Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedáni.

2347.

Odpovědi:

I. vlády na interp. posl. Zajíce a druhů o poměrech na Podkarpatské Rusi (tisk 2069/II),

II. vlády na interp. posl. Polívky a druhů ohledně těžkého postavení obyvatelstva kraje lučeneckého (tisk 2195/III),

III. min. průmyslu, obchodu a živností, min. sociální péče a min. zdravotnictví na interp. posl. Netolického, Slavíčka, Solfronka, Vaňka a druhů o rozšíření vyživovací akce na chudé živnostníky (tisk 2195/VI),

IV. min. vnitra na interp. posl Hatiny, Lance, Davida a druhů o nezachováváni jazykového zákona a jazykových nařízení městským úřadem v Chomutově (tisk 2289/III),

V. min. financí na intenp. posl. Stejskala, Hynka a druhů o daňových odpisech za úplatu, Jimiž byl postižen stát (tisk 2289/X),

VI. min. spravedlnosti na interp. posl. Jurana, Štourače a soudr. o strašlivém rozsudku nad dělníkem Josefem Königem v Brně, který hladovkou protestuje proti rozsudku jednoročního těžkého žaláře za rozbití okenní tabule (tisk 2257/VII),

VIL min. sociální péče na interp. posl. dra Torkolya a druhů o přehmatech nemocenských pojišťoven na Slovensku (tisk 2211/VIII),

VIII. min. sociální péče na interp. posl. Simma a druhů o nedostatečném provádění zákona ze dne 21. března 1929, číslo 43 Sb. z. a n., o státní starobní podpoře (tisk 557/XI),

IX. vlády na intenp. posl. dra Keibla a druhů o neudržitelném zaopatření válečných slepců (tisk 1379/XXI),

X. min. financí na interp. posl. dra Báchora a druhů, jak berní úřady vypočítávají daňově nedoplatky (tisk 2189/II),

XI. min. sociální péče na interp. posl. Horpynky a druhů o zabírání bytů v Mostě, řízenou na ministra vnitra (tisk 2209/XIII),

XII. min. vnitra na interp. posl. Höhnela a soudr. o neslýchaném jednání četnického praporčíka Nováka v Krompachu v okrese německo-jablonském (tisk 2316/V),

XIII. min. vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů o dohledu nad schůzí v Opavě. (tisk 2204/VIII),

XIV. min. vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů o chování krnovského okresního úřadu (tisk 2249/IX),

XV. min. financí na interp. posl. Solfronka a druhů o daňových odpisech za dávno minulá léta firmě Zborovicko-Kojetínské cukrovary A. Popper a spol. (tisk 2295/I),

XVI. vlády na interp. posl. Zeminové, Tučného, dra Patejdla a druhů o vydání kartelového zákona (tisk 1447/I),

XVII. min. financí na interp. posl. Bergmanna, Tučného a druhů o zvláštní odměně zřízencům finanční správy za donášku těžkých zásilek úředních z pošty a na poštu (tisk 2289/II),

XVIII. min. sociální péče a min. spravedlnosti na interp. posl. Haliny, Špatného a druhů o případu pojištěnce Úrazové pojišťovny dělnické v Praze Karla Čecha (tisk 2289/XIII),

XIX. min. vnitra na interp. posl. Hlinky a druhů ve věci zproštění úředního tajemství notáře Schleifera (tisk 2295/II),

XX. min. vnitra na interp. posl. Netolického a druhů o závadách, u městského úřadu v Dašicích (tisk 2308/VI),

XXI. min. spravedlnosti na interp. posl. Hlinky a druhů pro konfiskaci »Slováka« (tisk 2319/I),

XXII. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. dra Sterna a soudr. o mučení dělníka a o jeho odsouzení podle vynuceného doznání v Litoměřicích (tisk 2204/II),

XXIII. min. vnitra na interp. posl. dra Luschky a druhů o zákazu hlučínského okresního úřadu vyvěsiti plakáty 6. německého zemského katolického sjezdu (tisk 2308/III).

