§9.
Způsob označení a ověření na obalu.
O způsobu, jak má býti provedeno označení místního původu chmele, jakož i jeho ověření známkovnou na obalu, budou vydány zevrubnější předpisy vládním nařízením.
§10.
Kdo označování chmele provádí.
Označování chmele provádějí
a) u chmelů vypěstovaných ve chmelařských výrobních oblastech, s výjimkou chmelů uvedených v § l, odst. 4, dva důvěrníci jmenovaní správou známkovny z pěstitelů chmele příslušné obce na návrh příslušné oblastní organisace. V obcích národnostně smíšených jest při jmenování důvěrníků přihlížeti k národnosti menšiny. Kdyby tito důvěrníci nezaručovali řádné provádění označování, povinna je známkovna prováděti označování chmele v obci jiným zmocněncem, nebo vlastním k tomu způsobilým (§ 14) zaměstnancem,
b) chmele, které byly míchány nebo přebalovány potom, když již opustily výrobní obec, označuje příslušná známkovna,
c) chmele uvedené v § l, odst. 3 a 4 označuje držitel.
§ 11. Známkovny chmele.
(1) Známkovny chmele mohou býti zřizovány jen jako ústavy veřejné za výlučné účasti příslušné oblastní organisace pěstitelů chmele a organisací obchodníků s chmelem. Činnost podle tohoto zákona může známkovna začíti teprve, když byl její řád schválen (§ 12).
(2) Pro každou oblast může býti zřízena pouze jedna známkovna; při tom není vyloučeno zřizovati pobočné ústavy v jednotlivých přesně vymezených částech oblastí.
(3) Užívání jazyka známkovnami a při známkovacím řízení upraví se vládním nařízením.
(4) Jestliže by organisace uvedené v odstavci l nezaručovaly spolehlivé provádění známkování chmele podle tohoto zákona, bu-
dou učiněna všechna nutná opatření vládním nařízením.
§ 12.
nížení známkovací.
nížení známkovací (označování podle místního "původu, ověřování místního původu §§ 3 a 5) upraví se zvláštním řádem, který podléhá schválení ministerstva zemědělství v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností.
§ 13.
Zastoupení ve správě známkoven.
(1) Ve správě známkoven zastoupeni buďtež pěstitelé dvěma třetinami a obchod jednou třetinou.
(2) V oblastech národnostně smíšených budiž zastoupení pěstitelů ve správě známkovny rozděleno na jednotlivé národnosti podle plochy osazené chmelem.
(3) Tento klíč platí i pro rozdělení zaměstnanců známkoven podle národnosti.
§ 14.
Zaměstnanci známkoven.
Jako zaměstnanci známkoven, činní při označování nebo ověřování chmele, mohou býti okresním úřadem potvrzeny a do přísahy vzaty pouze tyto osoby:
a) které jsou československými státními občany a ovládají státní jazyk;
b) které jsou podle úsudku tohoto úřadu odborně způsobilé a důvěryhodné;
c) které jsou znalé jednací a úřední řeči známkovny a řeči pěstitelů chmele příslušné oblasti nebo části oblasti, z níž se chmel ve známkovně nebo v jejím pobočném ústavu známkuje.
§ 15.
Ověření dávaná známkovnami.
(1) Označení místního původu chmele, jakož i jeho ověření známkovnou na obalu, závěry obalů, dále listiny průvodní (vážní list, ověřovací listina) (§§ 3 a 5), jež vydány jsou
známkovnou, jsou označeními, závěrami a listinami veřejnými.
(2) Podrobné předpisy o těchto průvodních listinách vydány budou vládním nařízením.
§ 16.
Zastavení činnosti známkovny.
Ministerstvo zemědělství může k návrhu dohlédacího úřadu, znalce (§ 20, odst. 1) neb stálého komisaře (§ 20, odst. 2), nebo zájemníků v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností zastaviti činnost známkovny:
a) když známkovna nevyhovuje ustanovením řádu (§ 12) nebo
b) když známkovna nebo její zaměstnanci neuposlechnou nařízení dohlédacích úřadů, nebo překážejí úřednímu dohledu (§§ 19 a 20) anebo
c) když by se známkovna pokusila sledovati tendence tomuto zákonu se příčící.
