Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.
III. volební období.
9. zasedání.
2484.
Odpovědi:
I. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o zadrženi dovolených ženijních praporů v Komárně a Bratislavě (tisk 2384/III),
II. vlády na intenp. posl. Berana a druhů o nedostatcích ve službě celně strážní na hranicích (tisk 2365/II),
III. min. financí na intenp. posl. Neumeistra, Nového, Kleina a soudr. o nepotřebných spoludržitelích ve skladě tabáku v Praze-I (tisk 2356/XXI),
IV. min. financí na intenp. posl. Neumeistra, Kleina, Brodeckého a soudr. o trafice v Uhříněvsi (tisk 2356/XX),
V. min. financí na interp. posl. Neumeistra, Kleina, Brodeckého a soudr. o nepotřebných spoludržitelích skladu tabáku v Praze-XI (tisk 2356/XVII),
VI. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Dubického a druhů o Školní návštěvě dětí československých příslušníků ve školách v Sasku (tisk 2356/XII),
VII. min. financí na interp. posl. Neumeistra, Chalupníka, Brožíka a soudr. o neoprávněném držení trafiky starým držitelem v Orlové (tisk 2356/VI),
VIII. min. financí na interp.: posl. Neumeistra, Kučery, Polacha a soudí, o zadáni tabáční prodejny v Bělušicích u Kolína (tisk 2356/III).
IX. min. průmyslu, obchodu a živností, zemědělství, financí a sociální péče na interp. posl. Richtra, Zeminové, Mikuláše, Špatného, Bersmanna a druhů o cenách cukru a cukerním hospodářství (tisk 2211/X),
X. min. sociální péče, min. školství a národní osvěty a min. obchodu na interp.. posl. Hrubého, Vallo a soudr. o bídném postavení učňů v, N. Městě n. V. na Slovensku (tisk 1724/11),
XI. min. věř. zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Windirsche a druhů min. vnitra o prodeji jedů k hubení polních myší (tisk 2459/VII).
2484/1.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o zadrženi dovolených ženijních praporů
v Komárně a Bratislavě (tisk
2384/III).
Podle služebního předpisu A-VIII-I udílí se řádná dovolená mužstvu, pokud to služební poměry dovolují, jako odměna za píli, spolehlivost, svědomitost a ukázněnost. Právního nároku na dovolenou není.
Zavedeným úředním Setřením o případech v interpelaci zmíněných nebylo zjištěno nic, co by bylo v odporu s naznačenými zásadami. Zejména neodpovídá skutečnosti tvrzení, že se při udílení dovolených postupovalo stranicky nebo nespravedlivě vůči vojínům menšinových národnosti.
Jelikož v postupu vojenských orgánů, vytýkaném interpelací, nebylo zjištěno nic závadného, není příčiny k nějakému opatření z podnětu interpelace.
V Praze dne 7. února 1934.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2484/II.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance R. Berana a druhů
o nedostatcích ve službě celně-strážní na hranicích (tisk 2365/II).
Vláda jest si vědoma důležitosti úkonů svěřených finanční stráži a věnuje proto náležitou pozornost tomuto strážnímu sboru i řádné ochraně státních hranic a to jak s hlediska celní služby, tak i s hlediska politického a vojenského. Aby byla ochrana hranic zajištěna případně zlepšena, bylo povoleno doplněni sboru finanční stráže na stav systemisovaný; kromě toho je pro-
jednáván návrh na zvýšení systemisovaného stavu zřízenců finanční stráže.
Ač dnešní hospodářská situace dává značnou měrou příležitost a popud k podloudnictví, dlužno konstatovati, že finanční stráž koná řádně svoje povinnosti, o čemž svědči velmi četná zadržení podloudníků a jiných podezřelých osob, jež mohla finanční stráž v mnohých případech zadržeti pouze použivši služební zbraně.
