Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.
III. volební období.
9. zasedání.
2489.
Interpelace:
l. posl. Malého a druhů min. železnic o nedostatečném přídělu míst ku provádění personálního opatření.
II. posl. Tučného, Hatiny, Špatného, Bergmanna, Davida, Sladkého, Richtra, Polívky a druhů vládě republiky Československé o nedostatečné ochraně státních hranic.
III. posl. Krosnáře, J. Svobody a soudr. min. vnitra o nezákonném postupu zástupce okresního úřadu Praha-venkov při volbě obecního starosty v Suchdole, prováděné za asistenci; četnikú,
IV. posl. Novotného a soudr. min. spravedlnosti a zemědělství o protizákonném vymáhání subvenci a podvodech v družstvu pěstitelů zemáků v Německém Brodě,
V. posl. Štětky a soudr. min. financí, že se nevyřizuje odvolání proti neodůvodněnému platebnímu výměru Federaci proletářské tělovýchovy, Praha-Karlín, Královská tř. č. 11,
VI. posl. Čižinské a soudr. min. spravedlnosti o zacházení s proletářskými vězni u krajského soudu v Novém Jičíně,
VII. posl. Windireche a druhů man. financí u min. vnitra o stížnostech na orgány pohraniční finanční stráže a četnictva,
VIII. posl. Zajíčka a druhů min. pošt a telegrafů o snížení telefonních poplatků,
IX. posl. Suroviaka a drunov na vládu ČSR. poťažne na ministra železnic a ministra sociálnej pečlivosti, pre vydanie vlád. nar. k S 240, zák. č. 184 Sb. z. a n. zo dňa 8. /XI. 1928 o připočítáváni pomocným zamestnancom čsl. železnic doby strávenej v starobnom a ivalidnom fonde do penzijného fondu čsl. železnic,
X. posl. Stejskala, Hynka a druhů min. financí o protizákonných manipulacích s benzinem, jimiž byl poškozen stát.
2489/I.
Interpelace
poslance Cyrila Malého a druhů ministru železnic
o nedostatečném přídělu míst ku provádění personálního opatření.
Výnosem ministerstva železnic č. j. 56203pers/1-1933 dána ředitelstvím ČSD zmocnění k provádění personálního opatření. Řed. v Brně přidělen nejmenší počet míst u kategorií, u nichž je jmenováni povoleno. U nezasvěcených lidí do personálních (poměrů v obvodu řed. brněnského je vyvoláván dojem o ideálních poměrech zaměstnanců, co však neodpovídá skutečnosti. Pravý stav, pouze několika kategorií zaměstnanců, jež jako nezvratný důkaz uvádíme. o nějž se naše tvrzení opírá, vypadá ke dni 31. prosince 1933 takto:
povoleno do syst.
volných míst u jmenovat stavu
pouze schází
vlakmistrů 100 9 91
vtakvudců 201 59 140
vlak. manipul. 207 O 207
vedouc, nádražních 10 O 10
nádražních 19 6 13
dozorcu posunu 45 l 44
posunovačů 52 O 52
skladníků 32 O 32
stan. manip. 67 O 67
sklad, manipul. 11 O 11
hradlařů 35 O 35
stan. pomoc. 91 O 91
pom. zam. v dílnách 30 O 30
zásobár. pomoc. 505
zásobár. pom. zam. 404
návěst, mistru 303
traťmistrů 606
most. zámečníků l O l
návěst zámečníků l O l
strážniků tratě 53 O 53
úpravách tratě 606
Nelze jmenovati veškeré kategorie železniční služby, kde po řadu let nebylo provedeno personální opatření a ve značném počtu vyskytují se neuvěřitelné případy, kde kvalifikovaný zaměstnanec se složenými předepsanými zkouškami, vykonává službu na velmi odpovědném místě a po 17 létech služebních dosud marně čeká na jmenováni definitivním. Jaké myšlenky víří okrem zaměstnance nemohoucího se dočkati jmenováni, jež mu plným právem přísluší, netřeba se zmiňovat.
