Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.
III. volební období. 10. zasedání.
2523. Interpelace:
I. posl. Vaňka a druhů vládě o dalších přídělech z půjčky práce,
II. posl. Nejezchleb-Marchy a druhů min. financí o postupu finančních úřadů při ukládání daně činžovní,
III. posl. dra Holotu a druhov min. sociálnej pečlivosti o spôsobe vymáhania príspevkov nemocenských pokladníc,
IV. posl. Hokkyho a druhov predsedovi vlády o vydlaždení spojovacej cesty k nádražiu vo Veľkej Sevľuši,
V. posl. Tayerle a soudruhů min. národní obrany o soutěži vojenské hudby, jíž se zvyšuje nezaměstnanost hudebníků z povoláni,
VI. posl. Hokkyho a druhov celej vláde o výplate vkladov býv. uhorskej poštovej sporiteľne,
VII. posl. Hokkyho a druhov min. spravedlnosti o užívání rumunského jazyka a rumunského tlmočníka na okresnom sude v Ťačeve,
VIII. posl. Hokkyho a druhov min. vnútra o užívání jazyka maďarského na okresnom úrade v Ťačeve,
IX. posl. Hokkyho a druhov min. školstva a národnej osvety o rozšírení zákona čís. 189/1919 na Slovensko a Podkarpatsku Rus a o vydaní prevádzajúceho nariadenia,
X. posl. Babela, Hádka, Höhnela a soudruhů min. spravedlnosti o podvodném nabytí domu č. 38 v Novém Lese, obec Velké Brezno, okres Ostí nad Labem, prodaného v exekučním řízení,
XI. , posl. Novotného a soudruhů vládě republiky Československé a min. spravedlnosti o stavebním a spotřebním družstvu »Svépomoc« v Německém Brodě,
XII. posl. Hokkyho a druhov min. financií a vecí zahraničných o clách vyrubovaných zo dreva dovážaného obyvateľstvom v Ťačeve zo svojich lesov v pohraničnom pasme československo-rumunskom,
XIII. posl. Hokkyho a druhov min. školstva a národnej osvety o úprave príspevku cirkevných škôl na učitelské platy a o úprave platových, služebných a penzijných vecí cirkevných učiteľov na Podkarpatskej Rusi,
2523 / I.
Interpelace
poslance Josefa Vaňka a druhů
vládě o dalších přídělech z půjčky práce.
Město Třebíč provádí za součinnosti ministerstva zdravotnictví a tělesné výchovy, ministerstva zemědělství a zemského úřadu v Brně stavbu skupinového vodovodu pro město Třebíč u několik venkovských obcí, za součinnosti a pod dozorem zemského úřadu v Brně hlavní kanalisační sběrač ve vnitřním městě a za součinnosti ministerstva zdravotnictví a tělesné výchovy a zemského výboru moravskoslezského stavbu infekční nemocnice. Zemský úřad v Brně doporučil ministerstvu vnitra, aby na tyto tři stavby byly městu Třebíči povoleny příděly z výnosu půjčky práce v částce 4, 050. 000 Kč. Na všechny tyto tři stavby byl prozatím ministerskou radou povolen příděl z výnosu půjčky práce 2, 500. 000 Kč. Ve výnosu zemského úřadu čís. 14. 542/Pres., kterým se sděluje, že povolen byl příděl ministerskou radou 500. 000 Kč na stavbu vodovodu, se upozorňuje, že jde o prozatímní zálohové přikázání určité částky z výtěžku půjčky práce a že o definitivním vyřízení žádosti obce, podané prostřednictvím okresního úřadu v Třebíči o přiznání účasti na emisi, bude rozhodnuto později. Obecní radě bylo uloženo tímtéž výnosem, aby učinila opatření, aby se zřetelem na produktivní péči o nezaměstnané mohlo býti s uvedenými stavbami a pracemi co nejdříve započato. Taktéž výnosem zemského úřadu čís. j. 26. 523/Pres., ve kterém se sděluje městské radě v Třebíči, že povoluje ministerská rada na stavbu kanalisace částku 500. 000 Kč, se upozorňuje, že i v tomto případě jde o prozatímní zálohově přikázání určité částky z výtěžku půjčky práce a že o definitivním vyřízeni žádosti obce bude rozhodnuto později. Městská rada v Třebíči z těchto důvodů ihned přikročila ku svrchu zmíněným stavbám, aby z 2. 500 nezaměstnaných dělníků v Třebíči mohla býti velká část zaměstnána v předpokladu. že další příděly na dohotovení jak vodovodu, tak i kanalisace z výnosu půjčky práce budou městu poskytnuty.