Z okolností, že v hlavním městě republiky možno snad získati různé jedy (kokain a pod. ) a že se někde používá podloudně k nám dopravovaného sacharinu, nelze dovozovati, že by ochrana hranic byla nedostatečná; jsou to předměty, jichž podloudný dovoz po menších částkách je poměrně snadno uskutečnitelný i při nejlepší ostraze celní hranice, ježto předměty tyto možno velmi dobře uschovati. Ostatně šlo podle provedeného šetření v kokainových trestních případech z větší části o padělky tohoto zboží, a jen v ojedinělých případech o kokain v množství několika gramů. Stíhání podloudnictví, cukerínem věnuje finanční stráž náležitou pozornost, o čemž svědčí ta okolnost, že na př. v obvodu zemského fanančního ředitelství v Brně, jako okrskové celní správy, bylo při podloudném dovozu zadrženo celkem 260. 832 kg cukerínu. Mimo to bylo více osob usvědčeno z prodeje a nákupu resp. ze spotřebování podloudně dopraveného cukerínu.
Podloudnictví dobytkem rozmohlo se zejména v československo-polském pohraničí. K omezení tohoto podloudnictví provádějí politické úřady za součinnosti finanční stráže v pohraničí soupis dobytka, finanční stráž pak čelí za pomoci ostatních státních orgánů podloudnictví kontrolou dobytčích pasů jednak v pohraničí, jednak na trzích. Na Slovensku se zamysli zvýšiti součinnost finanční stráže s četnictvem podle všeobecných předpisů v tom směru platných ještě zvláštní úpravou, která by vyhovovala poměrům a potřebě služby.
Na vzmáhající se podloudnou dopravu uherské pšenice byla upozorněna jak finanční stráž v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, tak i v úvahu přicházející finanční úřady, jež věnují stíhání tohoto podloudnictví zvýšenou pozornost. Pokud jde o Podkarpatskou Rus nutno podotknouti, že na hranici československo-maďarské nabyl pohraniční styk od roku 1930 nebývalého rozsahu. Celní úřady i okrsková celní správa postupují sice při povolování bezcelného dovozu sklizně rigorosně, nemají však vždy možnosti zameziti zneužiti celné-právních výhod. Vyšetřuje se, zda statkáři, kteří dovezli obilí beze cla jako sklizeň ze svých pohraničních hospodářství, nepřikoupili k vlastní sklizni v Maďarsku obilí cizí a zda nedovezli tak více, než se jim skutečně na jejich pozemcích, v cizině ležících urodilo. Tuto okolnost lze ovšem velmi těžko prokázati a statkáři, kteří byli v minulých letech pro tento celní přestupek pozastaveni, byli soudem povětšině osvobozeni pro nedostatek důkazů.
Pokud jde o podloudný dovoz zbraní byl v obvodu zemského finančního ředitelství v Praze zjištěn případ, kdy byla dovážena vojenská bodla pod sedadly ve vlaku. Zmíněné ředitelství zařídilo, aby prohlídce všech oddělení osobních i nákladních vlaků byla věnována zvýšená pozornost a aby zevrubně byly prohlíženy i lodě a automobily, zda nedopracují k nám zbraně. Jinak podloudnictví se zbraněmi nebo výbušnými látkami nenabylo většího rozsahu.
Rovněž bylo dále v obvodu tohoto ředitelství a zemského finančního ředitelství v Brně zjištěno, že k nám byly dopravovány zakázaně knihy a jiné tiskoviny. Aby se tomu čelilo, bylo celním úřadům a finanční stráži nařízeno, aby dovozu knih, tiskopisů a obrazů byla věnována zvýšená pozornost, aby rozbalením celé zásilky a prohlédnutím jejího obsahu bylo zjištěno, nejsou-li v zásilce závadné věci. Při stíháni nedovoleného dovozu těchto předmětů postupuje se v dohodě s politickými úřady a četnictvem.
Finanční stráž náležitě dozírá i na to, aby nebyly vyváženy z našeho území valuty; dotvrzuje to skutečnost, že zjistila finanční stráž na hranici značný počet případů nedovoleného vývozu valut.
