Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

I1I. volební období.

9. zasedáni.

2470.

Interpelace:

I. post. Kejmara a druhů min. financí o stížnostech na duchcovský berní úřad,

II. posl. Husnaje a soudr. min. vnitra o vymáhání léčebného rodinných příslusníků, členů nemocenských pojišťoven,

III. posl. Chobota, dra Bůžka, Chalupníka a soudr. min. vnitra o rozpuštění městského zastupitelstva a jmenování vládního komisaře v Třinci,

IV. posl. Windirsche a druhů min. financí, aby nouzové porážky koní byly osvobozeny od paušalované obratové daně z masa,

V. posl. Oehlingera a druhů min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy o nedostatečných místnostech na oddělení pro nakažlivé nemoci v trutnovské okresní nemocnici,

VI. posl. Suroviaka a druhov min. sociálnej pečlivosti a železníc pre penzijně poistenie zamestnancav drah, štátom neprevozovaných slúžiacich verejnej dopravě, a ich pomocných ústavov, resp. pre úpravu zapožítania polovice nepoistenej doby podľa g 177 a) penzijného zákona č. 26/1929 Sb. z. a n. doplněného zákonom č. 125/1931 Sb. z. a n.,

VII. posl. Suroviaka a druhov min. železnic pre schválenie služobnej pragmatiky zamestnancov Tatranskej elektrickej vicinálnej dráhy.

VIII. posl. Dvořáka. Hádka a soudr. vládě ČSR n inflačních opatřeních.

IX. , posl. Štětky, Dvořáka, Babela, Toroka, Sliwky a soudr. min. vnitra o surovém ztýrání dělníka Svobody na četnické stanici v Bučovicích,

X. posl. Štětky, Kubače a soudr. min. spravedlnosti o poměrech u krajského trestního soudu v Levoči,

XI. posl. Dvořáka, Štětky, Sterna, Toroka, Sliwky a soudr. min. národní obrany o dalším snížení a zhoršení stravy mužstva a o hromadné otravě vojáků po požité stravě v kasárnách 43. pěšího pluku v Židenicích u Brna.

XII. posl. Russa a soudr. min. vnitra o surovém, neoprávněném jednání četnictva při projevu v Kraslicích,

XIII. posl. Štětky, Sliwky, Dvořáka a soudr. vládě o desetimilionových úplatcích a korupci velkopodvodníka Zajíčka ve státních úřadech, ministerstvech, na policejním ředitelství a u vysokých státních hodnostářů,

XIV. posl. dra Holotu a druhov min. železnic, aby vlaky pre osobnú dopravu opatřené boly záchrannými skrinkami.

2470/I.

Interpelace

poslance E. Kejmara a druhů

ministrovi financí o stížnostech na duchcovský berní úřad.

Hospodářská krise zavinila, že existence živnostníků a obchodníků se čím dále tím více zhoršuje, takže nelze těmto při nejlepší vůli dochvilně plniti své závazky a jest jim třeba co nejvíce přicházeti ve směru tomto vstříc, aby dobu hospodářské kříse snáze překonali. To týká se také poměrů jejich jako státních občanů, jako plátců veřejných dávek a dani.

Výjimečné poměry výdělečné zvláště postihuji živnostníky a obchodníky v severních Cechách na Duchcovsku a tito zasluhují zvláštního zřetele v daňových povinnostech ve všech případech, ať již spravedlivými předpisy daní všeho druhu dle jejich příjmů a poplatních schopností, včasným vyřizováním podaných rekursů, odpisy daňovými a povolením mírných měsíčních splátek, čímž sledován býti má úmysl převésti poplatníka přes stávající zlou dobu a zachovati jej jako poplatnou jednotku pro státní pokladnu a vypěstiti tak dobrý kontakt mezi poplatníkem a úřadem.

Každé překotnosti proti poplatníku třeba se dalece vyhnouti ve smyslu vydaných výnosů, zejména s poplatníkem nakládati i po stránce materiemi šetrně, zdvořile a slušně.

Dle stížnosti, proti těmto zásadám jedná berní úřad v Duchcově, spravovaný ředitelem p. Sekyrou, tajemníkem p. Petříkem a exekutory pp. Havlem a Krejčím.

