Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.
III. volební období. 10. zasedání.
2508.
Interpelace:
1. posl. Stejskala, Hynka a druhů min. veřejných prací o provádění nutných prací investičních a nouzových v politickém okrese Nové Město nad Metují,
II. posl. Stejskala, Hynka a druhů min. veřejných prací, aby prováděny byly nutné práce investiční a nouzové v politickém okrese Náchod,
III. posl. Stejskala, Hynka a druhů min. veřejných prací o nutných pracích investičních v politickém okrese Broumov,
IV. posl. Stejskala, Hynka a druhů min. veřejných prací o provádění nutných prací investičních a nouzových v politickém okrese Dvůr Králové nad Labem,
V. posl. Koudelky, inž. Nečase, Bečko a soudr. min. školství a národní osvěty o správě Školní obce v přechodném období,
VI. posl. Danihela a druhov min. zemědělstva o přidělovaní otrub z erárneho mletia na Slovensku,
VII. posl. Zeminové, dra Patejdla, Richtra, dra Stránského a druhů vládě o provádění kartelového zákona.
VIII. posl. Dvořáka a soudr. min. nár. obrany o neudržitelných poměrech u 4. ženijního pluku a mostního praporu v Bratislavě, o deputaci vojínů, která protestovala proti těmto zlořádům a o neoprávněném trestání mluvčího této deputace,
IX. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o ohrožováni zdraví vojínů 3. ženijního pluku v Komárně,
X. posl. Hokkyho a druhov celej vládě o kaucii na zaistenie pracovnej mzdy nádenníkov a povozníkov zaměstnaných na stavbách statných a samosprávných sborov v Podkarpatskej Rusi,
XI. posl. Hokkyho a druhov. min. školstva a nár. osvěty o stále zväšujúcom sa počte českých škôl, zriadzovaných v okrese Berehovo.
2508/1.
Interpelace
poslanců J. Stejskala, J. Hynka a druhů
ministru veřejných prací
o provádění nutných prací investičních a
nouzových v politickém okrese Nové
Město nad Metují.
V politickém okrese Nové Město nad Metují jsou připraveny pro rok 1934 následující investiční nouzové práce:
1. Stavba silnic:
a) Deštné-Trčkov II. díl.
b) Dobruška-Mělčany. č) Čánky-Podzámčí.
d) Hroška-Ještétice.
e) Jestřebí-Sendraž II. díl.
f) Byzradec-Houdkovice.
Mimo to toylo ministerstvo veřejných prací požádáno, aby provedlo uválcování dvou inkameračních silnic: ,
1. Nové Město n. Met. -Hradec Králové.
2. Opočno-Třebechovice.
Podepsaní se Vás, pane ministře, táží:
Co hodláte podniknouti, aby výstavba těchto silnic byla provedena?
V Praze dne 6. března 1934.
Stejskal, Hynek,
dr. Pateldl, Lanc, Richter, Jos. Tůma, Bazala,
Hatina, Šmejcová, Tučný, Vaněk, dr. Moudrý,
Zeminová, Netolický, Polívka, Špatný, Hrušovský,
Sladký, Fiala, David, Malý, dr. Stránský,
Bergmann, Slavíček, Mikuláš.
2508/II.
Interpelace
poslanců J. Stejskala, J. Hynka a druhů
ministru veřejných prací,
aby prováděny byly nutné práce Investiční a nouzové v politickém okrese Náchod.
V pohraničním 'politickém okrese náchodském je v době přítomně na 5. 000 dělníků bez zaměst-
nání. Podpory v nezaměstnání v různých formách dělnictvu nezaměstnanému vyplácené jdou do vysokých obnosů.
