Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.
III. volební období.
9. zasedání.
2385.
Zpráva
výboru rozpočtového
o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1934 (tisk 2366).
Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny předkládá zprávu o vládním návrhu státního rozpočtu republiky československé a finančního zákona pro rok 1934 a navrhuje:
Poslanecká sněmovno Národního shromáždění republiky československé, račiž schváliti:
1. Státní rozpočet republiky československé pro rok 1934 (příloha finančního zákona) podle návrhu rozpočtového výboru (str. 79 této zprávy) ve znění otištěném při vládním návrhu čís. tisku 2366.
2. Finanční zákon pro rok 1934 podle návrhu rozpočtového výboru (str. 79 této zprávy).
3. Připojené 3 resoluce.
V Praze dne 24. listopadu 1933.
Předseda: Dr. Černý v. r.
Hlavní zpravodaj: Ant. Remeš v. r.
Úvod.
I tentokráte vynutily si poměry, aby zpráva o jednání rozpočtového výboru ohledně státního rozpočtu na rok 1934 byla co nejstručnější. Zpráva omezuje se proto jen na nejnutnější výtahy z obsáhlého jednání výborového ať již se toto týká rozpravy povšechné či speciální.
Také letos nebylo možno doprovoditi zprávu obvyklými grafickými přehledy zdrojů příjmových a nákladů výdajových našeho státního hospodářství a srovnati je tímtéž způsobem s hospodářstvím cizích států. Rovněž tak výtahy z rozpočtů evropských států nejsou tentokráte ke zprávě připojeny. Stalo se tak především z důvodů úsporných, neboť při značném omezení rozpočtu Národního shromáždění na tisky sněmovní nelze činiti nákladné vydání na drahou tabelární sazbu a štočky, bez nichž není možno tyto srovnávací pomůcky ve zprávě reprodukovati.
Jednání rozpočtového výboru mělo tentokráte s ohledem na krátkost času, určeného k ústavnímu projednání státního rozpočtu, velmi rychlý spád. Výbor zdolal tuto práci během 14 dnů, aniž by předsednictvo bylo sáhlo k omezení řečnické lhůty. Nutno ovšem poznamenati, že se jednalo bez poledních přestávek. Tato okolnost neměla však žádného vlivu na kritickou hodnotu pronesených projevů, jejichž úroveň byla - jako obvykle - neobyčejně vysoká. Nejen referáty zpravodajů, ale také pronesené řeči, jak v debatě povšechné, tak v rozpravě speciální, ať již vycházely z úst řečníků většiny či byly proneseny příslušníky stran oposičních, prozrazovaly znalost věci.
Rozpočtový výbor schválil rozpočet i finanční zákon beze změny, aniž by tím prejudikoval svému ústavnímu právu na příslušné změny, zejména když bylo konstatováno, že na sestavení rozpočtu spolupracoval výbor úsporné a kontrolní parlamentní komise, která je orgánem parlamentu. Proto není také rozpočet ke zprávě přiložen.
Jednání rozpočtového výboru zúčastnil se ministerský předseda, který učinil jménem vlády politický projev, podložený hospodářskými motivy. Rovněž tak resortní ministři ujali se ve výboru slova, jednak k programovým projevům s hlediska svých resortů, jednak aby odpověděli na dotazy a případné výtky během jednání přednesené. Veškerému jednání přítomni byli pp. úředníci rozpočtového odboru ministerstva financí. Také všechny ostatní resorty vlastní správy státní i státních podniků podílely se svými referenty na rozpočtovém jednání.
Předkládaje tuto zprávu poslanecké sněmovně, žádám, aby přijata byla za podklad jednání.
V P r a z e, dne 24. listopadu 1933.
Antonín Remeš v. r.
Přehled jednání
v rozpočtovém výboru.
Volba zpravodajů.
Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny, přikročuje k jednání o vládním návrhu finančního zákona republiky československé, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1934, zvolil ve schůzi dne 6. listopadu 1933 generálním zpravodajem o státním rozpočtu na rok 1934 a finančním zákoně poslance Remeše a zpravodaji o jednotlivých kapitolách poslance:
|
Oddíl |
Kapitola |
||
|
číslo |
název |
poslanec |
|
|
A. Ústřední orgány |
1 |
President republiky a kancelář presi- |
|
|
státu: |
denta republiky ........ |
Křemen |
|
|
2 |
Zákonodárné sbory a kanceláře sně- |
||
|
moven ........... |
dr Stránský |
||
|
3 |
Předsednictvo ministerské rady a ze skupiny II. § 13. Státní tiskárny a), § 14. úřední noviny v Praze a Bratislavě a § 15. československá tisková |
||
|
kancelář ........... |
Křemen |
||
|
B. Správa zahra- |
4 |
Ministerstvo zahraničních věcí.... |
dr Patejdl |
|
niční a vojenská: |
5 |
Ministerstvo národní obrany a ze sku- |
|
|
piny II. § 10. Vojenská továrna na letadla, § 11. Vojenské lesní podniky |
|||
|
a § 13. Státní tiskárny b) ..... |
Teplanský |
||
|
C. Správa vnitřní: |
|||
|
a) politická: |
6 |
Ministerstvo vnitra ........ |
Bečák |
|
b) justiční a unifikační: |
7 |
Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem ........... |
Rýpar |
|
8 |
Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy ....... |
Rýpar |
|
|
9 |
Nejvyšší správní soud a Volební soud. |
dr Stránský |
|
|
c) kulturní: |
10 |
Ministerstvo školství a národní osvěty a ze skupiny II. § 7. Uhřiněvský škol- |
|
|
ní závod zemědělský, § 8. školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě, § 16. Žabčický školní závod zemědělský a § 17. Kuřimský školní závod |
|||
|
vysoké školy zvěrolékařské v Brně |
dr Macek |
|
Oddíl |
Kapitola |
||
|
číslo |
název |
poslanec |
|
|
d) hospodářská a dopravní: |
11 |
Ministerstvo zemědělství, ze skupiny II. § 6. Státní lesy a statky a ze skupiny |
|
|
III. Státní fond pro vodohospodářské meliorace .......... |
dr černý |
||
|
12 |
Státní pozemkový úřad ...... |
Teplanský |
|
|
13 |
Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností ............ |
dr Hodáč |
|
|
14 |
Ministerstvo veřejných prací, ze skupiny II. § 9. Státní báňské a hutnické závody a ze skupiny III. Státní silniční fond a státní vodohospodářský fond ............ |
Adámek |
|
|
15 |
Ministerstvo pošt a telegrafů, ze skupiny II. § 4a. československá pošta a § 4b. Poštovní spořitelna ..... |
Bergmann |
|
|
16 |
Ministerstvo železnic a ze skupiny II. § 5. československé státní dráhy.. |
Ježek |
|
|
e) sociální: |
17 |
Ministerstvo sociální péče ..... |
Chalupa |
|
18 |
Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a ze skupiny II. § 12. Státní lázně ........ |
Chloupek |
|
|
19 |
Odpočivné a zaopatřovací platy.... |
Chloupek |
|
|
D. Správa finanční: |
20 |
Ministerstvo financí, ze skupiny II. § 1. |
|
|
Tabáková režie, § 2. Státní loterie, § 3. Státní mincovna v Kremnici, skupina III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích (vyjma fondy u kap. 11. a 14. ) a skupina IV. Správa státního dluhu ...... |
dr Nosek |
||
|
E. Kontrola státní správy: |
21 |
Nejvyšší účetní kontrolní úřad.... |
Remeš |
|
Státní rozpočet na rok 1934. |
|
|
Rozprava povšechná. |
|
|
Osnova finančního zákona a státního rozpočtu na rok 1934 byla předložena vládou dne 6. listopadu 1933 poslanecké sněmovně Národního shromáždění, kde ji povšechným výkladem doprovodil ministr financí. Sněmovna tato pak ji přikázala k podání zprávy rozpočtovému výboru, který započal ji projednávati dne 10. listopadu 1933 všeobecnou rozpravou. |
