Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedání.

2316.

Interpelace:

I.	posl. Dubického a druhů vládě o neoprávněném vyměřování daně činžovní berními správami,
II.	posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra o několikerém zabavení periodického tiskopisu »Su-
	detendeutscher Volksdienst«, národní týdenní korespondence v Karlových Varech, ze dne 7., 14. a 21. června 1933,
III.	posl. inž. Junga a druhů min. spravedlnosti o provádění censury,
IV.	posl. Čižinské a soudr. min. vnitra a soc. péče o persekučním postupu okresního úřadu
	v Rychnově n. Kn.,
v.	posl. Höhnela a soudruhů min. vnitra o neslýchaném jednání četnického praporčíků Nováka
	v Krompachu, v okrese německo-jablonském,
VI.	posl. Jelinka a druhů předsedovi vlády o započítávání vplatného 50 h za každé placení
	daní a poplatků,
VII.	posl. Kaspera a druhů min. národní obrany, že vojíni trutnovské posádky promyšleně pře-
	padávají tamější občanské obyvatelstvo.

2316/I.

Interpelace

poslance Jana Dubického a druhů vládě

o neoprávněném vyměřování daně činžovní berními správami.

Berní správy při vyměřování daně činžovní u bytů maj. domů ve starých domech, kde jsou ještě nájemníci pod ochranou, neuznávají 90% odpočitatelnou položku z nájemní hodnoty, propočítanou podle roku 1914 plus zákonitá procenta podle zákonů o ochraně nájemníků.

Prováděcí nařízení k zákonu o přímých daních č. 76 Sb. z. a n. z 15. června 1927, § 152, odst. 7. praví: »Po dobu vázaného bytového hospodář-

ství dlužno při oceňováni nájemní hodnoty hleděti i k mimořádným poměrům tímto stavem vyvolaným, nemá totiž nájemní hodnota objektu užívaného vlastníkem domu oceněna býti výše, nežli činí vázané nájemné ze stejného objektu. «

Toto berní správy nedodržují jednak neodpočítáváním 90% odpočitatelně položky z nájemní hodnoty přiznané k zdanění dani činžovní, jednak tím, že parifikují nájemní hodnotu bytů vlastníků domů na částky daleko vyšší výnosem zem. finančního ředitelství pro Čechy ze dne 16. února 1932, č. XX. A. 2389/1 1932, odvolávajíce se na § 152 zákona o přímých daních ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., který praví: »Nájemní hodnota budovy neb její části oceňuje se penízem, kterého bylo by lze dosáhnouti jejím pronájmem v roce berním podle poměru místního bytového trhu, hledíc ku poloze, účelu budovy, její velikosti, jejímu stavebnímu zařízení, k době, po kterou se jí v roce užívá a k jiným poměrům, majícím účinek na majetkovou hodnotu. «

Zde tudíž vůbec přehlížejí odst. 7 § 152 prováděcího nařízení č. 175 Sb. z. a n. ze dne 20. prosince 1927 shora citovaného.

Prováděcí nařízení jest tak jasné, že zřejmě jest z něho zjevno přání zákonodárce, aby po dobu trvání zákona na ochranu nájemníků bylo vůči vlastníkům domů při zdaňování jimi obývaných bytů postupováno liberálně. Ne aby jim, jakmile se v domě jeden nebo dva byty uvolní z ochrany, parifikována byla nájemní hodnota z jejich bytů pro zdanění. Není rovněž na místě, že berní správy odvolávají se na výnos nejvyššího správního soudu, že byt majitele domu nepodléhá ochraně nájemníků, podle rovněž daných jim intimátů zemským finančním ředitelstvím, protože zákonodárce v 7. odst. § 152 prováděcího zákona z 20. prosince 1927 zřejmě na to pamatuje, aby majitel domu byl tímto zákonem finančně chráněn a toto nemá nic společného se zákonem na ochranu nájemníků.

