ústavoch, bol vydaný výnos ministerstva školstva a národnej osvety, kterým však bol v každom případe ponechaný pre chovancov a pre chovanky na učiteľskom ústave aspoň taký celkový počet týždenních hodín vyučovacích, aký stanovia příslušně učebné osnovy. Prípady pochybné, ktoré rozhodnúť si ministerstvo školstva a národnej osvěty vyhradilo, boly vybavované s najväčšou možnou dobroprajnosťou. Uvedený výnos bude možno odvolať, až to dovolí situácia v štátnom rozpočte.

Pre školy národné nevydalo ministerstvo školstva a národnej osvety žiadnych predpisov o úsporných opatreniach v obore telesnej výchovy.

V Prahe dňa 7. júna 1933.

Minister školstva a národnej osvety: Dr. Dérer, v. r.

2306/XIV.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců Štětky, Hrušky, Čižinské a soudruhů

o fašistickém a protizákonném řádění pověstného strakonického okresního hejtmana Bočka (tisk 2176/I).

Tvrzení obsažená v interpelaci o okresním hejtmanovi ve Strakonicích zakládají se na smýšlených informacích. Jmenovaný úředník neměl naprosto žádné účasti v podloudné dopravě klenotů z ciziny, a pokud jde o fašistické hnuti, je naopak pravda, že jmenovaný úředník zakročil se vší přísností zákona proti činnosti stoupenců tohoto hnuti, budící podezření trestných činů. Tvrzení, že je notorickým alkoholikem, nutno s největším důrazem odmítnouti.

Zakročeni okresního úřadu proti hostinskému Švehlovi bylo na podané odvoláni přezkoumáno ve všech v interpelaci uvedených případech zemským úřadem v Praze, který shledal postup okresního úřadu správný a opatření jeho potvrdil, čímž nabyla moci práva. Není proto ani podkladu ani důvodu ke zrušení těchto rozhodnutí ani k opatřením v interpelaci žádaným.

Sesílení četnictva ve Strakonicích, nařízené pro stávku v továrnách na fezy, bylo zrušeno dne 13. března 1933, jakmile jeho potřeba odpadla; opatřeni, aby zatčeni dělnici byli propuštěni z vazby, vymyká se mé působnosti.

V Praze dne 13. června 1933.

Ministr vnitra: Černý, v. r.

2306/XV.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslanců A. Štourače, J. Jurana a soudruhů,

že majitelka velkostatku Troubsko,

Ftáčníkova v Brně, neplní povinností

vůči škole (tisk 2132/VII).

Závazky majitele panství Troubsko vůči obecně škole v Ostopovicich, jsou nyní - po zrušujícím nálezu nejvyššího správního soudu ze dne 30. června 1932, číslo 18. 166/31, - předmětem nového administrativního rozhodování, jehož výsledku nemohu předbíhati.

V Praze dne 9. června 1933.

Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer, v. r.

2306/XVI (původní zněni).

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci poslance H. Krebse a druhů

o označení stanice na nádražní budově stanice Nýřan (tisk 557/XIX).

O požadavku předneseném v interpelaci bude možno rozhodnouti v rámci chystané revise staničních názvů, až budou úředně uveřejněny konečné výsledky sčítání lidu ve Statistickém lexikonu obcí v Cechách.

Podávaje tuto prozatímní odpověď, dovoluji si sděliti, že se ve vhodné době k věci vrátím.

V Praze dne 1. června 1933.

Ministr železnic: Rud. Bechyně, v. r.

2306/XVII (původní znění).

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci poslance dra J. Keibla a druhů

o jazykových přehmatech královéhradeckého ředitelství státních drah (tisk 2204/IV).

Žádosti rodičů o poskytnuti slevy u jízdenek žákovských byly předkládány ředitelství státních drah v Hradci Králově prostřednictvím dopravních a staničních úřadů. Také u staničního úřadu v Zeidlenu byla podána řada žádostí. Žádosti tyto byly sepsány jen v jazyku německém. Staniční úřad předložil je bez námitek ředitelství státních drah a ředitelství bylo by je projednalo, kdyby údaje v nich obsažené byly bývaly úplné.

Ředitelství státních drah však zjistilo některé neúplnosti, zejména chybělo v nich potvrzeni knihovního úřadu o majetkových poměrech žadatelů se zřetelem na případnou držbu nemovitostí. Žádosti byly proto z tohoto důvodu vráceny staničnímu úřadu, který zařídil dodatečné jich doplnění a znovu je předložil. Po té byly tyto žádosti bez závady projednány. Domněnka obecního úřadu v Zeidleru o důvodu vrácení žádostí nebyla tudíž správná, jak jest zřejmo již z toho, že původní, německy sepsané žádosti staly se po doplnění předmětem úředního projednání.

