Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.
III. volební období.
9. zasedání.
2393.
Interpelace:
I. posl. Seidla, Tayerle a soudr. min. národní obrany o revisi systemisace služebních míst civilních kancelářských zaměstnanců vojenské správy.
II. posl. Seidla, Tayerle a soudr. min. vnitra o zkouškách kancelářských pomocníků před ustanovením kancelářskými oficianty v obvodu zemského úřadu v Brně,
III. posl. Hatiny, Laňce a druhů min. financí o obcházení a porušování zákonných předpisů o dani důchodové,
IV. posl. Stejskala. Hynka a druhů min. obchodu o podezřelém vývozu textilních strojů do zahraničí,
V. posl. Stejskala, Hynka a druhů min. školství a nár. osvěty o nedůstojné oslavě státního svátku na německé dívčí škole II. obvodu v Trutnově,
VI. posl. Pika, Nového a soudr. min. předsedovi o znehodnocování žita na krmivo dobytku,
VII. posl. Hatiny a druhů min. vnitra, spravedlnosti a nár. obrany o nedodržení zákona čís. 462/1920 Sb. z. a n. o legionářích okresním úřadem v Teplicích-Šanově, resp. obecním zastupitelstvem v obci Sobědruhách,
VIII. posl. Pechmanové-KIosové, Davida, Tykala a druhů min. průmyslu, obchodu a živností o průmyslové špionáži ve sklářském průmyslu pojizerském,
IX. posl. Šamalíka a druhů min. zdravotnictví a těl. výchovy o placeni ošetřovacích útrat za léčení nemocných nakažlivými nemocemi postižených ve veřejných nemocnicích,
X. posl. Šamalíka, Knotka, dra Mičury a druhů min. zemědělství o otázce zavedení zemědělských komor a okresních společenstev s družstevními odbory,
XI. posl. Fialy, dra Moudrého, Tučného a druhů vládě republiky Československé o neudržitelném postupu při vyřizování žádostí rodinám osob, vykonávajících službu vojenskou, o poskytnutí vyživovacího příspěvku.
2393/I.
Interpelace
poslanců Františka Seidla, Rudolfa Tayerle a soudruhů
ministru národní obrany
o revisi systemisace služebních míst
civilních kancelářských zaměstnanců
vojenské správy.
V kancelářských službách vojenské správy bylo systemisací schválenou vládou dne 24. října 1930 určeno 2171 místo pro civilní kancelářské zaměstnance jako normální potřeba kancelářských sil.
Z tohoto počtu míst bylo zažazeno pouze 225 míst do IV. služební trídy kancelářských úředníků, t. j. okrouhle. 10%; 1946 míst bylo ponecháno ve skupině pomocných kancelářských sil a to: 584 místa vrchních oficiantů, 876 míst oficiantů a 485 míst kancelářských pomocníků.
Za tohoto rozděleni míst, uskutečněného poslední systemisací jest možným, aby teprve každý desátý kancelářský zaměstnanec vojenské správy dosáhnul místa pragmatikálního úředníka podle ustanovení § 7. odst. 7 platového zákona.
V ostatních resortech veřejné správy jest poměr míst kancelářských úředníků k pomocným silám mnohem výhodnější, neboť do úřednické kategorie je zařazeno nejméně 25%, nejvýše 48% míst z celkového počtu kancelářských sil. Je tedy ocenění služeb kancelářských u vojenské správy nejnepříznivějším ze všech resortů státní správy.
Kancelářská služba ve vojenských úřadech, útvarech a ústavech je stejně kvalifikovanou a zodpovědnou jako u jiných úřadů civilních. Má proto vojenská správa povinnost odměňovati služby těchto zaměstnanců aspoň na tolik jako jiné úřady, ba má povinnost větší, poněvadž zaměstnává většinu válečných invalidů, kteří ve službách armády značně utrpěli na svém zdraví. V důsledku zranění a těžkých nevyléčitelných chorob Jest jim ztrpčováni, ba zkracován život a proto měli by býti lépe honorováni, aby alespoň částečně byli odškodněni za veškeré strádání a újmy, které ve válečných službách utrpěli. Kancelářský oficiant vojenské správy má míti stejnou možnost povýšení jako oficiant resortu finančního, politického, z veřejných prací, obchodu a j., neboť koná stejně, ba namnoze i vyšší kvalifikovanou práci. Zákon platový musí býti pro všechny stejně vykládán a stejně prováděn.