|
|
Zpráva hlavního zpravodaje. |
Hlavním zpravodajem byl opět poslanec Remeš, který ve své zprávě podal kritiku a rozbor státního rozpočtu na rok 1934 |
|
a nastínil obraz hospodářské a finanční situace, která se v předloženém rozpočtu obráží. |
|
|
Rozsah rozpočtu. |
Pokud jde o rozsah rozpočtu uvedl zejména, že projedná- |
|
vaný státní rozpočet na rok 1934 přibližuje se hranici, o níž se zmínil již minulého roku, totiž 7 miliardám Kč. Poukázal při tom na značné snížení výdajů proti rozpočtu na rok 1933, které v rozpočtu vlastní státní správy činí celou miliardu Kč, proti rozpočtu na rok 1932 téměř 1. 750 mil. Kč a konečně proti roku 1931 2. 200 mil. Kč. |
|
|
Základ rozpočtování. |
Dále konstatoval, že za základ kalkulace rozpočtu na rok |
|
1934 jest vzata výše dosažitelných příjmů státních, nikoli výše výdajů, jak se v hospodářství veřejném pravidelně dosud dalo. Státní správa může vydávati jen tolik, kolik jí obyvatelstvo může dáti a obyvatelstvo může žádati od státu jen tolik služeb, kolik si jich dovede zaplatit. |
|
|
Rovnováha rozpočtu. |
V dalším podal hlavní zpravodaj přehled vývoje státního |
|
hospodářství v posledních letech a poukázal zároveň na to, že v nynějších mimořádných hospodářských poměrech nelze se obejíti ve státním hospodářství bez schodků, neboť státní příjmy se ztenčují a naproti tomu narůstají výdaje z nezaměstnanosti, kterých stát v normálních poměrech nemá. Situace státního hospodářství podle vývodů hlavního zpravodaje v roce 1933 přes značné snížení rozpočtových čísel není příznivější, než v posledních dvou letech a nutno počítati do konce roku pravděpodobně se schodkem 1. 5 miliardy Kč. Trvale vyrovnávati rozpočtové schodky půjčkami nelze, poněvadž schodkové hospodářství státní skrývá v sobě také nebezpečí pro stabilitu koruny. Proto bylo nutno, jak uvedl hlavní zpravodaj, docíliti rozpočtové rovnováhy jedině pronikavým snížením výdajů, jež bylo provedeno za účinné spolupráce výboru parlamentní úsporné a kontrolní ko- |
|
mise, resortů a ministerstva financí. Zároveň vyslovil však politování, že přes usilovnou snahu těchto činitelů jsou i tentokráte státní zaměstnanci nuceni přinášeti v zájmu docílení rovnováhy rozpočtové další oběti.
Na to podal hlavní zpravodaj přehled a rozbor státních Státní příjmy.
příjmů za poslední léta, zejména poukazoval na pokles daní, dávek a poplatků a dále na nedostatky nynějšího daňového systému a uvedl některé náměty, jak nedostatky tyto odstraniti.
Potom přešel hlavní zpravodaj ke skupině II. Státní podniky. Státní podniky.
Konstatoval, že z 19 podniků státních jest podle předloženého rozpočtu 15 soběstačných, po případe vykazuje odvod státní pokladně a že pouze 4 podniky státní vykazují rozpočtové ztráty. Projevil ale obavu, že snad hospodaření ještě více podniků skončí ztrátou. Obavu tu má zejména u státních lesů a statků, přihlíží-li k výsledkům, hospodaření tohoto podniku za rok 1932. V celku však konstatuje, že u státních podniků proniká vědomí hospodárnosti a odpovědnosti.
Zabývaje se rozpočtovou skupinou III., uvedl hlavní zprávo- Podíly na státních daj, že bude nutno přikročiti ne-li k úplnému zrušení, tedy aspoň daních, dávkach a poplatcích
citelnému omezení fondového hospodářství, které uniká kontrole.
Konečně po rozboru skupiny IV. v závěru zabýval se hlavní zpravodaj otázkami hospodářské politiky a zdůraznil zejména nutnost vyřešiti co nejdříve hospodářský poměr k Malé Dohodě.