Živnostníkům a obchodníkům z Duchcova a okolí, kteří vidy dle svých možností správně daně platili, zabaveno bylo před vánocemi zboží, toto bylo svezeno a v neděli předvánoční, tak zvanou "Zlatou neděli", bylo za návalu kupujících a asistence policie ne draženo, nýbrž z volně ruky za poloviční i podpoloviční ceny prodáváno.

Tímto způsobem zničeni byli tamější živnostníci a obchodnici očekávající tržbu peněz za zboží předvánoční, ze kterých učinili by svým povinnostem zadost i bez exekučního prodeje zboží zásahem berního úřadu.

1. Vlasák Antonín, knihkupec v Duchcově stěžuje si na exekutory Havla a Krejčího, kteří v podvečer dne 23. prosince 1933, za účasti odběratelů v krámě vybrali z pokladny peníze, nedovolili p. Vlasákovi peníze přepočítati a tyto bez potvrzení odnesli. Stvrzenku na peníze ty nedostal ani za 12 dnů. Na žádost p. Vlasáka, aby

ponechán mu byl přiměřený obnos na živobytí čtyřčlenné rodiny, nechali mu exekutoři 3 Kč (slovy tři koruny čsl. ) s. ironickým podotknutím, že to pro 4 osoby stačí. Za daných okolností nemá p. Vlasák jistotu ani záruku, že peníze jemu zabarvené byly odvedeny a vyúčtovány všechny, když mu přepočítání zabavených peněz a stvrzenka byly odepřeny.

2. Josef Pauš, obchodník v Duchcově stěžuje si na podezřelý exekuční prodej gramofonu u něho zabaveného.

3. Firma Wohlrab, obchod hračkami v Oseku u Duchcova stěžuje si, že nebylo mu na zabavené a odvezené zboží vydáno potvrzeni. Dále stěžuje si na ředitele berního úřadu p. Sekyru v Duchcově, že tento odmítl jeho prosbu a nepřipustil, aby berní úřad dražebně v jeho krámě, který k disposici dával, za jeho evidence zabavené zboží u něho prodal a zpeněžil. Pan Wohlrab za daných okolností nemá jistoty, že zboží u něho zabavené se neztratilo a nemá také evidenci přes stržené peníze za zboží toto.

4. František Runštuk, řezník v Duchcově, který od roku 1927 zaplatil již na dani výdělkové a důchodkové asi 150. 000 KČ, který měsíčně na daně jeden až dva tisíce Kč uplácí, stěžuje si na vysoké předpisy daňové samotnou revisní komisí ministerstva financí uznané, dále na nevyřizování rekursu a na zabavení částek 2. 600 Kč, 170 Kč a 220 Kč, bez možnosti přepočítáni a vydání stvrzenak stejně tak jako v případě ad 1. uvedeném.

Celá řada postižených stěžuje si na způsob provedení prodeje zabaveného zboží. Zboží nebylo zdraženo, nýbrž prodáváno z ruky za každou nabídnutou cenu.

Podepsaní táží se pana ministra:

1. Jest ochoten dáti přísně přezkoumati, zda krutý postup ředitele p. Sekyry, tajemníka p. Petříka a exetatorů pp. Havla a Krojícího jest dovolený?

2. Jest ochoten dáti přezkoumati minulost exekutora p. Havla, hodí-li se k zabavování a přijímáni hotových peněz a zboží bez přepočítáni a bez potvrzení?

V Praze dne 17. ledna 1934.

Kejmar,

Hlinka, dr. Tiso, dr. Labaj, Mojto, dr. Polyák.

Galovič, Sivák, Slušný, Suroviak, dr. Pružinský,

dr. Ravasz, dr. Gazik, Mlčoch, Onderčo, Liška,

Pekárek, Vávra, Jiráček, Hýbner, Pechman,

A. J. Beneš, Najman, Ostrý.

2470/II.

Interpelace

poslance Julia Husnaje a soudruhů ministru vnitra

o vymáháni léčebného rodinných příslušníků, Členů nemocenských pojišťoven.

Nejvyšší správní soud nálezem ze dne 4. května 1933 pod č. j. 7565/33 rozhodl, že příslušníci rodiny členů nemocenských pojišťoven nemusí platiti za nemocniční ošetřování v případě onemocnění. Nu dožádáni zemské úřadovny v Bratislavě zemský úřad v Bratislavě rozeslal oběžníky všem okresním a notářským úřadům pod Z. 136. 080/10/1933 s tím, aby úřady tyto poplatky od ošetřených rodinných příslušníků členů okres, nemocenských pojišťoven navymáhaly.

