Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1953.

III. volební období.

9. zasedání.

2363.

Návrh

poslanců F. Biňovce, dra L. Wiotra, K. Brožíka, J. Bečko, inž. J. Nečase

a soudruhů

na vydání zákona o rekultivaci poddolovaných I jinak devastovaných pozemků.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ................

o rekultivaci poddolovaných a jinak devastovaných pozemků.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

Pozemky dolováním uhlí v severozápadních Čechách poškozené jest upraviti (rekultivovati) tak, aby bylo umožněno co nejlepší jejich obhospodařování nebo využití.

§ 2.

Oblastí severozápadních Cech jest rozuměti nynější obvody báňských revírních úřadů v Teplicích, Mostě, Chomutově a Karl. Varech.

§ 3.

Rádnou kultivací pozemků dolováním na uhlí poškozených jest rozuměti takovou jejich úpravu, aby bylo možno na

nich pěstovati polní luční plodiny, ovoce a zeleninu, zřizovati lesy, sady, rybníky a jiná zařízení k účelům hospodářským, nebo pozemků těch použíti k účelům stavebním.

§4.

Rekultivace pozemků se docílí srovnáním povrchu, odvodněním, pohnojením, zalesněním atd., jakož i případným využitím pro rybniční hospodářství. Způsob jich úpravy určí příslušná rekultivační instituce, zřízená ve smyslu § 5 podle dobrozdání znalců z oboru hornického a zemědělského.

§5.

Jakožto rekultivační instituce, zřídí se při státním pozemkovém úřadě rekultivační komise, které přináleží prováděti veškeré práce ve smyslu tohoto zákona s rekultivací pozemků dle § l dolováním poškozených související. Veškeré práce s rekultivací spojené, které by uvedený odbor ve vlastní režii neprováděl, nutno zadati ofertním řízením, platným pro státní stavby a dodávky.

§6.

Závazek rekultivace se vztahuje na všechny pozemky dle § l, které se staly před a po účinnosti tohoto zákona dolováním buď z části, nebo úplně k řádnému obhospodařování, nebo jinému racionelnímu jich využití nezpůsobilými.

§7.

Povinnost rekultivace nastává, když přestalo užívání pozemků k účelům dobývání uhlí a pozemků dolováním poškozených není v jiné formě skutečně intensivně využito.

§8.

Předpoklady rekultivace pozemků jsou dány, jakmile skončilo jejich užívání ve smyslu § 7 k účelům dobývání uhlí a podstatné změny (další) vlivem dolování na pozemcích těch nelze pravděpodobně již očekávati a pozemků těch není pravděpodobně a prokazatelně k jiným hornickým účelům zapotřebí. Ve sporných případech

o potřebě pozemků k jiným účelům hornickým, než pro dobývání uhlí, rozhodne báňský revírní úřad za přizvání znalce z oboru hornického.

Tato ustanovení platí jak pro dobýváni denním lomem, tak pro dobývání hlubinné.

Hlubinné dolování jest v porubných polích jednotlivých dolů považovati za skončené, bylo-li dle použitého způsobu dolovacího definitivně zastaveno.

Ohledně případného dolování zbytků sloje anebo uhlí v zemi po skončení dobývání dle použitého způsobu dobývacího ještě zbylého, jest těžaři prokázati, že zamýšlené další dolování bude se stanoviska národohospodářského účelné. Ve sporných případech jest po vyšetřování příslušným báňským úřadem revírním za účasti znalců z oboru hornického a zemědělského stanoviti:

a) dobu opětného užívání pozemků k účclům hornickým, nebo

b) oddáliti opětovné používání pozemků k účelům dobývání na určitou dobu.

Po uplynutí pod a) a b) stanovených lhůt možno ve sporných případech provésti nové šetření ve stejném smyslu.

