§ 6. Státní lesy a statky. Přehled rozpočtu skupiny A, B, C, D.
Výdaje pro celý podnik "Státní lesy a statky" preliminují se na
rok 1934 částkou................... 518, 140. 100 Kč,
v roce 1933 činily výdaje............... 544, 077. 200 Kč,
jsou tedy na rok 1934 menší o.............. 25, 937. 100 Kč.
Příjmy preliminovány jsou na rok 1934 částkou...... 533, 420. 400 Kč,
k níž nutno připočísti ještě příděl z fondu pro úhradu ztrát a investic po živelních pohromách (dříve t. zv. reserva z mimořádné těžby), který na rok 1934 činí...................______4, 299. 400 Kč
takže celkový příjem podniku na r. 1934 činí......... 537, 719. 800 Kč
t. j. proti příjmu v r. 1933 v částce............ 545, 696. 500 Kč
méně o... 7, 976. 700 Kč.
Vzhledem k tomu, že dřívější reserva z mimořádné těžby, vzniklá v důsledku nucených těžeb, způsobených živelními pohromami, jest určena opět k úhradě ztráty po živelních pohromách a má vlastně povahu reservního fondu, byla se souhlasem ministerstva financí a nejvyššího účetního kontrolního úřadu koncem r. 1932 zrušena a přeměněna ve smyslu § 18, odst. 2. vládního nařízení čís. 206/24 Sb. z. a n. na "Fond pro úhradu ztrát a investic po živelních pohromách".
Tím vysvětluje se, že v létech dřívějších příděl z reservy z mimořádné těžby uváděn byl v provozních příjmech, kdežto nyní příděl z fondu uvádí se v oddílu C. "Zjištění konečného přebytku", ježto ale ve skutečnosti přídělem tím zvyšují se příjmy podniku, jest nutno jej k příjmu přičísti.
§§ 7, 8, 16 a 17. Školní závody zemědělské.
§ 7. Uhřiněvský školní závod zemědělský. § 8. Školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě.
§ 16. Žabčický školní závod zemědělský. § 17. Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské
v Brně.
školní závody zemědělské v Uhříněvsi, Děčíně-Libverdě, žabčicích a Kuřími jsou demonstračními objekty vysokých škol zemědělských a vysoké školy zvěrolékarské. Jsou organisovány ve směru soukromopodnikatelském. Po stránce vyučovací mají dokázati, jak má býti závod se zřením k měnlivým hospodářským poměrům s hlediska podnikatelského obhospodařován. Při tom se zároveň přihlíží, aby závody plnily také národohospodářské, sociální a osvětové poslání. Staly se oblíbenými demonstračními středisky, na nichž nejen posluchači vysokého učení, ale i praktičtí hospodáři mají příležitost seznámiti se s nejrůznějšími hospodářskými novinkami, které školské závody iniciativně zkoušejí a zavádějí. Po té stránce slouží závody i k účelům výzkumnickým a popisnickým, ale ovšem jen v rozsahu úměrném hospodářské nosnosti závodů.
§ 9. Státní báňské a hutnice závody. § 9. Státní báňské a hutnické závody.
Podnik "Státní báňské a hutnické závody", spravovaný podle zásad obchodního hospodaření vykazuje od roku 1925, kdy vstoupil v platnost podnikový zákon čís. 404/1922 Sb. z. a n., tyto hospodářské výsledky:
Rok: Zisk: Ztráta:
Kč Kč
1925 - 4, 766. 419
1926 183. 502 -
1927 16, 029. 636 -
1928 17, 488. 041 -
1929 48, 934. 361 -
1930 36, 193. 951 -
1931 40, 404. 592 -
1932 33, 478. 319 -
Z docílených hospodářských výsledků vyplývá, že podnik "Státní báňské a hutnické závody" stal se od účinnosti podnikového zákona nejen soběstačným, ale i v době největší světové hospodářské kříse vykazuje zisky a odvádí státní pokladně bilanční přebytky.
Činnost podniku v uplynulém roce 1932 bylo nutno přizpůsobiti poptávce, která v důsledku nebývalé stagnace odbytu výrobků na trhu domácím i zahraničním byla zcela neuspokojivá, výrobní kapacitě jednotlivých závodů nepřiměřená a způsobila proti létům minulým pokles výnosu.