Z uvedeného je zřejmá snaha finanční správy, aby ochrana celní hranice byla náležitě zajištěna. Pokud finanční stráži je svěřena též ochrana státní hranice s hlediska politického, případně vojenského, dlužno konstatovati, že i v tomto směru ikona finanční stráž svoje povinnosti. Aby tato ostraha byla plně vyhovující a aby bylo docíleno co největšího zajištění státních hranic, je snahou příslušných činitelů.
Pokud jde o úpravu služebních a platových poměrů býv. pohraniční finanční stráže, případně nyní finanční stráže, dlužno uvésti, že tyto poměry byly upraveny na základě §u 8 zákona z 12. prosince. 1919, číslo 28 Sb. z. a n., z r. 1920 nařízením vlády ze dne 17. ledna 1920, číslo 40 Sb. z. a n., jež bylo později částečně pozměněno nařízením vlády ze 14. května 1920, č. 351 Sb. z. a n. V roce 1923 byla provedena nová úprava služebních poměrů pohraniční finanční stráže vládním nař. z 18. října 1923, č. 201 Sb. z. a n. jež podle §u 19 nastoupilo na místo dříve zmíněného nařízení vlády č. 40/1920 Sb. z. a n., takže toto nařízení pozbylo dnem účinnosti vládního nařízení č. 201/1923 Sb. z. a TI. platnosti.
Posledně byly upraveny služební poměry finanční stráže vládním nařízením z 19. prosince 1930. č. 202 Sb. z. a n. V důsledku 1. odstavce §u 95 tohoto vládního nařízení pozbylo platnosti dříve zmíněné vládni nařízení č. 201/1923 Sb. z. a n., což je ostatně výslovně konstatováno v 1. odstavci článku 43 vynesení ministerstva financí z 31. prosince 1930, č. 141. 000/30-VII/20, vydaného k provedení zmíněného vládního nařízení č. 202/1930 Sb. z. a n. Bylo tudíž Jak vládní nařízení č. 40/1920 Sb. z. a n., tak i vládni nařízení č. 201/1923 Sb. z. a n. později vydanými předpisy zrušeno.
Vládní nařízení z 19. prosince 1930, č. 202 Sb. z. a n. upravilo služební a některé platové poměry finanční stráže, pokud ovšem nebyly normovány zákony. Cestou zákonnou byly totiž mimo platové poměry upraveny jednak působnost finanční stráže, dále její oprávnění i povinnosti.
Platový zákon z 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., který platí podle § l těž pro úředníky finanční stráže, upravil, jak patrno z ustanovení odstavce 2 a 3, § 148 plat. zákona v souvislosti s § l téhož zákona i platové poměry zřízenců finanční stráže v rámci zřízeneckých (podúřednických) platů vůbec.
Působnost finanční stráže a ona oprávnění, případně povinnosti tohoto sboru, jež bylo třeba uspořádati v cestě zákona (na příklad právo použíti zbraně a podobně), upravil zevrubně celní zákon ze 14. července 1927, č. 114 Sb. z. a n.
Z uvedeného je patrno, že vláda byla si dobře vědoma toho, že úprava služebních poměrů finanční stráže byla § 8 zákona z 12. prosince 1919, č. 28 Sb. z. a n. z r. 1920, jen pro přechodnou dobu přenechána její pravomoci a že zařídila, aby nejdůležitější otázky týkající se služebního poměru finanční stráže, a to platové věci finanční stráže, jakož i základní organisační předpisy pro tento sbor, byly upraveny zákonem. Zbývající osobní předpisy upravila vláda pro finanční stráž i na dále vládním nařízením, a to zmíněným vládním nařízením č. 202/1930 Sb. z. a n. Při vydání tohoto vládního nařízení bylo. pokud to zvláštní povaha sboru připouštěla, použito obdobně ustanovení služební pragmatiky, platných pro zřízence (podúředníky).
Za tohoto stavu věci není třeba nové zákonné úpravy služebních a platových poměrů finanční stráže a není rovněž třeba samostatného zákona o ochraně hranic. Vládní nařízení č. 202/1930 Sb. 2. a n. také v § 6 upravuje vyhovujícím způsobem součinnost finanční stráže, pokud jde o veřejnou bezpečnost a bezpečnost státu. Pokud jde o součinnost veřejných úřadů, zejména státních bezpečnostních úřadů a jiných orgánů s úřady a orgány celní správy při výkonu jejich oprávnění, iest tato věc upravena v § 19 celního zákona a § 27 vlád. nař. č. 168/1927 Sb. z. a n.
