Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedání.

2306.

Odpovědi:

I.	min. věř. prací na interp.. posl. Berana, Jaroše, Jos. Tůmy, Roudnického, Vetterové-Be-
	čvářové, Dietla, Platzera a druhů min. věř. prací, financí, zemědělství a vnitra o provádění zákonu o silničním a vodohospodářském fondu (tisk 2030/II).
II.	min. vnitra na interp. posl. Stejskala, Hynka a druhů o podezřelém fotografování vojen-
	sky důležitých objektů v našem pohraničí (tisk 2142/II),
III.	min. věř. prací na interp. posl. Šaláta a druhů ohledně dotazníkového nařízení ve stát-
	nich železárnách v Podbrezové (tisk 2170/V),
IV.	min. soc. péče na interp. posl. Polívky a druhů ve věci odnětí invalidního důchodu Pavlu
	Greňovi z Abelové (tisk 2204/VI),
v.	min. spravedlnosti na itnerp., posl. Štětky a soudruhů o konfiskaci brožury o právech po-
	litických vězňů (tisk 2204/V),
VI.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudruhů o fackování a hrubém nadávání
	vojákům u 1. jezdeckého pluku v Karlíně (tisk 2209/XI),
VII.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudruhů o neudržitelných poměrech a
	hladovění vojínů 101. dělostřeleckého pluku (tisk 2253/VI),
VIII.	min. spravedlnosti na interp. posl. Hodinové-Spurné a soudruhů o neslýchané konfiskační
	praksi státního zástupce v Uherském Hradišti (tisk 2249/V),
IX.	min. Školstva a már. osvěty na interp. posl. Onderču a druhov pre prepustenie sloven-
	ských abiturientov a abiturientiek, výpomocných to učiteľov a učiteliek na štátných ľudových školách na Slovensku (tisk 1907/VIII),
X.	min. železnic na interp. posl. Koudelky a soudruhů o poměrech na kolínském nádraží
	(tisk 1977/II),
XI.	vlády na interp. posl. B. Procházky a druhů o neuspokojivé odpovědi ministra železnic
	na interpelaci o reversech vyžadovaných od zaměstnanců státních drah při přeložení do území mimoslovenského (tisk 844/VIII),
XII.	min. školství a národní osvěty na interp. posl. dra Daňka, Šamalíka, Bezděka a druhů
	o učitelce Marii Knopkové, t. č. učitelce v Pozořicích, okres Vyškov (tisk 1483/X),
XIII.	min. školstva a nár. osvety na interp. posl. Polívku, Hrušovského, Bazalu a druhov vo
	veci tělovýchovy na středných školách (tisk 1989/XVII),
XIV.	min. vnitra na interp. posl. Štětky, Hrušky, Čižinské a soudruhů o fašistickém a protizá-
	konném řádění pověstného strakonického okresního hejtmana Bočka (tisk 2176/0,

XV.	min. školství a národní osvěty na interp. posl. Štourače, Jurana a soudruhů, že majitelka
	velkostatku Troubsko, Ptáčníkova v Brně, neplní povinnosti vůči škole (tisk 2132/VII),
XVI.	min. železnic na interp. posl. Krebse a druhů o označení stanice na nádražní budově sta-
	nice Nýřan (tisk 557/XIX),
XVII.	min. železnic na interp. posl. dra Keibla a druhů o jazykových přehmatech královéhra-
	deckého ředitelství státních drah (tisk 2204/IV),
XVIII.	min. financí na interp. posl. Śliwky, Klimenta a soudr. o zabití Pavla Čmiela finančním
	strážníkem a o náhradě jeho rodině za jeho zabití (tisk 2205/V),
XIX.	min. spravedlností na interp. posl. Töröka a soudruhů o tiskové konfiskační praksi stát-
	ního zastupitelství v Užhorodě (tisk 2240).

2306/I.

Odpověď

ministra veřejných prací

na interpelaci poslanců Rud. Berana, Rud.

Jaroše, Jos. Tůmy, Al. Roudnického, A.

Vetterové-Bečvářové, Ant Dietla, J. Plat-

zera a druhů

ministru veřejných prací, financí, zemědělství a vnitra o prováděni zákonů o silničním a vodohospodářském fondu (tisk 2030/II).