Jen tak může býti zaručena spravedlnost vůči personálu a jeho spokojenost.
Dlužno zdůrazniti, že zákonodárce určil stejné požitky pro všechny zaměstnance zákonem, určil stejnou zásadu systemisační a proto také předpo-
kládal, že výklad zákona a jeho praktické provedení bude znamenati rovné právo zaměstnanců jedné a téže kategorie v různých resortech; žádný ze zákonodárců by zajisté nepřipustil, aby v jednom resortu byly konečné platy (povýšením dosažitelně) pro celek nevýhodnější nežli u resortu druhého.
Většina kancelářských oficiantů, kteří byli od vojenské správy přeloženi buď do služeb Státního úřadu statistického, neb do služeb soudních a poštovních, je dnes pragmatikálnimi úředníky 7. a 6. platové stupnice, kdežto jejich kolegové u vojenské správy při stejně služební době a výkonnosti zůstali pouhými kancelářskými oficianty (vrchními) bez jakýchkoliv vyhlídek na jmenování úředníky.
V kancelářských službách vojenské správy je veliký počet oficiantů s výtečnou a velmi dobrou kvalifikací, s 15-20 léty služebními, kteří splňujíce všechny podmínky pro povýšení konají po řadu let úřednické práce; tu začastě mají dvoj- až trojnásobnou dobu potřebnou podle § 7, odst. 7 k dosažení úřednického místa, ale jmenováni kancelářskými úředníky nejsou a za tohoto stavu ani jmenováni nebudou.
Jest tudíž požadavkem spravedlivosti, aby k těmto zaměstnancům vojenská správa - ministerstvo národní obrany - splnila svoji povinnost a zajistila potřebný počet míst kancelářských úředníků nezbytnou revisí systemisace. Ministerstvo národní obrany nemůže trvale ukládati oficiantúm úřednickou práci a oceňovati ji pouze platem oficianta: to by bylo nejen využíváním těchto sil, ale postup takový znamená porušování zásad platového zákona, které nařizují oceňování výkonu. Důvodová zpráva k platovému zákonu praví, že pouze úředník podprůměrný není během své služební doby ani jednou povýšen a nedosáhne místa význačnějšího. Za stávajícího stavu bylo by ve vojenském resortu 90% úřednických čekatelů - oficiantů-, kteří nedosáhnou ani místa úřednického, tím méně dalšího povýšení.
S tím jest ovšem v příkrém rozporu přiznaná kvalifikace velmi dobrá a výtečná u většiny těchto zaměstnanců. Proto musí ministerstvo národní obrany dbáti toho, aby jeho zaměstnanci váleční invalidé - oběti světové války, zde nestáli jako výstražný vykřičník, kterému se nedostalo rovného práva ani s těmi občany, se kterými konají stejnou práci témuž státu. Váleční invalidé, kancelářští zaměstnanci vojenské správy, žalují na svých sjezdech veřejnos-ti, že se jim po 15 letech nedostává spravedlnosti a že jsou zkracováni oproti svým kolegům v jiných resortech.
Jelikož systemisace služebních míst má býti revidována po třech letech a tříletí uplynulo 24. října t. r., jest nutně třeba, aby dnešní stav systemisace byl zrevidován a zvýšen tak, aby příští systemisace umožnila jmenování a povýšeni, které téměř ustalo.
Kancelářským zaměstnancům vojenské správy nebude pomoženo pensionováním přesloužilců, kterých v těchto službách není a proto také ani tímto opatřením vlády se místa ve vyšších platových stupnicích neuvolní.
V důsledku uvedeného táží se podepsáni pana ministra:
1. Je pan ministr ochoten zasaditi se ve vládě, aby pro kancelářské zaměstnanců vojenské správy byla povolena a provedena řádná revise a doplnění systemisace, kterouž by bylo umožněno další jmenování a povýšení, které v posledních třech letech téměř ustalo nedostatkem volných míst úřednických?