Ministerskou radou povolený příděl z půjčky práce 2 a půl milionu Kč byl určen následovně: 1, 000. 000 Kč na stavbu infekční nemocnice, 1, 000. 000 Kč na stavbu kanalisace a 500. 000 Kč na stavbu vodovodu.
S ohledem na to, že obě stavby, jak kanalisační, tak i vodovodní, nebylo možno z malých přídělů z výnosu půjčky práce dohotoviti, a protože město Třebíč nemůže jiným způsobem získati půjčku, aby mohly býti tyto stavby dokončeny a svému účelu odevzdány, podala městská rada v Třebíči 25. října 1933 čís. 4460 ministerstvu fi-
nancí a ministerstvu vnitra další žádost o přiděl z výnosu půjčky práce na dostavbu kanalisace aspoň ve výši 580. 000 Kč a na dostavbu vodovodu 550. 000 Kč. Dne 20. listopadu 1933 opakovala městská rada tuto svoji žádost na ministerstvu zdravotnictví. 27. ledna 1934 opětovala svoji žádost v ministerstvu vnitra a 10. března 1934 u zemského úřadu v Brně. Žádosti tyto dosud vyřízeny nebyly.
V případě, že městu Třebíči nebudou poskytnuty svrchu požadované příděly z výnosu půjčky práce, nabude moci město v žádném případě tyto stavby dokončiti a všechny částky prozatím do těchto staveb investované budou bezúčelně do země zakopány, aniž by jich mohlo býti prakticky využito, ale bude také obci znemožněno zavésti dávky ze stočného a vodného, kterých mělo býti použito na placení úroků a úmoru z půjčky práce.
Při stavbě vodovodu, kde zachycují se prameny v oblasti heraltických lesů, jsou vykopány 6 až 7 m hluboké zářezy, které dnes hrozí sesutím, takže nastane v případě nedokončení léto stavby statisícová škoda, nehledě ke škodám svrchu uvedeným. Taktéž stavba kanalisace nedokončená uvnitř města přinese městu místo užitku jenom škodu. V městě Třebíči jest 2500, v okrese pak přes 5. 000 nezaměstnaných dělníků a pouze investicemi a stavbami obecními může býti aspoň částečně nezaměstnanost zmírněna.
Podepsaní se táží:
1. Jsou vládě republiky Československé tyto případy známy?
2. Jest vláda ochotna další požadované příděly z výnosu půjčky práce městu Třebíči na dostavbu vodovodu a kanalisace poskytnouti?
V Praze dne 15. března 1934.
Vaněk,
Bergmann, Hynek, Jos. Tůma, Fiala, Šmejcová,
Hatina, Lanc, dr. Moudrý, Sladký, Malý, Langr,
Richter, David, Špatný, Zeminová, Netolický,
Kraus, Solfronk, Slavíček, dr. Patejdl.
2523/II.
Interpelace
poslance Nejezchleb-Marchy a druhů ministru financí
o postupu finančních úřadů při ukládáni daně činžovní.
Dle § 12, odst. 2 zákona o ochraně nájemníků č. 44/1928 Sb. z. a n. ve znění čl. I. § l zák. č. 164/1932 a čl. II. § l zák. č. 54/1933 jest zvýšeni nájemného přípustno o tolik, oč vzrostly výlohy pronajimatelovy:
1. zvýšením věřejných dávek z domu nebo z nájemného napravovaných nebo zavedením nových veřejných dávek, vyjímaje dávku z majetku a z přírůstku na majetku,
2. zvýšením pravidelných ročních výloh za: a) dostatečné osvětlování schodiště a chodeb
domu,
W vodoměr, plynoměr a elektroměr, c. ) čištění domovní stoky,
d) čištění žumpy,
e) vymetání komínů a
f) za odvážení popele a smetí z domu,
3. zvýšením úrokové míry a vedlejších poplatků nebo jinými platy z knihovních pohledávek, které vázly na domě 1. srpna 1914, pokud je zvýšeni odůvodněno všeobecným stoupnutím hypotékami úrokové míry, pokud zvýšení pod č. l až 3 uvedené nastalo po 1. srpnu 1914 nebo po. pozdějším. prvém pronájmu.
