20. Ministerstvo financi

Kapitola 2O. Ministerstvo financí.

V roce 1932 vyznačoval se kurs Kč přes rostoucí světovou tíseň hospodářskou a její důsledky měnové naprostou stálostí. Rozpěti mezi nejnižším a nejvyšším kursem činilo v New Yorku 0'21% proti 0169% v roce 1931.

Nově upraven byl oběh drobných peněz zákonem ze dne 9. června 1932, č. 94 Sb. z. a n., o nové soustavě drobných peněz, Kontingent byl zvýšen ze 600 mil. na 1. 200 mil. Kč, zavedeny nové 25haléře a stříbrné 20 Kč. Dosavadní bankovky 10 a 20 Kč prohlášeny za drobné peníze.

Státovkový dluh poklesl o 434. 83 mil. Kč proti poklesu 331. 11 mil. Kč v roce 1931.

V oboru práva měnového donutily rostoucí poruchy v platebním styku mezinárodním k vydání některých ochranných opatření podle zákona č. 7/1924 Sb. z. a n. o ochraně československé měny a oběhu zákonných platidel, který byl změněn a doplněn zákonem č. 121/1932 Sb. z. a n. Platební styk s cizinou se rozdělil na t. zv. cizinu volnou a cizinu vázanou, podle toho, konají-li se platy ve volných devisách nebo jen ve měně dotyčného státu nebo v Kč, ale jen na vázaných účtech v ČSR. Cizinou vázanou stalo se Rakousko, Maďarsko. Jugoslávie, Rumunsko, Bulharsko a Řecko, v některých druzích platů také Německo.

Zakázán byl vývoz bankovek, předepsána druhá povinná nabídka pohledávek v cizině a sepsány vázané pohledávky v cizině.

I při zostřené devisové kontrole setrvala Národní banka československá na zásadě uspokojovati všechny zákonné nároky zahraniční.

Vyrovnání starokorunových závazků s Rakouskem pokročilo v r. 1932 do té míry, že bylo započato s výplatou podílu československým věřitelům (vyhláška č. 91 a 92/1932 Sb. zák. a nař. ).

Peněžní trh jevil počátkem roku 1933 značnější plynulost, jež měla příčinu jednak v malé hospodářské potřebě úvěru, jednak ve zlepšení vkladového trhu přivoděném postupným návratem thesaurovaných prostředků. Ještě v lednu snížila cedulová banka eskontní sazbu ze 4 1/2% na 3 1/2% a lombardní ze 6% a 6 1/2% na 5 1/2% a 6%. Poněvadž se však tato snaha o zlevnění úvěru nepotkávala s náležitým praktickým výsledkem, přikročeno bylo na jaře k normativní úpravě úrokové úrovně (zák. č. 44, vl. nař. č. 52, vl. vyhl. č. 59 a vl. nař. č. 85 Sb. z. a n. z roku 1933). Po nějakou dobu bylo na peněžním trhu patrno stoupající napětí, vyvolané upisováním půjčky práce (zák. č. 48/1933 Sb. z. a n. ), zvýšenou sezónní potřebou zemědělství a v neposlední řadě i projevující se zlepšenou zaměstnaností v průmyslu. Od počátku léta lze stopovati mírný zvrat v úvěrové potřebě. Trh kapitálový setrvává ve své ztrnulosti; živá poptávka po dlouhodobých úvěrech se stupňuje, ale nedochází - stejně u nás jako v cizině - dostatečného uspokojení. Trh cenných papírů vstoupil do roku 1933 se vzestupnou tendencí; na vývoj ukládacích hodnot, najmě státních půjček, příznivě působilo úsilí parlamentního výboru o vyrovnání státního hospodářství na rok 1933, Počátkem února 1933 sice došlo pro neujasněnou politickou a hospodářskou situaci v Německu a na zprávy o stoupajících nesnázích bank v Americe k stagnaci dočasné, avšak akcie se brzy počaly zotavovati pro nadějnější posuzování světové hospodářské situace a na souvislé s ní poznenáhlé náznaky zlepšování zaměstnanosti domácího průmyslu, kdežto souhlasný vývoj ukládacího trhu byl bržděn upisováním půjčky práce, očekáváním výsledků snah o úpravu úrokové úrovně a v neposlední řadě i zavedením kupónové daně (zák. č. 47/1933 Sb. z. a n. ); od polovice dubna bylo však možno i tu pozorovati postupné zlepšování nálady, hlavně když došlo skutečně k úpravě úrokových sazeb. Ze zahraničních událostí mělo na naši bursu cenných papírú příznivý vliv svolání světové hospodářské konference do Londýna; také mnoho naděje vzbudily počáteční úspěchy Rooseveltova úsilí o zvýšení cen surovin, částečné oslabení tendence počátkem června mělo příčinu jak v motivech zahraničních (obtíže londýnské konference, neujasněný problém stabilisace dolaru a libry a jednání o paktu čtyř), tak domácích (jednání o zmocňovacím zákonu, zákonu kartelovém a z nich se podávající možnost reglementace cen), na ukládací trh pak tlačily hlavně přípravy na pololetní ultimo. Přes léto se však bursa cenných papírů vrátila k přívětivé náladě, živené úspěchem upisování půjčky práce, pokračujícím zlepšováním zaměstnanosti, soustavným úsilím o snížení našeho státního rozpočtu a znatelným úklid-

