průvodu, ani nebyl pří-

tomen, ani ho nevedl a přesto ho okresní úřad v Iršavě trestá. Ivan Seninec také nemohl naváděti svého jedenáctiletého syna, aby na četníky křičel, protože syn Andrej byl mezi desítkami dětí, které pobíhaly okolo.

Dne 2. února 1934 projela do Dovhé delegace komunistických poslanců a dělnictvo i obyvatelstvo, dozvěděvše se o příjezdu delegace, odebralo se na nádraží, aby ji přivítalo. Za to je okresním úřadem v Iršavě pokutován a k trestu uzamčení na 15 dnů odsouzen Demetr Nimčuk, ač neorganisoval žádný průvod, ani tábor a ač dělníci sami ze svého popudu šli s delegací přes Dovhu na stávkovou tóňu.

Ptáme se pana ministra:

1. Je pan ministr ochoten naříditi, aby tyto případy byly řádné vyšetřeny?

2. Je pan ministr ochoten naříditi zrušení rozsudků okresního úřadu v Iršavě?

3. Co hodlá pan ministr učinit, aby podobné případy, omezování dělnických práv, se neopakovaly?

V Praze dne 24. dubna 1934.

Tyll,

Slivka, Steiner, Krosnář, Novotný, Procházka,

Juran, Zápotocký, Kopecký, Dvořák, Hadek, Štou-

rač, Török, Kliment, Bilek, Höhnel, Babel, Kubač,

Čižinská, Russ, Vallo, J. Svoboda, Hodinová-

Spurná, Stern.

2548/XII (překlad).

Interpelácia

poslanca Hokkyho a druhov ministrovi verejných prác

o snížení cien elektrického prúdu v zemi Podkarpatoruskej.

Pane minister!

V zemi Podkarpatoruskej stále rozhorčenejšie zaznieva volanie po lacnejších cenách elektrického prúdu. Je bezo sporu, že zo všetkých zemí republiky je v tejto malej zemi cena elektrického prúdu najdrahšia. Delegáti mest bezpočtukrát protestovali proti vysokým cenám elektrického prúdu v anketách, zhromaždeniach, článkoch listov, ba najnovšie i deputáciou vyslanou do ministerstva. Pán minister Dostálek, človek spra-

vodlivý, sám uznal, že požiadavky mest sú oprávnené. A preca márne baly všetky protesty mest, ač je všeobecne známe, že tieto vysoké ceny nie sú režijnými náklady odôvodnené. Preto bola utvorená ako »verejnoprospešná« spoločnosť P. R. E., aby miernila ceny elektriky. A zvlášte je to odôvodnené za dnešnej ťažkej hospodárskej situácie. To mal na mysli i štát, keď tejto spoločnosti prispel pomocou za cenu velikých hmotných obetí, ktoré nie sú v pomere s príkrym stanoviskom spoločnosti P. R. E., ktorým sa uzatvára proti sníženiu cien elektrického prúdu.

Režijné náklady spoločnosti P. R. E. podľa názoru znalcov mohly by byť podstatne snížené. Ak by ste si, pane minister, prial, ochotne poslúžim Vám dátami. Keby však bolo znalcom mest dovolené nahliadnuť do závodných kníh P. R. E., tu by oni našli spôsoby a možnosti, kde a ako by sa mohlo šetriť.

Nebol náležite opodstatnený prejav ministerstva financií učinený vraj voči istej deputácii, že vraj je nemožné snížiť ceny prúdu, lebo vraj spoločnosť P. R. E. urobila obrovské investicie a mala by ohromný deficit. Investície body - podlá názoru znalcov - už od prvopočiatku pochybené, lebo práve naopak nie v Užhorode, ale v Maramaroši maly byť vodné diela zriadené, keďže v riekach maramarošských, v Tise a jej prítokoch je skrytá obrovská vodná sila, ktorá mohla zásobovať lacným prúdom celú zem Podkarpatoruskú.

Avšak i vo vybudovaní elektrického vedenia staly sa ohyby. Vedenie bolo vybudované do Ťačeva, aniž bola zjednaná dohoda s Chustom, počítajúcim 18. 000 obyvateľov. A tak celé dialkové vedenie od Kráľ. Chlumca je takmer naprosto zbytočné. Nechcem sa rozhovoriť o menšej chybe (znázornenej na pripojenej fotografii), ktorá nasvedčuje tomu, že rieka Nagyág už vyvrátila vedenie len pred niekoľko rokmi postavené, a rovnaký osud čaká na stĺpy postavené pozdĺž rieky Tisy.