Jako ozbrojený a stejnokrojem opatřený sbor má finanční stráž - konajíc službu - podle odst. 7. § 13 celního zákona všechna práva straže civilní a vojenské. t. i. přísluší jí zejména ochrana stráže podle trestního zákona.
Příslušná ministerstva řeší otázku, zda a podle kterých předpisů může finanční stráž prohlédnouti na místě zadržení pozastavenou osobu, i když nejde o tělesnou prohlídku ve smyslu celního zákona, a budou v tom směru dány finanční stráži co nejdříve příslušné pokyny.
Tak zvaná "bodová služba" byla na Slovensku nahrazena prozatím na zkoušku jiným způsobem výkonu pochůzkové a kontrolní služby. Finanční správa připustila totiž aby finanční stráži v zemi Slovenské byla předpisována služba nikoliv jako dosud s použitím určité přesně stanovené pochůzkově dráhy, nýbrž v určitém úseku, při čemž je stanoven pro službu konajícího
zaměstnance příslušný počet kontrolních bodů, na než je povinen ve stanovenou dobu se dostaviti. Tím má býti poskytnuta finanční stráži možnost volného pohybu, v tomto úseku ke střeženi ji přikázaném a rovněž i zajištěna případná kontrola řádného výkonu služby. Podle toho, jaké zkušenosti budou s tímto způsobeni výkonu služby učiněny, zařídí ministr financí další.
Instituce pomocných zřízenců finanční stráže musela býti -, i když vládní nařízení č. 202/1930 Sb. z. a n. aktivovalo pro finanční stráž dnem 1. ledna 1931 ustanovení § 25 plat. zákona o zřízeneckých čekatelích - zachována, a to alespoň pro krátkou dobu služební dráhy takových uchazečů, kteří přicházejíce do služby finanční stráže z presenční služby vojenské, kde ztrávili do poměru pomocného zřízence finanční stráže započitatelnou dobu 1 1/2 roku, nemají platovým zákonem předepsané dvouleté služby státní, jež je předpokladem pro ustanoveni zřízeneckým čekatelem. Jde tudíž pouze o poměrně velmi krátkou dobu služby ve stavu pomocných zřízenců finanční stráže. Proto byla též pro finanční stráž místa pomocných zřízenců finanční stráže systemisována v poměrně malém počtu, totiž pouze celkem 144 míst pro obvod celé republiky, kdežto míst zřízenců finanční stráže je systemisováno celkem 5. 166.
Oprávnění finanční stráže použíti zbraně je upraveno v odstavci 7 a 8, § 13 celního zákona. Ku provedeni tohoto zákonného ustanovení byly vydány ministerstvem financí po dohodě s ministerstvem vnitra a spravedlnosti zevrubné pokyny vynesením z 20. června 1933. č. 66. 048/33-IV A/11a.
Otázce vhodné a účelné výzbroje finanční stráže věnuje se patřičná pozornost. Podle článku 33 předpisu o stejnokroji finanční stráže (příloha k § 86 vlád. nař. č. 202/1930 Sb. z. a n. ) jsou úředníci finanční stráže vyzbrojeni ve službě opakovači pistoli a zřízenci (pomocní zřízenci) finanční stráže zpravidla krátkou vojenskou puškou, t. zv. "karabinou". Ministerstvu financí přístuší podle tohoto ustanovení právo povoliti podle potřeby služby výjimky ze zásady, že zřízenci finanční stráže jsou ve službě vyzbrojeni puškou.
Z vyskytnuvších se případů, kdy pozastavená osoba uchopila pušku organa finanční stráže a zápasila s nim o ní, nelze souditi, že by puška nebyla pro finanční stráž vhodnou zbraní. Tyto případy byly zaviněny zaměstnanci finanční stráže, kteří nezachovali při pozastaveni podezřelé osoby náležité opatrnosti a kteří dovolili pozastavené osobě přiblížiti se k hlídce finanční stráže do té míry, že mohlo dojiti k zápasu o pušku.