Přes všechny nepříznivé hospodářské poměry podařilo se podnik udržeti ve značné aktivitě, aniž by bylo použito v těchto případech v soukromém podnikání obvyklých method, jako je zastavení výroby deficitních závodů a hromadné propouštění dělnictva a úřednictva.
Z důvodů celostátních udržoval podnik "Státní báňské a hutnické závody" za velkých finančních obětí v činnosti i závody pasivní, aby hromadným propouštěním osazenstva ze státních závodů nebyl rozmnožen nebývalé velký počet nezaměstnaných. Při malé zaměstnanosti jednotlivých závodů bylo proto nutno postarati se o náhradní nouzové práce pro nezaměstnané dělnictvo a pečovati o zavedení náhradního průmyslu, resp. o rozšíření výroby lukrativnějších výrobků.
Dosavadní vývin hospodářských poměrů přiostřil se v roce 1933 a celková situace na trzích domácích a zahraničních neskytá naděje na podstatné zlepšení odbytu výrobků ani v roce 1934.
Proti zisku podle rozpočtu na rok 1933.........Kč 65, 553. 700
preliminuje se na rok 1934 zisk.............Kč 59, 060. 500.
Preliminovaného čistého zisku na rok 1934 bude použito:
1. k úhradě rozpočtených rentabilních investic v částce.... Kč 24, 200. 000,
2. k úhradě splátky investičních dluhů (roční úmorová splátka komunální zápůjčky u Zemské banky v Praze na stavbu státního
dolu "President Masaryk" v Břešťanech) v částce.....Kč 1, 216. 400,
3. a zbytek....................Kč 33, 644. 100
preliminuje se jako odvod státní pokladně.
K činnosti jednotlivých podnikových složek dlužno uvésti:
Státní hnědouhelné doly v Mostě v třetihorní pánvi mostecko-chomutovské preliminují na rok 1934 přibližně stejnou těžbu jako v roce 1933. Na dole Julius II bude celý porub soustředěn do uhelného lomu, na dole Julius V bude těženo s ohledem k od-
§ 9. Státní báňské a hutnické závody.
bytové krísi jen v jedné směně denně. Na dole Hedvice bude po přeložení vlečky odklizen ar připraven k porubu uhelný pilíř pod vlečkou. Na dole "President Masaryk" budou skončeny stavby sborovny, lázní pro mužstvo, třídírny, dílen a pořádacího nádraží. Rovněž bude skončeno přeložení seřaďovacího nádraží v Kopistech, čímž budou uvolněny pro porub uhelné pilíře o množství as 3 mil. tun uhlí velmi dobré jakosti.
U státního závoď u na stříbro a olovo v Příbrami není naděje na podstatné zvýšení cen stříbra a olova. Bude proto nutno omeziti výrobu a počet pracovních směň v týdnu, aby deficit byl stlačen na nejmenší možnou míru. Výroba v továrnách na drátěná lana a na olověné výrobky přizpůsobena bude poptávce.
U státního závodu na radium a uranové barvy v Jáchymové nelze počítati se zlepšením odbytových poměrů na trhu radia a uranových barev vzhledem k silné konkurenci zahraniční, takže i u tohoto závodu nutno s ohledem na veliké zásoby výrobků a polovýrobků počítati s omezením výroby a počtu směn v týdnu.
U státních kamenouhelných dolů "Václav" (s přičleněnou koksovnou) a "E v ž e n" v ostravsko-karvínském kamenouhelném revíru bude pokračováno v přípravných pracích k otevření dalších uhelných sloji a jáma bude prohloubena. Na dole "Václav" bude započato se stavbou nové úpravny na uhlí a továrny na destilaci surového dehtu na deriváty, na dole "Evžen" bude dokončena stavba briketárny na zhodnocení mouru, pro který lze těžko nalézti odbytu. Hlubinná vrtba na uhlí u Dětmarovic byla již zastavena a nebude v ní pokračováno, protože dosáhla svého účele. V tomto dolovém poli našlo se touto vrtbou dobyvatelných slojí nad 60 cm v celkové mocnosti 45 m. Vrtba dosáhla hloubky 1. 306 m.
Státní závod na stříbro, olovo, zlato a měď v Báňské Štiávnici je stejně jako závod v Příbrami postižen nízkými cenami kovů, zejména stříbra a olova, takže i u tohoto závodu počítá se s omezením výroby a počtu směn v týdnu. Počítá se hlavně s výrobou zlata v celkové váze 145 kg.