O tomto případě byl také vyrozuměn zemský úřad Podkarp. Rusi v Užhorodě a byl požádán, aby vydal podobný oběžník na své podřízené úřady. Zemský úřad v Užhorodě ale oběžník tento vydati odpírá, následkem čehož nastávají mezi úřady veliká nedorozuměni a na členech nemocenských pojiťoven, jejichž rodinní příslušnici se léčili v nemocnicích, jsou vymáhány nemocniční útraty.

Z výše uvedeného jest patrno, že zemský úřad v Užhorodě v uvedené věci postupuje úplně jinak, než zemský úřad v Bratislavě.

Podepsaní táží se pana ministra vnitra, zdali má vědomosti o tomto případě a co hodlá podniknouti, aby závady, způsobené zemským úřadem v Užhorodě, byly odstraněny.

V Praze dne 17. ledna 1034.

Husnaj,

Mravec, Jurnečková-Vorlová, dr. Markovič, Jaša, inž. Nečas, Koudelka, Vácha, Srba, dr. Macek, Chalupa, Bečko, Prokeš, Polach, Biňovec, V. Beneš, Kučera, Tayerle, Nový, Klein, Benda, Chalupnik. dr. Winter, dr. Mareš, Pik, Dlouhý, Brožík.

2470/III.

Interpelace

poslanců Em. Chobota, dra Jana Bůžka, Josefa Chalupníka a soudruhů

ministru vnitra

o rozpuštění městského zastupitelstva a jmenování vládního komisaře v Třinci.

Zemský úřad v Brně výnosem ze dne 7. prosince 1933 čís. 86638/II rozpustil řádně zvolené

městské zastupitelstvo v Třinci, okr. Český Těšín, a jmenoval úředníka zemského úřadu p. Hulvu vládním komisařem pro město Třinec. Proti tomuto výměru podalo městské zastupitelstvo podle usnesení ze dne 3. ledna 1934 odvoláni k ministerstvu vnitra v Praze.

K tomuto zásahu zemského úřadu v Brně nestává žádných zákonitých předpokladů, jelikož nynější městské zastupitelstvo v Třinci plnilo až doposud své zákonitě povinnosti. Zásah ten stal se proto, že některé osoby ze stranických a osobních důvodů se toho domáhaly.

Tímto zásahem nejen že obci se neprospěje, nýbrž obecní rozpočet se ještě zatíží vydáními spojenými s dosazením vládního komisaře. Nejlepším důvodem toho, že tohoto zásahu nebylo zapotřebí, jest jednomyslné usnesení okresního zastupitelstva v Českém Těšíně, které ve své schůzi ze dne 16. prosince 1933 se usneslo, nedoporučiti rozpuštění městského zastupitelstva a jmenovati vládního komisaře, jelikož toho není zapotřebí. Jestliže zemský úřad nedbal tohoto jednomyslného usneseni okresního zastupitelstva, pak tím musí býti vzbuzena u obyvatelstva města Třince a otkali domněnka, že jednotlivé osoby, které své osobní a stranické zájmy staví nad zájmy veřejné, mají u zemského úřadu více vlivu, než jedině k posouzení záležitosti kompetentní okresní zastupitelstvo.

Podepsaní dovolují si dotázati se pana ministra vnitra:

1. Jest panu ministru vnitra znám tento případ?

2. Jest pan ministr vnitra ochoten zjednati průchod zákonitým ustanovením a zrušiti tento bez jakéhokoliv zákonitého podkladu provedený zákrok zemského úřadu v Brně?

3. Jest, pan ministr ochoten učiniti opatření. aby byly vypsány řádné nové volby?

V Praze dne 17. ledna 1934.

Chobot, dr. Bůžek, Chalupník,

Dlouhý. Nový, Jurnečková-Vorlová. F. Svoboda, Klein, Pik, dr. Winter, Husnaj, Seidl, Bečko, inž. Nečas, dr. Mareš, dr. Macek, Brožík. Mravec, Stivin. Benda, Prokeš. V. Beneš, Koudelka. Srba, Polach, Vácha, Kučera, dr. Markovič.

2470/IV (překlad).

