Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.
III. volební období.
9. zasedání.
2369.
Odpovědi:
I. min. soc. péče a min. Školství a nár. osvěty na interp. posl. Hrušovského a druhů ve věci vydávání církevních matričních výkazů k účelům udělování státní starobní podpory (tisk 440/VI),
II. vlády na interp. posl. Sladkého, inž. Záhorského, Pedimanové-Klosové, Langra a druhů ve věci jmenování vysokoškolských profesorů na filosofické fakultě Masarykovy university v Brně (tisk 2204/VII),
III. min. veřejných prací na nterp. posl. Stejskala a druhů o nutných pracech na okrese hořickém (tisk 1060/V),
IV. min. zemědělství a min. obchodu, průmyslu a živností na iterp. posl. Wagnera a druhů o výkladu práva čepovati víno pod věchýtkem (tisk 2249/III),
V. min. spravedlnosti na nterp. posl. Babela, Kuhnové, Russa a soudr. o nezákonitém trvání vazby soudruhů Broschka, Korbela, Witta a Jirausche ve vězení litoměřického kraijsikého soudu (tisk 2279),
VI. min. sociální péče na interp. posl. O. Horpynky a druhů o zřízení expositury rozhodčího soudu pražskě Dělnické úrazové pojišťovny v Mostě (tisk 274/I),
VII. min. veřejných prací na interp. posl. dra J. Keibla a druhů, že se při obnově budovy státní pošty v Děčíně a při náhradní stavbě nového řetězového mostu v Děčíně nezaměstnávají němečtí dělníci (tisk 2308/VII),
VIII. min. vnitra na interp. posl. dra Keibla a druhů o opětovném neoprávněném zabavení časopisu "Nordbohmisches Tagblatt" a časopisu »Sudetendeutsche Tageszeitung« děčínskými okresním úřadem (tisk 2319/VI),
IX. min. vnitra na interp. posl. inž. Junga a druhů o provádění censury (tisk 2316/III),
X. vlády na intenp. posl. Simma a druhů o úředních opatřeních proti projevu nezaměstnaných v Jablonci nad Nisou dne 30. ledna 1933 a o strašlivém hospodářském stavu jabloneckého okresu (tisk 2165/VI),
XI. min. školství a národní osvěty na interp. posl. V. Beneše a soudr. o povážlivém jednání okresního školního výboru v Sušici ve věci zástupců školy v místní školní radě v Čepicích (tisk 1483/VI),
XII. min. veřejných prací na interp. posl. Stejskala a druhů o nutnosti provedení rekonstrukčních práci a novostaveb silničních a vodocestných v zastupitelském okresu Rychnov n. Kn. (tisk 938/XII),
XIII. vlády na interp. posl. Stejskala, Hynka a druhů o provádění nouzových investičních prací v oblastech postižených nezaměstnaností na Králověhradecku (tisk 2151/II),
XIV. vlády na interp. posl. Šamalíka a druhů o zmírňování hospodářské krise (tisk 1724/VIII),
XV. min. soc. péče na interp. posl. Štětky a soudr. o poměrech dělnictva Baťových závodů (tisk 1878/VI).
2369/I.
Odpověď
ministra sociální péče a ministra Školství a národní osvěty
na Interpelaci poslance Hrušovského a druhů
ve věci vydávání církevních matričních
výkazů k účelům udělování státní
starobní podpory (tisk 440/VI).
Věc, která jest předmětem interpelace, byla podrobme vyšetřena zemským úřadem v Bratislavě, při čemž bylo zjištěno, že některé farní úřady na Slovensku skutečně s počátku požadovaly od žadatelů o státní starobní podporu poplatky za vydán! matričních dokladů. Někteří ze žadatelů si však na tento postup farních úřadů stěžovali hned po vyhlášení zákona č. 43/1929 Sb. z. a n., načež státní správa učinila opatření, aby případy takové se neopakovaly a upozornila církevní úřady na ustanovení § 10 cit. zákona, podle něhož všechna právní jednáni, úřední úkony a listiny, jichž jest třeba k řízeni o státních starobních podporách, jsou prosty kolků a poplatků.
V Praze dne 7. září 1933.
Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer, v. r.
2369/II.
Odpověď
vlády
na interpelaci
poslanců Václava Sladkého, inž. Jana Zá-
horského, L. Pechmanové-Klosové, Fr.
