Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.
III. volební období. 8. zasedání.
232O.
Vládní návrh
Zákon
ze dne .............
o kartelech a soukromých monopolech (kartelový zákon).
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Část první.
§ 1.
Kartelové úmluvy podle tohoto zákona jsou úmluvy samostatných podnikatelů, jimiž se smluvní strany zavazují obmeziti nebo vyloučiti mezi sebou volnost soutěže úpravou výroby, odbytu, obchodních podmínek, cen nebo, pokud jde o podniky dopravní, úvěrní nebo pojišťovací, též sazeb, je-li účelem úmluv ovládnouti co možná nejúčinněji trh.
§ 2.
(1) K platnosti kartelových úmluv jest potřebí, aby byly učiněny písemně. Totéž platí o jejich změnách.
(2) Nedotčena zůstávají právní ustanovení, podle nichž je k jejich platnosti potřebí ještě jiných formálních náležitostí.
§ 3.
(1) U státního úřadu statistického vede se kartelový rejstřík se sbírkou listin.
(2) K zápisu do kartelového rejstříku jest opověděti do 15 dnů:
a) den uzavření kartelové úmluvy, její předmět a dobu trvání;
b) jména (firmy) a sídla smluvních stran;
c) byla-li zřízena organisace provádějící kartelovou úmluvu, její jméno (firmu), sídlo a právní povahu a jména (firmy) a sídla jejích odštěpných závodů;
d) jméno a bydliště osoby povolané k zastoupení smluvních stran, a byla-li zřízena organisace provádějící kartelovou úmluvu, jméno a bydliště jejího zástupce.
(3) Současně s opovědí jest předložiti prvopis nebo ověřený opis kartelové úmluvy a stanov organisace provádějící kartelovou úmluvu, byla-li zřízena, a oznámiti jména (firmy), sídla a předmět činnosti všech podniků a jejich odštěpných závodů, jichž se kartelová úmluva týká. Tyto listiny a oznamy je pojmouti do sbírky listin.
(4) Stejným způsobem buďtež opověděny, pokud se týče, doloženy nebo oznámeny všechny změny nastalé v poměrech zmíněných v odstavci 2 a 3.
(5) Povinnosti podle předchozích odstavců náležejí smluvním stranám, a byla-li zřízena organisace provádějící kartelovou úmluvu, této organisaci.
(6) Kartelový rejstřík jest veřejný; nahlédnouti do něho jest dovoleno každému v úředních hodinách.
(7) Nahlédnouti do sbírky listin jest dovoleno jen příslušným ministerstvům (§ 18) a kartelové komisi. Dožadovací právo řádných soudů není tím dotčeno.
(8) Podrobná ustanovení o zřízení a způsobu vedení kartelového rejstříku a sbírky listin budou vydána vládním nařízením.
§4.
(1) Státní úřad statistický vede podle směrnic jím určených v patrnosti prodejní ceny, jakož i sazby stanovené na základě kartelových úmluv (kartelové ceny a sazby). Za tím účelem buďtež tyto ceny (sazby) a jejich změny státnímu úřadu statistickému oznamovány.
(2) Státní úřad statistický smí individuální data o těchto cenách (sazbách) sdělovati jen příslušným ministerstvům k cíli provádění tohoto zákona. Jinak platí ustanovení §§ 7 a 8 zákona ze dne 28. ledna 1919, č. 49 Sb. z. a n., o organisaci statistické služby.
(3) Státní úřad statistický sleduje a zjišťuje podle předpisů pro něj platných cenový
vývoj zboží, jehož se týkají kartelové úmluvy, i v dalších, kartelovými úmluvami nedotčených odbytových stupních.
§ 5.
(1) Smluvní strany nebo organisace provádějící kartelovou úmluvu jsou povinny postarati se, aby byly o veškerých opatřeních, směřujících ke shodnému postupu ohledně cen, sazeb a obchodních podmínek nebo závěr (výluk), pořízeny zápisy; zápisy, v nichž jest uvésti podstatný obsah opatření, buďtež uschovávány v časovém pořadí a po uplynutí přiměřené doby v knihy vázány. Knihy tyto jest uschovávati po deset let, počínajíc ode dne posledního zápisu.
