Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období. 10. zasedání.

2548.

Interpelace:

I.	posl. Bergmanna, Tučného, Zeminové a druhů předsedovi vlády o úpravě poměrů zaměst-
	nanců československé tiskové kanceláře,
II.	posl. Bergmanna, Tučného, Fialy, Malého a druhů ministru financí o zdanění důchodů stát-
	ních zaměstnanců a učitelů, dosažených v roce 1933,
III.	posl. Stejskala, Hynka a druhů vládě republiky Československé o porušení integrity stát-
	ních hranic a loupeži člověka u pohraniční obce Lhoty u Police nad Metuji,
IV.	posl. Bergmanna, Davida, Špatného a druhů ministru národní obrany o neutěšených po-
	měrech postupových civilních zaměstnanců u vojenských justičních úřadů,
v.	posl. dra Holotu a druhov min. financií o neodôvodnenom odnímaní povolenie k pestova-
	niu tabáku drobným pestiteľom.
VI.	posl. dra Holotu a druhov min. školstva a nár. osvety o udalostiach v bratislavskej ľu-
	dovej škole maďarskej v Karpatskej ulici, ktorými bol a urazená maďarská menšina,
VII.	posl. Hrušovského, Polívku, Bazalu a druhov na ministra železníc vo veci povýšenia a
	ustanovenia zamestnancov v dielnách trnavských,
VIII.	posl. Richtra, Sedláčka, Ostrého, Chalupníka, Nejezchleb-Marchy, Kirpalové, inž. dra Touš-
	ka a druhů vládě republiky Československé o zadání vojenského prádla ministerestvem národní obrany.
IX.	posl. dra Danka a druhů vládě o stavbě školy v Luzné,
X.	posl. Jurana a soudr. mim. sociální peče o zastavení invalidního důchodu stoprocentnímu
	invalidovi Čeňku Juřenovi z Břeclavi,
XI.	posl. Tylla a soudr. mim. vnitra o trestání dělníků za účastenství na stávce a její průběh
	v Dovhé na Podkarpatské Rusi,
XII.	posl. Hokkyho a druhov min. verejných prác o snížení cien elektrického prúdu v zemi
	Podkarpatoruskej,
XIII.	posl. Windirsche a druhů vládě o rozdělení obvodů působnosti jednotných zemědělsko-
	technických oddělení okresních úřadů v zemi České,
XIV.	posl. Hokkyho a druhov min. školstva a nár. osvěty o maďarskej škole obcí Karačfalva,
	Matyfalva, Batar a Farkašfalva.

2548/I.

Interpelace

poslanců Hugo Bergmanna, Al. Tučného, Fr. Zeminové a druhů

předsedovi vlády

o úpravě poměrů zaměstnanců československé tiskové kanceláře.

Již při projednávání státního rozpočtu na rok 1930 naléhal generální rozpočtový zpravodaj zvěčnělý posl. dr. Hnídek na úpravu hmotných a právních poměrů zaměstnanců Č. T. K. Při projednávání státního rozpočtu na rok 1934 učinil tak znovu generální rozpočtový zpravodaj posl. Remeš, specielní zpravodaj o rozpočtu C. T. K. posl. Chloupek a několik řečníků v debatě.

Dosud však úprava hmotných a právních poměrů těchto zaměstnanců provedena nebyla přes nesčetné zákroky, které podepsaní uvádějí. Předpis čj. 1111 T. O. neprávem zařadil redaktory Č. T. K., kteří dříve bývali úředníky konceptní kategorie A mezi úředníky kancelářské kategorie C.

Když v r. 1923 byly uspokojivým způsobem upraveny poměry redaktorů zpravodajského odboru ministerstva zahraničních věcí, žádali zaměstnanci Č. T. K., aby i jejich poměry byly snesitelně upraveny.

Dne 2. října 1925 usnesla se ministerská rada, že prozatím 20 redaktorů ČTK má býti na roven postaveno pragmatikálním úředníkům konceptním.

Platový zákon ze dne 7. července 1926, čís. 103 Sto. z. a n., § 210, odst. l uložil vládě, aby platové a služební poměry zaměstnanců ve státních podnicích upravila podle zásad platového zákona vládním nařízením, případně služebním řádem.

