§ 5. Československé státní dráhy. Věci personální a sociální péče.
V důsledku rapidního poklesu v dopravě i přepravě bylo od 1. ledna 1933 do 1. října 1933 pensionováno 11. 610 osob. Do služeb finanční správy bylo přesunuto asi 1400 zaměstnanců.
Byl proveden přesun zaměstnanců přebytečných v jejich dosavadním služebním odvětví do jiných odvětví, aby nemusili býti přijímáni lidé noví.
V oboru pensijního pojištění (zaopatření) byla připravena úprava pensí podle zákona čís. 70/1930 Sb. z. a n., pokud se týče vládního nařízení čís. 96/1930 Sb. z. a n. ve IV. etapě, ke které však nedošlo, poněvadž byla zákonem čís. 204/1932 Sb. z. a n. o úsporných opatřeních personálních, odsunuta na l. leden 1935.
V oboru nemocenského pojištění bylo pokračováno v budování léčebné péče ve vlastních ústavech a zvláštním předpisem podrobně upraveno poskytování lázeňské a ústavní léčby členům nemocenské pokladny státních drah a jejich rodinným příslušníkům. Pokračuje se postupně v nové úpravě účetně administrativního systému ve správě nemocenské pokladny státních drah a ve správě jejich ústavů a podniků.
V oboru úrazového zaopatření byl proveden zákon č. 99/1932 Sb. z. a n. o odškodňování nemocí z povolání, v oboru státní správy železniční. Termín výplaty úrazových důchodů byl změněn tak, aby se výplata těchto důchodů konala s výplatou odpočivných a zaopatřovacích platů státních drah. Zkoumá se otázka nákladů na dopravní úrazové renty a jejich odůvodněnosti.
V oboru invalidního a starobního pojištění byly v dohodě s Ústřední sociální pojišťovnou činěny pokusy o zjednodušení agendy převodních částek, zatěžující při častých přestupech pojištěnců jak státní správu železniční, tak ústřední sociální pojišťovnu.
V oboru užší humanitní péče upraveny byly běžné dary z milosti podle vládního nařízení č. 96/1930 Sb. z. a n. v I. -III. etapě a připravena úprava běžných darů z milosti ve IV. etapě, která však vzhledem k zákonu č. 204/1932 Sb. z. a n. byla odsunuta na 1. leden 1935. Dále se provádí perlustrace příjemců běžných darů z milosti, aby se této výhody dostávalo jen těm, kdou jsou jí skutečně potřební.
Zdravotní a léčebná péče.
V důsledku provedené modernisace předpisů o náplních záchranných a obvazových skříní bylo pokračováno ve výměně některého zdravotního materiálu. Pohptovost záchranné služby byla prokázána poplachovými zkouškami u všech záchranných sborů. Při těchto zkouškách je nyní používáno nejen záchranných vozů, ale i patentních stojanů, které se dají umístiti v každém otevřeném i krytém nákladním voze a jsou zařízeny i pro uložení dvou nosítek nad sebou. Aby veřejnost nebyla poplachy zneklidňována, byla učiněna potřebná změna v předpise o poplachových zkouškách. Pro dosažení účelného a hospodárného provádění desinfekce na drahách byly vydány přesné směrnice.
Nemocnost zaměstnanců je stále sledována se zvýšenou pozorností a je čeleno výstřelkům. Program zdravotní služby pro budoucnost směřuje k tomu, aby v mezích finančních možností bylo dosaženo dalšího zlepšení ve všech složkách zdravotní služby železniční, a to hlavně v oboru služby záchranné.
Bude pokračováno v odstraňování hygienických závad na tělesech drážních.
V oboru léčebné péče, která representuje značnou část železničního zdravotnictví, bylo a bude snahou nejen udržeti léčebnou péči o zaměstnance a jejich, rodiny na stejné výši, nýbrž i dále ji zdokonalovati hlavně v oboru péče o tuberkulosní, rheumatiky, v oboru zuboléčby a jiné odborné léčby. Poskytování lázeňské léčby bylo nově upraveno a vydán předpis o lázeňské a ústavní léčbě.
Poněvadž otázka udržování léčebné péče na dosavadní výši jest úzce spjata s finanční rovnováhou fondu nemocenského pojištění nemocenské pokladny státních drah, činí želez-
§ 5. československé státní dráhy.
niční správa s příslušnými orgány této pokladny všechny kroky nezbytné k zachování této rovnováhy.