U československých železnic je sta dělníků na 'výpomoc, majících odpracováno až 12 roků,
a není lze pro ně vyreklamovat personální opatření, alby se stali pomocnými zaměstnanci.
Ježto provedené personální opatřeni v rámci volných systamisovaných míst není téměř žádným, či pouze nepatrným finančním zatížením pro železniční správu, poněvadž při jmenováni definitivními zaměstnanci finančně kromě vyrovnávacích přídavků podle vlád. nař. č. 15/1927 ničeho nezískají, táží se podepsaní:
1. Jsou panu ministrovi známy tyto nedostatky mezi definitivními zaměstnanci všech ředitelství?
2. Je pan ministr ochoten naříditi, aby ředitelství v Brně a jiná, kde je obdobný stav, mohla personální opatření v rámci volných systemisovaných míst provést?
3. Je pan ministr odhodlán k tomu dáti rozkaz, aby personální opatření bylo provedeno u déle sloužícího dělnictva?
V Praze dne 15. února 1934.
Malý,
dr. Patejdl, Bergmann, Mikuláš, Hynek, Stejskal. Polívka, Solfronk, Sladký, Špatný, dr. Moudrý, Richter, David, Hatina, Lanc, Jos. Tůma, taž. Záhorský, Vánek, Bazala, Slavíček, dr. Stránský, Šmejcová, Fiala.
2489/II.
Interpelace
poslanců A. Tučného, A. Hatiny,
E. Špatného, H. Bergmanna, J. Davida,
V. Sladkého, F. Richtra, VI. Polívky
a druhů
vládě republiky Československé o nedostatečné ochraně státních hranic.
Aby zajištěna byla naprostá bezpečnost státních hranic vůči vnějším i vnitřním nepřátelům republiky, dovolujeme si upozorniti na citelné stávající nedostatky v tomto směnu, které jsou v poslední době předmětem stálých stížností.
S námi sousedící státní celky Německo, Rakousko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, mají své hranice dokonale obsazeny a zajištěny svými prvními strážemi mnohem početněji, ale i po stránce technické. Výkon vyčerpávající hraniční služby v sousedních státech vykonávají mladí, svěží zaměstnanci, mající ku své obraně a k účelům služebním nejdokonalejší zbraň a všechny prostředky a vymoženosti poslední doby, zatím co naše hranice je obsazena příslušníky finanční stráže z největší části lidmi staršími s nepřízni-
vým zdravotním stavem bez spolehlivé výzbroje, počtem velmi malým, naprosto neuspokojujícím.
Ochrana našich hranic je tudíž naprosto nedostatečná, nejen s ohledem na protější obsazení, ale s ohledem na bezpečnost samotného státu se všech hledisek. Z těch důvodů jeví se naprosto nutným vydání služební úpravy finanční stráže, nejen služby výkonné, dozorčí správní u centrálních úřadů, ale i vybavení všech příslušníků sboru a jejich úřadů po stránce technické.
Dnešní nedostatečný stav sboru finanční stráže je nutno doplniti mladými, naprosto státně spolehlivými lidmi, starší a choré zaměstnance vystřídati a přiděliti je k službám lehčím ve vnitrozemí.
Aby sbor mohl s úspěchem čeliti eventuelnímu na hranicích stále hrotícímu nebezpečí poškození zájmů státních, potřebuje nutně pro rychlejší pohyb příp. soustředění sil v jednotlivých ohrožených úsecích přidělení rychlého dopravního prostředku a nesmí postrádati telefonního spojení s vnitrozemím, kterého dosud bohužel nemá, aby se mohl ve vážných případech, které mohou nastati, dorozuměti se zázemím.
Po této stránce jsou dokonale vybudovány stráže všech sousedních států, kde tyto nedostatky byly již před léty odstraněny a strážní sbory ke střežení hranic povolané mají řádnou lebkou a praktickou výzbroj, motorová vozidla, koně, policejní psy a dnešní zdokonalení výzbroje ubírá se dále již v tom směru, že jsou tajné dodávány za, noci do jednotlivých úseků lehké strojní pušky, ruční granáty, plynové bomby a jiné nebezpečné zbraně a střelivo.