Po uvedenom s úctou tážem sa pána ministra:

Či hodláte súrne zakročiť, aby čo najskôr došlo v zemi Podkarpatoruskej k snížemiu cien elektrického prúdu, ktoré je s hľadiska sociálneho, hospodárskeho i kultúrneho odôvodnené?

V Prahe, v mesiaci apríli 1934.

Hokky,

Dobránsky, Szentiványi, dr. Jabloniczky, Nitsch,

Oehlinger, Bobek, dr. Mayr-Harting, Scharnagl,

Zajiček, Fritscher, Stenzl, Eckert, Prause, Kunz,

dr. Luschka, dr. Petersilka, Krumpe, Greif,

dr. Holota, dr. Törköly, Fedor, dr. Szüllö.

2548/XIII (překlad).

Interpelace

poslance Windirsche a druhů vládě

o rozdělení obvodů působnosti jednotných zemědělsko-technických odděleni okresních úřadů v zemi České.

Vyhláškou zemského presidenta pro Čechy ze dne 6. února 1934, čís. 52. 115 pres. ai 1933, bylo vyhlášeno, že ministr zemědělství dohodnuv se s ministrem vnitra určil podle § 7, odst. 3, zákona ze dne 14. července 1927, čís. 125 Sb. z. a n., obvody působnosti jednotných zemědělsko-technických oddělení okresních úřadů v zemi České. Stalo se to na podkladě zákona o správní reformě, jehož kdysi vychvalované přednosti mezi jiným měly záležeti v tom, že se v zájmu státní správy, a aby bylo vyhověno požadavkům praktického života, připraví rozhodnutí účelněji společnou prací živlu úřednického a laiků.

Z rozdělení obvodů působnosti jednotných zemědělsko-technických oddělení okresních úřadů v zemi České lze však seznati, že k tomuto žádoucímu stydni administrativy s živlem laickým nedošlo. Vysvítá to mezi jiným z naprosto neúčelného způsobu přidělení několika politických okresů k obvodům, do jejichž úředního sídla lze se dostati jen s velkou ztrátou času a peněz. Tak na příklad severočeské politické okresy Rumburk, Šluknov a Varnsdorf byly přiděleny obvodu litoměřickému, ačkoliv z těchto okresů jest nejblíže do Liberce.

Politický okres Dubá byl opět přidělen k obvodu libereckému, ačkoliv tento okres jest velmi blízko u Litoměřic.

Politický okres Jilemnice byl připojen k obvodu královéhradeckému, ačkoliv nejblíže leží Liberec. Bylo by bývalo účelnější, aby se přihlíželo ke stránce dopravně-politické, a s hlediska této nutnosti bylo by se nejlépe vyhovělo potřebám, kdyby se byly obvody rozdělily dokonce podle dopravně-politické polohy jednotlivých soudních okresů.

Ačkoliv jest důležité a velmi cenné, aby se vyhovělo potřebám celku provedenou decentralisací zemědělské služby, přece třeba přihlížeti k tomu, aby obvody jednotných zemědělsko-technických oddělení okresních úřadů byly ohraničeny tak, aby tím příslušné vrstvy obyvatelstva nebyly poškozeny.

Proto se tážeme pana předsedy vlády:

1. Proč byly rozděleny obvody působnosti jednotných zemědělsko-technických oddělení okresních úřadů v zemi České bez spolupráce se zúčastněnými korporacemi a jmenovitě s vodohospodářskými svazy,

2. s jakých hledisek došlo k tomuto novému rozděleni,

3. je pan předseda vlády ochoten naříditi, aby již provedené rozdělení obvodů působnosti jednotných zemědělsko-technických odděleni okresních úřadů v zemi České bylo změněno podle potřeb praktického života,

4. je ochoten naříditi, že příště podobná opak tření smějí býti prováděna jen v dohodě úřadů s povolanými zastupitelstvy laiků?

V Praze dne 24. dubna 1934.