Tento okres po stránce silniční je neobyčejně zanedbán. Následkem kříse v průmyslu poklesl příjem do té míry, že okres nemůže dostáti svým povinnostem ani po stránce úrokové služby. Nezaměstnaní právem volají po práci. Na tomto okrese jsou (projektovány pro rok 1934 tyto silniční stavby:
1. Stavba silnice Hrozno-Zličko-Žďárky.
2. Stavba silnice Pavlišov-Studýnka s odbočkou do Slavíkova.
3. Stavba silnice Náchod-Běloves-Dobrošov.
4. Stavba silnice Starkoč-Vysokov, statni silnice.
5. Výdlažba silnice v katastru obce Malé Poříčí v délce 1. 650 m.
6. Stavba silnice Lhota Rašetová--BakovVšeliby, ze zemské silniční akce.
Výstavba skupinového vodovodu Metujského. která je velmi naléhavá, zejména z důvodů všeobecné prospěšných a zdravotních.
Podepsaní se Vás, pane ministře, táží:
Jakým způsobem hodláte podpořiti tyto nutné stavby v roce 1934, aby kritická nezaměstnanost dělnictva tohoto okresu byla zmírněna?
V Praze dne 6. března 1934.
Stejskal, Hynek,
dr. Patejdl, Bergmann, Mikuláš, Lanc, Richter, Jos. Tůma, Šmejcová, dr. Moudrý, Zeminová, Netolický, Špatný, Hatina, Bazala, Polívka, David, Malý, Sladký, Slavíček, Hrušovský, Fiala, dr. Stránský, Vaněk, Tučný.
2508/III..
Interpelace
poslanců J. Stejskala, J. Hynka a druhů
ministru veřejných prací
o nutných prácech investičních v politickém okrese Broumov.
Okres broumovský je postižen v době přítomné velikou nezaměstnaností. Možno jej pokládati za kraj hospodářského hřbitova. Aby nezaměstnaní mohli nalézti práci, je nutno, aby provedeny byly tyto nouzové investiční práce a to v roce letošním:
1. Zlepšení okresní silnice Broumov-Velká Ves-Otovice-Státní hranice s příspěvkem ze státního silničního fondu.
2. Novostavba okresní silnice Police n. Met. Suchý Důl-Slavný, v rámci zemské silniční akce. Stavební náklad činí cca 1, 300. 000 Kč.
3. Ministerstvu veřejných prací byly Dodány prostřednictvím zemského úřadu žádosti za poskytnutí příspěvku ze státního silničního fondu na zlepšení okresních silnic:
a) Žabokrky-Verky Dřevíc-Nízký Dřevíc, ztíženi koberce sil. 3 cm.
b) Dolní Teplice--Nádraží Teplice a. Met., výdlažba.
c) Teplice n. Met. -Dolní Adršpach, provedení třetího nátěru.
d) Novostavba okresní silnice Pekov-Lachov nákladem 581. 000 Kč, v rámci zemské silniční akce.
4. Adaptace a rozšíření infekčního pavilonu při okresní v. v. nemocnici v Broumově. Uskutečnění tohoto projektu je potřebné v prvé řadě se stanoviska zdravotního.
Ve stadiu přípravném nachází se regulace řeky Stěnavy, úprava části řeky Metuje a úprava Olšovky (Velký a Nízký Dřevíc), kteréžto práce mají býti provedeny jakožto podniky zemské s příspěvky státu, okresu a zúčastněných obcí.
Tážeme se Vás, pane ministře:
1. Je Vám kritická nezaměstnanost dělnictva v tomto okresu známa?
2. Co hodlá ministerstvo veřejných prací podniknouti, aby tyto nutné práce byly co nejdříve zahájeny?
V Praze dne 6. března 1934.
Stejskal, Hynek,
dr. Patejdl, Lanc, dr. Moudrý, Hatina, Šmejcová,
Jos. Tůma, Zeminová, Netolický. Spatný, David,
dr. Stránský, Fiala, Bergmann, Polívka, Mikuláš,
Sladký, Malý, Hrušovský, Richter, Vaněk,
Bazala, Tučný, Slavíček.