Při znovuzahájení porubu pod pozemky již částečně neb úplně rekultivovanými, jest těžař povinen pozemky v úvahu přicházející znovu odškodniti v takové vvši. jak to jejich stavu odpovídá, bez ohledu na to, zda náklady rekultivační byly vyšší či nižší než cena těchto pozemků. Ohledně veřejných zájmů platí ustanovení všeobecného horního zákona.

§9.

Pozemky ve smyslu §§ l a 6 dolováním částečně nebo úplně zpustošené, pro které jest dán předpoklad rekultivace dle § 8 jak se stanoviska hornického, tak zemědělského, přejímá stát do vlastnictví prostřednictvím rekultivační komise Státního pozemkového úřadu.

Dosavadním majitelům pozemků zaplatí rekultivační komise cenu odpovídající

skutečné hodnotě pozemků v době jich převzetí. Ve sporných případech, ať již činí námitky majitel pozemku proti nabízené ceně, nebo jsou pochybnosti se strany rekultivačního odboru ohledně ceny majitelem pozemku požadované, provede rekultivační komise Státního pozemkového úřadu prostřednictvím příslušného okresního úřadu za součinnosti znalce z oboru zemědělského vyvlastňovací řízení v úvahu přicházejících pozemků dle platných zákonných ustanovení o vyvlastnění pozemků pro veřejné účele.

§ 10.

Těžař je povinen po uplynutí každého kalendářního roku a to nejpozději do konce února roku následujícího předložiti příslušnému báňskému revírnímu úřadu podrobné výkazy o plochách v prošlém roce vyrubaných a to:

a) částečně,

b) úplně,

c) výkaz o plochách, na nichž se již pravděpodobně konečně větši změny objevily tak, jak se dle místních poměrů dotčeným dolováním jeví.

Tyto tři výkazy zašle báňský revírní úřad rekultivační komisi státního pozemkového úřadu k dalšímu řízení.

Pokud by údaje těžaře budily pochybnost, má rekultivační komise státního pozemkového úřadu právo žádati, aby příslušný báňský úřad údaje ty přezkoušel případně za účasti znalce z oboru hornictví nebo dle potřeby úředně oprávněného inženýra civilního. Dokáže-li se těžaři zavinění, musí hraditi nejen útraty úředního šetření a případně i kontrolního měření, ale i škodu odkladem rekultivace zaviněnou. Tyto částky plynou do rekultivačního fondu, který se má dle § 15 tohoto zákona utvořiti.

§11.

Seznamy všech pozemků, které byly před účinností tohoto zákona dolováním poškozeny, předloží majitelé důlních měr ku prozkoumání příslušnému báňskému revírnímu úřadu a to nejpozději půl

roku po vstoupení tohoto zákona v platnost.

Do těchto seznamů buďtež pojaty i ony pozemky, které sice důlními měrami obloženy nejsou, byly ale dolováním dotyčného držitele důlních polí poškozeny.

Báňský revírní úřad předloží přezkoušené seznamy tyto nejpozději v dalším půl roce rekultivační komisi státního pozemkového úřadu.

Ohledně přezkoušení předložených seznamů jsou platná ustanovení obsažená v § 10.

Dolováním poškozené pozemky, na nichž důlní míry po ukončeném dolování byly před účinností tohoto zákona zrušeny, jest zjistiti báňským revírním úřadem a jich seznam nejpozději l rok po vstoupení do účinnosti tohoto zákona rovněž rekultivační komisi státního pozemkového úřadu předložiti.

§12.

Jsou-li dány předpoklady pro rekultivaci dle § 8 a řízení ohledně převzetí pozemků do vlastnictví státu ve smyslu § 9 bylo skončeno, má rekultivační odbor státního pozemkového úřadu za přizvání znalce z oboru zemědělského a hornického stanoviti dle § 4 rozsah a nejúčelnější způsob rekultivace a přikročiti k vypracování pracovního rozvrhu.

Program postupu rekultivačních prací se sestavuje pro přiměřené komplexy devastovaných pozemků bezprostředně mezi sebou souvisejících.