Dosud však ve smyslu tohoto ustanovení zákona nebyly upraveny poměry zaměstnanců Č. T. K. Tiskový odbor presidia ministerské rady odpověděl na podáni v tomto směru učiněné 19. srpna 1926, že redakčnímu personálu se vzděláním vysokoškolským přísluší pragmatikální postavení konceptních úředníků, personálu ostatnímu, že budou příjmy upraveny podle poměrů v podnicích soukromých. O systemisování míst v Č. T. K., že se jedná (čís. 1734/1926).

Dne 15. července 1927 usnesla se vláda na systemisaci míst ve státních úřadech a podnicích, mezi nimi také ve státních podnicích tiskových, mezi něž byla zařazena i Č. T. K. Určité části redaktorů Č. T. K. byly poměry potom upraveny na základě usnesení vlády z 2. října 1925. Dne 1. října 1927 obdržela řada zaměstnanců Č. T. K. výpověď ze služebního poměru s tím, že do 31. prosince 1927 bude uzavřena smlouva nová.

Ačkoliv několikrát intervenovali zaměstnanci, Syndikát novinářů, poslanci Pekárek, Bacher, Rychnovský a senátor Picni u různých rozhodujících činitelů, nebylo s otázkou touto hnuto. V březnu 1932 intervenoval senátor Páchl a posl. Bacher v tiskovém odboru presidia ministerské rady, kde se jim dostalo ujištění, že elaborát úpravy byl předán personální komisi při presidiu ministerské rady.

Její člen pan odborový přednosta dr. Fischer prohlásil, že celá věc bude vyřízena nejpozději do konce dubna 1932. Dne 25. března 1933 zakročila v této věci deputace Sdružení poslanců a senátorů novinářů a oba syndikové u pana předsedy vlády Malypetra. Pan předseda vlády slíbil pojednati s příslušnými referenty a pozvati deputaci k novému jednání.

Dne 1. července 1933 předal předseda Sdružení poslanců a senátorů novinářů posl. Tomášek panu předsedovi vlády příslušné memorandum.

V létech 1928/1929 byla sice provedena úprava platových poměrů u všech smluvních zaměstnanců C. T. K. pouze účetnicky tím, že celkové roční příjmy byly jinak rozvrženy, ale úhrn jejich se nezměnil, někteří naopak na příjmech ztratili, jiní získali několik desetikorun ročně.

Platy smluvních redaktorů Č. T. K., kteří většinou mají vysokoškolské vzdělání a ovládají několik jazyků, pohybuje se mezi 932. 10 Kč a 1476. 35 Kč měsíčně, při 5-l0leté uspokojivé služební době. Většinou jsou tito redaktoři ženatí a mají děti.

Platy smluvních úředníků pohybují se mezi 950. 60 Kč a 1189. 75 Kč při 6-12leté služební době.

Z těchto nepatrných platů nutno odečísti srážky platové podle zákona čís. 204/1932 a vl. nař. č. 252/1933. Čísla tato jasně přesvědčují, jak je honorována duševní práce zaměstnanců novinářské služby státní. Soukromý zaměstnavatel by se ani neodvážil nabídnouti podobný nepatrný plat novinářskému začátečníku.

Z těchto důvodů táži se podepsaní pana předsedy vlády:

1. Jsou mu tyto bídné a neudržitelně poměry zaměstnanců Č. T. K. známy?

2. Jest ochoten zaříditi potřebné, aby již po tolika letém trapném čekání a voláni byla provedena definitivní úprava poměrů zaměstnanců Č. T. K. ?

3. Jest ochoten sděliti podepsaným, co v této věci učinil aneb zaříditi hodlá?

V Praze dne 10. dubna 1934.

Bergmann, Tučný, Zeminová,

David, dr. Patejdl, Stejskal, Richter, Hynek, Lanc,

Šmejcová, Sladký, Vaněk, Mikuláš, Langr, Fiala,

Jos. Tůma, Malý, Hatina, Polívka, Kraus,

Hrušovský.

2548/II

Interpelace

poslanců Hugo Bergmanna, Al. Tučného, C. Fialy, C. Malého a druhů

ministru financí

o zdanění důchodů státních zaměstnanců a učitelů, dosažených v roce 1933.

Vládním nařízením ze dne 13. října 1933 posunuty byly dny výplaty v měsíčních lhůtách předem splatných součástek služebních platů státních zaměstnanců a učitelů. V kalendářním roce 1933 obdrželi tito zaměstnanci pouze 11 měsíčních platů a to:

1. února, 1. březina, 1. dubna, L května, 1. června, 1. července, 1. srpna, 1. září, 1. října, 2. listopadu a 4. prosince 1933, neboť plat za leden 1933 byl jim vyplacen již 31. prosince 1932.