Po zprávě hlavního zpravodaje následovala povšechná rozprava, které se zúčastnilo 12 poslanců.
Většina řečníků s povděkem přijala snahu docíliti rozpočte- Rozpočtová rovnováha. vou rovnováhu podstatným snížením výdajů státních proti rozpočtům posledních let. Při tom však bylo poznamenáno, že rovnováhy se dociluje novými dalšími srážkami z platů a pensí státních zaměstnanců. Rovnováhy ve finančním hospodářství státním může býti dosaženo, jak konstatoval ministr financí, a i hlavní zpravodaj a více řečníků, jen, jestliže v celkovém hospodářství národním nastane vzestup anebo aspoň nenastane-li další pokles, a tudíž poleví-li hospodářská krise.
Dále ve všeobecné rozpravě bylo poukázáno na to, že v dů- Srovnávám přehledy. vodové zprávě k rozpočtu nejsou uvedeny přehledy, z nichž by bylo patrno, jakou měrou snížením výdajů jsou postiženy jednotlivé resorty, ač výdaje jsou sníženy proti roku 1933 o l miliardu Kč. K tomu se poznamenává, že rozbor výdajů, který by měl podávati zmíněný obraz, nebylo možno provésti, poněvadž nejsou dosud rozvrženy na jednotlivé obory státní správy částky, které na ně připadají z nových úsporných opatření personálních. Ostatně o tom též byla učiněna zmínka ve všeobecné části důvodové zprávy k vládnímu návrhu finančního zákona a státního rozpočtu na rok 1934.
Pokud jde o rozsah státních výdajů, bylo poznamenáno ve Rozsah výdajů.
všeobecné debatě podobně jako v minulých letech, že nutno vzíti zřetel též na ostatní skupiny rozpočtové a na veškeré výdaje mimo státní rozpočet, aby tak byl získán obraz o celkovém zatížení.
|
Reforma státní správy. |
Podobně jako v minulých letech uváděno opět, že náklad na |
|
veřejnou správu jest příliš vysoký, že jest příliš mnoho státních zaměstnanců, které nelze honorovati tak, jak by bylo třeba, aniž by to značilo přílišné zatěžování státní pokladny. Jako další prostředek ke snížení výdajů uváděna reorganisace státní správy, zejména poukazováno na slučování ústředních úřadů na př. sloučení ministerstva pošt a železnic v ministerstvo dopravy, a na možnost zrušení některých ústředních úřadů na př. ministerstva pro sjednocení zákonův a organisace správy a státního pozemkového úřadu. K těmto námětům dlužno poznamenati, že se jimi zabývá jak parlamentní úsporná a kontrolní komise, tak i komise pro reorganisací státní správy. |
|
|
Další vývoj hospodářství státního a jeho důsledky pro rozpočty příštích let. |
Ve všeobecné debatě bylo poukázáno též na to, že pro další vývoj a další rozpočty státní třeba vzíti v úvahu, že některé položky bude nutno budoucně zase zvýšiti a některé pak znovu za- |
|
řaditi, tak na př. že bude nutno zase slosovati státní papíry, zvýšiti položku na příspěvky na starobní pojištění, vyřešiti otázku Bratrských pokladen a konečně že nebude možno ponechati všechna mimořádná zvýšení břemen a všechny platové srážky. |
|
|
Srovnávání rozpočtových cifer. |
Pro usnadnění kritiky rozpočtu bylo doporučeno, aby vedle cifer rozpočtových byly uváděny též cifry posledního státního |
|
závěrečného účtu. Většina důležitých námětů týká se jednotlivých resortů, proto bude o nich učiněna zmínka ve zprávách o jednotlivých kapitolách, jichž se náměty tyto týkají. |
Podrobná rozprava o jednotlivých rozpočtových kapitolách. Kapitola 1. President republiky a kancelář presidenta republiky.
V rozpočtovém návrhu kapitoly 1. na rok
1934 preliminují se celkové výdaje částkou 14, 104. 800'- Kč,
tedy proti roku 1933 v částce...... 15, 190. 500. - Kč,
méně o... 1, 085. 700- Kč.