Státní závod na zlato v Kremnici preliminuje při omezeném 5tidenním provozu výrobu 260 kg zlata. Po vybudování nové flotační úpravny na zpracování zlatnatých rud a po rekonstrukci těžných zařízení bude závod v roce 1934 uveden do normální činnosti, při čemž bude nutno dokončiti ještě četné práce pomocné.
Ve státních dolech na železnou rudu v Rožňavě a železníku bude v prvé polovině roku 1934 činnost omezena jen na nejnutnější práce udržovací a přípravné. V druhé polovině roku 1934 počítá se se zahájením důlního provozu v menším měřítku, neboť pro odbyt pražené železné rudy soukromým hutím domácím neb cizozemským není ani v roce 1934 vyhlídek. Výroba pražené rudy bude zpracována ve státní vysoké peci v Tisovci. Dělnictvo bude zaměstnáno na jiných stavbách hlavně silničních.
U státních železáren a oceláren v Podbrezové nelze počítati s podstatným oživením nynější malé zaměstnanosti a bude proto nutno výrobu jednotlivých závodních odvětví přizpůsobiti poptávce a výrobu deficitních složek co nejvíce omeziti, po případě i zastaviti. Výrobní program celého závodu bude i dále přizpůsobován změněným poměrům odbytovým a bude sledována výroba a prodej lukrativních výrobků. V roce 1934 bude zahájena aktivní výroba vařené soli v nově vybudovaném pánvovém solivaru, čímž bude pro část přebytečného dělnictva postaráno o náhradní zaměstnání. Pro zbytek přebytečného dělnictva bude nutno nalézti náhradní práce.
Ve státním solivaru v Prešově lze očekávati s ohledem na čilou poptávku po jemné tabulové soli, i po soli pánvové, že výrobní kapacita závodu bude plně využita.
U státních naftových dolů ve Gbelech budou podle potřeby prováděny nové sledné a přípravné práce k zajištění těžby nafty v novém dolovém poli, které dává as 2/3 celé těžby. Práce ve starém poli, budou omezeny na těžbu zbytků oleje a vyčerpané sondy budou postupně rušeny. Těžbu bude lze zvýšiti nalezne-li se odbyt pro těžké oleje hlavně u ostatních státních podniků.
U státních solných dolů ve Slatinských Dolech bude započato s dobýváním soli v otevřeném solném lomu na dole Kunhuta, kde odkliz nadložních vrstev
§ 9. Státní báňské a hutnické závody.
pokračuje. Bude přikročeno k soustavným technickým opatřením za účelem trvalého zabezpečení solného ložiska před vnikáním sladkých vod. Výkup ohrožených dělnických domků nad solným ložiskem bude postupně prováděn i v roce 1934.
Kutací práce. Bude pokračováno v hloubení sondy na naftu u Jasiny na Podkarpatské Rusi a v podrobných geologických výzkumech a mapování ve flyšovém útvaru v okolí Bardejova a Medzilaborce na Slovensku a v okolí Břeclavi a Hluku na Moravě. V kutacích pracech na zlato bude pokračováno u Smolotel (okres Příbram), v Jeronýmově štole u báňsko-štiavnických závodů a ve výzkumných pracech na rýžování zlata na Žitném ostrově na Slovensku.
§ 10. Vojenská továrna na letadla. § 10. Vojenská továrna na letadla.
Vlastní provozovací příjmy Vojenské továrny na letadla na rok
1934 jsou preliminovány částkou.............. 19, 975. 000'- Kč.
Nedosahují však výše preliminovaných příjmů z roku 1933, t. j.... 21, 680. 000- Kč
a tudíž vykazují pokles o...... .......... 1, 705. 200- Kč.
Proti roku 1932 činí pokles v preliminovaných provozovacích příjmech 6, 523. 000- Kč.
Preliminované výdaje provozního rozpočtu na rok 1934 činí... 19, 407. 000. - Kč,
byly preliminovány v roce 1933..............20, 648. 200. - Kč,
tudíž další pokles o..................1, 241. 200. Kč.
Důvody jest hledati v tom, že Vojenská továrna na letadla jest nucena opírati své rozpočtové disposice skoro výhradně o objednávkové možnosti vojenské správy, jako hlavního spotřebitele.
Civilní dopravní letectví s jeho potřebou letadel neprojevuje se v rozpočtových částkách podniku výrazněji.
Též vyhlídky na dodávky letadel do zahraničí, v důsledku stále trvající všeobecné hospodářské krise, jsou zcela minimální, takže nelze se opírati o výraznější obraty peněžní, které by mohly finanční situaci podniku příznivěji utvářiti. Přes to jsou zájmová odbytiště podniku sledována s nezmenšeným zájmem.
Konstrukční program podniku, zpracovaný v roce 1933 na podkladě dané situace, obsahuje: prototypy různých bojových letounů podle účelu, prototyp elementárního školního letounu, dále prototyp dopravního letounu a studii vícemotorového dopravního letounu.
Zavedená výroba kovových vrtulí vykazuje již v začátcích velmi pozoruhodné výsledky a v důsledku toho i slibný zájem ciziny. Jest proto oprávněná naděje, že se tento zájem v dohledné době projeví i komerčně.
§11. Vojeunké lesní podniky. § II, Vojenské lesní podniky.
I. činnost podniku v roce 1933:
Veškeré výdajové položky v roce 1933 byly sníženy na míru k udržení provozu bezpodmínečně nutnou. Pokles cen dřeva ještě dále pokročil tím, že se uplatnil v plném rozsahu i na dřevo borové, kdež roku 1932 nebylo dosaženo stejně nízké úrovně jako u dřeva smrkového, takže preliminovaných cen ve schváleném rozpočtu na rok 1933 nebude docíleno.
Pokud se týká investičního programu, bylo nutno veškeré výdaje odložiti až na takové, ku kterým je podnik z dřívější doby smluvně zavázán. Udržování cest bylo omezeno na případy, kdy byly některé hlavní cesty v Brdech povodněmi tak poškozeny, že k jejich opravám bylo nutno neprodleně přikročiti v zájmu provozu na střelnici. Těžební program byl omezen pouze částečně, neboť z důvodů finančních a z důvodů zaměstnanosti místního lesního dělnictva není možno v tomto směru větších úspor docíliti.
Podle dosavadních poměrů na dřevařském trhu panujících možno očekávati, že v roce 1933 budou provozovací příjmy oproti schválenému rozpočtu menší:
v Brdech o ca.....Kč 646. 000. -
v Malackách o ca.... " 669. 000. tedy celkem o.....Kč 1, 315. 000. -.
Snížení odpovídá v důsledku dalšího poklesu cen oproti době, kdy rozpočet pro rok 1933 byl zpracováván. Naproti tomu možno očekávati, že vlastní výdaje provozovací budou v roce
1933 uhrazeny těmito zmenšenými příjmy, avšak celkový hospodářský výsledek podniků v roce 1933 bude pasivní asi částkou Kč 6, 900. 000. -, kterou činí úroky z investičních dluhů. Na tuto - pro dnešní poměry neúměrně vysokou - úrokovou službu není v rámci podniků úhrady.
II. Program činnosti v roce 1934.
Hospodářská činnost podniku zůstane vzhledem k situaci na dřevařském trhu v roce
1934 omezena.
1. Provozovací výdaje
na rok 1934 preliminují se částkou.............Kč 24, 927. 200. -
na rok 1933 byly preliminovány částkou.......... " 25, 295. 400. -
preliminuje se tedy na rok 1934 méně o............Kč 368. 200. -.
Toto poměrně malé snížení provozovacích výdajů odůvodňuje se tím, že a) výdaje na úrokovou službu, které jsou zahrnuty do provozovacích výdajů, stoupnou v roce 1934 proti roku 1933 o Kč 701. 300. - a preliminují se celkovou částkou Kč 7, 599. 800. -; b) v roce 1934 bude nutno zalesniti další část rozsáhlých pasek, povstalých v roce 1932 kalamitní těžbou v hospodářském okresu Malacky (kalamita sosnokazová). Paseky touto těžbou vzniklé nutno zalesniti co nejdříve, neboť oddálením znovuzalesnění stráven by byl rychle slabý humusový pokryv půdní na chudých písečnatých půdách v Malackách a pozdější zalesnění vyžádalo by si enormních nákladů (vznik vějného písku). Zalesnění těchto ploch nutno provésti i v důsledku ustanovení lesních zákonů; c) práce udržovací na lesních cestách, silnicích, telefonní síti, provozních budovách a pod. byly v roce 1932 a 1933 provedeny v důsledku úsporných opatření v míře velmi nepatrné a další omezení těchto prací v roce 1934 mělo by v zápětí rychlé zhoršení hlavní komunikační sítě na střelnicích v takové míře, že by její pozdější rekonstrukce si vyžádala neúměrně vysokých nákladů. Provoz na lesních silnicích voj. lesních podniků jest velmi hustý, neboť tyto jsou velmi opotřebovány vojenským provozem na střelnicích (stálý pohyb těžkého dělostřeleckého obozu). Totéž platí i o udržování rozsáhlé telefonní sítě na střelnicích; d) podstatné omezení pří-
§ 11. Vojenské lesní podniky.