Windirsch,

Platzer, Gläsel, Viereckl, Oehlinger, Scharnagl,

Zajíček, Fritscher, dr. Mayr-Harting, Bobek, Kunz,

dr. Luschka, dr. Petersilka, Greif, Krumpe, dr.

Hodina, Köhler, Böhm, Zierhut, Heller, Halke.

2548/XIV (překlad).

Interpelácia

poslanca Hokkyho a druhov ministrovi školstva a národnej osvety

o maďarskej škole obci Karačialva, Matyfalva, Batar a Farkašfalva.

Pane minister!

Počet maďarského obyvateľstva nasledujúcich obcí okresu Veľká Sevľuš činí i podľa štatistických dát republiky Československej z r. 1930 o hodne viac než 50%. Sú to obce: Karačfafva so 72. 62%, Fankašfalva s 56. 8%, Matylfalva s 53. 56% a Batár s 51. 62%. A preca nemajú tieto obce maďarskej školy.

Obce tie žiadaly o maďarskú školu jednak podpismi takmer všetkých svojich dospelých obyvateľov, jednak prostredníctvom svojich obecných zastupiteľských sborov, a ač sčítanie ľudiu v r. 1920 vykazovalo ešte väčší počet maďarského obyvateľstva, preca nemohly školy získať.

Na základe uvedeného tážeme sa s úctou pána ministra:

Či site ochotný súrne zakročiť, aby maďarská škola pre výšuvedené obce bola v školskom roku 1934/1935 zriadená?

V Prahe, v mesiaci apríli 1934.

Hokky,

Szentiványi, dr. Jabloniczky, dr. Holota, Krumpe, Zajíček, Stenzl, Fritscher, dr. Mayr-Harting, dr. Törköly, Dobránsky, Nitscb, Greif, Scharnagl, Kunz, Eckert, Prause, dr. Luschka, dr. Petersilka, Bobek, Oeblinger, Fedor, dr. Szüllo.

Původní znění ad 2548/V.

Interpelláció

Beadják dr. Holota János képviselő és társai

a pénzügyminiszter úrhoz

kistermelők dohánytermelési engedélyeinek indokolatlan bevonása tárgyában.

Az 1934. évre szóló dohánytermelési engedélyek kiadásánál Udvard községben nagy feltűnést keltett, hogy huszonhárom kisgazda, kivétel nélkül régi, nyolc-tíz, sőt tizenhárom éves dohánytermelő ezidén nem kapott dahánytermelési engedélyt. A károsultaik a következők:

