Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období.

9. zasedání.

2370. Vládní návrh,

kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu

obchodní a plavební smlouva mezi republikou Československou a královstvím Bulharským, podepsaná dne 29. srpna 1933.

Návrh usnesení.

Národní shromáždění republiky československé souhlasí s obchodní a plavební smlouvou mezi republikou československou a královstvím Bulharským, podepsanou dne 29. srpna 1933.

Důvodová zpráva.

Obchodně politický poměr mezi republikou československou a Bulharskem spočívá dosud na prozatímní úpravě obchodních styků, která byla sjednána výměnou not ze 16. října 1925 a která byla uvedena v platnost s účinností od 6. listopadu 1925 vládní vyhláškou ze dne 4. listopadu 1925 č. 226 Sb. z. a n. Pro vzájemné obchodní styky platí podle této úpravy zásada nejvyšších výhod.

Bulharská vláda již před delší dobou vyslovila přání, aby vzpomenuté styky byly nově upraveny řádnou obchodní smlouvou, jež by obsahovala také ustanovení celnětarifní povahy, československá vláda nebyla zásadně proti takové úpravě, ale pokládala za účelné vyčkati, jaký směr bude sledovati bulharská vláda ve své všeobecné obchodní politice a jaké stanovisko zaujmou k němu jiné státy, interesované na vývozy do Bulharska.

Bulharský trh byl pro československé zboží se zřetelem na geografickou polohu a dosavadní obchodní styky poměrně velmi důležitý. To je zřejmo z těchto dat:

Rok	Vývoz do Bulharska v 1000 Kč	Dovoz z Bulharska
1927	147. 918	111. 870
1928	177. 984	77. 580
1929	172. 943	113. 905
1930	93. 469	114. 290
1931	82. 805	101. 474
1932	63. 118	53. 562
1933	l. /I- 31. /VIII. 9. 560	42. 627

Pro vývoz československých výrobků do Bulharska přicházely v úvahu, hlavně tyto skupiny zboží:

	1929	1930	1931 v 1000 Kč	1932	1933 I. -VII.
bavlněné příze a látky	51. 545	18. 234	23. 804	21. 815	3. 475
len, konopí, juta a zboží	6. 344	2. 782	2. 570	3. 585	389
vlněná příze a zboží	13. 811	6. 515	7. 677	2. 163	383
papír a papírové zboží	8. 243	7. 532	8. 112	7. 546	395
sklo a skleněné zboží	8. 883	4. 288	5. 447	5. 927	784
železo a železné zboží	40. 812	19. 580	14. 383	5. 082	530
stroje a přístroje	13. 915	9. 923	3. 564	2. 817	374
elektrické stroje a přístroje	2. 895	2. 358	2. 285	2. 259	255
Z Bulharska se pak dovážely hlavně		tyto druhy	zboží:
	1929	1930	1931 v 1000 Kč	1932	1933 L- VII.
tabák	94. 918	97. 626	44. 059	17. 229	19. 594
obilí (kukuřice)	7. 834	3. 422	42. 722	27. 583	17. 666
ovoce, zelenina	1. 099	3. 184	2. 554	1. 842	640
výrobky živočišné	7. 824	8. 894	6. 328	2. 979	3. 360
odpadky	985	863	4. 109	3. 410	170

Z obou hořejších přehledů je patrno, že pokračující hospodářskou depresí, zvláště v zemědělských státech střední Evropy, utrpěl československý vývoz velmi značně. Bylo proto snahou československé vlády, aby se podle možnosti vhodnou obchodněpolitickou úpravou poměry zlepšily. Když pak Bulharsko podobně jako jiné státy sáhlo - hlavně z důvodů ochrany měny k regulaci dovozu měnovými opatřeními a povolovacím řízením, bylo nutno, aby se obě Národní banky dohodly o úpravě platebního styku při dovozu mezi oběma státy. To se stalo výměnou dopisů ze dne 29. listopadu 1932 a 7. prosince 1932, které byly doplněny další výměnou dopisů ze dne 31, května 1933, 9. června 1933 a 10. června 1933. Touto dohodou Národních bank bylo postaráno spíše jen o technickou úpravu. Materielně byla zachována na obou stranách autonomie v devisovém resp. povolovacím řízení.

