žité stravě v kasárnách 43. pěšího pluku v Židenicích u Brna.
Ministerstvo národní obrany vydalo v těchto dnech úřední opravu, že prý nejsou pravdivé zprávy tisku o tom, že vojenská správa hodlá ušetřit 30 milionů Kč na stravném vodáků. Máme však zjištěno, že toto dementi ministerstva národní obrany neodpovídá pravdě, ale že právě naopak rozkaz o ušetření 30 milionů Kč na stravě vydán byl. Je všeobecně známo, že již dosavadní strava vojínů namnoze ani zdaleka neodpovídá potřebám mužstva, které si oprávněně stěžovalo na nedostatečnou a špatnou stravu. O tom svědčí celá řada našich interpelací, které se ukázaly naprosto odůvodněné.
Tím více odsouzení hodné bylo, že ministerstvo národní obrany snížilo v rozpočtu na rok 1934 podstatně (vzhledem k počtu mužstva) položku na stravné, zatím co řadu jiných neproduktivních položek, zejména platy vysokých vojenských gážistů, osobní výdaje, položky za pomníky atd. jsou značně zvýšeny. Nynější další škrtnutí 30. milionů Kč na stravném vojáků je proto nejvýš pobuřující. Podle onoho výnosu ministerstva národní obrany mají potraviny pro vojsko příště býti dodávány za nejlevnější konkurenční ceny, čili jinými slovy to znamená, že pro mužstvo ona býti odebíráno zboží nejhorší jakosti. Vyplývá to i z toho, že ministerstvo národní obrany v důvěrném rozkaze narizuje, aby byly brány jen ony potraviny, které jsou za cenu nejlevnější.
Praktikování tohoto rozkazu objevuje zhoubné důsledky v kasárnách již nyní. Dostáváme z řad mužstva celou řadu stížnosti na další zhoršené stravování. Vojáci nejen nedostávají dostatečné množství jídla, ale podávaná strava je namnoze takového druhu, že vojáci houfně onemocni. Hromadné onemocnění vojáků v židenických kasárnách v Brně dne 22. ledna t. r. je pouze jednou z celé řady ukázek následků rozkazu MNO. o sníženém stravném. V těchto kasárnách po požité stravě ze zkaženého jídla, nakoupeného podle příkazu MNO. za »levný peníz«, onemocnělo několik desítek vojáků pěšího pluku 43 tak těžce, že bylo nutno okamžitě je převézti do divisní nemocnice. Vojíni byli stížení prudkými bolestmi žaludku, průjmem a zvracením. Otravou postižených vojínů po zkaženém jídle bylo tolik, že nebylo možno všechny umístit v divisní nemocnici.
O tom, že dementi ministerstva národní obrany neodpovídá pravdě, svědčí i ta okolnost, že v mnohých posádkách bylo stravné nyní po rozkaze sníženo i o 20% (Chomutov a j. ).
Ptáme se pana ministra národní obrany:
1. Je pan ministr ochoten okamžitě nařídit zrušení a odvolání důvěrného rozkazu MNO. o snížení stravného?
2. Je pan ministr ochoten naopak naříditi podstatně zlepšení jakosti i množství stravy proti dosavadnímu stavu?
3. Je pan ministr ochoten okamžitě naříditi nejpřísnější vyšetřeni případu hromadné otravy vojáků v židenických kasárnách a postarati se, aby vinníci byli exemplárně potrestáni?
V Praze dne 31. ledna 1934.
Dvořák, Štětka; Stern, Torok, Šliwka,
Zápotocký, J. Svoboda, Novotný, K. Procházka,
Steiner, Juran, Hodinová-Spurná, Hohnel, Štou-
rač, Kliment, Kopecký, Tyll, Čižinská, Babel, Ku-
bač, Krosnář, Vallo.
2470/XII (překlad).
