Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.
III. volební období. 8. zasedání.
2305. 2305.
Zpráva
ústavné-právního výboru
o vládním návrhu zákona (tisk 2277)
o změnách řádu volení v obcích.
Zákon
ze dne ............. ....................................1933
o změnách řádu volení v obcích.
Národní shromážděni republiky československé usneslo se na tomto zákone:
Čl. I
Ustanovení řádu volení v obcích se mění a doplňují takto:
V § 4, odst. l,
připojuje se druhá věta tohoto znění: "Skutečnost, že někdo není zapsán do voličských seznamů, není na újmu jeho volitelnosti. "
V § 4, odst. 3,
nahrazují se slova: "Do obecních komisí mohou býti voleni" slovy: "členy obecních komisí mohou býti".
§ 10, odst. l, se mění a bude zníti:
"Volební období obecního zastupitelstva končí uplynutím šesti let ode dne, kdy volba starosty, náměstků a ostatních členů obecní rady stala se pravoplatnou. "
§ 10, odst. 6, se mění a bude zníti:
"O ztrátě mandátu v případech uvedených pod č. 2 a 4 rozhodne dohlédací úřad do tří měsíců. D. o jeho rozhodnutí lze si stěžovati do 15 dnů k vyššímu úřadu dohlédacímu, který rozhoduje, a to do dvou měsíců, s platností konečnou. V případě vyloučení ze strany rozhoduje buď na žádost zmocněnce (náhradníka) k zastupování volební skupiny oprávněného, nebo zástupce strany k tomu zplnomocněného. "
K §10
připojuje se odstavec 7 tohoto znění:
"Ustanovení odstavců 5 a 6 platí obdobně i o náhradnících. "
§ 12
a jeho nadpis se mění a bude zníti: "Místní komise.
Místní komise, která podle zákona o stálých seznamech voličských sestavuje voličské seznamy (místní volební komise), dohlíží vůbec k tomu, aby obecní úřad šetřil ustanovení daných pro řízení volební. "
§ 19 a jeho nadpis se mění a bude zníti:
"Způsob volení.
Volby obecního zastupitelstva konají se ve všech obcích podle zásady poměrného zastoupení. "
§ 22, odst. l, se mění a bude zníti:
"Obecní úřad opatří kandidátní listiny číslem řadovým. Pořadí kandidátních listin se určí losem. Losování provede předseda místní komise (§ 12) v její schůzi, jakmile komise skončí úpravu kandidátních listin. "
K § 25, odst 2, připojuje se čtvrtá věta, která bude zníti:
"Pořadí kandidátů v každém hlasovacím lístku budiž vyznačeno zřetelně arabskými číslicemi přesně podle pořadí uvedeného v kandidátní listině (§ 21) po její konečné úpravě (§§ 23 a 24). "
§ 29 se mění a bude zníti:
"V den před volbou od 21. hodiny a v den volby až do konečné hodiny volby (§ 30) jest
zakázáno v obci prodávati, čepovati nebo podávati nápoje obsahující alkohol. "
V § 38, odst. 2, větě první
připojují se na konci za slovo "neoznačené", jež se odděluje čárkou, ještě tato slova: "nesmí mu však pořadí hlasovacích lístků, jak je volič přinesl, měniti".
V § 38, odst. 3,
vkládají se před dosavadní ustanovení, jež bude větou pátou, čtyři věty v tomto znění:
"Volič může odevzdati tištěný hlasovací lístek nezměněný, nebo může hlasovati jen pro jednoho kandidáta tím, že zaškrtne číslici pořadí kandidáta. V obou případech čítá se odevzdaný hlasovací lístek do počtu hlasů odevzdaných volební skupině, jejímž jménem je hlasovací lístek označen. Bylo-li vyznačení hlasu i neúplně provedeno, je hlas pro kandidáta platně odevzdán. Zaškrtne-li volič číslice pořadí více kandidátů, hlasuje tím pro kandidáta s přednějším pořadím podle kandidátní listiny. "
V § 40
vypouštějí se slova "škrtati, ani".
