Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.
III. volební období. 8. zasedání.
2339.
Interpelace:
I. posl.. J. Svobody, Krosnáře a soudr. min. vnitra o nezákonném postupu okresního úřadu v Čáslavi při rozpouštění schůze okresního vedení Komunistické strany Čsl.
II. posl. dra Törkölya a druhov min. školstva a národnej osvěty o niektorých anomáliách vo spôsobe prevádzania zákona o kňazskej kongrue,
III. posl. Hádka a soudr. mm. vnitra a min. sociální péče o zastřelení mladistvého Reinholda Gahlera při přechodu přes hranice v Nové Vsi dne 24. června 1933,
IV. posl. Simma a druhů vládě o poskytnutí naléhavé pomoci pohraničním krajům,
V. posl. Simma a druhů min. financí o krutém vedení exekucí na dlužníky daní.
2339/I.
Interpelace
poslanců J. Svobody, Krosnáře a soudruhů
ministru vnitra
o nezákonném postupu okresního úřadu v Čáslavi při rozpouštění schůze okresního vedení komunistické strany Čsl.
Okresní vedení KSČ v Čáslavi svolalo na neděli dne 10. července 1933 na 10. hodinu dopolední svou schůzi, do které byl mezi jinými jako zástupce ústředí pozván také poslanec Josef Svoboda. Než se však schůze, která byla svolána do hostince na Fortně, mohla zahájit, přišel do tohoto hostince vrchní policejní komisař Šrámek v doprovodu policie a prohlásil hostinskému, že prý schůze okresního vedení KSČ nebyla na okresním úřadě hlášena, že prý proto není povolena a že prý hostinský bude zbaven hostinské koncese, kdyby v místnosti se schůze konala. Po
tomto svém prohlášení opustil místnost, aniž vyslechl vysvětlení přítomných funkcionářů. Když poslanec Svoboda byl po svém příchodu o celé věci informován, odebral se na okresní úřad a protestoval proti nezákonnému postupu zmíněného komisaře u úřadujícího vrchního komisaře Štýrského. Tento prohlásil, že patrně jde o omyl. Poslanec Svoboda žádal, aby jeho protest byl tlumočen okresnímu náčelníkovi a úřadující komisař přislíbil, že tak učiní. Vyžádal si od poslance Svobody písemné podání stížnosti a zavázal se, že okresní úřad na tuto stížnost podá písemnou odpověď.
Dne 21. července 1933 vydal okresní úřad v Čáslavi pod č. j. 24808 posl. J. Svobodovi tuto odpověď:
»K dotazu Vašemu došlému sem dne 20. července t. r. sděluji, že dne 16. července t. r. měla být odbývána schůze strany komunistické v hostinci na Fortně v Čáslavi. Poněvadž odbývání této veřejné schůze nebylo zdejšímu úřadu hlášeno, odebral se pan dr. Šrámek, vrchní komisař politické správy, z úředního rozkazu do této místnosti a hostinského Kadaníka upozornil, že žádná schůze okresnímu úřadu v Čáslavi nebyla hlášena a nesmí být proto odbývána. V případě neuposlechnuti upozornil ho na zákonné následky. «
Z textu této odpovědi je patrno, že okresní úřad vykonstruoval konání schůze veřejné, kdežto ve skutečností šlo zřejmě o konání interní porady okresního vedení KSČ. Z toho důvodu nebylo konáni této schůze samozřejmě okresnímu úřadu hlášeno. Pozváno bylo celkem 10 členů okresního vedení a dostavilo se jich 8. Dále nešlo o nějaký dotaz poslance Svobody, nýbrž o stížnost a s touto stížností mělo býti nakládáno cestou zákonnou, což se ovšem nestalo. Konečná věta odpovědi, že prý hostinský byl upozorněn na zákonně následky, vyhýbá se zřejmě přiznání skutečností, neboť bylo hostinskému vyhrožováno odnětím koncese, na čež úřad pro konání schůze v žádném případě nemá práva. Celkem z vylíčeného stavu věci vysvítá, že šlo o zřejmý úmysl znemožnit legální ústavně zaručenou činnost politické strany, v tomto případě komunistické strany Československa.