20. Ministerstvo financí.

něním mezinárodni politické situace. Přehled o vývoji kursů státních papírů jest podán v přiložené tabulce.

Státní dluh zvyšuje se v r. 1933 o nom. 2. 010 mil. Kč 5% půjčky práce, která jest svými podmínkami a způsobem emise (proměnlivý kupon, daňová amnestie, nárok na 25% slevu daňových nedoplatků, placení daně dědické) zcela novým typem státních půjček. Kromě toho byly vydávány pokladniční poukázky, ponejvíce jednoleté, jednak výměnou za poukázky dospívající ke splatnosti, jednak nově ke krytí pokladních schodkú.

Snaha po snížení státních výdajů projevuje se i v oboru státního dluhu. Zákonem ze dne 21. /3. 1933, č. 48 Sb. z. a n., zastavuje se na dobu do konce roku 1934 pravidelné umořování vnitřního státního dluhu a nahrazuje se umořením dluhopisů složených na vyrovnání daňových nedoplatků v souvislosti s upisováním půjčky práce. Zákonem ze dne téhož, č. 47 Sb. z. a n., zavádí se daň kupónová, snižující prakticky úroky vnitřního státního dluhu

o 1/6 až na několik výjimek (pokladniční bony a poukázky vydané po l. /l. 1933). Jako nahodilé okolnosti přinášející úlevu přidružují sa k tomu prodloužení Hooverova moratoria a po poklesu libry pokles dolaru. Tímto způsobem bylo lze v rozpočtu na r. 1934 snížiti podstatně i náklad vlastní státní správy na státní dluh.

Ostrý pokles pokladních p ř í j m ů způsobený v prvé řadě značnými schodky některých státních podniků byl důvodem nejen k omezení rozpočtených již výdajů na rok 1933, ale i k dalšímu pronikavému snížení výdajů věcných i osobních v rozpočtu na rok 1934, aby bylo možno další úvěrová opatření omeziti.

Ač státní příjmy v celku doznaly tedy dalšího citelného snížení, výnos přímých daní v roce 1932 proti výnosu v roce-l931 stoupl v důsledku úsilového vymáhání daňových nedoplatků a v důsledku zvýšené přechodné přirážky k dani důchodové. Stoupající tendenci udržuje výnos přímých daní v srovnání s výnosem těchto daní za rok 1932 i v roce 1933, kde ovšem k tomu přispívá také okolnost, že daňoví dlužníci se snaží zcela nebo alespoň částečně vyrovnati své starší daňové nedoplatky způsobem předepsaným v § 7 a 8 zákona č. 48/1933 Sb. z. a n. o půjčce práce, aby nabyli nároku na 25%ní odpis takto vyrovnaných nedoplatků. Celkový pokles příjmů státní pokladny při stálé ještě stoupajících vydáních (zejména na péči o nezaměstnané) nedovoluje však finanční správě, aby se vzdala některého z dosavadních příjmových zdrojů. Proto nutno prodloužiti platnost dosavadního zákona o přechodné přirážce též na daň důchodovou za rok 1933 a daň z tantiém sraženou v roce 1934.