Věci legislativní.
V oboru legislativním bylo pokračováno na běžných pracích, týkajících se zejména součinnosti železničního resortu při chystaných osnovách zákonů a nařízení. Z těchto sluší upozorniti na osnovu zákona o jízdě motorovými vozidly, osnovu zákona o veřejných silnicích a cestách a na osnovu zákona o působnosti ministerstev. O osnově zákona o železnicích bylo zahájeno meziministerské připomínkové řízení. Spolu s ministerstvem financí připravuje se osnova vládního nařízení, jež se má vydati podle zákona o finančních prokuraturách a jež má upraviti také zastupování podniku ČSD jeho vlastními orgány před soudy v řízení, ve kterém není předepsáno zastoupení advokátem.
Styčná služba mezistátní.
Německo: Mezistátní železniční úmluva - podepsaná v červenci 1931 v Praze o úpravě poměrů na železnicích, přecházejících přes československo-německé hranice, byla Německem ratifikována a bylo připraveno provedení této smlouvy. Byly dále projednávány návrhy podrobnějších smluv i opatření nutná pro provedení mezistátní železniční úmluvy.
Rakousko: Bylo pokračováno y jednání o konečnou úpravu styčné služby podle zásad sjednané již státní smlouvy, zejména o návrhu obsáhlého všeobecného služebního řádu a o úpravě poměrů na nejdůležitějším přechodu v Břeclavi.
Maďarsko: Jednání o novou železniční úmluvu vázlo dále pro obtíže při sjednávání nové obchodní smlouvy, ježto muselo býti vyčkáno, jak budou vyřešeny nejprve příslušné otázky, zejména co do výkonu celní, pasové a veterinárně-policejní hraniční kontroly v obchodní smlouvě.
Polsko: Byla dojednána úprava poměrů co do opuštěného traťového úseku Ostravsko-Frýdlantské dráhy na polském území přes Marklovicc a proveden prodej tohoto úseku Polsku.
Rumunsko: Bylo pokračováno v jednání o konečnou úpravu přípojových a peážních smluv a byly projednávány příslušné návrhy definitivních státních úmluv, československé protinávrhy těchto úmluv byly již zaslány rumunské vládě.
V oboru mezinárodních styků byla železniční správa spolučinna v některých mezinárodních železničních organisacích, zejména v komisích Mezinárodní Unie železniční.
Věci koncesní, úprava finančních a právních poměrů soukromých drah ve státním provozu a akce zestátňovací.
V roce 1933 byly uděleny koncese pro elektrickou dráhu drobnou v Liberci a v Ústí nad Labem a bylo připravováno udělení koncesí pro další nové trati městských elektrických drah v různých městech. V oboru téže činnosti byla udělena řada povolení k provádění přípravných prací technických; také bylo prodlouženo toto povolení již dříve udělené pro hlavní dráhu z Plzně přes Příbram, Votice a Velké Meziříčí do Brna.
Úprava právních a finančních poměrů soukromých drah úspěšně pokračovala po vydání zákona č. 56/1931 Sb. z. a n., který přispěl k jejímu urychlení.
V akci zestátňovací byla připravována základna pro zestátnění dalších soukromých drah a také v likvidačním řízení společností drah již zestátněných bylo pokračováno postupně, jak právě k řešení docházely otázky likvidační, zejména otázky daňové.
Vzhledem k neutěšeným finančním poměrům některých drah byly na zkoušku zproštěny povinnosti veřejné přepravy osob místní dráha Vojkovice-Kysibl-Kyselka a drobná dráha Nemotice-Koryčany a přeprava na nich nahrazena přepravou silničními
§ 5. Československé státní dráhy.
autobusy, která se až dosud osvědčila, takže bude pravděpodobně přikročeno ke zrušení osobní přepravy na těchto drahách.
Statistická služba.
Vážnost doby vyvolává zvýšenou potřebu podrobné statistiky. Zejména zamýšlená nová úprava osobního tarifu vyžádala si přesných údajů o tom, v jakém množství a na které vzdálenosti jsou používány jednotlivé druhy jízdenek a jaké příjmy za ně byly dosaženy. Bylo dále třeba seznati intensitu osobní dopravy zvláště v okolí Prahy podle traťových úseků i podle používaných druhů jízdenek.