O výsledku šetření ve smyslu §§ 8 a 9 jakož i o vypracovaném pracovním rozvrhu dlužno uvědomiti ministerstvo zemědělství prostřednictvím příslušného báňského revírního úřadu.

§13.

Pokud jest ku provedení rekultivace dle vypracovaného rozvrhu trvale nebo dočasně zapotřebí i jiných, třebas dolováním nepoškozených pozemků nebo různých zařízení a nelze smírnou cestou docíliti dohody mezi jejich majitelem a rekultivačním odborem státního pozemkového úřadu, může uvedená rekultivační

komise žádati přiměřenou náhradu, vyvlastnění, nebo udělení služebnosti. Úřední šetření provede v tomto případe příslušný okresní úřad za účasti znalců z oboru přicházejících v úvahu, dle svého rozhodnutí. Výlohy spojené se šetřením hradí se z rekultivačního fondu, který se utvoří dle § 15.

§ 14.

Předpisy o provádění dozoru a súčtování prací s rekultivací spojených budou stanoveny prováděcím nařízením vydaným k tomuto zákonu.

§15.

K úhradě veškerých výdajů s rekultivací spojených, nákladů za provedení rekultivace pozemků dolováním poškozených a k náhradě za ony pozemky utvoří se vlastní rekultivační fond z dávek, které se zavedou v hnědouhelné oblasti severozápadních Čech ve smyslu § 2 a sice Kč 0. 50 z jedné tuny vytěženého uhlí a Kč 0. 25 z l tuny prodaného lupku, vyjma množství uhlí potřebného k vlastním hornickým účelům a vyjma uhlí deputátního pro vlastní aktivní zaměstnance i pensionované a jich příslušníky, pokud tento nárok na deputátní uhlí mají. Do fondu tohoto plynou také výtěžky z pozemků již rekultivpvaných a prodaných, nebo pronajatých, jakož i veškeré trestné poplatky ze sporných řízenu

Předpis a vybírání této dávky přísluší státní finanční správě, jež ji každoročně nejpozději do konce dubna odvede za prošlý kalendářní rok rekultivační komisi státního pozemkového úřadu, fond ten spravujícího.

§ 16.

Z rekultivačního fondu dle § 15 pokud by to stav jeho jmění ovšem dovoloval, jest možno poskytnouti též subvence na různá kulturně technická zařízení, pokud k témuž účelu nebyly již povoleny příspěvky z jiných fondů a pokud zařízení ta stojí v přímé souvislosti se škodami vzniklými dolováním (na př. vodovody, kanalisace, cesty, meliorace a pod. ).

§17.

Pozemky, které se dají po rekultivaci zase používati k účelům hospodářským, zařadí se do takové třídy hodnoty půdy, jež odpovídá skutečnému stavu pozemků rekultivací dosaženému.

Zařízení toto nutno časem přezkoušeti a nastane-li toho potřeba, převedou se pozemky do třídy jich nové zjištěnému stavu odpovídající. Vzhledem na jejich planografické změny, jest rekultivační komise státního pozemkového úřadu povinna každého roku, nejpozději do konce měsíce května podati ministerstvu národní obrany podrobnou zprávu o provedených rekultivačních pracích v prošlém kalendářním roce.

§ 18.

Státní pozemkový úřad jest oprávněn prodati, nebo pronajmouti rekultivované pozemky nejprve družstvům, k účelu tomu se utvořivším z občanů, kteří buď zcela nebo z části ztratili zaměstnání v hornických obvodech a tam, kde družstvo není, jedincům stejně existenčně trpícím.

§ 19.

Pozemky, pod kterými nabyl těžař dle platných ustanovení všeobecného horního zákona právo uhlí dobývati, musí býti potud, pokud to jest se stanoviska hornického přístupno a racionelně možno, zemědělsky obdělávány.

§20.