Tážeme se Vás proto, pane ministře:
Co hodláte podniknouti proti svévolnému a nezákonnému postupu okresního úřadu v Čáslavi?
Co hodláte učinit, aby takové případy se v budoucnu neopakovaly?
V Praze dne 4. srpna 1933.
J. Svoboda, Krosnář,
dr. Stern, Štětka, Novotný, Hadek, Russ, Kliment,
Dvořák, Török, Juran, Štourač, Śliwka, Hrubý,
Hodinová-Spurná, Čižinská, Gottwald, Babel,
Kuhn, Hruška, Vallo.
2339/II (překlad).
Interpelácia
poslanca dra Törkölya a druhov ministrovi školstva a národnej osvěty
o niektorých anomáliách vo spôsobe prevádzania zákona o kňazskej kongrue.
Zákon o kongrue č. 122, vynesený dňa 25. júna 1926 a vyhlášený dňa 13. júla 1926 nadobudol. platnosti dňa 1. januára 1926 a podlá bodu 2, § 3 tohoto zákona požitky duchovných majú byť ustanovené vždy na 5 rokov vopred podlá lustra z 3 oosledných predchárajúcich rokov.
Napriek tomu, že už druhé 5ročné obdobie chýlí sa ku koncu, kongrua přemnohých reformovaných duchovných v okrese Feledince ešte ani dnes nie Je platné upravená a zemský úrad na Slovensku i tamojší školský referát do dnes ešte nevybavily podania týchto duchovných o kongruu.
Reformovaní duchovní tohoto okresu boli postihnuti veľmi veľkou křivdou vtedy, keď na zá-
klade bodu 3 a) §u 3 uvedeného zákona správný úřad I. stolice stanovil výnos nemovitostí a hodnotu naturálnych požitkov započítaných do platu, lebo v tomto okrese bola cena pšenice odhadovaná 120, 130, ba i 150 Kč v dobe, kde v súsedných okresoch Tornaľa a Rim. Sobota bola pšenica odhadovaná 90 Kč, hodnotu palivového dřeva, poberaného in nátura, odhadovali 30 ba i 40 Kč, kým v okresoch súsedných len 10 Kč.
A takto mohlo dojst k nespravodlivosti, že na základe tohoto odhadu okresného náčelníka vo Feledinciach bola kongrua, prevažnej váčšine reformovaných duchovných okresu feledíneckého v uplnej celistvosti odňatá a jednotlivoom bolo uložené, aby vrátili 30. 000 až 40. 000 Kč a že kongrua nebude im poukázaná dotiaľ, kým uvedené peňažné obnosy nazpäť nezaplatia.
Ťažkou křivdou je i to, že maturity, složené veľa reformovanými duchovnými na cudzozemských gymnáziách alebo na rovnocenných středných školách, neboly ministerstvom školstva a národnej osvety nostrifikované, napriek tomu, že poskytuje k tomu možnosť bod l, §u 16 prevádzacieho vládneho nariadenia č. 124/1928.
Všetky tieto křivdy sú tak závažné, že v ich dôsledku mnohí duchovni, zvláště čo majú rodiny väčšie, zápasia s nedostatkom, memôžu dať svoje deti školiť, nemôžu vyhovieť svojím berným povinnostiam, ba mnohým z nich hrozí už úpadok.
Tážeme sa preto pána ministra:
1. Kde väzí příčina toho, že, ač zákon o kongrue vydaný bol v r. 1926, nastúpil platnosť dňa 1. januára 1926, kongrua valnej väčšiny reformovaného duchovenstva v okrese Feledince ani dnes nie je ešte platné upravená, a predsa už druhé 5ročné obdobie blíži sa ku konců a podania menovaných duchovných zmieneného okresu ešte i dnes ležia u zemského úřadu a školského referátu na Slovensku nevybavené?