Dohodnuv se s ministrem financí, zemědělství a vnitra, dovoluji si na shora uvedenou interpelaci sděliti toto:

Pokud se interpelace dotýká provádění zákonů o silničním fondu, uznává tato interpelace sice, že jsou povolovány na zlepšení nestátních silnic v jižních Čechách příspěvky ze silničního fondu, tvrdí se však, že většinou zůstávají na papíře, poněvadž okresy nemají na úhradu zbytku stavebního nákladu, subvencí nekrytého a v interpelaci se vyčíslují všechny subvenční případy povolených příspěvků i vyplacených splátek z nich.

Je jisto, že úhrada tohoto zbytku činí chudým okresům jihočeským značné obtíže a že provádění úprav trvá někdy 3-4 roky. Okresy se snaží subvenovanou úpravu uskutečniti a pomohou si často, i když nemohou dosíci výpůjčky. To jest usnadněno okresům zejména tím, že úhrada zbytku subvencí nekrytého jest možná i v naturálních dodávkách a výkonech. Tak v mnohých případech jest umožněna realisace té které úpravy.

Ostatně dlužno uvésti, že chudým okresům se vychází ve věcech podpory silničních úprav okresních ze silničního fondu také vydatnou měrou vstříc tím, že se jim povoluje na zlepšeni okresních silnic v případech odůvodněných příspěvek ve výši až 70% stavebních nákladů a ve

výjimečných případech až 90% příspěvku ze silničního fondu, což jest zároveň nejzazší přípustnou výší příspěvku. Tento postup jest zachováván vesměs a tudíž i v oblasti jihočeské.

Ministerstvo vnitra majíc na zřeteli naléhavou nutnost vybudování sítě okresních silnic v Čechách, odhodlalo se po bedlivé úvaze schváliti v oboru své pravomoci finančně dalekosáhle usnesení zastupitelstva země České o soustavném poskytováni zemských příspěvku na úhradu úroku i úmonu výpůjček, jež by okresy po řadu let sjednávaly na stavbu nezbytných silničních komunikací ve svých správních obvodech.

Jde o t. z v. akci podle řádu o výstavbě okresních silnic v Cechách, podle niž již v prvním roce této akce, t. j. v r. 1932, má býti zemskou podporou (na. úhradu anuit) zabezpečena výstavba okresních silnic v rozsahu představujícím kapitálovou službu z jistiny až do 40 mil. Kč a v r. 1933 do dalších 60 mil. Kč.

Není pochybnosti, že tento obětavý počin zemské autonomní správy české bude znamenati podstatné zlepšeni silničního hospodářství též v oblasti Národohospodářského sboru jihočeského, jejíž obtíže jsou v interpelaci podrobně vylíčeny.

Interpelace dotýká se též vodohospodářských podniků podporovaných z prostředků státního fondu pro vodohospodářské meliorace. (Zákon č. 49/1931 Sb. z. a n. ).

Je pravda, že za nynější velmi kritické finanční situace svazků územní samosprávy působí chudým obcím a okresům velmi značné obtíže otázka úhrady přiměřených jejich příspěvků na provádění vodních děl podle uvedeného zákona.

Skutečnost, na kterou poukazuje interpelace, že využití výhod zákonů č. 116/1927, č. 49/1931 a č. 50/1931 Sb. z. a n. se strany súčastněných samosprávných svazků je prakticky ztíženo tím, že nynější zákonná úprava finančního hospodařeni svazků územní samosprávy (zákon č. 77/1927 a č. 169/1930 Sb. z. a n. ) neumožňuje svazkům těm podnikati v žádoucí míře silniční a vodohospodářské práce, zakládající nárok na vydatnou podporu ze státního silničního fondu a z obou státních fondů vodohospodářských, je možno správně posouditi toliko v souvislosti jednak s finanční krisí většiny samosprávných svazků, jednak s trvající těžkou všeobecnou krisí hospodářskou.

S hlediska dozoru ministerstva vnitra a ministerstva financí nad finančním hospodařením autonomních svazků nutno souhlasiti s opatrným a zákonu odpovídajícím postupem zemskému výboru, pokud - nemůže-li nesoběstačnému nižšímu svazku z příslušných přídělů sám poskytnouti peněžitého příspěvku ani na úrok a úmor stavební výpůjčky (silniční a pod. ) - neudili souhlasu k výpůjčkám toho druhu, když není rozpočtově zajištěných prostředků na příslušné anuity.

Při poslední zákonné úpravě finančního hospodaření svazků územní samosprávy vyšel stát se své strany v krajní míře vstříc potřebám samosprávných svazků, nelze proto za daných poměrů počítali s přispěním na vrub státního rozpočtu.