1. Dékány István 490 sz. l holdon termelt saját müvelésben,

2. Boldizsár András 1077 sz. l m. holdon termelt saját művelésben, 12 év óta dohánytermelő,

3. özv. Gergely Ferencné fél kat. holdon saját művelésben termelt,

4. Bajkai Sándor 362 sz. fél kat. holdon saját müvelésben termelt,

5. Gergely Albert 1039 sz. fél kat. holdon 12 éve termelt dohányt,

6. Kaplóczky Manyhértné 677 sz. fél kat. holdon 12 éve termelő,

7. Pintér Lajos 357 sz. l magyar holdon 11 év óta termelt dohányt,

8. Istenes József 533 sz. fél kat. holdon 10 év óta termelő,

9. Nagy András 879 sz. fél kat. holdon 10 óv óta termelő,

10. Sztanko István 431 sz. fél kat. holdon 11 év óta termelő,

1. Salgó Lajos 462 sz. fél kat. holdon 11 év óta termelő,

12. Istenes József 444 sz. hét m. holdon 10 év óta termelő 2 családos dohánykertésszel,

13. Pintér Béla 1051 se. 3 holdon saját művelésben 10 év óta termelő,

14. Nagy Lajos 7 magyar holdon 2 dohánykertésszel 12 év óta termel,

15. Czifra István 2 magyar holdon feles müvéltetés 12 év óta,

16. Baka Sándor 200 sz. l kat. holdon saját művelésben 12 éve,

17. Vadkerti Menyhért 6 magyar holdon felesen 12 év óta.

18. Gállá Jajos 10 m. holdon 2 dohányossal 10 éve,

19. Lengyel József l m. holdon felesen, 10 év óta.

20. Lengyel István l m. holdon felesen 13 éve.

21. Galla József (barna) fél kat. holdon saját müvelésben 8 éve,

22. Német Latos 5 m. holdon saját művelésben 8 éve,

23. Keresztes András I m. holdon saját művelés 10 éve.

összesen 23 termelő 46 és fél hold területre nem kapott tehát dohánytermelés! engedélyt. Ezek közül 17 törpebirtokos 102 családtaggal. Egyik-másik károsult a dohánybeváltóhivatalban érdeklődésére azt a választ kapta, hogy a termelési engedély kmenvadásásának oka az, hogy az illető, vagy valamely családtagja résztvett a Magyar nemzeti párt 1933. júniusában tartott népgyűlésen. Nehezen érthető, miért szolgálhatna okul a dohánytermelés! engedély megvonásánál egy gyűlésen való részvétel,. különösen ha a gyűlésen maga az engedélyes nem is vett rését, csak valamely hozzátartozója. A felsorolt adatok önmagukban is eléggé megmondják, hogy a károsultak legnagyobb része törpebirtokos, akinek a dohánymiivelésen kivül nincs más keresete s igy most a dohányjövedéki igazgatóság elhatározása szép számban termelte ki az ujabb munkanélkülieket.

Miután javarészt kis dohánytermelőről van szó, akinél a dohánypalánta beszerzése nehézséget nem okoz - a termelő rendesen annyi magot kap, hogy a. palánta felét is alig ültetheti el, a többi paláintát elpusztítani köteles - ezért a dohánytermelési engedélyek igen sürgős, legkésőbb április végéig 'történendő kiadásaival a kétségtelenül megtörtént hiba jóvátenető voma.

Az előadottak alapjain kérdezzük a pénzügyminiszter urat:

1. Van-e tudomása arról, hogy huszonhárom udvardi kisgazda, javarészt 8-13 éves dohánytermelő az 1934. évre nem kapott dohány termelési engedélyt?

2,. Hajlandó-e haladéktalanul intézkedni, hogy a felsoroltak utólag kapják meg a dohánytermelés! engedélyt?



Praha, 1934. április 23.

Dr. Holota,

Szertivinyl, dr. Sziillö, dr. Jabloniczky, Eckert,

dr, Schollich, Ing. Kallina, Horpynka, Scharnagl,

Bebék, dr. Petersilka, dr. Keibl, Prause, Fedor,

dr. Törköly, Dobránsky, StenzI, dr. flanrelch,

Mafzner, dr. Luschka, Nltsch, Hokky.

Původní znění ad 2548/VI.

Interpelláció

Beadják dr. Holota János képviselő és társai

az Iskola és népmüvelésügyi miniszter úrhoz

a bratislavai Kárpátuccai magyar tannyelvű népiskolában történi, a magyar kisebbséget sértő események tárgyában.

1933. december l. -én a bratislavai Kárpát uccai iskolában a szlovák és magyar tanulók

részére Jáger Ferdinándné, az iskola szlovák nemzetiségű kézimunkatanítónője a szokástól letérőén közös kézimunka-órát tartott. A tanítónő néhány percre kiment a tanteremből, ezalatt az egyik szlovák tanuló, Slánková, azt mondta Grosschadel Rózának s általában az egész magyar osztálynak, hogy »sviné rnadari«. Amikor HL tanítónő visszajött a terembe, a szlovák iskolaslány panaszkodott neki a magyar tanulókra, mire a tanítónő ezeket mondotta előbb magyarul, majd szlovákul: »ha a szlovákokkal néni fértek meg, menjetek Magyarországra, ott a ti helyetek. Paktooljatok össze. Buták a szlovák szülőik, hogy támogatnak titeket és a magyarok egy fillért nem adnak. Ha a szlovák szidok nem volnának, a magyarok nem tudnának megélni. * Eközben Grosschadel Rózát kétszer arculütötte, hátbavágta s ugy taszította a dobogóhoz, hogy a gyerek megütött térde napokig sajgott. A történtek után valahányszor a szlovák nemzetiségű tanulók elmenteik nevezett mellett, mindig megru«ták, a tanítónő pedig egy szóval sem fedte meg őket s nem is figyelmeztette, hogy ezt ne tegyék.

Másnap a magyar tanulók elpanaszolták a történteikéit osztályfanttónojütoiek, Dubrovay Ferenonének, aki az esetről jelentést tett az iskolaigazgatóliaik, Koczián Istvánnak.