Ministerstvo financí dovolilo ve všech případech, kde to služba připouštěla a kde nebylo tutno, aby zřízenci finanční stráže byli vyzbrojení puškou, aby byli ozbrojeni při výkonu služby pouze bambitkou. Tak konají zřízenci finanční straže sružbu s bambitkou v přístavech v době denní, při zaměřování pozemků, odhadu tabákově sklizně a při zajištování tabákového semene, jakož i v zimní době v hornatých krajích při slu-
žebních pochůzkách na lyžích, avšak ve všech těchto případech gen tenkráte, lze-li předpokládati, že zřízenec finanční stráže neocitne se v takové situaci, kdy by postrádal karabiny. Zásadně Však trvá ministerstvo financí na tom, aby hraniční služba finanční stráže byla bezpodmínečně konána s výzbrojí pro zřízence finanční stráže předepsanou, totiž s puškou. Ukáže-li se toho potřeba zakoupila by finanční správa pro zřízence finanční stráže další potřebný počet bambitek, aby tito mohli býti při výkonu služby v nutné potřebě vyzbrojeni mimo pušku též opakovači pistoli, čímž by jim byla poskytnuta možnost voliti z těchto zbrani tu, která se podle okolnosti případu jeví výhodnější.
Střelnou zbraň finanční stráže dlužno sice podle platných předpisů uschovávati v kasárnách finanční stráže na místě zvláště k tomu určeném; vyžadují-li okolnosti a je-li jisto, že nabude zbraně zneužito, jest však připustno dovoliti, aby střelná zbraň byla uschována v soukromých příbytcích zřízenců finanční stráže, ubytovaných mimo kasárny. Tohoto zmocnění použije se dle potřeby, čímž se znemožní, aby zřízenci finanční stráže byli beze zbraně při nečekaném poplachu, kdy jim snad nebude možno dosíci kasáren finanční stráže.
Odliv starších zaměstnanců finanční stráže, hraniční služby méně schopných, do jiného druhu finanční služby upravil § 93 vlád. nař. č. 202/30 Sb. 2. a n. tím, že poskytl příslušníkům finanční stráže, ovšem bez újmy zákonem zaručených přednostních práv legionářů a déle sloužících poddůstojníků, možnost faktického přednostního ustanovení na všechna ve finančním resortu uvolněná služební místa zřízenecká, dále na místa kancelářského pomocného personálu a místa úředniků důchodkové kontrolní služby. Úmyslem vlády bylo vyhověti tímto ustanovením doporučení, jež vyslovil senát Národního shromáždění v resoluci, usnesené k celnímu zákonu, aby totiž vláda měla zřetel k okolnosti, že víceletá služba strázni na hranici fysicky vyčerpává a aby proto usnadňovala přestup příslušníků finanční stráže též k jiným oborům finanční neb ostatní státní správy ve vnitrozemí. Zaměstnanci finanční stráže nepoužívají však ve větším měřítku oprávnění na přednostní ustanovení ve výše zmíněných službách ve smyslu cit. § 93 vl. nař. č. 202/1930 Sb. z. a n. O příčinách této skutečnosti bude provedeno zevrubné šetření a podle výsledku učiněno zavčas potřebné opatření.
Zajistiti ochranu státních zájmů na našich hranicích považuje vláda za svoji povinnost, a proto učiní zavčas všechna opatření, jež se ukáží k tomu účelu během času vhodná, případně nutná. Vláda a odpovědní činitelé sledují bedlivě poměry v pohraničí a připravují řadu návrhů, aby v souhlasu se situací bylo docíleno co největší zajištění bezpečnosti státních hranic.
V Praze dne 13. února 1934.
Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.
2484/III.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců Fr. Neumeistra, Fr. Nového, R. Kleina a soudruhů
o nepotřebných spoludržitelich ve skladě tabáku v Praze-I (tisk 2356/XXI).