Že berní správy neprávem nepřiznávají také 90% stanovených zák. o ochraně nájemníků v § 10 jako srážkovou položku z nájemní hodnoty v r. 1914 u bytů majitelů domů, svědčí, že soudy nájemní do r. 1925, dokud byly rozvrhovány opravy na nájemníky, také i patřičnou kvótu připadající na byt majitele domu rozvrhovaly. Konečně když bylo povoleno již zákonem o ochraně nájemníků ze dne 26. dubna 1923, č. 85 Sb. z. a n., podle § 9, 20-40 a 60% zdanitelné zvýšení nájemného, bylo také i u bytů majitelů domů podkladem k zdanění a zvyšována byla nájemní hodnota jimi obývaných objektů. Tudíž když roku 1925 dána byla náhradou za tyto opravy podle § 12 zákona na ochranu nájemníků, protože opravy dále býti rozvrhovány nemohly, nejprve z tohoto titulu 3kráte po 10% ročně, t. j. 30% a pak v roce 1928 40% nezdanitelná přirážka k nájemnému z bytů pod ochranou a konečně jen pro daň činžovní r. 1931 další 20% odpočitatelná položka, jest tudíž nutno, aby tato položka byla uznávána u bytů, čili nájemní hodnoty bytů maj. domů pro vyměření daně činžovní v domech, kde dosud byť i jen některé byty, nebo jen jeden byt byl pod ochranou nájemníků.

Zákon 48 ze dne 26. března 1925 o ochraně nájemníků § 10 zní:

»Zvýšení nájemného podle § 9 přes míru ustanovenou §§ 9 a 10 zákona ze dne 25. dubna 1924, č. 85 Sb. z. a n. a zvýšení nájemného podle § 12, odst. 2 a 6 nepočítá se do vyměřovacího základu daně činžovní a jiných dávek vybíraných na podkladě nájemného (nájemní hodnoty). «

Z tohoto zněni § 10 zák. o ochraně nájemníků z r. 1925 je zjevno, že zákonodárce slovy v závorce "nájemní hodnoty" chtěl dáti výraz vztahu zákona i na byty majitelů domů, neboť jen u těchto lze mluviti o nájemní hodnotě a bytů takových, které vlastník domu zdarma poskytuje, na př. domovníku.

Je proto nutno, aby ministerstvo financí nařídilo berním správám, aby 90% odpočitatelná položka u bytů vlastníků byla přiznávána. Rovněž i u bytů domovníků. Dále je nutno, aby berní správy uznávaly při vyměřování daně činžovní odpočitatelné položky podle zákona o ochraně nájemníků, uvedené v § 10 podle § 12 téhož zákona

u všech bytů, jsoucích dosud pod ochranou nájemníků, včetně bytů majitelů domů.

Jako odpočitatelné položky musí býti vyňaty ze zdanění daní činžovní ty částky, oč vzrostly výlohy pronajimatelovy oproti roku 1914 za:

a) osvětlováni schodiště a chodeb domu,

b) vodoměr, plynoměr, elektroměr, c) čištění domovní stoky,

d) čištění žumpy,

e) vymetání komínů a

i) odvážení popela a smetí z domu.

Dále:

1. Oč zvýšila se úroková míra z hypoték proti roku 1914 v témže roce na domě již váznoucích, je-li vlastníkem dosud týž vlastník.

2. Náklady spojeně se zdražením ústředního topení a zdviže.

3. Náklady učiněné a vynaložené na opravy, soudem rozvržené podle zákonů do roku 1925, které přesahují 90% odpočitatelných všeobecně z tohoto titulu na základě § 10.

Některé berní správy neuznávají shora uvedené odpočitatelné položky na základě §§ 10 a 12 zákona o ochraně nájemníků i u bytů jsoucích pod ochranou nájemníků, nepřihlíží k zákonu na ochranu nájemníků, odvolávajíce se na znění § 151 zákona o přímých daních č. 76 ze dne 15. června 1927 odstavec 1:

»Z nájemného nebo nájemní hodnoty vyloučí se, jsou-li v nich obsaženy a nejsou-li jinak zvláště hrazeny, částky v berním roce skutečně placené na dávky nebo dávkám podobné platy, jež postihují uživatelé budovy (její části), odvádějí se však poplatníkem obci, jako: dávka z nájemného, vodné, vodní činže, poplatek za vodoměr a poplatek za užívání obecních stok.