Grosschadel Mária édesanyja, özv. Szabó Gyulánéval felkereste az igazgatót és felvilágosítást kért a történtekről és elégtételt. Az igazgató magáihoz hivatta Jager Ferdinándné tanítónőt, majd Dubrovay Ferencné tanítónőt és a magyar osztály ama tanulóit, akik & kézimunkaórán résztvettek. A gyermekek kihallgásukkor mind igazolták a magyarokra sértő kifejezéseik elhanzását. Az igazgató kijelentette szemrehányásképpen Jägernének, hogy figyelmeztetése ellenére tartott közös órát a szlovák és magyar gyermekeknek, amit ő nem helyeselt. Jägerné ez alkalommal ismételtein beismerte, hogy igenis, mondotta, hogy »menjeroek a magyarok Magyarországra«, Dubrovay Ferencnél pedig megfenyegette, hogy fel fogja jelenteni, mert az a meggyőződése, hogy ő bujtogatta fel a magyer gyermekeket a panaszra. Dubrovay Ferenoné ellen a vizsgálat valóban meg is indult. Egy ujabb kihallgatás során Jägerné a magyar gyermekekre vonatkozólag megismételte azon kijelentését, hogy smenijetek Magyarországra hozzátéve még ezt: »mert cigányok vagytok és hazudtok«.

Miután Jäger Ferdinándné tanítónő ellen a fegyelmi vizsgálatot nem inditották meg. bár igen súlyos esetnől van szó, ezért Grosschadel Roza tanuló édasamyja a pozsonyi áHamügyészségen 1934. január 8. -án St. 112/34 szám alatt büntető feljelentést tett a tanítónő elten s az eljárás meg is indult.

A Kárpát uccai iskoláiban lejátszódott és éppen ismertetett botrányos események az iskolát látogató magyiarajku tanulók s azok szülei körében nagy Izgalmat s jogos felháborodást keltettek s joggal követelnek elégtételt.

Az előadottak alapján kérem az iskola és népmüvelésügyi miniszter urat:

Van-e tudomása a Kánpátuccai népiskolában lejátszódott, éppen vázolt eseményeikről?

Hajlandó-e az ügyben sürgősen vizsgálatot elrendelni?

Hajjlandó-e a bűnösökkel szemben a fegyelmi eljárást folyamatba helyezni?

Hajlandó-e intézkedni az iránt, hogy ez iskolatermekbe mint tanítók és nevelők ne lephessenek be oly személyek, akik a serdületlen ifjúságot nemzeti gyütöttel fekélyezik és mételyezik?

Prága, 1934. április 20.

Dr. Holota,

Szentiványi, dr. Szüllo, Dobránsky, Stenzl, dr. Schollich, Bobek, Horpynka, dr. Petersilka, dr. Keibl, dr. Hanreich, dr. Luschka, Eckert, dr. Jabloniczky, dr. Törköly, Hokky, Fedor, Prause, Nitsch, Ing. Kallina, Matzner, Scharnagl.

Původní znění ad 2548/XII.

Interpelláció

Beadják Hokky Károly országgyűlési képviselő és társa!

a közmukaügyi miniszter urhoz

a kárpátaljai villanyárak leszállítása tárgyában.

Miniszter Úr!

Ruszinsztoában mind elkeseredettebben hangzik fel a kiáltás, az olcsóbb villanyárak után. Kétségtelen, hogy a villanyárak az egész köztársaság területén, e kis országban a legdrágábbak. A városok küldöttei számtalanszor tiltakoztak a magas villanyárak étien ankéteken, gyűléseken, a lapok hasábjain, sőt legutóbb a minisztériumba vezetett küldöttségek utján. Dostálek miniszter úr - aki méltányos ember - maga is elismerte, hogy a városok követelései jogosak. Mégis hiába volt a varasok minden tiltakozása, jóllehet köz-

tudomású, hogy az előállitási költségekkel nincs indokolva ez a magas ár. Azért alakult meg, mint »közhasznu« társaság a P. R. E., hogy a villanyárakat mérsékelje. Különösen indokok ez a mai nehéz gazdasági helyzetben. Ez volt a célja az államnak is, amikor segítségére sietett a társaságnak nagy anyag! áldozatokkal, amelyekkel nincs arányban a P. R. E. rideg elzárkózása a villanyárak leszállítása elöl.