Langra a druhů
ve věci jmenování vysokoškolských profesorů na filosofické fakultě Masarykovy university v Brně (tisk 2204 VII).
Nelze říci, že by vzhledem k počtu systemisovaných stolic a počtu posluchačů na jednotlivých filosofických fakultách v republice Československé byla brněnská filosofická fakulta nějak opomíjena. V studijním roce 1932/33 bylo na filosofické fakultě Karlovy university v Praze při 1. 427 posluchačích systemdsováno 44 řádných a 10 mimořádných stolic, na filosofické fakultě německé university v Praze při 714 posluchačích 25 řádných a 6 mimořádných stolic, na filosofické fakultě university Komenského v Bratislavě při 285 posluchačích 16 řádných a 7 mimořádných stolic a na filosofické fakultě Masarykovy university v Brně při 373 posluchačích 22 řádné a 4 mimořádné stolice.
Do roku 1931 byly na této fakultě všechny stolice obsazeny; teprve v roce 1931 uprázdnila se úmrtím profesora Hoppeho stolice filosofie, v roce 1932 se uprázdnila stolice francouzštiny odchodem profesora Tietze na Karlovu universitu v Praze a v lednu 1933 se uprázdnila třetí stolice pomocných věd historických úmrtím profesora Hrubého.
Jsou-li teprve nyní z 26 systemisovaných stolic pouze tři stolice neobsazeny, není tento poměr nikterak nepříznivý za dnešních poměrů vzhledem k počtu neobsazených stolic na jiných fakultách.
Při stavu tří neobsazených stolic podala filosofická fakulta Masarykovy university v Brně celkem 5 návrhů, a to tři návrhy na jmenování mi-
mořádných profesorů a dva návrhy na ustanovení profesorů smluvních. Nebylo však zřejmo, které návrhy považuje profesorský sbor za nejnutnější, ač z uvedených pěti návrhů jsou tolko tři uskutečnitelné. Mezd těmito návrhy jest též návrh na jmenování druhého profesora pedagogiky, který bylo těžko považovati za nutný, poněvadž na ostatních filosofických fakultách, ba i na největší, pražské filosofické fakultě Karlovy university, jest obsazena toliko jedna stolice tohoto oboru. Pokud se týká stolice filosofie, jest navržený kandidát, který jest jinak úředníkem knihovny v Brně, pro suplování stolice filosofie na filosofické fakultě v Brně plně uvolněn, takže dosavadním neobsazením této stolice nebyl rašen učební provoz.
V Praze dne 31. října 1933.
Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.
2369/III.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslance J. Stejskala
a druhů
o nutných pracech na okrese hořickém (tisk 1060/V).
Po dohodě s ministerstvy, jichž předmětná interpelace se v některých bodech dotýká, odpovídám tímto:
Ad I/a: Dílčí úprava Bystřice v Jeřicích se schváleným rozpočtem 800. 000 Kč (i na práce odvodňovací) provede se jako stavba země České podle usnesení zemského výboru ze dne 27. dubna 1932, kterým byl také povolen zemský příspěvek. Příspěvek obce Jeřic musí býtí složen k disposici země ještě před zadáním stavby. Ministerstvo zemědělství povolilo v r. 1932 příspěvek z fondu pro vodohospodářské meliorace a nyní se ještě jedná s ministerstvem financí o jeho zvýšení. Zemským úřadem v Praze byla již provedena veřejná soutěž na zadání stavby podnikateli a bude v nejbližší době o tomto zadáni rozhodnuto. Ve stavebním programu pro r. 1933 bylo na stavbu pamatováno částkou 300. 000 Kč.
A, d 1/b: V r. 1925-1930 provedlo vodní družstvo pro Lázně Bělohrad a okolí úpravu Javorky od Prostřední Nové Vsi až do Mezihoří v délce 7. 4 km a dílčí úpravu v Ostroměři v délce 1. 4 km. Nyní pokračuje vodní družstvo v provádění úpravy nad Prostřední Novou Vsí a je pro ni v letošním stavebním programu zařazena částka l mil. Kč.