2347/I.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance Zajíce a druhů

o poměrech na Podkarpatské Rusi (tisk 2069/II).

Vláda je si plně vědoma těžkého hospodářského postavení, v němž je obyvatelstvo Podkarpatské Rusi a Členové vlády pečují o to, aby v resortech Jejich správě svěřených byl věnován všem poměrům na Podkarpatské Rusi zvýšený zájem.

V té příčině dlužno se zřetelem ke konkrétním okolnostem uvedeným v interpelaci uvésti zejména toto:

Na Podkarpatské Rusi byla provedena pozemková reforma v rozsáhlé míře. Přiděleno na 50. 000 ha půdy, zajištěno je pro přídě] 47. 000 ha a usiluje se získati ještě dalších 30. 000 ha. V drobném přídělu dostalo se celkem asi 18. 000 rodinám 30. 000 ha půdy. Z majetku státního dosáhne se v tomto roce již celkem na 10. 000 ha půdy pro příděl. Pokud jde o kolonisaci obyvatelstva

vrchovinského do úrodnějších končin, nutno upozorniti na to, že akce taková naráží na velké obtíže, jednak proto, že horalé velmi těžko zvykají si na odchylný způsob hospodaření v nížinách, jednak proto, že kolonisační akce je nejdražším způsobem pozemkově reformy.

Sníženi těžby dříví ve státních a soukromých lesích na Podkarpatské Rusi jest důsledkem všeobecné odbytové a cenové krise na dřevním trhu, jak doma, tak v zahraničí a zejména však důsledkem znemožnění vývozu dříví do Maďarska. Na Podkarpatské Rusi konsumuje se toliko malá část dřevních hmot, které lze v podkarpatoruských lesích těžiti. Velké dopravní vzdálenosti, vysoké dopravné, jakož i neúměrně nízká cenová úroveň dřeva v západních odbytištích nepřipouštějí odbyt dřeva tímto směrem. Zvýšená těžba dříví za těchto poměrů byla by soukromo- i národohospodářsky neodůvodněným a škodlivým počinem nehledě k tomu, že není peněžních zdrojů, které by kryly pasivitu takovéhoto podnikání, neboť tržní ceny v západních odbytištích neuhradily by ani přímých dělnických (výrobních) a povoznických mezd a dopravních nákladů.

Správa železniční podporuje těžbu dříví na Podkarpatské Rusi jednak přímo odebíráním přiměřené kvóty dřevařských výrobků, hlavně pražců, jednak nepřímo tarifními slevami, a to jak při vývozu do ciziny, tak i v dopravě tuzemské. V tomto směru byly povoleny v poslední době hlavně značně slevy pro přepravu řeziva do západních části republiky, slevy pro brusné dřiví

celulosové, slevy na parkety atd. Taktéž pro dopravu dřevěného lihu, vinného moštu, ovoce a krmiva podkarpatoruského původu povoleny značné slevy. Při novém vydání vývozních tarifů bylo pamatováno na takové uspořádání, které znamená další zlepšení odbytových podmínek pro Podkarpatskou Rus.

Opravě řek a horských bystřin na Podkarpatské Rusi věnuje ministerstvo zemědělství obzvláštní péči. Za tím účelem sjednává každoročně se zemským výborem stavebně-finanční program, tak pro rok 1933 zamýšlí provésti za příspěvku státního fondu pro vodohospodářské meliorace úpravy řek a bystřin na Podkarpatské Rusi o stavebním nákladu 10, 789. 000 Kč.

Pokud jde o úpravu toků spadajících do kompetence ministerstva veřejných prací, je projekt úpravy Tisy u Copu již vypracován.