K tomu účelu byla v roce 1933 zavedena zvláštní statistika jízdenek, zpracovaná statistickými stroji Hollerithovými.
Strojově jsou nyní zpracovávány: statistika přepravy zboží spolu se zvláštní statistikou uhlí domácího původu, statistika železničních zaměstnanců a jejich výkonů, statistika vlaková, statistika jízdenek a statistika vlastních provozních nákladů. Podle stanoveného programu bude rozšířeno strojové zpracování postupně na statistiku výkonů lokomotiv a motorových vozů se spotřebou paliva a maziva, a dále na statistiku spotřeby materiálu.
Služba komerční.
Přepravní a manipulační služba.
Přeprava mezinárodní. V oboru mezinárodního přepravního práva byly vypracovány návrhy na revisi Mezinárodních železničních úmluv a příloha I. k MÚZ, kterou bylo umožněno v mezinárodní přepravě přepravovati látky podmínečně k ní připuštěné téměř ve stejném rozsahu a za stejných podmínek, jako v přepravě tuzemské. Zároveň byly sjednány mezistátní dohody o mírnějších podmínkách této přílohy.
Se společností říšské německé dráhy, drahami belgickými a zúčastněnými leteckými společnostmi sjednány byly tarif a výpravní předpisy pro kombinovanou přepravu letecko-železniční, která vstoupí v platnost v nejbližší době.
Pro labsko-dunajskou přímou přepravu po vodě a železnici byl vypracován reglement.
Přeprava vnitrozemská. Na zkoušku byly zavedeny přepravní lístky i pro nákladní zboží a povoleny byly všeobecně dobírky na zboží, přepravované* přepravními lístky. Přepravcům, kteří sami nakládají a vykládají, přiznávají se delší nakládací a vykládací lhůty bez poplatků.
Přepravní manipulace. K urychlení přepravy kusového zboží byly v přepravě tuzemské rozmnoženy sběrné vlaky, takže zboží podané i v pozdních hodinách večerních jednoho dne, je připraveno k odběru ve stanicích v okruhu 150 km zpravidla již v ranních hodinách příštího dne. Vhodnou organisací přepravy kusového zboží na velkou vzdálenost bylo dosaženo snížení doby přepravní na míru nejmenší.
Stejně i vozové zásilky jsou zejména na větší vzdálenosti přepravovány dálkovými vlaky se vším možným urychlením. Pro zboží sezónní (na příklad ovoce, zelenina) jsou zaváděny sezónní dálkové vlaky.
Služební hodiny prodlužují se podle potřeby přepravců nejen ve všedních dnech, ale i o nedělích a svátcích a v některých případech se na příklad zboží, podléhající rychlé zkáze, přijímá a vydává i v hodinách nočních.
Avisování se urychluje častějším užíváním poslů a telefonů. Rozšiřuje se síť povoznických služeb, obstarávajících odvoz z nádraží a dovoz na nádraží.
Systém celních manipulačních poplatků byl upraven a zjednodušen, čímž zjednodušena i kalkulace.
§ 5. Československé státní dráhy.
Provádí se zjednodušené odbavování a účtování novinových balíků. Věnuje se zvýšená péče reklamě pro akvisici přepravy nákladů. Ve velkých městech zavádí se svážení zbytků kusového zboží do jednoho překladištního místa automobily.
Upravuje se dočasná skládka v labsko-vltavských překladištích. Jsou zřizovány vedle stanic i sběrny ve městě, t. zv. městské výpravny.
V nejbližší době zamýšlí se provésti:
Zrušení obalů, t. j. seznamů nákladních listů.
Mechanisace a tím i racionalisace výkonů při výpravě ve velkých stanicích přístroji, jimiž by stereotypní záznamy v nákladních listech a kilometrické vzdálenosti mohly býti přímo vytištěny.
Zavedení přepravy zboží v přepravních skříních nejen ve styku s přepravcem, nýbrž i ve vnitřní službě železniční.
Další vybavování stanic automatickými vahami a motorovými vozíky.
Sloučení poděje a výdeje rychlého a nákladního zboží v některých stanicích, v nichž jsou dosud rozděleny.
Účinnější podpora sběrné služby špeditérské.
Zhospodárnění povoznické služby.
Rozšíření kompetence stanic ve věcech reklamací z přepravní smlouvy.
Zjednodušení vyrovnávky schodků a přebytků a zrušení vyrovnavatelen.