Toto zvýšení nájemného nezapočítává se dle § 10, odst. l lit. č) cit. zákona do vyměřovacího základu daně činžovní.
Ustanovení toto předpokládá shodně u všech pod č. l až 3 uvedených srážek, že zvýšením určitých břemen s 'Udržováním domu spojených vzrostly výlohy pronajimatelovy (majitele domu) a že z tohoto důvodu bylo nájemné bud dohodou nebo výrokem okresního soudu zvýšeno. Ačkoliv tedy ze slovního znění je zřejmo, že podmínky zvýšení nájemného jsou ve všech tu uvedených případech stejně a tedy také podmínky, za nichž možno příslušné zvýšení nájemného ze základu daně činžovní vyloučiti, přece vyměřovací úřady (berní správy) bez jakéhokoliv odůvodnění d z nepochopitelných důvodů jinak posuzují srážky uvedené pod č. l a jinak srážky pod č. 2.
Pokud jde o srážky uvedené shora pod č. 2 uznávají berní správy, opírajíce se o slova »oč vzrostly výlohy pronajimatelovy«, skutečný rozdíl mezi výlohami z r. 1914 a příslušného berního roku. Na př. činily-li výlohy spojené s vymetáním komínů v r. 1932 500 Kč a v roce 1914 380 Kč. uznávají berní správy rozdíl v obnosu 120 Kč za odpočitatelnou položku.
Jinak ale. postupují berní správy pokud jde o srážky uvedené pod čís. 1. odvolávajíce se na normativní vynesení zemského finančního ředitelství v Brně ze dne 20 ledna 1930. čj. 51. 447/1V. jež zní-
»Dle ustanovení § 12, odst. 2, č. l zákonů o ochraně nájemníků č. 48 a 1925 a č. 44 ai 1928 jest připustno zvýšení nájemného l o tolik, oč vzrostly výlohy pronaiimatelovv. zvýšením veřejných dávek z domu nebo z nájemného zapravovaných nebo navedením nových veřejných dávek, vyjímaje dávku z majetku a z přírůstku na majetku. «
Toto zvýšení nájemného se dle § 10 cit. zákonů nezapočítává do vyměřovacího základu daně činžovní.
Jelikož pak všechny samostatné obecní dávky, jež postihují uživatele budovy, jsou ji?
dle § 151 z. o př. d. od nájemného nebo nájemní hodnoty odpočitatelný, přicházejí v úvahu, pokud jde o otázku odpočitatelnosti zvýšení nájemného podle shora citovaných ustanovení, jen státní daň činžovní, dále přirážky svazků územní samosprávy, t. j. přirážky zemské, okresní a obecní a konečně 1% státní zdravotní (přirážka a přirážky kostelní.
Vzhledem k tomu jest za účelem zjištění, je-li z důvodů shora uvedených ustanovení přípustná nějaká srážka z nájemného,. porovnati úhrnnou sumu daně činžovní a zmíněných přirážek, vyplývajících z přirážkové základny v r. 1914 s úhrnnou sumou daně činžovní a přirážek vyplývajících z přirážkové základny v r. 1929 a případný rozdíl (plus v r. 1929 oproti stavu v r. 19, 14) uznati za odpočitatelnou položku ve smyslu cit. ustanoveni.
K vysvětlení sloužiž tento příklad:
Z vyměřovacího základu 100 Kč obnášela v r. 1914 u t. zv. »starých« domů při sazbě daně činžovní 12. 25% a celkové výši všech přirážek 193% ze základny. přirážkové 14% v r. 1914 úhrnná suma daně a přirážek 39 Kč 27 h.
V roce 1929 činí přirážková základna 8%, bude tedy při celkové výši přirážek v r. 1929 289% obnášeti úhrnná suma daně a všech přirážek 31 Kč 12 h.
Jelikož v uvedeném případě činí úhrnná suma daně činžovní a přirážek v r. 1929 méně než činila v r. 1914, nepřísluší žádná srážka z nájemného na základě shora cit. ustanovení.