Berní správy v důsledku toho odpočítávají jen ty položky, které jsou odváděny přímo obci a naprosto přehlíží ustanovení zákona o ochraně nájemníků, na něž zákonodárce pamatoval vzhledem k vázanému hospodářství bytovému a pasivitě domů. Tak na př. neuznávají odpočitatelnou položkou částku na světlo petrolejově a elektrické neb plynově, přes to, že byl finančními zemskými úřady povolen a ustanoven paušál 79 Kč za elektrickou žárovku, plynový hořák 110 Kč a l petrolejovou lampu 54 Kč ročně.

Rovněž tak neuznávají poplatky za čištěni žumpy a odvoz popele a. smetí z domů neplní-li se toto obcí, rozdíl účtu kominíka atd., ač u visech bytů, jsoucích pod ochranou nájemníků, mají se tyto platy na základě zákona na ochranu nájemníků § 12 shora citovaného uznávati a od nájemného odpočítati.

Je proto nutno, aby ministerstvo financí poučilo berní správy, aby přihlížely k ustanovením zákonů o ochraně nájemníků, plnily tato zákonitá ustanovení a veškeré tem obsažené odpočitatelné položky u bytů, Jsoucích pod ochranou nájemníků uznávaly.

Ustanoveni zákona o ochraně nájemníků byla převzato pro daňové věci čl. 3 uváděcích ustanovení pro zákon o přímých daních č. 76 Sb. z. a n. ze dne 15. července 1927.

Vzhledem ke shora uvedenému táží se podepsaní:

1. Ví vláda o tomto nesprávném postupu berních správ jednak ohledně parifikování nájemní hodnoty bytů vlastníků domů jednak ohledně neodpočítávání odpočitatelných položek podle zákonů o ochraně nájemníků a to i u bytů používaných t. z v. staronájemníky?

2. Jaká opatření budou nařízena, aby berní správy dodržovaly ustanovení zák. č. 76/1927 (čl. 3) a prov. nař. k němu č. 175/1927 pokud se týče zvláště též ustanovení §§ 10 a 12 zák. o ochraně nájemníků?

V Praze dne 4. července 1933.

Dubický,

Machník, Bistřický, dr. Suchý, Pelíšek, Chloupek, Jan Tůma, Zářecký, Vencl, Stunda, Ščerecký, dr. Štefánek, Mašata, Dorič, Kočandrle, Haupt, Pozdílek, Bečák, Honzl, Marek, Kaliňák, Škvor, inž. dr. Brdlík.

2316/II (překlad).

Interpelace

poslance inž. O. Kalliny a druhů ministrovi vnitra

o několikerém zabavení periodického tiskopisu »Sudetendeutscher Volksdienst«, národní týdenní korespondence v Karlových Varech, ze dne 7., 14. a 21. června 1933.

V Karlových Varech vycházející periodický tiskopis »Sudetendeutscher Volksdienst«, týdenní korespondence národní, od založení usiluje nestranně zaujímati stanovisko k otázkám politického, hospodářského, kulturního a sociálního života. Články a příspěvky uveřejňované touto korespondencí jsou u německých, novin bez rozdílu stranického smýšleni velice oblíbeny pro přísnou věcnost.

Poslední dobou stává se stále častěji, že censurní úřad i tuto korespondenci neobyčejně pronásleduje, čímž ztěžuje, ba přímo znemožňuje jakkoliv kriticky uvažovati o zdejších poměrech. Tímto jednáním censurního úřadu se tato korespondence nejen hospodářsky značně poškozuje, nýbrž, což jest ještě závažnější, omezuje se právo svobodně projevovati své mínění.