To svědči nejlépe, že u nás v tom směru bylo mnoho zanedbáno a že je žádoucí, aby finanční správa za součinnosti vojenské správy vykonala okamžitě radikální kroky, směřující k modernímu vybaveni sboru všemi prostředky, které mohou přispěli k žádoucímu zdokonaleni ostrahy naší státní hranice. Jsme tomu povinni nejen se zřetelem na zajištění co největší bezpečnosti našich strážních orgánů na hranicích, ale k celé veřejnosti, která musí býti přesvědčena, že bylo vykonáno vše, aby klidný vývoj věci uvnitř nebyl ničím rušen.
Tíživá situace státní pokladny brání se každému vydání. V tomto případě jde však o obranu země a jejího občanstva a tu je třeba k tomu potřebné částky zajistiti tam, kde nehrozí tak velké nebezpečí z prodlení. V minulých létech zanedbané bychom v posledních okamžicích těžko doháněli.
Pan ministr financí mohl by k tomu účelu zápůjčkou uvolniti potřebenou částku z peněz Dobročinného fondu důchodkových pokut, které podle zákona číslo 157 ze dne 25. června 1924 obhospodařuje a do kterého plynou pokuty placené přestupníky důchodkového trestního zákona a jiných daňových a poplatkových předpisů, které sbor finanční straže vedle ostatních kontrolních sborů finanční správy stíhá.
Sbor utrpěl ovšem nejvíce nedostatkem porozumění pro své potřeby a opomenutou péči, která mu měla býti věnována se strany správních a dozorčích orgánů od dob popřevratových dodnes.
Již v roce 1923 podle vládního nařízeni číslo 203/1923 (o úpravě služebních poměrů finanční stráže) zřízena byla funkce ústředního inspektora finanční stráže v ministerstvu financí, kterou byl (pověřen konceptní úředník, kterému příslušel dozor v území celostátním a zřízení této funkce zdůvodněno takto: (Částečný výtah z odůvodnění k vlád. nař. č. 203/1923):
"Úředník tento (ústřední inspektor) jsa ve své funkci příslušníkem sboru finanční stráže, pečoval by hlavně o to, aby následkem dlouhé války a přijeti značného počtu nových sil do sboru finanční stráže pokleslá kázeň byla obnovena, autorita představených byla upevněna, aby služba byla dle jednotlivých zásad v celé republice a sice cílevědomě vykonávána, mladý dorost, z něhož sestává vlastně celý sbor finanční stráže, dle předpisu o svých služebních povinnostech byl vyučován, aby na hranicích, pokud tyto po státním převratu úplně znovu byly vytvořeny, pohraniční finanční stráž byla dle možnosti důstojně ubytována atd.
Kromě obsáhlé této činnosti byl by zmíněný úředník zaměstnán jako konceptní sila v oddělení finanční pohraniční stráže v ministerstvu financí. "
Pozdější úpravou vládního nařízení č. 202 /1923 přejmenován byl ústřední inspektor finanční stráže na "ministerského inspektora". Jeho pole působnosti se nijak nezměnilo. Funkce ministerského inspektora trvá dosud, ve skutečnosti však není v ministerstvu financí orgánu, který by fakticky, nikoli pouze právně v té funkci fungoval. Z této skutečnosti pak lze vyvozte váti, že dnešní nepříznivý stav celé finanční stráže je následkem této nedostatečné péče, která nebyla věnována tak důležitému a ozbrojenému sboru a tudíž i řádné ochraně a zabezpečení státních hranic. V době nynější, velmi nevhodné, ale velmi vážné, je třeba v zájmu hospodářské i politické bezpečnosti státu, státních financí ráznými Činy napraviti vše, co po léta bylo zanedbáno. Vybudovati ochranu státní hranice tak, aby sbor pro každé nebezpečí byl všestranně připraven.
Znajíce tyto nedostatky a předpokládajíce, že nejen resortní ministerstvo financí je o současné situaci sboru a nedostatcích zabezpečeni státní hranice dobře informováno, ale i ministerstvo vnitra a národní obrany, dožadujeme se urychlené nápravy, která je žádoucí již také s ohledem na stále nejisté politické události v zahraničí.