§ 17.
Poplatky za označování a ověřování.
(1) Výlohy s označováním ve výrobní obci, po případě ve známkovně [§ 10, písm. b)] a výlohy s ověřováním známkovnou (§ 5) hradí se poplatky, o nichž budou vydány bližší předpisy vládním nařízením.
(2) Pěstitelé chmele jsou povinni oblastním organisacím pěstitelů chmele, které zřídily známkovny chmele a které jsou zúčastněny na správě těchto známkoven a podle řádu známkovny pověřeny udržovati styk mezi pěstiteli chmele a známkovnami, přispívati na výlohy s. činnosti tou spojené. Výši příspěvků určí známkovna na návrh příslušné oblastní organisace pěstitelů chmele vždy před sklizní chmele a schvaluje ji ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností. Příspěvky tyto vybírají známkovny a odvádějí je oblastním organisacím pěstitelů chmele. Podrobné předpisy
o ukládání a vybírání těchto příspěvků jakož
i o opravných prostředcích při tom budou vydány vládním nařízením.
(3) Počínajíc sklizňovým rokem 1935 budou zřízeny oblastní organisace s povinným členstvím všech pěstitelů chmele v hlavních pěstitelských oblastech podle stanov, jež vydá vláda vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení po slyšeni dosavadních oblastních organisací.
(4) Na řečené oblastní organisace s povinným členstvím přejdou práva a povinnosti dosavadních oblastních organisací, stanovená tímto zákonem nebo předpisy podle něho vydanými.
Část II. O úpravě rozsahu pěstováni chmele.
§ 18.
Plocha chmelnic.
(1) Do 4 týdnů ode dne účinnosti tohoto zákona jest povinen každý pěstitel chmele ve chmelařských výrobních oblastech ohlásiti příslušné známkovně výměru plochy, kterou měl v r. 1928 a 1929 osázenu chmelem.
(2) Počínajíc r. 1935 jest každý pěstitel chmele ve výrobní oblasti povinen hlásiti příslušné známkovně chmele do konce dubna každého roku výměru plochy, kterou má osázenu chmelem. V v. 1934 toto hlášení má se státi do 14 dnů po účinnosti zákona.
(3) Pěstitelé chmele mimo výrobní oblasti jsou povinni vykonati hlášení podle předchozích odstavců u příslušného okresního úřadu.
(4) Vyžadují-li toho zvláštní důvody, mimořádné důležitosti hospodářské, zejména v případě sjednávání a provádění nějaké mezinárodní dohody o úpravě pěstování a obchodu s chmelem, může vláda, přihlížejíc k rozsahu výroby, spotřeby a odbytu chmele, stanoviti nařízením po slyšení příslušných zájmových organisací pěstitelů chmele, organisací pivovarů a obchodníků s chmelem celkovou výměru chmelnic, na které má býti v běžném roce chmel pěstován, při čemž jest bráti náležitý zřetel na potřebnou ochranu malých a středních pěstitelů a ochranu osvědčených výrobních oblastí a obcí, na pěstitele, kteří provedli v minulých letech pronikavé omezení chmelnic a na průměrný poměr plochy osázené chmelem k celkové ploše orné půdy zemědělského podniku v dotyčné obci. Na zemědělce s menší plochou
chmelnic než 0 5 ha se toto ustanovení nevztahuje. Podrobné předpisy o provedení těchto opatření budou vydány vládním nařízením.
(5) Nové chmelnice smějí býti zakládány jen se svolením zemského úřadu, který je uděluje - vyslechnuv zemědělskou radu pokud je v jeho obvodu zřízena - podle směrnic, vydaných každoročně ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živnosti po slyšeni zájmových organisací pěstitelů chmele, organisací pivovarů a obchodníků s chmelem a s ohledy naznačenými v odstavci 4. Ustanovení tohoto odstavce o nových chmelnicích nevztahuje se na takové nové chmelnice, které se zakládají náhradou ve stejné výměře za staré chmelnice v témže roce rušené; tyto změny buďtež hlášeny podle ustanovení odstavců 2 a 3 tohoto paragrafu. Tomu kdo by založil novou chmelnici bez tohoto povolení, uloží okresní úřad na návrh zemědělské rady, aby ji zrušil před sklizní ve lhůtě, kterou mu zároveň určí. Zdráhá-li se tomuto nařízení vyhověti, může býti donucen ke zrušení chmelnic na své útraty politickou exekuci. Trestní stíhání podle § 21 není vyloučeno.
(6) Držitelé zásob chmele jsou povinni hlásiti státnímu úřadu statistickému ke dni 1. srpna každého roku zásoby chmele, které mají k tomuto dni v držení.
(7) Předprodeje chmele za pevné ceny před sklizní nejsou právně účinné.
Část III.
Ustanovení společná, trestní a závěrečná. §19.
Dozor na zachovávání zákona.
(1) Správa známkoven podléhá vrchnímu dozoru ministerstva zemědělství, zejména pokud se týče zachovávání ustanovení řádu (§ 12) a předpisů tohoto zákona a nařízení podle něho vydaných, jakož i závodních zařízení známkoven.
(2) Přímý dohled na známkovny, na zachovávání předpisů tohoto zákona a nařízení podle něho vydaných, vykonávají okresní úřady. Orgány dohlédací jsou zejména oprávněny vstoupiti kdykoliv do závodních místností známkovny, požadovati od jejích za-
městnanců vysvětlivky a nahlížeti do korespondence a zápisů, jakož i do závodních knih; při tom budiž šetřeno ustanovení druhé věty § 8 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n., o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního.
(3) Dohlédací orgány, nebo tím pověřený úředník známkovny, mohou provésti prohlídku chmelů na drahách a zásilek chmele podrobených celnímu řízení, je-li důvodné podezření, že ustanovení tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných nebylo dbáno. Prohlídky chmelů uložených v obchodních skladištích mohou provésti kdykoliv. Prohlídky zásilek na dráze směji se konati za přítomnosti úřadů železničních, prohlídky chmelů podrobených celnímu řízení jen za přítomnosti orgánů celní správy. Není-li nebezpečí v prodlení, buďtež strany ke každé prohlídce přibrány. Orgány dohlédací musejí býti pro vykonávání prohlídek opatřeny zvláštní legitimací, kterou jim vydá jejich služební úřad. Obdobné legitimace, které vydá známkovna svým orgánům, musejí býti vidovány okresním úřadem.
(4) Držitelé (uživatelé) skladišť chmele jsou povinni orgánům uvedeným v předchozím odstavci a řádně legitimovaným dáti potřebná vysvětlení, dovoliti jim, aby vstupovali do skladišť a nahlíželi do příslušných záznamů zásobníků, účtů (opisů) a výkazů o přebalování. Orgánové tito mají povinnost šetřiti obchodního tajemství. Výsledků šetření ani okolností při něm zjištěných nesmí býti použito k jiným účelům než k účelům tohoto zákona.
(8) Výstupní celní úřady jsou pověřeny dozorem, aby zásilky domácího chmele vyrobeného ve chmelařských výrobních oblastech, s výjimkou chmelů uvedených v § l, odst. 4, zasílané do ciziny, byly doprovázeny předepsaným dokladem o tom, že chmel byl řádně ověřen. Zásilky bez tohoto dokladu nebudou projednány ve vývozu.
§ 20.
Chmelařský komisař.
(1) Ministerstvo zemědělství může v dohodě s ministerstvem obchodu kdykoliv pověřiti některého znalce v oboru chmelařství, aby provedl prohlídku známkoven, zásilek chmele na drahách, jakož i zásilek podrobených cel-
nímu řízení, nebo chmelů v obchodních skladištích. Při tom budiž šetřeno ustanovení uvedených v § 19.