K udržení výnosu daně z obratu a dané přepychové, který vlivem nepříznivých hospodářských poměrů poklesl tak, že po zavedení přirážek k těmto daním se udržel zhruba jen na dřívější výši, bylo nutno zákonem č. 199/1932 Sb. z. a n. zrušiti od 1. ledna 1933 osvobození menších poplatníků od přirážky k dani z obratu. Dále bylo od 1. ledna 1933 zavedeno několik nových paušálů daně z obratu a v souvislosti s revisí celního sazebníku pozměněna vládní nařízení, upravující vybírání daně z obratu při dovozu, jakož

i ustanovení o některých již dříve zavedených paušálech. Vládní návrh o prodloužení zákona o přirážkách k dani z obratu a přepychové se projednává.

Výnos nepřímých daní projevil v roce 1932 a v prvé polovině roku 1933 další klesající tendenci, hlavně u daně z lihu následkem značného poklesu spotřeby pitného lihu, zaviněného nepříznivými hospodářskými poměry; tytéž důvody způsobily i citelný pokles výnosu daně z cukru, spotřební daně z droždí, daně z piva a všeobecné daně nápojové.

S hlediska legislativního dlužno se zmíniti o vypracování zákona o dani z elektrických zdrojů záření (zákon č. 38/33 Sb. z. a n. ).

Silný pokles zahraničního obchodu způsobený do značné míry devisovými opatřeními a dovozními listy, byl příčinou dalšího citelného poklesu výnosu dovozního cla.

V personálním oboru byla činnost ministerstva financí v běžném roce určována převážně hledisky úspornými. Kromě obsáhlého provedení zákona ze dne 28. prosince 1932, č. 204 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních personálních bylo konáno rozsáhlé meziministerské jednání o vládních nařízeních o služebním oděvu a o naturálních bytech civilních státních zaměstnanců a byla dána do předběžného meziministerského řízení osnova vládního nařízení o nové úpravě cestovních náhrad, komisionelních a stěhovacích výloh státních zaměstnanců, kteréžto osnovy, ježto k jejich úsporným výsledkům předkládaný státní rozpočet na rok 1934 přihlíží, mají nabýti účinnosti od 1. ledna 1934.

20. Ministerstvo financí.

Zmíněný pronikavý a v tomto rozsahu nečekaný pokles státních příjmů učinil nutností nové úvahy, studie a propočty o dalším snížení státních výdajů spojených se stálými služebními, odpočivnými a zaopatřovacími platy státních zaměstnanců.

V době finančně tak tísnivé bylo třeba prohloubiti sledování počtu státních zaměstnanců, jejich rozvrstvení a pohybu a byla k tomu cíli letošního roku provedena delší dobu již zamýšlená reorganisace statistiky státních zaměstnanců s náležitou dělbou práce mezi hlavní zúčastněné činitele; v zdokonalování této statistiky, která zachycuje všechny význačnější jevy v tomto důležitém státním tělese, bude příští roky na zkušenostech letos získaných pokračováno.

Vzhledem k velkým úkolům, jež se ukládají v běžném roce finanční správě, byl velký počet zaměstnanců státních drah tam pro pokleslý provoz nadbytečných dočasně přidělen úřadům finanční správy, čímž nejen značně uleveno bylo podniku čsl. státní dráhy, ale i prakticky prováděna byla ve velkém slohu zásada vyrovnání dočasného přebytku a nedostatku pracovních sil v různých oborech státních.