Z důvodů těch táži se podepsaní:
1. Jsou vládě republiky okolnosti shora uvedené známy?
2. Jaká opatření hodlá učiniti pro dokonalou ochranu státních hranic a zejména je-li ochotna podněty v této interpelaci uvedené vzíti v bedlivou úvahu a provésti je nebo sděliti překážky?
V Praze dne 15. února 1934.
Tučný, Hatina, Spatný, Bergmann, David, Sladký, Richter, Polívka,
Hynek, Malý, Šmejcová, Bazala, Josef Tůma,
Vaněk, Solfronk, Stejskal, dr. Moudrý, Zemino-
vá, dr. Patejdl, inž. Záhorský, Langr, Lanc,
Mikuláš, Slavíček, Fiala.
2489/III.
Interpelace
poslanců Krosnáře, J. Svobody a soudruhů
ministru vnitra
o nezákonném postupu zástupce okresního úřadu Praha-venkov při volbě obecního starosty v Suchdole, prováděné za asistence četníků.
Na den 13. února 1934 byla svolána okresním úřadem Praha-venkov schůze obecního zastupitelstva obce Suchdola s programem: Volba starosty a jeho náměstků. Na tuto schůzi dostavil se zástupce okresního úřadu Praha-venkov dr. Sixta v průvodu 8 četníků. Když při vstupu do zasedací síně spatřil, že místo vyhrazené pro posluchače je občany voliči obsazeno, dal je vykázat z místnosti s tím odůvodněním, že volba statosty a náměstků je tajná a že nepřipouští žádnou účast posluchačů ze řad voličů.
Po tomto prohlášení dal přítomným celníkům pokyn, aby klidně sedící anebo stojící občany vytlačili a vykázali s místa, pro ně při schůzích obecního zastupitelstva vyhrazeného, ale při tom tento povedený zástupce úřadů chtěl dát prováděti volbu starosty a náměstků za přítomnosti četníků v zasedací síni. Teprve na protest však členů obecního zastupitelstva poslal četníky z místnosti, ale tak, aby zůstali před místnosti, kde se volba konala, t. j. v Suchdole, v obecné škole, kde v přízemí jest obecní úřad, tedy i zasedací síň.
Tak se konala volba starosty a jeho náměstků pod četniokými bodáky. Toto počínání zástupce okresního úřadu a četníků s nasazenými bodáky krajně pobouřilo občany obce Suchdola, neboť je to neslýchaná provokace a šlapání těch nejprimitivnějších práv a svobod občanstva.
Ptáme se pana ministra:
1. Zná pan ministr tento neslýchaný případ fašistického znásilňování práv a svobod občanů?
2. Je pan ministr ochoten toto bezpříkladné, hrubé porušení občanských práv a svobod dát vyšetřiti a vinníka exemplárně potrestati?
3. Co zařídí pan ministr, aby takovéto hrubé porušení občanských práv a svobod se neopakovalo?
V Praze dne 23. února 1934.
Krosnář, J. Svoboda,
Dvořák, Stelner, Hodinová-Spurná, K. Procházka, Hohnel, Juran, Štourač, Novotný, Śliwka, Zápotocký, Štětka, Hrubý, Russ, Kliment, Čižinská, Torok, Bílek, Tyll, Babel, Kubač, Kopecký, Vallo.
2489/IV.
Interpelace
poslance Novotného a soudruhů ministrům spravedlnosti a zemědělství
o protizákonném vymáhání subvenci a podvodech v družstvu pěstitelů zemáků
v Německém Brodě.
Dne 25. srpna 1933 při projednávání obžaloby poslance dra Zadiny a spol. proti statkáři A. Chroustovskému okresního soudu v Německém Brodě byly zjištěny přísežnými výpověďmi svědků takové okolnosti, že okresní soudce musil líčení přerušiti a spisy postoupiti státnímu zastupitelství v Kutné Hoře. Pan řiditel Dušátko a účetní Kutelvašer, úředníci firmy Dextra, vypovídali, že k nim přicházeli úředníci družstva pěstitelů zemáků se žádosti, aby pro získání subvence vystavili účty na stroje, které vůbec nebyly objednány ani dodány pro elektrárenské strojní družstvo v Keřkově.