2. Je pan ministr ochoten působiti, aby počet úřednických míst byl rozmnožen aspoň v poměru těchto míst v jiných resortech k celkovému počtu míst kancelářských zaměstnanců, t. j., aby počet míst kancelářských úředníků u vojenské správy obnášel aspoň 25% všech míst ve službách kancelářských?
3. Je pan ministr ochoten zajistiti jmenování kancelářských úředníků »ad personam« pro ony pomocné kancelářské úředníky s velmi dobrou a výtečnou kvalifikací, pokud vykazují aspoň pět roků v kategorii pomocných kancelářských úředníků a pro které nebude ani po eventuelní revisi systemisace volných úřednických míst?
4. Je pan ministr ochoten zajistiti úhradu nu zlepšenou systemisaci kancelářských zaměstnanců resortními úsporami v takovém rozsahu, aby mohla býti zajištěná povyšovaci parita v kancelářských službách jiných resortů dosažena i pro kancelářský personál vojenské správy?
V Praze dne 22. listapadu 1933.
Seidl, Tayerle,
Husnaj, Brodecký, Jurnečková-Vorlová, Klein. Plk, dr. Winter, dr. Macek, Koudelka, Bečko, Chalupník, Nový, Brožík, Dlouhý, Mravec, V. Beneš. Srba, inž. Nečas, Biňovec, Vácha. Chalupa, Jaroš, dr. Markovič, dr. Mareš, Stivin, Prokeš.
2393/II.
Interpelace
poslanců Fr. Seidla, R. Tayerle a soudruhů
ministrovi vnitra
o zkouškách kancelářských pomocníků před ustanovením kancel. oficianty v obvodu Zemského úřadu v Brně.
Zemský úřad v Brně zavedl v minulém roce zvláštní zkoušky pro kancelářské pomocníky před ustanovením kancelářskými oficianty. Zkušební materiál jest obsáhlý a složitý a je rozdělen na práce písemné a zkoušky ústní.
Ke zkouškám jsou povolávám všichni kancelářští pomocníci z celého obvodu Zemského úřadu v Brně na vlastní útraty, které touto podprůměrně placený personál citelně zatěžují. Ve vládním nařízeni ze dne 10. července 1931, číslo 132 Sb. z. a u. nebyly žádné zkoušky předepsány a nejsou také u žádného jiného zemského úřadu v republice od kancelářských pomocníků požadovány. Kancelářský personál zemských úřadů nečinil by jistě žádných námitek proti podobným zkouškám, načpak přál by si řešení této otázky generelně, ovšem za předpokladu, aby sučasně bylo revidováno služební zařazeni výše kvalifikované práce těchto zaměstnanců a také bvly zlepšeny povyšovaci poměry.
Zejména v obvodu Zemského úřadu v Brně. kde od vyhlášeni platového zákona nebyl ani jediný kancelářský oficiant jmenován kancelářským úředníkem a volná místa 7.. 6. a 5. platové stupnice nejsou již po několik roků obsazována.
Ukláda-li Zemský úřad v Brně pomocnému kancelářskému personálu zvýšené povinnosti, měl by i logicky ve větší míře povyšovati a včas obsazovati volná místa systemisovaná, pokud překročují vládou stanovaný interkalář.
Z těchto důvodů táží se podepsiní pana ministra:
1. Je panu ministrovi známo, že se od kancelářských pomocníků požadují zvláštní zkoušky, které se konají pouze u Zemského úřadu v Brně?
2. Je pan ministr ochoten sděliti, na jakém pravním podkladě byly tyto zkoušky zavedeny a proč se provádí pouze v obvodu Zemského úřadu v Brně?
3. Je pan ministr ochoten zkoušky tyto zrušiti v případě, že nemají zákonné opory?
4. Je pan ministr ochoten naříditi v případě, že zkoušky budou nadále prováděny, aby cestovní výlohy s příslušnou denní dietou (stravným) byly kancelářským pomocníkům ku zkouškám povolávaným uhrazeny dle platných norem Zemským úřadem, který úředními příkazy kancelářské pomocníky ku zkouškám povolává?