Generál Robert Rostok, 100% invalida-slepec, ženatý, byl ustanoven společníkem velkoprodeje tabáku v Praze-I v době. kdy měl roční pense asi 13. 000 Kč. Vzhledem k jeho invaliditě bral z velkoprodeje podíl 1. 000 Kč měsíčně. Nyní jeho zaopatřovací vojenský plat činí 39. 000 Kč ročně.
Kapitán v. v. Jan Novotný, 100% válečný invalida, ženatý, otec 6 nezaopatřených dětí, byl přidělen do řečeného velkoprodeje v roce 1930 rovněž s podílem 1000 Kč měsíčně. V roce 1932 však Novotný zemřel.
Major v. v. Jan May, 331/3 % válečný invalida, ženatý, otec 3 dětí, byl ustanoven za společníka v roce 1927. Účastní se činně provozu velkoprodeje a dostává za to 1. 500 Kč měsíčně, t. j 18. 000 Kč ročně - nikoliv 33. 600 Kč, jak se tvrdí v interpelaci - a podíl z docíleného ryzího výtěžku, který za rok 1932 činil asi 6. 500 Kč. Mimo to řečeny společník má vojenský zaopatřovací plat asi 27. 000 Kč, který se však nyní zkrátí v důsledku vládního nařízení z 22. prosince 1933, č. 252 Sb. z. a n. o polovinu částky výdělečného příjmu.
Všichni tři uvedení spoludržitelé měli jako váleční poškozenci stejný přednostní nárok na zadání prodeje tabáku jako mají váleční invalidé z řad mužstva.
Po smrti Novotného se velkoprodej tabáku uprázdnil a obstarávají jej zatímně dosavadní držitelé.
Hledě k výši zaopatřovacího vojenského platu generála Rostoka činím opatření, aby mu byla zastavena výplata podílu z velkoprodeje. Pokud jde o ostatní, ukládám současně zemskému finančnímu ředitelství v Praze, aby ještě před rozhodnutím o konečném zadání velkoprodeje dalo přesně vyšetřiti majetkové, rodinné a výdělečné poměry dosavadních spoludržitelů velkoprodeje a podle výsledku připravilo návrh na nové zadání.
V Praze dne 10. února 1934.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
2484/IV.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců Fr. Neumeistra, R. Kleina, V. Brodeckého a soudruhů
o trafice v Uhříněvsi (tisk 2356/XX).
Jan Šimr, obstarávátel trafiky v Uhříněvsi, je 62 roky starý, ženatý, následkem těžkého úrazu ve službě předčasně pensionovaný četnický strážmistr. Jeho pense činí 467 Kč měsíčně. U státních lesů a statků není ani trvale zaměstnán jako hajný, ani v jiném služebním poměru. Vykonává jen příležitostně dozor v lesích a za to dostává menší část odpadkového dříví v roční hodnotě asi 100 Kč.
Dlužno tedy pokládati jmenovaného za existenčně závislého na trafice a nemohu proto naříditi, aby jeho trafika byla vypověděna ve prospěch válečných poškozenou.
V Praze dne 10. února 1934.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
2484/V.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců Fr. Neumeistra, R. Kleina, V. Brodeckého a soudruhů
o nepotřebných spoludržitelích skladu tabáku v Praze-XI (tisk 2356/XVII).
Podplukovník Antonín Fuka, legionář, 35% válečný invalida, ženatý, byl ustanoven činným společníkem ve velkoprodeji tabáku v Praze-XIŽižkově v roce 1930. Za svoji činnost má plat 1. 500 Kč měsíčně, t. j. 18. 000 Kč ročně - nikoliv . 36. 000 Kč, jak uvedeno v interpelaci - a podíl na ryzím výtěžku velkoprodeje, který činil v roce 1932 asi 19. 000 Kč. Jako vojenský gážista má vojenský zaopatřovací plát asi 19. 800 Kč ročně.
Štábní kapitán Richard Popper, 100% válečný invalida-slepec, ženatý, byl přidělen shora
zmíněnému velkoprodeji v roce 1922. Má vojenský zaopatřovací plat v ryzí částce asi 17. 000 Kč ročně a mimo to dostává z velkoprodeje jednu čtvritinu ryzího výtěžku, která činila v roce 1932 asi 19. 000 Kč.