Interpelace

poslance Windirsche a druhů ministrovi financí,

aby nouzové porážky koní byly osvobozeny od paušalované obratové daně z masa.

V poslední době vyskytly se stížnosti, že některé úřady důchodkové kontroly vyzvaly země-

délce, kteří musili nouzové poraziti koně, aby zaplatili paušalovanou obratovou daň z masa.

Tato vyzvání stala se v rozporu s výnosem ministerstva financi ze dne 9. dubna 1927, čís. 33. 384/37-III-23. V tomto výnosu se zcela nařizuje, že z nouzových porážek, které zemědělci vykonávají sami nebo dávají vykonati a při kterých se maso poraženého kusu prodává v drobném výseku u zemědělce nebo na porážkách, nemá se vybírati od 1. ledna 1927 paušalovaná obratová daň z masa podle vyhlášky ministerstva financí v dohodě s ministerstvem obchodu ze dne 25. listopadu 1925, čís. 247 Sb. z. a n.; rovněž tak nemá se zmíněný paušál vybírati v oněch případech, kdy nouzovou porážku koná nějaký spolek pro vzájemné pojištění hovězího dobytka a maso poraženého kusu prodá v drobném výseku ve svých vlastních místnostech nebo porážkách. Zemědělec nebo spolek musí náležitě prokázati (na př. zvěrolékařským vysvědčením, potvrzením obecního úřadu, nebo jiného úřadu nebo orgánu atd. ), že skutečně šlo o nouzovou porážku a že maso nouzově poraženého kusu bylo prodáno v drobném výseku.

Z výnosu vysvítá, že nouzové porážky, k nimiž ovšem třeba počítati také nouzové porážky koní. jsou osvobozeny od placeni paušalované obratové daně. Jest to také samozřejmé, poněvadž nouzové porážky koní jsou vždy spojeny s velkými majetkovými ztrátami, které nesmějí býti ještě zvláště zvyšovány vybíráním paušalované obratové daně z masa.

Ale stává se také, že nouzové porážky musejí vykonávati spolky pro vzájemné pojištění koní. V těchto spolcích jsou zastoupeni vesměs zemědelci. Také jim, právě tak jako spolkům pro vzájemné pojištění hovězího dobytka, mělo by se při nouzových porážkách koní přiznati osvobozeni od paušalované obratové daně z masa.

Z těchto výkladů vysvitá, že jest nutno, aby min. financi připomnělo důchodkovým kontrolním úřadům svrchu zmíněný výnos o osvobození nouzových porážek koní od paušalované obratové daně z masa, a že se osvobození od paušalované obratové daně z masa přiznává také spolkům pro vzájemné pojištění koní, jde-li o nouzové porážky.

Tážeme se tedy pana ministra financí:

1. Je-li ochoten naříditi, aby výnos ministerstva financi ze dne 9. dubna 1927. čís. 33. 384/27III/23, byl připomenut důchodkovým kontrolním úřadům s pokynem, že nouzové porážky koní, vykonávané zemědělci, jsou osvobozeny od paušalované obratové daně z masa?

2. Že osvobozeni se také týká nouzových porážek, které vykonávali spolky pro vzájemné pojištění koní?

V Praze dne 19. ledna 1934.

Windirsch,

Oehlitnger, Bobek, Krumpe, dr. Mayr-Harting, Fritcher, Kunz, dr. Hodina, Gläsel, Heller, Greif, Scharnagl, dr. Luschka, dr. Petersilka, Bohm, Viereckl, Kohler, Platzer, Wagner, Halke, Zajíček, Zierhut.

2470/V (překlad).

Interpelace

poslance F. Oehlingera a druhů

ministru veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy

o nedostatečných místnostech na odděleni

pro nakažlivé nemoci v trutnovské

okresní nemocnici.

Na odděleni pro nakažlivé nemoci v trutnovské okresní nemocnici nedostatek místnosti zavinil poměry, které těžce ohrožují zdraví. Co se tam děje, vymyká se jakémukoliv popisu a dlužno označiti jako katastrofální.

Oddělení-pro nakažlivé nemoci je přeplněno dětmi, které onemocněly spálou nebo záškrtem. Děti musejí tedy ležeti společně a mimo to také hrozí nebezpečí nákazy dětem, u kterých nebyla hned ještě zjištěna nakažlivá nemoc.