V souvislosti s postupně prováděnou reorganisací finanční správy pokračováno bylo ve slučování osobních stavů finančních zaměstnanců zemského finančního ředitelství v Brně a finančního ředitelství v Opavě. I finanční prokuratury obdržely letošního roku zákonnou úpravou novou právní základnu, která byla dosud citelně postrádána u dosavadních právních oddělení generálního (hlavního) finančního ředitelství pro Slovensko (Podkarpatskou Rus).

Přetížení peněžního a úvěrového trhu v poslední a první dny jednotlivých měsíců a kvartálů, vystupňované nyní poměrně citelněji pociťovanou potřebou veřejné ruky pro výplaty platů v tyto dny splatných, učinilo v zájmu uvolnění tohoto trhu rozložením těchto nároků na několik dnů v měsíci nezbytným použití zmocnění vyžádaného v § 24 zákona č. 204/1932 Sb. z. a n. a posunutí dnů výplaty předem splatných platů na 10. dne měsíce, kteréhožto dne bude do měsíce července 1934 dosaženo postupným odkladem dne výplaty od měsíce k měsíci.

20. Ministerstvo financí.

Vývoj kursů čsl. státních půjček podle sjednaných závěrek posledního (ev. předposledního)' bursovního dne čtvrtletí IV. /1932 až III. /1933.

21. Nejvyšší účetní kontrolní úřad. Kapitola 21. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

Státní závěrečný účet za rok 1932 dokončil nejvyšší účetní kontrolní úřad dne 31. srpna 1933 a odevzdal Národnímu shromáždění 18. září 1933, v době, kdy byly práce o sestavení definitivního návrhu rozpočtového v proudu. Výsledky v úctě byly tudíž při jednání o osnově státního rozpočtu na rok 1934 k disposici.

Trvající hospodářské poměry, úbytek příjmů veřejnohospodářských i pokles výnosu u podniků veřejných přinášejí také nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu nové problémy a úkoly při sledování snahy, jak docíliti větší úspornosti ve veřejném hospodaření.

Vedle toho rozšířil se dále rozsah činnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu o nové obory činnosti a dohled nad novými institucemi. Jde tu především o soubor nových zřízení, zavedených pro ulehčení "odbytových nesnází zejména v zemědělství (syndikát pro úpravu dovozu obilí a mlýnských výrobků, syndikát pro zpeněžování dobytka a živočišných výrobků, ústřední prodejna dříví pro podnik státních lesů a statků i nová úprava podpory výrobních a odbytových poměrů domácí produkce lnu a konopí a pod. )"; oprávněním úřadu k dohledu u těchto ústředen vzrůstá okruh činnosti vyvíjející se od zřízení fondů na podporu vývozu (zákon čís. 121/1931). Počet podporovaných institucí i sanovaných podniků zůstává i při restrikci subvencí neztenčen.

K dožádání předsednictva vlády podjal se nejvyšší účetní kontrolní úřad úkolu zjistiti podle závěrek z let 1919-1932 rozvržení státních příjmů a výdajů podle zemí, jak participovaly Slovensko a Podkarpatská Rus na výdajích státních a jaké příjmy státní z nich plynuly. Úkol ten vyžaduje značné pracovní výkonnosti.

V průběhu roku 1933 zpracoval nejvyšší účetní kontrolní úřad výkazy jednotlivých poukazovacích úřadů (jako úřadů správy budov) o změnách, které vznikly v čase od 1. července 1931 do 31. prosince 1932 na státním nemovitém majetku vykázaném ke dni 30. června 1931 a uvedeném souhrnně v úvodu státního závěrečného účtu za rok 1931. Tím bylo možno ve státním závěrečném účtu za rok 1932 uveřejniti samostatně soustavný přehled nemovitého majetku vlastní státní správy. Po této stránce zavádí se spolehlivá evidence tohoto státního nemovitého majetku a jeho změn. Nejvyšší účetní kontrolní úřad pracuje na osnově směrnic o správě státního movitého majetku, které mají býti vodítkem k tomu, aby mohla býti v dohledné době pořízena skutečnosti odpovídající rozvaha státu.