Podle jasného znění § 4 zák. čís. 76/1927 Sb. z. a n. vyměřuje se důchodová daň na každý kalendářní (berní) rok, když prošel, z důchodu dani podrobeného, jehož v tomto kalendářním roce bylo skutečně dosaženo. Jest tedy za rok 1933 vyměřiti zmíněným zaměstnancům důchodovou daň toliko z 11 měsíčních platů, ačkoliv účtárny ve výtazích platových, které se vydávají pro přiznáni k dani důchodové, uvádějí plat celoroční za 12 měsíců. V důsledku toho vznikne zde celá řada konfliktů, rekursů a nesrovnalostí, jež zavalí finanční správu množstvím agendy, poněvadž při vydání vpředu citovaného vládního nařízení o posunutí výplatních termínů nebylo pamatováno na přechodná ustanovení pro rok 1933 potřebná. Část zaměstnanců nepodává vůbec přiznání k dani důchodové a byla ji tedy sražena srážková daň v nezákonné, nepřiměřené výši, druhá část učinila přiznání podle výtahů účtáren a bude se domáhati oprav v cestě rekursní, byvši uvedena účtárnami v omyl, konečně třetí část učinila přiznáni správné, přiznavši důchod za 11 měsíců. Nastalý zmatek vyvolá množství podání u úřadů finančních, event. u Nejvyššího správního soudu.

Z těchto důvodů táží se podepsáni pana ministra financí:

1. Je-li mu vpředu vylíčený stav znám a jaká opatření hodlá učiniti, aby odstraněn byl vpředu uvedený právní zmatek?

2. Je-li ochoten sděliti podepsaným, co v této věci zařídil, aneb zaříditi hodlá?

V Praze dne 10. dubna 1934.

Bergmann, Tučný, Fiala, Malý,

David, Zeminová, Hrušovský, Stejskal, Richter,

Solfronk, Kraus, Jos, Tůma, Lanc, Mikuláš, Vaněk,

Tykal, Hynek, Sladký, Šmejcová, Langr,

dr. Patejdl, Hatina.

2548 / III.

Interpelace

poslanců Josefa Stejskala, Jaroslava Hynka a druhů

vládě republiky Československé

o porušení integrity státních hranic a loupeži člověka u pohraniční obce Lhoty u Police nad Metuji.

Přítel přírodních krás kraje Jiráskova štábní kapitán Kyrinovič, rodem Slovák, po řadu let navštěvoval naše kladské pomezí. Použil také v minulých dnech nedělního odpoledne a v občanském oděvu podnikl oblíbený výlet do kraje horského předjaří.

Ve 13 hodin odpoledne zastavil se v hostinci pana Karla Obršála, kde si dal čaj. Při tom zúčastnil se rozhovoru o nynějších poměrech hospodářských, o kterých se mluví všeobecně. Odtud ihned odešel po silnici ke státním hranicím do romantického zákoutí zvaného »U českých chalup«, které patří k obci Lhota u Police nad Metuji. Tato obec sousedí s německou obcí Nouzín.

Když stál těsně na hranicích státních, vyběhl z lesa, který těží na našem území, německý četník v plně výzbroji. Velikými skoky přeběhl část lesa a orného pole se služební pistolí v ruce, která byla připravena k ráně, přímo k překvapenému turistovi. Toho přímo zahnal na území německé. To bylo signálem k tomu, že z nedalekého hostince Arnošta Flouska v Nouzíně, který stoji na půdě Německa, vyhrnulo se asi 20 po zuby ozbrojených německých četníka. Tito četníci bleskurychle obstoupili Kyrinoviče, aby mu znemožnili skok na naši půdu. Srazili jej brutálně k zemi a loupežně jej odvlékli do hostince Arnošta Fouska. Márne bylo jeho volání o pomoc! Kyrinovič byl uloupen a odvlečen ve 14. 30 hodin do Německa, a jeho pobyt a osud je nyní neznámý.

Na místě samém dne 11. dubna 1934 jsme zjistili, že Kyrinovič byl přepaden, ztýrán a násilně odvlečen do Německa. Drzá loupež tohoto člověka byla zosnována nouzínským úředním starostou Schwabem, hakenkreuzlerem. Tento říšsko-německý starosta má u nás v Meziměstí blízkého příbuzného, který zde vlastní pozemky a nemovitosti.