Na doplnění sítě státních silnic v Podkarpatské Rusi bylo pamatováno stanovením programu pro stavby t. zv. silničních magistrál. Prvním úkolem Československého stáru bylo postavení nové státní silnice mezi Tácovém a Velkým Bočkovem v náhradu za část státní silnice, která při stanovení hranic připadla Rumunsku. Ministerstvo veřejných prací sleduje stanovený program a má v úmyslu jej postupně uskutečniti, jak to dovolí státní rozpočet. Projekt na stavbu státní silnice Sojmy-Kelečín je již připraven. Země Podkarpatoruská provádí za vydatného příspěvku ze silničního fondu přestavbu zemské silnice Mukačevo-Velká Kopaná; pro stavbu dalšího úseku jsou dokončeny přípravné práce. Ministerstvo veřejných prací věnuje zvláštní péči udržování státních silničních mostů v dobrém stavu a přestavuje postupně špatné a nenosné mosty. Pokud jde o stavbu nestátních mostů, je stavba důležitějších z nich podporována.

Provádění staveb a přestaveb zemských a vicinálních silnic v zemi Podkarpatoruské spadá Podle platného silničního zákona do kompetence země, resp. příslušných vicinálních výborů. Ministerstvo veřejných prací může však k takovým stavbám a přestavbám povoliti stavební příspěvek. Příslušné jednání je zahájeno ohledně stavby vicinální silnice Chust-Veljatína a i stavba mostu přes Tisu v průběhu této silnice bude předmětem řízení zemského úřadu. Příznivé vyřízení dalších žádostí, jež došly za povolení státního příspěvku ke stavbě vicinálních silnic, závisí na výši příslušných úvěrových položek ve státním rozpočtu.

Neutěšeným poměrům úvěrovým na Podkarpatské Rusi věnují příslušná ministerstva plnou pozornost a pokud jest v jejich moci, pracují k nápravě. Tyto práce mohou se však nésti toliko směrem organisačním tím způsobem, že se zakládá síť peněžních ústavů přizpůsobených tamním poměrům. Zmíniti se dlužno o založení rolnických vzájemných pokladnic, živnostenských záložen, filiálek Vinohradské spořitelny a konečně o rozšíření působnosti Zemské banky v Praze a Hypoteční banky České na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Také nutno zde uvésti sna-

hy vlády o snížení úrokové míry ze vkladů pro snížení úroků z úvěru, snahy o snížení režie v peněžních ústavech a o potírání honby po vkladech. Skutečná náprava může však nastati teprve tehdy, až bude povznesena kulturní a hospodářská úroveň tamního obyvatelstva a až v důsledku toho vzrostou i jeho úspory.

Na úpravě dědického práva s ohledem na zamezení drobení selských usedlosti se pracuje. Úspěšný postup jest však bržděn komplikovaností věci samé a to jak právní tak i kompetenční.

Nelze upříti, že jsou vážné závady ve vyřizování knihovních věcí. Způsobuje je jednak neupravenost pozemkových knih ve velké části Podkarpatské Rusi, jednak personální obtíže. V zakládání nových pozemkových knih se pokračuje podle pevně stanoveného programu. Dokončení této práce nelze ovšem očekávati v dohledné době, poněvadž Jest obtížná a nákladná. Personální obtíže jsou soustavně odstraňovány a stav prací v pozemkově knize je stále sledován.

Vinařství na Podkarpatské Rusi věnuje ministerstvo zemědělství značnou péči. Snahy o povznesení a ochranu podkarpatoruských vinařů opírají se o účelně organisovanou a dobře obsazenou státní vinařskou a pak sklepní revisní službou; jako výsledek těchto snah lze uvésti postupné přibývání viničné plochy se zlepšovanou révovou sadbou, zavedení pořádku ve vinném sklepním hospodaření u producentů a obchodníků vínem resp. úspěch v získávání odbytu.

K úpravě předpisů zákona o vině bude možno přikročiti již co nejdříve, neboť získán již k tomu účelu nutný podklad ve výsledcích rozborů moštů a vín ze všech důležitějších čsl. vinařských obcí. které byly prováděny po dobu 10 let. V nejbližší době bude možno zahájiti předběžně projednávání návrhu nového jednotného zákona o víně.