5. Je pan ministr ochoten naříditi, aby všechna volná systemisovaná místa v kancelářských službách, pokud přesahují vládou stanovené mterkaláře, byla v celém obvodu Zemského úřadu v Brně obsazena a to v době pokud možno nejkratší?
V Praze dne 22. listopadu 1933
Seidl. Tayerle,
Musnaj, Stlvín, Dlouhý, Pik, Chalupa, dr. Winter, Bečko, Remeš, V. Beneš,. Jurnečková-Vorlová, dr. Markovič, dr. Macek, Jaroš, Prokeš, Brožík, Klein, Mravec, Chalupník, Srba, Biňovec,. inž. Nečas, Nový, Vácha, Brodecký, Koudelka.
2393/III.
Interpelace
poslanců A. Hatiny, J. Laňce a druhů
ministru financí
o obcházeni a porušováni zákonných předpisů o dani důchodové.
V několika případech bylo zjištěno, že cizí státní příslušníci, kteří vykonávají služby a práce na našem státním území na základě smluveného služebního poměru, podle platných zákonů republiky Československé, obcházejí předpisy zákona ze dne 15. června 1927, Sb. z. a n. č. 76 o přímých daních. Statni pokladně unikají tak značné příjmy a částky, o které je ročně zkrácena státní pokladna; dosahují podle odhadu odborníků ročně několika milionů korun.
Není téměř jednoho podniku pokud zaměstnává cizí státní příslušníky, zejména pak příslušníky republiky Německé a Rakouské, kde by se neděly pokusy o tyto daňové neplechy a vědomě úmyslně se neobcházela platná zákonná ustanovení, jimž jsou podrobeni cizí státní příslušníci, pokud nepožívají práva exteritoriality. Tyto daňové protizákonně manipulace dějí se zejména ve »Spolku pro chemickou a hutní výrobu", který má své sídlo v Ústí n. L. V závodech ústecké chemické společnosti jest dohromady zaměstnáno 544 úředníků, z nichž je 29 cizích státních příslušníků, to jest plných 6% cizozemců. Tito cizozemci s neobyčejnou rafinovaností činí vše možné, aby unikli zákonnému zdanění v republice Československé. Jim v čele stojí sám generální ředitel dr. Mayer, státní příslušník říše německé. V roce 1933 koupil si dr. Mayer v Německu velkostatek a přihlásil se tam k stálému pobytu, ač tato okolnost neodpovídala pravdě. Dr. Mayer podle vykonaného šetření ve skutečnosti tráví v Německu jen svoji šestitýdenní pravidelnou letní dovolenou a své stálé bydliště má v Československé republice, kde vykonává službu plných 10 a půl měsíce v roce, nebit podle své služební smlouvy je povinen se v závodech po tuto dobu zdržovati. Přiznává ročních příjmů přes 2 a půl mil. Kč; daně, které za něho platí továrna, činí kolem 1 a 1/3 mil. Kč ročně.
Při konaném šetření příslušnou berní správou prohlásil, že má v Německu stálý, pobyt. Prohlášeni toto učinil jenom proto, aby se vymknul povinnostem zákonem každému poplatníku uloženým. Příslušná berní správa dotázala se dr. Mayera, které z bydlišť považuje za hlavní. Každý by očekával, že označí bydliště, kde slouží 10 a půl měsíce v roce a kde je povinován podle své služební smlouvy služebně se zdržovati, nehledě k tomu, že podal žádost za československé státní příslušenství. Prohlásil však přes tato fakta, že
obě bydliště považuje za rovnocenná. Nepravdivým tvrzením dr. Mayera nemohlo býti dosud o zdanění rozhodnuto a spis jednající o zamezeni dvojího zdanění leží od měsíce května tohoto roku u ministerstva financí, ale rozhodnutí se do dnešního dne nestalo.
Podepsaní se proto táží:
1. Je pan ministr financí ochoten dáti příkaz příslušnému odboru ministerstva financí, aby o daňové věci generálního ředitele dr. Mayera bylo urychleně skončeno úřední šetření?