Kontrola běžného provádění rozpočtu prohloubila se tím, že nejvyšší účetní kontrolní

úřad má v patrnosti případy souhlasu ministerstva financí podle čl. VII., VIII., IX., X.

finančního zákona a sleduje, zda tu byly podmínky finančního zákona dodrženy. Evidence

příjmů i výdajů státních dospěla u nejvyššího účetního kontrolního úřadu k všestranně

uspokojivé přesnosti, včasnosti i úplnosti. K zevrubnému cifernému i materielnímu sledo-

vání vývoje státního hospodaření během rozpočtového roku jsou měsíčně sestavovány po-

drobné přehledy jednotlivých rozpočtových úvěrů z měsíčních výkazů o poukázaných nále-

žitostech výdajových jakož i o pokladních výsledcích státních příjmů. Z přehledu toho jest

patrno, v jaké míře byla každá jednotlivá položka státního rozpočtu vyčerpána a v jaké

výši se scházejí rozpočtené státní příjmy. Nejvyšší účetní kontrolní úřad dává k dispo-

sici tyto výtěžky svých sestav také finanční správě, jež je zužitkuje pro své účele. - Mě-

síční vykazování hospodářských výsledků u státních podniků sleduje se výkazy bilančních

obratů, z nichž sestavuje núkúřad každého čtvrtletí hrubou rozvahu. Tyto hrubé rozvahy

podnikové doplňují počínaje rokem 1931 také pololetní výkazy, které předkládá Národ-

nímu shromáždění o stavu výdajových náležitostí na rozpočet, spolu s přehledy o příjmech

rozpočtových. Nadále, jako již v dřívějších letech, vyhotovuje nejvyšší účetní kontrolní

úřad měsíční pokladní výkazy podle služebních odvětví, z nich sestavuje v každém měsíci

přehled o celkovém obratu pokladním u jednotlivých služebních odvětví státní správy a

to jak o hospodaření působivém na rozpočet, tak nepůsobivém a o stavu pokladních hoto-

vostí. Tento přehled odevzdává měsíčně Národnímu shromáždění.

Při materielní kontrole výdajového hospodaření na rozpočet během roku nejvyšší účetní kontrolní úřad zkoumá výpisy jednotlivých poukazů výdajových, jež jsou kopií účetních zápisů u oněch rozpočtových položek, které nejvyšší účetní kontrolní úřad na počátku roku dle své volby určí poukazujícím úřadům. Zjedná si tím materiál pro soustavné zkoumání výdajů na těch položkách rozpočtových, které pokládá za významné a již z tohoto

21. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

materiálu může seznati právní titul výdaje, přiměřenost jeho, i správnost účtování na položce rozpočtové. Další spisový podklad pro zevrubnější šetření opatřuje nejvyšší účetní kontrolní úřad od administrativních úřadů zvláštním dožádáním, shledá-li z těchto výpisů k tomu jakýkoli podnět. Jest takto zdokonalena systematická kontrola během rozpočtového raku, která nahrazuje značnou měrou potřebu vyžadovati ke zkoumání doklady pro dílčí závěrky; přezkoumává se takto větší díl rozpočtového hospodaření s účelnějším využitím orgánů kontroly, než by bylo možno dosíci zkoušením dokladů po uplynutá roku a děje se tak mnohem účinněji, neboť lhůta mezi vydáním poukazu a jeho zkoušením jest poměrně krátká.

Při kontrole finanční správy nebyl dosud odstraněn rozpor v názoru nejvyššího účetního kontrolního úřadu a finanční správy o vykonávání dohlídek podle § 6 zákona čís. 175/ 1919 Sb. z. a n. u berních správ na agendu státních příjmů v oboru přímých daní. Z té příčiny nejvyšší účetní kontrolní úřad nemohl dosud činnost dohlídkovou v tomto oboru vyvinouti.

V oboru přímých daní a daně z obratu a daně přepychové zpracovány byly za součinnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu předpisy pro placení daňových nedoplatků podle § 7 zákona ze dne 21. března 1933, čís. 48 Sb. z. a n., o půjčce práce a projednán návod k provádění daňových odpisů podle téhož zákona.