Na úpravu Javorky v Sobčicích nebyl dosud v ministerstvu zemědělství předložen žádný projekt ke schválení a subvencování. Pouze v r. 1928 předsednictvo zemědělské rady předložilo ministerstvu zemědělství zprávu o výsledku šetření na Javorce, vykonaného tehdejší technickou kanceláří zemědělské rady, v níž byla označena potřeba místní úpravy v Sobčicích na délku l km, nad tím korekce dosavadního potočiště až k jezu a konečně přestavba jezu s úpravou nad jezem na délku 500 m. Jest tudíž zapotřebí, aby se obec Sobčice postarala o vypracování potřebného regulačního projektu a o jeho úřední projednání.
Ad I/c Projekt na zahrazení potoka v Podhorním Újezdě byl v r. 1926 místně přezkoušen a podle výsledku tohoto šetření, pak upraven s rozpočtem nákladu cca 420. 000 Kč. Ke schválení a subvenčnímu projednání nemohl bytí projekt dosud předložen, poněvadž se strany místních činitelů (obce a okresu) nebyla ještě splněna podmínka o jejich příspěvkově účasti k nákladu podniku. Jednání se zájemníky, které v tom směru vede zemský úřad, blíží se však k příznivému výsledku, načež bude pak u ministerstva zemědělství zakročeno o schváleni a finanční zajištění stavby.
Pokud se týče požadavku interpelace, která v zájmu všeobecně-zdravotním žádá za urychlené provádění projektovaných a připravovaných vodovodů v Miletíně a Ostroměři se podotýká, že projekt vodovodu pro obec Miletín byl již ministerstvem zemědělství schválen s rozpočtem 1, 250. 000 Kč; příspěvek státního fondu pro vodohospodářské meliorace bude povolen po sjednáni dohody s ministerstvem financí. Ve stavebním programu na r. 1933 je na tuto stavbu pamatováno částkou 625. 000 Kč. Stavba nebyla dosud vypsána.
O projektu vodovodu přes obec Ostroměř není ministerstvu veřejných prací ani ministerstvu zemědělství ničeho známo.
Ad II: Ze staveb okresních silnic uvedených v interpelaci projednalo ministerstvo veřejných prací dosud jen stavby silnice Skála-CeníceŽelkovice. na niž povolilo okresům Dvúr Králové n. /L. a. Nová Páka 30% státní příspěvek, nejvíce však 50. 000 Kč a silnice Kal-Vřesník. na niž byl povolen 50% státní příspěvek, nejvíce však 110. 000 Kč.
Obě tyto silniční stavby isou již dokončeny. Ostatní stavby okrasních silnic Holovousy-Chodovice a Polšť-Jeníkov, uvedené v interpelaci, jsou již postaveny za pomoci zemského příspěvku.
Pokud jde o úpravu okresních silnic v interpelaci uvedených, byl nevolen ze silničního fondu 60% příspěvek na zlepšení okresní silnice MiletínBělohrad. Zároveň byl povolen týž, příspěvek na úseky jiných 3 okresních silnic, a to Nová PakaLázně Bělohrad v Nové Pace. Hořice-MiletínDvůr Králové z Dachova do Miletína a Nová Páka-Lomnice do obce Brodku v celkové délce 15. 620 m do nejvyšší částky 960. 000 Kč.
Dále byla povolena a zadána úprava státní silnice Litomyšl-Jičín-rumburské zřízením betonové vozovky v úsecích km 81. 335-86. 024 v délce 4. 689 m a v km 92. 4-96. 0 v délce 3600 m.
Rovněž na tyto úpravy bude náklad uhrazen z prostředků silničního fondu.
Ad III/a: K tomuto bodu spadajícímu do působnosti ministerstva národní obrany se sděluje, že stavba invalidního asylu v Hořicích byla zahájena počátkem roku 1933, jest již pod střechou a pracuje se na vnitřním zařízení.
Ad III/b; V Hořicích jedná se o stavbu úřední budovy pro okresní soud, finanční úřady, četnictvo a poštovní úřad.
Zemský úřad na popud ministerstva veřejných prací doporučil několik stavenišť. Aby bylo možno posouditi pro stavbu potřebnou plochu, požádána byla příslušná ministerstva o stanoveni stavebního programu.