Při povolování provozních rozvrhů báňským revírním úřadem budiž brán zřetel zvláště při otevřených dolech na možnost rekultivace pozemků dolováním poškozených. Vyšší výlohy snad z toho vyplývající mohou býti nahrazeny z rekultivačního fondu. Dolování, zvláště pod dosud nepoškozenými, nebo již rekultivovanými pozemky nutno prováděti takovým způsobem, aby bylo docíleno pokud možno největší výrobnosti a byla způsobena co nejmenší škoda na pozemcích tak, aby účelná jejich rekultivace byla dle možnosti snadno a přiměřenými peněžními prostředky proveditelná. Jaké minimální %

výrobnosti má býti přibližně docíleno a jakého způsobu dolování má býti v jednotlivých případech použito, stanoví dle znaleckého posudku příslušný báňský revírní úřad.

§21.

Proti rozhodnutím báňského revírního úřadu, jakož i okresního úřadu co úřadu I. instance, jest možno jich prostřednictvím podati ve lhůtě 30 dnů po doručení rozhodnutí odvolání k nadřízeným úřadům II. instance t. j. báňskému hejtmanství resp. k zemskému úřadu. Proti rozhodnutí úřadu II. instance není další odvolání cestou instanční přípustné.

§22.

Rozhodnutí rekultivační komise státního pozemkového úřadu jsou právoplatná a není proti nim odvolání cestou instanční.

Důvodová zpráva.

Světová hospodářská krise a s ní spojené snahy jednotlivých států po soběstačnosti nezůstávají bez vlivu na odbyt výrobků a zaměstnanost v různých našich domácích výrobních odvětvích. Naopak poměry se zhoršují a zdá se, že následky těchto opatření budou trvalé. Jde tu zejména o průmysl uhelný, sklářský, keramický, textilní atd. V těchto oborech, I kdyby výroba stoupla a odbyt se zvětšil, ba i kdyby vrátila se nejlepší konjunktura, nebude možno zaměstnati takový počet pracujících, jak tomu bývalo až dosud. Zvýšená racionalisace způsobí, že tisíce dělníků i při zlepšených poměrech budou bez práce.

Proto jest třeba, aby použilo se každé vhodné příležitosti k získání náhradních zdrojů výživy i zaměstnání, tím spíše, kdyby tato nová opatření byla trvalá. Rekultivace půdy nyní průmyslovou výrobou zničené a ladem ležící, byla by jedním z nejvhodnějších prostředků. Nejméně 11-12. 000 ha půdy v krajích kdysi velmi úrodných vrátilo by se zemědělské výrobě. I když cena zamědělských plodin

v posledních letech velmi poklesla, přece i při nižších cenách odbytových znamenalo by zúrodnění shora uvedené rozlohy výnos nejméně 23-25milionů Kč ročně. Jest to položka hospodářsky nemálo významná, rekultivační zákon má i svůj význam sociální, poněvadž jeho uskutečnění učinilo by přítrž stále se zhoršujícím poměrům v oblastech hornických.

Zákon o rekultivaci pozemků těžením devastovaných má na zřeteli všeobecné uspořádání těchto pozemků a náležitou úpravu povrchní sloje do takového slávu, který by umožňoval další použití podobných objektů a jejich exploitaci pro účely průmyslu selsko-hospodářského.

Po stránce technické zahrnuje v sobě rekultivace řadu opatření, jež především směřují:

a) K úpravě dosavadního stavu profilů těžením devastovaných pozemků, totiž k nivelisaci jejich povrchu. Pod nivelisací se rozumí: hrubá mechanická úprava terénu do takového stavu, který by umožňoval příště snadná použití strojů a na-

řadí potřebných k dalšímu provedení rekultivačních prací (desintegracc a meliorace).

b) Pod desintegrací se rozumí uspořádám a rozdrcení hmoty povrchní sloje rekultivovaných pozemků, buď cestou mechanického zpracování, nebo pomocí chemicko-biologických prostředků do takového stavu, jakým se vyznačuje mechanické složení normální ornice.

c) Ku zlepšení chemicko-biologických vlastností znovuzřízené ornice, totiž ku melioraci jejích povrchových slojí. Pod meliorací se rozumí uspořádání hmoty povrchních vrstev pozemků, jak po stránce jejich chemického složení, tak i po stránce fysicko-biologických vlastností do takového stavu, jakým se vyznačuje orná půda, vhodná pro rozvoj života mikroorganického a života různých druhů plodin hospodářských.