Ježto podle vyšetření nepožadovalo ani v jiných případech ředitelství státních drah v Hradci Králové sepsáni žádostí nebo vyplnění příslušných tiskopisů v určitém jazyku, není třeba vydávati požadované nařízení.

V Praze dne 7. června 1933.

Ministr železnic: Rud. Bechyně, v. r.

2306/XVIII (původní zněni).

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslanců K. Šliwky, Klimenta a soudruhů

o zabiti Pavla Čmiela finančním strážníkem a o náhradě jeho rodině za jeho zabití (tisk 2205/V).

Dne 9. února 1933 krátce po 14. hodině spatřil resp. fin. stráže Václav Machek, který konal

službu u hraničního kamene č. 11/1 v blízkosti přechodu státní hranice z Istebné v Polsku do Bukovce v ČSR ze svého úkrytu, vzdáleného 120130 kroků od stát. hranic ve směru do Československa, přicházeti po chodníku od státních hranic několik osob jdoucích za sebou. První Sel muž, za nim tři ženy a na konci opět jeden muž. Když poslední z osob byla před respicientem Machkem, vyskočil tento ze svého úkrytu a zvolal: »Stůj, finanční stráž!« Zvolání toto opakoval, načež vyběhl na chodník a po třetí opětoval svoje volání. Zmíněné osoby daly se na útěk a když ani po třetím zvolaní resp. Machka nezůstal nikdo z nich státi, rozhodl se Machek užití střelné zbraně. Chtěl podle svého udáni střeliti posledního muže do nohy; vystřelil ze služební pušky za prchajícím na vzdálenost asi 40 kroků. Muž klesl k zemi a Machek se domníval, že zakopl o kořen. Když však k padlému přispěchal, zjistil, že je střelen do hlavy. Vedle střeleného ležela brašna se 4 kg salámu.

V mrtvém byl zjištěn Pavel Čmiel z Bukovce, v ostatních osobách pak Jan Příčko, jeho manželka, pak jistá Poláková a její dcera, vesměs z Bukovce.

Na místo činu dostavila se soudní komise a zahájeno bylo příslušné vyšetřování.

Proti respicientu Václavu Machkovi bylo zahájeno u okresního soudu v Jablunkově předběžné vyšetřovaní jež dosud není skončeno.

Nemohu předbíhati tomuto soudnímu řízení, konstatuji však, že dosavadní výsledek šetření provedeného finančními úřady nasvědčuje tomu, že respicient Machek použil zbraně v mezích ustanovení § 13, odst. 8 zákona ze 14. července 1927, č. 114 Sb. z. a n a že konal pouze svoji povinnost a nemohu proto než vysloviti hluboké politování nad tím, že případ měl tak tragický konec. S politováním dále konstatuji, že dosud dají někteří občané v sázku svůj život, jen proto, aby se vyhnuli pročtení zboží, jež podloudně do Československa přinášejí, ač je jim dobře známo, že dopouštějí se tím trestného činu a že finanční stráž je podle platných předpisů povinna takovéto případy stihati a podloudnictví zabraňovati v nutnosti i tím, že použije vůči pachatelům zbraně. Ježto Pavel Čmiel přišel o život při (takovémto trestném činu a tudíž sám svůj neblahý osud zavinil, nemohu přiznati jeho pozůstalým požadované odškodné.

Poznamenávám, že respicient fin. stráže Václav Machek byl z důvodu osobní bezpečnosti přetažen na jiné služební působiště, neboť večer téhož dne, kdy se sběhl tento tragický případ, napadli neznámí pachatelé státní budovu v Bukovci, v níž je umístěna finanční stráž a celní úřad a vystřelili při tom z vojenské pušky tři rány. Jeden z výstřelů vnikl oknem do místnosti, v níž spala rodina respicienta fin. stráže Závěšického, a poškodil zrcadlo. Druhý výstřel proletěl dveřmi u vchodu do budovy, urazil kus zdi a proletěl ještě protějšími dveřmi, při čemž rozbil skleněnou výplň. Třetí výstřel šel mimo budovu. Aby bylo zabráněno dalším výtržnostem, bylo nutno zesíliti v místě finanční stráž a četnictvo.

Vylíčený případ, který jest též předmětem soudního vyšetřování jest dokladem, za jakých těžkých podmínek koná finanční stráž mnohdy svoji službu.