Ad III/c: Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy povolilo v květnu 1927 na stavbu kanalisace města Hořic v Podkrkonoší statni přísípěvek ve výši 20% stavebního nákladu až do nejvyšší částky 561. 000 Kč. Těmto příspěvek byl udělen mimo jiné též za podmínky, že s vybudováním hlavního sběrače provede se také celá čistící stanice, zaručující řádné vyčištění odpadních vod. Stavba hlavní stoky byla již dokončena. Stavba čistící stanice městem dosud zahájena nebyla, Ježto město Hořice nemá finančních prostředků a vzhledem k tomu zažádalo již město, o zápůjčku z půjčky práce, aby mohlo stavbu provésti.
V Praze dne 24. října 1933.
Ministr veřejných prací: Inž. Dostálek, v. r.
2369/IV (původní znění).
Odpověď
ministra zemědělství a ministra obchodu průmyslu a živností
na interpelaci poslance H. Wagnera a druhů
o výkladu práva čepovati víno pod věchýtkem (tisk 2249/ III).
Předmětem interpelace jest otázka, zda mohou producenti čepovati víno pod věchýtkem i v tom případě, když mají své obytné domy, hospodářské budovy a sklepy nikoliv v katastrální obci. kde mají vinice, nýbrž v obci sousední, odkudž však na svých vinicích hospodaří.
Ministerstvo zemědělství a ministerstvo obchodu majíce na zřeteli dvorský dekret ze dne
14. července 1784, č. 484/V. jsou toho názoru, že výčep od producenta se děje v jeho vlastním domě, ale stále jen v obvodu obce, ve které víno bylo vyrobeno. Místem, kde se víno vyrábí, jest obec, kde jsou trvalá zařízení, pomocí jichž se provádí celý výrobní proces zpracování hroznů na vino.
V tom směru dává se úřadům příslušný pokyn, aby prakse politických úřadů byla jednotná; podotýká se, že otázka tato nebyla dosud předmětem kognice nejvyššího správního soudu, jehož právní názor byl by pro praksi závazným.
V Praze dne 12. října 1933.
Ministr zemědělství: Dr. M. Hodža, v. r.
Ministr obchodu: Dr. Matoušek, v. r.
2369/V (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců Babela, Kuhnové, Russa a soudruhů
o nezákonitém trvání vazby soudruhů
Broschka, Korbela, Witta a Jirausche ve
vězení litoměřického krajského soudu
(tisk 2279).
Trestní řízení proti Rudolfu Wittová a Ludvíku Jirauschovi pro podezření ze zločinu dle § 214 tr. z. a dle § 12 zák. na ochranu republiky bylo zastaveno a byli oba z vyšetřovací vazby propuštěni, a to Jirausch dne 27. května 1933 a Witt dne 17. června 1933.
Na Josefa Broschka a Josefa Korbela byla podána dne 11. srpna 1933 obžaloba pro zločin vojenské zrady podle § 6, č. 2 zák. na ochr. rep. Oba zůstali podle §§ 175, č. 2, 4, 180 tr. ř. ve vyšetřovací vazbě.
V Praze dne 3. října 1933.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.
2369/VI (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance O. Horpynky a druhů
o zřízení expositury rozhodčího soudu
pražské Dělnické úrazové pojišťovny
v Mostě (tisk 274/I).
Otázka zřízení expositury rozhodčího soudu Dělnické úrazově pojišťovny pražské v Mostu je obtížným problémem organisačním i finančním pro příslušného nositele pojištění. Podle názoru ministerstva sociální péče bude ji možno účelněji a vhodněji řešiti v rámci unifikačních a novelisačních prací právního řádu úrazového a celkové úpravy soudnictví v oboru všech složek sociálního pojištění.
V Praze dne 23. října 1933.
Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.
2369/VII (původní znění).
Odpovžď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslance dra J. Keibla a druhů,
že se při obnově budovy státní pošty v Děčíně a při náhradní stavbě nového řetězového mostu v Děčíně nezaměstnávají němečtí dělníci (tisk 2308/VII).
Po dohodě s ministerstvem pošt a telegrafů, které jest výhradně kompetentní pokud se týče budovy státní pošty v Děčíně, sděluji na interpelaci toto:
Ministerstvo pošt a telegrafů zmocnilo ředitelství pošt a telegrafů v Praze, aby provedlo stavební úpravy a opravy při státní budově poštovního a telegrafního úřadu v Děčíně ve vlastní pravomoci. Jmenované ředitelství rozepsalo v listopadu 1932 na provedení příslušných prací a dodávek omezenou soutěž a k účasti pozvalo tyto firmy:
1. podnikatelství staveb Rudolf Uhlíř a spol. v Děčíně,
2. Štěpán Steczek, stavitel v Děčíně,
3. V. Nekvasil, podnikatelství staveb v Ostí nad Lab.,
4. A. Rottig, stavitel ve Varnsdorfu.
Soutěže se súčastnily toliko prvé tři firmy; firma Rottig účast odřekla.
