a šlendrián je u berní správy a berního úřadu v Semilech, který je zakrýván hrubými výpady výkonných orgánů berní správy.
Ptáme se pana ministra financí:
1. Je pan ministr financí ochoten dáti vyšetřit uvedený případ a zjištěné vinníky dáti potrestat?
2. Je pan ministr financí ochoten znemožniti takovýto šlendrián - - na chudých občanech okresu Semilského?
V Praze dne 28. února 1934.
Čižinská, Tyll,
Dvořák, Kliment, Štourač, Novotný. K. Procházka, Török, Steiner, Hrubý, Russ, Śliwka, Babel, Hodinová-Spurná, Bílek, Höhnel, J. Svoboda, Juran, Zápotocký, Kubač, Kopecký, Vallo, Krosnář, Štětka.
2505/IX.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka a druhov ministra železníc
pre zrovnoprávnenie prezenčníkov s ne-
vojakmi - zamestnancami čsl. štátnych
železníc.
Odborová organizácia Sväzu Slovenských Železničiarov pre požiadavok zamestnancov čsl. štátnych železníc takzv. prezenčníkov podala ministerstvu železníc niekoľko memorand a rezolúcií; posledne so sjazdu konaného v Nitre dňa 14-15 augusta 1933, ktoré posiaľ neboly vybavené. Okrem toho zástupci tejto organizácie domáhali sa niekoľkokrát deputatívne v prezídiu ministerstva železníc splnenia týchto požiadavok, kde sa ím dostalo uistenia, že čoskoro príde k ich realizácii, posiaľ však nestalo sa nič. Ministerstvom železníc bol síce vydaný v r. 1933 výnos č. 6969, ktorý mal aspoň čiastočne napraviť krivdy prezečníkov, výhody tohoto výnosu ale vzťahujú sa len na zamestnancov preradených za pomocných po 1. I. 1926. Poneváč je takýchto zamestnancov veľmi maľučko, prezenčníci, možno povedať všeobecne, nemajú z vydaného výnosu nič.
Spravodlivosť a štátny záujem prikazuje, aby požiadavky zamestnancov-prezenčníkov neboly ďalej odkladané; aby boly ihneď vládou a ministerstvom železníc riešené tak, aby neboli poškodení oproti zamestnancom, ktorí vojakmi neboli. Prezenčníci nesmú byť naďalej ponechávaní v domnení, že ich vojenská služba bola menej
cenná, než služba železničná; aby boli v službách železničných ukrátení preto, že konali občiansko-vojenskú povinnosť, oproti tým, ktorí ju nekonali!
Stručne opakované hlavné požiadavky prezenčníkov sú:
1. Za prezenčníkov nech sú považovaní všetci ti zamestnanci, ktorí pred nastúpením vojenskej služby konali službu železničnú či už v smluvnom, alebo stálom pomere.
2. Železničná služba nech im je započítaná od prvého nástupu, podľa toho nech sú zaradení do rovnakých platových pomerov, aké dosiahli v rovnakej dobe zamestnanci nevojaci.
3. Členstvo v penzijnom fonde nech je prezenčníkom počítané po roku od prvého nástupu služby u železnice, ktoré nech neni považované za prerušené vojenskou službou.
4. Nárok prezenčníkov na preradenie, menovanie a povýšenie nech je na druhom mieste po legionároch. Pri ustanovovaní nech sú prezenčníci platové zaraďovaní tam, kde by sa ideálne boli dostali, keďby prezenčnú vojenskú povinnosť neboli konali.
5. Ktorí prezenčníci pred nastúpením vojenskej služby požívali slovenskú úpravu, nech im je v nezkrárenej miere priznaná tak, ako keďby vojenskú službu neboli konali.
Podpísaní sa úctivé pýtajú pána ministra železníc:
1. V akom štádiume prejednávania sa nachádzajú tieto požiadavky prezenčníkov?
2. Čo hodlá podniknúť, aby tieto požiadavky boly urýchlene splnené?
V Prahe, dňa 6. marca 1934.