Pro nedostatek místností na oddělení pro nakažlivě nemoci jest úmrtnost dětí nesmírná.

Okresní zastupitelstvo se kdysi usneslo vybudovati oddělení pro nakažlivě nemoci, ale komise zemského úřadu považovala stavbu hospodářské budovy za důležitější a nutnější. Jelikož pražské ústřední úřady odepřely peníze, nedošlo ke stavbě ani jedné ani druhé budovy, třebaže bylo zvláště nutné vybudovati oddělení pro nakažlivé nemoci.

Poměry v okresní nemocnici všeobecně a zvláště v oddělení pro nakažlivé nemoci staly se s hlediska péče o veřejné zdraví nesnesitelné.

Podepsaní táží se tedy pana ministra:

1. Ví-li o nedostatku místností v trutnovské okresní nemocnici, zvláště na jejím oddělení pro nakažlivé nemoci?

2. Ví-li o velké úmrtnosti v trutnovském odděleni pro nakažlivé nemoci a co hodlá prori tomu učiniti?

3. Vi-li o postupu orgánů zemského úřadu ve věci trutnovské okresní nemocnice a je-li ochoten ihned zahájiti vyšetřování neudržitelných poměrů na oddělení pro nakažlivé nemoci trutnovské okresní nemocnice a naříditi, aby nynější nedostatky byly napraveny?

4. Je-li ochoten přikročiti ihned k výstavbě oddělení pro nakažlivé nemoci?

V Praze dne 17. ledna 1934.

Oehlinger,

dr. Petersilka, Bobek, Zajíček, Krumpe, Fritscher, Greif, Kunz, dr. Mayr-Harting, Schamagl, Stenzl, dr. Luschka, Szentiványi, dr. Holota, dr. Jabloniczky, Hokky, dr. Torko1y, Nitsch. dr. Szullo, Dobránsky, Fedor.

2470/V1.

Interpelácia

poslanca Štefana Suroviaka a druhov ministru sociálnej pečlivosti a železnic

pře penzijně poistenie zamestnancov dráh, štátom neprevozovaných, slúžiacich veřejnej dopravě, a ích pomocných ústavov, resp. pře úpravu započítania polovice nepoistenej doby podľa § 177 a) penzijného zákona č. 26/1929 Sb. z. a n., doplněného zákonom č. 125/1931 Sb. z. a n.

Penzijným zákonom zo dňa 21. II. 1929, čís. 26 Sb. z. a n., upraveně bolo penzijně poistenie súkromných zamestnancov vo vyšších službách. Otázka penzijného: poistenia zamestnancov drah, štátom neprevozovaných, stúžiacich verejnej dopravě, a ích pomocných úslavov mala byť ale podľa § 3 cit. zák. upravená zvlášť. Zákonom čís. 125/1931 Sb. z. a n. bola u súkromných zamestnancov vo vyšších službách - vyjmúc zaonestnancov drah štátom neprovozovaných stúžiacich verejnej dopravě a ích pomocných ústavov upravená ešte aj otázka zvýšenia dávok pri započítaní polovice nepoistenej služobnej-doby. Uplatněme tohoto započítania, poistenci mali sa domáhať podľa tohto doplňku penzijného zákona do 30. juna 1932. Keďže ale vládne nariadenie, upravujúce otázku penzijného poistenia zamestnancov drah štátom neprovozovaných slúžiacich verejnej dopravě a ích pomocných ústavov. vydané bolo len v roku 1933 pod čís. 33 ve Sb. z. a n. a že v ňom otázka započítania polovice ich nepoistenej služobněj doby vôbec není spomenutá, boli voči súkromným zamestnancom vo vyšších službách títo preto poškodení.

Započítanie polovice nepoistenej služobnej doby u spomenutých zamestnancov je ích existenčnou nutnosťou a boli o ňu pri penzijnom poistení ukrátení len, preto. že boli uvedení v omyl §-om 3 penz. zák. čís. 26/1929 Sb. z. a n., v ktorom bolo im sľúbené, že ích penzijně poistenie bude vládnym nariadením zvlášť upravené. Nebyť tohoto, boli by interesovaní zaměstnanci před uplynutím prihlasovacej lehoty uplatnili započítanie polovice nepoistenej doby u iných nositeľov penzijného poistenia. Takto však u svojho penzijného ústavu nárok vinou osnovateľa vl. nar. čís. 33/1933 Sb. z. a n. nemajú len preto, že při jeho osnovovaní nebolo na túto věc pamätané.