Podle došlých nabídek byl výsledek soutěže po přezkoušení nabídek tento:
1. R. Uhlíř v Děčíně.. 49. 330. - Kč
2. Št. Steczek v Děčíně. 50. 409. 70 Kč
3. V. Nekvasil v Ostí n. L. 69. 70352 Kč
Ředitelství shledavši, že proti nejlevnějšímu oferentu není námitek a že tento má též zaplaceny daně a pojistné, zadalo na podkladě dobrozdání své zadávkové komise provedení příslušných prací a dodávek firmě R. Uhlíř v Děčíně za částku 39. 300 Kč (po vyloučení položky, v níž byla preliminovaná příslušná částka na nepředvídaně práce). Tato firma také práce provedla a vyúčtovala.
Z předeslaného jest zřejmo, že firma J. Malý z České Lípy, uvedená v interpelaci, práce vůbec neprováděla.
Pokud jde o zaměstnaně dělnictvo, zavázala se firma R. Uhlíř podepsáním příslušných podmínek zaměstnávati především místní dělníky. Zdali tomuto požadavku bylo skutečně vyhověno, nemohlo býti dosud zjištěno a ministerstvo pošt a telegrafů zavedlo v tamto směru šetření.
Pokud se týče náhradní stavby nového řetězového mostu v Děčíně se uvádí, že přestavbu řetězového mostu přes Labe mezi Podmokly a Déčínem provádějí dvě firmy, a to zřízení vozovky a chodníků, stavbu pomocných bárek a ostatní stavební práce firma Inženýři Lederer a Bloch. podnikaíelství staveb v Teplicích-Šanově. a dodání a postavení nové ocelové nosné konstrukce Akciová společnost dříve Škodovy závody v Plzni.
S pracemi na staveništi započala firma Lederer a Bloch v červenci 1932 a Škodovy závody v únoru 1933.
Kdežto při stavebních pracích bylo možno zaměstnati většinou místní dělnictvo, nebylo lze při postavení nosné mostní konstrukce upotřebiti nezapracovaných místních odborných sil z jiných pracovních oborů, protože práce při postavení této konstrukce, jež byly neobvyklého druhu, bylo nutno vykonati. zvlášť odborně a spolehlivě vlastními montéry firmy, kteří před tím pracovali již na opracování této konstrukce v mostárně Škodových závodů v Doudlevcích. nebo kteří byli obeznámeni s obdobnými pracemi na jiných mostních konstrukcích.
Úhrnem bylo při stavbě dosud zaměstnáno 172 dělníků a montérů, z nichž, pokud bylo možně vyšetřiti, bylo 66 české a 106 německé národnosti.
Z toho zaměstnala firma Lederer a Bloch 74 dělníků (6 Čechů a 68 Němců), z nichž byla 64 místních. Firma Škodovy závody zaměstnávala kromě 25 vlastních montérů 73 dělníků (35 Cechů a 38 Němců), z nichž bylo 50 místních.
V Praze dne 13. října 1933.
Ministr veřejných prací: Inž. Dostatek, v. r.
2369/VIII (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra J. Keibla a druhů
o opětovném neoprávněném zabavení
časopisu »Nordbohmisches Tagblatt« a
časopisu »Sudetendeutsche Tageszeitung«
děčínským okresním úřadem
(tisk 2319/VI).
Článek nadepsaný "Donnhausers tragischer Tod« a uveřejněný v časopise »Nordbohmisches Tagblatt dne 29. dubna 1933 v čísle 101 není - jak zjištěno - v té části, v níž obsahuje vývody poslance Hassolda nevyloučené z těsnopisecké zprávy o 267. schůzi poslanecké sněmovny doslovnou reprodukcí, nýbrž pouze volnou parafrází parlamentní řeči poslance dra Hassolda. Nelze se tedy pro tento článek dovolávati ustanovení čtvrtého odstavce §u 28. tiskového zákona a tvrditi, že se neprávem stalo zabavení č. 101 jmenovaného časopisu pro uvedený článek, které provedl okresní úřad v Děčíně a jež krajský jako tiskový soud v Litoměřicích nálezem ze dne 29. dubna 1933, číslo TI VIII 83/33-2 potvrdil.