V § 43, odst. l, větě poslední
vkládají se za slovo "skupin" tato slova, jež se oddělují čárkami: "vyznačí počet hlasů, které každý kandidát zaškrtnutím své pořadové číslice obdržel (§ 38)".
V § 46
připojuje se odstavec 4 tohoto znění:
"Nebyly-li takto přiděleny všechny mandáty, opakuje se postup přikazování mandátů stanovený v předchozích ustanoveních § 45 a odstavců l a 2 tohoto paragrafu až do úplného přikázání všech mandátů. "
§ 49 a jeho nadpis se mění a bude zníti:
"Rozdělení mandátů mezi skupiny, nekandidovala-li některá skupina potřebný počet kandidátů.
Uvedla-li některá volební skupina méně kandidátů, než kolik by jí příslušelo mandátů podle předchozích ustanovení, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovala. Přebývající mandáty přikáže komise skupinám ostatním, jež podle předchozích ustanovení ob-
držely mandáty, postupujíc podle ustanovení uvedených v §§ 45, 46, odst. l, 2 a 4 a v §§ 47 a 48. Při výpočtu volebního čísla nepočítá se s hlasy volební skupiny, jíž se týče ustanovení první věty. "
V § 50, odst. l, větě první
vkládají se za slova "podle pořadí" s vypuštěním čárky za nimi uvedené ještě tato slova: "volbou stanoveného (odstavec 3), jinak podle pořadí, ".
§ 50, odst. 3, se mění a bude zníti:
"Kandidáti, kteří jsou uvedeni v kandidátní listině na místě dalším, než je počet kandidátů přikázaných volební skupině podle §§ 45 až 48, a získali počet hlasů rovnající se volebnímu číslu (§ 45), nastupují, je-li jich méně, než počet mandátů straně přikázaných, v pořadí na místo posledního a postupně dalšího kandidáta, který by byl jinak zvolen podle pořadí kandidátní listiny a nezískal sám počet hlasů rovnající se aspoň volebnímu číslu. Pořadí prvého kandidáta zůstává tímto ustanovením nedotčeno. Je-li jich stejně nebo více, než je počet mandátů volební skupině přikázaných, nabývají volbou pořadí za prvním kandidátem na místo kandidátů, kteří nezískali volebního čísla. Pořadí jejich řídí se počtem hlasů, který obdrželi; je-li počet hlasů stejný, rozhoduje pořadí podle kandidátní listiny. "
§ 54, odst. l, se mění a bude zníti:
"Námitky proti volbě mohou podati toliko voliči v obci oprávnění ve lhůtě osmi dnů počínajíc dnem po vyhlášení výsledku volby podle § 51, pokud se týče § 53, písemně u obecního úřadu. Námitky musí podepsati aspoň týž počet voličů, jehož jest třeba podle ustanovení § 20, odst. 2, věty první k platnému podpisu kandidátní listiny. Nedostatečný počet podpisů může býti u obecního úřadu do dalších osmi dnů doplněn. Nejdéle do dalších tří dnů předloží obecní úřad námitky i s volebními spisy úřadu dohlédacímu. Úmrtí, odvolání podpisu nebo ztráta volebního práva podpisovatelova, k nimž došlo po předložení námitek úřadu dohlédacímu, nemá vlivu na další řízení, ani na řízení před nejvyšším správním soudem, leč by odpadli všichni. "
§ 57, odst. l, se mění a bude zníti takto:
"Náhradníci zastupují podle svého pořadí, i jde-li o schůzi konanou za účelem ustavení obecního zastupitelstva, členy zastupitelstva té volební skupiny, za niž byli kandidováni, když oni nemohou úřadu svého dočasně, byť i jen částečně vykonávati. Uprázdní-li se místo člena obecního zastupitelstva trvale, nastupuje náhradník skupiny podle svého pořadí na místo uprázdněné jako člen. "
V § 60, odst. l, větě první
za posledním slovem "rady" nahrazuje se tečka středníkem a připojují se tato další slova: "zastupuje-li člena náhradník (§ 57, odst. l, věta první), nemůže býti volen za člena obecní rady. "
V §61,
jehož nadpis se vypouští, odstavce l a 2 se mění a budou zníti:
"(1) Volba starosty obce, náměstků (§60) a ostatních členů obecní rady a komisí (§64) koná se podle zásady poměrného zastoupení.