V tomto. případě nerespektují tedy finanční úřady jasné znění odst. 2 cit. ustanovení, nahrazujíce bezdůvodně slova »oč vzrostly« slovy «oč poměrně vzrostly« nebo »o kolik procent vzrostlv« výlohy pronajimatelovy. Kromě toho nepřihlížejí berní správy k úst. § 12, odst. 6 in finc cit. zákona, dle něhož není zvýšení nájemného připustno z důvodů, že se zvýšila daň činžovní v důsledku obecně. přípustného zvýšení nájemného dle § 9 žák. Nelze tedy daň činžovní zahrnovati do výloh pronajimatelových za účelem zjištění, zda tyto výlohy vzrostly. Má se tedy přihlížeti pouze k přirážkám.
Pro tento svůj nezákonný postup, jímž jsou majitelé domů soustavně neoprávněně zkracováni, nemají berní správy žádného odůvodnění, odvolávajíce se pouze na shora uvedený výnos zemského finančního ředitelství v Brně. Jako doklad tohoto nesprávného. postupu budiž uveden tento konkrétní případ:
V přiznání k dani činžovní z budovy čp. 356 v Brně (velká nová ulice), Třída Legionářů č. 37. /a r 1932 uplatňoval poplatník dr. Frant. Dvořák obnos 11. 686. 03 Kč jako odpočitatelnou položku z důvodů uvedených v § 12, odst. 2, č. l žák. o ochraně nájemníků.
Berní správa. Brno-mesto I. tento'obnos ze základu daně činžovní nevyloučila, odůvodňujíc svůj postup takto:
Dle přiznáni nájemného /. a berní léta 1915 až 1916 byla daň činžovní za r. 1915 předepsána ze
zdanitelného výtěžku nájemného 19. 384. - Kč částkou 3. 844. 49 Kč, přirážky byly předepsány 103. 5% z přirážkové základny 4. 548. 15 Kč, celková povinnost tedy činila 8. 392. 64 Kč.
Za stejných podmínek nájemních by se byla za r. 1932 předepsala daň činžovní ze zaokrouhleného výtěžku nájemného 19. 380. - Kč částkou 2. 326. 08 Kč, 140% autonomní přirážky 3. 256. 51 Kč. Celková povinnost by činila 5582. 59 Kč.
Z toho prý je zřejmo, že zvýšení výloh pronajimatelových z titulu zvýšení veřejných dávek nenastalo.
Naproti tomu poplatník opíraje se o shora uvedené důvody a s ohledem na ustanovení § 12. odst. 6 in fine cit. zák. zastává tento názor:
V roce 1931 byly přirážky předepsány 140% z přirážkové základny 11. 584. 80 Kč (12% z daňové základny per 96, 540. - Kč) obnosem 16. 218. 70 Kč. V r. 1914 činily přirážky 4. 532. 67 Kč, takže výlohy pronajimatelovy vzrostly o 11. 686. 03 Kč a nutno tento obnos ze základu daně činžovní vyloučiti.
Berní správy svým postupem dopouštějí se chyby ve dvou směrech. Především porovnávají rok 1915/1916 místo roku 1914 jak vyžaduje zákon a za druhé přihlížejí k přirážkové základně v r. 1932. Přirážkovou základnu v r. 1932 nelze však zjistiti dříve, než vyloučí se ze základu srážky z důvodů uvedených v § 12, odst. 2, č. l zákona o ochraně nájemníků, takže postup berních správ postrádá opory v zákoně.
Ostatní konkrétní případy jsou obdobné.
Je proto nutno, aby ministerstvo financi poučilo podřízené finanční úřady o správném postupu a nařídilo jim, aby, rozhodujíce o přípustnosti srážek uvedených v § 12, odst. 2 zákona o ochraně nájemníků, postupovaly u všech tam uvedených srážek stejně a podle zákona a tedy zejména aby za odpočitatelnou položku dle čís. l tohoto paragrafu uznávaly skutečný rozdíl mezi celkovou výší v úvahu přicházejících dávek v. r. 1914 a v přípustném berním roce.
Vzhledem ke shora uvedenému táží se podepsaní:
1. Ví vláda o tomto nezákonném postupu finančních úřadů?
2. Jaká opatřeni budou nařízena, aby finanční úřady již při ukládání daně činžovní za r. 1933 dodržovaly ustanovení §§ 10, odst. l, lit. c) a 12, odst. 2, č. l zákonů o ochraně nájemníků?