Interpelace
poslance Russa a soudruhů ministrovi vnitra
o surovém, neoprávněném jednáni četnictva při projevu v Kraslicích.
V Kraslicích na náměstí konali nezaměstnaní z okresu dne 20. prosince 1933 povolený projev, aby svým nástupem ukázali úřadu, že to, co od něho žádají, aby se odvrátila nouze nezaměstnaných v okrese, jest nezbytně nutné. Než ještě demonstranti došli na náměstí, postavila se po obou jeho stranách silná četnická pohotovost. Projevu zúčastnilo se asi 1500 osob. Po projevech tří řečníků chtěl promluviti také mladistvý nezaměstnaný o zvláštní nouzi mladistvých nezaměstnaných, ale přítomný vládní zástupce Petermann rozpustil projev již po prvých jeho slovech a poskytl 5 minut k vyklizení náměstí.
Četnictvo, nevyčkavši oněch 5 minut k odchodu účastníků projevu, ihned začalo velmi surově postupovati a bezohledně tlouklo do shromážděných; tím, že také uzavřelo jedinou ulici, kudy bylo možno odejíti, došlo k velmi nebezpečně situaci. Sám komisař Petermann musil zuřivce zadržeti, četníky zatlačiti a třeba děkovati jen klidné rozvaze shromážděných, nedošlo-li k osudným srážkám.
Intenpelanti se táží:
1. Ví pan ministr o těchto věcech?
2. Jest pan ministr ochoten zakročiti proti neodůvodněnému jednáni četnictva, vinníky pohnati k odpovědnosti a učiniti opatření, aby se příště takovéto události nemohly již opakovati?
V Praze dne 27. ledna 1934.
Russ,
Kopecký, Novotný, Štourač, Krosnář, Juran, J. Svoboda, Kubač, Štětka, Zápotocký, K. Procházka. Hodinová-Spurná, Torok, Čižinská, Steiner, Tyli, Sliwka, Dvořák, Vallo, Babel, Hohnel, Kliment.
2470/XIII.
Interpelace
poslanců Štětky, Šliwky, Dvořáka a soudruhů
vládě
o desetimilionových oplatcích a korupci velkopodvodníka Zajíčka ve státních úřadech, ministerstvech, na policejním ředitelství a u vysokých státních hodnostářů.
V právě skončeném procesu s velkopodvodníkem Zajíčkem vyšly na jevo tak závažné okolnosti korupce a úplatků ve státních úřadech, že je zapotřebí, aby se jimi zabývala vláda a aby o nich byla informována veřejnost.
V tomto procesu nebylo nejdůležitější otázkou, zda je Zajíček vinen či nevinen defraudací 7 milionů Kč, zato však mnohem důležitější otázkou bylo, jak bylo možno, že uhelnému magnátovi hraběti Larischovi bylo na daních odepsáno 16 1/2 milionu Kč, jak bylo možno, že Zajíček, ač přiznal, že milionových obnosů používal ke korupci ve státních úřadech i ministerstvech na "urychlené vyřízení" t. zv. polské aféry, nebyl pro tuto korupci ani žalován, ani odsouzen, jak bylo možno, že státní zástupce nezahájil okamžité vyšetřování těcbto milionových úplatků, jak je možno, že dnes dosud sedí všichni tito korupčníci ve svých vysokých úřadech, aniž s nimi bylo zavedeno okamžité disciplinární vyšetřování, jak je možno, že bylo řízeni pro spoluúčast zastaveno proti řediteli České průmyslové banky, Václavu Peškovi, který je na celé věci účasten, jak je možno, že nabylo nařízeno okamžité vyšetřování a suspendování vysokých hodnostářů z pražského policejního ředitelství, ač sám Zajíček'prohlásil a doznal před soudem, že mu pražské policejní ředitelství vystavilo falešný pas a znalo celý plán jeho cesty atd. atd. To vše jsou otázky, které jsou mnohem důležitější nežli samotný podvod Zajíčkův. otázky, na které bylo možno na okamžik skulinou procesu pohlédnouti, ale které byly opět rychle zastřeny zraku veřejnosti, aniž byly vyšetřeny.