(2) Nemůže-li podle § 62 uplatniti nebo neuplatní-li žádná skupina nároku na úřad druhého nebo prvního náměstka, koná se volba starosty obce a jeho náměstků nadpoloviční většinou přítomných z celého sboru. "
§ 62, odst. l, končící slovem "takto: ", se mění a bude zníti:
"Po zahájení volby vyzve předseda komise volební skupiny, aby prohlásily, činí-li si nárok na úřad druhého nebo prvního náměstka, nebo sdružují-li se za účelem tím. "
§63, jehož nadpis se vypouští, se mění a bude zníti:
"(1) Volbu starosty obce potvrzuje u obcí, jež jsou sídlem okresního úřadu, ministerstvo vnitra, u ostatních obcí zemský úřad. Nebude-li volba starosty obce potvrzena, pozbývá volba jeho a jeho náměstků platnosti a nově zvolení členové obecního zastupitelstva jsou povinni provésti novou volbu starosty obce a jeho náměstků ve schůzi, kterou svolá dohlédací úřad. Nastane-li při této nové volbě přesun v zastoupení volebních skupin v obecní radě, provede se i nová volba obecní rady podle § 64. Ten, jehož volba nebyla potvrzena, nemůže býti během tří let ode dne rozhodnutí,
jímž bylo potvrzení odepřeno, znovu zvolen starostou obce, ani náměstkem.
(2) Neprovedou-li členové zastupitelstva v případě nepotvrzení prvé volby starosty obce volbu starosty ve druhé schůzi dohlédacím úřadem svolané podle odstavce l, nebo zvolí-li v této schůzi starostou, kdo nemůže býti volen podle ustanovení poslední věty odstavce l, pozbývá platnosti i volba členů obecního zastupitelstva. Dohlédací úřad učiní pak po slyšení okresního výboru potřebné opatření pro spravování záležitostí obce do té doby, až bude nové obecní zastupitelstvo ustaveno a v příhodné době rozepíše podle § 11 novou volbu obecního zastupitelstva.
(3) Zvolí-li členové obecního zastupitelstva ve druhé schůzi starostou obce, kdo nebude příslušným úřadem pravoplatně potvrzen, nabývá zvolený jen členství v obecní radě a dohlédací úřad určí, který člen obecní rady (náměstek nebo další člen) bude vykonávati prozatím úřad starosty obce. Funkce jeho trvá až do doby, kdy bude pravoplatně potvrzena volba starosty obce, jež se provede podle ustanovení § 66, odst. 2., nebude-li v této době obecní zastupitelstvo rozpuštěno, nebo neurčí-li v mezidobí dohlédací úřad jiného člena obecní rady, aby vykonával úřad starosty obce. O povinnosti přijmouti uvedenou funkci, o jejím odmítnutí, resignaci a ztrátě, jakož i následcích s tím spojených platí obdobně ustanovení §§ 8, 10 a 68.
(4) Odvolání z rozhodnutí zemského úřadu o nepotvrzení volby starosty obce má účinek odkládací.
(5) Předchozí ustanovení nevztahují se na potvrzení volby primátora hlavního města Prahy a potvrzení (ustanovení) starostů měst s vlastním statutem a se zřízeným magistrátem vůbec, pro něž platí ustanovení zvláštní. Ustanovení ta neplatí též pro osady. "
§ 64, odst. l, se mění a bude zníti:
"Po zvolení starosty a náměstků volí se ostatní členové obecní rady a členové obecních komisí. "
V § 64, odst. 2,
vkládá se za větu třetí věta čtvrtá tohoto znění:
"Byl-li starosta, náměstek nebo člen obecní rady zvolen ze skupiny, jíž podle poměrného
zastoupení nenáleží zastoupení v obecní radě buď vůbec nebo tolika členy, včítá se nadpočetný mandát té skupině, jež volbu provedla, a volilo-li více skupin, té z nich, jíž připadne, rozvrhne-li se mezi ně podle zásady poměrného zastoupení. "
K § 64 připojují se odstavce 6 a 7 tohoto znění:
"(6) V obcích, v nichž volba obecního zastupitelstva odpadla podle § 27, poněvadž byla podána jen jedna platná kandidátní listina, provede se volba členů obecní rady a komisí nadpoloviční většinou přítomných členů obecního zastupitelstva. Nedosáhl-li potřebný počet kandidátů této většiny, vykoná se volba užší mezi těmi kandidáty, kteří obdrželi největší počet hlasů, při čemž se pojme do užší volby dvakrát tolik kandidátů, kolik členů obecní rady má se ještě voliti. Při stejném počtu hlasů rozhodne los, kdo do užší volby má býti pojat.