2. Zda pán minister mieni, že sa srovnává so spravedlnosťou demokratickej republiky a rovnosťou před zákonom to, že okresný náčelník vo Feledinciach a na základe jeho zprávy zemský úrad odhaduje naturálně požitky pšenice reformovaných duchovných okresu feledineckého s hladiska kongruy 120-130 Kč, ba i 150 per q, kým v súsedných okresoch Tornaľa a Rim. Sobota, kde je pšenica lepšia a oceľovejšia, kde sú lepšie možnosti odbytové a snadnejšie pomery dopravné, bola pšenica odhadovaná 85-90 Kč?
3. Prečo nevydá ministerstvo pre odhadovanie naturálnych požitkov pre územie celého Slovenska jednotnú odhadovaciu sadzbu? Prečo sa odhaduje jeden kub. meter palivového dřeva 10 Kč v okrese rimavsko-sobotskom, a prečo 30, ba i 35 Kč v súsednom okrese feledineckom?
4. Ministerstvo školstva a národnej osvěty má podľa kongruového zákona právo maturitné vysvedčenia v cudzozemsku nadobudnuté nostrifikovať a uznať ich za rovnocenné s tuzemskými. Prečo činí ministerstvo školstva a národnej osvěty výnimky při prevádzaní tohoto svojho práva voči duchovným maďarského jazyka materinské-
bo, keď im odopiera nostrifikáciu a nechá biedačiť mladých duchovných, ktorí pred vynesením zákona kongruového získali maturitných vysvedčení v cudzozemskú?
5. Či ste, pane minister, ochotný tieto krivdy súrne sanovať?
V Prahe, dňa 4. septembra 1933.
Dr. Törköly,
Szentiványi, Eckert, Fedor, dr. Jabloniczky, dr.
Luschka, dr. Hanreich, dr. Petersilka, inž. Kallina,
Horpynka, dr. Schollich, Matzner, Prause, dr.
Keibl, Hokky, Scharnagl, Dobránsky, Stenzl,
dr. Holota, dr. Szüllö, Nitsch.
2339/III (překlad).
Interpelace
poslance Hádka a soudruhů
ministrovi vnitra a ministrovi sociální péče
o zastřelení mladistvého Reinholda
Gahlera při přechodu přes hranice
v Nové Vsi dne 24. června 1933.
Dne 24. června t. r. v časných ranních hodinách přešli tři mladiství nezaměstnáni u Nové Vsi hranice směrem ze Saska. Když již byli 6 km na naší straně hranic v Nové Vísce u Nově Vsi, čtyři pohraniční strážníci, kteří konali hlídku po obou stranách cesty, vyzvali tři mladistvé, aby se zastavili. Téměř současně vypálil finanční strážník Kořínek 2 rány na Reinholda Gahlera, který byl od něho vzdálen asi 10 kroků. Prvá rána zasáhla Gahlera na noze, pravděpodobně již toto zranění postačilo, aby Gahler nemohl se již pokusiti o útěk. Přes to vypálil Kořínek ještě jednu ránu, která roztrhla Gahlerovi játra a způsobila jeho smrt.
Zastřelený mladistvý nezaměstnaný měl u sebe několik předmětů potřeby (několik zapalovačů, kuličkové ložisko, knoflíky, něco kakaa a 1/2 kg banánů). Cena těchto předmětů nedosahuje 100 Kč. Mladistvý musil choditi přes hranice, poněvadž byl bez práce, z vyživovací akce byl vyloučen a musil se starati o nemocnou matku a nedospělou sestru. Stav této rodiny jest zoufalý. Podobně daří se dnes dalším tisícům rodin. Vyživovací akce byla v německých krajích a zvláště v jabloneckém okrese tak silně omezena, že tisíce lidí. mezi nimi téměř všichni mladiství, nedostává již poukázky. Práci nelze vůbec dostati. Nezaměstnaní, kteří si vydělávají několik haléřů podloudnictvím, nečiní to tedy ze zpupnosti, nýbrž z nejprostšího pudu sebezáchovy, aby se zachránili před smrtí hladem.
Úřady, které se chovají ke vzrůstající nouzi širokých vrstev pracujících lidí nečinně, ba dokonce zvláště v poslední době restrikčními opatřeními nouzi ještě nezměrně rozmnožuji, odpovídají na tyto »nezákonité« pokusy nezaměstnaných, aby si vydělali několik haléřů, tím, že zesilují ochranu hranic a přikazují pohraničním strážníkům, aby bezohledně používali zbraně. Zastřelení Reinholda Gahlera jest typickým důkazem pro postup úřadů. Ale zároveň jest to plamenná obžaloba tohoto systému, který nemá pro hlad nezaměstnaných nic jiného, než prach a olovo.
Tážeme se ministra vnitra:
Jest ochoten vysvětliti toto zavraždění mladistvého? Jest ochoten odvolati platné instrukce proti nezaměstnaným o používání zbraní? Jest ochoten pohnati k odpovědnosti finančního strážníka Kořínka?
Tážeme se ministra sociální péče:
Jest ochoten zaříditi, aby restrikční opatření při podpoře nezaměstnaných byla odvolána, aby nezaměstnaní nebyli nuceni k takovým činům? Jest ochoten přičiniti se, aby z výtěžku půjčky práce přišly do německých krajů takové částky, aby nezaměstnaní dostali práci a nemusiti se živiti podloudnictvím? Jest ochoten postarati se, aby nemocná matika zastřeleného Reinholda Gahlera dostala podporu, která jí umožní živobytí?
V Praze dne 7. září 1933.
Hadek,
Štourač, Russ, Kuhn, Török, Śliwka, Krosnář, Gottwald, Vallo, Babel, Zápotocký, Kopecký, Hruška, dr. Stern, Štětka, Juran, Kliment, Čižinská, Dvořák, Hodinová-Spurná, J. Svoboda.
2339/IV (překlad).
Interpelace
poslance H. Simma a druhů vládě
o poskytnuti naléhavé pomoci pohraničním krajům.
V pohraničních krajích státu vzrostla nouze nesnesitelně. Všeobecné následky hospodářské světové kráse a rovněž i zvláštní krise politických poměrů způsobily zde poměry, které se pociťují nejen jako opak někdejšího proudícího života, nýbrž jsou úplným zhroucením. Zastavením výroben, které jsou v pohraničí častokráte na sebe vázány, vznikl dav nezaměstnaných. To mělo
v zápětí další hospodářské oběti, příslušníky obchodu a živnosti.
Bylo v povaze věci, že stát a vláda při velkém množství sociálních úkolů zabývaly se nejdříve nejnaléhavějšími. Tak došlo k sociálním opatřením pro nezaměstnané, ovšem skrovným, kdežto obchodníci a živnostníci byli odkázáni na svépomoc. Skutečně si také tak dlouho pomáhali, dokud nebyly spotřebovány majetkové podstaty, zachráněné z lepších dob. Pro postižené stavy bylo zajisté bolestné, že musí k překonání nouze použíti těchto záloh, zvláště když byly důležité pro zajištění obchodních podniků. Stalo se to však bez velkého odporu těchto postižených vrstev, čímž stát byl zbaven poskytnutí přímé pomoci.
Nyní však i to je u konce. V nouzových projevech, které se nedávno konaly za vedení říšského svazu společenstev hostinských v pohraničních krajích státu, byly líčeny zdrcující obrazy ochuzení obchodního a živnostenského stavu. Každý účastník oněch projevů odnesl si důtklivou povinnost znovu na to upozorniti odpovědné vedení státu a zároveň dožadovati se pomoci. Není pochyby, ještě jest možno poskytnouti Okamžitou pomoc, i když se neklameme, že pro skrovnou její výši není možno zlo zdolati úplně. Leč těchto možností musí se použíti neprodleně.
Především musí býti pohraniční kraje státu prohlášeny za nouzová území a podle toho musí jim býti poskytnuty jisté úlevy ve veřejných funkcích. K tomu patří, aby se dané vymáhaly s největší šetrností. Ve všech případech, kdy věcné přezkoumání vyžaduje takového šetrného postupu, musí se to určitě státi. Poukazujeme k tomu na prvém místě, poněvadž se postupovalo právě opačně. Přes to, že dlužník daní je nezaviněně nezpůsobilý splniti své povinnosti, postupuje se proti němu co nejpřísněji exekucemi, takže sotva lze odvrátiti poslední důsledky. Při tom orgánové, zajisté z přílišné horlivosti, používají prostředků a jednají tak, že to musí postiženými otřásti nejen hospodářsky, nýbrž ještě i duševně. Příčina těchto událostí, kterých třeba hluboce litovati, tkví vždy v tom, že finanční správa podezřívá dlužníka daní z pasivní nebo aktivní resistence v placení daní.
Tímto šetrným vymáháním daní nebo provedenými daňovými úlevami různého druhu nelze však pokládati okamžitý program pro strádající obchodníky a živnostníky za vyčerpaný. Naopak, uvážíme-li úlevy poskytnuté jiným stavům, musíme žádati i pro ně moratorium, jímž se nařizuje dočasné zastavení exekuci a odročení povinností k placení. Tyto způsoby podpory jsou pochopitelné, uvážíme-li počet vyrovnání, konkursů, nucených pronájmů a exekučních prodejů majetku, atd.
Mimo to si vláda prospěje sama sobě pro budoucnost, poskytne-li jednotlivým podnikům, které se octly v nouzi, aby je udržela, levné státní úvěry, které musí býti svou dobou vráceny.
Dále na ochranu tisíců podniků, jimž prospíval přímo nebo nepřímo cizinecký ruch, třeba jim poskytnouti největší podpory. Vláda nechť učiní vše, aby se uvolnily ničivě působící závěry hra-
nic, aby se cizinecký ruch. důležitý jak pro národní hospodářství, tak státně-politicky, mohl znovu rozvinouti. K tomu účelu nechť vláda ihned splní sliby daně v odpovědi interpelantům posl. Jungovi, Simmovi a Geyerovi, že zahájí s německou říšskou vládou jednání o řádnou obchodní smlouvu, nebo aspoň jednání, jimiž by v různých opatřeních nastala úleva a nechť k tomu vyšle způsobilé činitele. Co nejrychleji buďtež zahájena tato jednání o úplném zrušení zavření hranic.
V souvislosti s jednotlivostmi okamžité pomoci strádajícím musí se také uvažovati o pomoci po stránce dopravně-technické. Státní dráhy musí vzrůstající měrou dopravně-technicky zachytiti také pohraniční kraje a otevříti je a jako do jiných státních krajů organisovati do nich propagační jízdy. Samozřejmě otevrou se tím i samým státním podnikům zdroje příjmů.
Při tom však zůstává hlavní věcí, že obrat v hospodářské nemoci, trvalou změnu způsobí jen obnova hospodářského života. Vláda musí se říditi právě tímto poznáním, při čemž její činy a pomocná opatření pro budoucnost musí tím býti určovány.
Podepsaní táží se vlády, je-li ochotna prohlásiti státní pohraniční kraje za nouzová území a poskytnouti jim ihned uvedenou pomoc?
V Praze dne 5. září 1933.
Simm,
Geyer, Schubert, Oehlinger, Bobek, Greif, Krumpe, Zajíček, Inž. Kallina, dr. Keibl, dr. Hanreich, Horpynka, dr. Schollich, Fritscher, dr. MayrHarting, Kasper, Knirsch, R. Köhler, Scharnagl, dr. Luschka. Matzner, dr. Hassold, Kunz, dr. Petersilka, Krebs, inž. Jung.
2339/V (překlad).
Interpelace
poslance H. Simma a druhů ministrovi financí
o krutém vedení exekucí na dlužníky daní.
Těžká hospodářská krise způsobila, že stále více existencí ocítá se v nouzi a tak bez peněz, že nemohou splniti své závazky, naopak velkou měrou potřebují pomoci. To se týká také poměru státního občana Jako plátce veřejných dávek a daní.
Vláda musí stále a stále zasahovati zvláštními zákonnými opatřeními, která modifikují provádění různých zákonů o dávkách a daních, většinou tím
způsobem, že se v případech zasluhujících zvláštního zřetele poskytují úlevy v daňových povinnostech, ať již tím způsobem, že se odpisují předepsané daně nebo také tak, že se dlužníkovi daní povoluje dlužné daně spláceti. Způsob a druh úlev jest však velmi různý a častokráte rozhoduje individuální stránka případu.
