11. J. Undesser, pensista, člunovod, téměř 80 tiletý.
12. Kwiatkovsky, voj. pens., úředník (pense 1. 800 Kč, plat, 1. 200 Kč).
13. Rozmanit, vod. pens., úředník (pense 1. 600 Kč, plat 1. 800 Kč).
14. Hanák. voj. pens., úředník (pense 1. 400 Kč, plat 1. 200 Kč).
15. A. Zajíc, kpt. v. v., úředník (pense 900 Kč, plat 2. 000 Kč).
16. Rudovský, důst. v. v. Němec, přednosta agencie Řezno (plat 3-4. 000 Kč).
17. Jilg, kpt. v. v., přednosta agencie Vídeň, Němec (plat 4-5. 000 Kč).
18. Rosinský, důst. v. v., přednosta agencie Budapešť (plat 4. 000 Kč).
19. Reinberger, důst. v. v., přednosta agencie Pasov, Němec plat 3. 000 Kč).
20. Karel Křen, voj. pens. (pense 700 Kč, v létě prodává lístky u pokladny, t. j. 800 Kč a provise). Kromě toho je zaměstnám u města.
21. Hobt, kpt. v. v. (pense 700 Kč, plat 1. 300 W.
22. Kraut, voj. pens., přednosta agendě Nový Sad, Němec (plat 3-3. 500 Kč).
Tito pensisté jsou povětšině administrativními silami, požívajícími největší platy. Nejsou také silami nenahraditelnými a komerčně za 15 let své existence měla srdečnost dostatek možností, aby si zapracovala mladé, schopné a řádné zaměstnance.
Vedle těchto pensistů zaměstnává Dunajplavba další pensisty jako kapitány jednotlivých lodí. Neslouží prospěchu a bezpečnosti našeho státu, že lodím Československé Dunajplavby velí staří pensisté Němci a Maďaři, ba dokonce jsou mezi těmito kapitány cizinci, kteří nemají československé statni příslušnosti. Tak na př. zaměstnává společnost jako přednostu bratislavské agencie maďarského státního příslušníka Bedř. Schuberta.
Upozorňujeme, že i se strany Jihoslovanů je nám vytýkáno, že na československých parnících se velí německy. Připomínáme, že kadetů Čechoslováků má společnost dostatek, ale zůstávají jen kadety.
Zvláštní pozornosti vyžaduje přednosta agencie v Bratislavě Bedřich Schubert, maďarský státní příslušník, který se teprve nyní uchází o československou státní příslušnost. Schubert narodil se 30. října 1882 v Jablonici na Slovensku a byl do listopadu 1918 přednostou železniční stanice Síladice u Leopoldova. V tomto čase utekl i s rodinou, vzav sebou nábytek do města Vácz v Maďarsku. Za režimu Bely Kuhna, fungoval jako komisař a byl zároveň přednostou železniční stanice ve Váczu. Tyto věci měly za následek, že ztratil čsl. státní příslušnost. V tomto čase také pronásledoval Slováky. Do Bratislavy vrátil se koncem roku 1922 a nastoupil místo u jmenované společností.
Musíme si dáte stěžovat na nesociální postup společnosti proti ostatním úředníkům. Tak od roku 1932 nevyplácí Dunajplavba zaměstnancům vánoční remuneraci, přes to, že tito mají na ni práv-
ní nárok a že pro její vyplácaní intervenovaly odborové organisace. Společnost zamítá vyplatiti remuneraci, protože prý je pasivní.
Současně ale bylo členům ředitelství a vyšším úředníkům vyplaceno za rok 1933 na remuneracích 108. 000 Kč. Také některým členům správy byly vyplaceny několikatisícové odměny. V minulém roce byly též sníženy platy zaměstnanců až o 12%.