Oba jmenovaní spoludržitelé velkoprodeje měli jako váleční invalidé stejný přednostní nárok na zadání prodeje tabáku jako mají váleční invalidé z řad mužstva. Jejich zaopatřovací platy vojenské budou však podle vládního nařízení z 22. prosince 1933, č. 252 Sb. z. a n. sníženy o polovinu jejich příjmů z velkoprodeje, čímž se ušetří asi 23. 000 Kč ročně.
Kromě toho ministerstvo financí snižuje dosavadní skladní provisi, čímž se docílí další úspora snížením příjmů jednotlivých společníků.
Pokud jde o požadovanou revisi všech prodejů tabáku, poznamenáváni, že bude k ní přikročeno v nejbližší době a že bude směřovati k tomu, aby prodeje tabáku, které dosud mají majetní držitelé, kteří nejsou na výnosu existenčně odvislí, byly zadány potřebným válečným poškozencům.
V Praze dne 10. února 1934.
Ministr financí: Dr. Trapl. v. r.
2484/VI.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance J. Dubického a druhů
o školní návštěvě dětí československých
příslušníků ve školách v Sasku
(tisk 2356 XII).
Učinil jsem opatření, aby podle § 32 řádu školského a vyučovacího byla další docházka dětí z Československé republiky do škol v Sasku zakázána.
V Praze dne 10. února 1934.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer, v. r.
2484/VII.
Odpověď
ministra financi
na interpelaci poslanců Fr. Neumeistra,
Josefa Chalupníka, Karla Brožíka
a soudruhů
o neoprávněném drženi trafiky starým držitelem v Orlové (tisk 2356/VI).
V Orlové má trafiku obchodník Albert Wechsberg z toho důvodu, že váleční poškozenci se o ni neucházeli a neucházejí. Nicméně činím opatřeni, aby prodejna byla Wechsbergovi vypověděna a znovu vypsána ve prospěch válečných poškozenou.
Poznamenávám, že v roce 1933 měla trafika Wechsbergova hrubý výtěžek necelých 3. 700 Kč, ryzí 2. 475 Kč.
V Praze dne 10. února 1934.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
2484/VIII.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců Fr. Neumeistra, J. Kučery, J. Polacha a soudruhů
o zadání tabáční prodejny v Bělušicích u Kolína (tisk 2356/III).
Na zadání prodeje tabáku v Bělušicích byla vypsána soutěž vyhláškou ze dne 25. dubna 1933. Jako způsobilé místo pro prodej bylo ve vyhlášce uvedeno dosavadní stanoviště nebo jiný dům v jeho bezprostřední blízkosti.
Dosavadním stanovištěm byl hostinec na křižovatce silnic uprostřed obce. Ve své nabídce z 2. května 1933 uvedl František Posejpal, že by prodejnu provozoval v domě čp. 76 v Bělušicích. Při vyšetřováni pak dodal, že (případně dá pro prodejnu vystavěti stánek u domu čp. 76. Dům čp. 76 je však vzdálen asi 300 kroků od dosavadního stanoviště prodejny a leží šíranou od středu obce při silnici vedoucí do Týnce n. L.
Nabídka Posejpalova tudíž neodpovídala podmínce vyhlášky o umístění prodejny a proto prodejna nemohla býti zadána Posejpalovi, nýbrž musela býti zadána Josefu Adamcovi, jehož nabídka podmínkám vyhlášky úplně vyhovovala. Adamec obstarával prodejnu prozatímně již dříve jako nástupce v živnosti hostinské bývalého trafikanta a na konečné zadání trafiky podal nabídku zároveň s Posejpalem.
Ježto však Adamec nemá na prodejnu přednostního nároku a Posejpal nyní předložil potvrzeni, že by mohl umístiti prodejnu ve slánku uprostřed obce, činím opatření, aby prodejna byla Adamcovi vypověděna a odevzdána Posejpalovi.