Min. financí, jakož i blízcí poradci, politikové, fin. politikové, nár. hospodáři atd. vyslovují se v tom směru, že jest vynikajícím úkolem převésti poplatníka co možno nejlépe přes zlou dobu, aby zůstal zachován pro stát, jako význačná existence a zdroj primů. Každé orgii proti poplatníkovi třeba se vyhnouti, ba příslušné výnosy píší dosti zřetelně, že se má dbáti také psychologie poplatníkovy, především tím způsobem, že se s ním má nakládati šetrně nejen po stránce materialní, nýbrž i zdvořile. Při tom třeba míti na mysli, že poplatník jest činitelem udržujícím stát. Takovýmto postupem si pak také poplatník uvědomuje, že svým platem buduje stát. Tento postup jest sice mnohdy nepsán, ale jest důležitý a musí býti přísně plněn.
Tím více třeba litovati, jestliže úřad nebo jeho orgány jednají nedbajíce tohoto ohledu a nezbytného citu pro slušnost. Tak jsme nedávno v Jablonci nad Nisou zažili, že exekutoři berního úřadu zakročovali proti dlužníkům daní v domě a v bytě, konečně na trhu a na ulicích takovým způsobem, že to není ani v duchu moudrého spojení mezi úřadem nebo úředníky a občany, ani to nelze nikterak odůvodniti příkazem odpovědného státního vedení. Také vzrůstající měrou prováděné kapesní zájmy musí se konati bez krutosti, naopak třeba při tom šetřiti cítění dotčeného. Pravidelně naskytne se k tomu téměř vždy příležitost, nesoudí-li se všeobecně, že dlužník daní jedná tak úmyslně a ze zlomyslnosti. Také oblíbené domovní prohlídky, při nichž se pátrá po penězích a peněžní hodnotě, musí se díti slušným způsobem. Jest nesnesitelné, když necitelní subalterní zaměstnanci hrabou se ve skříních a truhlách, rozhazují postele, nenechají jediného kusu nábytku na místě, aniž každou tuto činnost nepřeváželi urážlivými poznámkami. Každý orgán musí prováděti úřední výkony tak, aby výkon úředník zůstal na konec člověkem. Je-li k tomu nezpůsobilý, nemůže býti ani orgánem, ani nositelem úřadu, ani nejnižším orgánem, musí-li právě zde býti zachováno přímé spojení s občanem.
Náš domácí poplatník daní zaplatil v uplynulé době význačné částky. Jejich výsledky pro stát a společnost nelze odhadnouti ani přibližně. Musí to činiti opět i na příště, proto musí býti udržen při životě. Státní správa musí zabrániti zkáze poplatníkově. Musí upustiti od nenáležitých zásahů. Žádáme tedy, aby se dozíralo, zda příkazy jsou vykonávány přípustným způsobem.
Podepsaní táží se pana ministra:
1. Jest ochoten přezkoumati, zda krutý postup proti poplatníkům z města a okřesu Jablonce nad Nisou je nezbytný?
2. Jest ochoten v této souvislosti zvláště přezkoumati nebo dáti přezkoumati co nejpřesněji, zda postupuje správně exekutor Holubička?
V Praze dne 5. září 1933.
Simm,
inž. Jung, Krebs, Knirsch, inž. Kallina, Scharnagl, Oehlinger, Bobek, Greif, dr. Hassold, dr. Keibl, R. Köhler, Geyer, Horpynka, dr. Schollich, dr. Hanreich, Schubert, Kasper, Matzner, dr. Petersilka, Krumpe.
Původní znění ad 2339/II.
Interpelláció
az iskola és népmüvelésügyi miniszter urhoz
A lelkészi kongruáról szóló törvény
végrehajtási módjának némely
visszásságairól.
Beadják Dr. Törköly József képviselő és társai.