pustne roční mýtní těžby není možno provésti z důvodů sociálních, neboť lesní dělnictvo a povozníci z chudého jinak okolí střelnic by pozbyli svého jediného zaměstnání. V případě omezení těžby nebylo by možno získati provozní prostředky na krytí vlastních provozovacích výdajů. Výlohy správní, daňové a udržovací náklady zůstaly by i při omezené těžbě nezměněny, čímž celkový hospodářský výsledek by se ještě zhoršil;
2. Provozovací příjmy.
Provozovací příjmy na rok 1934 prelimínují se částkou.....Kč 17, 824. 700. -
na rok 1983 byly preliminovány částkou........... Kč 25, 299. 000'-
preliminuje se tedy na rok 1934 méně o............Kč 7, 474. 300. -.
Toto snížení provozovacích příjmů odůvodňuje se takto: a) Na rok 1984 přeliminují se příjmy za dřevo na základě skutečných cen dřeva, docilovaných v roce 1932 a 1933. Tyto ceny nekryjí však ani režijní náklady. Se zvýšením cen není možno pro rok 1934 počítati. Vojenské lesní podniky jsou odkázány z větší části na odbytí dřeva do zahraničí (brusné dřevo do Německa, palivo do Maďarska). Tento odbyt vázne pro devisová a celní opatření. Pokud se týče odbytu v tuzemsku, počíti se pro rok 1934 maximálně s tímže odbytem, jako v roce 1933; b) příjem z vedlejší lesní těžby preliminuje se oproti roku 1933 značně nižší, neboť poplatky za sbírání lesních plodin, chrastu a pod. byly zrušeny se zřetelem na nezaměstnanost v oblasti střelnic; c) náhrady za zdržení v provozu při střelbě soukromých firem jsou preliminovány v roce 1934 velmi nízko, neboť podle výsledku v roce 1932 a 1933 nelze v roce 1934 očekávati od soukromých firem větších příjmů; d) v roce 1934 jsou hospodářskými osnovami předepsány k těžbě po většině přestárlé porosty, dopravné nepříznivě položené, u nichž odvoz vyžádá si značného nákladu; e) preliminovaná ztráta Kč 7, 102. 500. - není vlastní ztrátou provozní, nýbrž jest způsobena pouze úrokovou službou, která jest nyní naprosto neúměrná výnosu lesního hospodářství. Lesy převzaté pro dělostřelecké střelnice byly zaplaceny vesměs ze zápůjček státní finanční správy, úroková, služba z tohoto titulu činí u Vojenských lesních podniků ročně ca Kč 7, 600. 000. -, což odpovídá 6%nímu zúročení a jest to na l ha obhospodařované lesní půdy cca Kč 150. -. Při průměrném ročním mýtném přírůstku 4 m3 na l ha, sotva stačí při dnešních cenách, tento přírůstek uhraditi úrokovou, službu, nehledě k dalším přímým výlohám s těžbou spojeným (mzdy dělnictva, platy zaměstnanců, daně a pod. ).
Pro nemožnost odbytu a nízké ceny dřeva nelze za dnešních poměrů ani u normálního, nijak nerušeného lesního podniku získati 6% zúročení kapitálu. Lesy vojenských lesních podniků jsou však podnikem účelovým (dělostřelecké střelnice), neboť celý lesní provoz musí býti přizpůsoben vojenským potřebám (cílové plochy, omezení prodejů loco les, úprava a udržování komunikací, telefonní sítě, urychlené provádění všech lesních prací v době, kdy se nestřílí, urychlený vývoz dřeva, výdaje za požární službu, škody střelbou a pod. ). Toto přizpůsobení lesního provozu snižuje výnosnost vojenských lesů a nelze proto jejich výnosovost posuzovati s téhož hlediska, jako ostatní státní i soukromé lesní podniky. Nezmění-li se úrokové sazby, lze očekávati stálou pasivitu Vojenských lesních podniků i v budoucnosti, pokud potrvají výyožni omezení a devisová opatření.
