Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedání.

2335. Odpovědi:

l. min. vnitra a min. železnic na interp. posl. Hokkyho a druhů o vyhoštění, resp. o pensi železničního zaměstnance Alexandra Ambruse, který složil slib věrnosti (tisk 2209/VI),

II.. min. vnitra na interp. posl. Dlouhého, V. Baneše, Jaši, Husnaje, Junnečkové-Vorlové a soudruhů o přesahování pravomoci vrchního četnického strážmistra St. Uhlíře ve Smilových Horách (tisk 2204/XII),

III.. min. vnitra na interp. posl. Hynka, Stejskala a druhů o rozšíření kompetence stálých úředních dnů v Hořicích v Podkrkonoší (tisk 2255/IV),

IV. mim. spravedlnosti na interp. posl. Dvořáka a soudr. o bezdůvodném žalářování dělníků Hoška, Hrdličky a Paška (tisk 2255/V),

V. vlády na interp. posl. Knotka, Koška, Kaňourka, Janalíka a druhů o ochraně zemědělské výroby v horských krajích (tisk 2116/III),

VI. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. Hlinku, dra Mederlyho a druhov o výčinbch četníkov na Slovensku, ďalej o konfiskačnej praxi bratislavského statného zastupitelstva (tisk 2069/I),

VII.. předsedy vlády na interp. posl. inž. Nečase a soudr. o velikých škodách způsobených hraboši na Podkarpatské Rusi (tisk 1956/I),

VIII. mim. soc. péče a min. spravedlnosti na interp. posl. Kubače a soudr. o podvodném a bankrotárském hospodaření v lázních Trenčanské Teplice (tisk 1797/X),

IX. min. vnitra na interp. posl. Chobota a soudruhů o zadržených vkladech u polsko-těšínské spořitelny (tisk 2253/IV),

X.. min. spravedlnosti na interp. posl. Štětky, Dvořáka a soudr. o konfiskaci sbírky básní: Pozdrav Paříži (tisk 2295/V),

XI.. min. spravedlnosti na interp. posl. Štětky a soudr., že vyšetřováním u krajského trestního soudu v Praze Tk XIX 4076/32 porušuje se zákon (tisk 2146/II),

XII. min. spravedlnosti na interp. posl. Hokkyho a druhů o praxi okresních soudů v Berehově. Mukačevě, Vel. Sevluši a Užhorodě, že zápisy v pozemkových knihách provádějí jen ve státním jazyku (tisk 2276/VI),

XIII. min. železnic na interp. posl. Malého, Fialy, Sladkého a druhů o nedostačujícím určení míst pro nižší službu železniční u dopravního úřadu Moravská Ostrava-Přívoz (tisk 2276/I),

XIV. min. věř. prací na interp. posl. Polívky, Hrušovského, (Bazaly a druhů ve věci slovenských cest a úpravy řek (tisk 2204/XI),

XV. min. vnitra na interp. posl. Štětky, Kopeckého, Krosnáře a soudr. o neslýchaném jednání pražské policie, týrání zatčených dělníků a zavádění metod bílého teroru (tisk 2131/II),

XVI.. min. zemědělství, na interp. posl. Polívky, Hrušovského, Bazaly a druhů ve věci přídělu státní lesní půdy v Bánské Hodruši (tisk 2204/X),

XVII. min. železnic na interp. posl. Stejskala, Pechmanové-Klosové a druhů o nesprávném vybíráni zdržného ve stanici Semily-Podmoklice (tisk 2308/II),

XVIII. min. financí, obchodu, sociální péče, zemědělství a pro zásobování lidu na interp. posl. Bendy, Bečko, Husnaje a soudr. o hrozícím zastavení výroby v továrně na kukuřičný škrob v Bolerázu u Trnavy (tisk 938/XI),

XIX. min. vnitra na interp. posl. Novotného a soudr. o jednání okresního úřadu v Chrudimi (tisk 2209/IV),

XX. min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Hlinky a druhů o zaměstnávání slovenských pracovních sil ve státní restauraci na Sliači (tisk 2276/V),