Ale ony statisíce drobných poplatníků, na nichž jsou daně exekucemi vymáhány a také ony statisíce státních zaměstnanců, jimž byly sníženy jejich malé platy, prý v zájmu státním a státních financí, žádají odpověď. Tyto masy drobných poplatníků a státních zaměstnanců tu aspoň na jediném případě vidí, proč ony jsou vydírány a proč na ně nemá stát. odpisující desítky milionů dlužných daní největším kapitalistům.
Tito všichni skutečně poškození mají právo žádat za obnovu procesu, ovšem procesu na docela jiném, na mnohem širším podkladě. Mají právo žádat důkladně a bezvýhradné vyšetření
celého pozadí Zajíčkova podvodu, toho pozadí, z něhož se do ostravského procesu nedostalo vlastně nic. Teprve v takovém vyšetření byly by zastoupeny zájmy těch opravdu poškozených. Jenže to by pak již nebyl proces proti dru Zajíčkovi, ba ani ne proti hraběti Larischovi a všem jeho pomocníkům, zde by byl souzen celý kapitalistický řád a všichni ochránci jeho normálního a zákonitého "přirozeného" běhu. K tomu soudu dojde. Nebude to sice před krucifixem s dvěma svíčkami a třemi fialovými taláry, ale bude to! Než to není věcí naší dnešní interpelace. Úkolem této interpelace je zjistit, kdo měl a ještě má zájem na tom, aby milionové korupce a úplatky nejvyšších úřadů byly ukryty před zraky veřejnosti, kdo měl a má zájem na tom, aby bylo sprovozeno se světa vyšetření těchto milionových korupci, páchaných nejen Zajíčkem ve službách uhelného magnáta Larische, zájem oprávněný - se stanoviska oněch desetimilionových korupčníků a úplatců - tím, že by při tom vyšly na jevo i další mnohamilionové úplatky, prováděné v zájmu dalších velkomilionářú. Úkolem naší interpelace je dále zjistit, kdo a jakou odměnu dostal od Larischova ředitele Zajíčka za to, že t. zv. aféra polského uhlí byla »urychlena«, kdo a jakou odměnu dostal za to, že Larischovi bylo odepsáno 16 milionů Kč na dlužných daních, zejména kdo o těchto věcech rozhodoval, kdo a jakou odměnu z pražského policejního řiditelství dostal za to, že velkopodvodníku Zajíčkovi byl tak lehce a bez potřebných dokladů vystaven falešný pas. kdo a jakou odměnu z pražského policejního řiditelství dostal za to, že toto policejní řiditelství neučinilo jediného kroku k dopadení Zajíčka. ač - podle jeho vlastního doznáni mělo v rukou úplný plán jeho cesty.
O odpověď na tyto otázky žádáme vládu.
Kromě toho však tážeme se pana ministra spravedlnosti dra Meissnera:
1. Z jakého důvodu jemu podřízený státní zástupce nenařídil okamžité vyšetření všech shora uvedených korupcí a úplatků?
2. Z jakého důvodu měl jemu podřízený státní zástupce k velkopodvodníku Zajíčkovi tolik ohledů, že jen z kurtoasie neprovedl vyšetření jeho hnusných a protipřirozených erotických afér se 600 ženami a dětmi. Bylo to snad z toho důvodu, že tyto »dámy« patřily - jak Zajíček se sám chlubil - většinou k t. zv. »lepší společnosti* a že by tím i mnohé význačné osobnosti mohly býti kompromitovány? Ohled státního zástupce k velkopodvodníkovi Zajíčkovi je tím podivuhodnější, že důkaz hnusných protipřirozených styků dra Zajíčka - tři sta pečlivě roztříděných obálek s vlastnoručně ustřiženými chloupky všech žen, s nimiž Zajíček prováděl orgie - s plnými jejich adresami ležel při procesu na stole před soudním senátem.