2508/IV.
Interpelace
poslanců J. Stejskala, J. Hynka a druhů
ministru veřejných prací
o prováděni nutných práci investičních a
nouzových v politickém okrese Dvůr
Králové nad Labem.
Politický okres Dvůr Králově n. L. hustě je prostoupen průmyslem textilním, který prožívá
nebývalou krisi. Podporování nezaměstnaných v tomto okrese vyžádalo si velikých obnosů. Nezaměstnaní nechtějí podpory, ale chtějí práci. Aby alespoň část jich do práce se mohla dostati, jeví se nutností, aby provedeny byly tyto nutné nouzové práce investiční:
1. Stavba silnice Třebihošť-Zvičina I. díl, Provedeni silnice přes obec Třebihošť v délce 1. 080 m. Stavební náklad činí 191. 152 Kč.
2. Stavba silnice Dvůr Králové-Vorlech, prodloužení stávající labské nábřežní silnice od chorobince k Verdeku. Náklad 727. 000 Kč.
Stavby mostní:
Stavba nového mostu přes Labe ve Dvoře Králové na místě stávajícího železného, který je ve velmi Špatném stavu. Postaven byl v r. 1885, stavební náklad ve výši 1, 200. 000 Kč. Práce tato jest velmi nutná.
Zlepšení a úpravy stávajících silnic: Žirec-Dvůr Králové-Bílá Třemešná, dlažby a válcování v délce 6. 000 m. Náklad 1, 060. 000 Kč.
Oprava silnice Hradiště-Vlčkovice-Česká Skalice, válcováni a dehtování v délce 5. 000 m. Stavební náklad 500. 000 Kč.
Dvůr Králové-Hradiště-Jaroměř, rozšíření, dlažba a válcování v délce 5. 5 km. Stavební náklad 980. 000 Kč.
Dvůr Králové n. L. -Huntířov-Kocléřov, válcování v délce 7. 000 m, stavební naklad 400. 000 Kč.
Vřešťov-Žiželoves, válcování za 96. 000 Kč.
Lanžov--Bílé Poličany, válcování za 210. 000 Kč.
Úprava silnice, přes Velký Vřešťov, 130. 000 Kč.
Na místní úpravy silnic a kanálů je v okresním rozpočtu zařazeno 170. 000 Kč.
Stavby veřejných budov:
Okres má připravený návrh na stavbu nového pavilonu při okresním chorobinci ve Dvoře Králové n. L. Stavba velmi naléhavá. Stavební náklad 550. 000 Kč.
Soudní okres Dvůr Králové n. L. má rozlohu 417. 396 km2. Délka okresních silnic je 334. 824 km.
Počet okresních silnic na čtver. km je 803 km.
Počet obyvatel 73. 313.
Délka státní silnice přes Jaroměř vedoucí je 16. 700 m.
Podepsaní se Vás, pane ministře, táží:
Jak hodláte podpořiti naznačené nutné tyto veřejné stavby?
V Praze dne 6. března 1934.
Stejskal, Hynek,
dr. Patejdl, Richter, dr. Moudrý, Jos. Tůma, Bazala, Bergmann, David, Hatina, Mikuláš, Malý, Slavíček, dr. Stránský, Spatný, Tučný, Vaněk, Šmejcová, Zeminová, Lanc, Sladký, Hrušovský, Fiala, Netolický, Polívka.
2508/V.
Interpelace
poslanců Jana Koudelky, inž. J. Nečase, Jána Bečko a soudruhů
ministru školství a národní osvěty
o správě školní obce v přechodném období.
Je již značný počet obcí a stále jich přibývá, kde správu vykonává obecní správní komise, místo voleného obecního zastupitelstva. Odpovídá to snaze, nekonati v této době obecních voleb.
To však vede k tomu, že přibývá školních obcí, kde správu vede bývalý předseda bývalé školní rady sám jediný. Tento stav věci je odvozován z předpisu § 21 zák. ze dne 9. dubna 1020, č. 292 Sb. z. a n., v němž se stanoví, že volbu zástupců školní obce vykonávají obecní zastupitelstva přiškolených obcí a z předpisů o správě školní obce v přechodném období.
Tento stav je neudržitelný. Správa školní obce co do důležitosti zajisté rovná se obci politické, kde zpravidla svěřuje se správa obecni správní komisi. Z věcných důvodů, ze zájmu o školu a školskou správu je třeba, aby správa školní obce nebyla ponechána jen v rukou jediného člověka, nýbrž aby i zde spočinula na sboru širším. Je toho tím spíše třeba v takových případech, kde nelze ustanoviti místní školní radu jen proto, že jedna z přiškolených obcí nemá obecního zastupitelstva, nýbrž správní komisi.
Nechceme rozhodovati otázku, zda je to možno na podkladě platných předpisů či zda k tomu bude třeba předpisů nových. Zdůrazňujeme jen věcnou a politickou potřebu, aby i školní obce byly spravovány zástupci občanstva podle zásady poměrného zastoupení, sborem zástupců občanstva, nikoliv jednotlivci. Je protismyslným, když na přiklad rozpočet politické obce sestavován je složitým řízením, aby účelnost a kontrola byly zajištěny, co zatím rozpočet obce školní, často mnohem vyšší, sestavován je jednotlivcem.
Z těchto důvodů táží se podepsaní:
1. Jsou panu ministru školství a národní osvěty známy tyto poměry?
2. Je pan ministr školství a národní osvěty ochoten postarati se o to, aby správa školních obcí byla vzata z rukou jednotlivců a svěřena řádným zástupcům občanstva podle zásady po-
měrného zastoupení jmenovaným, jak je tomu při správě obcí politických?
V Praze dne 1. března 1934.
Koudelka, Inž. Nečas, Bečko,
Husnaj, Tomášek, Jurnečková-Vorlová, Nový,
Klein, Srba, Mravec, Prokeš, Stivín, Chalupník,
Jaroš, Plk, dr. Macek, V. Beneš, dr. Markovič,
Chalupa, dr. Mareš, Seidl, F. Svoboda, Vácha,
Polach, Brožík, dr. Winter, Biňovec, Kučera,
Dlouhý.
2508/VI.
Interpelácia
poslanca Štefana Danihela a druhov ministrovi zemedelstva
o pridelovaní otrúb z erárneho mletia na Slovensku.
V »Slovenskom Hospodáre«, č. l-2 z tohoto roku, úradnom vestníku to Zemedelskej Rady pre Slovensko, bola uverejnená úradná zpráva, že podobne, ako roky minulé, bude Zemedelská Rada rozdeľovať erárne otruby a čiernu múku kŕmnu v prvom rade obciam postihnutým živelnými pohromami a neúrodou krmu, chovateľským spolkom a zemedelským korporáciám. Podľa tejto zprávy písomné žiadosti o prídel otrúb malý byť predkladané Zemedelskej Rade v Bratislave.
Pretože na Slovensku je toho času značný nedostatok krmív a cena erárnych otrúb a čiernej múky kŕmnej bola stanovená dosť mierne, roľníci sa o ne v značnom počte uchádzali a uchádzajú, predkladajúc svoje žiadosti Zemedelskej Rade v Bratislave buď prostredníctvom svojej obce. alebo chovateľskej, resp. zemedelskej organizácie.
Otázka otrúb vzhľadom k ich veľkému významu, ako krmiva domáceho pôvodu, je tak dôležitá, že si jej musí všímať každý verejný činiteľ. A to nielen po tej stránke, aby sa otruby už z mlynov dostaly roľníctvu do rúk za primeranú cenu, ale aj po tej stránke, aby boly dané k dispozícia najmä malým roľníkom, ktorí nemajú toľkej možnosti, aby si výhodné ceny zaistili nákupom vo veľkom.