Pokud jde o velkorysé řešení otázky konečné úpravy finančního hospodařeni autonomních svazků připadnou změnou dosavadních platných zákonných předpisů, na jichž nedostatečnost se v interpelaci poukazuje, vyžaduje věc již vzhledem k mimořádně obtížným obecným poměrům hospodářským zvlášť pečlivé úvahy a zkoumání všech působivých složek, což vedlo ku zřízení »Poradního sboru pro definitivní úpravu finančního hospodářství svazků územní samosprávy.

V Praze dne 9. června 1933.

Ministr veřejných prací: Inž. Dostálek, v. r.

2306/II.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců Josefa Stejskala, Jaroslava Hynka a druhů

o podezřelém fotografováni vojensky důležitých objektů v našem pohraničí (tisk 2142/II).

V důsledku dnešních poměrů značně poklesl počet turistů, kteří přicházejí z Německa na naše území v československo-pruském pohraničí. Z nich mnozí si zde pořizují, jak vůbec je u turistů zvykem, různé fotografické snímky; bezpečnostní orgány, jichž počet v pohraničí byl značně zvýšen, dozírají při každé příležitostí k tomu, aby při tom nebyly fotografovány objekty, důležité pro ochranu státu.

Uvedenými okolnostmi je nebezpečí v interpelaci míněné podstatně sníženo; nicméně příslušné úřady a bezpečnostní orgány věnuji věci největší pozornost a pečují, aby v naznačeném směru nebyla bezpečnost obrany státu ohrožována.

V Praze dne 13. června 1933.

Ministr vnitra: Černý, v. r.

2306/III.

Odpověď

ministra veřejných prací

na interpelaci poslance Antonína Šaláta a druhů

ohledně dotazníkového nařízení ve státních železárnách v Podbrezové (tisk 2170/V).

Ředitelství státních železáren a oceláren v Podbrezové provedlo dotazníkovou akci o rodinných a majetkových poměrech dělnictva přidělených závodů, aby se doplnila řádně kniha mužstva. Dělníci sami žádali při každé příležitosti, na př. provisionováni a při omezování provozu v nynějších kritických dobách, aby se přihlíželo k majetkovým a k rodinným poměrům a bral vždy náležitý zřetel k sociálnímu postaveni jednotlivců. Kromě toho docházely ředitelství časté dotazy z různých stran na poměry dělníků. Aby se úřední agenda zjednodušila, provedlo ředitelství uvedené doplněni knihy mužstva.

Michalu Sadílkovi a Josefu Puchymu nebyla povolena výplata dobrovolného příspěvku na výživu z těchto důvodů: Michal Sadílek požívá od révími bratrské pokladny 3. 300 Kč starobního důchodu a je vlastníkem domu v Tajově čp. 43 a polí v rozloze 5 kat. jiter. Josef Puchy, starosta obce Tajova, požívá od révími bratrské pokladny 3. 300 Kč starobního důchodu a je vlastníkem domu v Tajově a polí v rozloze 5 kat. jiter.

Podle usnesení vlády z 1. a 8. října 1926 lze povoliti dobrovolné příspěvky na výživu jen úplně nemajetným provisionistům a jich pozůstalým za určitých přesně stanovených podmínek, kterým uvedení žadatelé nevyhovovali. K přímým otázkám interpelace se podotýká, že:

1. ředitelství v Podbrezové provedlo dotazníkovou akci ve své pravomoci, ježto se týkala evidence dělnictva;

2. akce byla ředitelstvím provedena za tím účelem, aby při provisionování, při povolováni

dobrovolných příspěvků na výživu a při jiných příležitostech, při kterých se přihlíží k rodinným a majetkovým poměrům, byla potřebná data ihned k disposici a urychlilo se tím příslušné úřední řízeni.

V Praze dne 9. června 1933.

Ministr veřejných prací: Inž. Dostatek, v. r.

2306/IV.

Odpověď

ministra sociální péče

na Interpelaci poslance Vlad. Polívky a druhů

ve věci odnětí Invalidního důchodu Pavlu

Greňovi z Abelové

(tisk 2204/VI).

Podle úředního šetřeni utrpěl Pavel Greňo z Abelové jako vojín střelné zranění, jež se však zhojilo bez následků. Zranění levé horní končetiny, jež melo za následek amputaci levého předloktí, utrpěl Greňo v r. 1918, když byl stíhán celníky pro deserci, krádeže a. násilnosti. Podle úředně získaných zpráv nelze Pavla Greňo považovati ca oběť politické persekuce.