Ve svém díle "Světová revoluce" píše president státu T. G. Masaryk tyto věty: "Jelikož parlament neustále nezasedá, jest svoboda veřejného mínění - prakticky žurnalistika a zvláště denní

tisk - pokračováním a náhradou parlamentní kontroly. Svoboda tisku zaručuje právo kritisovati celý státní a veřejný aparát a také osoby. Kritika jest předpoklad a způsob demokratické politiky. " Mají-li tyto věty platiti, musí býti dovolena i svobodná kritika daných poměrů.

Jak censurní úřad postupuje proti zmíněné korespondenci, budiž dokázáno několika příklady. Tak v čísle 23 ze dne 7. června t. r. byla v článku "Rozmluva " zabavena tato místa:

"0n, především pokud jde o vnitropolitické otázky, nabyl dojmu, že president státu podceňuje přání a požadavky jednotlivých národů", dále

"A přece si nemůže představiti, že pražský centralismus jak v Bratislavě tak i v Košicích dohospodařil a že by lidé na východ a na jih od Brna nejraději viděli, kdyby pražští "Prušáci čím dříve, tím lépe z úřadů zmizeli" a

»On prý nemá ani velké úcty před schopností podkarpatských Rusů, aby se sami spravovali. «

V čísle 24 ze dne 14. června stala se obětí censorovy červené tužky slova "rdousícím demokracii" ve větě "Jen tím, že se ustaví stranické výbory a budou se dokonce podávati společné projevy ve sněmovně, se již lidu neposlouží, zvláště když lid musí viděti, - abychom jmenovali jeden příznačný případ -, že při hlasování o zmocňovacím zákonu, rdousícím demokracii, dvě z německých oposičních stran nebyly vůbec přítomny. "

V čísle 25 ze dne 21. června byla v článku »Kdysi a nyní« z věty "Pokoušejí se tedy všemi možnými kaučukovými paragrafy čeliti stále vzrůstajícímu národnímu hnutí mezi sudetskými Němou zabavena slova "kaučukovými paragrafy", zatím co v článku "Demokracie v slovenském osvětlení" byl zabaven tento odstavec:

"Právem ukazuje na to, že se československá demokracie zvrhává stále více v papírovou demokracii ba prohlašuje, že se Československo stalo největším vývozním státem se zbožím "demokracie" a především s projevy oslavujícími demokracii. Dále zdůrazňuje, že v této zemi nemůže již býti vůbec řeči o demokracii a že to patří ke tragedii tohoto státu. Naše demokracie vytváří takto zákonitou cestou nový kastovní stát. Vždyť jinak nebylo by lze pochopiti výrok jednoho z vedoucích českých státníků, který na př. katolickou většinu obyvatelstva v tomto státě vyzval k boji slovy: "Katolíci budou míti tolik práv, kolik si vybojují. "

V této větě neskrývá se jen velmi mnoho ironie, nýbrž i neslýchaný cynismus, uvědomíme-li si, že muž, který pronesl tato slova, ztělesňuje do jisté míry ideologii československé demokracie, ačkoliv byl doslovně vzat ze slovenského časopisu »Nástup«, číslo 3 ze dne 15. května 1933, kde mohl býti bez závad v otištěn.

Interpelanti se tedy táží, je-li pan ministr ochoten dbáti příště demokratického základního práva svobodně projevovati své mínění, a je-li ochoten učiniti všechna opatření, aby nedocházelo k takovýmto neodůvodněným zabavením, při

čemž ovšem nestačí ukázati na to, že proti provedenému zabavení nebyly podány opravně prostředky, jelikož se zřetelem na ráz tiskopisu jako korespondence není vydavateli poslouženo tím, že dodatečně dosáhne zrušení zabavení. Jednotlivá čísla korespondence mají přirozeně pro časopisy cenu jen tehdy, když mohou včas zúžiti látku, která se jim poskytuje.

V Praze dne 20. června 1933.