Jaké pozemky podléhají rekultivaci?

1. Rekultivaci podléhají veškeré pozemky, na nichž dolováni užitečných hornin jak hlubinné tak i povrchové bylo již skončeno do časového ustanovení pravoplatnosti tohoto zákona, nebyly-li snad do té doby pozemky v jiné formě intensivně využity.

2. Do rekultivačních objektů spadají i ony, již primitivně upravené plochy, jež se nacházejí uprostřed dosud devastovaných a dosud nepoužívaných pozemků, nepřesahuje-li jejich celková výměra l-l, 5 ha.

3. Závazek rekultivace se vztahuje na všechny pozemky, které se po účinnosti tohoto zákona stanou buď z části, nebo k úplně žádnému obhospodařování nezpůsobilými.

4. Povinnost rekultivace nastává, když přestalo používání pozemků k účelům dobývání a podstatné změny vlivem dolování na pozemcích, které mají býti rekultivovány, nelze pravděpodobně již očekávati.

5. Předpoklady rekultivace pozemků jsou dány, jakmile se skončilo jejich užívání k účelům dobývání uhlí dle § 6 a pozemky ty nejsou prokazatelně k jiným hornickým účelům nevyhnutelně zapotře-

bí. Toto ustanovení platí jak pro dobývání denním lomem, tak pro dobývání hlubinné. Hlubinné dolování jest v porubných polích jednotlivých dolů považovati za skončené, bylo-li dle použitého způsobu dobývacího definitivně zastaveno. Ohledně případného dobývání zbytků sloje, nebo ulili ještě po skončení dobývání dle užihého způsobu zbylého, jest těžaři prokázati, že dobývání to bude vykazovati větší národohospodářské výhody, než provedená rekultivace pozemků v úvahu přicházející. Ve sporných případech jest po vyšetření báňským revírním úřadem za přizvání znalců z oboru hornického a zemědělského nutno stanoviti:

a) dobu opětovného užívání pozemků k účelům dobývání;

b) oddálení dalšího užívání pozemků k účelům dobývání na určitou dobu.

Základní směrnice a způsoby rekultivace jednotlivých pozemků.

1. Jsou-li dány předpoklady pro rekultivaci dle § 7, má rekultivační komise stanoviti rozsah a nejúčelnější způsob rekultivace a přikročiti k vypracování pracovního programu a rozvrhu. O výsledku těchto šetření dlužno uvědomiti centrální orgán, který bude pověřen provedením rekultivace.

2. Program pracovního postupu rekultivačních prací se sestavuje pro každý jednotlivý případ devastovaných pozemků, případně pro komplexy bezprostředně související.

3. Podle toho mohou býti veškeré pozemky podléhající rekultivaci rozděleny na 3 základní skupiny:

a) na pozemky po nehlubokém dolování, jichž povrch jest dosud neustálen, a na nichž každá práce jest pro stálé nebezpečí propadnutí vyloučena,

b) na pozemky po hlubinném podzemním dolování s ustáleným povrchem, jejichž stav dovoluje, aby jejich povrch byl připraven pro rentabilní využití,

c) na pozemky po povrchovém dolování a pozemky s nahromaděnými jalovinami, z jiných míst přivezenými.

4. Pozemky spadající podle rekultivačního plánu do skupiny vyznačené § C 10 a

3A, nepodrobují se úpravě podle způsobů uvedených v § A2, a, b, c. Budiž na nich nejvýše provedena částečná nivelisace povrchu, případně i práce odvodňovací a to pouze v takovém měřítku, které by umožnilo rentabilitu celého podnikání.