Svědek, Josef Dostál z »Českých chalup«, osada Lhota u Police nad Metují, který má svoji chalupu na těsném sousedství říšské hranice, osobně toto zákeřné přepadení a loupež Kyrinoviče viděl. Týž svědek viděl, kterak říšsko-německý četník stál schován na našem uzemí v lese, 70 metrů od říšské hranice a odtud učinil výpad. Na místě také četnictvem naším později nalezena byla zápalka říšsko-německého původu. Tím je prokázáno, že integrita našich hranic byla porušena!

Tento zločin vzbudil v obyvatelstvu celého pohraničního úseku zděšení. Naši klidní obyvatelé, kteří mají svoje horské chaloupky pouze několik metrů vzdálené od hranic, trnou obavou o svoji bezpečnost a o svůj život. Po štábním kapitánovi Kyrinovičovi zůstává rodina v Hradci Králové, která neví, co se s jejím živitelem stalo.

Na místě samotném jsme po činu osobně pořídili snímky fotografické, které jako doklad reprodukujeme.

Ptáme se proto jako podepsaní poslanci:

1. Co hodlá vláda učiniti, aby říšsko-německou hordou uloupený štábní kapitán Kyrinovič byl nám zpět vydán?

2. Co hodlá vláda učiniti na obranu výsostných práv našich hranic, našeho území a našeho pohraničního obyvatelstva?

3. Jaké kroky vláda zahájí, aby se více podobný případ nemohl opakovati?

V Praze dme 12. dubna 1934.

Stejskal, Hynek,

Zeminová, Bergmann, dr. Stránský, Langr, Fiala,

Richter, Sladký, Polívka, Jos. Tůma, Vaněk, dr.

Patejdl, Šmejcová, Mikuláš, David, Tykal, Lanc,

Slavíček, Bazala, Kraus.

2548/IV.

Interpelace

poslanců Hugo Bergmanna, Josefa Davida, Emila Špatného a druhů

ministru národní obrany

o neutěšených poměrech postupových

civilních zaměstnanců u vojenských

justičních úřadů.

Při resystemisaci služebních míst u vojenské správy nebylo pro civilní kancelářské zaměstnance vojenských úřadů justičních systemisováno ani jediné místo kancelářského oficiála, ačkoliv u těchto úřadů jest zaměstnáno přes 30 kancelářských pomocných sil. Jsou proto tito zaměstnanci odsouzeni vysloužiti jako kanc. oficianti, ačkoliv se od nich vyžaduje prvotřídní kvalifikace a úplné ovládání agendy.

Při návrzích na jmenování kanc. oficiálů (7. plat. stupnice) jsou tito zaměstnanci soustavně pomíjení, což pociťují jako nezaslouženou křivdu. Dosud nebyl z těchto zaměstnanců ani jediný kanc. oficiálem jmenován.

Z těchto zaměstnanců byli dříve někteří, pro kanc. soudní službu vojenskou méně schopní za-

městnanci, přeloženi k jiným vojenským úřadům a byli již dávno jmenováni, kdežto zbylí zaměstnanci, kteří byli uznáni za lépe schopné a proto u vojenských justičních úřadů ponecháni, jmenováni nebyli a tím vlastně byli za svou lepší upotřebitelnost a schopnost potrestáni.

Táži se proto podepsaní:

1. Jsou-li tyto poměry civilních kanc. zaměstnanců u vojenských justičních úřadů známy a co hodlá pan ministr národní obrany učiniti, aby tyto neutěšené poměry zmíněných zaměstnanců byly v rámci systemisace zlepšeny a jmenování jich kanc. oficiály umožněno?

2. Jest pan ministr ochoten sděliti podepsaným, co v této věci zařídil aneb zaříditi hodlá?

V Praze dne 10. dubna 1934.

Bergmann, David, Špatný,

Richter, Zeminová, Hynek, Jos. Tůma, Tykal,

Vaněk, Langr, Mikuláš, Hatina, Stejskal, Kraus,

Šmejcová, Hrušovský, Sladký, dr. Patejdl, Fiala,

Polívka, Malý, Lanc.

2548/V (překlad).

Interpelácia

poslanca dra Holotu a druhov ministrovi financií

o neodôvodnenom odnímaní povolenia

k pestovaniu tabaku drobným

pestiteľom.