3. Investiční výdaje.
Investiční výdaje se nepreliminují vzhledem k nedostatku vlastních finančních prostředků a odkládají se na příznivější dobu. V částce Kč 7, 599. 800. - preliminované v roce 1934 na zúrokování investičních dluhů jest zahrnut i obnos Kč 2, 971. 100. - na zúročení částky, poskytnuté voj. les. podnikům z výnosu-5% investiční půjčky z roku 1931.
§ 12. Státní lázně. § 12. Státní lázně.
Všeobecně známé poměry hospodářské zobrazily se v roce 1933 i v činnosti podniku státní lázně. Podnik byl nucen omeziti se na nejnutnější práce zachovací a na pokračování ve stavbách již započatých. Stavby nové, byť i pro podnik důležité, musely býti z programu vypuštěny.
Jáchymov.
Lázeňská budova, správní budova, léčebný ústav, (bývalý prozařovací pavilon) a hotel Miracle byly dokončeny, zařízeny a odevzdány svému účelu. Při thermálním vodovodu bylo uvedeno v činnost nové čerpadlo, aby se získalo větší množství thermálních vod pro rozšíření podniku potřebných.
Mariánské Lázně, státní hotel Casino.
Po stránce stavební nebylo zde žádné činnosti, jelikož hotel byl opraven důkladně v letech předešlých, a drobné opravy udržovací provádí nájemce hotelu.
Tatranská Lomnice.
Lázeňský vodovod, který zásobuje kromě státních lázní i celou řadu soukromých vil a podniků, byl dokončen. Rovněž tak dokončena rekonstrukce elektrovodné sítě. Jinak byly prováděny jen práce zachovací.
štrbské Pleso.
V hotelu Kriváň dokončena rekonstrukce ústředního topení, rozvodu teplé a studené vody a dokončena stavba garáží a hospodářského dvora s byty zaměstnanců.
Sliač.
Stavba vanového křídla lázeňské budovy jest dokončena. V novostavbě nového lázeňského hotelu se pokračuje, takže bude možno hotel otevříti počátkem letní sezóny 1934.
Stavba vodovodu jest dokončena, pro ten účel zakoupené pozemky zaplaceny a knihovní pořádek už téměř u všech vykoupených pozemků proveden.
Lubochňa.
Dokončena byla stavba mostu přes říčku Lubochňanku, a provedeny úprava jezírka v Rojkově a drobné práce udržovací.
Herlany.
Rekonstrukce elektrárny byla dokončena. Větších stavebních oprav nebylo. Pokračuje se v získání pozemků pro lázně potřebných.
V roce 1934 budou investiční náklady omezeny jen na dokončení započatých staveb a na nejnutnější rekonstrukce v zájmu podniku nezbytné.
§ 13. Státní tiskárny. § 13. Státní tiskárny.
a) V působnosti předsednictva ministerské rady.
Státních tiskáren y oboru působnosti předsednictva ministerské rady jest celkem 5, a to v Praze, Žatci, Bratislavě, Košicích a Užhorodě.
Úkolem státních tiskáren jest, hotoviti především pro státní úřady a podniky co nejlevněji tiskopisy, rozsáhlé práce tiskové, práce, které vyžadují zvlášť rychlého a přesného provedení, práce zvlášť důležité a práce povahy důvěrné.
Státní tiskárna v Praze jest vybavena rozsáhlým a dokonalým zařízením strojním, jakož i četným kvalifikovaným personálem, takže může v době nejkratší vyhotoviti sebe rozsáhlejší a namáhavé práce. Také mimopražské státní tiskárny jsou pohotové a vyřizují pro státní úřady a podniky zakázky velkého rozsahu s největším urychlením.
V soustředění výroby předepsaných tiskopisů pro potřebu státní správy a účely veřejné, které státní tiskárny mají na skladě, jest velký význam úsporný. Naprostá spolehlivost zajišťuje úřadům, že skladové tiskopisy jsou jim dodávány v předepsané formě nejlevněji a nejspolehlivěji. Tím jest také umožněna jednotnost a racionelní jejich úprava (normalisace), jež jest pro státní a jiné veřejné úřady velkou úsporou a usnadněním. Státním tiskárnám jest vyhrazeno zhotovování a uskladňování důležitých, přísně súčtovatelných tiskopisů.
