Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období. 10. zasedání.

2525.

Zpráva

výboru zemědělského

o vládním návrhu zákona (tisk 2449)

o povinném známkování chmele a úpravě rozsahu pěstování chmele.

Osnova zákona chmelařského upravuje hlavně dvojí materii, a to především novelisaci zákona o povinném známkování chmele čís. 297 z r. 1921 a dále právní podklad pro regulování produkce chmele.

Zákon o povinném známkování chmele sleduje ten účel, aby kupci chmele zabezpečil záruku původu a tím i dobré jakosti chmele, a aby tak chránil původ čsl. chmele též na trhu domácím i světovém. Kvalita našeho chmele jest prvotřídní a světoznámá a opírá se o příznivé podmínky klimatické, vlastnosti půdní a staletou jeho kulturu. Pro poměry tržní má velkou důležitost známkování našeho chmele za účelem ochrany jeho původu, český chmel byl v Rakovníku známkován již roku 1596, v r. 1833 bylo počato s jeho známkováním v žatci a v roce 1907 byl vydán zákon ze dne 17. března čís. 102 ř. z. o fakultativní možnosti ochrany balením, ověřováním a zvláštním značením. Bylo zařízeno 5 známek: zatec Město, okres, kraj, dále úštěk a Duba.

Tato fakultativnost byla změněna zákonem ze dne 12. srpna 1921, čís. 297 Sb. z. a n., na obligatorní známkování. Tento provenienční zákon chmelařský se u nás plně osvědčil, opatřil důvěru našemu chmeli doma i za hranicemi, přinesl našemu chmelařství velmi cenné výhody a předpoklady pro další rozvoj a s použitím madridské konvence používá platnosti ve státech k ní

přistoupivších, zejména v Rakousku, Švýcarsku, Polsku a Francii.

Dosavadní zákon provenienční zavedl povinné známkování veškerého chmele vypěstovaného ve výrobních oblastech, kteréžto známkování záleží v označení chmele na obalu podle místního původu a ve vydání příslušné průvodní listiny pro chmel takto označený. Chmel se takto označuje dříve, než opustí výrobní obec, a to buď důvěrníky anebo zmocněncem nebo zřízencem známkovny.

Druhé stadium jest o v ě ř o v á n í místního původu těchto chmelů, které provádí známkovna a které bylo obligatorní toliko pro chmel určený na export, kdežto pro chmel k domácí potřebě jest dosud ověřování fakultativní. Tato neúplnost ověřovacího řízení byla vytýkána, zejména též z ciziny jako nedostatek, který může býti zneužíván ke škodě našeho chmelařství. Z toho důvodu nový zákon zavádí obligatorní ověřování místního původu u všech chmelů vyrobených ve výrobních oblastech bez rozdílu, zda jsou určeny pro vývoz nebo domácí spotřebu.

Pěstování chmele jest soustředěno v několika oblastech, vykazujících vynikající tradici produkční jako jsou v Čechách: žatecko, Roudnicko, ústecko a Dubsko a na Moravě Tršicko. Mimo tyto výrobní oblasti pěstuje se chmel jen nepatrnou měrou v jiných okresech. Tento chmel vy-

robený mimo výrobní oblasti jest označován toliko slovem "chmel" a udáním ročníku a označování toto provádí sám držitel chmele, poněvadž nelze tam vydržovati zvláštní známkovnu. Podle nového zákona není toto označování povinné, nýbrž toliko dobrovolné.

Produkce chmele v našem státě má mimořádnou důležitost nejen pro zemědělství, nýbrž pro celé široké oblasti a pro celé národní hospodářství. Náš chmel pro svoji dobrou kvalitu těší se dobrému odbytu na trhu světovém a ve velkém průměru vyvážíme % našeho chmele do ciziny. Za normálních poměrů obnášela naše sklizeň průměrně asi 200. 000 cc, z čehož asi 150. 000 cc šlo na vývoz a asi 50. 000 cc uhrazovalo domácí spotřebu. Vývoz chmele co do hodnoty dosáhl v roce 1926 téměř 600 milionů Kč.