(2) Opatření směřující ke shodnému postupu ohledně závěr (výluk) jakéhokoliv druhu proti odběratelům, dodavatelům, zákazníkům a vůbec třetím osobám musí býti mimoto oznámeny příslušnému ministerstvu aspoň osm dnů přede dnem, kterého mají nabýti účinnosti.
§ 6.
Nebyly-li pořízeny zápisy podle § 5 předepsané, jsou opatření bezúčinná.
Část druhá.
§ 7.
(1) Je-li důvodná obava, že by prováděním kartelové úmluvy byl ohrožen veřejný zájem nepřiměřeně vysokými cenami (nepřiměřeně vysokými sazbami podniků dopravních, úvěrních nebo pojišťovacích) nebo obchodními podmínkami, jež nepřiměřeně zvyšují ceny (sazby) ať velkoobchodní ať detailní, nebo neodůvodněnými závěrami (výlukami), zahájí příslušné ministerstvo buď samo nebo na příkaz vlády šetření a uvědomí o tom organisaci provádějící kartelovou úmluvu nebo, není-li takové, zástupce smluvních stran.
(2) Vláda může ustanoviti lhůtu, během níž šetření musí býti příslušným ministerstvem skončeno.
(3) Nebylo-li šetření skončeno v ustanovené lhůtě, učiní vláda další opatření.
§ 8.
(1) Ministerstvo, zahájivší šetření, může kdykoliv buď samo nebo, bylo-li šetření za-
hájeno na příkaz vlády, podle usnesení vlády dáti podnět k tomu, aby s účastníky bylo zavedeno smírčí řízení před zvláštním smírčím orgánem s výhradou, že, nedojde-li se takto v ustanovené lhůtě k výsledku uspokojivému, bude v šetření pokračováno.
(2) Setkalo-li se smírčí řízení s úspěchem a není-li další obava ohrožení veřejného zájmu (§ 7, odst. 1), bude šetření zastaveno; šetření zahájené na příkaz vlády lze zastaviti jen, usnesla-li se vláda na tom.
(3) Příslušné ministerstvo dá podnět k zavedení smírčího řízení také tehdy, Žádá-li o to některá z vrcholných organisací zájmových, ať všeobecná nebo určitého výrobního, obchodního nebo spotřebního odvětví, jejíž členové jsou přímo nebo nepřímo zákazníky smluvních stran nebo organisace provádějící kartelovou úmluvu. Žádost může příslušné ministerstvo zamítnouti jen tehdy, byla-li věc již v jiném smírčím řízení projednána nebo šetřením podle tohoto zákona dostatečně objasněna a je-li zřejmo, že se rozhodující okolnosti zatím podstatně nezměnily. Takovým smírčím řízením nestaví se šetření, pokud by bylo zahájeno.
§ 9.
(1) Ministerstvo zahájivši šetření vybídne organisaci provádějící kartelovou úmluvu nebo, není-li takové, zástupce smluvních stran, aby mu do určité lhůty byly podány všechny ke zjištění rozhodujících okolností (kalkulačních složek atp. ) potřebné zprávy a vysvětlení a po případě předloženy o nich doklady. Nebudou-li ve stanovené lhůtě vyžádané zprávy a vysvětlení podány nebo doklady předloženy nebo jsou-li údaje v patrném rozporu se skutečností, může ministerstvo, pokud je toho k vyžádanému zjištění rozhodujících okolností zapotřebí, úředními orgány k tomu jím zvláště pověřenými nahlédnouti do obchodních knih, záznamů, cenových výpočtů, spisů, protokolů a jiných obchodních dokladů smluvních stran a organisace kartelovou úmluvu provádějící po případě na místě samém podle § 9 ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n., o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního, při čemž je šetřiti ustanovení §§ 8 a 10 uvedeného zákona.
(2) Ustanovení odstavce l se netýkají takových technických zařízení a výrobních způsobů, které jsou tajemstvím stran nebo organisací, o něž jde.
(3) Výsledků šetření ani okolností při něm zjištěných nesmí býti použito k jiným účelům než k účelům tohoto zákona.
§ 10.
Pro šetřeni prováděné příslušným ministerstvem podle předchozích ustanovení platí, pokud tento zákon neustanovuje jinak, předpisy o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).