3. Jakým způsobem budou odčiněny křivdy až dosud na majitelích domů tímto postupem spáchané?
V Praze dne 20. února 1934.
Nejezchleb-Marcha,
Kočandrle, Machnik, Marek, Skopal Procházka, Chloupek, Křemen, Petrovič, Vančo, dr. Inž. Brdlík, Blažek, Pozdílek, Jan Tůma, Haupt, Bečák, Dorič, Zářecký, Mašata, dr. Slávik, Pelíšek, Inž. Žilka, Beran.
2523/III (překlad).
Interpelácia
poslanca dra Holotu a druhov ministrovi sociálnej pečlivosti
o spôsobe vymáhania príspevkov nemocenských pokladníc.
Pre gazdovské obecenstvo, ktoré sa očitá v kríze, znamená dnes najväčšie bremeno sociálne poistenie, keďže v dôsledku premrštenej horlivosti nemocenských pokladníc delníckych predpisujú sa nemocenské a úrazové príspevky i v miestach, kde to nie je zákonné a poneváč v prevážnej väčšine prípadov gazdovia sa proti tomu odvolávajú, odvolanie však podľa zákona odkladného účinku nemá, nemocenské pokladnicu cieľom vydobytia vyrubenej sumy zavádzajú proti zamestnávateľom exekúcie ešte pred právoplatným vybavením odvolania.
Podľa dosavadného systému sám riaditeľ okresnej nemocenskej pokladnice podával exekučné návrhy u okresného súdu proti liknavým platiteľom a tedy náklad exekučnej žiadosti činil maximálne 10 Kč a pri prevádzaní exekúcie dostavil sa na miesto úradník nemocenskej pokladnice s exekútorom a náklady toho boly tiež iba bremenom minimálnym.
V najnovšej dobe okresné nemocenské pokladnice uchyľujú sa od tohoto dobre osvedčeného systému a podávajú exekučné žiadosti prostredníctvom advokáta, pri prevádzaní exekúcie asistuje zmocnenec advokáta a za to ovšem účtujú sa advokátske útraty, čím náklady exekučného pokračovania sa nepomerne zvyšujú a zamestnávateľ je postižený novými bremeny
Tento systém nemôže byť ospravedlnený tým, že nemocenské pokladnice majú moc práce, lebo veď exekučné žiadosti vystavujú, správnejšie rečeno, blankety vyplňujú i naďalej nemocenské pokladnice, advokát pripojí k tomu len svoje spoluznamenanie a za tento jediný podpis ustanovuje súd pre advokáta honorár na úkor zamestnávateľa.
Keďže tento postup znamená značné zaťaženie pre zamestnávateľa, vyznievajú proti tomu sťažnosti z radov zamestnávateľov.
Tážeme sa preto pána ministra:
1. Či viete o tom, že okresné nemocenské pokladnice dajú exekučné žiadosti vystavovať a exekúcie prevádzať najnovšie prostredníctvom advokáta, čím sú zamestnávatelia značnými útratami postihnutí?
2. Či ste ochotný uložiť okresným nemocenským pokladniciam, aby tieto exekúcie boly i na-
ďalej prevádzané okresnými nemocenskými pokladnicami a aby odpadlo advokátske spoluznamenanie a advokátska asistencia pri výkone exekúcie?
V Prahe, dňa 21. marca 1934.
Dr. Holota,
Szentiványi, Nitsch, dr. Szüllö, dr. Törköly, dr. Jabloniczky, Dobránsky, dr. Petersilka, Prause, dr. Keibl, dr. Hanreich, dr. Schollich, Bobek, Horpynka, Matzner, inž. Kallina, dr. Luschka, Stenzl, Scharnagl, Eckert, Fedor, Hokky.
2523/IV (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov predsedovi vlády
o vydláždení spojovacej cesty k nádražiu vo Veľkej Sevľuši.
Pane predseda vlády!
Spojovacia cesta k nádražiu vo Veľkej Sevľuši, ako to pripojené dve fotografie bezpochybne ukazujú, je v škandalóznom stave. Situácia je tým vážnejšia, lebo ide len o trať asi 130 m dlhú. Vydláždenie tejto cesty kôstkovým kameňom vyžadovalo by si bagatel.
Už dvakrát som v tejto veci zakročoval u pána ministra železníc. Obidve odpovedi boly blahovoľné a vyjadrovaly ochotu k úprave cesty.