V Praze dne 7. června 1933.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

2306/ XIX (původní znění).

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslance Töröka a soudruhů

o tiskové konfiskační praksi státního

zastupitelství v Užhorodě

(tisk 2240).

Zabavení v interpelaci uvedených míst z č. 17 časopisu »Munkás Ujság« z 23. dubna 1933 a z č. 16 téhož časopisu ze dne 16. dubna 1933 bylo krajským soudem v Užhorodě přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno. Opravné prostředky nebyly podány.

V Praze dne 29. května 1933.

Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.

Překlad ad 2306/XVI.

Antwort

des Eisenbahnministers

auf die Interpellation des Abgeordneten H. Krebs und Genossen,

betreffend die Stationsbezeichnung an dem

Bahnhofgebäude der Station Nürschan

(Druck 557/XIX).

Ueber das in der Interpellation vorgebrachte Verlangen wird im Rahmen der geplanten Revision der Stationsbezeichnungen entschieden werden können, sobald die Endergebnisse der Volkszählung im Statistischen Gemeindelexikon für Böhmen amtlich veröffentlicht sein werden.

Unter Erteilung dieser vorläufigen Antwort erlaube ich mir bekanntzugeben, dass ich im geeigneten Zeitpunkte auf die Angelegenheit zurückkommen werde.

Prag, am 1. Juni 1933.

Der Eisenbahnminister: Rud. Bechyně, m. p.

Překlad ad 2306 XVII.

Antwort

des Eisenbahnministers

auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. J. Keibl und Genossen

wegen sprachlicher Uebergriffe der

Staatsbahndirektion Königgrätz

(Druck 2204/IV).

Die Gesuche der Eltern um Gewährung des Nachlasses bei den Schülerfahrkarten sind der Staatsbahndirektion in Hradec Králové im Wege der Verkehrs- u. Stationsämter vorgelegt worden. Eine Reihe von Gesuchen ist auch beim Stationsamte in Zeidler eingebracht worden. Diese Ansuchen waren nur in deutscher Sprache veriasst.

Das Stationsamt hat sie der Direktion der Staatsbannen ohne Einwendungen vorgelegt und die Direktion hätte sie in Behandlung gezogen, wenn die in den Gesuchen enthaltenen Angaben vollständig gewesen wären.

Die Direktion der Staatsbahnen hat jedoch einige Unvollständigkeiten festgestellt, namentlich haben darin die Bestätigungen des Grundbuchamtes über die Vermögensverhältnisse der Gesuchsteller mit Rücksicht auf einen anfälligen Immobilienbesitz gefehlt. Aus diesem Grunde sind daher die Gesuche dem Stationsamte zurückgestellt worden, welches deren nachträgliche Ergänzung verfügt und sie neuerlich vorgelegt hat. Diese Gesuche sind sodann anstandslos behandelt worden. Die Annahme des Gemeindeamtes in Zeidler über den Grund der Rückstellung der Gesuche war daher nicht richtig, wie schon daraus zu ersehen ist, dass die ursprünglichen, deutsch verfassten Gesuche nach Ergänzung Gegenstand der amtlichen Erledigung geworden sind.

Da die Direktion der Staatsbahnen in Hradec Králové auf Grund der gepflogenen Erhebungen auch in anderen Fällen die Abfassung der Gesuche oder die Ausfüllung der einschlägigen Drucksorten nicht in einer bestimmten Sprach« verlangt hat. ist die Herausgabe der verlangten Verfügung nicht erforderlich.

Prag, am 7. Juni 1933.

Der Eisenbahnminister: Rud. Bechyně, m. p.

Překlad ad 2306 /XVIII.

Odpowiedź

ministra skarbu

na interpelację posłów K. Śliwki, Klimenta i towarzyszy

w sprawie zabicia Pawła Ćmiela przez finansowego strażnika i w sprawie wynagrodzenia rodzinie za zabitego (druk 2205/V).