Naše chmelařství jest vystaveno značným konjunkturním výkyvům, které jsou provázeny stoupáním nebo klesáním ceny a v důsledku toho též osázené plochy. Tyto výkyvy jsou nezdravé a poškozují zájmy všech interesentů, ať již pěstitelů nebo obchodníků a pivovarů. Naopak zájmem všech těchto skupin musí býti, aby v celém odvětví chmelařském nastala určitá stabilita poměrů výrobních a cenových. Ku posouzení této otázky uvádí se následující statistika o ploše chmelnic, o výnosu a o cenách chmele:

Rok Chmelnice ha Výnos cc			Ceny v Kč
1913	15. 850	192. 000	97 -
1921	7. 672	58. 066	3. 380 -
1922	7. 861	112. 842	718 -
1923	7. 761	61. 857	6. 520 -
1924	8. 781	199. 279	4. 000 -
1925	10. 218	140. 304	4. 028 -
1926	12. 301	193. 375	4. 106 -
1927	15. 759	217. 020	1. 831-
1928	16. 508	188. 685	1. 400 -
1929	17. 264	213. 184	614 -
1930	15. 728	294. 000	312 -
1931	12. 424	224. 000	209 -
1932 1933	9. 855 10. 753	150. 000 117. 000	206 1. 200'-

Uvedené ceny byly placeny za chmel žatecký ve druhé třetině sezóny uvedených let a nejsou tudíž ani průměrem celkovým u chmele žateckého, ani nevyjadřují cenu placenou za chmel v ostatních oblastech, která byla podstatně nižší. Ale i z tohoto

přehledu možno pozorovati souvislost cen a plochy chmelnic. Po válečném poklesu výměry, který byl provázen téměř úplnou bezcenností chmele, následovalo období značného vzestupu cen a ploch, jež cenově vyvrcholilo sice již v letech 1923 až 1926, maximum plochy však teprve se dostavilo v roce 1929, načež následovala prudká derouta cenová, která dosáhla před sklizní 1932 průměrně 200 Kč u chmele žateckého a u chmelů ostatních také jen 100 Kč.

Plocha chmelnic klesá v roce 1932 na 9. 800 ha, která se přibližuje minimální výměře v době poválečné. Z vývoje posledních let možno sice konstatovati, že zemědělci se přizpůsobují situaci, avšak tento proces přináší jim těžké ztráty a trvá řadu roků. Každá krise chmelařská má neblahé důsledky pro celé široké kraje. Z toho důvodu možno akcentovati, že regulování produkce chmelně v našem státě jest zájmem národohospodářským.

Produkce chmele v našem státě jest rozložena převážně v tradičních výrobních oblastech, jak možno posouditi z následující statistik v výměry chmelnic v ha za rok 1932. Celková osázená plocha obnášela 9. 855"69 ha; z toho ve výrobních oblastech 9. 699"34 ha a v mimovýrobní oblasti 156'35 ha.

Výrobní oblasti v Čechách
žatecko.		7. 348'64 ha
Roudnicko		.. 871'24 "
úštecko.		.. 1. 232'15 "
Dubsko		.. 132'55 "
Morava: Tršicko..		.. 114'76 ha
	Celkem.	.. 9. 699'34 ha
Mimo výrobní oblasti:
Čechy..		.. 89'93 ha
Morava.		.. 24'70 "
Slovensko		.. 41'72 "
	Celkem.	.. 156'35 ha

Ku posouzení rozvrstvení chmelnic podle velikostních skupin zemědělských podniků a podle poměru k ostatní půdě zemědělské uvádí se následující statistika, která byla sestavena na žatecku v r. 1932 u českých pěstitelů chmele:

Velikost podle osázené plochy chmelem			Obhospodařovaná zemědelská půda Chmelná plocha
	Počet	závodů		procent	průměrně		procent	průměrně
	celkem	procent	celkem		na 1 závod	celkem		na 1 závod
				v korcích			v kopách
do 20 kop	1624	33-90	14. 329	9'05	8'82	19. 082	5'95	11'7
od 21-50	1676	34-55	27. 685	17'45	16'51	56. 069	17'55	33'4
od 51-100	802	16'85	29. 438	18'55	36'70	59. 082	18'55	73'6
od 101-250	479	10 -	35. 379	22'35	73'86	75. 764	23'75	158'1
od 251-500	149	3'25	23. 695	14'95	159'02	53. 604	16'75	359'8
od 501-1000	57	1'20	22. 984	14'50	403'22	38. 931	12'20	683'0
přes 1. 000	12	0'25	5. 100	315	425 -	16. 856	5'25	1. 404'6
Úhrnem	4799	100'-	158. 610	100 -	33'05	319. 388	100 -	66'57

Uváží-li se, že průměrně připadá na l ha asi 80 kop chmelnic, možno z uvedeného výkazu konstatovati, že produkce chmele v našem státě se nalézá převážnou měrou v nikách malých a středních zemědělců.