Podpísaní sa preto pýtáme:

Akým spôsohom ministerstvo soclálnej pečlivosti a ministerstvo železnic mieni túto nesrov-

nalos´t pri spomenutých zamestnancoch usporiadať, aby neboli poškodení?

V Prahe, dňa 20. januára 1934.

Suroviak,

Zajiček, Fritscher, dr. Petersilka, dr. Tiso, Rázus.

Šalát, Slušný, Sivák, dr. Ravasz, dr. Polyák,

Onderčo, Mojto, dr. Mederlý, Galovič, dr. Labaj,

Hlinka, Grebáč-Orlov, dr. Gažík, dr. Fritz,

Danihel, Čuřik.

2470/VII.

Interpelácia

poslanca Štefana Suroviaka a druhov ministru železníc

pre schválenie služobnej pragmatiky zamestnancov Tatranskej elektrickej vicinálnej dráhy.

Podľa zák. čl. XVII. z r. 1914 všetky súkromné železnice na území bývalého Uhorska maly behom 6 mesiacov od jeho vyhlásenia sostaviť pre svojich zamestnancov nové služobné pragmaitiky a predložiť ich ministerstvu železníc k schváleniu. Vtedajšia správa Tatranskej elektrickej vicinálnej dráhy v Paprade neučinila ale zadosť tomuto ustanoveniu zákona, o čo ale pre vypuknutiu vojny v tom čase sa nikto nestaral.

Po ukončení vajny, keď podnik TEVD prešiel do vlastníctvu Legiobanky, len na nátlak svojich zamestnancov sostavila nová správa podnikal služobnú pragmatiku podľa citovaného zákona, ktorú aj predložila ministerstvu železníc k schváleniu. Dosiaľ ale táto pragmatika neni ešte schválená, ačkoľvek už tretí raz bola vrátená správe podniku TFVD k oprave.

Týmto dlhým odťahovaním schváleniu pragmutiky trpí,. ale najviac zamestnanecťvo, proti ktorému správa podniku používa obidve pragmatiky, dľa toho, ktorá zodpovedá lepšie jej záujmom.

Od ukončenia vojny minulo už vyše 15 rokov, takže za toľký čas odďalovanie tejto veci budí zdanie, že záujmom TEVD majú byt podriadené aj zákonom zaručené práva jeho zamestnanectva. Toto zdanie je tým povážlivejšie, keď sa uváži, že schválenie tejto pragmatiky u ministerstva železníc je závislé na úradníkoch, ktorí dľa nášho vedomia sú tiež členmi správnej rady Legiobanky, ktorá podnik vlastní.

Preto sa úctive pýtame pána ministra:

1. Je ochotný ihneď nariadiť predloženie novej pragmatiky TEVD a urýchlene ju dať prejednať?

2. Je ochotný vylúčil z jednania o tejto pragmatik e tých pánov z ministerstva železníc, ktorí sú členmi správnej rady Legiabanky?

3. Ak nie, pre aké príčiny a ktoré sú to? V Prahe, dňa 20. januára 1934.

Suroviak,

dr. Petersilka, Sivák, Slušný, Šalát, dr. Tiso, Rázus, dr. Ravasz, dr. Polyák, Onderčo, Mojto, dr. Mederlý, Zajíček, Čuřík, Fritscher, Danihel, dr. Fritz. dr. Gažík, Grebáč-Orlov, Hlinka, dr. Labaj, Galovič.

2470/VIII.

Interpelace

poslanců Dvořáka, Hádka a soudruhů

vládě republiky Československé

o inflačních opatřeních.

Již dne 16. srpna 1933 podali jsme vládě interpeteci o opatřeních, směrujících k znehodnoceni měny a ohrožujících životni úroveň pracujících vrstev, která byla ve sněmovně otištěna pod číslem tisku 2343/II. Na tuto interpelaci odpověděla vláda dne 9. ledna t. r.