5. Při úpravě těchto pozemků může býti použito i melioračních opatření, jež směřují hlavně k zlepšení biochemických vlastností půdy.

6. Pozemky vyznačené § C3a a takové, na nichž jest jakýkoliv způsob úpravy povrchu vyloučen, mohou býti použity pro umělé zalesňování, za použití veškerých vymožeností moderní lesní techniky.

7. Pozemky, které spadají podle současného stavu do skupiny vyznačené § C 10, b, 3b a jim podobné, jichž původní stav po ukončení těžby umožňuje bezpečné provedení úpravy profilu nivelisačních prací a jiných podobných prací ve smyslu § A2, a, b, c, buďtež určeny hlavně pro úpravu objektů vhodných pro selsko-hospodářskou exploitaci.

8. Rekultivace pozemků, vyznačených § C3, 6 a jim podobných, provádí se podle směrnic, vyznačených § A2, a, b, c. Budiž na nich provedena:

a) patřičná nivelisace povrchu, resp. jeho profilu,

b) náležitá desintegrace hmoty povrchní sloje,

c) příslušná meliorace, která by měla za následek zlepšení íysikálních vlastností půdy, znovuzřízené ornice na rekultivovaném pozemku, utvořeni podmínek a schopností půdy zadržovati potřebné množství

vlhkosti nutné pro zdárný rozvoj hospodářských rostlin a zlepšení biochemických vlastností půdy, při čemž budou dodány půdě zásoby organominerální živiny, důležité pro rozvoj života mikrobiologického.

9. Pozemky, které spadají podle původního svého stavu do skupiny uvedené v § C 20 c, 3c, vzhledem k jejich planografické situaci, mohou býti určeny pro oba výšeuvedené druhy exploitace, a to:

A) Pozemky po povrchním dolování, jichž Výměra užitečné plochy nepřesahuje

3/4-1. 5 ha, mohou býti použity bez provedení hlavních rekultivačních prací kt účelům umělého zalesňování, nebo k účelům pěstování specielních druhů hospodářských plodin.

B) Pozemky, jejichž výměra převyšuje 2 ha, se podrobují rekultivaci ve smyslu § A 2 a, b, c, a svahy ve smyslu § C4 se zvláštním zřetelem k pěstování ovocných stromů.

10. Rekultivace a exploitace pozemků demarkačních pásem, spojujících jednotlivá poddolovaná pole, se provede podle § C4 Jen v tom případě, vyskytne-li se možnost a účelnost jejich odstraněni pouhou nivellsací, čímž bude docíleno spojeni dvou nebo více takových pozemků.

11. Pozemky vhodně přiléhající ku stálým vodním tokům mohou býti za odpovídajících okolností využity pro rybniční hospodářství.

12. Při vypracování exploitačního plánu rekultivovaných pozemků budiž brán zvláštní zřetel na kultury ovocných stromů.

Návrh rekultivace, sestavení situačních plánů, plánů finančních, exploitačních i technických provede specielní rekultivační komise, která sestává a) ze zástupců veřejných organisací, sledujících rozvoj národohospodářského života dotyčného kraje a sankcionovaných vládou.

Ze zástupců státních institucí, pověřených vládou k provedení veškerých prací, rázu operativního a technického, jež spadají do rekultivačního plánu.

Ze zástupců státních a veřejných zemědělských korporací.

Jelikož provedení rekultivačních prací má za následek značné planografické změny a to hlavně v obvodech pohraničních pásem státu, nutná jest při pracech rekultivačních i spoluúčast M. N. O. a jeho generálního štábu, případně jiného k tornu určeného oddělení.

Evidence a převzetí rekultivovaných pozemků.