Inž. Kallina,

dr. Schollich, dr. Hassold, R. Köhler, Oehlinger, Bobek, Krumpe, Kasper, Matzner, dr. Hanreich, dr. Keibl, Horpynka, inž. Jung, Simm, Knirsch, Scharnagl, Zajíček, Kunz, dr. Petersilka, Geyer, Greif.

2316/III (překlad).

Interpelace

poslance inž. R. Junga a druhů

ministrovi spravedlnosti

o provádění censury.

V nakladatelství německé národně-socialistické strany v Ústí nad Labem vyšel jako první sešit »Knihovny německé národně-socialistické strany dělnické" (vydavatel posl. inž. R. Jung) neperiodický tiskopis "Národní socialismus mezi sudetskými Němci", jehož pisatelem jest posl. inž. Jung, Vytištěn byl u K. Theod. Heidricha v Mostu.

V tomto spisu bylo nálezem mosteckého krajského soudu Tl. 112/33 ze dne 28. dubna t. r. zabaveno celkem šest míst, a to na stránkách 6, 50, 52, 53, 93 a 98 podle § 14, čís. l a 5 zákona na ochranu republiky.

Posl. inž. Jung odvolal se proti tomuto zabavení, které mu bylo oznámeno dne 8. května t. r. a toto odvoláni bylo projednáváno ve veřejném přelíčení u krajského soudu v Mostu dne 8. června t. r. Senát po vývodech odvolatelových dvě místa uvolnil. Byla to místa zabavená na stránce 6. a 93.

Místo na stránce 6 týká se slova »Sudetsko« v článku »Předmluva k prvému vydání. « Tato předmluva pochází z roku 1919, když kniha »Der nationale Sozialismus« vyšla po prvé v Opavě. (Tiskem Heinze a spol. v Opavě. ) Místo, v němž se vyskytuje závadné slovo, zní takto: »Všíchni, kdo se k němu hlásíte v německé části Čech a v Sudetsku, na slunné jižní Moravě a v těžce ohrožených jazykových ostrovech, na dunajských březích, opředených bájemi, na svazích Alp a nově v Německé Říši, vás všechny zdravím. « Ze souvislosti vysvítá, že slovo »Sudetsko« v této

souvislosti nemá významu politického, nýbrž pouze zeměpisný. Mostecký krajský soud jako soud tiskový připojil se také k vývodům odvolatelovým a toto místo uvolnil.

Druhé místo uvolněné mosteckým krajským soudem jako soudem tiskovým na stránce 93 jest závěrem článku »Národně-socialistický ideál státu. « Zní takto: »A my sudetsko-němečtí národní socialisté? Budeme někdy patřiti k »Třetí říši«? Na to se vůbec netážeme. Prožijeme to, i když nebudeme bydliti v rámci skutečných říšských hranic, neboť jest to přece říše bez hranic. I tehdy jest naše a všech Němců na světě, plníme-li německý úkol někde na těžkém stanovišti. Vzpomeňme si omezení u Moellena van den Bruck: »Jest vždy zaslíbená a nedojde nikdy splnění. Jest to naplnění, jehož lze dosíti jen v nenaplnění. Tak jako také svatá říše římská a říše Bismarckova nebyla nenaplněním, nýbrž byla zaslíbením!«

Již z názvu článku, dále z mota: »Jest vždy zaslíbená a nedojde nikdy splnění« (Moeller van den Bruck: Třetí říše«) vysvítá jasně smysl tohoto místa, tím spíše, že se toto moto vyskytuje v jmenovaném článku čtyřikrát, mezi tím také v zabaveném místě.

Mostecký krajský soud vyhověl tedy námitkám pisatele a vydavatele posl. inž. Junga, že zde nejde přece o nic jiného než o ideál, což ostatně jasně vysvítá ze slov zabaveného místa a zabavení tohoto uvedeného místa také zrušil. Ale vrchní soud v Praze vyhověl odvolání státního zástupce proti uvolnění obou míst nálezem čís. Tsv 433/33-1 a nařídil, že obě místa, uvolněná mosteckým krajským soudem, zůstanou zabavena.