Rozšíření škůdců výroby rostlinné bylo podporováno v roce 1932 příznivými pro ně klimatickými podmínkami na celém státním území, zvláště na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kde zemědělci nevěnují dosud plnou pozornost pravidelnému hubení škůdců, ač je to příslušnými vládními nařízeními č. 58/26 a 104/31 uloženo.

Otázka náhrady škod způsobených černou zvěří bude řešena v jednotném honebním zákoně na širším podkladě a to se zřetelem na oprávněné zájmy majitelů půdy.

Zdravotním otázkám, jež byly na území nynější Podkarpatské Rusi za dřívějšího režimu úplně zanedbávány, věnuje se zvýšená pozornost. Po stránce preventivní péče zdravotní možno s uspokojením poukázati na to. ?, c na Podkarpatské Rusi je nyní na 37 zdravotně-sociálních ústředí, čili jedno na méně než 20. 000 obyvatel. V akci této bude se dále pokračovati a za její vyvrcholení lze pokládati stavbu Domu lidového zdraví v Užhorodě jež blíží se již svému dokončení. Z asanační činnosti na Podkarpatské Rusi dlužno poukázati na stavbu vodovodu a kanalisace v Užhorodě, jakož i na přípravné práce pro stavbu

vodovodu v Mukačevě. Pracemi těmito bude potlačen střevní tyf, jenž opětně se vyskytoval. Ze staveb nemocničních budiž poukázáno na novy chirurgický pavilon a několik staveb pro nemoce infekční u statní nemocnice v Mukačevě, jakož i na, filiálku této nemocnice ve Slatinských Dolech. Konečně budiž upozorněno na epidemijní autokolonu, vybavenou dle nejnovějších vědeckých požadavků, která poskytuje neocenitelné služby při potírání a vyhledávání infekčních chorob.

Ministerstvu sociální péče jsou poměry na Podkarpatské Rusi dostatečně známy a béře na ně v rámci produktivní péče o nezaměstnané patřičný zřetel. Tak v roce 1932 projednalo toto ministerstvo celkem 65 žádostí veřejných stavebníků z Podkarpatské Rusi o podporu nouzových prací, konaných v rámci péče o nezaměstnané, a povolilo na ně státní příspěvek v úhrnné částce 1, 406. 000 Kč. Ostatní žádosti veřejných stavebníků ze země Podkarpatoruské, které pro omezenost prostředků nemohly býti dosud vyřízeny, budou projednány, jakmile se ministerstvu sociální péče dostane dalšího přídělu na prováděni produktivní péče o nezaměstnané.

Pokud se interpelace dotýká jazykové otázky na Podkarpatské Rusi připomínajíc, že otázka ta jest nevyřešena a předmětem stálých bojů, což brzdi řádné vzdělání školili mládeže, má zřejmě na mysli boj o literární Jazyk Podkarpatské Rusi, resp. vyučovací jazyk na školách. Ve věci vyvyučovacího jazyka na školách v Podkarpatské Rusi jest nyní platnou normou ustanovení generálního statutu Podkarpatské Rusi, podle kterého se přesně postupuje. Konečné vyřešení jazykové otázky vymyká se z přímé působnosti vlády a může se státi jen cestou zákonodárnou ve smyslu § 3 ustavní listiny, resp. podle § 6, jazykového zákona sněmem Podkarpatské Rusi.

Pokud jde o resort ministerstva školství a národní osvěty, bylo na Podkarpatské Rusi v posledních letech provedeno 42 staveb národních škol nákladem 15 mil. Kč ze státní pokladny. Jen v r. 1932 bylo vystavěno 34 budov pro školy národní. Kromě toho bylo od r. 1930 zřízeno nových 71 Skol obecných a 2 měšťanské. V téže době přibylo na obecných školách 959 a na měšťanských 68 tříd. V oboru školství středního provádí se stavba reálného gymnasia v Chustu a v oboru odborného školství byla vystavěna budova živnostenských škol pokračovacích v Užhorodě.

Osnova zákona o autonomii Podkarpatské Rusi se připravuje, aby mohla býti předmětem jednání vlády.

V Praze dne 25. září 1933.

Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.