Než i kdyby skutečně byl Pavel Greňo obětí politické persekuce, neměl by nároku na invalidní důchod podle zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n. nýbrž byl by mohl žádati náhradu podle zákona ze dne 15. dubna 1900, č. 333 Sb. z. a n., reap. podle vládního nařízení ze dne 21. května 1920, č. 366 Sb. z. a n.

Výměr zemského úřadu pro péči o válečné poškozence v Bratislavě ze dne 27. února 1933, kterým Pavel Greňo nebyl uznán válečným invalikou, byl změněn nálezem zemské odvolací komise pro válečné poškozence v Bratislavě ze dne 23. května, 1933 v tom směru, že se Greňo sice uznává válečným invalidou, avšak beze ztráty výdělečné schopnosti, neboť poranění ve vojenské službě utrpěné zhojilo se bez následků, ztráta levého předloktí pak není válečným poškozením.

V Praze dne 10. června 1933.

Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.

2396/V.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslance Josefa Štětky a soudruhů

o konfiskaci brožury o právech politických vězňů (tisk 2204/V).

Zabaveni v interpelaci uvedených míst z brožury »O právech politických vězňů«, zařízené státním zastupitelstvím v Praze, bylo krajským soudem trestním v Praze přezkoumáno a v plném rozsahu potvrzeno. Podané námitky byly zamítnuty.

V Praze dne 3. června 1933.

Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.

2306/VI.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů

o fackováni a hrubém nadáváni vojákům

u 1. Jezdeckého pluka v Karlíně

(tisk 2209/XI).

Na třestní oznámení, podané velitelstvím pluku, byl četař déle sloužící Vilém Volánek odsouzen rozsudkem divisního soudu v Praze -Dtr 136/33 ze dne 19. /5. 1933 pro zločin podle § 289 a) vojenského trestního zákona k degradaci a k 21/2 měsíčnímu žaláři.

Pro dosavadní zachovalost jmenovaného byl trest vysloven podmínečně se zkušební dobou jednoho roku.

V Praze dne 3. června 1933.

Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.

2306/VII.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů

o neudržitelných poměrech a hladovění

vojínů 101. dělostřeleckého pluku

(tisk 2253/VI).

Zaměstnání mužstva dělostřeleckého pluku 101 stejně jako všech ostatních útvarů branné moci se řídí denním řádem, který se přísně dodržuje a ve kterém jest pamatováno i na náležitý odpočinek a zotavení.

Strava podává se vojínům v předepsané době, v dostatečném množství a v dobré jakosti. Není pravda, že vojíni hladoví. V tom směru poukazuji na odpověď, kterou jsem podal na interpelaci tisk 2161/IV.

Stejně není pravda, že se s vojíny špatně zachází. V požadavku plniti předepsané povinnosti nelze spatřovati špatně zacházení.

Jelikož ani zavedeným šetřením nebyto u dělostřeleckého pinku 101 zjištěno nic závadného, ani vojíni sami žádných stížností nepřednesli, není příčiny k opatřením interpelací požadovaným.

V Praze dne 27. května 1933.

Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.

2306/VIII.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci posl. Hodinové-Spurné a soudruhů

o neslýchané konfiskační praksi státního

zástupce v Uherském Hradišti

(tisk 2249/V).

V letáku uvedeném v interpelaci zabavena

byla pouze jediná věta od slov »Společným«

až ".... SSSR". Zabaveni bylo přezkoumáno krajským soudem v Uherském Hradišti a v celém rozsahu potvrzeno.

Opravme prostředky nebyly podány.

V Praze dne 3. června 1933.

Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.

2306/IX.

Odpoveď

ministra školstva a národnej osvety

na interpeláciu poslanca Štefana Onderču a druhov

pre prepustenie slovenských abiturientov

a abiturientiek, výpomocných to učiteľov

a učiteliek na štátných ľudových školách

na Slovensku (tisk 1907/VIII).

K zmenám učitelských osôb, o ktorých je zmienka v interpelácii, došlo v školskom roku 1931/32 v dôsledku návratu kvalifikovaných učiteľov z prezenčnej vojenskej služby.

Referát ministerstva školstva a národnej osvety v Bratislave - podľa smerníc, vydaných tunajším ministerstvom pre všetky školské úrady - bol povinný dávať prednosť kvalifikovaným učiteľom pred nekvalifikovanými stredoškolskými abiturienty. Ale nestalo sa, že by výpomocný učiteľ, abiturient strednej školy Slovák bol vôbec sprostený služby a že by na jeho miesto bol dosadený učiteľ alebo učiteľka zo zemí mimoslovenských. V početných prípadoch boli naproti tomu výpomocní učitelia, českí stredoškolskí abiturienti nahradení učiteľmi Slováky, ktorí sa navrátili z prezenčnej vojenskej služby.