Časopis »Sudetendeutsche Tageszeitung« převzal z časopisu "Nordbohmisches Tagblatt" článek "Donnhäusers tragischer Tod« s vynecháním míst v časopisu »Nordbohmisches Tagblatt* zabavených. Pro zabavení časopisu »Sudetendeutsche Tageszeitung« pro tento článek nebylo tudíž důvodu.
Zabavení čísla 116 časopisu »Sudetendeutsche Tageszeitung" ze dne 18. května 1933 pro místo v interpelaci dále doslovně uvedené provedl okresni úřad v Děčíně, shledav v tomto místě skutkovou podstatu trestného činu podle §u 300 tr. z. a $u 14 číslo 3 zákona na ochranu republiky, a krajský jako tiskový soud v Litoměřicích nálezem ze dne 19. května 1933, číslo TI VIII. 90/33-2 je rovněž v celém rozsahu po-
tvrdil a tím uznal, že zabavení bylo zákonem odůvodněno.
Ke zmínce, že článek zabavený v čísle 116 časopisu »Sudetendeutsche Tageszeitung« byl v jiných časopisech bez závady otištěn, nutno upozorniti, že v mezích příslušných předipisů trestního řádu lze tiskopis zabaviti tenkráte, žádá-li to veřejný zájem; posouditi tuto otázku jest třeba však podle času i poměrů místních, a nelze proto Usuzovali na nesprávný postup úřadů z okolnosti, že určitý článek byl v některém tiskopisu zabaven, ač v jiném byl bez závad propuštěn.
Nezavdává tudíž interpelace důvodu k nějakému opatření.
Odpověď na interpelaci převzal jsem sám, jelikož zabavení provedl okresní úřad v Děčíně, podléhající ministerstvu vnitra.
V Praze dne 7. října 1933.
Ministr vnitra: Černý, v. r.
2369/IX (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance inž. R. Junga a druhů
o provádění censury (tisk 2316/III).
V interpelaci uvedený tiskopis zabavilo u výkonu tiskové prohlídky policejní komisařství v Ústí nad Labem, ježto v Sešiti místech tiskopisu shledalo skutkovou povahu trestných činů dle §u 14/1, resp. S 14/5 zákona na ochranu republiky.
Zabavení toto bylo - jak se ostatně též v interpelaci uvádí - v instančním poradí v celém rozsahu potvrzeno vrchním soudem v Praze. Který tak s konečnou platností uznal, že zabavení bylo zákonem odůvodněno.
Nemám proto důvodů činiti z podnětu této interpelace další opatření.
Zodpovědění interpelace převzal jsem za pana ministra spravedlnosti, poněvadž tiskovou prohlídku v daném případě prováděl a zabavení nařídil úřad, podřízený ministerstvu vnitra.
V Praze dne 11. října 1933.
Ministr vnitra: Černý, v. r.
2369/X (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance H. Simma a druhů
o úředních opatřeních proti projevu nezaměstnaných v Jablonci nad Nisou dne 30. ledna 1933 a o strašlivém hospodářském stavu jabloneckého okresu (tisk 2165/VI).
Na interpelaci o hospodářských poměrech v jabloneckém kraji (tisk č. 2019) podala vláda odpověď dne 6. února 1933 (tisk č. 2167).
Vláda odkazujíc na tuto odpověď podotýká, že v roce 1933 byla v okrese jabloneckém prováděna chlebová akce, kromě pomocných akcí pro nezaměstnaně, uvedených v dřívější odpovědi, a okresu bylo na provádění této akce přiděleno celkem 3. 081 g žita a 138. 645 Kč na úhradu výloh spojených se semletím žita, pečením chleba a distribucí. Na provádění produktivní péče o nezaměstnané v rotě 1933 byl veřejným stavebníkům v tomto okresu povolen státní příspěvek 187. 000 Kč.
Obchodním smlouvám vláda věnuje zvýšenou pozornost. Při sjednávání obchodních smluv se přahlíží k významu jabloneckého průmyslu pro export a při všech jednáních jsou jeho zájmy uplatňovány.