Dnia 9. lutego 1933 niedługo po 14. godzinie zobaczył respicjent straży finansowej Wacław Machek, który pełnił służbę koło kamienia gra-

nicznego nr. 11/1 w pobliżu przejścia granicy państwowej z Istebnej w Polsce do Bukowca w Czeskosłowackiej republice ze swej kryjówki, oddalonej na 120-130 kroków od granicy państwowej w kierunku do Czechosłowacji, przychodzących chodnikiem od granicy państwowej kilka osób jedna za drugą. Pierwszy szedł mężczyzna, za nim trzy kobiety a na końcu znowu mężczyzna. Kiedy ostatnia z osób znajdowała się przed respicjentem Machkiem, wyskoczyl on ze swej kryjówki i zawołał: »Stój, straż finansowa. « Zawołanie to powtórzył, poczerń wybiegł na chodnik i po raz trzeci powtarzał swoje zawołanie. Wymienione osoby poczęły uciekać i kiedy nawet po trzeciem wołaniu resp. Machka nikt z nich się nie zatrzymał, zdecydował się Machek użyć palnej broni. Według swego podania chciał strzelić ostatniego mężczyznę do nogi; wystrzelił z karabina służbowego za uciekającym na odległość około 40 kroków. Mężczyzna upadł na ziemi i Machek mniemał, że potknął się o kamień. Kiedy jednak dobiegł do leżącego, skonstatował, tu jest strzelony w głowę. Obok zastrzelonego leżała torba z 4 kg kiełbasy.

Martwy został agnoskowany jako Paweł Ćmiel z Bukowca, inne osoby zaś jako Jan Przyczko, jego żona, następnie pewna Polakowa i jej córka, wszyscy z Bukowca.

Na miejsce uczynku przybyła komisja sądowa i zostało wdrożone odpowiednie dochodzenie.

Przeciwko respicjentowi Wacławowi Machkowi było rozpoczęte w sądzie powiatowym w Jabłonkowie tymczasowe dochodzenie, które dotychczas nie jest ukończone.

Nie mogę wyprzedzać tego postępowania sądowego, jednakże stwierdzam, że dotychczasowy wynik dochodzenia przeprowadzonego przez władze skarbowe świadczy, że respicjent Machek użył broni w granicach postanowień § 13, ust. 8, ustawy z dnia 14. lipca 1927, nr. 114 Zb. u. i r., i że spełnił tylko swój obowiązek i dlatego nie mogę jak tylko wyrazić swe głębokie ubolewanie nad tem. że przypadek skończył tak tragicznie. Z ubolewaniem dalej stwierdzam, że niektórzy obywatele dotychczas narażają swe życie tylko w tym celu, aby ominąć oclenia towarów, które jako przemytnicy do Czechosłowacji przynoszą, chociaż dobrze wiedzą, że popełniają tem czyn karygodny i że straż skarbowa według obowiazojacych przepisów winna takie przypadki śsigać i zapobiegać przemytnictwu w razie konieczności nawet tem, iż przeciw sprawcom użyje broni. Ponieważ Paweł Cmiel utracił życie z okazji takiego czynu karygodnego a więc sam z własnej winy był sprawcą swego nieszczęśliwego losu, nie mogę przyznać pozostałym po nim żądanego odszkodowania.

Zauważam, że respicjent straży finansowej Wacław Machek został z powodów osobistego bezpieczeństwa przeniesiony na imię stanowiskosłużbowe, albowiem wieczorem tego dnia kiedy miało miejsce to tragiczne zdarzenie, nieznami

sprawcy napadli budynek państwowy w Bukowcu, w którym mieści się straż finansowa i urząd clowy, i wystrzelił: przy tem trzy razy z karabina wojskowego. Jedna kula wleciała przez okno do lokalu, w którym spala rodzina respicjenta straży finansowej Závěšickiego, i uszkodziła lustro. Druga kula przebiła drzwi wejścia do budynku, utrąciła kawałek muru i przeleciała jeszcze przeciwległet drzwiami, przy czem rozbiła szklanną taflę w nich. Trzecia kuła przeleciała poza budynkiem. Celem zapobieżenia dalszym ekscesom trzeba było wzmocnić w tej miejscowości straż finansową oraz żandarmerje.

Opisany przypadek, który jest też przedmiotem śledztwa sądowego, jest dowodem tego, wśród jakich ciężkich warunków straż finansowa częstokroć pełni swoją służbę.

W Pradze dnia 7. czerwca 1933.

Ministr skarbu Dr. Trapi, m. p.

Překlad ad 2306 XIX.

Válasz

az igazságügyi minisztertől

Török képviselő és elvtársai interpellációjára

az užhorodi államügyészség kobzási gyakorlata tárgyában (2240. nysz. ).

A »Munkás Ujság« 1933. április 23. -1 17. sz. valamint ugyanazon lap 1933. április 16. -i 16. sz. az interpellációban idézett helyeinek elkobzását az užhorodu keruleti biróság felülvizsgálta és egész terjedelmében helybenhagyta. Jogorvoslattal senki sem élt.

Praha, 1933. május 29. -én.

Az igazságügyi miniszter: Dr. Melssner, s. k.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP