škodnění ve formě přechodných důchodů invalidních. Proti podobným snahám jest obrana ústavu provádějícího pojištění nesnadná a jest zvláště ztížena, jedná-li se o pojištění úplně nové. Přejímalo by tudíž pojištění invalidní v tomto případě funkci pojištění nemocenského, což zvyšovalo by značně náklady oproti předpokladům a ohrožovalo by existenci nositele pojištění. Avšak tato úprava byla by též po organisační stránce neúčelná, ježto poskytování nemocenských důchodů bez současného léčení jest sociálně-hygienicky nepřístupno a po stránce finanční pro existenci nositele pojištění nejvýše povážlivo.

Předpokládá tudíž zavedení invalidního pojištění způsobem podobným dělnickému pojištění současné vybudování pojištění nemocenského.

Proti těmto oprávněným námitkám stojí však důležité faktum, že invalidní pojištění samostatných živnostníků je celkem podobně odůvodněno, jako invalidní pojištění dělníků. Skutečně jsou životní a pracovní poměry dělníků a zaměstnávajících je osob samostatně hospodařících velmi často podobny. Uvažme dále, že na příklad živnostníci stávají se ve většině případů samostatnými po kratším neb delším předchozím zaměstnání dělnickém. Vedlo by proto odepření invalidních důchodů živnostníků v mnohých případech k anomálii v tom směru, že by v témže případě neschopnosti výdělečné dělník požíval nějakého důchodu, kdežto jeho zaměstnavatel, třebaže životní úroveň i způsob výdělečné činnosti jeho nikterak se neliší od dělníka, byl by bez důchodu. S hlediska účelností jest třeba uvážit dále, že pouhé pojištění starobních důchodů jest vlastně pojištění odloženého důchodu životního a že mohlo by tudiž s úspěchem býti prováděno v Čechách Zemským pojišťovacím fondem. Pouhé pojištění odložených životních důchodů netěši se však u nás (na rozdíl na př. od Francie) oblibě. Bylo by nutno teprve vychovati obyvatelstvo k spravedlivějšímu oceňování životních důchodů, aby mohlo se pojištění důchodů starobních, s vyloučením důchodů invalidních vžíti.

Jest tudíž pro zdárnou realisaci zákona o pojištění osob samostatných výhodou, že mají býti poskytovány v tomto pojištění také důchody invalidní, třeba za podmínek

poněkud jiných, nežli v pojištění dělnickém. Bylo nutno na př. upraviti podmínky pro přiznání invalidních důchodů tak, aby případy přechodných onemocnění byly vyloučeny.

Pokud se týče podmínek pro přiznání důchodů invalidních nutno s důrazem upozorniti na to, že definice invalidnosti neodpovídá úplně pojmu invalidnosti, který byl předložen výpočtům pojistného. Vzhledem k tomu totiž, že není zkušeností z ciziny, o provádění invalidního pojištění osob samostatně hospodařících, - zkušenosti ze Švédska nejsou dosud zpracovány a nemohly by býti ani pro naše poměry použity - byla zvolena pro odhad nákladů pojištění tato cesta: Byly provedeny výpočty o výši pojistného z dvou extremních předpokladů.

Důchod starobní. - V pojištění této skupiny osob má důchod starobní význam větší, nežli v pojištění dělnickém, což plyne z velmi početného obsazení vyšších ročníků stáří, na př. nad 50. rokem.

Pokud se týče podmínek pro přiznávání tohoto důchodu, bylo žádáno především snížení hranice stáří z 65. roku na 60. rok s poukazem na malý počet osob, které se 65 roků dožijí.