V Prahe, dňa 7. júna 1933.

Minister školstva a národnej osvety Dr. Dérer, v. r.

2306/X.

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci poslance Jana Koudelky a soudruhů

o poměrech na kolínském nádraží (tisk 1977/II).

Poměry na překladištní rampě v Kolíně jsou velmi svízelné. Stanice jest v přestavbě, která se provádí po etapách podle pohotovosti finančních prostředků. Část nádraží, kde jest nákladově nádraží a překladištní rampa, jest sice úplně hotova, ale příjezdové kolejové zařízení jest upraveno zatím jen nouzově. Přistavování vozů k překladištní rampě, zejména když jde o vozy, které

se mají přesunouti z obvodu severozápadního nádraží přes vjezdové koleje státní dráhy Č. Třebová-Praha a místní dráhy Kolín-Čerčany, nemůže se proto díti vždy se žádoucí pravidelností. Obsluha překladištní rampy se tudíž často zpožďuje a v důsledku toho povstává občasné nahromadění vozů s kusovým zbožím. Pro omezený rozsah překladištní rampy nebylo někdy možno tento nepravidelný příliv zboží ani se zvýšeným počtem zaměstnanců zpracovati a bylo třeba zaváděti práci přes čas.

Nezbytnost rychlého odbavení došlého transitního kusového zboží, které bylo podáno k přepravě v sobotu nebo ve dnech před svátky, vyžadovalo také udrženi provozu na překladištní rampě ve dnech nedělních a svátečních.

Bylo však již dříve pamatováno na to, aby za tyto mimořádné výkony přes obvyklou pracovní dobu a za výkony o nedělích a svátcích bylo zaměstnancům poskytnuto náhradní volno ve dnech slabší přepravy. Jest přirozeno, že tyto dny nesouhlasily vždy se dny, ve kterých si přáli míti zaměstnanci náhradní volno.

Z podně-tu interpelace byly však hledány se zvýšeným úsilím možnosti, jak vyjíti potřebám personálu vstříc; podařilo se také vhodnou úpravou služby značnou část požadavků zaměstnanců splniti.

Na překladištní rampě byla zavedena práce ve dvou směnách a služba nedělní byla upravena tak, aby zaměstnanci měli již každou čtvrtou neděli volno. Tím většinou odpadla práce přes čas a uvolnilo se více nedělních dní pro potřeby zaměstnanců.

Od zavedení nové úpravy ustaly také dřívější stížnosti.

V Praze dne 27. května 1933.

Ministr železnic: Rud. Bechyně, v. r.

2306/XI.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance B. Procházky a druhů

o neuspokojivé odpovědi ministra železnic na interpelaci o reversech vyžadovaných od zaměstnanců státních drah při přeloženi do území mimoslovenského (tisk 844/VIII).

Vláda se domnívá, že dosavadní postup státní železniční správy v této věci není v rozporu

s příslušnými předpisy a že vyhovuje i s hlediska účelnosti, bráně vytvoření sociálně nežádoucího a proto zřejmě nezamýšleného stavů, který by nastal, kdyby železniční zaměstnanci, přeložení ze Slovenska, požívali nadále platových výhod, zatím co zaměstnanci, určeni k jich vystřídání, by těchto zvláštních výhod nabýti již nemohli. Proto neshledává nutným ani vhodným učiniti požadovaná opatření.

V Praze dne 19. června 1933.

Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.

2306/XII.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslanců dra L. Daňka, J. Šamalíka, B. Bezděka a druhů

o učitelce Marii Knopkové, t č. učitelce v Pozořicích, okres Vyškov., (tisk 1483/X).

Provedeným šetřením nebylo zjištěno, že učitelka Marie Knopková užila výroků v té formě, jak jsou uvedeny v interpelaci. Přes to však předseda okresního školního výboru ji vzhledem k výnosu ministerstva školství a národní osvěty ze dne 7. září 1921, číslo 36. 149, připomenul, aby se pro příště vyvarovala všeho, co by mohlo na žactvo působiti dojmem, že nešetří náboženských jeho citů.

V Praze dne 9. června 1933.

Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer, v. r.

2306/XIII.

Odpověď

ministra školstva a národnej osvety

na interpeláciu poslancov V. Polívku, I. Hrušovského, Š. Bazalu a druhov

vo veci telovýchovy na stredných školách (tisk 1989/XVII).

O úsporných opatreniach pri vyučovaní telocviku na stredných školách, najma na učitelských