Účetní Kutelvašer udává, že takových účtů psal několik a když to bylo příliš často, dal družstvu celý blok Čistých účtů (200 kusů) na rozkaz ředitele s podotknutím: "Kdyby to prasklo, řekneme, že nám to někdo ukradl. " Statkář Chroustovský uvádí, že tytéž podvody dělaly se
i s osivovou akcí, s umělými hnojivy a j. "Čechův Kraj" ze dne 28. záři 1933 přináší výkaz subvenci poukázaných pro zemědělské korporace v Německém Brodě za rok 1922-26 v úhrnné sumě 5, 200. 000. - Kč. Je pravděpodobné, že většina těchto subvenci byla získána stejným podvodným způsobem. Přes to, že uplynulo již půl roku, veřejnost marně čeká, kdy budou vinníci voláni k odpovědnosti.
Ptáme se pana ministra:
1. Je pan ministr spravedlnosti ochoten naříditi okamžité vyšetření těchto strašlivých podvodů, uvalení vazby na zjištěné vinníky a exemplární jich potrestání?
2. Je pan ministr zemědělství ochoten postarati se, aby tyto podvodně získané subvence byly vráceny a aby bylo znemožněno opakovati takovéto trestuhodné vyhazování peněz ze státní pokladny, které jsou vyždímány na daních drobných poplatníků, ubrány z podpor nezaměstnaným atd. ?
V Praze dne 23. února 1934.
Novotný,
Dvořák, Śliwka, Čižinská, Steiner. Štourač, Juran, K. Procházka, Tyll, Torok, Hodinová-Spurná, Bílek, Kubač, J. Svoboda, Russ, Krosnář, Zápotocký, Štětka, Hrubý, Vallo, Kliment, Kopecký, Babel, Hohnel.
2489/V.
Interpelace
poslance Štětky a soudruhů ministru financí,
že se nevyřizuje odvolání proti neodůvodněnému platebnímu výměru Federaci proletářské tělovýchovy, Praha-Karlín, Královská tř. č. 11.
V roce 1926 sloučil se Československý svaz dělnických cyklistů s Federací proletářské tělovýchovy, které tak bylo odkázáno zbylé jmění v hotovosti Kč 1. 200. Hotovost byla přijata bez jakýchkoli závazkú, zejména pak bez závazku, že by nabyvatel platil nějaké nedoplatky za zaniklý svaz. Dobrovolný rozchod spolku byl publikován v Úředním Listě ze dne 11. října 1927 č. 234 a oznámen příslušnému úřadu ministerstva vnitra, které to vzalo na vědomí výnosem ze dne 4. ledna 1028, č. j. 73. 298/6. Protože proti rozchodu nebylo ve stanovených lhůtách formálních námitek, ani zájemci neohlásili svoje splatné pohledávky na základě vyhlášky v Úředním Listě proto poslední funkcionáři, jako likvidátoři spolku, odevzdali majetek bez výhrady Ústředí Federace proletářské tělovýchovy v Praze. Od 16. června 1930 domáhá se však úřad pro vyměření poplatků v Praze zaplacení ekvivalentního poplatku za léta 1928-1930 zřejmě po době likvidace spolku, který byl rozešlému spolku vyměřen na Federaci proletářské tělovýchovy v Praze. Proti výměnu E. R. 551/21-1346 podali opráv-
nění zástupci Federace proletářské tělovýchovy dne 29. července 1930 Zemskému finančnímu řiditelství odvolání, které však až dosud nebylo vyřízeno. Rovněž tak poslední funkcionáři rozešlého spolku podali proti výměru námitky a dále žádost o odepsání poplatků. Na novou upomínku podali oprávnění zástupci Federace proletářské tělovýchovy námitky dne 20. prosince 1933 rovněž bez výsledku. Poněvadž však podle zákonných předpisů a nařízení za převzaté jmění zaniklého spolku neručí za poplatek ekvivalentní spolek dluhovaný (Boh. nález 198 z 13. dubna 1920, č. 2. 906), přesto poplatkový úřad soustavně dožaduje se zaplaceni obnosu 284 Kč a to neoprávněně proti Federaci proletářské tělovýchovy. Poněvadž je zřejmo, že poplatkový úřad a také i Zemské finanční řiditelství vědomě a úmyslně nevyřizuje rekursy, nevyřizuje námitky, soustavnou upomínací korespondencí, která je protizákonná, vyrábí tak statistická čísla o svém úřadování, které konec konců je nejen protizákonné, ale bezvýsledné; z těchto všech uvedených důvodů ptáme se pana ministra financí:
1. Je pan ministr financí ochoten dáti příkaz jemu podřízenému finančnímu řiditelství, aby vyřídilo podané rekursy Proletářské tělovýchovy v Praze?