Tu prichádzajú do ohľadu najmä otruby z erárneho mletia (pre vojsko a pod. ) a vystupuje do popredia záujem práve najslabších vrstiev, aby tieto malý k nim prístup čo najľahší. Preto prideľovanie takýchto otrúb má sa diať na najširšom podklade a nie tak, ako sa to údajne deju
na území bývalej župy nitrianskej, kde tieto otruby boly dané k rozdeleniu okresnému úradu v Nitre, hoci Hospodárska a lesnícka jednota v Nitre ešte pred niekoľkými mesiacmi žiadala Zemedelskú Radu pre Slovensko, aby erárne otruby v Nitre mleté boly prideľované pre jej členov. Okresný úrad v Nitre má pôsobnosť len na menší okruh, kdežto menovaná Hospodárska a lesnícka jednota má pôsobnosť na celú bývalú župu nitranskú a predsa bola táto jednota z akcie prideľovania otrúb vynechaná. Zemedelská Rada odôvodnila tento postup údajne tým, že okresný úrad bude otruby spravodlivejšie rozdeľovať.
Dozvedáme sa však, že vo skutočnosti hlavné slovo pri rozdeľovaní erárnych otrúb okresným úradom v Nitre má tamojší politický sekretariát erárnej strany. Aj na iných krajoch politickí sekretári agrárnej strany agitujú s týmito otrubami a verejne vyhlasujú, že erárne otruby sú len pre príslušníkov agrárnej strany. Je pravda, že Zemedelská Rada pridelila tu a tam otruby aj roľníkom, ktorí sú snáď príslušníkmi iných politických strán, ale vyskytly sa mnohé prípady, kde boli uchádzači z dobrodenia tejto pomocnej akcie vylúčení jedine z toho dôvodu, že nie sú príslušníkmi agrárnej strany. Na dôkaz toho uvedieme aspoň jeden konkrétny prípad. V kolónii »Okánikovo« na Žitnom ostrove pridelila vraj Zemedelská Rada tiež erárne otruby, ktoré boly rozdelené len medzi prívržencov agrárnej strany. Istý kolonista, ktorý sa politicky nehlási k tejto strane a uchádzal sa tiež o otruby, bol odmietnutý s tým, že nie je »agrárnikom«. Okrem tohoto prípadu máme zistené, že aj na iných krajoch sa podobne stranníckym spôsobom pokračovalo pri rozdeľovaní erárnych otrúb.
Preto sa pýtame pána ministra:
1. Či má vedomosť o tom, že akcia prideľovania erárnych otrúb na Slovensku je strannícky prevádzaná v prospech agrárnej strany tým, že sú favorizovaní uchádzači - »agrárníci« pred uchádzačmi iného politického presvedčenia?
2, Či je ochotný nariadiť Zemedelskej Rado pre Slovensko, aby pri rozdeľovaní erárnych otrúb pokračovala úplne nestranne a zamedzila nemiestnu politickú agitáciu pri akcii, ktorá má byť k dobru každému roľníkovi bez ohľadu na jeho politickú príslušnosť?
V Prahe, dňa 20. februára 1934.
Danihel,
dr. Tiso, dr. Petersilka, ZaJíček, Onderčo, Mojto, dr. Mederlý, Galovič, dr. Labaj, Grebáč-Orlov, dr. Gažík, dr. Fritz, Čuřík, Hlinka, dr. Polyák, dr. Pružinský, dr. Ravasz, Sivák, Slušný, Šalát, Rázus, Suroviak.
2508 /VII.
Interpelace
poslanců F. Zeminové, dra Patejdla, F. Richtra, dra Stránského a druhů
vládě o provádění kartelového zákona.