Konečně ptáme se vlády:
1. Je vláda ochotna okamžití naříditi nejpřísnější vyšetření všech korupcí a úplatků dra Za-
jíčka, zejména sděliti plná jména oněch vysokých hodnostářů, kteří dali se podplatiti, kteří urychlili t. zv. aféru polského uhlí a kteří rozhodovali o odepsání 16 1/2 milionů dlužných daní uhlobaronu Larischovi?
2. Je vláda ochotna naříditi jejich okamžitě suspendování a exemplární potrestání?
3. Je vláda ochotna okamžitě vyšetřiti, kdo vystavil na pražském policejním řiditelství falešný pas dru Zajíčkovi, kdo je odpovědný za tento podvod, kolik a komu bylo vyplaceno úplatku za vystaveni tohoto falešného pasu, vinníky okamžitě suspendovati a exemplárně potrestati?
4. Je vláda a zejména pan ministr financí ochoten naříditi okamžité zrušení výměru o odepsání daní uhlobaronu Larischovi a okamžitě je exekucí vymáhati?
V Praze dne 7. února 1934.
Štětka, Šliwka, Dvořák,
Steiner, Novotný, Jaran, K. Procházka. Štourač,
Kopecký, Zápotocký, Kubač, Krosnář, Tyli, Hodi-
ová-Spurná, Babel, Čižinská, Kliment, Russ, J.
Svoboda, Torok, Hohnel, Vano.
2470/XIV (překlad).
Interpelácia
postanoa dra Holotu a druhov ministrovi železnic,
aby vlaky pře osobnú dopravu opatřené boly záchrannými skřínkami.
V noci s 8. na 9. novembra roku minulého přejel osobný vlak jedného člověka v blízkosti stanice Réca na trati Bratislava-Nové Zámky. Jediný lekár, ktorý vlakem cestoval, chcel z povinnosti altruistlckej poskytnúť prejetému prvú pomoc a preto od vlakvedúceho žiadal záchrannú skrinku vlaku, aby z něj vyňal obvazy a dezinfekčné prostriedky. Obdržal odpověď, že na vlaku záchrannej skřínky niet. Následkom toho mohol poraněný obdržať iba obvaz prezatýmny.
Je všeobecné známe, že dnes už každý automobil pre dopravu osôb musí mať záchranná skrinku, i keď je automobil v užívaní súkromom. Naproti tomu dráha, ktorá je určená pre dopravu verejnú, neopatří osobné vlaky ani najprimitívnejšími obvazy. A preto na základe uvedeného tážem sa pána ministra železnic:
1. Či viete o tom, že niektoré osobně vlaky prevodzujú dopravu osôb bez záchranných skřiniek?
2. Či ste ochotný urobiť opatrenie, aby v budúcnosti nemohly sa opakovať prípady, aký sme práve vylíčili?
V Prahe dňa 6. februára 1934.
Dr. Holota,
Szentlványi, Horpynka, Stenzl, dr. Petersilka, dr. Mayr-Harting, Eckert, dr. Schollich, Hokky, Nitsch, Matzner, Dobránsky, Greif, Prause, Ing. Kallina, dr. Luschka, dr. Hanreicb, dr. Jabloniczky, Fedor, dr. Torkoly, dr. Szullo.
Puvodní znění ad 2470/IV.
Interpellation
des Abgeordneten Windirsch und Genossen
an den Finanzminister, betreffend die Befreiung der Notschlachtungen von Pferden von der pauschalierten Fleischumsatzsteuer.
In der letzten Zeit wurden darüber Beschwerden geführt, dass Landwirte, die Notschlachtungen von Pferden durchführen mussten, von einigen Gefällskontrollämtern zur Einzahlung des Fleischumsatzsteuenpauschales aufgefordert wurden.