Takový stav přirozeně nemohl působiti příznivě. Proto, když po sjednání obchodní smlouvy (celné-tarifní) mezi Bulharskem a Německem, bulharská vláda znovu navrhla sjednáni řádné obchodní smlouvy, jež by obsahovala i předpisy materielní povahy pro úpravu dovozu, projevila československá vláda ochotu k jednání. Došlo k němu v létě tohoto roku a výsledkem jeho je předkládaná obchodní a plavební smlouva ze dne 29. srpna t. r.

Smlouva se skládá ze všeobecné části, dvou celně-tarifních příloh a přílohy upravující některé otázky veterinární.

Všeobecná část upravuje právní postavení příslušníků obou států (osob fysických i právních), pokud jde o usazování, pobyt, výkon povolání, ochranu jejich právních zájmů, zdanění (čl. I. -VII. ). Pro zboží obou států je stipulována ochrana označení původu (čl. VIII. ), zásada paritního zdanění (čl. IX. ), nakládání podle zásady nejvyšších výhod (čl. X. -XI. ), z níž ustanoveny jsou výjimky (v čl. XII. ), pro pohraniční styk, pro celní unii, pro multilaterální úmluvy a pro výjimečné úmluvy, které by jedna strana sjednala pro zemědělské výrobky s některým ze středoevropských států k dosažení užší hospodářské spolupráce. Dále je sjednán zvláštní režim pro dočasný a zpětný dovoz zboží (čl. XIV. -XVII. ). Ve vzájemném styku mají se aplikovati některé multilaterální mezinárodní úmluvy (čl. XVIII. a XX. ). Pro vzájemnou výměnu zboží platí volnost do- vozu, z níž jsou stipulovány t. zv. klasické výjimky; mimo to si obě strany vyhrazují, že mohou za mimořádných okolností zachovati nebo zavésti pro určité druhy zboží zákazy nebo omezení do vozu a vývozu, o čemž se mají dohodnouti (čl. XIX. a závěrečný protokol k němu). Obě vlády se zároveň dohodly o administrativní úpravě otázek sem spadajících.

Pro určité druhy zboží byla dohodnuta cla a to pro toto bulharské zboží (v příl. A): proso, vinné hrozny, ořechy, švestky čerstvé a sušené (v určitém balení), ovocný rmut, různé druhy semen, kožišiny a kůže, měchýře a střeva, víno v sudech, sýr kaška-

val, škumpinové listy, hedvábné zámotky, pšeničné otruby a vyloužené řepné řízky. U všech těchto druhů zboží jde o vazbu smluvních cel, po případě o jejich aplikaci, pokud jí ještě nebylo. Kromě toho je sjednáno (v závěrečném protokolu k příl. A), že pšenice a kukuřice, pocházející a přicházející z Bulharska, bude požívati při svém dovozu do republiky československé práv a výsad, které by republika československá poskytla výjimečnou smlouvou k dosažení užší hospodářské spolupráce s některým zemědělským státem střední Evropy podle čl. XII. pro pšenici nebo kukuřici.

československo získalo naproti tomu slevu resp. vazbu cel pro určité své výrobky. Kdyby došlo k aplikaci zmíněných práv a výsad na bulharskou pšenici a kukuřici, budou určité poskytnuté celní koncese prohloubeny resp. nové poskytnuty (v příl. B označeny jsou písmenem P). V příloze B upraveny jsou podle těchto zásad celní sazby pro toto československé

zboží: chmel, pivovarskou smůlu, zinkovou bělobu, obkládačky a dlaždice, porculánové zboží, tabulové a okenní sklo, láhve, skleněné zboží výslovně nejmenované, balící papír, obuv z kůže a kaučuku, tkaniny z bavlny, lnu, konopí nebo ramié, mužské prádlo, železný drát, zboží ze železného plechu, plechy z mědi. Kromě toho byly získány tarifikačními poznámkami další celně-tarifní výhody a to pro: pytle, konfekci, t. zv. Fourcaultovo sklo, skleněné zboží.

Pokud jde o svrchu vzpomenuté veterinární otázky, bylo by říci toto: Přílohou C upravuje se dovoz hlavně hus, kachen, drůbeže (čl. I. ), vepřového masa, syrového a škvařeného sádla a masných výrobků (čl. II. ) některých zvířecích surovin a živočišných výrobků (čl. III. ). Příloha má podrobná ustanovení, jaké předpisy musí se zachovávati, aby byl dovoz jmenovaného zboží připuštěn.

Vláda předkládajíc tento návrh oběma sněmovnám Národního shromáždění projevu je po stránce formální přání, aby tato předloha byla projednána v poslanecké sněmovně výborem zahraničním a výborem živnostenskoobchodním, v senátě pak výborem zahraničním a národohospodářským.

Text dodatkové dohody předkládá se v originálním znění francouzském s českým překladem.

V Praze, dne 6. listopadu 1933.

Předseda vlády: J. Malypetr v. r.

Traité de commerce et de navigation

entre la République Tchécoslovaque

et le Royaume de Bulgarie.

Le Président de la République Tchécoslovaque et Sa Majesté le Roi des Bulgares ont résolu, afin de faciliter et de développer les relations commerciales entre la République Tchécoslovaque et le Royaume de Bulgarie, de conclure un traité de commerce et ont nommé pour leurs plénipotentiaires, savoir:

Le Président de la République Tchéco slovaque:

M. le Dr. J. Friedmann,

Envoyé Extraordinaire et Ministre Plénipotentiaire au Ministère des Affaires Etrangères,

Sa Majesté le Roi des Bulgares Boris III.:

M. Constantin Watchoff,

Directeur des Affaires Consulaires et Economiques au Ministère des Affaires Etrangères,

lesquels, après s'être communiqué leurs pleinspouvoirs respectifs, trouvés en bonne et due forme, sont convenus des articles suivants:

Article I.

Les ressortissants de l'une des Parties Contractantes jouiront sur le territoire de l'autre Partie, en ce qui concerne l'exercice du commerce, de l'industrie, de la navigation ou de toute autre profession, des mêmes droits, privilèges et faveurs de toute sorte qui sont ou seront accordés aux ressortissants de la nation la plus favorisée.

Les ressortissants de l'une des Parties Contractantes auront le droit, en observant les lois et règlements du Pays, entrer librement, voyager, séjourner et s'établir sur le territoire de l'Autre ainsi que l'abandonner librement en tout temps, sans être soumis à des restrictions, de quelque nature qu'elles soient, autres que celles auxquelles seraient soumis les ressortissants de la nation la plus favorisée. Ils auront, en se conformant aux lois

(Překlad. )

Obchodní a plavební smlouva

mezi republikou československou

a královstvím Bulharským.

President republiky československé & Jeho Veličenstvo Král Bulharský rozhodl se sjednati k usnadnění a roživoji obchodních styků mezi republikou československou a královstvím Bulharským obchodní smlouvu a jmenovali svými plnomocníky:

President republiky československé:

pana Dra J. Friedmanna,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra v ministerstvu zahraničních věcí,

Jeho Veličenstvo Král Bulharský Boris III.:

pana Konstantina Vačova,

ředitele konsulámího a národohospodářského odboru v ministerstvu zahraničních věcí,

kteří shledavše své moci v dobré a náležité formě, shodli se na těchto článcích:

článek I.

Příslušníci jedné smluvní strany budou požívati na území druhé strany, pokud jde o provozování obchodu, živnosti, plavby nebo jakéhokoliv jiného zaměstnání, týchž práv, výsad a výhod všeho druhu, jaké jsou nebo budou přiznány příslušníkům státu požívajícího nejvyšších výhod.

Příslušníci jedné smluvní strany budou míti právo, budou-li dbáti zákonů a nařízení státu, volně vstupovati na území druhé strany, tam cestovati, se zdržovati i se usazovati, jakož i je v každé době volně opustiti, aniž budou podrobeni jiným omezením kteréhokoliv druhu nežli těm, jimž budou podrobeni příslušníci státu požívajícího nejvyšších výhod. Budou míti, podrobujíce se zákonům a nařízením státu, úplnou svobodu provozovati

et règlements du Pays, la pleine liberté d'exercer tout métier ou profession dont l'exercice n'est ou ne serait pas, suivant la loi, réservé aux nationaux.