Tato odpověď vlády je zrajme vyhýbavá. Vláda přiznává, že se zabývá námětem na zřízeni nového eskontního ústavu, který by kapitalistům poskytoval nové úvěry, neříká však z promyšlení opatrnosti ničeho, že tyto úvěry mají plynouti ze státní pokladny, že jde o ohromně vysoké peníze, nevysvětluje, odkud stát tyto peníze chce vzít atd. Odpověď vlády sice vyslovuje nejdříve vůli udržet "stabilisaci měny", ale ihned na to podotýká, "že naše hospodářství musí býti vyrovnáno s hospodářským problémem světovým. "

Stejně učené a úmyslně nejasné formulace používá bývalý ministr financí dr. Engliš v odůvodněn! sivých inflačních plánů. Je přece jasné, že uskutečněni valutních premií pro vývozce a dovozních přirážek musilo by zdražiti cizí devisy a znehodnotiti československou měnu.

Chystané zřízení reeskotní banky má pouze sloužiti k tomu, aby kapitalistum byly státní pokladnou poskytovány nové miliardové subvence, plánovaná monopolní dovozní společnost má zdražiti všechno dovozní zboží - a nepřímo všechno zboží vůbec - a tím ještě více stlačiti i tak bíd-

nou životní úroveň širokých vrstev, zatím co by agrárníci, sociálně-demokratická a národně-socialistická družstva, i jiné kapitalistické svazy v ní zastoupené, čerpaly z jejich výnosů tučné zisky. A všechny plány na "uvolnění finančního trhu«, na "měnovou expansi" (jak je doporučují sociální demokraté) nejsou zřejmě ničím jiným, než návrhy na tištění nových miliardových bankovek, návrh na inflaci.

Nebezpečí inflace je tím větší, že vláda dosud nesdělila, jak chce krýti rozpočtové schodky z roku 1933- 1934, že inflacisté chtějí také tyto schodky krýti tištěním nových bankovek. Vždyť deficit za rok 1933 činí přes použití výnosu "půjčky práce" 2-3 miliardy Kč a na rok 1934 není jistě menší. Dřívější deficity byly z valné části vyrovnány "vydáním pokladničních poukázek, jichž výše však již dostoupila přes 3 miliardy Kč. (6% ní až 7%ní úroky z těchto bonů, jsoucích v rukou kapitalistů, musí ovšem platiti drobní poplatníci. )

Mezi pracujícími vrstvami obyvatelstva vládnu proti inflačním plánům oficielních kruhů velké pobouření. Lid ví, že by uskutečnění těchto plánů mělo za následek značně snížení skutečných mezd a platů, i všech úspor drobných vkladatelů a zbídačení širokých vrstev výhradně ve prospěch kapitalistů. Lid pozoruje, jak již nyní jásají bursiáni, větřící zvýšení svých zisků.

Ptáme se proto znovu vlády:

Je ochotna podati ihned jasné, nedvojsmyslné, veřejné vysvětlení o svých měnových a inflačních plánech?

V Praze dne 20. ledna 1934.

Dvořák, Hádek,

Šliwka, K. Procházka, Steiner, Hohnei, Zápotocký, Juran, Štourač, Kopecký, Štětka, Krosnář. Kubač, Kliment, Vallo, Russ, J. Svoboda, Hodinová-Spurná, Čižinská, Tyli, Babel, Torok, Novotný,

2470IX.

Interpelace

poslanců Štětky, Dvořáka, Babela, Tordka, Śliwky a soudruhů

ministru vnitra

o surovém ztýrání dělníka Svobody na četnické stanici v Bučovicích.

V závodě firmy D. Drucker v Bučovicích stala se krádež. Ukradeny byly dyhy. Krátce po krádeži byl zatčen - aniž byly nejen usvědčující důkazy, ale ani oprávněné podezření - dělník

Josef Svoboda a předveden na strážnici. Tam mu byly svázány ruce, byl vyzut z bot a strážmistr Jurník počal ho mlátit gumovým obuškem přes chodidla. Chtěl tím, jak sám řekl, dosáhnouti přiznání zatčeného Svobody. Rány byly tak strašné, že dělník Svoboda nemohl se postavit na nohy a byl vážně zraněn. O tom svědči i lékařské vysvědčeni dělníka Svobody, v němž se výslovně praví, že rány, které lékař nalezl na těle Svobody, jsou způsobeny gumovým předmětem nebo gumovým obuškem.