Konečně považujeme za nutno upozorniti na postup Československé dunajské akc. plavební společnosti v Bratislavě proti zřízeni závodního výboru. Odborové organisace: Československá obchodnická beseda, Jednota čsl. soukromých úředníků, Unie železničních zaměstnanců a Spojek čsl. železničních úřadníků žádaly zřízení závodního výboru. Místo toho nabízí Dunajplavba zřízeni »osobní komise«, která má sice spolupracovat na zaměstnaneckých otázkách, ale její členové nemají být valení, nýbrž jmenováni ředitelstvím podniku. Případně mohou býti také ředitelstvím odvoláni. Osobní komise nemá míti právo zasahovat do jednáni správy podniku a z jejího rozhodnutí bylo by odvolání jen k výkonnému výboru a správě podniku. Z tohoto je zřejmo, že Dunajplavbě šlo o to, aby měla v závode útvar, který místo obrany zájmů zaměstnanců byl by úplně odkázán má libovůli podniku. Protože jmenované odborové organisace odmítly jednomyslně návrh takovouto osobní komisi přijmouti, vyvolala správa podniku akci pro zřízení zvláštní závadní organisace zaměstnanců. Za těchto poměrů došlo v Dunajplavbě k vypracování návrhu na osobní komisi, který má nyní schválit správa.
Činíme proto tyto dotazy:
1. je pánům ministrům známo, že Čsl. dunajská plavební společnost zaměstnává na zodpovědných místech cizince, neznající státní jazyk?
2. je jim známo, že Čsl. dunajská plavební společnost zaměstnává veř. pensisty na úkor řádných zaměstnanců?
3. je jim známo, že Čsl. dunajská plavební společnost snížila zaměstnancům v min. roce platy a ještě odmítla vyplatit remuneraci, ačkoliv úředníkům na vedoucích místech a členům správy podniku vyplatila zvláštní odměny?
4. je jim známo, že Čsl. dunajská plavební společnost odpírá zřídit závodní výbor podle zákona ze dne 12. srpna 1921, číslo 330 Sb. z. a n. ?
5. jsou ochotni svým vlivem a mocí svého úřadu v těchto poměrech zjednati nápravu?
V Praze dne 3. května 1934.
Tučný,
Bazala, Netolický, Vaněk, Jos. Tůma, Špatný, dr. Patejdl, Tykal, Hatina, Malý, Bergmann, Lanc, Zeminová, dr. Moudrý, dr. Stránský, David, Slavíček, Fiala, Sladký, Kraus, Richter, Mikuláš.
2547/IX.
Interpelácia
poslanca Mikuláša Fedora a druhov
ministra financií
vo veci zastavenia výplaty penzií štátnych penzistov v páde neoznámeného vzdialenia sa do cudziny.
Generálne finančné riaditeľstvo v Bratislave v poslednej dobe nariaďuje, aby všetkí penzistí štátneho äráru majú predložiť svoje cestovné pasy tomuto úradu a to za účelom ustálenia toho, či dotyční oprávnene, či neoprávnene sa zdržovali v cudzine?
Dľa našich vedomostí táto revizia stane sa dodatočne na 10 roky a týka sa vyšuvedených osôb počas tej doby v cudzine sa zdržovavších, keďby aj 2 dni boli v cudzine.
Finančné úrady bezohľadne zastavujú výplatu penzie u tých osôb, a vôbec sa nestarajú s tým, že vlastne z čoho budú žiť a z čoho budú žiť členovia ich rodiny?
Máme k dispozícii na príklad konkrétny pád štátneho penzistu, ktorý ešte v roku 1924 bol v cudzine, od toho času vôbec nie a predsa bola zastavená výplata penzie teraz.
Dľa výkladu príslušného ministerstva vládne nariadenie čís. 247/22 unifikuje cisárske nariadenie v roku 1810, teda z takej doby, keď ešte Metternich dirigoval na území bývalého Rakúska. Toto cisárske nariadenie samozrejme nemalo platnosti na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, avšak v r. 1922 to bolo rozprestierané vo forme vládneho nariadenia na územie Slovenska a Podk. Rusi.
Metternich iste mal svoje dôvody v roku 1810 na vydanie takéhoto nariadenia v Rakúsku. Že sa ale uplatňuje u nás dnes takéto nariadenie v takom prísnom znení, teda v dobe, keď jestvuje železnica, auto, lietadlo, to je skoro neuveriteľné.
Väčšina obyvateľov Slovenska a Podkarpatskej Rusi, starí penzisti, ktorí nikdy neboli zvyknutí na podobné pokračovanie, sú v najväčšej miere prekvapení, lebo v dobe, kedy oni mali známosť o starých bývalých maďarských zákonoch, taký zákon nikdy neexistoval.