Nová úprava přepravy spěšnin.
Nové směrovací předpisy pro vozové zásilky a nákladkový plán pro zhospodámění přepravy kusového zboží.
Nové ohodnocení služebních výkonů k dosažení personálních úspor.
Tarif cestujících a propagace cizineckého ruchu.
Ti sni ve hospodářské poměry vedle silniční konkurence byly v roce 1932 příčinou dalšího poklesu osobní frekvence a příjmů z přepravy plynoucích.
Změny, jež byly proto zaváděny nejen v místním tarifu, nýbrž i ve svazových tarifech zahraničních, měly za účel klesající tendenci zastaviti nebo aspoň zmírniti.
Aby aspoň částečně byl vyrovnán nepoměr proti sazbám normálním, byly sazby žákovské zvýšeny od 1. ledna 1933 o 100%, dělnické týdenní o 10% a dělnické zpáteční o 20-25%.
Dále přikročila železniční správa k různým konkrétním tarifním opatřením, jimiž by bylo možno zadržeti stále pokračující úbytek frekvence a příjmů (pokles frekvence činí u osob v roce 1932 ve srovnání s rokem 1931 přes 10%, u zavazadel a spěšnin 18'3%; pokles příjmů z přepravy osob, zavazadel a spéšnin ve srovnání uvedených dvou roků činí 14%).
Z těchto provedených opatření jest uvésti hlavně tato:
1. Propočtení sazeb s místními drahami.
2. Zavedené zlevněné zpáteční jízdenky pro neděle a svátky, jež se těší veliké oblibě cestujícího obecenstva, byly značně obvodově rozšířeny a přivádějí železnici stále větší a větší počet cestujících, a to nejen domácích, nýbrž i z ciziny.
3. Vzrůstající automobilová soutěž, konkurující železnici nejen cenově, ale i časově ve spojích hojně frekventovaných, zavdala podnět k zavádění výjimečných tarifních opatření. Opatření tato setkala se s úspěchem, takže v těchto spojích dráha získala uspokojivý vzrůst frekvence a příjmů.
§ 5. Československé státní dráhy.
4. Vzhledem k tomu, že při dnešní hospodářské tísni akvisitérská činnost obchodních cestujících vyžaduje cestování v širších oblastech, bylo umožněno zakupování ročních a poloročních lístků jak pro obchodní cestující organisované, tak i pro samostatné obchodníky slevami, poskytnutými při zakupování dalších skupin, a to slevou 25% při 8. a 4. skupině, 50% při 5. a skupinách dalších. Zároveň byl upraven za účelem zvýšení odběru těchto lístků pro 2. třídu vozovou dosavadní nevýhodný poměr mezi cenami 2. a 3. třídy na poměr 1: 1 1/2, t. j. stejně jako u normálního tarifu.
5. Obmezování jízd do ciziny devisovými opatřeními a snaha, aby domácí obyvatelstvo větší měrou vyhledávalo turisticky významná místa republiky, vedla k nové úpravě slev pro organisace, zabývající se výhradně podporou turistiky a byl proto k umožnění jízd na delší vzdálenosti snížen nejen počet členů, nutný pro dosažení slevy, se 6 na 3, nýbrž i sleva sama na vzdálenost přes 200 km byla zvýšena s 33% na 50%.
6. Jako v letech minulých, tak i v roce 1932 a 1933 byla věnována ředitelstvími státních drah velká péče podnikovým vlakům, které byly zaváděny i do krajů odlehlých (z Čech na Slovensko i na Podkarpatskou Rus). Vedle toho však v důsledku již shora zmíněného ztížení mezistátního cestování jednotlivců bylo provedeno pořádání výměnných vlaků s cizinou.
7. Tísnivá hospodářská situace nezůstala též bez vlivu na různá ustanovení svazových doprav, v nichž při stále stoupající tendenci akvirovati přepravy, a to jak osob, tak i spěšného zboží, bylo upuštěno od dosavadní jednotky 10 kg a za účelem získání malých zásilek byly zaváděny sazby za zásilky 5 kg.
8. Vhodným snížením sazeb snaží se umožniti železniční správa jednak návštěvu státních zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků ze Slovenska a Podkarpatské Rusi do západních zemí, jednak návštěvu pražského veletrhu zahraničními účastníky.