Ku posouzení velké důležitosti našeho chmelařství s hlediska celostátního, zejména pro naši obchodní politiku, uvádějí se následující údaje o vývozu chmele do ciziny.

	Vývoz chmele.
Rok	q	V 1. 000'- Kč
1920	67. 863	350. 105
1921	30. 352	247. 369
1922	48. 129	171. 175
1923	30. 963	146. 563
1924	87. 620	472. 731
1925	56. 195	468. 019
1926	73. 581	589. 999
1927	81. 213	440. 558
1928	65. 553	277. 994
1929	84. 872	170. 127
1930	90. 222	114. 000
1931	105. 556	86. 000
1932	55. 849	81. 198
1933	49. 965	157. 029

Dosavadní provenienční zákon přejímá se do nového zákona chmelařského v plném rozsahu a to s některými změnami a doplňky, aby celé řízení označování a ověřování původu bylo zesíleno. Také se doplňuje dozorčí právo politických úřadů na provádění celého zákona.

Důležitou službu v celé agendě obstarávají známkovny chmele, které jsou vybudovány jako veřejné ústavy. Tyto známkovny založily zájmové chmelařské organisace, které účastní se též na je-

jich správě a vykonávají svými zástupci důležitou funkci při známkování samém. Zejména jmenují důvěrníky pro označování chmele ve výrobních oblastech a dodávají různé věcné potřeby pro provádění označování chmele. Organisace spolupůsobí při kontrole nad prováděním provenienčního zákona a obstarávají různou agendu, která slouží ku prospěchu všech pěstitelů chmele.

Dosud fungují tyto oblastní organisace jako spolky s dobrovolným členstvím, takže finanční stránka související s plněním těchto veřejných úkolů nebyla zabezpečena. Z toho důvodu nový zákon zavádí oblastní organisace s povinným členstvím všech pěstitelů chmele. Tyto organisace budou vybudovány na podkladě stanov vydaných vládou pro jednotlivé výrobní oblasti a na tyto veřejné organisace přejde celá působnost dosavadních zájmových organisací.

Ze statistiky produkční jest zřejmo, že pěstování chmele v našem státě prodělává značné výkyvy, které jsou vyvolávány konjunkturou odbytovou a cenovou. Také u jednotlivých pěstitelů jsou rozmanité poměry co do rozsahu chmelnic, takže vyskytly se případy, že jednotlivé hospodářské podniky měly 50 až 70, ba i 100% plochy osázené chmelem.

Dobrá konjunktura v letech 1927-1928 vedla ke zvýšení plochy chmelnic z 8. 000 ha v roce 1924 na 16. 000 ha, čili ke dvojnásobnému zvýšení. Přílišné zvýšení plochy objevilo se též v jiných státech a přineslo značnou nadprodukci, velkou nabídku a jako důsledek toho pokles cen a váznutí odbytu. Nadešla krise v chmelařství, která se stupňovala dále v důsledku poklesu spo-

třéby při zmenšeném výstavu piva, který se dostavil jako důsledek hospodářské krise. Tato situace našeho chmelařství byla dále zhoršována ochranářskými opatřeními cizích států, které zvyšovaly cla, stanovily malé dovozní kontingenty a zavádějí povinné používání domácího chmele pro vlastní výrobu piva. Tato ochranářská politika zasadila těžkou ránu našemu vývozu chmele, jak je zřejmo z uvedené statistiky o vývozu chmele.

Krise chmelařství, vyplývající z nadprodukce a z poklesu spotřeby, stala se předmětem různých porad na mezinárodním foru. Hospodářský výbor Společnosti národů uspořádal v Ženevě konferenci zástupců všech evropských států vykazujících produkci chmele, na které byly sjednány zásady pro ozdravění poměrů ve chmelařství. Nejdůležitější z těchto zásad byla otázka omezení produkce a byla usnesena výzva, aby producentské země, ať již cestou legislativní, anebo pomocí svých zájmových organisací, regulovaly napříště produkci chmelařskou.

Cestou dobrovolnou toto omezování pokračovalo by velice zdlouhavě a nestejnoměrně a proto nezbývá nic jiného, než řešení zákonné. Také Německo podmiňuje vydání zákona o regulování chmelnic tím, že současně i československo přikročí k podobné zákonné regulaci. Naše organisace pěstitelů chmele volají po této zákonné úpravě produkce, aby bylo zabráněno nepřiměřeným výkyvům, narůstání přebytků a zásob a v důsledku toho zhroucení cen.

Z těchto všech důvodů zavádí nový zákon chmelařský právní podklad pro regulování chmelnic. Pěstitelé chmele musí ohlásiti příslušné známkovně výměru svých chmelnic v roce 1928 a 1929 a do budoucnosti pravidelně každého roku hlasití skutečnou výměru chmelnic. Když toho vyžadují mimořádné důvody hospodářské, zejména nějaká mezinárodní dohoda, může vláda naříditi redukci stávajících chmelnic, při čemž má býti brán náležitý zřetel na ochranu malých a středních zemědělců, na ochranu osvědčených výrobních oblastí, na pěstitele, kteří provedli v minulých letech pronikavé omezení chmelnic a na průměrný poměr plochy chmelnice k ostatní orné půdě dotyčného zemědělce. Toto omezování nemá se podle zákona vztahovati na chmelnice s menší plochou než 0'5 ha a v zeměděl-

ském výboru bylo na to s některých stran poukazováno, aby vláda při takovéto akci chránila též chmelnice s výměrou do l ha-..

Nové chmelnice mohou býti zakládány jen se svolením Zemského úřadu, který je uděluje podle vyjádření příslušné zemědelské rady a podle směrnic, které vydá ministerstvo zemědělství po slyšení všech zájmových organisací. Toto ustanovení nevztahuje se na takové nové chmelnice, které se zakládají náhradou ve stejné výměře za staré chmelnice v témže roce rušené.

Pro ozdravění poměrů tržních má sloužiti ustanovení o tom, že všichni držitelé zásob chmele jsou povinni tyto zásoby hlásiti každého roku ke dni 1. srpna statistckému úřadu, aby byl znám celkový stav zásob před novou sklizní. Aby bylo čeleno spekulaci, jsou předprodeje chmele za pevné ceny před sklizní právně neúčinné.

V zemědělském výboru byla kladena velká váha na to, aby již pro letošní rok byl vydán zákaz zřizování nových chmelnic a proto vyzval zvláštní resolucí vládu, by tento zákaz stanovila zvláštním nařízením podle zmocňovacího zákona. Tomuto podnětu zemědělského výboru bylo vyhověno a zákaz ten byl vyhlášen s výjimkou těch případů, kde se zakládají chmelnice náhradou za rušené chmelnice staré anebo kde při vydání tohoto nařízení byla nová chmelnice již zařízena.

Zemědělský výbor bedlivě posoudil tón situaci našeho chmelařství po stránce obchodní, ať již na trhu domácím nebo zahraničním. Za normálních poměrů vyváleli jsme 3/4, chmele do ciziny a toliko \j se spotřebovala doma. Zrušení prohibice v Americe přineslo stupňování odbytu a zlepšení cen, kterýžto stav bude však časově omezený. Sousední Německo, které má značnou produkci chmele, zavedlo obchodní monopol, který svěřilo prózatím chmelařské organisaci, stanovilo směrné ceny, má zákon o přednostním používání domácího chmele k výrobě piva a poskytuje exportní prémie asi 400 Kč na l cc. Určitou regulaci svého chmelařství provádí též Jugoslávie a Anglie. Francie omezuje náš vývoz chmele na malý kontingent při zvýšeném clu. Z toho je zřejmo, že situace na zahraničních trzích jest velmi obtížná.