Az 1926. évi június hó 25-én kelt s 1926. évi július hó 13-án kihirdetett 122. számú ú. n. kongrua törvény 1926. január 1-én lépett hatályba, ezen törvény 3. §-ának 2-ik pontja értelmében a lelkészek javadalmazása a megelőző legutóbbi 3 év lustrumának megfelelően mindig 5 évre előre állapitandó meg.
Dacára, hogy már a második 5 éves ciklus is a végefelé közeledik, a feledi járás legtöbb ref. lelkészének kongrua ügye még ma sincs érvényesen elintézve s ezen lelkészeknek kongrua iránti beadványát a szlovenszkói Országos Hivatal és az Iskolaügyi Referátus még ma sem intézte el.
Ezen járásban a ref. lelkészeket igen nagy sérelem érte akkor, amikor az idézett törvény 3. §-ának 3. a. /pontja alapján az I. fokú közigazgatási hatóság állapitotta meg az ingatlanok hozadékát és a fizetésképen beszámitott természetbeni járandóságok értékét, amennyiben ezen járásban a búzának az értéke 120-130, söt 150 Kč-val lett értékelve, akkor, amikor a szomszédos tornaijai és rimaszombati járásban 90 Kč-val értékelték a búzát, a természetben fizetett tűzifának az értékét 30. söt 35 Kč-ban állapitották meg, mig a szomszédos járásokban ezt csak 10 Kč-ra értékelték.
Igy történhetett meg az igazságtalanság, hogy a járási Főnök ezen becslése alapján a feledi járáshoz tartozó ref. lelkészek legtöbbjénak a kongruáját teljes egészében megvonták és egyeseket 30-40. 000. - Kč visszafizetésére köteleztek s részükre a kongrua mindaddig folyósitva nem lesz. mig ezen visszafizetni kötelezett 30-40, 000. Kč letörlesztve nincs.
Súlyos sérelem az is, hogy nagyon sok ref. lelkésznek a külföldi gimnáziumon vagy egyenértékű középiskolán tett érettségi vizsgája az Iskola- és Népmüvelödési minisztérium által nem lett nosztrifikálva dacára, hogy erre a végrehajtás tárgyában kiadott 1928. évi 124. számú kormányrendelet 16. §-ának 1. pontja módot adott volna.
Mindezen sérelmek olyan súlyosak, hogy a miatt számos lelkész, föként pedig a nagycsaládúak a legnagyobb nélkülözésekkel küzdenek, gyermekeiket iskoláztatni nem tudják, adófizetési kötelezettségüknek nem tudnak eleget tenni, igen sok részük már a osöd előtt áll.
Kérdezzük azért a Miniszter Urat:
1. Mi az oka annak, hogy a kongrua törvény 1926-ban lett kiadva, 1926. január 1-én lépett hatályba s a feledi járás legtöbb ref. lelkészének kongnia ügye még ma sincs érvényesen elintézve, holott már a második 5 éves ciklus ás a végefelé közeledik s a nevezett járás emlitett lelkeszeinek kongrua iránti beadványai még ma is elintézetlenül hevernek a szlovenszkói Országos Hivatalban és az Iskolaügyi minisztérium Referátusában?
2. Ősszeegyeztethetönek tartja-e a Miniszter Ür a demokratikus Köztársaság igazságosságával és törvény előtti egyenlőségével azt, hogy a feledi járási Főnök és az ö jelentése alapján az Országos Hivatal a feledi járás ref. lelkészeinek búza-fizetését q-ként 120-130, sőt 150 Kč-val értékelte kongnia alá, mig a szomszédos rimaszombati és tornaijai járásokban, ahol acélosabb és jobb a búza, ahol az értékesítési lehetőség jobban megvan, ahol a szállitási lehetőség könyebb. 85-90 Kč-val lett értékelve?
3. Miért nem ad ki a Minisztérium a természetbeni javadalmak értékesitésére az egész Szlovenszkó területére egységes értékelési kulcsot? Miért értékelnek a rimaszombati járásban egy köbméter tűzifát 10 Kč-val, a szomszédos feledi járásban pedig 30, sőt 35 Kč-val?