Diese Aufforderungen geschahen im Widerspruch zu dem Erlass des Finanzministeriums vom 9. April 1927, Z: 33. 384/27-III/23. In diesem Erlass wird ganz klar darauf verwiesen, dass vom 1. Jänner 1927 an von Notsohlachtungen, welche die Landwirte selbst durchführen oder durchfuhren lassen und bei welchen das Fleisch des geschichteten Stückes im Wege der Kleinausschrotung beim Landwirt oder in Schlachthäusern verkauft wird, das Umsatzsteuerpauschale von Fleisch nach der Kundmachung des Finanzministers im" Einvernehmen mit dem Handelsminister vom 25. November 1925, Nr. 247 Slg. d. G. u. V. nicht einzuheben ist; ebenso ist das erwähnte Pauschale in jenen Fällen nicht einzuheben, in denen die Notschlachtung ein Verein zur gegenseitigen Versicherung von Rindvieh durchführt und das Fleisch des geschlachteten Stückes im Wege der Kleinausschrotung in seinem eigenen Räumlichkeiten oder in Schlachthäusern verkauft. Den Umstand, dass es sich tatsächlich um eine Notschlachtung gehandelt hat und dass das Fleisch des notgeschlachteten Stückes im Wege der Kleinausschrotung verkauft wurde, muss der Landwirt oder der Verein auf geeignete Art nachweisen (z. B. durch ein Zeugnis des Tierarztes, durch eine Bestätigung des Gemeindeamtes oder eines anderen Amtes oder Organes usw. ).
Aus dem Erlass ergibt sich, dass Notschlachtungen, zu denen naturgemäss auch Notschlachtungen von Pferden zu rechnen sind, die Befreiung von der Zahlung des Umsatzsteuerpauschales ge-
messen. Es ist das auch eine Selbstverständlichkeit, weil Notschlachtungen von Pferden immer mit grossen Vermögensverlusten verbunden sind, die durch die Einhebung der pauschalierten Fleischumsatzsteuer nicht noch besonders erhöht werden dürfen.
Es kommen aber auch Fälle vor, dass Vereine zur gegenseitigen Versicherung von Pferden Notschlachtungen durchführen müssen. An solchen Vereinen sind durchwegs Landwirte interessiert. Auch ihnen sollte, so wie das bei den Vereinen zur gegenseitigen Versicherung von Rindvieh der Fall ist, bei Notschlachtungen von Pferden die Befreiung von dem Fleischumsatzsteuerpausehale zugestanden werden.
Aus diesen Darlegungen ergibt sich die Notwendigkeit, dass von dem Finanzministerium den Gefällskontrollämtern der eingangs erwähnte Erlass betreffend die Befreiung von dem Fleischumsatzsteueripauschale der Notschlachtungen von Pferden in Erinnerung gebracht wird und dass auch den Vereinen zur gegenseitigen Versicherung von Pferden in Fällen von Notschlachtungen die Befreiung von dem Fleischutnsatzsteuerpauschale zuerkannt wird.
Der Herr Finanzminister wird deswegen gefragt:
1. ob er bereit ist, zu veranlassen, dass der Erlass des Finanzministeriums vom 9. April 1927, Zahl 33. 384/27-III/23, den Geifällskontrollämtern mit der Weisung in Erinnerung gebracht wird, dass Notschlachtiungen von Pferden, die Landwirte vornehmen, von dem Fleischumsatzsteuerpauschale befreit sind,
2. dass diese Befreiungen sich auch auf jene Notschlachtungen erstrecken, die von den. Vereinen zur gegenseitigen Versicherung von Pferden
efuhrt werden?
"Prag, am 19. Jänner 1934.
Windirsch,
Oehlinger, Bobek, Krumpe, Dr. Mayr-Harting, Fritscher, Kunz, Dr. Hodina, Gläsel, Heller, Greif, Sclarnagl, Dr. Luschka, Dr. Petersilka, Bohm, Viereckl, Köhler, Platzer, Wagner, Kalke, Zajíčcek, Zierhut.