Podotýkáme, že ztýrání dělníka Svobody, který je členem národně socialistické strany, způsobilo mezi veškerým dělnictvem a i v celé obci úžasné pobouření. Pobouření bylo ještě větši, když pak byli praví pachatelé krádeže odhaleni a usvědčeni. O tom svědčí i průběh svolané ve řejné schůze, kde se za ztýraného postavila jednomyslně celá obec Marhefy, odkud Svoboda pochází.

Ptáme se pana ministra:

1. Zná pan ministr vnitra tyto události?

2. Jest pan ministr vnitra ochoten okamžitě naříditi urychlené vyšetření tohoto případu a strážmistra Jurníka okamžitě suspendovati a exemplárně potrestati?

3. Je pan ministr vnitra ochoten dáti ihned pokyn všemu četnictvu i policii, jimž pod nejpřísnějšími tresty zakáže jakékoliv týráni a tělesné ohrožování zatčených předvedených, které tak často je prováděno na policii i na četnických stanicích?

4. Je pan ministr vnitra ochoten poskytnouti nevinně zatčenému a ztýranému nár. soc. dělníku Svobodovi plné zadostiučinění a zejména poskytnouti mu náhradu bolestného ze státních prostředků?

V Praze dne 26. ledna 1934

Štětka, Dvořák, Babel, Torok, Śliwka,

Kopecký, Novotný, K. Procházka, Hodinová-Spur-

ná, Štourač, Tyli, Kubač, J. Svoboda, Steiner,

Zápotocký, Krosnář, Kliment, Čižinská, Juran,

Vallo, Rnss, Hohnel.

2470/X.

Interpelace

poslanců Štětky, Kubače a soudruhů ministrovi spravedlnosti

o poměrech u krajského trestního soudu v Levoči.

Dělnici v Levoči stěžují si, že nejsou připouštěni k politickým vězňtúm na návštěvu, přes to, že vyšetřující soudce k odmítnuti návštěvy

nemá nejmenšího důvodu. Prohlašuje prostě, že nemá kdy a aby si návštěvníci šil stěžovat k přednostovi krajského soudu. Ale tento onemocněl a jeho zástupce rovněž prohlašuje, že prý nemá kdy. Tak se to stalo dělníkovi, který dne 24. ledna t. i. zvláště přijel z Bratislavy, aby navštívil dělnici - protetárského vězně. Všichni úředníci soudu mu řekli, aby si šel stěžovat, ale nikdo nechtěl stížnost přijmouti.

Ve věznici krajského soudu je v současné době vězněno 8 politických vězňů. Vede se jim hůře než obyčejným zločincům. Neni jim povolena četba politických a vědeckých knih, jsou nuceni k trestanecké práci i mimo věznici a zdráhajl-li se ji konati, ukládají se jim disciplinární tresty jako půst, tmavá komora a pod. Zejména proletáři Handera a Vágner, odsouzení k trestu žaláře na Jeden resp. půldruhého roku za založeni rekrutských kroužků, jsou téměř každý týden trestáni tmavou komorou a postem. Kromě toho jsou vězeňským personálem i biti. Na, př. byl Handera jednou bit proto, že svědčil ve prospěch cikánských vězňů, které četníci týrali ve vězeňské kobce.

Krajský trestní soud v Levoči vynáší málokdy rozsudek, přisuzující výhody státního vezení, i když i jde o vyloženě politické činy. A musí-li přece odsouzenci přiznati státní vězeni, tak se výhody v praksi neposkytují.

Za podpisy, tlumočící požadavky dělnictva, jsou lidé hromadně žalováni. V nejbližší době má znovu dojíti k líčení proti 54 košickým dělníkům, protože podepsali protest.

Ptáme se pana ministra spravedlnosti:

L. Jak ospravedlňuje poměry u krajského soudu v Levoči?

2. Co hodlá učiniti, aby byla zjednána náprava?

V Praze dne 31. ledna 1934.

Štětka, Kubač,

Dvořák, Šliwka, Krosnář, J. Svoboda, Novotný,

K. Procházka, Hodinová-Spurná, Juran, Štourač,

Russ, Zápotocký, Kliment, Kopecký, Hohnel Tyli,

Steiner, Čižinská, Babel, Vallo, Torok.

2470/XI.

Interpelace

poslanců Dvořáka, Štětky, Sterna, Toroka, Šliwky a soudruhů

ministru národní obrany

o dalším snížení a zhoršeni stravy mužstva a o hromadné otravě vojáků po po-