V oboru spotřebních daní spolupracoval nejvyšší účetní kontrolní úřad na předpisu pro vybírání a účtování daně z elektrických zdrojů záření podle zákona z 24. února 1933, čís. 38, a vládního nařízení z 26. února 1933, čís. 39 Sb. z. a n., o organizaci administrativní služby u této daně a reorganizaci vybírání, účtování a kontroly daně z vodní síly, účtování spotřební daně z droždí, kontrolního poplatku z lihu a sprošťovací dávky podle čl. VI. § 5 zákona čís. 86/1932 Sb. z. a n.

Pro účtování dopravních daní z motorových vozidel a příslušenství, vybíraných podle zákona ze dne 14. července 1927, čís. 116 Sb. z. a n. o silničním fondu, a zákona z 23. prosince 1932, čís. 198 Sb. z. a n. o dopravě motorovými vozidly, byl příslušný předpis projednán s ministerstvem financí.

V oboru poplatků byla s ministerstvem financí projednána instrukce ku provedení §§ 2 a 3 zákona z 28. dubna 1933, čís. 65 Sb. z. a n. o provisorním předpisu poplatků a o přímém placení poplatků. Projednává se instrukce o placení daně dědické dluhopisy půjčky práce podle § 12 zákona z 21. března 1933, čís. 48 Sb. z. a n.

V rámci dozoru na agendu státních příjmů sledoval nejvyšší účetní kontrolní úřad vymáhání nejstarších daňových nedoplatků, a to zejména nedoplatků daně válečné na podkladě individuelních výkazů nedoplatků větších poplatníků.

Ježto byly zjištěny v agendě vyměřovacích úřadů, zejména však při vymáhání přímých daní, daně z obratu a daně přepychové a při předepisování úroků z prodlení v jednotlivých zemích značně rozdílné výsledky, byl proveden rozbor těchto účetních závěrek za roky 1928-1931 i se zřetelem k nedoměrkům a nedodělkům finančních úřadů administrativních, a shledané rozdílné výsledky byly sděleny ministerstvu financí.

Poněvadž v agendě předepisování úroků z prodlení shledal značné nedoměrky, doporučil ministerstvu financí, aby práce spojené s výpočtem úroků z prodlení byly u berních úřadů soustavně sledovány, a aby byl vydán účelný návod pro výpočet úroků.

V oboru dávky z majetku a dávky z přírůstku na majetku nejvyšší účetní kontrolní úřad pokračoval v roce 1933 ve zkoušení dokladů o nákladech na vybírání dávky, vyžádaných postupně od poukazovacích úřadů, čímž nahradil dřívější provádění dohlídek v oboru dávky z majetku, od nichž upustil pro postupující likvidaci dávky. Kromě toho postupně zkoumá výkazy značnějších nedoplatků na dávce a své připomínky sděluje a projednává s finančními úřady.

Po přípravách, provedených v roce 1932, byla založena na základě ustanovení §§ l a 9 zákona čís. 175/1919 Sb. z. a n. ke dni 31. prosince 1932 přehledná evidence všech platných záruk, převzatých státem, a byla zjištěna jejich úhrnná výše a podmínky. V této evidenci bude pravidelně pokračováno.

S hlediska bonity dlužníků a bezpečnosti státních pohledávek byly zkoumány výroční účty družstev, akciových společností, svazů a spolků, kterým ministerstva poskytla zápůjčku

21. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

nebo Vklad. Pokud toho bezpečnost zápůjček (vkladů) vyžadovala, bylo působeno k jejich zajištěni.