Avšak k úprave cesty dosial ešte nedošlo. Na prekážku je tomu istý spor, že totiž udržovať v poriadku túto cestu bolo by spoločnou povinnosťou železníc, zemského úradu a obce, avšak nečiní tak ani jeden z nich.
Tu môže rozhodovať len slovo mocenské a len tým by mohol byt tento škandalózny stav odstránený. Týmto dovoľujem si vyzvať pozornosť pána predsedu vlády zároveň tiež na podobné pomery v Berehove a Mukačeve.
S úctou tážem sa po uvedenom pána predsedu vlády:
Či ste ochotný učiniť opatrenia, aby spojovacia cesta k nádražiu vo Veľkej Sevľuši bola súrne upravená a vyššie vylíčený škandalózny stav bol odstránený?
Či ste ochotný učiniť podobné súrné opatrenia tiež čo do úpravy spojovacích ciest k nádražiam v Berehove a Mukačeve?
V Prahe dňa 11. apríla 1934.
Hokky,
Dobránsky, dr. Holota, dr. Mayr-Harting, Frit-
scher, Szentiványi, dr. Jabloniczky, Oehlinger,
Scharnagl, Kunz, Fedor, dr. Törköly, Bobek, Greif,
dr. Petersilka, dr. Luschka, dr. Szüllö, Nitsch.
Stenzl, Krumpe, Zajíček, Eckert.
2523/V.
Interpelace
poslance R. Tayerle a soudruhů ministru národní obrany
o soutěži vojenské hudby, jíž se zvyšuje nezaměstnanost hudebníků z povolání.
Podle § 65 služebního rádu vojenské branné moci mohou vojenské osoby v činné službě veřejně vystupovati při uměleckých, zábavních, ale nevýdělečných představeních a veřejných podnicích pouze s povolením posádkového velitelství. Podle tohoto ustanovení výslovně se připouští jejich účinkování jen při nevýdělečných podnicích. Toto ustanovení také týká se patrně vojenské hudby. Přes to jsme zjistili, že bylo dáno koncem minulého roku v Užhorodě povolení hudbě 36. pěšího pluku, aby hrála v tamním maďarském divadle.
Již řadu let pak účinkuje vojenská hudba pravidelně v Lázních Poděbradech přes to, že bylo své doby bývalým ministrem národní obrany prohlášeno, že od účinkování vojenské hudby bude v poděbradských lázních upuštěno. To se dosud nejen nestalo, ale dokonce účinkování vojenské hudby se rozšiřuje. Neboť, jak všechny známky nasvědčují, jedná se vážně o to, aby opět vojenská hudba účinkovala v lázních Trenčanských Teplicích jako hudba lázeňská. Tímto postupem ministerstva národní obrany vytváří se nebezpečná soutěž občanským hudebníkům z povolání, kteří zbavováni jsou poslední příležitosti ke svému zaměstnání.
Vojenské hudby ubírají tím výdělek hudebníkům, jimž jest provozováni hudby jediným zdrojem obživy. Tento stav Jest pak zvláště bolestný, když k němu dochází v době kdy hudebníci z povolání trpí současně soutěží technické umělé hudby, jako jest hudba rozhlasová, gramofonová a jiná, nehledě k těžké situaci, v jaké se octla divadla, v nichž nalézati hudebníci často obživu.
I biografy přestaly zaměstnávati hudebníky z po-
volání, nahražujíce je umělou hudbou, právě tak mnohé jiné podniky.
Tuto situaci zhoršil ještě návrat našich hudebníků z ciziny, ze které jsou v důsledku ochrany domácího trhu práce vypovídáni. A tak dochází k tomu, že hudebníci z povolání, mezi nimi mnozí skuteční umělci, těžce živoří, nenalézajíce za těchto poměrů ve své vlasti obživy.
Není proto jistě účelem vojenské hudby, aby tento stav svou soutěží ještě zhoršovala.
Tážeme se proto pana ministra:
1. Jsou Vám tyto případy soutěže vojenské hudby známy?
2. Dal jste, pane ministře, souhlas k tomu, aby opět lázně Trenčanské Teplice zadány byly vojenské hudbě na místo dosavadní občanské kapely?
3. Jaká opatření hodláte učiniti, aby této soutěži vojenské hudby byla konečně učiněna přítrž a vojenská hudba sloužila výhradně svému účelu?