2347/II.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance V. Polívky a druhů

ohledně těžkého postaveni obyvatelstva kraje lučeneckého (tisk 2195/III).

Vládě jest znám stav vyvolaný hospodářskou krisí a nezaměstnaností v okresu lučeneckém. Podle finančních možnosti resortní ministerstva podporují provádění investičních a nouzových prací v okresu, aby alespoň částečně bylo odpomoženo nezaměstnanosti obyvatelstva.

Ministerstvo sociální péče povolilo v letech 1930-1933 z prostředků určených na produktivní péči o nezaměstnané na žádosti veřejných stavebníků z okresu lučeneckého státní příspěvek 645. 000 Kč. Další žádosti o povoleni státního příspěvku na nouzové práce budou projednány, bude-li možno pro účely produktivní péče o nezaměstnané uvolniti finanční prostředky.

V okrese lučeneckém bude prováděna stavba státní silnice Stará Huťa-Podkriváň v délce 8 km a v okrese krupinském stavba II. dílu státní silnice Devičie-Bzovík-Senohrad v délce 7. 2 km, při nichž bude možno zaměstnati větší počet dělníků a domkářů.

O povolení půjčky z výtěžku půjčky práce žádala jedině obec Lučenec na investiční práce v celkové částce 10, 785. 057 Kč. Vláda povolila obci na kanalisačni práce půjčku úhrnem v částce 801. 000 Kč.

Ministerstvo financí připomenulo již opětně podřízeným úřadům, aby při stanovení daňových základů braly, bedlivý zřetel k individuálním poměrům každého jednotlivého poplatníka a aby hleděly se vždy dopátrati v uvedeném směru objektivní pravdy. Zejména jest vždy zdůrazňováno, aby za východisko pro zjištěni daňových základů byla brána přiznáni poplatníků a aby bylo vždy postupováno podle příslušných zákonných předpisů o formálním řízeni při vyměřování daní za - případně i osobního - spolupůsobení poplatníkova.

Ministerstvo financí povolilo také již - vynesením z 13. srpna 1930, čj. 89. 171/30, aby upomínáni a vymáhání daní a dávek u zemědělců, kteří jsou co do svých příjmů odkázáni výhradně nebo převážně* na výnos sklizně, bylo odloženo na dobu po sklizni, tedy na podzimní a zimní měsíce.

Rovněž tak nařídilo ministerstvo financi a to již vícekráte, zejména vyneseními z 3. června 1931, č. j. 40. 681/31. z 28. ledna 1932, č. j. 8481/32 a z 12. února 1933, čj. 8111/33, aby podřízené

úřady postupovaly při vymáhání dani se vším možným zřetelem k hospodářské situaci dlužníkově a aby u poplatníků zejména drobných, kteří zřejmě nemohou vzhledem ke svým majetkovým a výdělkovým poměrům celý dluh najednou zaplatili, uspokojovaly se s tím, že dlužník zaplatí alespoň část dluhu a že jeho zbytek se zaváže spláceti ve lhůtách, které jest mu při tom v přiměřené výši stanoviti.

V Praze dne 23. září 1933.

Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.

2347/III.

Odpověď

ministra průmyslu, obchodu a živnosti,

ministra sociální péče a ministra

zdravotnictví

na interpelaci poslanců Netolického, Slavíčka, Solfronka, Vaňka a druhů

o rozšířeni vyživovací akce na chudé živnostníky (tisk 2195/VI).

Ministerstvu obchodu jsou okolnosti uváděně v interpelaci vlně známy a ministerstvo obchodu věnuje jim plnou pozornost. Ministerstvo obchodu jedná o uvedených otázkách již delší dobu s interesovanými ministerstvy, zemskými živnostenskými radami, obchodními komorami a některými ústředními živnostensko-obchodnickými korporacemi. O spolupráci byly mimo to požádány zemské úřady, příp. zemské výbory. Těmito návrhy zabývala se těž Státní rada živnostenská, sociální subkomitét, na schůzi konané dne 19. května 1933.