Ils auront le droit d'acquérir, de posséder, d'affermer et d'aliéner toutes-espèces de biens mobiliers ou immobiliers, à moins que les lois du Pays ne disposent pas autrement.

Aucune mesure de limitation, de disposition, de restriction ou d'expropriation pour cause d'utilité publique ou d'intérêt général affectant la propriété ou l'usage des biens, droits ou intérêts des ressortissants de l'une des deux Parties Contractantes ne pourra être prise par l'autre Partie qui ne soit applicable dans les mêmes conditions aux biens, droits ou intérêts de ses nationaux.

Chacune des Parties Contractantes se réserve le droit d'interdire, par mesure individuelle, soit à la suite d'une sentence légale, soit d'après les lois et règlements sur la mendicité, la police sanitaire où des mœurs, ainsi que sur la police concernant la sûreté intérieure ou extérieure de l'Etat, aux ressortissants de l'autre Partie de s'établir ou de séjourner sur son territoire. Dans un cas pareil, l'expulsion ne doit pas être motivée par le manque de logements ou par le chômage.

Article II.

Les ressortissants de chacune des Parties Contractantes auront le droit d'ester en justice et auront accès libre auprès des autorités de l'autre Partie Contractante. Ils pourront se servir pour la sauvegarde de leurs intérêts d'avocats ou de mandataires choisis par eux-mêmes, sans être soumis à d'autres restrictions que celles prévues par les lois et règlements en vigueur sur le territoire respectif et seront traités sous tous les rapports de la même manière que les ressortissants d'un autre Etat quelconque.

Article III.

Les ressortissants de l'une des Parties Contractantes jouiront, sur le territoire de l'autre Partie, pour leur personne ainsi que pour leurs biens, droits et intérêts, en ce qui concerne les charges (impôts et droits), taxes, en tant qu'elles sont assimilables à des impôts, ou autres semblables contributions, sous tous les rapports, du même traitement et de la même protection auprès des autorités et juridictions fiscales que les nationaux ou les ressortissants de la nation la plus favorisée.

všechna řemesla nebo zaměstnání, jichž výkon není nebo nebude podle zákona vyhrazen vlastním příslušníkům.

Budou míti právo nabývati movitý a nemovitý majetek všeho druhu, držeti jej, pronajímati a zcizovati, pokud zákony státu nestanoví jinak.

žádná smluvní strana neučiní opatření, postihující vlastnictví nebo užívání statků, práv nebo zájmů příslušníků druhé strany, co do omezení, nakládání, zúžení nebo vyvlastnění z důvodu obecného prospěchu nebo všeobecného zájmu, jestliže by za stejných podmínek nepodrobovála týmž opatřením statky, práva nebo zájmy vlastních příslušníků.

Každá smluvní strana vyhrazuje si právo zakázati individuelními opatřeními buď v důsledku soudních rozsudků nebo podle zákonů a nařízení o žebrotě, o policii zdravotní a mravnostní, jakož i o policii, týkající se vnitřní nebo vnější bezpečnosti státu, příslušníkům druhé strany usaditi se nebo zdržovati se na jejím území. V podobném případě vypovězení nesmí býti odůvodněno bytovou nouzí nebo nezaměstnaností.

Článek II.

Příslušníci každé smluvní strany budou míti právo vystupovati před soudy a budou míti volný přístup k úřadům druhé smluvní strany. Budou moci používati k hájení svých zájmů advokátů a zmocněnců, jež si sami zvolí, aniž budou podléhati jiným omezením než oněm, která jsou ustanovena, zákony a nařízeními v dotyčném území a bude se s nimi nakládati v každém ohledu stejně jako s příslušníky kteréhokoli jiného státu.

Článek III.

Příslušníci jediné smluvní strany budou požívati na území druhé strany pokud jde o jejich osoby jakož i jejich majetek, jejich práva a zájmy, v oboru břemen (daní a poplatků), dávek, pokud mají povahu daní, nebo jiných podobných dávek, v každém ohledu téhož nakládání a téže ochrany před úřady a fiskální pravomocí jako vlastní příslušníci nebo příslušníci státu požívajícího nejvyšších výhod.

Article IV.