Důchod vdovský. - Přiznání důchodu vdovského jest jako v pojištění dělnickém vázáno na invaliditu vdovy. Pojem invalidity vdovy definovaný neodpovídá úplné předpokladům výpočtu. Jako při projednávání pojištění dělnického, také zde bylo žádáno přiznávání vdovského důchodu bezpodmínečného. Proti tomuto požadavku s hlediska sociálně-politického úplně oprávnénému, nutno uvésti, že zatížení vznikající bezpodmínečným důchodem vdovským, převyšuje značně obnosy, které byly pro pojištění toto na pojistném samostatnými interesenty určeny. S hlediska finančně-matematického nečiní přiznání bezpodmínečných vdovských důchodů obtíží; skutečné byly všechny výpočty podle této osnovy provedeny také za předpokladu, že každá vdova obdrží při úmrtí manžela vdovský důchod.

Vypravení vdovského pojištění ve směru bezpodmínečnosti lze očekávati od budoucího vývoje našeho sociálního pojištění.

Sirotčí důchody a vychovávací příplatky. - Podmínky pro přiznání důchodů sirotčích a příplatků vychovávacích jsou upraveny podobně jako v pojištění dělnickém, pročež odkazuje se na důvodovou zprávu k zákonu ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n.

Nárok na odbytné. - Tento nárok jest upraven podobně jako v zákoně o pojištění dělníků pro případ nemoci, invalidity a stáří. Kdyby mělo býti odbytné odstupňováno podle příspěvkové doby, bylo by záhodno přepustiti stoupání teprve po delší příspěvkové době.

Stupnice důchodová. - Pro ustanoveni výše dávek byla z důvodů uvedených v důvodové zprávě k zákonu ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., zvolena konstrukce invalidního důchodu: pevný základní obnos Kč 2. 000. - a každoroční stoupáni. Ježto pojistné je stanoveno různě pro šest tříd, znamená tato konstrukce, že důchod závisí jednak na příspěvkové době, jednak na třídě. Také pro tuto osnovu je zvolena podobná konstrukce důchodu invalidního a tudíž všech dávek.

Léčebná péče. - Podobné jako v dělnickém pojištění umožňuje Pojišťovna osob samostatných zavésti léčení pojištěnce nebo důchodce. Vedle toho bude míti Pojišťovna možnost účelným hospodařením (stavba vlastních sanatorií, zotavoven, půjčky na zdravotní ústavy a pod. ) léčebnou péči podporovati. O významu léčebné péče pro vývoj sociálního pojištění a vývoj sociální hygieny vůbec, odkazuje se na příslušná místa důvodové zprávy k zákonu ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n.

Nemocenské pojištění. - Značným ulehčením obtíži, s nimiž jest spojeno poskytování invalidních důchodů je, že se podařilo také pro samostatné osoby provésti pojištění nemocenské, třeba je to pouze ve formě léčebné péče, tedy ve formě poskytování lékařské pomoci a léků i důchodů.

IV.

Pojistné.

Bylo-li rozhodnuto o finančním systému a byly-li dávky zákona zvoleny podle ur-

čitého schématu, vyžaduje výpočet pojistného ještě, aby byly učiněny předpoklady o úrokové míře a průběhu určitých kolektivních zjevů (úmrtnost, invalidnost, přistup pojištěnců atd. ).

Velké potíže působí při podobných výpočtech odhad počtu a složeni osob vstupujících budoucně do pojištění. Jedná se v daném případě o průměrný věk při nástupu do činnosti samostatné výdělečné, dále o t. zv. průměrný věk při vzestupu sociálním, t. j. při přechodu ze zaměstnáni nesamostatného do zaměstnání samostatného. Při zpracování vládního návrhu bylo možno s velkou výhodou použíti znamenitého statistického šetření o změně povolání, provedeného u příležitosti sčítání lidu z r. 1910, které číselně zachycuje i prvé nastoupení výdělečné činnosti i sociální vzestup. Při tom byla přesněji do svých finančních důsledků vystižena okolnost, ze přestupy z pojištění dělnického i pensijního do pojištění podle tohoto návrhu budou provázeny převody peněžitých částek, které teprve po uplynutí několika prvých let dosáhnou plné výše.

V celku lze prohlásiti statistické podklady tohoto návrhu za daleko spolehlivější, nežli byly podklady, na nichž budováno bylo německé invalidní a starobní pojištění v letech 80tých. Znovu budiž poukázáno na to, že význam odchylek skutečného průběhu od předpokladu nesmi býti přeceňován, ježto, jak zkušenost ukazuje, vyrovnávají se odchylky v jednom směru (na př. vyšší cifry invalidnosti) odchylkami ve směru druhém (na př. vyšší úmrtnost invalidů).

Jinak nutno opakovati z důvodové zprávy k zákonu ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., že spolehlivé statistické podklady musí si vytvořiti každé pojištění teprve prováděním.

Správní náklady. - Důležitou složkou pojistného jest částka, určená na správní náklady. V důvodové zprávě k zákonu ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., podán jest podrobný rozbor správních nákladu různých druhů sociálního pojištění československého i říšskoněmeckého. Pro tento návrh byly správní náklady odhadnuty

jednak srovnáním se správními náklady Všeobecného pensijního ústavu, který provádí asi pro 190. 000 pojištěnců pojištění invalidních, starobních, vdovských a sirotčích důchodů, jednak s předpokládanými správními náklady Ústřední sociální pojišťovny. Správní náklady Všeobecného pensijního ústavu nedosáhly v roce 1923 výše 8% ze zaplaceného pojistného. Při tom nutno uvážiti, že průměrné pojistné Všeobecného pensijního ústavu převyšuje velmi značně pojistné podle tohoto ní vrhu, dále. že Všeobecný pensijní ústav vzhledem k 17leté existenci vyplácí již značný počet důchodů (na 12. 000), jichž výplata, udržování evidence a pod. vyvolává značné správní náklady; mimo to, že správní náklady zvyšovány jsou také koexistencí velkého počtu náhradních ústavů, vznikajícími z toho převody, vzájemným súčtováním a pod. Konečné provádí se pojištění u Všeobecného pensijního ústavu v 16 třídách služného, tedy se 15 různými sazbami pojistného i dávek, a sice, jak v důvodové zprávě k zákonu o dělnickém pojištění podrobně uvedeno, při udržováni velmi nákladné dvojité evidence pojištěnců.

Pro invalidní a starobní pojištění dělnické, které počítá se 4 třídami mzdovými, byly odhadnuty správní náklady v důvodové zprávě sociálné-politického výboru tisk č. 4795, str. 37, obnosem 11%.

Vzhledem k tomu, že pojištění podle této osnovy má býti prováděno v Pojišťovně a expositurách, lze souditi, že pro správní náklady stačí vyhraditi 8% pojistného. Při tom jest nutno vzíti v úvahu, že bude míti Pojišťovna osob samostatných co činit: s daleko menším počtem místních orgánů, nežli bude počet nemocenských pojišťoven podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n.

Pro racionelní provádění léčebné péče jest v pojištěni dělnickém vyhrazen obnos 3% pojistného.

V.

Zatížení státu a národního hospodářství.

Zatížení státu, nehledíme-li k nákladům způsobeným dozorem státním, dále soud-

ním, resultuje hlavně ze dvou položek: jednak z ustanovení § 132, br. zák. č. 193 1920, podle něhož zaplatí stát pojistné za dobu zákonité presenční služby osob uvedených v § 2, odst. 2.; ježto počet osob těchto odhaduje se na 7. 486, lze počítali se zatížením státu z tohoto titulu v prvých letech Kč 3, 952. 000.

Další zatížení státu má původ v ustanovení § 41 o státním příspěvku. Odhadnouti průběh tohoto zatížení během doby jest velmi nesnadno vzhledem k ustanovení odst. 4., podle něhož poskytuje se státní příspěvek důchodci, jehož příjem, nečítaje v to důchody podle zákonů sociálně-pojišťovacích, přesahoval v uplynulém berním roce částku prostou daně z příjmu.