Ministerstvo obchodu nemá ve svém rozpočtu žádných prostředků na podobné účely a nemůže si je opatřiti ani úsporami z povolených prostředků vzhledem na provedené škrty v jeho rozpočtu. Bude-li to možno, zařadí do rozpočtu pro rok 1934 příslušnou položku. Ministerstvo obchodu působí na zemské rady živnostenské, zemské výbory, obchodní komory a živnostenská společenstva, aby v rámci svých prostředků přispěly ku zmírnění hospodářské tísně zchudlých a sestárlých živnostníků. Zemský výbor slovenský povolil na tento účel na podnět ministerstva obchodu 130. 000 Kč, zemský výbor moravskoslezský 13. 000 Kč. Zemský výbor český původně odmítl na tuto akci přispěti (minulý rok poskytl obnos 200. 000 Kč). Dle nového sdělení poskytne však vzhledem na novou urgenci ministerstva obchodu též jistou částku.

Ministerstvem obchodu byl vydán všem živnostenským společenstvům dotazník a pokyn, zda

jsou ochotna použíti na podporováni zchudlých nezaměstnaných a sestárlých svých příslušníků jistou část svých příjmů, případně fondů, event. zavésti dobrovolné anebo nucené zvláštní příspěvky na tento účel. Ministerstvo obchodu hodlá požádati též živnostenské úvěrní ústavy, aby dle možnosti z reservních svých fondů podpořily tuto akci.

Ministerstvo sociální péče nemá možnosti, aby rozšířilo státní stravovací akci pro osoby nezaměstnané a omezeně pracující také na nezaměstnané živnostníky, poněvadž podle vládou stanovených směrnic se tato akce vytahuje jen na osoby nezaměstnané, které jsou svou výživou odkázány na důchod z námezdního poměru a byly po 1. lednu 1929 alespoň tři měsíce nepřetržitě v námezdním poměru, v němž podléhaly povinnému nemocenskému pojištění.

Z podpůrných akci, jež ministerstvo pro zásobováni lidu každoročně provádělo, jest nejdůležitější stravováni dětí, které se vztahují na chudě děti vůbec, aniž bylo rozlišováno mezi jejich rodiči; rovněž pomocné akce na Podkarpatské Rusi a na Slovensku byly ministerstvem pro zásobováni lidu prováděny ve prospěch chudého lidu vůbec.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy konstatuje, že úřední lékaři mohou za všeobecných podmínek léčiti zdarma i zchudlé živnostníky, ovšem jen v ojedinělých případech.

V Praze dne 9. září 1933.

Ministr obchodu: Dr. Matoušek, v. r.

Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.

Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:

Dr. Spina, v. r. 2347/IV.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců Hatiny, Lance, Davida a druhů

o nezachováváni jazykového zákona a jazykových nařízeni městským úřadem v Chomutově (tisk 2289/III).

Stížnosti v interpelaci uvedené jsem dal vyšetřiti; kde dohlédací úřady přišly na závady, by-

la zjednána náprava. Zároveň se nařizuje další účinný dozor nad zachováváním jazykových předpisů v obecní správě města Chomutova.

V Praze dne 15. září 1933.

Ministr vnitra: Černý, v. r.

2347/V.

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslanců J. Stejskala, J. Hynka a druhů

o daňových odpisech za úplatu, jimiž byl postižen stát (tisk 2289/X).

Ad 1. a 2. Při provádění daňového trestního řízení proti advokátovi dru Herrmannovi byly zjištěny okolnosti opravňující podezřeni, že se dr. Herrmann, jako zástupce poplatníků v daňových záležitostech, dopustil činů podle obecného trestního zákona trestných. Ministerstvo financí provedlo ihned v tom směru potřebná šetření, jimiž bylo podezření proti dru Herrmannovi potvrzeno. Učinilo proto na dra Herrmamna trestní oznámení státnímu zastupitelství, jemuž zároveň odevzdalo všechen získaný materiál. Na základě trestního oznámení ministerstva financi bylo pak proti dru Herrmannovi zahájeno trestní vyšetřování soudní a uvalena na něj vyšetřovací vazba.