Touto praksí pražského vrchního soudu, která není výjimkou, nýbrž uplatňuje se také při jiných příležitostech, na příklad při všech zabaveních periodického tiskopisu »Der Tag« v Duchcově, stává se každé odvolání proti zabavení ilusorním. Za takovýchto okolnosti znamená státní zástupce vše a senát krajského soudu nic.

Jest nemožno, aby takovéto provádění censury bylo úmyslem ministerstva spravedlnosti. Neboť tím prakticky přestává veškeré soudnictví ve věcech svobodného projevu mínění písmem.

Podepsaní táží se tedy pana ministra spravedlnosti:

1. Ví o zabavovací praksi mosteckého státního zástupce a státních zástupců vůbec a schvaluje ji?

2. Neschvaluje-li ji, co zamýšlí zaříditi, aby zaručil svobodu veřejného mínění, která jest přece ze základních pojmů demokracie?

V Praze dne 4. července 1933.

Inž. Jung,

Knirsch, dr. Schollich, dr. Keibl, dr. Hassold,

Oehlinger, Scharnagl, Zajíček, Bobek, Matzner,

dr. Hanreich, R. Köhler, Geyer, Horpynka, Greif,

Kunz, Fritscher, Krumpe, inž. Kallina, Kasper,

Simm.

2316/IV.

Interpelace

posl. Čižinské a soudruhů ministru vnitra a sociální péče

o persekučním postupu okresního úřadu v Rychnově n. Kn.

Byla jsem na schůzi v Častolovicích, okres Rychnov n. Kněžnou, která byla svolána s programem: "Co bylo sděleno deputaci v Praze. " Před zahájením schůze dostavil se komisař Formánek s několika četníky do sálu a konání schůze zakázal s odůvodněním, že schůze měla se konati ve 3 hodiny odpoledne. Ohradila jsem se piráti systematickému znemožňování schůzí na okrese rychnovském a sdělila jsem přítomným, že svoláme schůzi novou, načež účastníci opouštěli sál úplně klidně.

Venku však připravení četníci - - rozháněli dělníky - - - Když část dělníků odcházela domů, četníci s poznámkou »teď si je nadběhneme« předběhli tyto dělníky a všechny zjišťovali bez jakéhokoliv důvodu. Podotýkám ještě jednou, že šli dělníci úplně klidně, poněvadž jsem jim výslovně řekla, aby se nedali vyprovokovat.

Přes to bylo 24 lidí zjištěno.

Na rychnovském okrese je ohromná nezaměstnanost a někteří dělníci pracují jen jeden měsíc za rok, nebo vůbec ne. Při tom na tomto okrese jsou dělníci velice špatně placeni.

V dubnu 1932 došlo ku stávce proti neslýchané racionalisaci u fy Hernych v Doudlebách a okresní hejtman Wagner, protidělnický známý byrokrat z dob Rakouska, zavedl na celém okrese výjimečný stav. Na celém okrese vždy, když se to kterémukoliv četníku hodí, může podle tohoto opatření, je-li 5 lidí pohromadě, učinit bez jakýchkoli jiných důvodů na ně oznámení a oni jsou trestáni. Jako doklad uvádím, že jsem koncem května vedla osmičlennou deputaci, která byla konferencí nezaměstnaných den před tím vyslána, ráno na okresní úřad s požadavky o stavbě regulace. Deputace byla jen osmičlenná a nikdo více ji nedoprovázel. Přes to byli dělníci, kteří náhodou se přicházeli hlásit na zprostředkovatelnu, aniž deputace o nich věděla a aniž oni věděli, že nějaká deputace na okresním úřadě je, četníky zjišťováni a pokutováni jen za svoji přítomnost. Jeden starý dělník, jehož jméno jsem ani neznala, požádal mne, abych s ním šla intervenovat za zvýšení přídělu u stravovacích lístků pro obec Peklo. Byla jsem s ním u komisaře Formánka. Za to Je onen dělník nyní vyšetřován četníkem, což mohu doklady dokázat. Deputace, již jsem vedla na okresní úřad, byla nyní pokutována, což mi potvrdil také obecní starosta nár. soc. p. Vacek.