V Praze dne 14. dubna 1934.
Tayerle,
Husnaj, Vácha, Pik, Srba, Mravec, inž. Nečas, Klein, Brodecký, V. Beneš, dr. Markovič, Bečko, Stlvín, Polach, Jaroš, Chalupnik, Jurnečková-Vorlová, Prokeš, dr. Mareš, Chalupa, Koudelka, Biňovec, Nový, dr. Winter.
2523/ VI (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov celej vláde
o výplate vkladov býv. uhorskej poštovej sporiteľne.
Pred nedávnom rozširila sa zpráva v dennej tlači, že právny predchodca poštovej sporiteľne v Prahe, šekový úrad v Prahe, už dávno dokončil súpis pohľadávok voči poštovej sporiteľne v Budapešti a soznamy tieto zaslal hlavnému ústavu cieľom revízie. V Československu je 48. 385 vkladných knižiek býv. uhorskej poštovej sporiteľne s vklady 66 miliónov Kč a 2. 936 majiteľov kontokorentných účtov má pohľadávku 43 miliónov Kč. Maďarsko odviedlo Československu už skoro za 70 miliónov Kč predválečných cenných papierov na úhradu týchto pohľadávok, tak že tieto cenné papiere spolu s kuponami nahromadenými od r. 1923 reprezentujú hodnotu asi 90 miliónov Kč.
Nemaní možnosti skontrolovať opravdovosť týchto zpráv, avšak skutkom je, že úradmi neboly vyvrátené a tedy nemám príčiny pochybovať o ich pravdivosti. Skutkom je ďalej tiež, že úprava výplaty vkladov býv. uhorskej poštovej sporiteľne preťahuje sa už pätnásť rokov a príčinou stáleho a nepretržitého odkladania definitívnej úpravy tejto veci bol jednak nedostatok ratifikáce dohody o veci zjednanej a jednak opozdievanie súpisu a súčtovania. Skutkom je konečne i to, že najväčšia čast vkladateľov býv. uh. poštovej sporiteľne rekrutovala sa z ľudových vrstiev ocítajúcich sa v najťažšej sociálnej situácii, tak že títo ľudia po halieroch usporili si svoje malé vklady od úst po dobu dlhých rokov, a teraz cez celý rad rokov nemôžu sa dostať ku svojim malým úsporám, ktoré si ušetrili za okolností čo najťažších. Vo veľa prípadoch títo vkladatelia časom stali sa invalidmi, sostárli a len tento mŕtvy vklad tvorí ich malý majetočok a základ živobytia.
Prekážky, ktoré tomu zabraňovaly, dnes už zanikly. Nehľadiac ani na nemožný právny stav, - už s hľadiska čisté ľudského bolo by slušným a potrebným, aby príslušné úrady čo najsúrnejšie vybavily uvoľnenie týchto vkladných knižiek a vykonaly administratívne práce k poukázaniu vkladov. U veľa malých existencií bola by zažehnaná tým príčina roztrpčenia.
Na základe toho tážem sa celej vlády
Či je ochotná súrne zakročiť, aby vec vkladov býv. uhorskej poštovej sporiteľne bola už konečne i meritórne upravená?
Či je ochotná učiniť opatrenia, aby vklady býv. uh. poštovej sporiteľne boly čo najskôr poukázané?
V Prahe, v mesiaci apríli 1934.
Hokky,
dr. Holota, Oehlinger, Scharnagl, Fritscher, Nitsch,
Dobránsky, dr. Törköly, dr. Mayr-Harting, Bobek,
Szentiványi, Greif, dr. Petersilka, Kunz, dr. Szüllö,
Fedor, dr. Jabloniczky, Stenzl, Krumpe,
Zajiček, dr. Luschka, Eckert.
2523/VII (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov ministrovi spravedlnosti
o užívaní rumunského jazyka a rumunského tlmočníka na okresnom súde v Ťačeve.
Pane minister!
V obvode okresného súdu v Ťačeve je veľa sporných strán materinského jazyka rumunského.