(7) Způsobem v předcházejícím odstavci stanoveným jest postupovati též, nevykoná-li příslušná volební skupina volbu členů obecní rady jí podle odstavce 2 připadajících, ač byla s upozorněním na následek ten po druhé k volbě svolána. "
§ 66, odst. l, se mění a bude zníti:
"Uprázdní-li se za doby úřadování obecního zastupitelstva místo náměstka, člena obecní rady nebo komise, obsadí uprázdněné místo členové volební skupiny, jíž se včítal uprázdněný mandát (§64). Volební skupina provede volbu podle zásady nadpoloviční většiny. "
V § 67, větě první,
nahrazují se slova: "podati může každý volič" slovy "podati mohou voliči v obci oprávnění písemně".
V témž paragrafu připojuje se třetí věta, jež bude zníti: "Ustanovení § 54, odst. l, věty druhé až páté platí obdobně. "
K § 68 připojují se odstavce 2 a 3 tohoto znění:
"(2) Za přestupek nezúčastnění se volby bez omluvného důvodu lze uložiti bez dalšího řízení trestním příkazem pokutu až do 500 Kč, pro případ nedobytnosti podle míry zavinění
vězení nejvýše 2 dnů. V trestním příkazu buď uvedeno:
1. jméno, zaměstnání a bydliště voliče, jenž se volby nezúčastnil;
2. označení volby, které, kde a kdy se nezúčastnil;
3. předpis, který byl tím přestoupen, a předpis, podle něhož se trest ukládá;
4: částka pokuty, jakož i výše trestu vězení, který má nastoupiti, byla-li by pokuta nedobytná;
5. vyzvání, aby pokuta byla zaplacena do 15 dnů;
6. poučení o právu podati odpor proti trestnímu příkazu.
(3) Proti trestnímu příkazu může obviněný do 15 dnů po doručení podati písemně nebo ústně odpor a zároveň uvésti průvodní prostředky k svému obhájení. Odpor budiž podán u úřadu, který trestní příkaz vydal. Včasným podáním odporu pozbývá trestní příkaz platnosti a zavede se řádné řízení. V zavedeném řízení nelze uložiti trest přísnější, než jaký byl uložen v trestním příkazu, leč by vyšly na jevo přitěžující okolnosti, k nimž při vydání trestního příkazu nebylo přihlíženo. "
V §75
věta třetí se mění a bude zníti:
"Pokud pro hlavní město Prahu a ostatní města s vlastním statutem a se zřízeným magistrátem neplatí podle zákonů vydaných po 28. říjnu 1918 ustanovení zvláštní, platí zákon tento. "
čl. II.
(1) Ustanovením § 10, odst. l ve znění tohoto zákona neprodlužuje se volební období jen těch obecních zastupitelstev, která v den účinnosti zákona úřadují v obcích, v nichž před tímto dnem byla rozepsána volba nového obecního zastupitelstva a, byla-li provedena již i volba nové obecní rady, tato volba nenabyla dosud právní moci.