Na domácím trhu se uplatňují vedle určité skupiny vynikajících a solidních firem též některé elementy nesolidní a spekulující, takže celý obchod a vývoj cenový je značně labilní jako u žádného jiného výrobního odvětví. Interesy exportní pochopitelně převládají, avšak tento export neprovádí se s jednotného hlediska, nýbrž při volné konkurenci na cizích trzích projevuje se podbízení cen a jiné nepříznivé zjevy.

Na základě posouzení všech těchto momentů usnesl zemědělský výbor resolucí, kterou se vyzývá vláda, aby vybudovala účelnou prodejní organisaci pro regulování trhu chmele. Vybudování takovéto syndikátní organisace, ať již pro vyvoz nebo téz pro domácí trh, může vláda provésti nařízením podle zmocňovacího zákona ještě zavčas před letošní sklizní chmele. Takovéto regulování trhu žádají též zájmové organisace chmelařské a možno tvrditi, že poslouží všem ostatním interesentům, poněvadž má přinésti ustálení přiměřených cen, zabezpečení řádného odbytu, jednotný postup při exportu a tak ozdravění celého chmelařského trhu.

Změny navržené zemědělským výborem.

Zemědělský výbor schválil osnovu nového zákona chmelařského podle vládního návrhu a u některých paragrafů navrhuje následující změny a doplňky:

§ 3., poslední věta: navrhuje se škrtnouti poslední slova "výrobní obce", poněvadž se uznává za účelné, aby se ponechalo řádu známkoven, jakého pořadového čísla má býti užíváno.

§ 4., odstavec 1., lit. b): vkládají se slova: "a v zemi Slovenské »slovenský«",

§ 5., odstavec 3.: poslední věta se upravuje takto: "Obchodníci jsou povinni uváděti pořadové číslo ve svých zásobnících, výkazech o přebalování a účtech". Tato změna se navrhuje ze stejného důvodu jako u § 3.

§ 6., odstavec 1.: na konec se připojují slova: "a schválí ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem obchodu".

§ 7., odstavec 2.: na místo slov: "uveden ----oblasti" má býti uvedena tato

věta: "použito vedle označení "chmel" s udáním ročníku jednoho nebo více údajů v účelné souvislosti tak, aby označením byl

vždy vyjádřen místní původ podle výrobní oblasti, "

§ 10., lit. a): ve větě druhé místo "důvěrníka", budiž uvedeno "důvěrníků".

§ 11., odstavec 1.: místo "společenstva" budiž uvedeno "organisací".

§ 14., lit. a): připojují se slova "a ovládají státní jazyk";

§ 17., odstavec 2., věta prvá: vkládají se slova: "a které" a na místo "stanov" vkládá se "řádu". Poslední 3 věty se vypouštějí a na místo toho budiž uvedeno: "Příspěvky tyto vybírají známkovny a odvádějí je oblastním organisacím pěstitelů chmele. Podrobné předpisy o ukládání a vybírání těchto příspěvků jakož i o opravných prostředcích při tom budou vydány vládním nařízením".

§ 17., odstavec 3.: na místo "buďtež" má se uvésti "budou";

na místo "na návrh" budiž uvedeno "po slyšení";

§ 17.: navrhuje se nový odstavec 4.: "Na řečené oblastní organisace s povinným členstvím přejdou práva a povinnosti dosavadních oblastních organisací, stanovená tímto zákonem nebo předpisy podle něho vydanými. "

§ 18., odstavec 2.: na místo "1934" budiž uvedeno "1935". Jako věta druhá se uvádí: "V roce 1934 toto hlášení má se státi do 14 dnů po účinnosti zákona. "

§ 18., odstavec 4., řádek 7.: místo "na návrh" má se uvésti: "po slyšení" a v dalším řádku se tato slova vypustí.

§ 18., odstavec 5., řádek 7.: místo "na návrh" budiž uvedeno: "po slyšení" a v dalším řádku se tato slova vypustí.

6. řádek od spodu: vkládají se slova: "před sklizní".

§ 18., odstavec 7. navrhuje se nové znění: "Předprodeje chmele za pevné ceny před sklizní nejsou právně účinné. "

§ 19., odstavec 4. navrhuje se tato stylisace: "nahlíželi do příslušných záznamů zásobníků, účtů (opisů) a výkazů o přebalování".