Kdybychom nebrali ohled na toto omezeni, bylo by lze stanoviti zatížení ze státního příspěvku jednoduše z počtu důchodu toho kterého roku. Podle tabulek č. 2a, 5, 6, 7 obnášelo by tudíž zatížení státu z tohoto titulu ve 4. roce Kč 6, 700. 000. -, v 5. roce Kč 24, 120. 000. -, v 10. roce Kč 164, 000. 000. -, ve 20. roce Kč 330, 000. 000.

Citovaným omezením bude se redukovati toto zatížení podstatně.

Pokud se týče zatížení národního hospodářství, nutno uvážiti, že návrh omezuje se na pojištění osob samostatně hospodařících, ježto komise již v prvních schůzích uznala za účelno vyloučiti pomáhající členy rodiny z pojistné povinnosti. Jak již bylo opětovně uvedeno, jest možno počítati s počtem pojištěnců 610. 000, tudíž s úhrnem pojistného asi 430, 000. 000 Kč ročně. Nutno však podotknouti, že bude patrně vyžadovati delší doby, než bude docíleno, aby největší část osob pojištěním povinných se skutečně přihlásila a pojistila a že z počátku bude příjem na pojistném menší.

VI.

Hospodaření Pojišťovny osob samostatných.

Pro ukládání jmění Pojišťovny osob samostatných platí v podstatě tytéž zásady,

jako pro ukládání jmění u Ústřední sociální pojišťovny. Vzhledem k tomu lze odkázati na důvodové zprávy k tisku 4186 a k tisku 4795.

Na tomto místě budiž pouze znovu poukázáno na to, že thesaurace při zvoleném finančním systému jest, jak odborná kritika uznala, menší, než jiných finančních systémů, na př. finančního systému anglického sociálního pojištění, nebo finančního systému našeho pensijního pojištění.

Z podrobné diskuse o dělnickém sociálním pojištění jest patrno, že nejedná se v sociálním pojištění o thesauraci, nýbrž o kapitalisaci podloženou nuceným spořením.

Pojišťovna osob samostatných bude moci v ukládaci politice přihlížeti k potřebám živnostenského podnikání.

Výhody tohoto systému pojištění:

1. ) zahrnuje všechny druhy pojištění v jediné pojišťovně při sazbách nejlevnějších. Tímto soustředěním docílí se nejvyšších úspor v režii a přece zůstane vedení v živém spojení s pojištěnci,

2. ) bylo pamatováno na hospodářsky nejslabší zavedením velmi nízké sazby a tím umožněno i těm bezstarostné stáří,

3. ) bylo pamatováno odstupňovanými důchody na skutečnou platební sílu pojištěncovu, při čemž každému ponecháno na vůli, aby si dobrovolným pojistným zvýšil důchod,

4. důchody vdovské jsou nepodmíněné,

5. ) důchody úrazové v plné výši bez čekací doby,

6. ) důchody se vyplácejí v 60 letech nepodmíněně.

B) Část matematicko-statístická.

a) Zvolené početní podklady. - Jak již v části finančně-matematické bylo uvedeno, byl výpočet pojistného proveden s použitím dvojích předpokladů o průběhu invalidnosti a úmrtnosti a reaktivisace invalidů; jednak s použitím čísel získaných ze zkušenosti říšskoněmeckých, jednak s po-

užitím čísel používaných v pensijním pojištění soukromých zaměstnanců.

Početní podklady týkající se prvé volby obsaženy jsou v matematicko-statistická části důvodové zprávy k zákonu ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., na niž se proto poukazuje. Pokud se týče druhé volby, byla čísla příslušná opětovně otištěna v důvodových zprávách k rakouským předlohám, obzvláště též k předloze novely pensijního zákona z 25. června 1914 a jsou spolu i se všemi hodnotami pojistně-matematickými, vypočtenými při 4%ní úrokové míře, obsaženy v tabulkovém díle Ried lově, na něž se proto poukazuje.