§11.
Po skončeném šetření předloží ministerstvo zprávu případu se týkající s návrhem vládě.
§12.
(1) Zjistí-li se šetřením, že jak se zřetelem na kalkulační složky a celkové výsledky hospodaření zúčastněných podniků tak s hlediska národohospodářského jsou ceny nebo sazby neodůvodněně vysoké nebo že obchodní podmínky nepřiměřeně zvyšují ceny (sazby) ať velkoobchodní ať detailní, nebo zjistí-li se, že závěrami (výlukami) jest neodůvodněně znemožněno nebo povážlivě ohroženo podnikání těch, proti nimž jsou závěry (výluky) namířeny, rozhodne vláda, že se zakazuje smluvním stranám nebo organisaci provádějící kartelovou úmluvu na tuzemském trhu požadovati ceny (sazby) přesahující stanovenou výši nebo užívati určitých obchodních podmínek nebo prováděti závěru (výluku).
(2) V rozhodnutích o cenách a sazbách musí býti určena podle povahy odvětví, o něž jde, doba, na kterou zákaz platí, nejdéle jeden rok, a musí býti v nich uvedeny rozhodující kalkulační složky, na kterých jest výrok o ceně (sazbě) založen.
(3) Opatření o cenách a sazbách, obchodních podmínkách a závěrách (výlukách), pokud odporují vládnímu rozhodnutí podle odstavce l, jsou neplatná, a to opatření, která se stala dříve, ode dne v rozhodnutí určeného, a není-li o tom nic zvláště ustanoveno, ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno. Stejné jsou neplatná smluvní ustanovení, kterými se někdo zavazuje platiti ceny nebo sazby vyšší, než odpovídá vládnímu rozhodnutí, nebo se podrobuje podmínkám podle vládního rozhodnutí nepřípustným.
(4) Před uplynutím doby určené podle odstavce 2 lze požadovati ceny (sazby) vyšší, jen když se podstatně změnily rozhodující okolnosti (kalkulační složky atp. ), na jejichž
základě bylo vládní rozhodnutí učiněno, a když od oznámení, které smluvní strany nebo organisace provádějící kartelovou úmluvu o zamýšleném zvýšení cen (sazeb) učiní příslušnému ministerstvu, uplynulo nejméně osm dnů; tato lhůta může býti vládou v naléhavých případech zkrácena.
§ 13.
(1) Nebude-li dbáno rozhodnutí podle § 12, odst. l, může vláda:
a) uložiti smluvním stranám nebo organisaci provádějící kartelovou úmluvu složení jistoty až do 3, 000. 000 Kč;
b) prohlásiti kartelovou úmluvu za bezúčinnou;
c) rozpustiti organisaci provádějící kartelovou úmluvu.
(2) Výši jistoty podle odstavce l, písm. a), jest ustanoviti v jednotlivém případě se zřetelem na míru ohrožení veřejného zájmu a na rozsah a hospodářský význam kartelové úmluvy. Složená jistota ručí za pořádkové pokuty a peněžité tresty, uložené podle tohoto zákona smluvním stranám nebo organisaci provádějící kartelovou úmluvu, jejich zástupcům nebo orgánům. Byla-li složená jistota takto ztenčena anebo úplně vyčerpána, může vládou býti uloženo, aby jistota byla doplněna anebo složena nová jistota.
(3) Podrobná ustanovení o složení, užití a vrácení jistoty budou vydána nařízením.
(4) Jednoho nebo více opatření uvedených v odstavci l jest použíti podle míry ohrožení veřejného zájmu. Opatření mohou býti odvolána, nebude-li další obavy takového ohrožení.
§ 14.
(1) Vyžaduje-li toho veřejný zájem a lze-li miti za to, že jsou předpoklady pro rozhodnutí vlády podle § 12, může vláda po zahájení šetření i před vydáním rozhodnutí prozatímním opatřením vydati zákazy druhu naznačeného v uvedeném ustanovení, jestliže je nebezpečí, že by jinak účel rozhodnutí vlády byl zmařen nebo značně ohrožen.
(2) Prozatímní opatření podle odstavce l budiž omezeno na lhůtu nezbytně nutnou, jde-li o zákaz cen (sazeb), nejdéle na jeden měsíc.