2. Je pan ministr financí ochoten dáti neprodleně příkaz, aby příslušné revisní orgány finanční správy vykonaly ve všech závodech, pokud zaměstnávají cizozemce, přísnou revisi, plni-li zaměstnanci a správy závodů daňové povinnosti zákonem jim uložené?
3. Je pan ministr financí ochoten podati zprávu o tom, jaké opatření učinil, aby cizí státní příslušnici neunikali placení daně důchodové a aby se již podobně případy v budoucnu neopakovaly?
V Praze dne 29. listopadu 1933.
Hatina, Lanc,
Stejskal, Fiala, Bergmann, Pechmanová-Klosová, Langr, Hynek, Richter, dr. Patejdl, Mikuláš, Šmejcová. Sladký, Solfronk, Vaněk, Malý, Polívka, inž. Záhorský, Slavíček, Jos. Tůma, B. Procházka.
2393/IV.
Interpelace
poslanců J. Stejskala, Jar. Hynka a druhů
ministru obchodu
o podezřelém vývozu textilních strojů do zahraničí.
Před krátkým časem žádala firma Ábeles v Triebendorfu živnostenský inspektorát v Brně o povolení vývozu strojů do zahraničí. Žádost byla zamítnuta zejména z toho důvodu, když se zjistilo, že v žádosti zmíněné firmy o vývoz strojů hraje nejhlavnější úlohu spor mezi třemi společníky a nikoliv důvody věcné.
Na to koupila tyto stroje firma G. Deutsch ve Dvoře Králově n. L. a sama padala žádost o vývoz. Jednalo se o 112 tkalcovských stavů. Této firmě svolení k vývozu dáno nebyto. K velikému překvapení stroje tyto přece jen do zahraničí byly vyvezeny. Ve veřejnosti mluví se o tom, že za 10% úplatu nabídla se firmě O. Deutsch určitá firma, že i vzdor úřednímu zákazu stroje do za-
hraničí vyveze. Pokud máme informace, firma G. Deutsch ve Dvoře Králové n. L. tuto 10% úplatu vyplatila a stroje protizákonně byly vyvezeny.
Tento případ protizákonného vývozu strojů není první. I z jiných úst hlási se nám podobné případy. Byly vyváženy nejen stroje tkalcovské, ale i stroje kotonové byly pouštěny do Maďarska, Holandska a Rakouska. Tyto stroje jsou stroje pletací na pletení punčoch, a pod. Tento vývoz strojů, který je prováděn pokoutním způsobem a za tajnou úplatu, vzbuzuje pochopitelný rozruch a roztrpčení zejména mezi postiženým dělnictvem průmyslu textilního.
Ptáme se Vás proto, pane ministře:
Je Vám tento pokoutní vývoz strojů znám?
Co hodláte učiniti, aby vinníci byli potrestáni a aby se případ více neopakoval?
V Praze dne 28. listopadu 1033.
Stejskal, Hynek,
Mikuláš, Richter, Netolický. Vaněk, Bazala, Jos. Tůma, inž. Záhorský, Láne, dr. Patejdl, Langr, David, Pechmanová-Klosová, Hatina, Sladký, Spatný, Šmejcová, Malý, Slavíček, Hrušovský.
2393/V.
Interpelace
poslanců J. Stejskala, J. Hynka a druhů
ministru školství a národní osvěty
o nedůstojné oslavě státního svátku na
německé dívčí škole II. obvodu
v Trutnově.
Dne 27. října t. r. konala se oslava státního svátku v tělocvičně a kreslíme německé dívčí měšťanské školy II. obvodu v Trutnove. Žákyně Eva Filouroková, III. roč., Anna Formanova, III. roč., a Libuše Černohubá, III. roč., jmenované školy vypovídají souhlasně toto:
Byly jsme seřazeny v tělocvičně za účasti a dozoru všeho učitelstva a žactva německé školy. Proslov k žactvu o významu státního svátku neměl z učitelstva nikdo. Nařízen byl radioaparát a čekaly jsme na školský rozhlas z Prahy. Vyslechly jsme českou přednášku, aniž jsme věděly kdo mluví. Po ukončení přednášky byly vysílány obě národní hymny, při nichž žactvo české národnosti vstalo a učitelstvo a žactvo německé národnosti zůstalo seděti. Jedna z přítomných učitelských sil se ptala s pádivém a rozhořčením: "Proč vstáváte?" Po hymnách jsme slyšely od Smetany Libuši a pak byla německá přednáška,
které jsme mnoho nerozuměly a po této přednášce delší přestávka. Při této přednášce byly měněny vlny a snad hledána jiná stanice. Přednáška trvala 5-10 minut. Pak se ozvala nějaká sborová píseň (sborový zpěv s hudbou) a při této písni všechno učitelstvo i žactvo povstalo, sotva se ozvaly první akordy. Ani text této melodie nám nebyl znám a nikým vysvětlen. Po této písni odešly jsme do kreslírny. Na tabuli visel obraz pana presidenta republiky a státní znaky bez jakékoliv dekorace. V kreslíme byla zpívána německá píseň, pak báseň a krátký proslov ředitele školy. Po proslovu ředitele školy byly zpívány písně, pak recitována báseň a po ukončení básně zpívány státní hymny v německé versi, při nichž část žáků opětně seděla, učitelstvo stálo, až na přítomného katechetu, který pravděpodobně spal. Žákyně Brynichová prohlásila, že německé žákyně po slavnosti ve třídě zkomolily konec hymny u místo schone Land, zpívaly blode Land. Hymně jsme se začaly učiti tento měsíc (říjen) a žákyně hymny neovládají. Žákyně upozorňovaly, že píseň, která byla po přestávce po řeči pana ministra zachycena, zněla slavně, což mohla býti jiná stanice. (Pravděpodobně skobky rozhlas to byl z Vídně, který byl vysílán od 10. 20-11. 30 hod.. případně Lipsko).
Podepsaní se Vás,, pane ministře, táží:
Jste informován o této nedůstojné oslavě státního svátku na německé dívčí škole II. obvodu v Trutnově?
jaké kroky hodláte podniknouti, aby se podobné nedůstojné věci neopakovaly?
V Praze dne 28. listopadu 1933.
Stejskal, Hynek,
Jos. Tůma, Malý, Láne, Vaněk, David, Pechmano-
vá-KIosová, dr. Patejdl, Richter, Mikuláš, Langr,
Slavíček, Špatný, Hatina, Šmejcovi, Sladký, inž.
Záhorský, Bazala. Hrušovský, Netolický.
2393/VI.
Interpelace
poslanců L. Pika, Frant. Nového a soudruhů
ministerskému předsedovi
o znehodnocováni žita na krmivo dobytku.
V objektech bývalého pivovaru Prior v Plzni neprovádí se letos sladováni ječmene pro Měšťanský pivovar. Tamní skladiště sladovny naplněna jsou velkým množstvím žita, které je denaturo-
váno, aby nebylo způsobilé k výrobě chlebové mouky a mohlo ho býti použito pouze ke krmení dobytka. Denaturace provádí se tím způsobem, že žito je míšeno s prachem dřevěného uhlí.
Tímto způsobem má býti znehodnoceno přes 500 vagónů žita.
Podle informací denních Listů v Plzni, nakupuje družstevní ústředna Kooperativa za státní peníze žito za Kč 92. - 100 kg. Denaturované žito prodává pak velkostatkářům za Kč 60. - 100 ke. Doplácí tedy státní pokladna Kč 32. - na 100 kg žita jen na rozdíl cenový, nečítaje v to dopravné a náklady spojené s míšením.
Je pochopitelné, že znehodnocování žita v kraji tak velké bídy jako je Plzeňsko, vyvolává velký odpor u celé veřejnosti.
S ohledem na to, že dosud nebyly přiděleny na vyživovací akci žádné obilniny a chleba nezaměstnaným a že v Plzni je skoro 8. 000 nezaměstnaných, toto ničení žita trapně působí na trpící rodiny.
Proto podepsaní táží se pana předsedy vlády:
1. Je panu předsedovi vlády znám tento případ?
2. Je pan předseda vlády ochoten tento případ vyšetřiti a nechati vyšetřiti jaká hodnota žita se denaturuje?
3. Je pan předseda vlády ochoten postarati se o rychlé přidělení žita a mlýnských výrobků pro účele výživy nezaměstnaných?