2. Je pan ministr financi ochoten dáti příkaz jemu podřízenému poplatkovému úřadu, aby neprávem vymáhaná daň ekvivalentní na Proletářské tělovýchově byla odepsána?
V Praze dne 23. února 1934.
Štětka,
Dvořák, Sliwka, J. Svoboda, K. Procházka, Steiner, Hohnel, Bílek, Juran, Štourač, Kopecký, Zápotocký, Krosnář, Kliment, Kubač, Ruse, Hodinová-Spurná, Čižinská, Novotný, Torok, Tyll, Babel, Vallo, Hrubý.
2489/VI.
Interpelace
posl. Čižinské a soudruhů ministru spravedlnosti
o zacházení s proletářskými vězni u krajského soudu v Novém Jičíně.
Již přes čtyři měsíce jsou u krajského soudu v Novém Jičíně ve vyšetřující vazbě nevinně drženi komunisté a členově rudých odborů. Mnozí z, nich jsou otcové rodin, které následkem poměrů u tohoto soudu velice strádají. Někteří z nich mají i 6 dětí. Přes všechny naše urgence
nebyli dosud propuštěni. Celkem je jich ve vazbě 18.
Zacházení s těmito politickými vezni je mizerné. Strava je špatná, v celách je zima, političtí vězňové jsou zavíráni spolu se sprostými zločinci a na jejich politická práva vůbec se nebere zřetel. Když si vězňové stěžují u vězeňské správy na toto zacházení, jsou odbýváni pošklebky a výsměchem. Dělnictvo je nad těmito hroznými poměry značně pobouřeno.
Žádáme, aby okamžitě byla zjednána náprava a zmínění političtí vězňové ihned propuštěni a ptáme se pana ministra spravedlnosti:
1. Jak ospravedlňuje vylíčené poměry u krajského soudu?
2. Je ochoten učiniti neprodleně všechny kroky, aby uvěznění dělníci byli propuštěni?
V Praze dne 23. února 1934.
Čižinská,
Bílek, Kliment, Dvořák, Steiner, Štourač, Novotný, Torok, Tyll, J. Svoboda, Šliwka, Štětka, Russ, K. Procházka, Hohnel, Babel, Hodinová-Spurná, Juran, Kopecký, Zápotocký, Krosnář, Hrubý, Vallo, Kubač.
2489 VII (překlad).
Interpelace
poslance Windirsche a druhů
ministrovi financí a ministrovi vnitra
o stížnostech na orgány pohraniční finanční stráže a četnictva.