Úplne dobromyseľne pokračovali, lenže nemali vedomosti o nariadení č. 247/1922, ktorými sa rozprestiera účinnosť cisárskeho bývalého patentu, platného v Rakúsku aj na územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi. Avšak považujeme jednoducho za neprípustné také pokračovanie, podľa ktorého finančné úrady so zpätnou účinnosťou aj na 10 rokov revidujú tieto veci a obťažujú dobromyseľných občanov nášho štátu zastavením výplaty.
Medzičasom - pravdepodobne za účelom zmiernenia tohoto antidemokratického bývalého cisárskeho patentu - naše úrady vydali nariadenie, podľa ktorého v páde zdržovania sa
v cudzine 14 dni, zvláštne povolenie nebolo k tomu potrebné.
Konštatujeme avšak na základe konkrétnych prípadov, ktoré máme pred sebou a ktoré ešte neuverejňujeme - že naše úrady nerešpektujú toto nariadenie a bezohľadne postupujú voči penzistom.
Zainteresantí musia po zastavení penzie žiadať o opätovné poukázanie a žiadosť musia doplniť obecným svedectvom, že sú odkázaní na penziu.
Avšak finančné úrady, aj v páde dokázania toho doručujú penziu iba s účinnosťou vybavenia podanej žiadosti, čo trvá asi 2-8 mesiacov, čím teraz utrpia existenčne nenapraviteľne.
Spýtam sa teda Vás, pane ministre:
1. Či máte vedomosti o tom, že finančné úrady revidujú odcestovania štátnych penzistov so zpätnou účinnosťou u istých osôb aj na 10 rakov?
2. Či máte vedomosti o tom, že finančné úrady zastavujú vyplatenie penzie aj prv, než, by bol menovanému doručený dekrét o zastavení?
3. Či máte vedomosti o tom, že v páde opätovného poukázania finančné úrady poukazujú penziu iba odo dňa vybavenia podanej žiadosti, vybavenie ktorých žiadosti u istých osôb trvá 2-8 mesiacov?
4. Či v páde, jestli vy máte vedomosti o takých prípadoch, hodláte pokračovať v tom smere, aby zainteresenti dostali penziu s účinnosťou odo dňa zastavenia?
5. Či zamýšľate - v páde, jestli by Vy bezprostrednej vedomosti ste nemali o tom - si zadovážiť úradne vysvetlenia od kompetentných úradov a Vaše vysvetlenie zostaviť na základe došlých týchto informácií, sa rozprestierajúc na všetké vyšúvedené okolnosti?
6. Či máte vedomosti o tom, že maše úrady nerešpektujú nariadenie, podľa ktorého v pádu 14dňového zdržovania sa v cudzine nariadenie čís. 247/22 sa nemajú uplatniť a úrady predsa to uplatňujú?
7. Či hodláte tieto antidemokratické opatrenia konečnoplatne napraviť, aby chudobní penzisti úplne nevinne neutrácali ich ťažko zaslúžené haliere, ktoré u jedného demokratického štátu skutočne nepriniesli a neboli pre blaho štátu?
8. Či zamýšľate vydať ešte pred zavedením vyšetrovania také nariadenie, že podriadené úrady predbežne nemajú vykonať takéto antidemokratické, ale aj neoprávnené opatrenia?
9. Ci ste ochotný nás behom 30 dní o výsledku vyrozumieť, rozprestierajúc sa na všetké uvedené otázky?
V Prahe, dňa 11. mája 1934.
Fedor,
Hokky, dr. Szüllö, Dobránsky, dr. Holota, Bobek, Oehlinger, dr. Mayr-Harting, Zajíček, Stenzl, Fritscher, Scharnagl, Nitsch, dr. Jabloniczky, Szentiványi, dr. Törköly, Krumpe, Grelf, Kunz, dr. Petersilka, dr. Luschka, Eckert.
2547/X.
Interpelácia
poslanca Mikuláša Fedora a druhov ministrovi pôšt a telegrafov
vo veci rušenia rádiového rozhlasu elektrickými, rontgenovými a podobnými elektrickými prístrojami a pre nedostatok zákonného riešenia veci administraitívnou cestou.
Všeobecná je ponosa u majiteľov rádiových koncesií, že hlavne v mestách, kde sa elektricky háňané motory, - nie len pred 6. hodinou, lež aj často v pozdných nočných hodinách jednoducho je nemožné počúvať rádiový rozhlas, preto, lebo majitelia spomenutých elektrických, massážnych a podobných strojov použitím týchto strojov počúvanie znemožňujú.