Z uvedeného je zřejmo, že úřady postupovaly při zadáni prodeje tabáku v Bělušicích podle předpisů.
V Praze dne 10. února 1934.
Ministr financi: Dr. Trapl, v. r.
2484/IX.
Odpověď
ministrů průmyslu, obchodu a živností, zemědělství, financi a sociální péče
na interpelaci poslanců F. Richtra,
F. Zeminové, V. Mikuláše, E. Špatného,
H. Bergmanna a druhů
o cenách cukru a cukerním hospodářství (tisk 2211/X).
Dříve než bylo skončeno šetřeni, nutně k získání podkladů k zodpověděni shora uvedené interpelace, došlo k usnesení vlády ze dne 13. října 1933, aby bylo zahájeno řízení podle kartelového zákona o cenách výrobků průmyslu cukerního.
Ježto by nebylo účelno zodpověděním interpelace předbíhati výsledku šetřeni ve smyslu kartelového zákona, bude pdpověď na interpelaci dána až po provedeném řízení.
V Praze dne 13. ledna 1934.
Ministr obchodu: Dr. Matoušek, v. r.,
Ministr zemědělství: Dr. M. Hodža, v. r.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.
2484/X.
Odpověď
ministra sociální péče,
ministra školství a národní osvěty
a ministra obchodu
na interpelaci poslanců Hrubého, Vallo a soudruhů
o bídném postaveni učňů v N. Městě n. V. na Slovensku (tisk 1724/II).
Lékařské prohlídky učňů byly zavedeny na základě usnesení živnostenského společenstva ze dne 24. března 1929 a ze dne 10. března 1931. Poplatek za tuto prohlídku byl 10 až 20 Kč a platil se lékaři a nikoliv živnostenskému společenstvu. Nemajetní učňové byli prohlíženi zdarma. Rovněž kolek 8 Kč byl požadován z neznalosti příslušných poplatkových předpisů. Přes to, že prohlídky by byly prospěšně s hlediska hygienického, byly odstraněny, ježto příslušná usnesení společenstva neodpovídala ustanovením § 158 živ. zák.
Poplatek za přípověď učně (zápisné) byl vybírán od 23. července 1931 ve výši 60 Kč namísto 20 Kč, které jsou předepsány stanovami. Ježto na zvýšení tohoto poplatku, pokud se týče na příslušně změně stanov se valné shromáždění společenstva dosud neusneslo, bylo učiněno opatřeni, aby byl vybírán pouze přípustný poplatek ve výši 20 Kč.
Na zavedení kaucí usneslo se valné shromáždění společenstva dne 24. března 1929 a dne 10. března 1931. Jak bylo zjištěno, jsou nemajetní učňové od skládání kaucí osvobozováni. Vybírání kaucí společenstvem není ve shodě se zákonnými předpisy a proto bylo zastaveno.
Podle stanov jest společenstvo oprávněno vybírati poplatek za vyučenou 40 Kč; podle zkušebního řádu pro zkoušky tovaryšské zkušební taxu 40 Kč a může požadovati za vyučný, resp. tovaryšský list ve formě knížky režijní cenu 10 Kč, pokud si ho ovšem učňové v této lepší formě žádají. Místo toho vybíralo společenstvo (od 23. července 1931) poplatek 150 Kč. Ježto takováto změna poplatků nebyla dosud valnými shromážděním usnesena, bylo vybíráni poplatků zvýšených odstraněno.
Vyučováni na učňovské škole v Novém Městě n. Váh. jest bezplatné, školné se tudíž nevybírá. Žáci platí obdobně jako na jiných učňovských Školách pouze příspěvek na učebně pomůcky a potřeby v částce 24 Kč ročně a dostávají za to Školní potřeby zdarma.
Na škole se vyučuje v úterý a ve čtvrtek odpoledne od 16 do 18 hodin a v neděli dopoledne od 8 do 12 hodin, a to ve staré budově měšťanské školy. V neděli se vyučuje odbornému kreslení a rýsováni, ježto učitelé-praktikové, vyučující těmto odborným předmětům, nemohou se ve všední