XXI. vlády na interp. posl. Polívky a druhů o škodách způsobených povodněmi na Slovensku (tisk 1715/XIV),

XXII. min. financí na interp. posl. Hokky a druhů o neupravenosti katastrálních operátů v zemi Podkarpatoruské (tisk 2142/XVI),

XXIII. min. železnic na interp. posl. Hokky a druhů o vybudování železniční trati UžhorodMukačevo-Chust (tisk 2249/VI),

XXIV. min. veřejných prací na interp. posl. Hokky a druhů o vybudování státní silnice Velká Sevluš-Chust (tisk 2249/VII),

XXV. min. financí na interp. posl. Babela, Hádka a soudr. o daňových defraudacích několika velkostatkářů (tisk 2131/XIV),

XXVI. min. vnitra na interp. posl. Husnaje a soudr. o úpravě služebního a platového poměru zemských cestářů a cestmistrů na Podkarpatské Rusi (tisk 2253/I).

2335/I. (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra a ministra železnic

na interpelaci poslance Hokkyho a druhů

o vyhoštění, resp. o pensi železničního

zaměstnance Alexandra Ambruse, který

složil slib věrnosti (tisk 2209/VI).

Dle výsledku provedeného setření byl Alexander Ambrus brzdařem u soukromé dráhy. Po jejím sestátnění byl ihned přeložen do výslužby,

takže tvrzení interpelace, že konal službu ve státním podniku po 5 let, jest mylné.

Alexander Ambrus zdržoval se v tuzemsku jako maďarský státní příslušník posléze na řádný maďarský cestovní pas a visum udělené okresním úřadem v Sevluši. V lednu 1933 odepřel okresní úřad z důvodů veřejných zájmů udělení dalšího visa, čímž jmenovaný pozbyl práva zdržovati se v tuzemsku. Ježto nechtěl se dobrovolnic vzdáliti, byl vyhoštěn.

Průtahy při provádění vyhoštění zavinila maďarská pohraniční stráž v Tisabecsi, jež odepřela Ambruse převzíti, ač byl jí předložen jeho platný maďarský cestovní pas. Bezdůvodnost odepřeného převzetí patrná jest z toho, že Ambrus po opětném návratu do Sevluše odejel dne 7. března 1933 vlakem přes Slovenské Nové Město do Maďarska, kamž byl také po předložení svého cestovního pasu bez námitek vpuštěn.

Nejde tu tedy o bezdomovce, nýbrž - jak uvedeno- o maďarského státního občana, jenž mohl

se nepříjemnostem, vzešlým mu nuceným vyhoštěním, lehce vyhnouti, kdyby byl včas dobrovolně odejel do Maďarska.

Odpočivné platy budou shora jmenovanému až do odvolání vypláceny v cizině ve výší upravené dle příslušných předpisů.

Vzhledem k uvedeným okolnostem němí nějakého dalšího opatření třeba.

V Praze dne 11. července 1933.

Ministr vnitra: Černý, v. r.

Ministr železnic: Rud. Bechyně, v. r.

2335/II.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců Fr. Dlouhého,

Vojty Beneše, V. Jaši, J. Husnaje, M. Jur-

nečkové-Vorlové a soudruhů

o přesahování pravomoci vrchního čet-

nického strážmistra St. Uhlíře ve Smilo-

vých Horách (tisk 2204/XII).

Provedeným šetřením bylo zjištěno, že vrchní četnický strážmistr Stanislav Uhlíř jako velitel četnické stanice ve Šimlových Horách vybočil svým postupem proti učitelce Marii Sváťkové z mezí své služební působnosti. Byl proto vzat k odpovědnosti a bude potřebné zařízeno.

Rovněž okresnímu četnickému veliteli v Táboře, který o postupu jmenovaného vrchního strážmistra vědě, byla jeho dozorci povinnost připomenuta.

V Praze dne 19. července 1933.

Ministr vnitra: Černý, v. r.

2335/III.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců Jar. Hynka, J. Stejskala a druhů

o rozšíření kompetence stálých úředních

dnů v Hořicích v Podkrkonoší

(tisk 2255/IV).