Poslanecký klub čsl. strany národně-socialistické velmi těžce nese, že od vydáni zákona kartelového uplynulo téměř 8 měsíců, ale parlamentu a veřejnosti dosud není znám výsledek činnosti vládou ustavené kartelové komise.
Zákon ze dne 12. července 1933, číslo 141 Sb. z. a n., o kartelech a soukromých monopolech, byl usnesen a vydán proto, aby prováděním kartelových a monopolních úmluv nebyl ohrožován veřejný zájem nepřiměřeně vysokými cenami, nebo sazbami, nebo obchodními podmínkami, jež nepřiměřeně zvyšují ceny ať velkoobchodní, nebo detailní, nebo nedovolenými uzávěrami.
Ole S 7 citovaného zákona jest příslušné ministerstvo povinno, aby zahájilo buď samo, nebo na příkaz vlády šetření, je-li důvodné podezření, že prováděním kartelových úmluv je ohrožen veřejný zájem.
Zjistí-li se šetřením, že ceny nebo sazby jsou nepřiměřeně vysoké, nebo že obchodní podmínky nepřiměřeně zvyšují sazby a ceny, rozhodne dle § 12 vláda, že se zakazuje smluvním stranám kartelovým, aby požadovaly ceny převyšující spravedlivou výši.
Dle § 13 má vláda zákonem povoleny velmi účinné prostředky, aby vynutila plnění svého rozhodnutí.
Dle § 15 může vláda pověřili rozhodováním kartelovou komisi.
Vláda republiky, zavalena těžkými starostmi o postupném plnění hospodářsko-měnového plánu, uložila kartelové komisi, aby se hospodářstvím kartelu a monopolu zabývala a starala se ve smyslu zákona o odstraněni výstřelků kartelových úmluv.
Při nové úpravě měny na náš zákrok vláda skutečně s velikou energií a pohotovosti zakročila proti neoprávněnému zvyšování cen, zejména denních potřeb, ale o kartelech a monopolech, o práci kartelové komise se doposud mluvilo velmi málo.
Obracíme proto pozornost vlády na všeobecně známé věci, že jsou zde četné kartely, které drží svými smlouvami neoprávněně vysoké ceny, či sazby a že tedy ve smyslu zákona ohrožují veřejný zájem.
Tak je tomu zejména s ú-mluvami a nepřiměřeně vysokými cenami kartelu cukerního, železářského, uhelného, papírnického, stavebními hmotami, komisionářů obchodu dobytkem a stejně u cen nejrůznějších denních potřeb i nekartelovaného zboží, dle § 17 citovaného zákona, kde ceny prodejní převyšují vysoko ceny nákupní, někdy i o víc než 100%.
Vleklé jednání kartelové komise parlament a veřejnost znepokojuje. Nejde také nijak v intencích vlády a jejího plánu na hospodářskou obrodu. Měnová opatření vlády a Národního shr )máždčni minou se účinkem, vývoz do ciziny a větši odbyt doma se znemožní, bude-li se trpět sabotáž zákonů tak neobyčejné důležitých jako je zákon kartelový.
Podepsaní poslanci obrací se proto na vládu velmi naléhavě a táži se:
1. Je vládě známo, co připravila kartelová komise za řadu měsíců z kartelových úmluv k projednáni?
2. Jest to zejména nezbytné a oprávněné sníženi cen železa, cukru, papíru, uhlí, stavebních hmot a jiných důležitých potřeb výrobních i konsumních? Kdy o těchto věcech vláda či kartelová komise rozhodne a jak?
3. Jest známo vládě, že provedené snížení cen uhlí většina sněmovny. považuje za nedostatečně a že výroba, obchod drobný i konsum se dožaduje řádné revise úmluv a cen kartelu Pražské prodejny uhlí?
4. Nařídí vláda kartelové komisi, aby pečlivě přehlédla ceny dovozců zboží či surovin z ciziny a zamezila zbytečné zdražení s ohledem na odhodnocení Kč, když se doposud velmi málo jeví v cenách snížení libry šterlinků, dolaru a jiných devalvovaných měn?