§15.
Vláda může pověřiti rozhodováním podle §§ 12 až 14 a opatřeními s tím souvisejícími kartelovou komisi (§ 19).
§ 16.
(1) Proti rozhodnutím vlády, pokud se týče kartelové komise, podle §§ 12 až 14 mohou smluvní strany a organisace provádějící kartelovou úmluvu, jichž se rozhodnutí týkají, si stěžovati pro nezákonnost do patnácti dnů jen ke kartelovému soudu (§ 20).
(2) Vrcholná organisace zájmová uvedená v § 8, odst. 3 může si stěžovati ke kartelovému soudu, nebylo-Ii vyhověno její žádosti za zavedení smírčího řízení.
(3) Lhůta ke stížnosti se počíná dnem, kterého bylo rozhodnutí stěžovateli doručeno. Stížnost nemá odkladný účinek, vyjmouc stížnost do rozhodnutí podle § 13, odst. l, písm. b) a c) a vyjmouc případ, kde jí byl přiznán vládou anebo kartelovou komisí.
(4) Proti rozhodnutím vlády, pokud se týče kartelové komise, proti nimž není přípustná stížnost ke kartelovému soudu, nelze si stěžovati ani k nejvyššímu správnímu soudu.
Část třetí. § 17.
(1) Ustanovení §§ 7 až 12, § 13, odst. l, písm. a) a odst. 2-4, §§ 14 až 16 lze přiměřeně použíti:
1. na nepřiměřeně vysoké ceny (sazby) jiné než kartelové, jde-li o ceny nebo sazby, u nichž v důsledku zvláštních poměrů výrobních nebo obchodních volná soutěž se nemůže dostatečně uplatniti (soukromé monopoly);
2. na nepřiměřeně vysoké ceny zboží (sazby), jehož se týkají kartelové úmluvy, v těchže odbytových stupních, v jakých jsou smluvní strany nebo organisace provádějící kartelovou úmluvu, jestliže je požadují ti, kdož nejsou smluvními stranami;
3. na nepřiměřeně vysoké ceny zboží, jehož se týkají kartelové úmluvy, v dalších kartelovými úmluvami nedotčených odbytových stupních;
4. na nepřiměřeně vysoké ceny (sazby) důležitých, nezbytných předmětů nebo úkonů potřeby.
(2) Vládním nařízením bude upraveno řízení a rozhodování v případech odstavce l, č. 3 a 4 a určeno, který úřad je k tomu příslušný.
Část čtvrtá. § 18.
(1) Příslušným ministerstvem v předchozích ustanoveních se vyrozumívá ministerstvo, do jehož působnosti náležejí podniky, kterých
se šetření podle §§ 7 až 11 a § 17, odst. 1., č. l a 2 týká.
(2) Tomuto ministerstvu přísluší sděliti rozhodnutí vlády anebo kartelové komise stranám.
§ 19.
(1) Kartelová komise se skládá z předsedy, náměstka předsedy a sedmi členů a potřebného počtu náhradníků. Předsedu a jeho náměstka jmenuje vláda. Ostatní členy po jednom a jejich náhradníky jmenují z úředníků svého resortu ministři průmyslu, obchodu: a živností, zemědělství, veřejných prací, vnitra, financí, sociální péče a zahraničních věcí.
(2) Kartelová komise se usnáší ve schůzích, jimž předsedá předseda anebo náměstek předsedy komise a jichž se musí účastniti všech sedm členů, pokud se týče, náhradníků. K usnesení podle § 12, odst. l a § 13 je potřebí jednomyslnosti, jinak stačí k platnému usnesení pět hlasů; předsedající nehlasuje.
(3) Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností opatří pomocný a kancelářský personál, kterého bude kartelová komise potřebovati.
(4) Podrobná ustanovení o svolávání schůzí a řízení komise bude obsahovati jednací řád, jejž vydá vláda.
§ 20.
(1) Kartelový soud skládá se z presidenta anebo senátního presidenta nejvyššího správního soudu jakožto předsedy, ze senátního presidenta nebo rady nejvyššího správního soudu jakožto náměstka předsedy, z potřebného počtu radů nejvyššího správního soudu a z potřebného počtu odborníků (odborných soudců) jako členů.