Na podkladě získaného materiálu provedlo ministerstvo financí zároveň šetření, zda v souvislosti s projednáváním daňových záležitosti dr. Herrmannem zastupovaných nedopustili se trestných činu i jeho mandanti, případně jiné osoby. Výsledky tohoto šetření, jež přineslo skutečné odůvodněné podezření proti určitým mandantům dra Herrmamna, byly rovněž postoupeny státnímu zastupitelství, které i proti těmto podezřelým mandantům dra Herrmanna zahájilo trestní vyšetřování soudní.

Z výsledků zmíněných administrativních šetření a dalších, ministerstvem financí učiněných opatření, jež byla vesměs provedena již před podáním interpelace, jest patrno, že ministerstvo financí jak proti dru Herrmannovi tak i proti jeho mandantům zakročilo bezohledně a přísně.

K tvrzení interpelace, že se ještě celá řada bohatých Jednotlivců, kteří s drem Hermannem byli ve spojení, pohybuje na ulici zcela volně, ač by měli býti ve vyšetřovací vazbě, uvádím, že všechna administrativní šetření, ač mohla býti vedena jen nepřímo a byla proto velmi obtížná, byla pečlivě provedena; kromě případů státnímu zastupitelství oznámeních nepodařilo se však ministerstvu financí zjistiti, že by i jiní mandanti dra Herrmanna z podobných trestných činů byli důvodně podezřelí.

Další vyšetřování spadá již do působnosti trestního soudu, jemuž vydalo ministerstvo financí všechny spisy o daňových záležitostech drem Hermannem zastupovaných.

Jakmile ministerstvo financi zjistilo, že se dr. Herrmann a někteří jeho mandanti dopustili v souvislosti s projednáváním daňových záležitostí činů trestných, zahájilo ihned rozsáhlé šetřeni o tom, zda a v jakém rozsahu měla ilegální činnost dra Herrmanna a jeho mandantů skutečný vliv na vyřizování daňových záležitostí. Proto byly spisy o daňových záležitostech drem Herrmannem zastupovaných ministerstvem financí přezkoumány. Šetření v naznačeném směru se provádí dále, aby případné nároky státní pokladny mohly býti uplatněny buď v trestním řízení soudním nebo obnoveným projednáním v řízení administrativním.

Ad 3. Chování příslušníků rodiny dra Herrmanna při zahájení domovní prohlídky činilo vskutku dojem, jako by byl dr. Herrmann předem varován. Šetření v tomto směru ministerstvem financí vykonané bylo však bezvýsledné. Ministerstvo financí by ovšem neotálelo s nejpřísnějším zakročením i v tomto směru, kdyby mělo sebe menší stopu, jež by dávala aspoň naději, že toto šetření povede k cíli.

Ad 4. Případ firmy Eichmann a spol., papírna v Hostinném, jest ministerstvu financí znám, neboť tato záležitost byla již začátkem roku 1932 ministerstvem financí vyšetřena a projednána, při čemž byla okamžitě zařízena všechna potřebná zajišťovací opatření. K exekuci uhrazovací vůbec nedošlo, neboť největší část uložených pokut a zkrácených dávek byla stranou hned zaplacena a na zbytek povoleny přiměřené splátky. V témže rozsahu byla zajišťovací opatření pak ovšem omezena na výši zbývajícího závazku strany. K tomuto postupu dalo ministerstvo financí svůj souhlas již při stanoveni celkové výše pokut a zkrácených daní a Dři určení lhůty pro jich zaplacení, a nebylo tudíž k tomu třeba zvláštní žádosti strany nebo intervence jejího zástupce.

V Praze dne 21. září 1933.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

2347/VI.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslanců Jurana, Štourače a soudruhů

o strašlivém rozsudku nad dělníkem Josefem Königem v Brně, který hladovkou

protestuje proti rozsudku jednoročního

těžkého žaláře za rozbití okenní tabule

(tisk 2257/VII).