Obyvatelstvo, které bydlí blíže státních hranic, trpí podloudnictvím potud, že se někdy u něho neoprávněně provádějí domovní prohlídky. Takové úřední úkony konečně neškodí lidské bezpečnosti; je jich snad při úředním šetřeni potřebí. Jest však horší, když orgány pohraniční finanční stráže pronásleduji podloudníky a když při tom dochází ke střelbě. Často se již stalo, že jen náhodou tělesnému zranění unikli na polích pracující zemědělci a jejich čeleď, když byli přímo ve směnu výstřelů. Obzvláště zlé jest, když se střílí uprostřed osad. Tím může býti způsobeno nesmírné neštěstí a mohou při tom utrpěti škodu naprosto nezúčastnění. Co se může statí, vysvítá z události, která se stala v obci Horním Vítkově, v okrese libereckém:
V noci z 30. na 31. ledna t. r. narazily orgány pohraniční finanční stráže v obci Horním Vítkove na utíkající podloudníky, na které několikrát vy-
střelily. Při této příležitosti vnikla vystřelená střela do obytného domu rolníka Roberta Hoffmanna č. 40, prorazila tam stěnu ložnice vdané dcery, pronikla postelí a jen tomu dlužno dílkovati, že nebyl ohrožen lidský život, že pro chladna dcera se svým tříletým dítětem spala raději v přízemní obytné místnosti. Střela z pušky prorazila dále ještě kredencí a uvázla v její zadní stěně. Poněvadž předměty, které byly proraženy koulí, byly právě nové, trpí rodina také i hmotnou škodu. Rolník Hoffmann podal o této Události udání příslušnému četnickému staničnímu velitelství v Chrastavě a předložil také střelu z pušky. Četníci odpověděli zemědělci na jeho udání: "Nezranila-li koule nikoho, nic se nestalo. Taková věc se přihází. "
Obyvatelé obce Horního Vítkova jsou velice rozčileni nad takovým ledabylým projednáváním celé této věci, poněvadž projevené úřední míněn může přispěti k tomu, aby se takové události opakovaly. Lidé se domnívají, že jsou přece jisté vydány přesné předpisy, kde a kdy lze užíti střelné zbraně, narazí-li se na podloudníky. Dále jest potřebí, aby četnictvo krátkou cestou od pomohlo, když úřední orgány snad překročí své úřední oprávnění.
Tážeme se tedy pánů ministrů financí a vnitra, jsou-li ochotni dáti tento případ vyšetřiti a podati zprávu, jaká opatření byla učiněna, aby se takové případy příště neopakovaly?
Dále se tážeme, jak budou nahrazeny škody způsobené užitím střelné zbraně?
V Praze dne 15. února 1934.
Windirsch,
Oehlinger, Greif, Scharnagl, dr. Mayr-Harting.
Bobek, Krumpe, Gläsel, dr. Petersilka, Vlereckl,
Bohm, Halke, dr. Luschka, Heller, Kunz, Fritscher,
Zajíček, dr. Hodina, Zierhnt, Kohler, Wagner,
Platzer.
2489/VIII (překlad).
Interpelace
poslance E. Zajíčka a druhů ministrovi pošt a telegrafů o snížení telefonních poplatků.
Účastníci státního telefonu si plným právem štelují, že - ačkoliv jejich příjmy skoro veskrze značně klesly - stále ještě musejí platiti staré telefonní poplatky, které snad byly přiměřené v době konjunktury, ale nikoliv dnes. Pošta jako
obchodní podnik musí činiti totéž, co soukromý podnikatel, který, aby si udržel své zákazníky, snižuje ceny zboží. Platy a mzdy poštovních zaměstnanců byly silně sníženy, ceny hmot, které pošta kupuje, silně poklesly (budtež připomenuty jen ceny měděného drátu). Tím byly vytvořeny všechny předpoklady ku provedení těchto požadavků:
1. Podstatné sníženi stavebního příspěvku u nových účastnických stanic. Tam, kde si toho nový zákazník přeje, nechť příslušný poštovní úřad bez všech formálností mu dovolí, aby stavební příspěvek zaplatil v několika měsíčních splátkách.
Týž požadavek jest důležitý zvlášť pro venkovské obce, které by se rády daly připojiti k telefonní síti, ale hrozí se ohromných nákladů (stavebního příspěvku, záruky).
2. Snížení účastnických poplatků o 25%. Tento poplatek budiž tam, kde si toho přeji jednotliví účastníci, vybírán od nich čtvrtletně nebo měsíčně.