Zrušení devisových omezení při dovozu zboží závisí od měnových a platebních poměrů v jiných státech. Československo postupně uvolňuje devisový režim, jak o tom svědčí vyhlášky ministerstva financí, uveřejňované v Úředním Jistě republiky Československé, jimiž byl dovoz téměř již polovány zboží osvobozen od devisového řízení.
Pokud jde o dotaz, uvedený pod č. 4, jest požadavku tomu zcela vyhověno přijetím zákona ze dne 21. března 1933, č. 48 Sb. z. a n. o půjčce práce.
Úřady nezabraňují obyvatelstvu ve volném projevu vůle leč ze závažných zákonných důvodů a omezuji se při tom na bezpečnostní opatření nezbytně nutná. Důvodnost zákazu projevu, chystaného na den 30. ledna 1933 v Jablonci n. N. pod heslem "Pro práci a chléb", byla na podané odvoláni přezkoumána zemským úřadem v Praze, který zmíněné opatření shledal správným a potvrdil je. Podotknouti však dlužno, že z organisací projev oznámivších setrvala na podaném odvolání pouze organisace, sdružující stoupence komunistické strany.
Před účastí na zakázaném projevu bylo obyvatelstvo včas varováno vyhlášením zákazu ve-
řejných projevů i upozorněním ve veřejném tisku a nelze proto přičítati k vině bezpečnostním úřadům a orgánům, jestliže snad jednotlivci nedbajíce toho ocitli se vlastní neopatrností nebo zvědavostí v místech, kde bylo nutno zakročiti.
Nezavdává tudíž interpelace po této stránce důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 13. října 1933.
Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.
2369/XI.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Vojty Beneše a soudruhů
o povážlivém jednání okresního školního
výboru v Sušici ve věci zástupců školy
v místní školní radě v Čepicích
(tisk 1483/VI).
Okresní školní výbor v Sušici nejednal nezákonně, ustanovil-li, že do místní školní rady v Čepicích, kde jest jednotřídní škola, mají býti zvoleni 4 zástupci školní obce a 3 náhradníci. Ve smyslu § 21 zákona čís. 292/1920 Sb. z. a n. a bodu 7. výnosu ministerstva školství a národní osvěty ze dne 4. ledna 1925, čís. 725-I, stanoví se totiž počet zástupců školní obce podle počtu zástupců školy, kteří by měli vstoupiti do místní školní rady ve smyslu § 20, odst. 2, cit. zák., nehledíc na to, vstoupí-li tam skutečně nebo zůstanou-li jejich místa neobsazena proto, že nejsou do místní školní rady volitelní. Při tom je podle téhož výnosu třeba, aby se brala v úvahu i místa učitelek ženských ručních prací a domácích nauk.
Je proto ve věci nerozhodným oznámení okresního školního výboru v Sušici, že po změně svého hlavního působiště vstoupila do místní Školní rady v Čapících mimo správce školy také učitelka ženských ručních prací a domácích nauk Marie Laifrová, ježto tu jde Pouze o úpravu jejího subjektivního nároku na Členství v místní školní radě a nikoli o stanovení počtu mandátů v tomto školním úřadě. Považoval-li okresní školní výbor zmíněnou okolnost za rozhodnou i pro stanovení počtu členů místní školní rady, šlo snad o nesprávný právní názor, nemohu však jeho zprávu, předloženou ostatně již před podáním prvé interpelace ve věci, o niž jde. pokládati proto za nepravdivou nebo za přímy
podvod, kterým by se snad mělo zakrýti nezákonně opatření.
Neshledávám proto důvodů, aby z předchozích opatření podřízených úřadů ve věci byly činěny zvláštní důsledky.
V Praze dne 25. října 1933.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer, v. r.
2369/XII.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslance Stejskala a drubů
o nutností provedení rekonstrukčních
prací a novostaveb silničních a vodo-
čestných v zastupitelském okresu
Rychnov n. Ku. (tisk 938/ XII).
