seti voličů, jichž je potřebí k formální legitimaci, odpadne řečeným způsobem před rozhodnutím zemského úřadu jejich část. K nejvyššímu správnímu soudu může si stěžovati takto neúplný počet týchž voličů a dokonce, odpadli-li v mezidobí ještě další (úmrtím, ztrátou volebního práva), mohou zbývající podati řečenou stížnost. Postačí, že zbyl jeden z nich. Také odvolání stížnosti, podané na nejvyšší správní soud některým z původních stěžovatelů, nebude míti vlivu, pokud setrvá aspoň jeden z nich na stížnosti.

K § 57, odst. l a k § 60.

Aby neúčast nově zvolených členů obecního zastupitelstva ve schůzi ustavující ať již pro náhodné nebo úmyslně přivoděné překážky nemohla způsobiti oslabení posice volebních skupin při volbě starosty obce a jeho náměstků z plena konaných, ustanovuje se, že náhradník může zastupovati člena dočasně zaneprázdněného i při schůzi ustavující. Náhradník ovšem nemůže býti volen za člena obecní rady, jak se ustanovuje v § 60.

K §§ 61 a 62, odst. 1.

Ustanovení vládní osnovy obsažené v poslední větě § 61 přesunuje se do § 64 jako nový odstavec sedmý, neboť toto ustanovení do § 64 vlastně náleží. Jinak není změn.

K § 63.

Ustanovení § 63 je odůvodněno funkcí starosty ve veřejné správě. Změny vůči vládní osnově provedeny byly v ustanovení § 63, odst. 2, jež se nyní rozděluje na dva odstavce (odst. 2 a 3). Volba členů obecního zastupitelstva pozbývá platnosti jen ve dvou případech: neprovedou-li členové zastupitelstva v případě nepotvrzení prvé volby starosty volbu starosty ve druhé schůzi dohlédacím úřadem svolané, nebo zvolí-li v této druhé schůzi starostou, kdo byl při prvé volbě za starostu zvolen, ale nebyl úřadem potvrzen. V obou těchto případech, jak patrno, potvrzovacího řízení vůbec není, nastupuje proto uvedená sankce, zřídí se v obci správní komise (ob. gerent) a v příhodné době rozepíše se volba nového obecního zastupitelstva.

Bude-li však potvrzovací řízení zahájeno, protože ve druhé schůzi byl zvolen

starostou někdo jiný, než ve schůzi prvé, navrhují se jiná opatření pro ten případ, že zvolený nebude příslušným úřadem pravoplatně potvrzen. Nepotvrzení má ten účinek, že zvolený je jen členem obecní rady. Obecní rada podrží v tomto případě plný počet členů. Dohlédací úřad určí pak, kdo z obecní rady bude vykonávati funkci starosty obce. Předpokládá se a zákon to též naznačuje, že úřad má při tom nejdříve přihlížeti k náměstkům, jsou-li způsobilí, a pak teprve k ostatním členům obecní rady. Funkce designovaného je jen prozatímní, trvá až do doby, kdy bude pravoplatně potvrzena doplňovací volba starosty obce. Obecní zastupitelstvo považuje se v této době za ustavené.

K § 64, odst. 2.

Změna vůči vládnímu návrhu spočívá v připojení odstavce šestého a sedmého, o němž byla již v § 61 řeč. Odstavec šestý obsahuje vlastně text dosavadního § 63, který jednal o volbě obecní rady a komisí v obcích, v nichž bylo voleno podle zásady relativní většiny. Ustanovení o volbě obecní rady nadpoloviční většinou přítomných členů obecního zastupitelstva (resp. užší volbou) bude i nadále potřebí v těch obcích, v nichž volba obecního zastupitelstva odpadla, protože byla podána jen jedna platná kandidátní listina.

K § 66, odst. 1. Není změn vůči vládnímu návrhu.

K § 67.

Navržená změna souvisí se změnou provedenou v ustanovení § 54, odst. 1.

K §§ 68 a 75. Není změn vůči vládnímu návrhu.

K čl. II.

Ustanovení čl. II souvisí s ustanovením § 63. Zásadní hledisko tam zaujaté má své odůvodnění i zde. Změny vůči vládnímu návrhu provedeny byly v odstavci druhém. Aplikují se v něm sice obdobně ustanovení § 63, ale 8 určitými modifikacemi, jež vyžaduje povaha věci, protože jde o obecní zastupitelstva již ustavená. Nebude-li volba starosty pravoplatně potvrzena, nepo-

zbývá volba starosty a jeho náměstků platnosti, jako je tomu podle § 63, odst. l, nýbrž uprazdňuje se jen místo starosty a dohlédací úřad zařídí doplňovací volbu podle § 66. Náměstkové pozbývají sice funkce náměstků, zůstávají však členy obecní rady.

K čl. III.

Jde o derogační ustanovení a o uvedení některých dalších (menších) změn a doplňků volebního řádu, jež z větší části souvisejí se změnami výše navrženými.

Dále se navrhuje doplniti ustanovení §§ l, 4 a 39 se zřetelem na ustanovení zákona č. 56/1927 o volebním právu příslušníků branné moci a četnictva takovým způsobem, jímž by se na zákonu tom sice ničeho neměnilo a na zákon ten jen odkazovalo, ale tím se umožnilo provésti nalézáte republikaci úplného znění řádu volení v obcích, jež se má státi podle čl. IV vyhláškou ministra vnitra.

Vzhledem k předeslanému usnesl se ústavně-právní výbor požádati slavnou sněmovnu, aby předloženou osnovu zákona v jejím navrženém znění přijala a schválila.

V Praze, dne 20. června 1933.

Dr. Mičura v. r.,

předseda.

Dr. Mareš v. r.,

zpravodaj.

Státní tiskárna v Praze. - 2200-33.