Josef König byl odsouzen rozsudky krajského soudu trestního v Brně z 13. ledna a 17. června 1933, jakož i vrchního soudu v Brně z 21. července 1933 pro zločin veřejného násilí zlomyslným poškozením cizího majetku a přestupek lehkého ublížení na těle k těžkému a zostřenému žaláři jednoho roku nepodmínečně.

Výrok o vině byl nejvyšším soudem potvrzen.

Po prvém rozsudku udal König, že pachatelem je Kurt Karpeles, ale v trestním řízení (proti Karpelesovi, na základě tohoto udání zavedeném, prohlásil jako svědek, že nemůže s určitostí tvrditi, že Karpeles je pachatelem.

Uložený trest Konig nastoupil. V Praze dne 18. záři 1933.

Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.

2347/VII (původní znění).

Odpověď

ministra sociální péče

na interpelaci poslance dra Törkölya a druhů

o přehmatech nemocenských pojišťoven na Slovensku (tisk 2211/VIII).

Ministerstvo sociální péče bdí, aby nemocenské pojisťovny přesně zachovávaly ustanovení zákona č. 221/1924, ve znění zákona č. 184/1928 Sb. z. a n., o pojištěni zaměstnanců pro nemoc, invaliditu a stáří, a nepodrobovaly pojišťovací povinnosti osoby, které konají práce pouze příležitostné aneb jako vedlejší zaměstnání. V tom směru jsou též nemocenské pojišťovny informovány o judikatuře týkající se výkladu pojmu vedlejšího zaměstnání a zaměstnání příležitostného. Pokud jde o námezdní činnost malozemědělců, kteří jsou z větší části odkázáni na práce nádenické, poněvadž výnos jejich hospodářství neposkytuje jim dostatečné obživy, není pochybnosti, že podléhají pojistné povinnosti.

Otázku, zda osoby, které na Slovensku pěstují tabák nebo melouny na cizích polnostech, podléhají nemocenské pojistné povinnosti, třeba řešiti podle obsahu smluv, které majitelé půdy uzavírají s tabáčními zahradníky a pěstiteli melounů. Smlouvy tyto mohou obsahovati podmínky,

případně okolnosti, jež ve své podstatě zakládají pracovní poměr a tím i pojistnou povinnost podle § 2 zákona o sociálním pojištění.

Ministerstvo sociální péče není zákonem zmocněno, aby otázku pojistné povinnosti těchto osob vyřešilo zvláštním nařízením, neboť zákon v § 2. výslovně ustanovuje, že pojištěním Jest povinen a podle tohoto zákona pojištěn, kdo v republice Československé vykonává práce nebo, služby na základě smluveného poměru pracovního a nevykonává jich jako vedlejší zaměstnání nebo příležitostně. Zákon nedává tedy úřadu právo, aby některé osoby anebo některé kategorie zaměstnanců z pojistné povinnosti vyňal.

Interpelace neuvádí konkrétních případů protizákonného postupu nemocenských pojišťoven a protizákonného vyměřování příspěvků, takže ministerstvu sociální péče není možno z dozorčí moci zakročiti. Zaměstnavatelům se ve všech případech vystavují platební výměry a mohou tudíž všechny své námitky uplatňovati cestou instanční.

V Praze dne 7. září 1933.

Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.

2347/VIII (původní znění).

Odpověď

ministra sociální péče

na interpelaci poslance H. Simma a druhů

o nedostatečném provádění zákona ze dne

21. března 1929, č. 43 Sb. z. a n., o státní

starobní podpoře (tisk 557/XI).

Přiznávání státních starobních podpor podle zákona ze dne 21. března 1929, č. 43 Sb. z. a n., a poukazování těchto podpor prostřednictvím finančních úřadů děje se s všemožným urychlením.

Ministerstvo sociální péče zjedná nápravu, pokud by mu byly podány stížnosti na konkrétní závady, na průtahy ve vyřizování žádostí nebo v poukazování státních starobních podpor.

V Praze dne 7. září 1933.

Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.