1. Les ressortissants de chacune des Parties Contractantes seront exempts, sur le territoire de l'Autre, de tout service militaire dans la force armée, ainsi que de toute contribution imposée en compensation du service militaire personnel et d'autre part, ils ne seront nullement empêchés de remplir leurs devoirs militaires dans leur propre Pays.

2. Ils ne seront astreints en temps de paix et en temps de guerre qu'aux prestations et réquisitions militaires imposées aux nationaux dans la même mesure et d'après les mêmes principes que ces derniers.

3. Ils seront également exempts de toute fonction officielle obligatoire judiciaire, administrative ou municipale, à l'exception de celle de la tutelle (curatelle) sur leurs nationaux.

Article V.

1. Sans préjudice aux autres avantages résultant de la clause de la nation la plus favorisée, les négociants, fabricants ou autres industriels de l'un des deux Pays qui prouveront, par la présentation d'une carte de légitimation industrielle délivrée par les autorités compétentes de leur Pays, qu'ils y sont légalement autorisés à exercer leur commerce ou leur industrie et qu'ils y payent les taxes et impôts établis par la loi, auront le droit, soit personnellement, soit par des voyageurs à leur service, de faire des achats dans le ter-  ritoire de l'autre Partie Contractante chez les négociants ou producteurs ou dans les locaux de vente publique.

2. Ils pourront aussi prendre des commandes, même sur échantillons, chez les négociants ou autres personnes qui, pour leur commerce ou leur industrie, utilisent des marchandises correspondantes à des échantillons. Ni dans un Pays, ni clans l'autre ils ne seront soumis, à ce titre, au payement d'une taxe spéciale.

3. Les dispositions ci-dessus ne s'appliquent pas aux industries ambulantes, au colportage et à la recherche de commandes chez les personnes n'exerçant ni industrie, ni commerce et les Parties Contractantes se réservent, à cet égard, l'entière liberté de leur législation.

4. Les voyageurs de commerce de chacune des Parties Contractantes, munis d'une carte de légitimation délivrée par les autorités de leur Pays respectif, auront le droit d'avoir avec eux des échantillons ou des modèles, mais non des marchandises.

článek IV.

1. Příslušníci každé smluvní strany budou osvobozeni na území druhé strany od jakékoli vojenské služby v branné moci, jakož i ód jakékoliv dávky, ukládané náhradou za osobní vojenskou službu, a naopak nebude se jim nijak brániti, aby dostáli své vojenské povinností ve vlastním státě.

2. V míru i za války nebudou povinni k jiným vojenským plněním a rekvisicím, leč k těm, které se ukládají vlastním příslušníkům, a to v téže míře a podle stejných zásad jako těmto.

3. Rovněž budou osvobozeni od jakékoli závazné úřední činnosti soudní, správní nebo obecní, vyjma poručenství (opatrovnictví) nad příslušníky svého státu.

Článek V.

1. Bez újmy jiných výhod vyplývajících z doložky o nejvyšších výhodách budou obchodníci, továrníci nebo jiní živnostníci jednoho z obou států, kteří prokáží předložením živnostenské legitimace, vydané příslušnými úřady jejich státu, že jsou tam podle zákona oprávněni provozovati svůj obchod nebo svoji živnost a že tam platí daně a dávky stanovené zákonem, míti právo buď osobně nebo cestujícími, kteří jsou v jejich službách, na území druhé smluvní strany nakupovati zboží u obchodníků nebo výrobců nebo ve veřejných prodejnách.

2. Rovněž budou moci přijímati zakázky, i podle vzorků, od obchodníků nebo jiných osob, které pro svůj obchod nebo svoji živnost používají zboží odpovídajícího vzorkům. Ani v jednom, ani ve druhém státě nebudou z toho důvodu povinni platiti zvláštní dávku.

3. Tato ustanovení se nevztahují na živnosti kočovné, podomní obchod a vyhledávání zakázek u osob, které neprovozují ani živnosti ani obchodu a smluvní strany si vyhrazují v tomto oboru úplnou volnost svého zákonodárství.

4. Obchodní cestující každé smluvní strany opatření živnostenským listem (legitimací), vydaným příslušnými úřady jejich státu, jsou oprávněni míti s sebou vzorky nebo modely, nikoliv však zboží.

5. Smluvní strany si vzájemně oznámí úřady, které jsou pověřeny vydáváním živnostenských listů (legitimací), jakož i kterými ustanoveními se mají říditi cestující při výkonu obchodu.