Původní zněni ad 2470/V.
Interpellation
des Abgeordneten F. Oehlinger und Genossen
an den Minister für öffentliches Gesundheitswesen und körperliche Erziehung,
betreffend die räumlichen Ausstände in der Infektionsabteilung des Bezirkskrankenhauses in Trautenann.
In der Infektionsabteilung des Bezirkskrankenhauses in Trautenau herrschen infolge der
räumlichen Unzulänglichkeit die Volksgesundheit schwer bedrohenden Zustände. Die dort sich abspielenden Vorgänge spotten jeder Beschreibung und müssen als katastrophal bezeichnet werden.
Die Infektionsabteilung ist mit Kindern, die an Scharlach oder Diphtherie erkrankt sind, überfüllt. Die Kinder müssen daher zusammengelegt werden und es laufen noch dazu jene Kinder, bei denen eine Infektionskrankheit noch nicht sofort konstatiert wurde, Gefahr, infiziert zu werden.
Infolge der räumlichen Unzulänglichkeiten in der Infektionsabteilung ist die Sterblichkeit unter den Kindern eine sehr grosse.
Die Bezinksvertretung beschloss seinerzeit den Ausbau der Infektionsabteilung, doch eine Kommission der Landesbehörde hielt den Bau eines Wirtschaftsgebäudes für wichtiger und notwendiger. Infolge der Verweigerung der finanziellen Mittel durch die Zentralbehörden in Prag kam es dann weder zum Bau des einen noch den ändern Gebäudes, so notwendig besonders der Ausbau der Infektionsabteilung gewesen wäre.
Die Zustände im Bezirkskrankenhause im allgemeinen und der Infektionsabteilung im besonderen sind vom Standpunkte der öffentlichen Gesundheitspflege unerträglich geworden.
Die Unterzeichneten fragen daher den Herrn Minister:
1. Ob ihm die räumliche Unzulänglichkeit des Bezirkskrankenhäuses in Trautenau besonders der Infektionsabteilung desselben bekannt ist?
2. Ob ihm die grosse Sterblichkeit in der Infektionsabteilung in Trautenau bekannt ist, und was er dagegen zu unternehmen gedenkt?
3. Ob ihm das Verhalten der Organe der Landesbehörde in Angelegenheit des Bezirkskramkenhauses in Trautenau bekannt ist, und er bereit ist, sofort eine Untersuchung der unhaltbaren Zustände in der Infektionsabteilung des Bezirkskrankenhauses in Trautenau einzuleiten und die Beseitigung der vorhandenen Misstände anzuordnen?
4. Ob er gewillt ist, dun sofortigen Ausbau der Infektionsabteilung in die Wege zu leiten?
Prag, am 17. Jänner 1934.
Oehlinger,
Dr. Petersilka, Bobek, Zajiček, Krumpe, Fritscher, Greif, Kunz, Dr. Mayr-Harting, Scharnagl, Stenzl, Dr. Luschka, Szentlvanyi, Dr. Holota, Dr. Jabtoniczky, Hokky, Dr. Törköly, Nitsch, Dr. Szullo, Dobránsky. Fedor.
Původní znění ad 2470/XII.
Interpellation
des Abgeordneten RUSS und Genossen an den Minister des Innern
in Angelegenheit des brutalen, unberechtigten Vorgehens der Gendarmerie anlässlich einer Kundgebung in Graslitz.