Szakértők véleménye szerint a P. R. E. üzeni kiadásai lényegesein leszállíthatok. Amennyiben a miniszter úr óhajtaná, készséggel szolgálok adatokkal. Ha azonban a városok szakembereinek megengednék a P. R. E. üzenni könyveibe való betekintést, ügy ők készséggel feltárják azokat a módokat és lehetőségeket, hol nyilik álkalom a takaréskodásra.

Nem volt kellően megalapozva a pénzügyminiszteriumnaknak egy küldöttség előtt tett amaz állítólagos kijelentése, hogy lehetetlen az áramdíj leszállítás, mert a P. R. E. rengeteget invesztált és óriási deficitje lemmé. Az invesztálás ab ovó elhibázott volt - szakemberek véleménye szerint - mert épp ellenkezőleg kellett volna megépiteni nem Ungváron, hanem Mármarosban a vízmüveket, imént a mármarosi folyókban, a Tisza és mellékfolyókban, oly óriási vízi energia rejlik, amely olcsó áramúnál láthatta volna el az egész Ruszinszkót. De a már meglevö vezeték kiépitésében is hibák történtek, kiépítették a vezetéket Técsöig anélkül, hogy a 18. 000 lakosú Huszttal előbb megegyeztek volna. Igy az egész távvezeték Királyházától csaknem teljesen hiábavaló volt. Nem óhajtom szóvá tenni az itt mellékelt fényképen látható kisebb hibát, amely igazolja, hogy a pár évvel ezelőtt épített vezetéket a Nagyág aiár is kidöntötte, s ugyan e sors vár a Tisza mellett fekvő hasontó oszlopra is.

Tisztelettel kérdem ezek után a miniszter urat:

Hajlandó-e sürgősen intézkedni, hogy Ruszinszkóban a villanyáraknak a scociális, gazdasági és kulturális szempontból is indokolt leszállítása mieföbb megtörténjék.

Praha, 1934. április hó.

Hokky,

Dobránsky, Szentiványi, dr. Jabloniczky. Nitsch,

Oehlinger, Bobek, dr. Mayr-Harting, Scharnagl,

Zajíček, Fritscher, Stenzl, Eckert, Prause, Kunz,

dr. Luschka, dr. Petersilka, Krumpe, Greif,

dr. Holota, dr. Törköly, Fedor, dr. Szüllö.

Původní znění ad 2548/ XIII.

Interpellation

des Abgeordneten Windirsch und Genossen

an die Regierung

betreffend die Einteilung der Wirkungssprengel der einheitlichen landeskulturtechnischen Abteilungen der Bezirksbehörden im Lande Böhmen.

Mit der Kundmachung des Landestpräsidenten für Böhmen vom 6. Feber 1934, Zahl 52. 115 pres. ai 1933, wurde verlautbart, dass der Minister für Landwirtschaft im Einvernehmen mit dem Minister des Innern im Sinne des § 7, Absatz 3 des Gesetzes vom 14. Juli 1927, Nr. 125 S. d. G. u. V., die Wirkungssprengel der einheitlichen landeskulturtechnischen Abteilungen der Bezirksbehörden im Lande Böhmen festgesetzt hat. Die Handhalbe hinzu bot das Gesetz über die Varwaltungsreform, dessen seinerzeit gepriesene Vorzüge u. a. darin bestehen sollten, dass im Interesse der staatlichen Administrative und der Erfüllung der Anforderungen des praktischen Lebens durch das Zusammenwirken des bürokratischen und Laienelements die Entscheidungen in zweckmässiser Weise vorbereitet werden.

Die Einteilung der Wirkungssprengel der einhehtlischen Iandeskulturtechnischen Abteilungen der Bezirksbehörden im Lande Böhmen lässt jedoch erkennen, dass diese wünschenswerte Fühlungnahme der Administrative und des Laieneletnentes unterblieben ist. Das ergibt sich aus der mitunter recht unzweckmässigen Art der Zuteilung einiger politischer Bezirke zu Wirkungssprengeln. deren Amtssitz nur mit einem grossen Aufwand an Zeit und Kosten erreichbar ist. So wurden beispielsweise die nondböhmischen politischen Bezirke Rumburg, Schluckenau und Wannsdorf dem Wirkungssprengel Leitmeritz zugeteilt, obwohl von diesen Bezirken aus in der kürzesten Zeit Reichenberg erreichbar ist.