Vrchní inspektorát státních tiskáren jest povolán, dbáti nad racionelním a jednotným uspořádáním výroby a obchodního vedení státních tiskáren v působnosti předsednictva ministerské rady, jak to ukládá příkaz hospodárnosti a úspornosti ve státní správě.
§13. Státní tiskárny. § 13. Štátní tiskárny.
B) V působnosti ministerstva národní obrany.
Rozpočet tiskárny ministerstva národní obrany na rok 1934 byl upraven se zřetelem k bilanci tiskárny za rok 1932 a k rozpočtu tiskárny na běžný rok 1933. Podle bilance skončil rok 1932 pro tiskárnu MNO. ziskem 176. 075. 35 Kč, po utvoření reservy na zaplacení zvláštní daně výdélkové v částce 64. 720. 90 Kč ziskem 111. 354. 45 Kč. V roce 1932 byl chod podniku přizpůsoben těžkým hospodářským poměrům a režijní výdaje byly co nejvíce zmenšeny.
Byl snížen počet zaměstnanců a několik dělníků bylo přijato pouze na výpomoc podte potřeby a na minimální mzdy; na mzdy dělnické bylo vyplaceno
v roce 1931.................... 1, 437. 985 Kč,
v roce 1932.................... 1, 312. 598. Kč.
tedy v roce 1932 méně o................ 125. 387 Kč,
čin méně & 87%.
Naproti tomu bylo zpracováno papíru
v roce 1931 za................... 816. 750 Kč;
v roce 1932 za................... 968. 884 Kč,
tedy v roce 1932 více o množství za............ 147. 134 Kč,
čili více o 18%.
Byl tudíž zvýšen výkon podniku oproti roku 1931 o 18% při mzdách zmenšených o 87%. Tím zvýšil se také příjem podniku:
1. za tiskopisy skladové bylo přijato
v roce 1931................... 2, 319. 647 Kč,
v roce 1932...................______2, 528. 732 Kč,
t. j. v roce 1932 více o............... 209. 085 Kč.
2. za tiskopisy pro MNO. bylo přijato
v roce 1931................... 835. 617 Kč,
v roce 1932...................________765. 981 Kč,
t. j. v roce 1932 méně o............... 69. 636 Kč.
3. za různé jiné práce bylo přijato
v roce 1931................... 778. 837 Kč,
v roce 1932...................________951. 254 Kč,
t. j. v roce 1932 více o............... 172. 417 Kč,
celkem bylo přijato v roce 1931... 3, 913. 872 Kč,
v roce 1932... 4, 245. 967 Kč.
Nebylo lze však zvýšiti v tomto poměru zisk za rok 1932, ježto bylo nutno mnohdy s ohledem na poměry v soukromých tiskárnách snížiti ceny a převzíti tisk některých periodických časopisů za ceny značně snížené. Ve smyslu těchto výsledků roku 1932 byly sníženy v rozpočtu podniku na rok 1934 oproti rozpočtu na rok 1933 položky určené na a) mzdy dělnictva, b) amortisace a odpisy, c) platy smluvních občanských zaměstnanců vyšších služeb, d) vánoční odměny smluvních občanských zaměstnanců.
Naproti tomu bylo nutno zvýšiti položky určené na a) daně a poplatky, b) úroky ze zápůjčky.
§ 13. Státní tiskárny.
Celkem počítá se s provozními výdaji.......... 3, 312. 000 Kč,
proti preliminovaným výdajům rozpočtu na rok 1933.... 3, 453. 000 Kč,
méně o....................141. 000 Kč,
a s provozními příjmy............... 3, 599. 000 Kč,
proti preliminovaným příjmům v rozpočtu na rok 1933.... 3, 695. 800 Kč,
méně o.................... 96. 800 Kč,
což odpovídá provozu podniku v roce 1932.
§ 14. Úřední noviny v Praze a Bratislavě.
§ 14. Úřední noviny v Praze a Bratislavě.
úřední noviny vydávají se za účelem přímého seznamování veřejnosti s opatřeními a intencemi vlády a pro nestranné zpravodajství o důležitých událostech vnitřních i zahraničních.
V úředních novinách jsou na základě různých zákonných a správních opatření uveřejňována usnesení soudní, vyhlášky, oznámení, výkazy, nabídkové soutěže, oznámení o uprázdněných místech veřejných úřadů, svolání valných hromad a různá sdělení společností a firem, jejichž veřejná známost a případně i právoplatnost jest podmíněna včasným uveřejněním v Úředních listech.