Suroviak,
Hlinka, Čuŕík, Danihel, dr. Fritz, dr. Gažík, Gre-
báč-Orlov, dr. Labaj, Galovič, dr. Mederlý, Mojto,
Onderčo, dr. Polyák, dr. Pružinský, dr. Ravasz,
Sivák, Slušný, Šalát, dr. Tiso, Rázus,
dr. Petersilka, Zajíček.
Původní znění ad 2505/III.
Interpellation
der Abgeordneten Hadek, Dvořák und Genossen
an den Minister für nationale Verteidigung
über den Fall des Arbeiters Karl Jüttner in Hombok.
Der Arbeiter Karl Jüttner In Hombok, Bezirk Olmütz, erkrankte im Jahre 1930 während seiner
aktiven Militärdienstpflicht beim I. R. Nr. 27 in Kremsier an einem bis dahin bei ihm nicht bekannten Magenleiden. Trotzdem vom Divisionsspital in Kremsier beantragt wurde, ihn zur Kur nach Karlsbad zu schicken, wurde er kurzerhand nach Hause geschickt, ohne dass sich die Militärverwaltung um die Wiederherstellung der Gesundheit dieses Arbeiters oder um dessen Lebensunterhalt irgendwie bekümmert hätte, wobei erschwerend beachtet werden muss, dass dieser Arbeiter für seine erwerbsunfähige alte Mutter sorgen muss. Jüttner wurde i. J. 1932 neuerlich zur militärischen Dienstleistung zu einem Trunpenkörper einberufen, jedoch nach einigen Tagen wegen seines Magenleidens wieder heimgeschickt. Am 10. Oktober 1933 berieif man ihn zur Konstatierung in das Div. Spital in Olmütz ein und am 24. Oktober 1933 wurde er der Superarbitrierungskommission vorgestellt. Dem Jüttner wurde jedoch weder bei der Superarbitrierung Bescheid gesagt, noch bis heute irgendein Befund ausgehändigt. Lediglich der Chefarzt der Bezirkskrankenversicherungsanstalt in Olmütz, Herr Dr. Michálek, wusste schon 10 Tage nach der Superarbitrierung einem Betriebsvertrauensmann der Moravia-Werke in Marienthal zu berichten, dass Jüttner bei der Superarbitrierung durchgefallen sei und nun einrücken muss. Tatsächlich wurde Jüttner jetzt für den 3. Mai 1934 zur aktiven Dienstleistung einberufen.
Jüttner steht noch heute mit einem Zwölffingerdarmgeschwür in ärztlicher Behandlung und ist arbeitsunfähig, muss strengste Diät einhalten, wenn er nicht den Heilungsprozess seines Leidens
stören will, das für ihn mit dem Tod enden könnte.
Wir fragen deshalb den Herrn Minister:
1. Was gedenkt der Herr Minister zu tun, um in dieser Sache eine strenge Untersuchung einzuleiten, wieso dieser Arbeiter zur militärischen Dienstleistung einberufen werden kann, da er bei der Superarbitrierung durch Vorlage von 5 Röntgenbildern vom 14. September 1933 den Nachweis des vorhandenen Zwölffingerdarmgeschwüres erbrachte, weiters zwei ärztliche Befunde des öffentlichen Krankenhauses in Bärn und des Krankenhauses in Hof vorlegte, die den gleichen Befund bestätigen, um so zu verhindern, dass ein Arbeiter durch Einrückung in krankem Zustande schwersten Schaden erleiden könnte?
2. Was gedenkt der Herr Minister zu tun, um eine unerlaubte Einilussnahme auf das Ergebnis der Superarbitrierung durch den Chefarzt der Bezirkskrankenkasse in Olmütz Herrn Dr. Michálek für immer abzustellen, die dieser durch den Arzt des Div. Spitales Nr. 7. in Olmütz Dr. Řičánek durchführt?
Prag, den 28. Feber 1934.
Hadek, Dvořák,
Zápotocký, Steiner, Russ, Štourač, Čižinská, Novotný, Török, Štětka, Śliwka, Krosnář, Kopecký, Tyll, Bílek, Hrubý, Kliment, Kubač, Juran, Vallo, K. Procházka, J. Svoboda, Babel, Höhnel, Hodinová-Spurná.