Vyřizování věcí, jež jsou v interpelaci výslovně uvedeny, odňal okresní hejtman v Nové Pace úředníku, pověřenému konáním stálých úředních dnů v Hořicích, v důsledku mylného výkladu opatření zemského úřadu v Praze ve přičíně nové úpravy rejstříkové manipulace. Okresní hejtman byl na svůj omyl upozorněn s příkazem, aby obnovil dřívější stav. Tře-ba však podotknouti, že okresní hejtman již zároveň se zmíněným svým opatřením z vlastní iniciativy umožnil, aby si obyvatelstvo soudního okresu hořického mohlo opatřiti osvědčení o státním občanství a cestovní pasy v Hořicích.

V Praze dne 19. července 1933.

Ministr vnitra: Černý, v. r.

2335/IV.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů

o bezdůvodném žalářování dělníků Hoška, Hrdličky a Paška (tisk 2255/V).

Státní zastupitelství v Praze podalo dne 1. července 1933 obžalobu na Františka Kabelu, Josefa Hrdličku, Františka Hošíka a Václava Paska a na dalších sedm obviněných pro zločin vojenské zrady dle § _ č. 2 odst. 2, 3 zákona na ochranu republiky.

Obžalovaní zůstati ve vyšetřovací vazbě vzhledem k navrženému trestu dle § 6, č. l, 2 sazby citovaného zákona.

Podle zprávy státního zastupitelství nevysvítá z trestních spisů, že by František Kabela udržoval nedovolené styky s drem Jirkalem a policejním ředitelem drem Hubalem.

V Praze dne 28. července 1933.

Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.

2335/V.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslanců Václava Knotka,

Václava Koška, Ant. Kaňourka, Františka

Janalíka a druhů

o ochraně zemědělské výroby v horských krajích (tisk 2116/III).

Ceny kru stonkového i měkkého se v důsledku všeobecné situace zhroutily tak, že nekryji ani výrobních nákladů. Lnářství trpí nejenom krisí cenovou, nýbrž i odbytovou, přes to, že osevní plocha Inu poklesla z 20. 000 ha na 6. 000 ha.

V podstatě je podmínkou rozšíření osevu lnu a zlepšeni domácí Inářské produkce zabezpečení jeho ceny a odbytu. Ministerstvo zemědělství provádí již od minulého roku příděl lněného seťového semene za snížené ceny, takže pěstitel neplatí za l kg dobrého semene více než 1. 50 Kč. Jelikož zvýšeni kvality a odbytu předpokládá zavedeni lepšího zpracování lnu v tírnách, podporuje minásterstvo zemědělství snahy po dokonalejším vybavení tíren strojovým zařízením, mimo to těž třídění a klasifikaci měkkého lnu a zřízení specielní kontrolní stanice Inářské.

Obtížná otázka zabezpečení ceny a odbytu lnu domácí výroby byla již předmětem několikerého jednání, Jež dosud zůstala bezúspěšná.

Vládním nařízením ze dne 13. června 1933, č, 99/1933 Sb. z. a n. (§ 8), zřizuje se při ministerstvu zemědělství poradní sbor Inářský, složený paritně ze zástupců ústřední Inářské organisace a zástupců textilního průmyslu. Tomuto poradnímu sboru Inářskému přísluší mimo jiné sjednávati směme ceny lnu a kanapí na podkladě jakostních tříd a činiti vlastní podněty ku zabezpečení výkupu domácího lnu a konopí.

Aby byl zvýšen odbyt domácího lnu, byl při veřejných textilních dodávkách zaveden dohodou ministerstva obchodu a zemědělství povinný odběr tou domácího původu prostřednictvím Ústředního Inářského svazu. Tento postup jest také zachováván ministerstvem Národní obrany, mini-

sterstvem pošt a telegrafů a jinými zadávacími místy. Kromě toho usiluje ministerstvo obchodu v dohodě s příslušnými odvětvími státní a zemské správy o to, aby na místě dosavadních bavlněných a j. výrobků textilních pro veřejnou potřebu byly v míře nejzazší možnosti zaváděny výrobky lněně a konopné.

Podstatný krok k zlepšení poměrů domácí Inářské produkce stal se cit. vlád. nařízením čís. 99/1933 Sb. z. a m., jímž byla též veřejným úřadům a jimi spravovaným podnikům, ústavům, fondům a zařízením uložena povinnost dávati při obstarávání potřeby lněného, pololnéného a konopného zboží přednost zboží vyrobenému z tuzemského lnu a konopí, při čemž jsou tyto dodávky vázány na výkup lnu a konopí domácího původu prostřednictvím ústřední Inářské organisace. V rámci tohoto nařízení zaručeny jsou za podobně stanovených modalit též příspěvky pěstitelům lnu a konopí na stonkový len a konopí, jež byly v příslušném hospodářském roce prodány, resp. nemohly bytí prodány z důvodů pěstitelem nezaviněných.

Pokud se týká zabezpečení čem a odbytu ovsa, tvoří se tyto podle nabídky a poptávky. Ministerstvo zemědělství upozorňuje při vhodných příležitostech na risiko zvětšování osevní plochy ovesné a nabádá ku pěstováni plodin pícninářských, tvořících základ živočišné výroby, což převážně odpovídá výrobním podmínkám horských oblastí.

V Praze dne 27. července 1933.

Předseda vlády: J. Malypetr, v. r. 

2335/VI.

Odpověď

ministra vnitra a ministra spravedlnosti

na interpelaci] poslanca Andreja Hlinku, Dr Karola Mederlyho a druhov

o výčinoch četníkov na Slovensku, ďalej o konfiskačnej praksi bratislavského statného zastupitelstva (tisk 2069/1).

Po skončení jarních prací na velkostatku v Kopčanech a okolí octla se v měsíci květnu 1932 velká část obyvatelstva tamního kraje, odkázaná na polnohospodářskou práci, bez výdělku a zaměstnání.

Této okolnosti využila komunistická strana k houževnaté agitaci pro uspořádání demonstrací a výtržností.

Předák komunistické strany Norbert Hrnčířík svolal, jak bylo zjištěno, podle pokynů komunistického ústředí dne 7. června 1932 na 20. hodinu nedovolenou schůzi do hostince Pavla Matušky v Kopčanech, na níž agitoval pro hladový pochod nezaměstnaných do Skalice na den 8. června 1932, kde se měli nezaměstnaní na okresním úřadě dožadovati práce, ale také propuštění komunistického předáka Antonína Jedličky, zatčeného pro uspořádání demonstrací dne 6. června 1932 v Holiči.

Ačkoliv okolní notář v Kopčanech dne 7. června 1932 připomenul obyvatelstvu vybubnováním po obci zákaz demonstrací a t. zv. hladových pochodů a poukázal na příslušnou vyhlášku zemského úřadu v Bratislavě, vyvěšenou v obci na budově obecního úřadu a na jiných veřejných místech, shromáždil se dne 8. června 1932 kolem 7 hodiny dav asi 300 nezaměstnaných z Kopčan, Gbel, Brodského a Kút před hostincem Pavla Matušky v Kopčanech a táhl po silnici a polní cestě k Haliči.

Když dav dorazil k bažantnici u Holiče, byl zastaven oddílem četnictva a vyzván třikráte až čtyřikráte k rozchodu. Výzvy této nebylo uposlechnuto a byl proto dav rozehnán obušky.

Demonstranti se však opěrně shromáždili a počali házeti na četníky kamením. Četnický oddíl ustoupil nejdříve až k železniční trati, kde byl davem opětně napaden kamením, pak až k silničnímu mostu za železniční trať, kde došlo k ostré srážce davu s četnictvem. Při této srážce bylo četnictvu hrubě spíláno a četnický oddíl zasypán deštěm kamenů. Dopadajícími kameny bylo zraněno 9 četníkú, a to dva těžce a sedm lehce. Četnický oddíl použil proto v nutné sebeobraně na povel svého velitele střelné zbraně, při čemž byl Jan Mitura z Kopčan zasažen střelou do nohy.

Po tomto užití zbraně se teprve demonstranti rozutekli a velká část jich se vrátila do Kopčan.

Vylíčený postup četnictva odpovídá stávajícím předpisům o zakročení četnictva při shluknutích; že by bývali četníci začali nadávati demonstrantům, zejména ženám, nebylo provedeným šetřením prokázáno. Není proto z podnětu interpelace důvodu k nějakému opatření ohledně četnictva v tom směru.

Během vyšetřování bylo zatčeno 28 osob, pokud se dala u nich prokázati účast na výtržnostech, a proti 109 osobám bylo učiněno trestní oznámení. Tvrzení interpelace, jako by při zatýkání byli vybíráni samí mladí, méně inteligentní lidé, neodpovídá skutečnému stavu.

Pokud jde o obvinění četníkú, že při vyšetřování se dopouštěli různých přehmatů, zejména tělesného týráni osob podezřelých z účasti na demonstracích, nedal se provedeným administrativním šetřením zjistiti pravý stav. Četníci popírají, že by se byli dopustili činů za vinu jim kladených. Obvinění četnictva se opírají vesměs o výpovědi osob, které se činně účastnily výtržnosti a byly proto krajským soudem v Bratislavě odsouzeny. Při výslechu, konaném dne 11. června 1932 velitelem četnického oddělení v Bratislavě,

ani u vyšetřujícího soudce si dotyčné osoby nestěžovaly, že by jim bylo četníky ubližováno, a výpovědi tyto učinily až při hlavním líčení u krajského soudu v Bratislavě. Výpovědi svědků, vedených o obvinění četnictva, si v mnohém vzájemně odporují a v několika případech si odporují i s výpověďmi osob domněle postižených.

Za těchto okolností bylo o případu učiněno oznámení vojenskému prokurátorovi, který zavedl zatímní pátrání, podle jehož výsledku bude další potřebné zařízeno.

Při přijímáni četníků v zemi Slovenské se dává přednost domácím příslušníkům, pokud vyhovuji stanoveným zákonným podmínkám, a teprve případný nedostatek stavu se doplňuje vzhledem k nutnosti udržení dostatečného stavu četnictva příslušníky z ostatních zemí.

Pokud jde o resort ministerstva spravedlnosti, odpovídám:

Zabavení v interpelaci uvedených míst z č. 170 časopisu »Slovák« z 30. července 1932 a z 227 téhož časopisu ze 6. října 1932 zařízené státním zastupitelstvím v Bratislavě bylo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno. Opravné prostředky nebyly podány.

V Praze dne 18. července 1933.

Ministr vnitra: Černý, v. r.

Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.

2335/VII.

Odpověď

předsedy vlády

na interpelaci poslance inž. Nečase a soudruhů

o velikých škodách způsobených hraboši na Podkarpatské Rusi (tisk 1956/I).

1. V roce 1931 byla v bukových lesích nadprůměrná úroda bukvic. V roce 1932 jarní příznivě počasí, které bylo teplé a suché, dalo velmi vhodné prostředí k nadnormálnímu rozplenění hrabošů polních, kteří zachvátili bukové lesy v okrese perečínském, velkoberezňanském a částečně i iršavském, chusteckém, rachovském, užhorodském a ťačovském. Pokud bylo dostatek bukvic v lesích, hraboši zdržovali se v těchto, jakmile zásoby byly sežrány a vývin polních plodin postoupil tak dalece, že poskytl potravu hrabošům na polích, přestěhovali se v nesčetných

houfech do polí, kde započali svoje zkázonosné dílo.

Zemský úřad v Užhorodě učinil zavčas v dohodě se Státním výzkumným ústavem zemědělským v Košicích rozsáhlá opatření, podle ustanovení vlád. nař. č. 78 Sb. z. a n. ze dne 28. května 1926 o hubení polních hrabošů.

Aby bylo majitelům pozemků umožněno úspěšné hubení hrabošů, bylo ve smyslu vlád. nař. č. 75 Sb. z. a n. z roku 1928 a na základě usnesení Zemské komise pro náhradu daně pozemkové a živelní pohromy (č. j. 75019/III-6-1932 ze dne 24. VII. 1932) schváleno použiti částky Kč 33. 000 na zakoupeni hubících prostředků pro obce nejvíce ohrožené.

Opatření tato setkala se s úspěchem a také vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek na podzim 1932 a na jaře 1933 další rozšíření hraboše polního bylo omezeno na normální přirozenou míru.

Boj s tímto škůdcem v tamějších poměrech jest velice nesnadný vzhledem k veliké rozloze lesů, které obklopují jednotlivé obce. Naprosté vyhubení hrabošů v době nejkratší vyžadovalo by při katastrofálním výskytu velikých milionových nákladů a opět z technických příčin ani tehdy nebylo by do všech důsledků proveditelně.

2. Na investiční stavební činnost podniku Státní lesy a statky bylo v r. 1933 státního rozpočtu pamatováno:

Na investice pravé (novostavby) 9, 000. 000. - Kč,

na investice obnovní.......1, 918. 000. - Kč,

kteréžto částky mají býti z největší části uhrazeny z výnosu »Půjčky Práce«.

Do konce června 1933 byly ředitelstvím státních lesů a statků na Podkarpatské Rusi uvolněny investiční úvěry v rámci I. etapy investic hrazených z výnosu »Půjčky Práce« v tomto rozsahu:

ředitelství Užhorod .....	.. 1, 631. 000. - Kč,
» Buština....	.. 1, 560. 938. - Kč,
» Rachovo...	... 233. 018. - Kč,
Úhrnem..	.. 3, 424. 956. - Kč.
V nejbližší době budou v rámci II. a III. etapy prací hrazených z investiční půjčky práce uvolněny další úvěry v tomto rozsahu:
ředitelství v Užhorodě ..... 2, 343. 000. - Kč,
v Buštině...	... 1, 640. 000. - Kč,
» v Rachově...	... 1, 886. 700. - Kč
Úhrnem.	... 5, 869. 700. - Kč.

V důsledku katastrofálních povodní, které postihly počátkem července t. r. oblast podniku Státní lesy a statky, zamýšlí ústřední ředitelství státních lesů a statků prováděti za předpokladu povolení mimořádných prostředků finančních, dle skutečně zjištěných škod, jednak nezbytná nejnaléhavější nouzová opatření povodňová a dále případně nutné rekonstrukce a obnovy údolních do-

pravních prostředků podniku »Státní lesy a statky«.

Mimo to zamýšlí ministerstvo zemědělství prováděti mimo rámec normálního programu vodohospodářských meliorací na Podkarpatské Rusi naléhavé práce povodňové na vodních tocích a bystřinách Podkarpatské Rusi stížených katastrofální povodni v rámci prostředků mimořádně povolených.

V Praze dne 26. července 1933.

Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.

2335/ VIII.

Odpověď

ministra sociální péče a ministra spravedlnosti

na interpelaci poslance Kubače a soudr.

o podvodném a bankrotářském hospodaření v lázních Trenčanské Teplice (tisk 1797/X).

Předem nutno zdůrazniti, že akciová společnost lázní Trenčanské Teplice, jako soukromá podnikatelka, podléhá státnímu dozoru, pouze v otázkách zdravotnických, pobud příslušnými ustanoveními dozor ten jest připuštěn. Společnost požádala v březnu 1932 o mimokonkursní vyrovnání, které však nebylo dosud vyrovnávacím soudem potvrzeno, poněvadž proti rozhodnutím vyrovnávacího komisaře byla podána některými věřiteli odvolání, o nichž dosud nebylo rozhodnuto.

Ministerstvo sociální péče zjistilo, že správní komise nemocenské pojišťovny soukromých úředníků a zřízenců v Praze se usnesla povoliti akciové společnosti lázní Trenčanské Teplice hypotékarní zápůjčku 2, 000. 000 Kč s výslovným ustanovením, že tato zápůjčka musí následovati v knihovním pořadí ihned za zápůjčkou Ústřední sociální pojišťovny. Poněvadž zápůjčka nebyla realisována přesně podle usnesení správní komise pojišťovny, bylo proti funkcionářům pojišťovny, kteří zmíněného usneseni nedodrželi, zavedeno příslušné řízení. Jiných hypotekárních pohledávek vůči správě lázní nemocenská pojišťovna soukromých úředníků a zřízenců nemá. Léčebný fond veřejných zaměstnanců poskytl správě lázni v lednu 1932 zálohu na úhradu výloh, spojených s poskytováním lázeňského léčeni pojištěncům, kterážto záloha byla vyčerpána účty správy lázni. Hypotékami pohledávka nemocenské pokladny státních drah má příznivé pořadí. Mimo to došla okresnímu soudu v Trenčíně v srpna 1932 exe-

kuční žádost okresní nemocenské pojišťovny v Trenčíně o vklad zástavního práva za pohledávku 11. 388 Kč s příslušenstvím.

Jiné hypotekární pohledávky se strany nositelů nemocenského pojištění podle sdělení okresního soudu v Trenčíně zjištěny nebyly.

Pokud jde o obor působnosti ministerstva spravedlnosti, sděluje podepsaný ministr spravedlnosti, že proti členu správy akciové společnosti Emanuelu Epsteinovi bylo státním zastupitelstvím v Trenčíně zavedeno trestní řízení pro zločin nevěrné správy podle §§ 361 až 363 tr. z. Trestní řízení není dosud skončeno.

V Praze dmi 7. července 1933.

Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.

Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.

2335/ IX.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance Chobota a soudruhů

o zadržených vkladech u polsko-těšinské spořitelny (tisk 2253/lV).

Smíšená komise československo-polská dosazená podle závěrečného protokolu ke smlouvě mezi republikou Československou a republikou Polskou v otázkách právních a finančních ze dne 23. dubna 1925, čís. 56 Sb. z. a n. z roku 1926, za účelem zjištění stavu aktiv a pasiv spořitelny v Polském Těšíně ukončila koncem roku 1932 své práce a předložila ministerstvu vnitra příslušné operáty. Na podkladě jich bylo zahájeno vypracování osnovy dohody o rozdělení jmění na část československou a polskou. Při této práci vynořilo se několik prejudicielních otázek soukromoprávních, na jejichž řešení pracuje toho času ministerstvo spravedlnosti. Poněvadž po uzavření dohody bylo by třeba zjistiti ještě některé okolnosti rázu majetkového, učinilo ministerstvo vnitra opatření, aby příslušná šetření byla provedena již nyní, aby tak proplácení vkladů nedoznalo dalšího průtahu.

Jakmile budou vyřešeny zmíněné předběžné, pro osnovu dohody rozhodné otázky soukromoprávní, dokončí se osnova a předloží vládě.

Jakým způsobem budou vklady propláceny, bude lze bezpečně rozhodnouti až po dohodě s republikou Polskou.

V Praze dne 21. července 1933.

Ministr vnitra: Černý, v. r.

2335/X.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslanců Štětky, Dvořáka a soudruhů

o konfiskaci sbírky básní »Pozdrav Paříži« (tisk 2295/V).

Zabavení neperiodického tiskopisu "Pozdrav Paříži" zařízené státním zastupitelstvím v Praze bylo krajským soudem trestním v Praze přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno. Námitky proti tomuto zabavení podány nebyly.

V Praze dne 15. července 1933.

Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.

2335/XI.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslance Štětky a soudruhů,

že vyšetřováním u krajského trestního

soudu v Praze Tk XIX 4076/32 porušuje

se zákon (tisk 2146/II).

Krajský soud v Litoměřicích zavedl v květnu 1932 proti Vilému Vogelsingerovi, správně Rudolfu Richterovi, zatčenému v Děčíně, vyšetřování pro zločin vojenské zrady a postoupil dle §§ 51, 56 tr. ř. spisy krajskému soudu trestnímu v Praze, poněvadž mezi tím v Praze zatčeni byli Jaroslav Neliba, Jaroslav Kejzlar a Antonie Holečková a vysloveno bylo podezření, že prováděli s Vogelsinerem - Richterem v okolí Prahy vyzvednou činnost