3. Četní účastnici poplatkové třídy D si stěžují, že, ačkoliv v některých dnech vůbec netelefonují, jsou zařazováni do poplatkové třídy C, poněvadž náhodou v rozhodujících dnech volali častěji než čtyřikrát. Bylo by nutno zavěstí pokud možno nejvíce rozhodujících zkoušek (automatické a ruční sčítání). Doporučuje se, aby v poplatkové třídě D byl počet průměrně dovolených denních hovorů zvýšen ze čtyř voláni asi na pět.
4. Snížení meziměstského hovorného.
Splnění těchto požadavků nesnížilo by příjmů pošty. Pro vysoké poplatky odhlásili již nyní četní účastníci telefon, jiní zase telefonují jen v nejnudnějších případech. Budou-li telefonní poplatky sníženy, odhlašováni skoro úplně přestane a mnozí dají se nově připojiti k telefonní síti.
Podepsaní se táží:
Jste, pane ministře, ochoten co nejdříve snížiti telefonní poplatky?
V Praze dne 16. února 1934.
Zajíček,
Oehlinger, dr. Petersilka, Stenzl, Dobránsky, Jr. Torkoly, dr. Holota, Szentlványi, Fritscber, Bobek, Grett, Krumpe, Kunz, dr. Szullo, dr. Jabloniczky, Hokky, Fedor, Nltsch, dr. Luschka, dr. Mayr-Harting, Scharnagl.
2489/IX.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka a druhov
na vládu C. S. R.,
poťažne na ministra železníc a
ministra sociálnej pečlivosti
pre vydanie vlád. nar. k § 240, zák. č. 184 Sb. z. a ňu, zo dňa 8. XI. 1928 o pripočítavaní pomocným zamestnancom čsl železníc doby strávenej v starobnom a invalídnom fonde do penzijného fondu Čsl. železníc.
Zákonom č. 221 Sb. z. & n., zo dňa 9. X. 1924, pre prípad staroby a invalidity robotníctva bolo zavedené sociálne poistenie. Zamestnancom na výpomoc čsl. št. železníc, ktorí ustanovením za pomocných prestúpili za členov penzijného fondu čsl. železníc, železničná správa započítavala určitú dobu zo starobného a invalidného fondu do penzijného fondu čsl. železníc. Zákonom č. 184 Sb. z. a n., zo dňa 8. XI. 1928, bolo toto započítavanie zo starobného a invalidného fondu do penzijného fondu čsl. železníc s platnosťou od 1. I. 1929 zastavené. Podľa tohoto zákona vlak § 240 malo byť vydané vládne nariadenie, ktoré malo upraviť spôsob započítavania doby ztrávenej v starobnom a invalidnom fonde do penzijného fondu čsl. železníc atd. Toto vládne nariadenie ale posiaľ vydané nebolo, ačkoľvek od sľúbeného času uplynulo už vyše 5 rokov. Interesované zamestnanectvo je velmi nespokojné, lebo z týchto dôvodov neboly mu železničnou správou doručené ani dekréty o prestupe zo starobného a invalidného fondu do penzijného fondu Č. S. D. Jeho nervózne, stále očakávanie je pochopiteľné.
Podpísaní sa preto pýtajú vysokej vlády:
1. Prečo nebolo posial vydané vládne nariadenie k § 240, zák. 184/28 Sb. z. a n., a kto nesie na tomto neodôvodnenom preťahovaní vinu?
2. Kedy vláda konečne hodlá vydať toto vládne nariadenie a akým spôsobom mieni upraviť započítanie doby ztrávenej v starobnom a invalidnom fonde zamestnancom, ktorí sa stali členmi penzijného fondu Č. S. D. ?
Praha, dňa 26. februára l934.
Suroviak,
Rázus, dr. Petersilka, Fritscher, Greif, Hlinka,
Čuřík, Danihel, dr. Fritz, dr. Gažík. Grebáč-Orlov,
dr. Labaj, Galovič, dr. Tiso, Šalát, Sivák,
dr. Ravasz, dr. Pružinský, dr. Polyák,
Onderčo, Mojto. dr. Mederlý.