(2) Předseda, náměstek předsedy a ostatní členové kartelového soudu a jejich náhradníci jsou jmenováni po návrhu vlády presidentem republiky na dobu tří let a mohou opět býti jmenováni.
(3) Odborní soudcové musí býti státními občany československé republiky, nejméně třicetpět let staří, svéprávní a musí míti náležité znalosti národohospodářské. Nikdo není povinen přijmouti tuto funkci. O vzdání se této funkce rozhoduje předseda kartelového soudu.
(4) Odborní soudcové, vykonavše slib, mají po dobu svého úřadu při jeho výkonu práva a povinnosti samostatných soudců a nemohou
ani dočasně býti zproštění svého úřadu. Odborný soudce pozbývá úřadu, jestliže pozbude státního občanství anebo svéprávnosti nebo práva voliti do obcí. Jestliže trvale zanedbává povinnosti svého úřadu, neomluviv se náležitě, nebo jestliže porušuje tyto povinnosti, může býti zbaven úřadu toliko po ústním jednání nálezem kárného senátu nejvyššího správního soudu.
(5) Členové kartelového soudu a zapisovatelé požívají funkční odměny, jejíž výši stanoví vládní nařízení.
(6) O odmítání a vylučování členů kartelového soudu platí přiměřeně ustanovení civilního soudního řádu.
(7) Vláda (kartelová komise) určí, kdo ji bude zastupovati před kartelovým soudem.
(8) Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností opatří pomocný a kancelářský personál, kterého bude kartelový soud potřebovati.
§ 21.
(1) Kartelový soud rozhoduje o stížnostech v senátech, které se skládají z předsedy, po případě náměstka předsedy jako předsedajícího, dvou radů nejvyššího správního soudu a dvou odborníků, které povolává pro každý případ zvláště předseda ze seznamu jmenovaných odborníků. O přípravných opatřeních a mezitímních rozhodnutích, o vráceni stížnosti k opravě formálních nedostatků a o tom, že se věc odkazuje k ústnímu jednání, rozhoduje kartelový soud v zasedání bez odborníků.
(2) Kartelový soud zkoumá svou příslušnost z moci úřední.
(3) Ustanovení §§ 3 až 6 zákona ze dne 2. listopadu 1918, č. 3 Sb. z. a n., o rozhodování kompetenčních konfliktů mezi nejvyšším správním soudem a řádnými soudy, platí přiměřeně pro konflikty mezi kartelovým soudem a řádnými soudy.
§ 22.
(1) Shledá-li kartelový soud, že jest stížnost odůvodněna, zruší rozhodnutí nebo opatření vzaté v odpor, uveda důvody.
(2) O řízení před kartelovým soudem platí, pokud tento zákon neustanovuje jinak, přiměřeně ustanovení o nejvyšším správním soudě, vyjmouc ustanovení §§ 19, 22 a § 23, odst. l zákona ze dne 22. října 1875, č. 36 ř. z. z roku 1876 ve zněni zákona ze dne 21. září 1905, č.
119 ř. z. Veřejnost ústního jednání může býti vyloučena také na návrh stěžovatelův, je-li tu obava porušení obchodního tajemství.
§23.
Veřejné úřady a soudy a veřejnoprávní korporace jsou povinny podávati příslušným ministerstvům na jejich žádost zprávy, kterých potřebují při provádění tohoto zákona k plnění svého úkolu a vůbec je účinně podporovati.
§ 24.
Rozhodnutí vlády anebo kartelové komise podle tohoto zákona se vykonávají politickou nebo soudní exekucí.
§25.
Orgánové podle § 9 a členové kartelové komise a kartelového soudu jsou povinni zachovávati mlčení o všech okolnostech, o nichž se při výkonu služby dozvěděli.
Část pátá.
§26.
(1) Smluvní strany mohou kdykoliv odstoupiti od kartelové úmluvy, jestliže jejím prováděním jest jejich podnikání hospodářsky povážlivě ohroženo, ztíženo anebo znemožněno měrou, kterou strana, uzavírajíc úmluvu, nemohla při dbalosti řádného obchodníka předvídati. Při tom jest přihlédnouti nejen ke škodě, která by vzešla odstupující straně dodržením úmluvy, nýbrž i ke škodě, která by vzešla ostatním smluvním stranám odstupem. Toholo práva odstupu nelze se platně vzdáti.