4. A kongrua törvény szerint joga van az Iskolaügyi Miniszteriumnak a külföldön szerzett érettségi bizonyitványt nosztrifikálni és a belföldivel egyenlő rangúnak elismerni. Miért tesz kivételt az Iskolaügyi Minisztérium ezen jog gyakorlásánál a magyar anyanyelvű lelkészekkel szemben akkor, amikor tőlük a nosztrifikálást megtagadja és igy nyomorogni hagyja azokat a fiatal lelkészeket, akik a kongrua törvény meghozatala elött külföldön szerezték érettségi bizonyitványukat?
5. Hallandó-e a Miniszter Úr ezeket a sérelmeket sürgősen orvosolni?
Prága, 1933. sept. 4.
Dr. Törköly,
Stzentiványi, Eckert, Fedor, dr. Jabloniczky. dr.
Luschka, dr. Hanreich, dr. Petersilka, inž. Kallina,
Horpynka, dr. Schollich, Matzner, Prause, dr.
Keibl, Hokky, Scharnagl, Dobránsky, Stenzl,
dr. Holota, dr. Szüllö, Nitsch.
Původní znění ad 2339/III.
Interpellation
des Abgeordneten Hadek und Genossen
an den Minister des Innern und den Minister für soziale Fürsorge,
wegen der Erschiessung des Jungendlichen Reinhold Gahler, beim Grenzübertritt in Neudorf am 24. Juni 1933.
In den frühen Morgenstunden des 24. Juni I. J. überschritten 3 jugendliche Arbeitslose, aus Sachsen kommend, bei Neudorf die Grenze. Als sie bereits 6 km diesseits der Grenze in Neudörfl bei Neudorf waren, wurden die 3 Jugendlichen von 4 Grenzwachorganen, die auf beiden Seiten des Weges postiert waren, angerufen. Fast gleichzeitig gab der Finanzer Kořinek, auf den ca 10 Schritt von ihm entfernten Reinhold Gahler zwei Schüsse ab. Der erste Schuss verletzte Gahler am Bein, zweifellos hat diese Verletzung bereits zur Folge gehabt, dass Gahler keinen Fluchtversuch mehr unternehmen konnte. Trotzdem gab Kořinek noch l Schuss ab, der Gahler die Leber zerfetzte und seinen Tod zur Folge hatte.
Der erschossene jugendliche Arbeitslose hatte einige Gebrauchsgegenstände bei sich (einige Feuerzeuge, ein Kugellager, Knöpfe, etwas Kakao, und 1/2 kg Bananen). Der Wert dieser Gegenstände beträgt weniger als 100 Kč. Der Jugendliche war zu diesem Grenzgange deshalb gezwungen, weil er arbeitslos war, aus der Ernährungsaktion ausgeschlossen und für seine kranke Mutter und minderjährige Schwester sorgen musste. Die Lage dieser Familie ist eine trostlose. Im einer ähnlichen Situation befinden sich heute weitere tausende Familien. Die Ernährungsaktion wurde in den deutschen Gebieten und insbesonders im Bezirke Gablonz so stark gekürzt, dass tausende darunter fast alle Jugendlichen keine Karten mehr bekommen. Eine Arbeitsmöglichkeit gibt es absolut nicht. Jene Arbeitslosen, die sich durch Paschen einige Kreuzer verdienen, tun dies also nicht aus Uebermut, sondern aus den primitivsten Selbsterhaltungstrieb, um sich vor dem Verhungern zu retten.
Die Behörden die der steigenden Not der breiten Massen der Werktätigen teilnahmslos gegenüber stehen, ja sogar besonders in der letzten Zeit durch Abbaumassnahmen die Not noch ins ungemessene vergrössern, antworten auf die »ungesetzlichen« Versuche der Arbeitslosen sich einige Kreuzer zu verdienen, damit, dass sie den Grenzschutz verstärken und den Grenzwachorganen den rücksichtslosen Gebrauch der Waffe befehlen. Der Fall der Erschiessung des Reinhold Gahler ist ein typischer Beweis für das Vorgehen der Behörden. Aber zugleich eine flammende An-