Tieto rušivé používanie týchto strojov stávajú sa hlavne v dobe, keď sa prednášajú -v rozhlasu prednášky, verejného a spoločného záujmového kruhu, ktoré prednášky teda tvoria nie len zabavme ciele, lež sú rázu všeobecne užitočného.
Odvolávam sa hlavne na mesto Levoča, ale dľa došlých (ponos, sú tie všeobecné.
Majitelia rádiových koncesií. platia dosť vysoké dane titulom protihodnoty počúvania rozhlasu, voči čomu Am je často znemožnené počúvanie rozhlasu, za ktorý platia veľké dávky.
Za takýchto okolností. nebolo by divu, keď by majitelia koncesií rad-radom by sa boli zriekli ich práva a nepoužívali by rádiový rozhlas. V tomto (páde však. trie Jen jednotlivec, lež aj sám štát bol poškodený nie len tým, že štát by bol odpadal väčšieho príjmu, ale hlavne utrpel by cestou celého spoločenstva štát tým, že prednášky verejne-užitočné vôbec by sa boly staly zbytočnými a takto na tieto prednášky odkazované osoby nemohly používať týchto prednášok k dobru sebe-samych a v súvislosti tým k dobru štátu.
Aj z iného ohľadu sú dnešné pomery nedržiteľné. Menovite rádiový rozhlas má jedným z hlavných úkolov výchovu štátneho občana pre národné smyšlanie. Ad tento ohrád je nebezpečne ohrožovaný.
Nie-len v susedných štátoch, lež aj v štátoch, kultúrne menšej úrovne, je táto otázka už zákonom rozriešená. Menovite administrativnou cestou zaistená je ochrana koncesionárov. Zákonodarstvo týchto štátov šikovne sa postaráte o to, aby zbytočné rušenie mohlo byť trestané a tam, kde týchto 'rušivých strojov nemožno odstrániť, - saväzovaní sú majitelia strojov, aby na vlastné útraty namontovali na ich stroje také lacné technické zariadenia, ktoré v stave sú rušivosť
úplne odstrániť. Voči tomuto stavu u nás jestvuje úplná neistota o koncesionári odkázaní sú na cez roky trvajúce súdne spory, ktoré pre dlhé trvanie a pre velké náklady nie sú uplatniteľné, lebo súd musí v smysle občianskeho. súdneho poriadku v každej veci zvlášť pokračovať, skutkový stav zvlášť ustáliť a vyniesť rozsudok zvláštne.
Márne už dosť odsudzujúcich rozsudkov proti rušitelom. Máme už rozsudky, podľa ktorých majitelia takýchto rušivých strojov rozsudkom sú nútení nato, aby si dali namontovať aparát k znemožneniu rušenia.
Na základe týchto rozsudkov úkol zákonodarstva vo výšuvedenom smere je celkom ľahký a odvolávajúc sa na stálu súdnu prax, bez ďalšieho možno vec riešiť adminstratívnou cestou.
Spýtajme sa Vás, pane ministre:
1. Či ste ochotný súrne vypracovať dať zákonný návrh, alebo nariadenie, ktorým rušitelia rozhlasu budu potrestaní adm. cestou?
2. Či ste ochotný v tomto zákonnom návrhu, alebo. nariadení, zaväzovať majiteľov rušivých elektrických strojov na to,. aby bez ďalšieho si dali namontovať technické zavedenie, spôsobilé k odstráneniu rušenia na. vlastné útraty?
3. Či ste ochotný o učinených opatreniach nás behom 30 dní. upovedomiť?
V Prahe, dňa 11. mája 1934.
Fedor,
Dobránsky, dr. Jabloniczky, dr. Törköly, Oehlln-
ger, dr. Mayr-Harting, Zajiček, Stenzl, Eckert,
Kunz, Scharnagl, Bobek, dr. Holota, Szentiványi,
Hokky, dr. Szülö, Nitscb, Krumpe, Greif,
dr. Petesilka, Fritscher, dr. Luschka.
Původní zněni ad 2547/VI.