Am 20. Dezember 1933 fand in Graslitz, auf dem Marktplatz, eine Kundgebung der Arbeitslosen des Bezirkes statt, die bewilligt war, um durch ihren Aufmarsch der Behörde zu zeigen, dass die Forderungen an die Behörde zur Abhilfe der Notlage der Arbeitslosen im Bezirke eine unbedingte Notwendigkeit sind. Schon bevor die Demonstranten auf den Marktiplatz kamen, hatte auf beiden Seiten desselben ein starkes Gendarmerieaufgebot Aufstellung genommen. An der Kundgebung nahmen zirka 1. 500 Personen teil. Nachdem 3 Redner gesprochen hatten, wollte auch ein jugendlicher Arbeitsloser über die spezielle Notlage der jugendlichen Arbeitslosen sprechen, aber schon nach den ersten Worten löste der anwesende Regienungsvertreter, Petermann, die Kundgebung auf und gab 5 Minuten Zeit zur Räumung des Platzes.
Ohne die 5 Minuten Zeit zum Abmarsch der Teilnehmer der Kundgebung abzuwarten, begann die Gendarmerie sofort in brutalster Weise vorzugehen und hieb rücksichtslos auf die Versammelten ein, indem sie auch die einzig mögliche Abgangstrasse versperrte, kam es zu einer äusserst gefährlichen Situation. Selbst der Kommissär Petermann musste den Wütenden in die Arme fallen, die Gendarme zurückdrängen und es war nur der ruhigen Ueberlegung der Versammelten zu danken, wenn es nicht zu verhängnissvollen Zusammenstössen kam.
Die Interpellanten fragen:
1. Sind die Tatsachen dem Herrn Minister bekannt?
2. Ist der Herr Minister bereit gegen das ungerechtfertigt Vorgehen der Gendarmerie einzuschreiten und die Schuldigen zur Verantwortung zu ziehen und die Massnahmen zu treffen, dass derartige Vorfälle in Zukunft nicht mehr vorkommen können?
Prag, den 27. Jänner 1934.
RUSS,
Kopecký, Novotný, Štourač, Krosnář, Juran, J. Svoboda, Knbač, Štetka, Zápotocký, K. Procházka, Hodinová-Spurná, Torök, Čižinská, Steiner, Tyll, Śliwka, Dvořák, Vallo, Babel. Höhnel, Kliment.
Původní znění ad 2470/XIV.
Interpelláció
a Vasutügyi miniszter úrhoz
a személyszállítást végző vonatoknak
mentőszekrényekkel való felszerelése
tárgyában.
Beadják dr. Holota János képviselő és társai.
A mult év november 8. -áról 9. -ére virradó éjjel a Pozsony-érsekuívári vonalon Réce állomás közelében a személyvonat elgázolt egy embert. A vonaton utazó egyetlen orvos emberibaráti kötelességből első segélyben akarta részesíteni az elgázoltat s ezért a vonatvezetőtől kérte a vonat mentöszetkrényét, hogy abból kötözoszert, fertőtlenítő szert vegyen ki. Azt a választ kapta, hogy mentőszekrény a vonaton nincs. Ennek következtében a sebesültet ideiglenes kötésekkel kellett ellátni.
Közismert tény, hogy ma már minden személyszállító automobilnak mentőszekrényt kell magával hordania, mégha az automobil magánhasználatra is van renderve. Ellenben a közszállításra berendezett vasút a személyvonatokat nem látja el primitiv kötözoszerrel sem. Ezért az előadottak alapján kérdem a Vasutügyi urat:
1. Van-e tudomása, hogy egyes személyvonatok mentőszekrények nélkül végzik a szmélyszállítást?
2. Hajlandó-e intézkedni, hogy a jövőben olyan esetek, mint amilyet éppen vázoltunk, ne ismétlődhessenek meg?
Prága, 1934. február 6.
Dr. Holota,
Szentiványl, Horpynka, Stenzl, dr. Petersilka, dr. Mayr-Harting, Eckert, dr. Schollich, Hokky, Nitsch, Matzner, Dobránsky, Grelf, Prause, Ing. Kallina, dr. Luschka, dr. Hanreich, dr. Jablonlczky, Fedor, dr. Törköly, dr. Szullö.