(2) Nedotčeno zůstává oprávnění k odstupu vyplývající z jiných právních ustanovení anebo ze společenské smlouvy nebo stanov organisace provádějící kartelovou úmluvu.
§27.
(1) Smluvní strana musí prohlášení o odstupu (§ 26, odst. 1) učiniti podáním řízeným na zástupce smluvních stran nebo zástupce organisace provádějící kartelovou úmluvu (§ G, odst. 2, písm. d]) a v prohlášení uvésti důvod, proč odstupuje, jakož i skutečnosti, o něž opírá tento důvod. Odstup je účinný, jestliže ostatní smluvní strany nebo organisace provádějící kartelovou úmluvu do 15 dnů poté, kdy jich došlo prohlášení o odstupu,
proti němu nevznesou písemných námitek. Byly-li vzneseny námitky, musí odstupující strana v propadné lhůtě 15 dnů poté, kdy jí došly námitky, podati žalobu o zjištění, že je k prohlášení o odstupu oprávněna; odstup je v tomto případě účinný dnem, kterého nabyl pravoplatnosti rozsudek žalobě vyhovující. Podání obsahující prohlášení o odstupu a námitky musí býti učiněny dororučeným dopisem.
(2) Spory o žalobách podle odstavce l, jakož i spory o majetkoprávní vypořádání mezi smluvními stranami v důsledku odstupu nebo rozhodnutí podle § 13, odst. l, písm. b) a c) náležejí bez ohledu na hodnotu v zemích české a Moravskoslezské před krajský soud pověřený obchodním soudnictvím v sídle toho vrchního soudu, v jehož obvodu má žalovaná strana své sídlo, v zemích Slovenské a Podkarpatoruské před krajský soud v sídle toho vrchního soudu, v jehož obvodu má žalovaná strana své sídlo.
(3) Soud může k návrhu žalobce, je-li se obávati, že by žalobce by! po dobu jednání hospodářsky povážlivě ohrožen závazky plynoucími pro něho z kartelové úmluvy, od níž odstupuje, usnésti se na zatímním opatření, že žalobce se zprošťuje těchto všech anebo některých, soudem určených závazků až do pravoplatného rozhodnutí o žalobě. Na zatímní opatření podle tohoto zákona jest jinak přiměřeně užíti ustanovení exekučního práva, obzvláště může také soud po případě uložiti navrhovateli složení jistoty.
§28.
Dokud nebylo pravoplatné rozhodnuto o žalobách podle § 27, odst. l, nesmějí býti realisovány jistoty jakéhokoliv druhu, které dal člen kartelu k zajištění závazků plynoucích ze členství.
část šestá.
§ 29.
(1) Kdo nesplní povinnost předložiti státnímu úřadu statistickému opovědi a doklady uvedené v § 3, odst. 2 až 4, nebo oznámiti mu kartelové ceny (sazby) a jejich změny (§ 4, odst. 1), nebo podati zprávy a vysvětlení podle § 9, odst. l (§ 17), může býti okresním úřadem k tomu přidržen pořádkovou pokutou do 15. 000 Kč.
(2) Kdo nesplní povinnost poříditi a uschovati zápis uvedený v § 5, odst. l, nebo učiniti oznámení podle § 5, odst. 2,
kdo provádí opatření uvedené v § 5, odst. l nebo se jím řídí, ačkoliv ví, že není o něm zřízen neb uschován zápis podle § 5, odst l,
kdo provádí opatření uvedené v § 5, odst. 2, ačkoliv ví, že nebyla splněna oznamovací povinnost nebo že neuplynula dosud předepsaná osmidenní lhůta,
bude potrestán okresním úřadem trestem na penězích do 100. 000 Kč, v případě nedobytnosti trestem na svobodě podle míry zavinění do tří měsíců.