Po dohodě s ministerstvem zemědělství sděluji na předmětnou interpelaci toto:
A) Pokud se týče staveb silničních: V okrese Rychnov n. Kn. povolilo ministerstvo veřejných prací v roce 1931 státní subvence na tyto novostavby okresních silnic:
1. Okresní silnice Týniště-Rašovice státní subvence 30% skutečných stavebních nákladů, nejvíce 163. 000 Kč.
2. Okresní silnice Sapotnice-Česká Rybná státní subvence 30% skutečných stavebních nákladů, nejvíce 260. 000 Kč.
3. Okresní silnice Kostelec n. Orl. -Suchá Rybná státní subvence 35% skutečných stavebních nákladů, nejvíce 224. 000 Kč.
Na stavbu okresní solnice Rychnov n. Kn. Panská Habrová-Proruby byla povolena již roku 1929 státní subvence 45% stavebních nákladů, nejvíce 130. 000 Kč. Vzhledem k omezenému úvěru, povolenému státním rozpočtem na subvence k stavbám a přestavbám nestátních silnic nebylo možno zvětšiti tuto subvenci. Při tom se podotýká, že k stavbě byla povolena též zemská subvence 15%.
Dále pak povolilo ministerstvo veřejných prací státní příspěvky na tyto okresní mosty:
1. Přes Divokou Orlici v Doudlebách státní subvence 40% skutečných stavebních nákladů, nejvíce 520. 000 Kč.
2. Přes Tichou Orlici v Čičově státní subvence 40% skutečných stavebních nákladů, nejvíce 240. 000 Kč.
3. Přes Bělou ve Skuhrově státní subvence 40% skutečných stavebních nákladů, nejvíce 110. 000 Kč.
Ze silničního fondu byly okresu Rychnov n. Kn. povoleny tyto příspěvky na zlepšení okresních silnic: okresní silnice Antoniiným údolím včetně 2 mostů 70% skutečných stavebních nákladů, nejvíce 910. 000 Kč; dále byl přislíben ze silničního fondu příspěvek na zlepšeni okresní silnice Skuhrov n. B. -Proloh 70%, nejvíce 315. 000 Kč.
Ze silničního fondu byly okresu Rychnov n. Kn. povoleny v r. 1931 a 1932 tyto příspěvky:
1. Na zlepšení okresní silnice v průtahu Potštejna 70% skutečných stavebních nákladů, nejvíce 170. 000 Kč,
2. na zlepšení okresních silnic ČastoloviceLibel v Častolovicích, Doudleby-Potštejn v Doudlebách, a Rychnov n. Kn. -Lukavice v Rychnově příspěvek 55% do 805. 000 Kč, tímže výnosem na zlepšení dalších tří okresních silnic Častolovice- Rychnov n. Kn., Rychnov-Potštejn a Kostelec n. Orl. -Čermná příspěvek 65% do 620. 000 Kč.
3. na zlepšení okresní silnice Kostelec n. Orl. -Suchá Rybná příspěvek 65% do 400. 000 Kč,
4. na zlepšení okresní silnice Kostelec n. Orl. -Čermná v průtahu městem Kostelec n. Orl. příspěvek 60% do 75. 000 Kč;
vedle toho byly dány tyto přísliby:
5. na zlepšeni průtahů městem Potštejn přislíben příspěvek 70% do 600. 000 Kč, a v r. 1933
6. na zlepšení okresní silnice Rychnov-Žamberk v průtahu městem Rychnov přislíben příspěvek 70% do 315. 000 Kč.
Dle se podotýká, že okresem Rychnov n. Kn. prochází státní silnice Hradec Králové-Jablonné mezi km 38-44. Oprava této státní silnice byla prováděna v r. 1931-1932. Letošního roku se dokončuje 100 m dlažby a povrchové nátěry, čímž bude tento úsek upraven. Letošního roku provádí se úprava v pokračování této trati směrem na Žamberk.
B) Pokud se týče staveb vodohospodářských:
Projekt na úpravu řeky Kněžny v Rychnově v dílčích tratích "v městec a "u nádraží* byl schválen ministerstvem zemědělství v listopadu 1931 o celkovém rozpočtu 2, 499. 000 Kč. Na provedení této úpravy jako podniku zemského, byl povolen příspěvek státního fondu pro vodohospodářské meliorace »část A« ve výměře 50% skutečného celkového nákladu, nekrytého příspěvkem zájemníků až do částky 1, 227. 500 Kč. Provedení dílčí trati "u nádraží" bylo zadáno v červnu r. 1932.
Projekt na úpravu Zdobnice ve Vamberku, okres (Rychnov n. Kn. s rozpočteným nákladem 3, 540. 000 Kč byl definitivně schválen ministerstvem zemědělství v květnu 1933, a ministerstvo