V Praští dne 29. listopadu 1933.
Plk, Nový,
Benda, Stivin, Husnaj, Jurnečková-Vorlová, Seidl, dr. Winter, Biňovec, Klein, Bečko. Polach. V. Beneš, inž. Nečas, dr. Mareš, Srba, Jaroš, Chalupa, Chalupník. Próteš, Vácha, Kačera, dr. Macek. Mravec, Dlouhý, Neumeister, dr. Markovič.
2393/VII.
Interpelace
poslance Aloise Hatiny a druhů
ministrům vnitra, spravedlnosti a národní obrany
o nedodržení zákona čís. 463/1920 Sb. z.
a n., o legionářích okresním úřadem
v Teplicich-Šanově, resp. obecním
zastupitelstvem v obci Sobědruhách.
Dne 14. listopadu 1925 vypsala obec Sobědruhy místo policejního strážníka s podmínkou, že
na toto místo vztahuje se předpis zákona číslo 462/1920 Sb. z. a n., o legionářích.
U místo toto podal si žádost též Josef Strohmaier, byv. legionář u 6. hanáckého pluku (po dobu 3 let a l měsíce), který 90 návratu do vlasti obdržel legionářský průkaz číslo 57059 opravňující jej ucházeti se o místo ve veřejné službě.
Josef Strohmaier vyhovoval všem podmínkám vypsaného konkursu a byl také v zasedání obecního zastupitelstva dne 22. prosince 1925 na místo policejního strážníka ustanoven s datem nastoupeni 1. února 1926 a to podle § 7 zákona čisto 16 z roku 1920 prozatímně na dobu jednoho roku.
Německá většina v obecním zastupitelstvu však nerada viděla, že místo policejního strážníka v obci bylo obsazeno legionářem a usnesla se proto přijmouti na vypsané jedno místo strážníky dva a to jednoho legionáře - Strohmaiera Josefa a druhého, nelegionáře - Šuberta Karla. Bylo zajisté již tehdy jejím úmyslem legionáře, dříve než bude ustanoven definitivně, propustiti a nelegionáři toto místo definitivně svěřiti.
Dne 1. února 1926 nastoupil J. Strohmaier skutečně službu v Sobě druhách jako policejní strážník a více jak dvě léta ji vykonával. Odsloužením 1. provisorního roku stal se dle ustanovení § 7 zákona číslo 16 z roku 1920 a vl. nař. čís. 12/1921 z 20. prosince 1920 automaticky definitivním.
Dne 5. ledna 1927 chtěl vykonati volený revisor - obětní radní V. Šajner revisi obecní pokladny, která však byla, hlavně zásluhou německých členů zastupitelstva - zmařena. Na podanou stížnost k okresnímu úřadu byl ku vykonání revise delegován okresní účetní tajemník Thum, který vydal po půlhodinové revisi, nález, podle kterého se obecni pokladna nalézá v naprostém pořádku. Po této revisi vyžádána byla revise nová a zemským úřadem do Sobědruh vyslán zemský účetní revident Josef Horák, na jehož žádost asistoval při revisi policejní strážník Josef Strohmaier. Po tříměsíční revisi zjištěn byl v obecní pokladně schodek Kč 38. 000. -. Na této ztrátě byli zúčastněni starosta obce, obecní tajemník, náměstek starosty a druhý policejní strážník nelegionář.
Na základě tohoto revisního nálezu nařízeno disciplinární řízení, které provedeno pouze s obecním tajemníkem, kdežto s policejním strážníkem nelegičmářem provedeno nebylo. Obecní zastupitelstvo bylo rozpuštěno a nařízeno ustanoviti správní komisi. Byl však ustanoven vládni komisař,
Ze shora uvedeného vznikla proti osobě strážníka legionáře Strohmaiera zájmena u německých členů obecního zastupitelstva veliká animosita, která měla skončiti tím, že by] policejní strážník Strohmaier Josef suspendován (tedy po více než leté službě).
Vládním komisařem jmenován byl ředitel dolu »Britania« inž. O. Langhammer, jehož poradcem se stal okresní účetní revident (nyní tajemník) Thum. Tajemník Thum, aby se pomstil za