Prevažná väčšina obcí rumunských, pojatých do republiky, patrí k obvodu tohoto okresného súdu. (Počet celého obyvateľstva činí asi 12. 000. )
Sporné strany rumunské sú ťažko poškodzované tým, že sudcovia nerozumia a nemluvia ich jazykom a že súd nemá autentického rumunského tlmočníka. Je tam len jeden príležitostný tlmočník, ktorý podľa údajov obyvateľstva rumunského nemluví dokonale jazykom rumunským. A mimo toho vykonáva tlmočenie len u tých, čo ho zaplatia. Veľakrát je strana odsúdená z dôvodu zameškania alebo sa vynese nepriaznivý rozsudok v jej veci z toho dôvodu, lebo niet nikoho, kto by pretlmočil rumunské výpovedi a prejavy učinené pred súdom.
S úctou tážem sa pána ministra:
Či ste ochotný súrne zakročiť, aby pri okresnom súde v Ťačeve bol zamestnaný stály prísažný tlmočník, ktorý dokonale ovláda jazyk rumunský.
V Prahe, dňa 11. apríla 1934.
Hokky,
dr. Jabloniczky, dr. Holota, Oehlinger, Zajíček, dr. Luschka, dr. Törköly, Bobek, Krumpe, Scharnagl, Fritscher, Kunz, Fedor, Nitsch, Szentiványi, Greif, dr. Szüllö, Dobránsky, dr. Mayr-Harting, dr. Petersilka, Eckert, Stenzl.
2523/VIII (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov ministrovi vnútra
o užívaní jazyka maďarského na okresnom úrade v Ťačeve.
Rane minister!
Ač v prevažnej časti okresu tačevského niet maďarského obyvateľstva a tedy niet ani kvalifikovanej menšiny, preca však obyvateľstvo obce Ťačeva je z prevažnej väčšiny maďarské a každý mluví tuná jazykom maďarským.
Okresný náčelník v najnovšej dobe vôbec zakázal užívať v okresnom úrade slova maďarského. Keďže je tým administrácia podstatne znesnadnená a užívanie tlmočníka v každom jednotlivom prípade je nákladné, bolo by si priať, aby sa užívalo i jazyka maďarského.
A preto s úctou tážem sa pána ministra:
Či ste ochotný uložiť okresnému náčelníkovi v Ťačeve, aby z dôvodov praktických povolil užívanie jazyka maďarského a nezakazoval to.
V Prahe, dňa 11. apríla 1934.
Hokky,
dr. Holota, dr. Törköly, Oehlinger, Krumpe, Zajiček, Dobránsky, dr. Jablonilczky, dr. MayrHarting, Nitsch, Bobek, Greif, Fritscher, Fedor, dr. Szüllö, dr. Luschka, Szentiványi, Scharnagl, dr. Petersilka, Kunz, Eckert, Stenzl.
2523/IX (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov ministrovi školstva a národne] osvety
o rozšírení zákona čís. 189/1919 na Slovensko a Podkarpatskú Rus a o vydaní prevádzajúceho nariadenia.
Pane minister!
Prevádzajúce nariadenie k zákonu zo dňa 3. apríla 1919, ktorý bol vyhlásený dňa 15. apríla 1919 pod čís. 189, ešte do dnes, po dobu 15 rokov nebolo vydané a účinnosť zákona nebola ministerstvom na Slovensko a Podkarpatskú Rus rozšírená, a predsa zákon tento obsahuje veľmi dôležité ustanovenia čo do zriaďovania a vydržovania ľudových a meštianskych škôl.
§ 15 zmieneného zákona povedá, že nariadením treba ustanoviť dobu, kedy zákon tento nadobude platností na Slovensku. Ohľadom Podkarpatskej Rusi nemohlo byť v tej dobe učinené ešte nejaké opatrenie, lebo prevažná časť tejto zeme v tej dobe nepatrila ešte k územiu republiky Československej.
S úctou tážem sa pána ministra:
Či ste ochotný učiniť súrné opatrenie, aby prevádzajúce nariadenie k zákonu čís. 189/1919 bolo čo najskôr vydané a jeho platnosť bola. rozšírená na Slovensko a Podkarpatskú Rus.
V Prahe, v mesiaci apríli 1934.
Hokky,
dr. Jabloniczky, dr. Törköly, Szentiványi, Nitsch,
dr. Holota, Oehlinger, Krumpe, Zajiček, Fritscher,
dr. Szüllö, Fedor, Dobránsky, Bobek, dr. Luschka,
Greil, dr. Mayr-Harting, Scharnagl, Eckert,
dr. Petersilka, Kunz, Stenzl.