Pri vydávaní povolení k pestovaniu tabaku v r. 1934 vzbudilo v obci Udvarde veľký rozruch, že 23 maloroľníci, ktorí pestovali tabak bez výnimky 8, 10 ba i 13 rokov, neobdržali na tento rok povolenia k pestovaniu tabaku. Poškodení sú títo:

1. Štefan Dékány, čís. 490, pestoval na jednom jutre vlastnou prácou,

2. Andrej Boldizsár, čís. 1077, pestoval na l uhor. jutre vlastnou prácou,

3. vdova po Františkovi Gergelyovi pestovala na 1/2 kat. jutra vlastnou prácou,

4. Alexander Bajkar, čís. 362, pestoval na 1/2

kat. jutra vlastnou prácou,

5. Albert Gergely, čís. 1039, pestoval na 1/2 kat. jutra 12 rokov,

6. Kaplóczky Menyhértová, čís. 677, pestovala na 1/2 kat. jutre 12 rokov,

7. Ludvik Pintér, čís. 357, pestoval tabák na l uhor. jutre 11 rokov,

8. Jozef Istenes, čís. 533, pestoval na 1/2 kat. jutre 10 rokov,

9. Andrej Nagy, čís. 879, pestoval na 1/2 kat. jutre 10 rokov,

10. Štefan Sztanko, čís. 431, pestoval na 1/2 kat. jutra 11 rokov,

11. Ludvik Salgó, čís. 462, pestoval na 1/2 kat. jutra 11 rokov,

12. Jozef Istetnes, čis. 444, pestoval na 7 úhor. jutrách 10 rokov, zamestnával dvoch tabáčnych záhradníkov i s rodinami,

13. Bela Pintér, čís. 1051, pestoval na troch jutrách 10 rokov vlastnou prácou,

14. Ludvik Nagy pestoval na 7 úhor. jutrách 12 rokov, zamestnával 2 tabáčnych záhradníkov,

15. Štefan Cifra pestoval na 2 úbor. jutrách

12 rokov na polovicu,

16. Alexander Baka, čís. 200, pestoval na l kat. jutre 12 rokov vlastnou prácou,

17. Melichar Vadkerti pestoval na 6 úhor. jutrách 12 rokov na polovicu,

18. Ludvik Galla pestoval na 10 úhor. jutrách 10 rokov, zamestnával dvoch tabáčnych záhradníkov,

19. Jozef Lengyel pestoval na l úhor. jutre 10 rokov na polovicu,

20. Štefan Lengyel pestoval na l úhor. jutre

13 rokov na. polovicu,

21. Jozef Galla (barna) pestoval na 1/2 úhor. jutra 8 rokov vlastnou prácou,

22. Ludvik Német pestoval na 5 úhor. jutrách 10 rokov, zamestnával dvoch tabáčnych záhradníkov,

23. Andrej Keresztes pestoval. na l úhor. jutre 10 rokov vlastnou prácou.

'Úhrnom tedy 23. producenti na 46 a K jutra neobdržali povolenie k pestovaniu tabaku. Z týchto je 17 drobných roľníkov so 102 rodinnými príslušníkmi. Niektorým z 'poškodených na dotaz u úradu nákupu tabaku bolo odpovedané, že dôvodom k neudeleniu povolenia k pestovaniu tabaku bolo to, že pestovateľ či niektorý člen jeho rodiny bral účasť na ľudovom shromaždení maďarskej národne] strany, konanom v júni 1933. Ťažko lze chápať, ako by mohla byť účasť na dajakom shromaždení dôvodom k odopretiu povolenia k pestovaniu tabaku, menovite keď shromaždenia nezúčastnil sa koncesionár sám, ale len niektorý člen jeho rodiny. Uvedené dáta už samy dosť názorne ukazujú, že prevážna čast poškodených rekrutuje sa z drobných roľníkov, ktorí okrem pestovania tabaku nemajú inej zárobkovej činnosti. Teraz tedy práve rozhodnutie tabakovej réžie vyprodukovalo pekný počet nových nezamestnaných.

Keďže z valnej časti ide o drobných pestitelov tabaku, u ktorých získanie tabakových sadzeničiek nie je spojené s nesnádzami, - veď producent 'dostáva zpravidla toľko semema, že k vysádzaniu nemôže ani polovicu sadzeničiek spotrebovať, a zbytok musí zničiť, - preto chyba, ktorá bola tu bez pochyby spáchaná, dala by sa napraviť tým, keby povolenia k. pestovania tabaku baly veľmi súrne, najneskoršie do konca apríla vydané.