Odpor soukromých účastníků plavebních společností, u nichž jest stát zúčastněn kapitálově, dosud brání výkonu kontroly podle zákona čís. 175/1919 Sb. z. a n. a vládních usneseni odpovídajících stanovisku nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

V oboru sociální péče vyvíjel nejvyšší účetní kontrolní úřad zvýšenou činnost v agendě péče o nezaměstnané. Vykonal dohlídky u některých odborových organisací, vyplácejících státní příplatek k podpoře nezaměstnaných, u nichž zkoumal jednotlivé příjmové i výdajové položky podpůrných fondů. S hlediska finančně-kontrolního usiloval pak o novou úpravu státního příplatku k podpoře nezaměstnaných a ostatních akcí sledujících opatření k čelení nezaměstnanosti a k pomoci a zmírnění důsledků nezaměstnanosti vůbec a podal v tom směru návrhy. V agendě státních starobních podpor upozornil nejvyšší účetní kontrolní úřad na nutnost prováděti poukazy podpor v mezích rozpočtových prostředků. V agendě péče stavební a bytové upozornil na nebezpečí likvidnosti závazků ze státních záruk, povolovaných podle zákonů o stavebním ruchu.

Vývoj hospodářství československých státních drah sledoval nejvyšší účetní kontrolní úřad s hlediska úsporných možností, zejména dohlídkovou činností, kterou rozšířil jak v oboru personálního hospodářství, tak i věcných výdajů, příjmů provozních i nákladů investičních.

Z podnětu nejvyššího účetního kontrolního úřadu v oboru ministerstva veřejných prací účtuje se odděleně vlastní stavební náklad a administrativní výdaje osobní i věcné, čímž umožňuje se kontrola, v jakém poměru jsou náklady administrativní k vlastnímu stavebnímu nákladu a zda není používáno prostředků určených pro stavbu ku hrazení výloh, které náležejí mezi výdaje administrativní a proto se mají účtovati na vrub jiného súčtovacího pododdělení.

Nové přistoupil nejvyšší účetní kontrolní úřad také ke zkoušení některých kolaudačních elaborátů rozličných novostaveb, a to nejen po stránce účetní, ale i technické.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad sleduje hospodaření s výtěžkem půjčky práce, pokud se ho používá na stavební podnikání a vede evidenci nákladu na jednotlivé stavby.

V agendě kontroly státního dluhu lze očekávati zvýšení činnosti v důsledku likvidace přihlášek na výměnu předválečného rakouského a uherského nezajištěného dluhu za náhradní rentu čsl., ježto podávání těchto přihlášek končí koncem roku 1933. Přibyla kontrola na dluhy fondu elektrisačního a pokračováno v přezkoumávání organisace účetní služby a správy státního dluhu nejen za účelem její úpravy a vypracování instrukce, ale i za účelem podstatného zjednodušení služby a správy státního dluhu a dosažení osobních a věcných úspor.

Prováděje dozor na samosprávné hospodaření zemské, přezkoumal nejvyšší účetní kontrolní úřad v roce 1933 zvláště účetní závěrky země české za roky 1930 a 1931 a země Slovenské za rok 1930. Posudky jeho byly podkladem návrhů ministerstva vnitra na schválení zemských závěrečných účtů, na němž se vláda usnesla, pokud jde o zemský fond český za rok 1929, zemský fond moravskoslezský za rok 1930 a zemský fond podkarpatoruský za roky 1929 a 1930. Nejvyšší účetní kontrolní úřad doporučil kontrolní opatření pro užití výtěžku půjčky práce, pokud se ho dostalo svazkům územní samosprávy a zkoumal i běžné hospodaření zemí a okresů po stránce věcné i formální, hledě při tom zvláště k tomu, aby země nepřebíraly na se závazků platiti úrok a úmor dluhů jiných právních subjektů a aby tím jich zadlužení nevzrůstalo způsobem, ohrožujícím finanční rovnováhu.

Projevil názor v některých zásadních otázkách v oboru zemského a okresního účetnictví, zvláště pokud jde o účtování zemských podniků se zřetelem k § 34 org. zákona a o úpravu návrhu instrukce pro účetní a pokladní službu u okresních úřadů.

Pro kontrolu samosprávného hospodaření okresního vede nejvyšší účetní kontrolní úřad přehled majetku a hospodářských výsledků všech okresů na podkladě přezkoušených účetních závěrek.

V oboru samosprávy a správy fondů v roce 1932 a v I. pololetí 1933 vykonal 11 dohlídek.