(2) K tomuto dozoru mohou býti ministerském zemědělství jmenováni chmelařští komisaři.
§21.
Trestní ustanovení.
(1) Kdo úmyslně a bezdůvodně poruší závěry (§§ 3 a 5), aby znemožnil provádění tohoto zákona, kdo jedná proti ustanovením tohoto zákona nebo proti předpisům podle něho vydaným, tresce se - pokud nejde o čin přísněji trestný - pro přestupek okresním úřadem peněžitou pokutou do 100. 000 Kč, nebo vězením do tří měsíců. Za nedobytnou pokutu vyměří se trest vězení do tří měsíců.
(2) Pří přitěžujících okolnostech, zejména pak při opakování trestního činu, mohou býti uloženy oba tresty současně, nesmí však trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu činiti více než tři měsíce.
§22.
Odstranění závadných označení.
(1) Při odsouzení budiž vysloveno, že dlužno odstraniti označení nevyhovující předpisům. Není-li však toto odstranění možno, buď vysloveno, že obaly s těmito označeními propadají, pokud odsouzenému přísluší ještě právo s těmito předměty nakládati.
(2) Jestliže by určitá osoba nemohla býti stíhána nebo odsouzena, nebo nemá-li odsouzený již práva s těmito předměty nakládati, budiž opatření toto učiněno samostatně v příčině předmětů nalézajících se na území republiky československé.
(3) Aby opatření tato, jež dlužno vykonati na útraty odsouzeného, byla zabezpečena, může naříditi okresní úřad již za řízení, aby byly zabaveny neb jinak účelně uschovány ony předměty, jichž označením, které nevyhovuje předpisům, spáchán byl přestupek.
§ 23.
Pořádkové pokuty, odnětí
oprávnění zaměstnancům
známkovny.
(1) Zaměstnancům známkovny provinivším se proti řádu známkovny nebo neuposlechnuvším úředních nařízení, nebo činícím překážky úřednímu dohledu, může okresní uraď uložiti pořádkové pokuty od 40 do 500 Kč.
(2) Zaměstnancům známkovny může býti okresním úřadem odňato oprávnění označovati a ověřovati chmel, když nelze již očekávati, že splní podmínky, za kterých byli potvrzeni a do přísahy vzati.
§ 24.
Promlčecí lhůta.
Stíhání přestupků podle tohoto zákona se promlčuje v jednom roce.
§ 25.
Účinnost zákona.
O) Zákon tento nabývá účinnosti za dva měsíce po vyhlášení. Týmž dnem pozbývá platnosti zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 297 Sb. z. a n., o povinném známkování chmele. Pro chmele ze sklizně před účinností tohoto zákona mohou býti přechodná ustanovení stanovena vládním nařízením.
(2) Ustanovení § 18, odst. 4 a 5 jsou platná do konce roku 1938; vláda může jejich platnost prodloužiti na další 2 roky nařízením.
(3) Zákon tento provedou ministři zemědělství, průmyslu, obchodu a živností, vnitra, financí a železnic.
Resoluce zemědělského výboru.
1. Vláda se vyzývá, aby vydala pro období roku 1934 před účinností tohoto zákona všeobecný zákaz zřizování nových chmelnic, pokud nebyly provedeny zařizovací práce. Tento zákaz se nemá vztahovati na takové nové chmelnice, které se zakládají náhradou ve stejné výměře za staré chmelnice současně rušené.
2. Vláda se vyzývá, aby vybudovala účelnou prodejní organisaci pro regulování trhu chmele.
3. Vláda se vyzývá, aby konstituovala poradní sbor chmelařský při ministerstvu zemědělství ku projednávání záležitostí souvisejících s prováděním tohoto zákona.
4. Vláda se vyzývá, aby při úpravě stanov oblastních organisací pečovala o to, aby byla zaručena přiměřená účast malých a středních zemědělců.
5. Při restrikci plochy chmelnic budiž postupováno tak, aby úprava byla percentuelní se zřetelem na ochranu malých a středních pěstitelů.
Státní tiskárna v Praze - 1220-34