§ 20., odstavec 2.: navrhuje se vypustiti slovo "stálí".

§ 25., odstavec 2.: navrhuje se vypustiti citaci odst. "2".

Zemědělský výbor pojednal o tomto vládním návrhu chmelařského zákona na svých schůzích dne 20. února a 15. března

1934 a po provedení uvedených změn a doplňků schválil tento návrh s tím, aby bylo doporučeno poslanecké sněmovně, aby ho rovněž schválila zároveň s připojenými 5 resolucemi. Tím zároveň byly vyřízeny dva

iniciativní návrhy, a to: poslanců Fr. Staňka a druhů, číslo tisku 750 z r. 1930 a návrh posl. Böllmanna a druhů číslo tisku 737 z r. 1930, oba návrhy o povinném známkování chmele.

V Praze dne 15. března 1934.

Frant. Mašata v. r.,

předseda.

Dr Zadina v. r., zpravodaj.

Zákon

ze dne .................. ...................._____

o povinném známkování chmele a úpravě rozsahu pěstování chmele.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

část L O známkováni chmele.

§1. Povinnost známkovací.

(1) Veškerý chmel vypěstovaný v republice československé ve chmelařských výrobních oblastech (§ 2), kromě chmele uvedeného v odstavci 4 a s výjimkou uvedenou v § 5, odst. 2, podléhá bez rozdílu určení povinnému známkování, t. j. označení podle místního původu a ověření místního původu.

(2) Vládním nařízením může býti známkovací povinnost rozšířena i na cizozemský chmel, který přichází v republice Československé do oběhu, při tom budiž přesně vytčen rozsah a způsob známkování tohoto cizozemského chmele. Naproti tomu neomezuje se označování cizozemských chmelů v obchodním styku zahraničním jiným způsobem, leč tím, že nesmí býti při tom užíváno názvů stanovených tímto zákonem pro chmele domácí ani názvů jim podobných.

(3) Chmel vypěstovaný mimo chmelařské výrobní oblasti jest ze známkování podle tohoto zákona vyloučen a může býti na obalu označen jen slovem "chmel", nebo shodným výrazem v jiném jazyku, s udáním ročníku.

(4) Ustanovení odstavce 3 platí také o chmelích, vypěstovaných ve výrobních oblastech, jde-li o chmele:

a) vybrakované nebo řádem známkoven z ověření vyloučené,

b) jejichž závěry a průvodní listiny neposkytuji dostatečných záruk o místním původu chmele.

(5) Jakmile vyjdou na jevo okolnosti, pro které jest chmel podle ustanovení odstavce 4 ze známkování vyloučen, budiž označení jeho přizpůsobeno ustanovení odstavce 3 a vydaná snad průvodní listina (vážní list - ověřovací list) budiž zrušena.

§ 2.

Výrobní oblasti.

(1) Za účelem známkování buďtež území republiky československé, v nichž se chmel hlavně pěstuje, prohlášena vládním nařízením za chmelařské výrobní oblasti s přesným názvem a podrobným ohraničením. Takto stanovené chmelařské výrobní oblasti musí tvořiti souvislé celky.

(2) Názvy chmelařských výrobních oblastí (odstavec 1) jsou pro označování chmele (§ 4) při známkovacím řízení závazné.

§ 3.

Označování chmele podle místního původu.

Dříve, než opustí výrobní obec, musí býti chmel vypěstovaný ve chmelařských výrobních oblastech (§ 2), vyjma chmele uvedené v § l, odst. 4, označen na obalu podle místního původu ve výrobní obci, nebo v obci uveděné v § 4, odst. 2, údaji uvedenými v § 4 a jeho obal opatřen vhodnou závěrou, určenou řádem známkovny (§ 12), aby byla zaručena neporušitelnost obsahu, jakož i musí býti pro něj vydána průvodní listina (vážní list). Obal i vážní list buďtež opatřeny pořadovým číslem.

§ 4.

Obsah označení místního původu.