Takovýchto případů jsou celé desítky. Obyvatelstvo je tímto postupem krajně pobouřeno a

je nebezpečí, nebude-li výjimečný stav na okrese rychnovském odvolán, že tento - - postup úřadu vyvolá úplnou bouři občanstva.

Ptáme se pana ministra vnitra:

1. Je mu znám postup okresního úřadu v Rychnově n. Kněžnou?

2. Nařídí zrušení výjimečných opatření, které hladové dělníky nenasytí a zbytečně dráždí?

3. Je ochoten dáti vyšetřiti a potrestati četníky, kteří bez důvodu dělníky v Častolovicích šikanovali?

Dále se ptáme pana ministra soc. péče:

1. Co učiní ve prospěch a na záchranu hladovících nezaměstnaných na okrese rychnovském?

2. Dá příkaz k zvýšení přídělů jak stravovacích lístků, tak mléčných lístků a celé stravovací akce na Rychnovsku?

V Praze dne. 3. července 1933.

Čižinská,

Štětka, J. Svoboda, Kubač, Hadek. dr. Stern, Hodinová-Spurná, Novotný, Štourač, Russ, Hrubý, Sliwka, Steiner, Kopecký, Vallo, Juran, Kliment, Höhnel, Tyll, Kuhn, Gottwald, Dvořák, Török, Babel.

2316/V (překlad).

Interpelace

poslance Höhnela a soudruhů ministrovi vnitra

o neslýchaném jednání četnického pra-

porčíka Nováka v Krompachu, v okrese

německo-jablonském.

V úterý dne 27. června t. r. byla manželka Antonína Gulicha z Krompachu č. 10 obeslána na četnické staniční velitelství. Obsílku jí přinesl staniční velitel praporčík Novák, a když tato žena zmíněného dne v 9 hodin dopoledne v průvodu svého muže přesně se dostavila, byl s ní sepsán zápis, poněvadž byla prý udána, že neprávem brala podporu v nezaměstnaností. Když žena nemohla hned odpověděti na kterousi otázku, praporčík se rozzuřil. Když si její muž dovolil se zmíniti, že to přece musí býti na výkazu nezaměstnaných, praporčík ho chytil, tloukl ho do obličeje a to do oka, potom ho vyhodil ze dveří, při čemž ho nohou strčil do zad. Žena, která chtěla jíti za svým mužem, byla surově stržena zpět. Žena se velice polekala. Mezitím několik četníku vyrazilo Antonína Gulicha jinými dveřmi; při tom se mu ve dveřích přiskřipla ruka, a to delší

dobu, takže palec silně krvácel. Jeho manželka stáhla ho konečně zpět a řekla: »Jdi jen hned k lékaři«, načež praporčík odpověděl: »Vy zůstanete zde, půjdete do Cviková do vězení. « Teprve v 1/2 12. dopoledne byl Antonín Gulich po 2hodinné cestě do Cviková dodán do vězení. Jeho manželka upozornila četníky, že její muž od 5 hodin ráno nic nejedl a prosila je o dovolení, aby mu mohla koupiti housku. Také housku přinesla, ale nebylo jí dovoleno dáti ji jejímu muži. Při tom se praporčík stále posmíval Antonínu Gulichovi a mezi jiným řekl: »Váš syn je vysokoškolák a vy se teď dostanete do vězení, celá ves se tomu bude smáti. « Antonín Gulich musil hladověti až do 9. hodiny druhého dne.

Takové případy jako tento, že si četníci dovolují proti bezbrannému obyvatelstvu největší surovosti, se nyní v Krompachu přiházejí denně.

Tážeme se pana ministra vnitra, je-li ochoten dáti tento případ vyšetřiti a postarati se, aby se takové přehmaty, které se dají srovnati jen s řáděním úderných oddílů v Německu, již neděly?