Na základe uvedeného tážeme sa pána ministra:

1. Či viete o tom, že povolenie k pestovaniu tabaku na rok 1934 neobdržali 23 malí gazdovia v Udvarde/ktorí z valnej časti už 8 až 13 rokov pestovali tabak?

2. Či ste ochotný bez odkladu zakročiť, aby menovaní dodatočne obdržali povolenie k pestovaniu tabaku?

V Prahe, dňa 23. apríla 1934.

Dr. Holota,

Szentiványi, dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, Eckert,

dr. Schollich, inž. Kallina, Horpynka, Scharnagl,

Bobek, dr. Petersilka, dr. Kelbl, Prause, Fedor,

dr. Törköly, Dobránsky, Stenzl, dr. Hanreich,

Matzner, dr. Luschka, Nitsch, Hokky.

2548/VI (překlad).

Interpelácia

poslanca dra Holotu a druhov ministrovi školstva a národnej osvety

o udalostiach v bratislavskej ľudovej

škole maďarskej v Karpatskej ulici,

ktorými bola urazená maďarská

menšina.

Manželka Ferdinanda Jágra, učiteľka ručných prác na ľudovej škole v Bratislave, Karpatská ulica, národnosťou Slovenka, dávala dňa 1. decembra 1933 odchylne od zvyklosti spoločnú hodinu ručných prác slovenským i maďarským žiačkam tejto školy. Učiteľka vyšla na niekoľko minút z učebne a medzi tým istá slovenská žiačka, Slánková, povedala Ružene Grosschadelovej a vôbec celej maďarskej triede, že vraj svine Maďari«. Keď sa učiteľka do siene vrátila, táto slovenská žiačka sťažovala si jej na žiačky maďarské, na čo učiteľka najprv maďarsky, potom slovensky povedala: »Keď sa so Slovákmi nesnesete, idzte do Maďarska, tam je vaše miesto. Pakujte. Slovenskí rodičia sú hlúpi, že vás podporujú. Maďari nedajú ani halera. Keby nebolo rodičov slovenských, nemohli by byť Maďari ani živi. « A medzitým Ružene Grosschadelovej dala dva poličky, uderila ju do chrbta a sotila k pódiu, tak že ubodané koleno dieťaťa pobolievalo niekoľko dní. Po tejto udalosti, kedykoľvek slovenské žiačky išly okolo menovanej, vždy ju kopaly a učiteľka ich ani slovom nepokárala a nenapomenula, aby to nerobily.

Maďarské žiačky druhého dňa udaly tieto veci svojej triednej učiteľke, manželke Františka Dubrovayho, ktorá podala o tom zprávu riaditeľovi školy, Štefanovi Kocziánovi.

Maria Grosschadelová spolu so svojou matkou vdovou po Julovi Szabó, dostavila sa k riaditeľovi a žiadala o vysvetlenie a zadosťučinenie. Riaditeľ pozval k sebe učiteľku, manželku Ferdinanda Jägera, potom učiteľku Dubrovayovú a tie žiačky maďarskej triedy, ktoré baly prítomné hodine ručných prác. Detí pri výslechu všetky dokazovaly, že odznely výroky pre Maďarov urážlivé. Riaditeľ robil výčitky Jägerovej, že napriek jeho napomenutiu dávala spoločnú hodinu deťom slovenským a maďarským, čo on neschvaľoval. Jägerová pri tejto príležitosti opätovne sa priznala, že vraj áno, povedala: »Maďari nech idú do Maďarska« a že Dubrovayovej vyhrožovala, že urobí na ňu oznámenie, lebo vraj je presvedčená, že ona pobádala maďarské deti k sťažnosti. Proti Dubrovayovej bolo skutočne zavedené vyšetrovanie. A pri novom výslechu Jägerová opakovala o maďarských deťoch svoj výrok: »Idzte do Maďarska« a pridala k tomu: »lebo ste cigáni a luháte. «

Keďže proti učiteľke Jägerovej, ač ide o prípad veľmi vážny, nebolo zavedené disciplinárne vyšetrovanie, preto matka žiačky Ruženy Grosschadelovej podala u štátneho zastupiteľstva v Bratislave dňa 8. januára 1934 pod čís. St. 112/34 trestné oznámenie a proti učiteľke bolo zavedené trestné pokračovanie.