V oboru cizineckého ruchu vydala správa podniku v roce 1933 tyto brožury: "Illustrovaný průvodce po tratích československých státních drah" nákladem 13. 000 výtisků, a to v 8 jazycích, "Severní Slovensko a Podkarpatská Rus" nákladem 13. 000 výtisků v 7 řečech, dotisk brožury: "Vysoké Tatry" 8. 000 kusů, dále plakáty "Staroměstská radnice" a "Jeskyně Domica" po 2. 000 kusech, 2 plakátky k propagaci výletních vlaků a tarifních jízdních úlev a l plakát k propagaci zlevněných zpátečních jízdenek.
Jako každého roku, zúčastnila se státní správa železniční i v minulém období vlastními exposicemi veletrhu v Brusselu, v Paříži, v Lipsku a v Praze, dále výstavy v New Yorku a v Chicagu a hospodářské výstavy v Praze.
Pro nejbližší dobu chystá ministerstvo železnic vydání dvou nových brožur: "Rudohoří" a "český Ráj" a propagační filmy "československé hrady", "Střední Slovensko" a "Krkonoše".
Práce s tím spojené pokročily tak dalece, že v nejbližší době budou tyto filmy dány do oběhu.
Všeobecné věci tarifní a mimotarifní slevy dovozného.
Předpisy o podmínkách platnosti železničních tarifů a tarifních slev, pocházející z let 1895 a 1905, nevyhovují více dnešním poměrům a požadavkům života hospodářského. Proto bylo nutno přistoupiti k sestavení nových předpisů, které by umožňovaly železničnímu podniku, aby mohl v otázkách tarifních se snáze a v duchu obchodního podnikání rozhodovati a přizpůsobiti se v tom ohledu jiným dopravním podnikům. Osnova vládního nařízení, jímž mají býti zastaralé předpisy nahrazeny, byla již vypracována a postoupena ostatním ministerstvům ke sdělení připomínek.
četnými změnami základních tarifních ustanovení i přeřaděním různých druhů zboží do jiných tříd utrpěla značně přehlednost n. t. seš. 1. a proto bylo nutno s platností od 1. července 1923 vydati nový základní tarif československých státních drah sešit 1.
Vlivem hospodářských a sociálních poměrů vzrostl nejen počet mimotarifních slev, nýbrž stoupla i jejich hodnota na úkor přepravních příjmů. Tu zejména dlužno poukázati na slevy dovozného na podporu četných pomocných akcí ve prospěch nezaměstnaných,
§ 5. československé státní dráhy.
podnikaných především státními úřady, mimo to však také jinými veřejnými institucemi sociálními.
Nákladní tarif místní.
Vydáním nového kilometrovníku československých státních drah a nákladního tarifu československých státních drah, sešitu 2, s platností od 1. listopadu 1932, bylo vyhověno naléhavému požadavku veřejnosti na zavedení propočtu sazeb ve styku s místními drahami, jímž dostalo se přepravcům snížení dovozného, zejména ovšem přepravcům na místních drahách.
Zavedení propočtu sazeb nesplnilo však zcela nadějí v něj kladených, jednak z toho důvodu, že k němu došlo k době úporné hospodářské tísně, jednak proto, že rozvoj automobilové dopravy vzrostl na míru před tím nebývalou, takže tarifní služba v místní přepravě jest nucena sledovati především udržení přeprav alespoň na dosavadní výši povolováním tarifních slev dovozného, nejúčinnějším prostředkem proti soutěži automobilu.
Zvláště v důsledku poklesu cen všeho druhu dříví bylo nutno povoliti četné slevy.
Ke kilometrovníku československých státních drah byl vydán s platností od 1. července 1933 dodatek I. Příprava potřebných statistických dat pro připravovanou tarifní reformu blíží se již svému ukončení.
Mimo to hodlá železniční správa v blízké době přizpůsobiti také obecná tarifní ustanovení, jakož i barémy, nejen změněným hospodářským poměrům, ale i k tomu cíli, aby jimi bylo účinněji čeleno automobilové soutěži, která ubírá dráze stále více transportů.
Nákladní tarify s cizinou.