Tážeme se dále: Jest pan ministr vnitra ochoten pana praporčíka Nováka sprostiti služby a spravedlivě ho potrestati?

V Praze dne 8. července 1933.

Höhnel,

Novotný, dr Stern, Tyll, Russ, Babel, Kopecký,

Krosnář, Zápotocký, Török, Vallo, Šliwka, Štou-

rač, Hruška, Hrubý, Juran, Gottwald, Kubač,

Hadek, K. Procházka, Štětka.

2316/VI (překlad).

Interpelace

poslance J. Jelinka a druhů předsedovi vlády

o započítávání vplatnébo 50 h za každé placení daní a poplatků.

Drobní obchodníci si stěžují podle vládního nařízení ze dne 12. dubna 1933, č. 62 Sb. z. a n., má se za každý vklad na účty poštovní spořitelny platiti poplatek 50 h. Daně a poplatky musejí se platiti poštovní složenkou.

Žádá-li toho finanční správa, měla by ovšem poštovní spořitelna bytí povinna přijímati placení daní a poplatků pro stát tak, aby poplatník nebyl zatěžován dalšími dávkami.

Podepsaní táží se tedy pana předsedy vlády:

1. Ví pan předseda vlády o této véci?

2. Co zamýšlí pan předseda vlády učiniti, aby toto neodůvodněné vyšší zatěžování poplatníků

přestalo a aby placení daní, dávek atd. nepodléhalo příště již vplatnému?

V Praze dne 7. července 1933.

Jelinek.

dr. Rosche, Böhm, Zierhut, Viereckl, Greif, Fritscher, Krumpe, dr. Petersilka, Prause, Eckert, Stenzl, Zajíček, Kunz, Scharnagl, Wagner, Halke, Glasel, Oehlinger, dr. Bacher, Heller, A. Köhler, Bobek, dr. Peters.

2316/VII (překlad).

Interpelace

poslance R. Kaspera a druhů ministrovi národní obrany,

že vojíni trutnovské posádky promyšleně

přepadávají tamější občanské

obyvatelstvo.

V posledních dnech opakoval se případ, že vojíni trutnovské posádky přímo promyšleně vyzývali občanské osoby, uráželi je, ba dokonce často i ztýrali. Z toho, že dosud známé případy jsou četné a že se při nich projevuje stejný způsob jednání, lze dosti určitě usuzovati, že při tom nejde naprosto o podniky jednotlivců, nýbrž spíše o dobře připravenou akci. Jejím cílem jsou především členové německé národně socialistické strany dělnické, pokud je možno poznati je podle jejich odznaků. Mimo to i jiné, politicky nikterak činné osoby.

Abychom blíže charakterisovali tyto události, buďtež v této souvislosti některé z nich stručně uvedeny podle zápisů o nich sepsaných:

Dne 29. června t. r. kolem 5. hodiny večerní strhli vojíni zdejší posádky řeznickému pomocníku Františku Svobodovi v Trutnově na veřejné silnici beze vší příčiny s límce nezakázány odznak, německé národně socialistické strany dělnické. Totéž stalo se obchodnímu zaměstnanci Janu Hamplovi v Trutnově. Téhož dne pokusili se tíž vojíni rovněž násilně odejmouti odznak strany členovi německé národně socialistické strany dělnické Valtru Wintrovi z Poříčí.

Rovněž dne 29. června t. r. mezi 6. a 1/27. hod. večerní šli Erich Winkler Jindřich Humplik. Theodor Borna a Karel Hlawatschek, všichni z Trutnova, do tamějšího, všeobecně přístupného městského parku. Zatím co první tři měli odznaky německé národně socialistické strany dělnické, neměl Hlawatschek žádného odznaku. U vchodu do městského parku stálo asi 20 příslušníků 2. (trutnovského) hraničářského praporu, kteří mimoidoucí vyzývavě pozdravili pozdviženou pravou