1. Seznamy všech pozemků, které byly dolováním poškozeny před účinností tohoto zákona, předloží majitelé důlních

měr nejpozději půl roku po vstoupení v platnost tohoto zákona příslušnému báňskému revírnímu úřadu k přezkoumání. Do seznamů těchto nutno zahrnouti i ty pozemky, které sice důlními měrami obloženy nejsou, ale byly dolováním v důlních měrách dotyčného majitele poškozeny. Báňský revírní úřad předloží přezkoušené seznamy nejpozději v dalším půl roce rekultivační komisi. Ohledně přezkoušení předložených seznamů jsou platná ustanovení, obsažená v § 23. Dolováním poškozené pozemky, na nichž důlní míry po ukončení dolování byly před účinností tohoto zákona zrušeny, musí zjistiti báňský revírní úřad a zaslati jejich seznam nejpozději l rok po vstupu do účinnosti tohoto zákona rovněž rekultivační komisi.

2. Těžař po ustanovení tohoto zákona jest povinen i nadále po uplynutí každého kalendářního roku, nejpozději do konce února roku následujícího, předložiti báňskému revírnímu úřadu podrobné výkazy o plochách vydobytých v roce prošlém a to:

a) částečně,

b) úplně,

c) výkaz o plochách, na nichž jest již pravděpodobně propadávání či jakákoliv změna povrchu ukončena.

Tyto 3 výkazy zašle báňský revírní tirád rekultivační komisi k dalšímu řízení. Pokud údaje těžařovy mohou buditi pochybnost, má rekultivační komise právo žádati, aby je příslušný báňský úřad přezkoušel a to v případě za součinnosti znalce z oboru hornictví, nebo úředně oprávněného inženýra civilního. Dokáže-li se těžaři vina, musí hraditi útraty spojené s úředním šetřením a škodu zaviněnou odkladem rekultivace. Tyto částky plynou do rekultivačního fondu, který se má utvořiti podle § 30.

3. Pozemky, jež byly bud částečně nebo úplně devastovány před nebo i po čase účinnosti tohoto zákona a u nichž jest předpoklad rekultivace dán, nejen se stanovisko hornického, ale i zemědělského, přejímá stát prostřednictvím rekultivační komise.

4. Pokud jest ku provedeni rekultivace zapotřebí trvale nebo částečně i jiných třeba dolováním nepoškozených pozemků, nebo různých ku rekultivaci potřebných zařízení a nelze smírnou cestou dohody mezi jejich majitelem a rekultivační komisí docíliti, může rekultivační komise žádati vyvlastnéní, nebo udělení služebnosti za přiměřenou náhradu. Úřední šetření provede příslušný okresní úřad za přizvání znalců z oborů v úvahu přicházejících. Výlohy se šetřením spojené hradí se z rekultivačního fondu, který se utvoří dle § 30.

Odškodnění převzatých pozemků.

1. Majitelům pozemků spadajících do rekultivačního programu dává se odškodnění ve výši skutečné hodnoty těchto pozemků a to na základě odhadů rekultivační komise a s ohledem na pravoplatné zákony státní pozemkové reformy se týkající.

2. Ve sporných případech, ať již činí námitky majitel pozemků proti nabízené ceně, nebo jsou pochybnosti se strany rekultivačního odboru ohledně ceny majitelem požadované, provede rekultivační odbor státního pozemkového úřadu za účasti zástupce okresního úřadu a znalce z oboru zemědělství vyvlastňovací řízení pozemků v úvahu přicházejících, a to dle platných zákonů a ustanovení o vyvlastnění pozemků pro veřejné služby.

3. Rekultivační pozemky nemůže převzíti rekultivační komise pouze v tom případě, jedná-li se o pozemky, na nichž chce dosavadní majitel rozšiřovati svůj podnik. Musí však včas rekultivační komisi vyrozuměti.

Rekultivační fondy, jejich prameny a použití.

1. Výlohy spojené se započetím rekultivace hradí se ze subvence poskytnuté vládou.

2. K úhradě nákladů za provedení rekultivace pozemků poškozených dolováním, náhrady za ony pozemky, jakož i všechny ostatní výdaje s rekultivací související utvoří se rekultivační fond z dávky, která se zavede v hnědouhelné oblasti severozápadních Čech, a sice 0. 50 Kč z l