(3) Kdo žádá, dává sobě nebo jinému poskytovati nebo slibovati za zboží nebo úkony uvedené v § 17, odst. l, č. 3 a 4 vyšší cenu nebo sazbu než odpovídá rozhodnutí vydanému podle uvedeného ustanovení, bude, pokud čin není přísněji trestný, potrestán okresním úřadem trestem na penězích do 20. 000 Kč nebo trestem na svobodě do dvou měsíců; v případě nedobytnosti trestu na penězích uloží se trest na svobodě podle míry zavinění do dvou měsíců.
§ 30.
Kdo hledí zatajiti, že došlo k opatření podle § 5, odst. 2,
kdo v oznámení podle § 4, odst. l nebo podle § 5, odst. 2 učiní údaje vědomě nepravdivé anebo v podstatných bodech neúplné,
kdo ve zprávách nebo ve vysvětleních podle § 9, odst. l (§ 17), učiní údaje vědomě nepravdivé nebo, pokud nejde o případ uvedený v § 9, odst. 2, vědomě v podstatných bodech neúplné,
bude potrestán soudem pro přečin vězením od čtrnácti dnů do šesti měsíců nebo peněžitým trestem od 1. 000 Kč do 100. 000 Kč.
§ 31.
Kdo žádá, dává sobě nebo jinému poskytovati nebo slibovati vyšší ceny (sazby), než je přípustné podle § 12 nebo § 14 (§ 17, odst. l, č. l a 2),
kdo nedbá rozhodnutí, kterým mu bylo podle § 12 nebo § 14 zakázáno užívati určitých obchodních podmínek,
kdo proti zákazu vyslovenému podle § 12 nebo § 14 provádí závěru (výluku),
kdo provádí kartelovou úmluvu, prohláše-
nou podle § 13, odst. l, písm. b) za bezúčinnou nebo se jí řídí,
kdo pokračuje v činnosti organisace podle § 13, odst. l, písm. c) rozpuštěné,
bude potrestán soudem pro přečin vězením od jednoho měsíce do jednoho roku a peněžitým trestem od 5. 000 Kč do 200. 000 Kč, za okolností zvlášť přitěžujících tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku a peněžitým trestem od 10. 000 Kč do 500. 000 Kč:
§32.
(1) Orgán podle § 9, člen kartelové komise nebo kartelového soudu, který poruší mlčenlivost uloženou mu podle § 25, bude potrestán soudem za přestupek vězením od jednoho týdne do tří měsíců nebo peněžitým trestem od 50 Kč do 10. 000 Kč.
(2) Užije-li orgán nebo člen uvedený v odstavci l ve vlastním nebo cizím podniku obchodního nebo výrobního tajemství, jehož znalosti nabyl ve výkonu funkce podle tohoto zákona, nebo prozradí-li jednáním uvedeným v odstavci l takové obchodní nebo výrobní tajemství, věda, že ho má býti užito v některém podniku, bude potrestán soudem za přečin vězením od čtrnácti dnů do šesti měsíců nebo peněžitým trestem od 200 Kč do 50. 000 Kč anebo obojím tímto trestem.
§ 33.
Kdo brání orgánu k tomu oprávněnému vykonati šetření na místě samém podle § 9, odst. l nebo se pokusí překaziti toto šetření, bude potrestán, pokud jeho čin není přísněji trestný podle obecného trestního zákona, soudem za přestupek vězením od jednoho do čtrnácti dnů anebo peněžitým trestem od 50 Kč do 10. 000 Kč.
§ 34.
(1) Pokus přečinů uvedených v tomto zákoně jest trestný.
(2) Peněžité tresty a pořádkové pokuty, uložené podle tohoto zákona, připadají státu.
(3) Za peněžité tresty a pořádkové pokuty uložené podle tohoto zákona orgánům nebo zástupcům organisace provádějící kartelovou úmluvu anebo orgánům a zástupcům smluvních stran ručí ten, v jehož zastoupení se orgán nebo zástupce trestného činu dopustil.
Část sedmá. § 35.
Vládním nařízením budou vydána podrobná ustanovení o zřizování smírčích orgánů povolaných pro smírčí řízení podle § 8, o jejich příslušnosti a řízení před nimi.
§ 36.
(1) Povinná oznámení k provádění tohoto zákona potřebná jsou od kolků osvobozena. Předloží-li se k témuž účelu listina podmínečné od poplatků osvobozená, nestává se tím poplatnou.