Celkové příjmy na rok 1934 rozpočteny
jsou částkou............2, 480. 000- Kč.
Proti rozpočtu na rok 1933 v částce.. 2, 271. 500. - Kč,
více o... 208. 500- Kč.
V procentech vyjádřeno znamená snížení výdajů o 7'14%. Této úspory docílilo se snížením většiny položek ve všech paragrafech této kapitoly s výjimkou §u 6. "Státní statek Lány", kde celkové výdaje stoupají ze 2, 069. 700 Kč o 160. 600 Kč na 2, 230. 300 Kč. Zvýšení to jest odůvodněno převzetím hospodářského lihovaru do vlastního provozu a rozšířením mléčného hospodaření. S druhé strany očekává se na státním statku v Lánech příjem 2, 366. 400 Kč, t. j. proti příjmu, preliminovanému v roce 1933 částkou 2, 130. 900 Kč více o 235. 500 Kč, takže jest tím větší náklad nejen kryt, ale spojen ještě s přebytkem. V rozpočtu na rok 1934 jest zvláště potěšující, že se podařilo přivésti hospodaření na státním statku v Lánech na ten stupeň, že při opatrných propočtech dá se s určitostí očekávati přebytek 136. 100 Kč. Při kritice hospodaření na tomto statku dlužno vzíti v úvahu, že téměř polovina lesní plochy jest přírodní reservací, jež byla vyloučena z normálního plánu hospodářského.
Některé položky v rozpočtu kapitoly 1. zůstávají nesníženy. Důvodem jest zákonný nebo smluvní závazek. Tak jest tomu na př. u platů stálých a přidělených zaměstnanců, kde v celé kapitole, preliminuje se částka 4, 327. 200 Kč proti 4, 322. 200 Kč pro rok 1933, tedy více jen o 5000 Kč, jak toho vyžadují nároky státních zaměstnanců, vyplývající z platového zákona. Položky "Platy smluvních zaměstnanců", "Denní platy a mzdy dělnictva" snižují se proti roku 1933 celkem o 76. 400 Kč. Snížení to jest důsledkem omezení práce přes čas. Neděje se tedy na úkor výše mezd nebo platů, které zůstávají v neztenčené míře jako v roce 1933 nebo na úkor počtu dělnictva a smluvních sil.
železná nutnost přivésti rozpočet do rovnováhy nezůstala ovšem bez vlivu i na výši položek, jichž snížení se pociťuje dosti bolestně. Jest to položka "Paušál pro veřejné a dobročinné účely podle volného uvážení presidenta republiky", která se snižuje
z původního 1, 000. 000 Kč a nynějších 800. 000 Kč na 600. 000 Kč, a položka "Na úpravu staré části hradu a na archeologické výzkumy a úpravu zahrad", která se snižuje o 500. 000 Kč na 1, 000. 000 Kč. Jest pravda, že snížení paušálu pro dobročinné účely činí plných 25%, ale kdyby byla položka ta i desetkráte vyšší, nestačila by pomoci všem těm ubohým, kteří se nezaviněným způsobem octli v nouzi a žádají za výpomoc.
Po patnáctileté usilovné práci jest dnes pražský hrad se svými památkami stavebně zabezpečen aspoň tak, že nehrozí více žádné nebezpečí. Proto omezuje stavební správa hradní své práce jen na pokračování, resp. dokončování zajišťovacích prací, zvláště na Starém hradě a v Dolním Jelením příkopě, kde provádí podezdívku středověkých hradebních zdí v úseku od Bílé věže směrem západním. Možno proto snížení i této položky provésti s vědomím, že neohrozí se tím naše nejcennější historická památka - pražský hrad.
Kapitola 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven.
Výdaje rozpočítávané na rok 1934 při
kap. 2 částkou...........37, 268. 500 Kč
jsou o.............. 983. 800 Kč
menší než úvěry schválené na rok 1933.
Z tohoto celkového snížení připadá na výdaje osobní............. 183. 800 Kč
a na výdaje věcné.......... 800. 000 Kč.
Snížení na výdajích osobních dociluje se jednak normálními přesuny v zaměstnaných silách, jednak úspornými opatřeními zákonnými i dobrovolnými.
Snížení věcných výdajů mohlo býti dosaženo jen za předpokladu krajního a citelného omezení potřeb a věcných požadavků sněmovny a jejích orgánů. úsporami dotčeny budou hlavně náklady na tisky sněmovní, pak položky na inventář sněmovní, při kterých počítá se v roce 1934 pouze s nejnutnějším udržováním dosavadního inventáře a nikoliv s jeho rozmnožením a doplňováním. Značně snížena byla z důvodů úsporných i položka na knihovnu Národního shromáždění.
Příjmy kap. 2 rozpočteny jsou na rok 1934 částkou stejnou jako na rok 1933, t. j.... 192. 000 Kč.
|
Kapitola 3. Předsednictvo ministerské rady a ze skupiny II. § 13. Státní tiskárny a), § 14. úřední noviny v Praze a Bratislavě a § 15. československá tisková kancelář. |
|
|
Rozbor rozpočtu. |
Výdaje rozpočtu předsednictva ministerské |
|
m |
rady na rok 1933 činily úhrnem ...... 40, 214. 200 Kč, kdežto na rok 1934 se požaduje celkem.... 38, 098. 900 Kč, tedy méně o ............. 2, 115. 300 Kč. Příjmy na rok 1934 preliminují se částkou 13, 530. 000 Kč, tedy proti roku 1933 méně o ....... 29. 000 Kč. Ačkoliv byla většina výdajových položek z úsporných důvodů proti roku 1933 značně snížena, vzniká u tit. 1. zvýšení rozpočtového požadavku v důsledku ustanovení zákona ze dne 12. července 1933, č. 142 Sb. z. a n., kterým se ruší úřad (ministerstvo) pro zásobování lidu a činí opatření s tím souvislá, zvláště jeho §u 3, odst. 1, jímž se předsednictvu ministerské vady přikazuje sledování národohospodářských otázek k přípravě vládních rozhodnutí. V § 5 "Náklad spojený s prováděním zákona ze dne 22. prosince 1924, čís. 286 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních ve veřejné správě" jest zahrnut náklad na komisi pro zhospodárnění veřejné správy, která byla letos zřízena. |
|
Zpravodajská služba. |
Zpravodaj upozornil, že jednotlivé položky rozpočtu § 3 |
|
"Zvláštní výdaje zpravodajské služby" byly sníženy na nejnižší možnou míru, jakou připouští poslání Tiskového odboru předsednictva ministerské rady. |
|
|
Státní podniky tiskové. |
Také v rozpočtech státních podniků tiskových ("Státní |
|
tiskárny", "úřední noviny v Praze a Bratislavě", "československá tisková kancelář") došlo k podstatnému snížení v nákladech. Při sestavování rozpočtu ČTK pro rok 1934 bylo při snaze snížiti náklady na míru co nejmenší přihlíženo k povinnostem, které jsou od ČTK požadovány, a k úkolům, tomuto podniku z titulu všeobecného státního zájmu kladeným. Zpravodaj zmínil se o tom, že služební poměr smluvních zaměstnanců podniku ČTK není upraven ani po stránce hmotné, ani po stránce právní a žádá, aby ministerská komise, která věc projednává, předložila v tomto směru co nejdříve vládě svůj návrh. V rozpravě promluvilo 8 řečníků, z nichž někteří se připojili k požadavku rozpočtového zpravodaje ve věci úpravy platů smluvních zaměstnanců ČTK. Předseda vlády ujistil pak, že věc bude vyřízena a provedena v rámci peněžní možnosti. K vznesenému dotazu ve věci odvodu přebytků, vykazovaných v rozpočtech státních tiskáren a úředních novin, nutno zdůrazniti, že přebytky těchto podniků odvádějí se státní pokladně. U státních tiskáren jest z vykázaného čistého zisku dotován všeobecný reservní fond, utvořený ve smyslu zákonných ustanovení podnikových. Schodek podniku ČTK hradí státní pokladna. |
|
K námětům, dotazům a připomínkám ve specielní debatě Rozprava o rozpočtu. předneseným odpověděl předseda vlády, který v obsáhlém exposé dotkl se vývodů jednotlivých řečníků a podal výklad o politických a hospodářských zřetelech, které vláda uplatňuje při sestavování rozpočtu. Zmínil se také velmi obšírně o činnosti komise pro zhospodárnění veřejné správy za rok 1933.
|
Kapitola 4. Ministerstvo zahraničních věd. |
|
|
Snížení rozpočtu. |
Potřeba ministerstva zahraničních věcí pro rok 1934 činí |
|
Kč 122, 254. 600, t. j. o Kč 2, 433. 600 méně než v r. 1933. Příjmy jsou preliminovány celkovou částkou Kč 6, 080. 000, t. j. o Kč 4, 000. 000 níže než na rok 1933. |
|
|
Úspory a nové úkoly. |
V rozpočtovém výboru bylo zpravodajem zdůrazněno, |
|
že rozpočet ministerstva zahraničních věcí poklesl během tří uplynulých let zhruba ze 170 milionů na 122 miliony, t. j. přibližně o třetinu. Již z tohoto srovnání je patrno, že ministerstvo zahraničních věcí pracovalo systematicky od r. 1931 na omezení svých potřeb, aby přizpůsobilo požadované úvěry změněným hospodářským poměrům. Ačkoli úvěr ministerstva zahraničních věcí klesl již na hranici, kterou lze sotva ještě snižovati, musí ministerstvo zahraničních věcí nalézti ve svých úvěrech potřebnou úhradu na odzbrojovací konferenci a na případně vyšší příspěvek republiky Československé Společnosti Národů. Na výši příspěvku mají vliv různé skutečnosti, jež nelze při sdělávání rozpočtu předvídati, neboť rozpočet Společnosti Národů se sestavuje teprve v podzimním zasedání S. N. v běžném roce. Ministerstvo zahraničních věcí sestavuje svůj rozpočet vždy podle skutečně očekávaných výdajů a snaží se, aby i při sníženém úvěru udrželo zahraniční službu na dosavadní výši a výkonnosti a dále, aby zdolalo tlak nových poměrů politických a hospodářských, které kladou na zahraniční službu mimořádné požadavky. |
|
|
Činnost. |
Zpravodaj zmínil se o jednotlivých úsporných sníženích vý- |
|
dajů a o činnosti ministerstva zahraničních věcí na poli politickém, hospodářském, administrativním, sociálním a kulturním. Při podrobné rozpravě zabývala se většina řečníků - vedle dotazů konkrétních - hlavně otázkami politickými a hospodářskými, zejména pokud jde o otázky obchodní politiky související s dnešní krisí, dále o otázky propagandy a bezpečnosti státu a konečně o aktuální otázku modu vivendi. |
|
|
Vyklad ministra zahraničních věcí. |
Ministr zahraničních věcí pojednal poté ve svém výkladu obšírně o všech zásadních otázkách naší zahraniční po- |
|
litiky. Dotkl se zejména propagandy, pokud ji provádí ministerstvo zahraničních věcí, dále modu vivendi a přítomného stavu jednaní s Vatikánem a konečně naší obchodní politiky jakož i obchodní politiky malodohodové. Nastínil, kterak československá zahraniční politika je důsledně vedena od počátku snahou dohodnouti se s Maďarskem a Rakouskem, udržeti dobrý poměr s Německem, pracovati ve Svazu Národů směrem upřímné politiky pacifistické, dostáti našim povinnostem před mezinárodním forem ve věci menšin - stručně řečeno: pracovati na znormalisování poměrů v Evropě. Vedle této politiky bylo vytvořeno spojenectví malodohodové, spojenectví s Francií a spolupráce s Polskem. Základnou československé zahraniční politiky jest tedy politika dorozumění a míru a na druhé straně práce o skutečnou obranu státu. Dbá se s největším úsilím o to, abychom nebyli překvapeni něčím, co by mohlo naše zájmy jakýmkoli způsobem zle poškoditi. |
|