Der politische Bezirk Dauba wurde wieder dem Wirkungssprengel Reichenberg zugeteilt, obwohl dieser Bezirk in nächster Nähe von Leitmeritz liegt.

Der politische Bezirk Starkenbach wurde dem Wirkungssprengel Königgrätz angeschlossen, obwohl er Reichenberg am nächsten gelegen ist. Es wäre zweckmässig gewesen, auf das verkehrspolitische Moment Rücksicht zu nehmen und von dieser Notwendigkeit ausgehend wäre den Bedürfnissen am besten entsprochen worden, wenn man die Einteilung der Wirkungssprengel sogar unter Bedachtnahme auf die verkehrspolitische Lage der einzelnen Gertichtsbezirke vorgekommen hätte.

So wichtig und wertvoll es ist, dass durch die getroffene Dezentralisierung des landeskulturellen Dienstes den Bedürfnissen der Allgemeinheit entsprochen wird, muss doch darauf geachtet werden, dass die Abgrenzung der Wirkungssprengel der einheitlichen landeskulturtechnischen Abteilungen der Bezirksbehörden so getroffen wird, dass dabei die interessierten Bevölkenungskreise nicht zu kurz kommen.

Aus diesem Grunde wird der Herr Ministerpräsident gefragt:

1. warum die Einteilung der Wirkungssprengel der einheitlichen landeskulturtechnischen Abteilungen der Bezirksbehőrden im Lande Böhmen ohne Mitwirkung der intenessierten Körperschaften und namentlich der wasserwirtschaftlichen Verbände erfolgt ist,

2. welche Gesichtspunkte für die neue Einteilung massgebend waren,

3. ob der Herr Ministerpräsident bereit ist, anzuordnen, dass Änderungen in der bereits getroffenen Einteilung der Wirkungssprengel der einheitlichen landeskulturtechnischen Abteilungen der Bezirksbehörden, die den Bedürfnissen des praktischen Lebens entsprechen, vorgenommen werden,

4. ob er gewillt ist, Anordnung zu treffen, dass künftige ähnliche Massnahmen nur im Einvernehmen der Behörden mit den benufenen Vertretungen des Laienelementes durchgeführt werden dürfen?

Prag, am 24. April 1934.

Windirsch,

Platzer, Gläsel, Viereckl, Oehlinger, Scharnagl,

Zajíček, Fritscher, Dr. Mayr-Harting, Bobek, Kunz,

Dr. Luschka, Dr. Petersilka, Greif, Krumpe, Dr.

Hodina, Köhler, Böhm, Zierhut, Heller, Halke.

Původní znení ad 2548/XIV.

Interpelláció

Beadják Hokky Károly országgyűlési képviselő és társai

az iskolai és népművelési minisztériumhoz

Karácsfalva, Mátyfalva, Batár, Farkasfalva községek magyar iskolája tárgyában.

Miniszter Ur!

A csehszlovák köztársaság 1930 évi statisztikai adatai szerint is a nagyszöllösi járás követ-

kezö községeinek 50%-on jóval felüli magyar lakossága van, s még sincs magyar iskolájuk. Karácsfalva 72. 62%, Farkasfalva 56. 8%, Mátyfalva 53. 56% és Batár 51. 62%.

Mindezen községek kérték a magyar iskolát, részben a község csaknem minden felnőtt lakosának alárrásával, részben a községi képviselőtestületek utján, s jóllehet az 1920 évi népszámlálás még jóval több magyar lakost mutatott ki, még sem tudták iskolájukat biztositani.

Tiszrtelettel kérdem ezek után a miniszter urat:

Hajlandó-e sürgősen intézkedni, hogy fenti községek magyar iskolája a következö 1934-35 tanévben felállittassék.

Praha, 1934. április hó.

Hokky,

Szentiványi, dr. Jabloniczky, dr. Holota, Krumpe, Zajiček, Stenzl, Fritscher, dr. Mayr-Harting, dr. Törköly, Dobránsky, Nitsch, Greif, Scharnagl, Kunz, Eckert, Prause, dr. Luschka, dr. Petersilka, Bobek, Oehlinger, Fedor, dr. Szüllö.