Interpellation
der Abgeordneten Babel, RUSS, Hadek und Genossen
an den Innenminister
in Angelegenheit brutaler Misshajidhingen
und Körperverletzungen durch Polizei-
organe des Kommissariats in Aussig
a. d. Elbe.
Sachverhalt: '
Am 23. /. II. 1934 wurde der arbeitsose verheiraitet« Josef Engel, Wohnhaft in Predlitz, Bezirk Aussig, -wegen Verdacht von Flugblätteverteilung von Geheimpolizisten verhaftet und dem Polizeiarrest überstellt.
Am 24. /II. 1934 nachmittag 4 Uhr wurde Engel auf der Wachstube verhaut. Dort steifte er fest, dass im Nebenraum bei halbgeöffneter Tür ein Mann von mehreren Polizisten so verprügelt wurde, dass die Schreie von Engel laut gehört wurden. Als Engel zurück in seine Zelle kam, befand sich mit 4 anderen Häftlingen der Geschlagene mit fingerdicken Schwülen im Gesicht in einem Winkel liegend im seiner Zelle. Auf Befragen warum ihm das geschehen sei, erhielt Engel zur Antwort, er sei reichsdeutscher sozialdemokratischer Emigrant und wegen einen geringen Diebstahl aus Not verhaftet und verprügelt worden.
Am 25. Feber 1934 vormittag wunde Engel wieder in die Wachstube gerufen und von dem Geheimpolizisten Frenzel nach einigen Fragen mehrmals mit aller Gewalt ins Gesicht geschlagen, dass rot wurde und stark anschwoll und dann in die Zelle zurückgeführt.
Am 23. Feber wunde der Reisende Wenzel Kohl aus Grosspriesen bei Aussig als verdächtiger Teilnehmer einer Demonstration auf die Polizeiwache gebracht beim Verhör vom Rat Dr. Homer mit der Faust grob auf die Brust geschlagen und zurückgestossen und dann unbegründet eingesperrt.
Am 16. April 1934 wurde der jugendliche Emil Focke aus seiner Wohnung verhaftet, auf der Polizeiwache verhört und dann von den beiden Geheimagenten Frenzel und Veselý geohrfeigt und dann so mit Gummiknüppeln geschlagen, dass sein Körper blau und grün und von grossen Schwülen bedeckt war. Die zur Interpellation beigeschlossene Photografie zeigt nach seiner Enthaltung immer noch die deutlichen Schwülen.
Arn 12. Feber 1934 wurde der Abgeordnete Babel wegen einer Rede am Marktplatz von Geheimagenten auf die Wache gebracht und dort von
rückwänts mit der Faust auf den Kopf geschlagen, trotzdem er der ganzen Aussiger Polizei und den Geheimagenten bekannt ist.
Wir fragen den Herrn Minister:
1. Ob ihm diese Brutalitäten der Aussiger Polizei bekannt sind, ob er weiss, dass die Aussiger Polizei am 10. Feber 1932 den 60jährigen verheirateten Josef Miksch aus Schwaden, Bezirk Aussig am Bahnhof vor aller Oeffentlichkeit ganz unbegründet so geschlagen hat, dass er nach 2 Tagen im Aussiger Spital starb?
2. Ist Herr Minister gewillt die beiden Hauptprügelhelden der Aussiger Geheimpolizei Frenzel und Veselý sofort aus dem Dienste zu entlassen und streng zu bestrafen?
3. Ist er bereit der Aussiger Polizei überhaupt diese Foltermethoden energisch zu verbieten und die Schuldigen disziplinarisch zu bestrafen?
4. Ist dam Herrn Minister bekannt, dass die Erbitterung der Aussiger Bevölkerung gegen die Prügelmethoden der Aussiger Polizei so gesteigert wurde, dass, wenn hier nicht sofort vom Innenministerium eingeschritten wird, die Bevölkerung gezwungen ist zur Selbsthilfe zu greifen?
Wir erwarten die strengste Untersuchung und die eben so strenge Bestrafung aller Schuldigen der Aussiger Polizei.
Prag, den 24. April 1934.
Babel, Russ, Hadek,
Steiner, J. Svoboda, Novotný, Sliwka, Juran, Procházka, Krosnář, Zápotocký, Kopecký, Kliment, Tyll, Török, Čižinská, Štourač, Hodinová-Spurná, Vallo, Kubač, Höhnel, Bilek, Dvořák.