Hospodářská tíseň na trhu domácím i cizím projevuje se velmi zřetelně i v roce 1933 nejen v poklesu zahraniční přepravy, nýbrž i v neustálých snahách skoro všech oborů tuzemského podnikání zemědělského, průmyslového i obchodního po dosažení podstatných slev ve výši dovozného. Bezesmluvním stavem s Maďarskem, mimo to pak zvýšením celních sazeb v Německu i stupňující se cizí soutěží, a konečně i nezlikvidovanými dosud zásobami polomového dříví trpí stále trh dřevařský, jehož situace vyžaduje opětovně obnovení dříve již vyhlášených slev a zavádění nových dalekosáhlých slev. Snížení vyplývají a budou vyplývati ovšem především ze snahy, aby dráze byly pokud možno zachovány transporty dosavadní, resp. aby jí byly získávány transporty nové nebo transporty na delší vzdálenosti.
Na počátku roku 1933 (od 1. února) byly nově vydány vývozní tarify, které možno v mnohém směru označiti za počátek chystané tarifní reformy; to platí zvláště o úpravě barémů, jež sbližuje tarifně do určité míry západní a východní části republiky, čímž má také býti dosaženo přesunů transportů na dlouhé trati ČSD.
V zahraniční dopravě začínají se již jeviti důsledky propočtu místních drah, jemuž jsou přizpůsobovány veškeré přímé mezinárodní tarify. Přímé tarify tyto byly a jsou i jinak dále budovány a přizpůsobovány změnám, které nastaly v místních tarifech zúčastněných drah, a to tak, aby vyhovovaly současným požadavkům mezinárodní výměny zboží. Připravovány jsou průvozní tarify v kombinované přepravě po železnici a vodě, kterými budou sváděny transporty, přepravované dosud mimo obvod republiky, na trati československých státních drah. Jest studováno opatření, které by v dálkových dopravách mezinárodních, pro něž nejsou vůbec vybudovány nebo nejsou dosud dostatečné vybaveny svazové tarify, zajistilo přepravu zásilek po sjednaných svazových cestách při výhodě nejlevnějšího dovozného, dosažitelného po jiných železničních cestách.
Osová soutěž.
Státní správa železniční snaží se čeliti této soutěži zejména poskytováním slev dovozného v těch spojích, kde jest tato soutěž nejtíživější, v osobní pak přepravě také za-
§ 5. Československé státní dráhy.
váděním vlastního provozu automobilového. Leč všechna tato opatření neměla ve velmi mnohých případech žádoucího výsledku hlavně proto, že automobilový provoz silniční nebyl ve svém podnikání vázán tolik omezujícími předpisy jako železniční provoz a ani daňově nebyl tak zatížen jako doprava železniční. Nutnost usměrniti podnikání autodopravní a zákonem upraviti provoz automobilový stala se nevyhnutelnou i v zájmu reelních podniků autodopravních a proto bylo přikročeno k vydání zákona ze dne 23. prosince 1932, čís. 198/1932 Sb. z. a n. o dopravě motorovými vozidly, doplněného prováděcím nařízením ze dne 16. února 1933, čís. 36 Sb z. a n. Výsledky této zákonné úpravy nemohly se znatelně projeviti za poměrně krátkou dobu platnosti tohoto zákona, v níž mimo to bylo nutno řešiti ještě řadu otázek souvisících s touto novou úpravou, zejména pak také otázku vymezení územních obvodů pro nepravidelnou automobilovou dopravu nákladní.
Služba zásobovací.
V roce 1932 činila hodnota průměrné roční zásoby materiálu a inventáře Kč 425, 773. 171'-, t. j. 41'2°/0 hodnoty materiálu a inventáře vydaného provozu. Celkem bylo vydáno pro potřebu provozu a prodejen zásob za 1. 036, 715. 282 Kč. Roční průměrnou hodnotou zásob byl dosažen obrat 2'4násobný, což odpovídá průměrné zásobě na 150 dnů. Koncem roku 1932 činila hodnota zásob již jen 350, 360. 101 Kč.
Zásoby materiálu jsou ve stálé evidenci a jsou sledovány statistickými přehledy u všech ředitelství státních drah a v ministerstvu železnic.
Počet zásobáren byl v roce 1932 zmenšen s 22 na 16, a to jednak zrušením, jednak sloučením. V roce 1933 bude počet zásobáren opětně snížen přeměnou některých zásobáren v pobočky velkých zásobáren.
U všech ředitelství státních drah jsou zřízena pro zásoby svrškového materiálu ústřední skladiště, jež jsou spravována příslušnými odbory pro udržování dráhy.