Jak již ve finančné-matematické části bylo sděleno, byly výpočty zatíženi plynoucího z nároků na starobní důchod provedeny jednak za předpokladu, že starobní důchod při dosažení 60. roku napadá bezpodmínečně, jednak za předpokladu, že přiznáni starobního důchodu jest vázáno na splnění podmínky § 29. V prvém směru stačí úplně čísla Riedlova, v druhém směru jest nutná úprava obdobná úpravě v důvodové zprávě tisku č. 4186, str. 171 a 172.

Jest tudíž použíti vzorců: pro pojistné

pro základní částku důchodu starobního

pro zvyšovací částku důchodu starobního

pro základní částku důchodu invalidního

pro zvyšovací částku důchodu invalidního

podle tabulky Zimmermannovy. V ostatním platí o konstrukci této tabulky popis obsažený na str. 174 a 175 důvodové zprávy k čís. 4186.

Pro výpočet hodnoty nároků na důchod vdovský použito postupu popsaného jednak ve zprávě výboru (tisk č. 4795) na str. 39, jednak v důvodové zprávě k číslu 4186 na str. 176 a 177.

Ve shodě s důvodovou zprávou k číslu 4186, str. 177, nebyl vzat ohled na ustanovení o opětném provdání a zároveň na nárok na odbytné před uplynutím čekací doby a na důchod vdovecký.

psaného v důvodové zprávě k čís. 4186 na str. 180.

Pokud se vzorců a symbolů týče, jest užito v následujících tabulkách vesměs označení důvodové zprávy k zákonu ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., a důvodové zprávy ke zprávě sociálně-politického výboru tisk č. 4795, na nějž se opětně poukazuje.

Pro výpočet průměrného pojistného jest potřebí dále znáti rozdělení podle stáří osob, které budou pravděpodobně podléhati pojistné povinnosti. Zjištění a vyrovnání příslušných čísel stalo se přesně podle metod použitých v dělnickém pojištění. Zvláštní pozornost byla věnována zjištění pravděpodobného počtu osob, které budou v budoucnosti do pojištění přistupovati.

b) Výpočet pojistného. - Po sjednání těchto početních podkladů byl proveden výpočet průměrného pojistného.

Oproti výpočtům dělnického pojištění bylo se stejnou přesností, avšak se značným zjednodušením počtářského aparátu postupováno takto:

Základní čísla:

atd. získána pro všechna stáří x. Hodnoty individuelních nároků

vypočítány pak pouze pro stáří x - 15, 20, 25, 30, 35, 40, 45, 50, 55.

Podíl

udává na př. průměrné pojistné pro nárok počáteční generace na Kč 100. - základní částky důchodu invalidního. Podobné vzorce platí pro ostatní druhy nároků.

Výpočet průměrného pojistného generací budoucně do pojištění se vztahujících proveden pomocí průměrného stáří generací vstupujících do pojištění v jednotlivých letech od počátku účinnosti zákona. Hodnota všech nároků na základní částky invalidního důchodu pojištěnců budoucně do pojištění vstupujících jest pak na př.

kde x k jest průměrné stáří generace vstupující do pojištění v k-tém roce od počátku účinnosti zákona a c jest koeficient přírůstku.

Průměrné pojistné generace počáteční i všech generací budoucně do pojištění vstupujících vypočítá se na př. pro 100 Kč základní částky důchodu invalidního pro muže podle vzorce:

Výsledek výpočtu pojistného pro nároky uvedené v návrhu zákona udává tabulka čís. 9 a 8.

Částka, kterou stát má přispívati k těmto důchodům určitou kvótou, budiž po přesném propočítání statistického a pojistně matematického materiálu zařaděna do státního rozpočtu, resp. budiž uhrazena z výnosu všeobecné daně výdělkové.

Po stránce formální návrh tento budiž přikázán výboru iniciativnímu, sociálně-politickému, pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností a rozpočtovému.

V P r a z e, dne 30. května 1933.

Tabulka č. 2.

Věkové rozvrstvení osob podléhajících pojistné povinností.

(Podle sčítání lidu z roku 1932).