6. Pokud jde o živnostenské listy (legitimace) pro obchodní cestující, jakož i o postup, kterého se má používati pro vzorky nebo modely, smluvní strany budou se říditi ustanoveními Mezinárodní úmluvy o zjednodušení celních formalit, sjednané v Ženevě dne 3. listopadu 1923.

článek VI.

S příslušníky jedné ze smluvních stran, kteří se ubírají na veletrhy a trhy na území druhé strany, aby tam obchodovali, bude se vzájemně zacházeti, kromě opačných zákonných ustanovení a předpisů týkajících se živností kočovných, jako s příslušníky vlastními, mohou-li předložiti legitimaci padle vzoru uvedeného v Mezinárodní úmluvě o zjednodušení celních formalit, sjednané v Ženevě dne 3. listopadu 1923.

Článek VIL

1. Společnosti obchodmí, průmyslové, peněžní, pojišťovací, dopravní a přepravní,

mající své sídlo na území jedné smluvní strany a které jsou ustaveny na podkladě zákonodárství tohoto státu, budou uznány za ustavené po právu na území druhého státu. Mohou tam vystupovati před soudy buď jako žalobci nebo žalovaní a budou míti volný a snadný přístup k úřadům druhé smluvní strany. Zákonitost jejich ustavení a jejich způsobilost vystupovati před soudy budou posuzovány podle zákona jejich země původu.

2. Připuštění těchto společností k výkonu obchodu nebo obvyklé živnosti na území druhé smluvní strany bude upraveno zákony a ustanoveními, které jsou nebo budou v platnosti na tomto území. S těmito společnostmi bude se nakládati v každém oboru jako se společnostmi státu požívajícího nejvyšších výhod.

3. Příslušníci jedné smluvní strany budou požívati na území druhé strany, pokud jde o zřizování společností uvedených v prvém odstavci, týchž práv a výhod, jaké budou přiznány příslušníkům státu požívajícího něj-

5. Les Parties Contractantes se donneront réciproquement connaissance des autorités chargées de délivrer les cartes de légitimation, ainsi que des dispositions auxquelles ces voyageurs doivent se conformer dans l'exercice de leur commerce.

6. En ce qui concerne les cartes de légitimation pour les voyageurs de commerce, ainsi que le régime à appliquer aux échantillons ou aux modèles, les Parties Contractantes devront se conformer aux stipulations de la Convention internationale pour la simplification des formalités douanières, conclue à Genève le 3 novembre 1923.

Article VI.

Les ressortissants de l'une des Parties Contractantes se rendant aux foires et marchés sur le territoire de l'autre à l'effet d'y exercer le commerce seront réciproquement traités, sauf les dispositions contraires des lois et règlements concernant les industries ambulantes, comme les nationaux s'ils peuvent présenter une carte d'identité conforme au modèle figurant dans la Convention internationale pour la simplification des formalités douanières, signée à Genève le 3 novembre 1923.

Article VII

1. Les sociétés commerciales, industrielles, financières, d'assurances, de communications et de transports ayant leur siège social sur le territoire de l'une des Parties Contractantes et qui sont constituées en vertu des lois de ce Pays seront reconnues légales dans le territoire de l'Autre. Elles y pourront ester en justice soit pour intenter une action, soit pour défendre, et auront libre et facile accès auprès des autorités de l'autre Partie Contractante. La légalité de leur constitution et leur capacité d'ester en justice seront appréciées d'après la loi de leur Pays d'origine.

2. L'admission desdites sociétés à l'exercice de leur commerce ou de leur industrie habituelle sur le territoire de l'autre Partie Contractante sera réglée par les lois et dispositions qui sont ou seraient en vigueur sur ce territoire. Lesdites sociétés jouiront à tous égards du traitement accordé aux sociétés de la nation la plus favorisée.

3. Les ressortissants de l'une des Parties Contractantes jouiront sur le territoire de l'autre Partie, en ce qui concerne l'établissement des sociétés visées dans le premier alinéa, des mêmes droits et avantages qui se-

ront accordés aux ressortissants de la nation la plus favorisée.

Article VIII.