Pohoršlivé udalosti, práve popísané, ktoré sa odohrály vo škole v ulici Karpatskej, vyvolal y medzi maďarskými žiakmi, ktorí túto školu navštevujú, a ich rodičmi veľký rozruch a oprávnené rozhorčenie a títo právom požadujú zadosťučinenie.

Na základe uvedených vecí tážeme sa pána ministra školstva a národnej osvety:

Či viete o udalostiach práve vylíčených, ktoré sa odohraly v ľudovej škole v ulici Karpatskej?

Či hodláte nariadiť v tejto veci súrné vyšetrovanie?

Či hodláte zaviesť proti previnilcom disciplinárné pokračovanie?

Či ste ochotný postarať sa o to, aby do učebieň nemohly ako učitelia a vychovávatelia vkročiť osoby, ktoré nedospelú mládež zamorujú a infikujú národnostnou nenávisťou?

V Prahe, dňa 20. apríla 1934.

Dr. Holota,

Szentiványi, dr. Szüllö, Dobránsky, Stenzl, dr. Schollich, Bobek, Horpynka, dr. Petersilka, dr. Kolbl, dr. Hanreich, dr. Luschka, Eckert, dr. Jabloniczky, dr. Törköly, Hokky, Fedor, Prause, Nitsch, inž. Kallina, Matzner, Scharnagl.

2548/VII.

Interpelácia

poslancov I. Hrušovského, V. Polívku, Š. Bazalu a druhov

na ministra železníc

vo veci povýšenia a ustanovenia zamestnancov v dielňach trnavských.

Pri posledných povyšovaniach a ustanovovaniach zamestnancov jednotlivých kategórií v oboru pôsobnosti ministerstva železníc bolo velmi citelne postihnuté zamestnanectvo železničných dieleň v Trnave.

V trnavských dielňach je systemizovaný počet dielenských 314. Menovaných dielenských je však iba 125, pomocných zamestnancov I. sk. 149, smluvných zamestnancov 87.

Vzdor tejto skutočnosti úradný list bratislavského riaditeľstva uverejňuje menovanie na definitivných v dielňach trnavských iba 21.

Toto naprosto nedostačujúce množstvo bije tým viac do očí, keď sa uváži, že práve trnavské dielne majú najväčší počet smluvných zamestnancov zo všetkých železničných dielen v našej republice.

Není možné toto jednanie omluviť tým, že trnavské dielne sú dielnámi pomerne mladými. Je skutočnosťou, že u trnavských zamestnancov, ktorí slúžia už 14 rokov, sú splnené všetky predpoklady menovaní a predsa títo pracovníci našich dráh čakajú roky márne na menovanie.

Takéto jednanie prirodzene musí vyvolať nespokojnosť zamestnancov, nespokojnosť, ktorá by nemala byť vyvolaná v prítomnej dobe. Je to tým povážlivejšie, keď uvážime, že práve Tmavá a jej okolie bolo po dlhé časy vystavené demagogickým štvaniciam protištátnych tendencií.

Štátna správa mala by preto práve za takýchto okolností pokračovať obezrele a predovšetkým naprosto spravedlive. Za daných okolností je krajne nebezpečné, keď nepriatelia našej štátnej a národnej myšlienky môžu podnecovať lud k nespokojenosti a zamestnancov k nenávisti proti štátu poukazovaním na to, že slovenským zamestnancom meria sa iným taktom než zamestnancom v historických zemiach.

Pýtame sa preto pána ministra:

1. Či sú mu okolnosti uvedené v tejto interpelácii známe?

2. Či chce vyšetriť stav personálnej otázky v trnavských dielňach?

3. Či chce napraviť v tejto interpelácii označený a zamestnancov dielieň trnavských ťažko postihujúci stav dodatočným menovaním personálu k tomu nárok majúcemu?

V Prahe dna 26. apríla 1934.

Hrušovský, Polívka, Bazala,

Kraus, dr. Moudrý, Langr, Mikuláš, Hynek, Jos.

Tůma, Bergmann, Fiala, Hatina, dr. Patejdl, dr.

Stránský, Stejskal, David, Šmejcová, Slavíček,

Tučný, Sladký, Netolický.

2548/VIII.

Interpelace

poslanců F. Richtra, V. Sedláčka, Ostrého, J. Chalupníka, Nejezchleb-Marchy, Kirpalové, inž. dra Touška a druhů

vládě republiky Československé

o zadáni vojenského prádla ministerstvem národní obrany.