5. Zamezí vláda zdražení kávy, když Devisová komise slevila dovozcům 5% zvláštní přirážky a když se dovoz k nám účtuje všeobecně v dolaru, jehož pokles je tak značný?
Podepsaní poslanci klubu čsl. národních socialistů očekávají v zájmu veřejném, že vláda uspíší práce kartelové komise, nebo dle intencí zákona převezme nezbytné řešení těchto otázek sama na sebe.
V Praze dne 6. března 1934.
Zeminová, dr. Patejdl, Richter, dr. Stránský.
Netolický, Jos. Tůma. Stejskal, Tučný, Hynek,
Fiala, Mikuláš, Špatný, dr. Moudrý, Hatina, Sol-
fronk, Šmejcová, Lanc, Sladký, Vaněk, Malý,
Polívka, Langr, Bazala, Slavíček.
2508 VIII.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů ministru národní obrany
o neudržitelných poměrech u 4. ženijního pluku a mostního praporu v Bratislavě,
0 deputaci vojínů, která protestovala proti těmto zlořádům a o neoprávněném
trestání mluvčího této deputace.
Vojínům 4. ženijniho pluku a mostního praporu, kteří jsou ubytováni v kasárnách na Stůrově ulici, neustále se zhoršuje strava a stlačuje životní úroveň. Dávka chleba byla proti loňskému roku podstatně snížena. V roce 1933 dostával každý vojín denně 70 dkg chleba. Nyní na př. 42 vojínů podle nového způsobu vydávání chleba dostalo 15 chlebů, takže na jednoho vojína dostane se denně o plných 50% měně, t. j. 35 dkg. Strava je téměř nepoživatelná následkem neustálého snižování stravného. Během roku bylo stravné na jednoho muže denně sníženo z 4. 20 Kč na 2. 90 Kč. Dalším stlačením životní úrovně vojáků je sníženi žoldu o 50 haléřů od 1. února 1934.
Vojíni, pobouřeni těmito neslýchanými opatřeními, poslali dne 5. ledna deputaci, sestávající z 5 vojínů a jednoho poddůstojníka k podplukovtiíku inž. Bedřichu Liškovi. Hlavní mluvčí vojínů stěžoval si na stravu a na poměry v kasárnách a žádal jménem vojínů ženijního pluku i mostního praporu nápravu poměrů. Zdůraznil okolnost, že, zatím co všem důstojníkům jsou pořizovány kožené pláště po 1. 500 Kč, vojákům se stále snižuje stravné a zhoršuje strava. - - - žádal, aby. presenční služba byla snížena na 6 měsíců což k výcviku stačí, že pak žold, stravné a zaopatření vojínů nemusí být zhoršováno. - - -
Podplukovník odpověděl deputaci výhrůžkami a hrozbou vězením a hlavního mluvčího určil k raportu, kde byl potrestán 7 dny po službě.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
1. Jaká opatřen! učiní pan ministr, aby oprávněným požadavkům vojínů ženijniho pluku
1 mostního praporu bylo ihned vyhověno a aby všichni představení, v čele s generálem šnejdárkem. - - - byli co nejpřísněji potrestáni?
2. Jaké záruky dá pan ministr - -, že. se podobné případy nebudou již vícekrát opakovat?
V Praze dne 1. března 1934.
Dvořák,
Kopecký, K. Procházka, Štourač, Sliwka, Novotný, Krosnář, J. Svoboda, Steiner, Zápotocký, Štětka, Kubač, Tyll, Hodinová-Spurná, Török, Babel, Čižinská, Kliment, Russ, Vallo, Juran, Bílek,
Höhnel.
2508/IX.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů ministrovi národní obrany
o ohrožováni zdraví vojínů 3. ženijního pluku v Komárně.