Zásobování tiskopisy jest soustředěno do dvou skladů tiskopisů v Praze a ve Vrútkách, ve kterých jest na zkoušku zaveden samosprávný systém. Tento systém byl v roce 1932 zaveden na zkoušku též u zásobárny v Přerově.
Služba finanční a účetní.
Rok 1932 byl pro podnik "československé státní dráhy" prvním rokem, jehož účty byly uzavřeny na podkladě bilance vypracované s přihlédnutím k novému bilančnímu předpisu, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1932. Byly tudíž v závěrce roku 1932 prováděny již do důsledku i odpisy z důvodů fysické deteriorace a položen tak první základ k vytvoření odpisové reservy (odpisového účtu), jež jest úhradovým zdrojem pro výdaje obnovy znehodnocených součástí zakládací hodnoty, avšak dočasně též prozatímní úhradou určité části bilančního schodku podniku.
účetní závěrka roku 1932 byla již vypracována tak, že bilanční výsledky podávají přehled nejen o výsledku hospodaření podniku "československé státní dráhy" jako celku, nýbrž i odděleně pro vlastní provoz kolejový, pro pomocné a vedlejší závody, ke kterémuž patří především automobilový silniční provoz.
Pokud se týče dalšího budování finančního a účetního systému podniku, sleduje železniční správa především další jeho prohloubení a podrobné propracování předpisu pro samostatné bilancování pomocných a vedlejších závodů. Avšak vedle toho sleduje i to, aby všechna ostatní zařízení, která podléhají správě "československých státních drah", byla vedena po stránce finanční a účetní takovým způsobem, který nejen že by vyhovoval veškerým požadavkům přísné theorie, nýbrž i dával možnost snadno a bez obtíží sledovati vše, čeho je řádné administrativě nezbytně zapotřebí. Je to především nemocenská pokladna československých státních drah, jejíž neustále rostoucí hospodářský a provozní rozsah přikazuje zavedení finančního a účetního systému, který by dával mož-
§ 5. Československé státní dráhy.
nost splnění shora zmíněných požadavků. Byl proto vypracován návrh bilančního a účetního předpisu a nový kontovní rozvrh pro nemocenskou pokladnu československých státních drah a její ústavy a podniky. Nový kontovní rozvrh nabyl účinnosti již od 1; března 1933 a u samostatně účtujících ústavů nemocenské pokladny, t. j. Masarykova léčebna plicně chorých železničních zaměstnanců v Květnici, léčebný ústav a ozdravovna v Brandýse nad Orlicí, Vila "JUDr Jan Pospíšil" v Karlových Varech a Lázeňský dům v Trenčanských Teplicích, byl již nový bilanční a účetní předpis, jakož i nová methoda pro hospodaření zbožím a materiálem uvedena v platnost a měsíční účty jsou sledovány, aby event. nedostatky mohly býti odstraněny a definitivní předpis byl tak co nejdokonalejší.
Pokud se týče ekonomiky provozu železničního, jest sledována intensivně otázka zjišťování vlastních nákladů jednotlivých výkonů podniku. Problém ten překročil již nyní stadium studie a přípravných prací a byl exekutivě předložen k posouzení návrh "Předpisu o vlastních nákladech", účel zjišťování vlastních nákladů jest především ekonomis a č n í, pak sazbotvorný a akvisiční. Podrobným rozdělením výkonů a k nim se připínajících nákladů má býti sledována hospodárnost těchto prvotních činitelů provozu a tím i jednotlivých služeben, celých okrsků a snad později i jednotlivých tratí. Pokud se týče akvisice, jest samozřejmé, že jest nezbytné znáti vlastní náklady určitých přepravních výkonů, mají-li býti podniku získávány přepravy, které by po případě mohly mu uniknouti automobilovou soutěží.
Při budování tohoto systému zjišťování vlastních nákladů bude použito nejmodernějších strojů statistických a účetních. Velká atomisace výkonů a nákladů vyžaduje co nejrychlejšího statistického strojového zpracování.
V organisaci služby účetní bylo již skončeno zmechanisování ředitelských účtáren tím, že byla i dvě poslední ředitelství (Hradec Králové a Košice) vybavena moderními účetními stroji. Dnes jest prováděno tudíž centrální účtování u československých státních drah výhradně strojově.
V organisaci služby finanční připravují se služební předpisy (býv. služ. předpis VIII. a X/A, B/B) pro oddělení finanční, pokladnu a účtárnu a pro účetní službu výkonných služeben.