Ministerstvo národní obrany zadalo v posledních dnech dodávku prádla pro československé vojsko a soutěže na tyto práce súčastnila se těž ve velkém množství družstva dělnická a maloživnostenská a z důvodů velké nezaměstnanosti oferovala na práce tyto jako na práce nouzové Úplné bez zisku a jen při 50% ním krytí režie, což některá družstva prokázala ministerstvu národní obrany veřejnou kalkulací, kterou při soutěži předložila.

Kalkulovala takto: Košile:
Kaliko 2. 4586 m (dle nového velikostního
klíče) á 2 Kč ..........	4. 91
Knoflíčky .............	0. 03
Nitě 54 m (dle úředního zjištění) tucet nití
á 33 Kč ............	0. 17
Mzda (dle nařízení min. soc. péče)....	1. 60
Střih strojem při velkém výkonu (předpokláda velkou dodávku) ......	0. 10
Kolkovné 3% a 7% příspěvek lnářům..	0. 78
Režie 10% ze. mzdy a střihu ......	0-18
Celkem... Kč	7. 77
Podvlékačky: Kaliko 2. 08 m (dle nového velikost, klíče)
á 1. 75 Kč ...........	3. 64
Tkanike 2. 71 m (dle úředního zjištění).
á 7. 60 Kč za 100 m ........	0. 21
Nitě 38 m (dle úředního zjištění)....	0. 13
Mzda dle nařízení min. soc. péče....	l. -
Střih strojem při velkém výkonu (předpo-
kládá velkou dodávku) ......	0. 07
Kolkovné 3% a 7% příspěvek pro Ináře..	0. 58
Režie 13% ze mzdy a střihu ......	0. 13
Celkem... Kč	5. 76

Jak jest z této kalkulace zřejmo, jest počítáno na razii u jedné košile 18 hal. a u jedněch podvlékaček 13 hal. Z těchto haléřů se má zaplatiti pojistně sociální a věcné, úroky ze složené kauce, úroky z výpůjček na zakoupení materiálu a vyplácení mzdy, dovozné, nájemné, osvětlení, dozor na výrobu, přijímání, vydávání a přezkoušení práce dělníkům, eventuelní opravy atd. Tímto jest prokázáno, že ani zdaleka nemůže býti kryta celá režie výrobní.

Ceny všech materiálu jsou ministerstvu národní obrany známé a dělnické mzdy jsou pevně stanoveny vládní vyhláškou jako závazné.

I po tomto jasném přesvědčení ministerstvo národní obrany vzalo však za podklad limit cen soutěž jedné firmy z Radiměře, která nyní tvrdí, že se při kalkulaci zmýlila a některého družstva, které nepočítalo s 10% Inářskou dávkou a to 7 Kč za jednu košili a 5. 40 Kč za jedny podvlékačky.

Z důvodů velké nezaměstnanosti svých členů a dělníků, kteří již na práce tyto čekali a byli těž již hodně zklamáni malou dodávkou vojenské konfekce pro letošní rok a jsou úplně bez prostředků, dluží činže i za živobytí a v některých rodinách projevovalo se již hladovění, rozhodla se družstva na nadiktované ceny a podmínky ministerstvem národní obrany přistoupiti.

Dodávky tyto nemohou se však vyříditi jinak, než že nebudou vypláceti minimální mzdy dělnické, které jsou již ale tak nízké poslední úpravou, že by si dělník, když by se náprava nesijednala, nevydělal ani 8 Kč při l0hodinové pracovní době.

Z těchto důvodů táží se podepsaní:

1. Jest vládě republiky Československé známě toto jednáni ministerstva národní obrany?

2. Učiní vláda nápravu v této záležitosti tím, že dá odborně přezkoušeti kalkulace v této interpelaci uvedené a přesvědčí-li se o pravdivosti, doplní dělnické mzdy na minimum ministerstvem sociální péče pevně stanovené?

3. Je vláda ochotna pro příště zříditi zvláštní komisi kalkulační pro dodávky veřejně, na kterých participují, těž dělníci a maloživnostníci, aby se podobné případy více neopakovaly?

V Praze dne 26. dubna 1934.

Richter, Sedláček, Ostrý, Chalupník, NejezchlebMarcha, Kirpal, Inž. dr. Toušek,

Šamalík, Tomášek, dr. Markovič, Knotek. Vávra, Bezděk, Košek, Grünzner, dr. Daněk, Sladký, dr. Patejdl, dr. Stránský, Skopal Procházka, Müller, Vičánek, Schweichhart, Tayerle, Pekárek.