1. Chacune des Parties Contractantes assurera suivant ses lois et règlements en vigueur une protection effective aux produits naturels ou fabriqués, originaires de l'autre Partie Contractante, contre la concurrence déloyale dans les tractations commerciales, notamment en réprimant et en prohibant par la saisie ou par toute autre sanction appropriée l'importation, l'entreposage et l'exportation, ainsi que la fabrication, la circulation, la vente et la mise en vente à l'intérieur de tous produits portant sur eux-mêmes ou sur leur conditionnement immédiat ou sur leur emballage extérieur des marques, noms, inscriptions ou signes quelconques comportant directement ou indirectement de fausses indications sur l'origine, l'espèce, la nature ou les qualités spécifiques de ces produits ou marchandises.

2. Chacune des Parties Contractantes s'engage à prendre toutes mesures nécessaires, en vue de réprimer sur son territoire, l'emploi abusif des indications sur l'origine, notamment en ce qui concerne la bière; les eaux minérales et les produits des eaux minérales, pourvu que ces indications soient dûment protégées par l'autre Partie Contractante et aient été notifiées par Elle.

La notification ci-dessus prévue devra préciser notamment les dispositions des lois et des règlements respectifs de ce Pays, constatant le droit aux indications sur l'origine.

Sont considérées comme employées abusivement les indications sur l'origine de l'un des deux Pays, lorsqu'elles sont appliquées à des produits auxquels les dispositions légales de ce Pays en refusent le bénéfice.

3. Ne pourront être mis dans le commerce en Bulgarie sous la dénomination des « houblons tchécoslovaques », notamment sous les appellations « houblons de Bohême » (« houblon de žatec », « houblon de Roudnice », « houblon d'Ûsték », « houblon de Dubá »), « houblons de Moravie » (« houblon de Trsice ») que les houblons munis de marquage et accompagnés du certificat de vérification de l'un des offices publiques tchécoslovaques de marquage, conformément aux prescriptions législatives concernant l'indication sur l'origine du houblon en vigueur dans la République Tchécoslovaque. Ces houblons doivent, en outre, être dans l'emballage original, c'est-à-dire dans l'emballage portant l'indication sur l'origine, le cachet et le plomb, conformément aux dites prescriptions tchécoslovaques.

vyšších výhod.

Článek VIII.

1. Každá smluvní strana zajistí podle svých platných zákonů a nařízení účinnou ochranu zemským plodinám nebo výrobkům pocházejícím z druhé smluvní strany proti nekalé soutěži při obchodních jednáních, zejména potlačujíc a zamezujíc zabavením nebo všemi jinými vhodnými trestními opatřeními dovoz, uložení a vývoz, jakož i výrobu, oběh, prodej a uvádění do prodeje uvnitř země všech výrobků, opatřených přímo nebo na jejich bezprostřední úpravě nebo vnějším obalu známkami, jmény, nápisy nebo jakýmikoliv označeními, směřujícími přímo nebo nepřímo k nesprávnému označení původu, druhu, podstaty neb zvláštních vlastností těchto výrobků nebo zboží.

2. Každá smluvní strana se zavazuje, že učiní veškerá nutná opatření, aby potlačila na svém území nesprávné používání označování původu, zejména pokud, jde o pivo, minerální vody a výrobky z minerálních vod, pokud druhá smluvní strana tato označení řádně chrání a je oznámila.

Výše uvedené oznámení musí zvláště určiti ustanovení příslušných zákonů a předpisů tohoto státu, stanovící oprávnění k označení původu.

Pokládají se za nesprávně používaná označení původu jednoho z obou států, jsou-li použita pro výrobky, jimž zákonná ustanovení tohoto státu upírají této výhody.

3. Pod názvem československý chmel, zvláště pod pojmenováním "český chmel" ("žatecký chmel", "Roudnický chmel", "Ústecký chmel", "Dubský chmel"), "Moravský chmel" ("Tršický chmel") smí se uváděti v Bulharsku do oběhu jen chmel známkovaný a provázený ověřovací listinou některé veřejné československé známkovny podle zákonitých předpisů o označování původu chmele, platných v republice československé. Mimo to musí býti takový chmel v původním plnění, t. j. v obalu, opatřeném označením původu, pečetí a plombou podle zmíněných československých předpisů.