(1) Označení místního původu chmele (§ 3) obsahuj tyto údaje: a) československá republika;

b) označení "chmel" nebo shodné označení v jiném jazyku, s udáním ročníku; u chmelů vypěstovaných v zemi české budiž připojeno označení "český", v zemi Moravskoslezské "moravský" a v zemi Slovenské "slovenský", nebo shodné označení v jiném jazyku;

c) výrobní oblast;

d) výrobní obec.

(2) Pěstiteli, pěstujícímu chmel zároveň v několika sousedících obcích téže oblasti, může býti takovýto chmel označován udáním obce, v níž má bydliště (sídlo), naleží-li tato obec k oné výrobní oblasti; není-li posléze uvedený předpoklad splněn, možno jako výrobní udati obec, ve které jeho chmelnice má větší výměru.

(3) Vyjmenované údaje buďte - mimo výjimku uvedenou v § 6, odst. 2 - uvedeny jak na obalu tak i na průvodní listině (§ 3).

§5.

Ověřování místního původu chmele.

(1) Označení chmelů podle §§ 3 a 4 podléhá povinnému ověření příslušnou známkovnou (§11).

(2) Chmele určené pěstitelem pro spotřebu ve vlastním pivovaru nepodléhají povinnému ověření, nutno však při označování ve výrobní obci účel tento hlasiti.

(3) Ověření uvedené v odstavci l záleží v potvrzení místního původu chmele na obalu za použití vhodných, řádem známkoven určených závěr obalu a ve vydání nové průvodní listiny (listiny ověřovací); listina ověřovací obsahuj údaje, uvedené v § 4. Při tom buďtež obal i ověřovací listina opatřeny pořadovým číslem známkovny. Obchodníci jsou povinni uváděti pořadoví číslo ve svých zásobnících, výkazech o přebalování a účtech.

§6.

Směsi a přebalování chmele.

(1) Chmele vypěstované ve chmelařských výrobních oblastech (§2), vyjma chmele uvedené v § 1 odst. 4, dovoleno jest míchati; jen tehdy, pocházejí-li z téže výrobní oblasti a jsou-li téhož ročníku; míchání, jakož i přebalování těchto chmelů smí se díti jedině za kontroly příslušné známkovny v místnostech,

jež uzná známkovna za vhodne a schválí ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem obchodu.

(2) U chmelů, jež byly smíchány, nebo přebalovány, může býti od udání výrobní obce, jak na obalu, tak v průvodních listinách (§ 3 a § 5, odst. 3), upuštěno; v tomto případě buďtež v průvodních listinách místo výrobní obce uvedena slova "pod kontrolou přebaleno".

(3) Chmele vypěstované mimo výrobní oblasti a chmele uvedené v § l, odst. 4 jest dovoleno míchati jen, jsou-li téhož ročníku.

(4) Míchati domácí chmele různých ročníků, nebo domácí chmel s chmelem cizozemským jest zakázáno; rovněž tak zakázáno jest u chmelů uvedených v § 3 míchati chmele různých oblastí.

§ 7.

Doložky k označení.

(1) K označení zákonem stanovenému (§ 3) přípustný jsou doložky vyznačující prostý údaj výrobního statku, firmy a podniků, uvádějících chmel do oběhu. Pokud jsou jiné doložky dovoleny, stanoveno bude vládním nařízením.

(2) Při označování chmele v nabídkách, cenících, účtech (konsignacích) budiž použito vedle označení,. chmel" s udáním ročníku jednoho nebo více údajů v účelné souvislosti tak, aby označením byl vždy vyjádřen místní původ podle výrobní oblasti, při Čemž smí býti údaj výrobní oblasti uveden přídavným jménem. Kromě doložky uvedené v odstavci l smí býti připojena doložka vyznačující jednoduchým způsobem jakost chmele.

§ 8.

Označení a doložky zakázané.

(1) Každé označení chmele, které nevyhovuje zákonným předpisům, je zakázáno.

(2) Rovněž zapovězeny jsou veškeré doložky (§ 7) pravdě neodpovídající a každý způsob jejich provedení, který může způsobiti omyl o místním původu chmele, nebo který by byl podoben, nebo by mohl býti zaměněn s ověřením veřejné známkovny na obalu.

(3) Výslovně se zakazuje používati názvů "chmel ležákový", "chmel výčepní", "chmel panský" a pod.