(2) O kolcích a poplatcích v řízení před kartelovým soudem platí přiměřeně ustanovení o kolcích a poplatcích v řízení před nejvyšším správním soudem.
§ 37.
Ustanovení tohoto zákona jest použíti přiměřeně také na kartelové úmluvy, které byly uzavřeny v cizině, pokud jejich provádění se vztahům na území československé republiky; nelze vsak ustanovení tohoto zákona použíti na ceny nebo sazby, vyplývající z kartelových úmluv mezinárodních, pokud je vláda vzala se souhlasem na vědomí.
§ 38.
Ustanovení tohoto zákona se netýkají státních monopolů a státních závodů, ústavů a zařízení spravovaných podle zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, pokud tyto závody, ústavy a zařízení nejsou smluvními stranami kartelových úmluv nebo pokud slouží účelům všeužitečným.
§ 39.
(1) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na úmluvy týkající se poměru pracovního.
(2) Pokud trvá právo vlády podle § 20, odst. l zákona ze dne 2. března 1933, č. 44 Sb. z. a n., kterým se vydávají zvláštní předpisy o soutěži ve věcech peněžnictví a o úpravě úrokové úrovně, nelze ustanovení tohoto zákona použíti na úrokové sazby z peněžních vkladů nebo zápůjček úvěrních podniků.
(3) Nedotčena zůstávají ustanovení patentního zákona. Při rozhodnutích podle § 12 budiž brán k patentním právům slušný zřetel.
§40.
Vláda se zmocňuje, aby, pokud toho vyžaduje účinné provádění tohoto zákona, nařízením upravila příslušné celní sazby.
§41.
Ustanovení, která odporují tomuto zákonu, se zrušují. Zejména se zrušuje pro kartelové úmluvy podle tohoto zákona § 4 zákona ze dne 7. dubna 1870, č. 43 ř. z., o koaličním právu, pokud se odvolává na § 2 téhož zákona.
§42.
(1) Ustanovení tohoto zákona se vztahuji se změnami níže uvedenými také na kartelové úmluvy a opatření druhu naznačeného v § 5, odst. l z doby před účinností tohoto zákona, pokud tyto úmluvy a opatření ještě platí,
(2) O těchto kartelových úmluvách musí býti do 1. listopadu 1933 pořízena listina, nebyly-li již původně písemně učiněny, jinak pozbývají platnosti. V téže lhůtě jest provésti opovědí, předložení a oznamy podle § 3.
§43.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. září 1933; provedou jej všichni členové vlády.
Důvodová zpráva.
Osnova zákona týká se především kartelových úmluv, za které pokládá úmluvy samostatných podnikatelů, jimiž se smluvní strany zavazují obmeziti nebo vyloučiti mezi sebou volnost soutěže úpravou výroby, odbytu, obchodních podmínek, cen, nebo pokud jde o podniky dopravní, úvěrní nebo pojišťovací, též sazeb, je-li účelem těchto úmluv ovládnouti co možná nejúčinněji trh.
Zákonodárství bývalého Rakouska nebylo příznivo kartelovému sdružování. Zabraňoval mu § 4 koaličního zákona ze 7. dubna 1870, podle něhož jsou neplatné a trestné úmluvy živnostníků za tím účelem, aby na úkor veřejnosti byly ceny zboží zvyšovány. Soudní judikatura, která se pojí k § 4 koaličního zákona, nebyla jednotná.
S počátku převládal názor, že kartelové úmluvy nesmějí býti uznány za platné, později bylo však použití § 4 koaličního zákona, hledíc k jeho slovnímu znění, zužováno a judikatura zaujala stanovisko, jež bylo kartelům poněkud příznivější. Z cele řady návrhů na úpravu právních poměrů kartelů podaných v Rakousku jest povšimnutí hodný především vládní návrh zákona z roku 1897/1898. Podle tohoto návrhu mělo býti ministerstvo financí pověřeno dozorem na kartely a vedením zvláštního kartelového rejstříku. Ministerstvu financí mělo příslušeti oprávnění zakázati provádění usnesení týkajících se úpravy cen, výroby a odbytu, jestliže by usnesení byla způsobilá zvýšiti ceny zboží nebo dodávky na úkor odběratelů nebo objednatelů. Kar-