Mužstvo ženijního pluku v Komárně při těžké službě a špatné stravě je často nemocno. Nadřízení důstojníci místo aby zlepšením zacházení a ulehčením výcviku, zejména pak zlepšením stravy snažili se o zlepšení zdravotního stavu mužstva, snaží se každého nemocného vojáka prohlásit za simulanta. Zvláště pověstný svým hrubým a nezákonným postupem proti nemocným vojínům je nadporučík Krušík. Jakým způsobem se proti nemocným vojínům postupuje, ukazuje nejlépe tento případ:
V polovici ledna pochodovalo mužstvo na Ostrou střelbu. K tomuto pochodu musil vyrukovat na rozkaz nadporučíka Knišíka i vojín německé národnosti Csitori, který byl nemocen. Když po kratším pochodování nemocný vojín nemohl dále, poručil nadporučík Krušík jednomu z četařů, aby nemocného táhl. Po několika krocích přinesl tento svérázný způsob »léčení simulantů« své ovoce. - Nemocný padl k zemi a omdlel.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
1. Je pan ministr ochoten bezodkladně vyšetřiti jmenované zlořády a vyhověti ihned oprávněným požadavkům vojínů?
2. Jaké zámky dá pan ministr - - -, že se podobné případy nebudou již vícekrát opakovati?
V Praze dne 1. března 1934.
Dvořák,
Steiner, Čižinská, Novotný, Kopecký. HodinováSpurná, Juran, Šliwka, Török, Tyll, Kubač, Russ, Štětka, Bílek, Zápotocký, Štourač, K. Procházka, Babel, Höhnel, J. Svoboda, Kliment, Vallo, Krosnár.
2508/X (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov cele] vláde
o kaucii na zaistenie pracovnej mzdy nádenníkov a povozníkov zamestnaných na stavbách štátnych a samosprávnych sborov v Podkarpatskej Rusi.
Vysokovážená ministerská rada!
V poslednej dobe v Podkarpatskej Rusi stále častejšie sa vyskytuje, že podnikatelia prác pre štátne a samosprávne sbory z nedostatku kapitálu nie sú vstave vyplatiť nádeníkom a povozníkom pracovné mzdy koncom pracovného týždňa. Sú totiž v Podkarpatskej Rusi ešte i dnes firmy, ktoré podnikaly práce štátne alebo samosprávne, avšak pracovné mzdy svojim nádeníkom a povozníkom celé mesiace nevyplácaly, ba ešte i dnes sú s nimi dlžní. Rád poslúžim konkrétnymi prípady.
Je to nemožný a nestrpiteľný pomer voči jednotlivcom, ktorí žijú zo svojho denného zárobku a ktorým sa ťažko čaká i čo len do konca týždňa na zaslúženú mzdu, nemluviac ani o vyčkávaní po celé mesiace.
Niektoré práce boly zadané práve preto, aby bola zaistená práca nezamestnaným, takto však minulo sa to s výsledkom, lebo nádeníci a povozníci síce pracovali, avšak za svoju prácu platení neboli a nemohli splácať ani svoje dlžoby.
S úctou tážem sa ministerskej rady:
či je ochotná súrne zakročiť, aby pri štátnych, zemských, okresných a obecných prácach, ktoré budú zadávané v Podkarpatskej Rusi, bola vymienená v pomere k rozsahu podniku určitá kaucia v sume, ktorá postačí ku zaisteniu výplaty týždennej mzdy nádeníkov a povozníkov?
V Prahe, v marci 1934.
Hokky,
Eckert, Oehlinger, Krumpe, Zajíček, dr. Holota, dr. Jabloniczky, Bobek, dr. Mayr-Harting, Kunz, Fritscher, Scharnagl, Szentiványi, Greif, Fedor, dr. Törköly, dr. Szüllö, dr. Petersilka, dr. Luschka, Stenzl, Dobránsky, Nitsch.