(2) Ustanovení § 63, odst. l, 4 a 5 ve znění tohoto zákona platí obdobně i pro potvrzení volby starostů pravoplatně zvolených přede dnem účinnosti tohoto zákona s tím rozdílem, že nepotvrzením volby uprázdní se jen místo starosty a provede se volba doplňovací podle § 66, odst. 2. Dokud nebude potvrzení volby pravoplatně odepřeno, podrží dosavadní starosta svůj úřad. Nebude-li volba jeho s ko-
nečnou platností potvrzena, pozbývají náměstkové starosty těchto funkcí, zůstávají však dále členy obecní rady. Dohlédací úřad určí, který člen obecní rady bude vykonávati prozatím funkci starosty obce; ustanovení § 63, odst. 3, věty druhé a třetí ve znění tohoto zákona platí obdobně. Dojde-li při doplňovací volbě k případům uvedeným v § 63, odst. 2, větě první, úřad podle obecního zřízení příslušný rozpustí obecní zastupitelstvo. Zvolí-li členové obecního zastupitelstva v doplňovací volbě starostou obce, kdo nebude příslušným úřadem pravoplatně potvrzen, platí obdobně ustanovení § 63, odst. 3 ve znění tohoto zákona.
(3) V obcích, v nichž přede dnem účinnosti tohoto zákona byla provedena volba obecního zastupitelstva podle zásady relativní většiny a nedošlo k volbě obecní rady nebo volba obecní rady nestala se dosud pravoplatnou, jest provésti volbu obecní rady podle předpisů dosavadních o volbě podle zásady relativní většiny. Totéž platí i pro doplňovací volby (§66) ve všech obcích, v nichž provedena byla volba podle zásady relativní většiny.
Čl. III.
(1) Řádem volení v obcích rozumí se v tomto zákoně zákon ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n. a zákony jej měnící a doplňující.
(2) Kromě ustanovení, která v řádu tom předpisy čl. I a II se zrušují, mění nebo doplňují,
pozbývají platnosti: § 58, odst. 4; v § 62 nadpis a odstavec poslední;
čl. III, odst. l zákona ze dne 14. července 1922, č. 203 Sb. z. a n.;
mění, pokud se týče doplňují se:
§ l, v němž se připojuje věta druhá tohoto znění: "O volebním právu příslušníků branné moci a četnictva platí ustanovení zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 56 Sb. z. a n. ";
§ 4, odst. l, v němž se připojuje třetí věta tohoto znění: "O volitelnosti příslušníků branné moci a četnictva platí ustanovení zákona č. 56/1927 Sb. z. a n. ";
§ 8, odst. 4, věta druhá, v níž za slova: ,, ještě ustaveno, " vkládají se tato slova: "nebo v době, kdy volební období uplynulo, ";
§ 11, v němž se vypouštějí v posledním odstavci slova: "dále lhůtu, do které možno se domáhati volby podle zásady poměrného zastoupení a podmínky této žádosti (§ 19), ";
§ 30, v němž se vypouštějí v odstavci l slova "jakož i zásady, podle nichž se volba bude konati" a čárka před nimi uvedená;
§ 39, odst. l, č. 2, v němž na konci za slovem "hlasovati", jež se odděluje čárkou, připojují se tato slova: "nebo nemůže voliti podle ustanovení zákona č. 56/1927 Sb. z. a n. ";
v §§ 45, 46, 47, 48 a 64 mění se nadpis, který bude zníti:
v § 45: "Přikazování mandátů volebním skupinám. Volební číslo. ";
v § 46: "Přikazování zbylých mandátů. ";
v § 47: "Odčítání nadpočetných mandátů. ";
v § 48: "Rozdělení mandátů mezi listiny sdružené. ";
v § 64: "Volba obecní rady a komisí. "
Čl. IV.
(1) Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra.
(2) Ministr vnitra se zmocňuje, aby sestavil a ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásil s číslováním odstavců u jednotlivých paragrafů úplné znění zákona č. 75/1919 Sb. z. a n. v úpravě provedené pozdějšími zákony.
Ústavně právní výbor jednal o osnově zákona o změnách řádu volení v obcích v několika schůzích. Přikládaje některým ustanovením vládní osnovy zásadní význam a zvláštní důležitost a. maje za potřebné, aby různé návrhy a podněty během debaty přednesené mohly býti náležitě uváženy a zpracovány, zvolil ze svého středu subkomitét, který podrobil jednotlivé otázky zevrubnému studiu. Na podkladě návrhů subkomitétu usnesl ústavně-právní výbor některé změny a doplňky vládní osnovy. Návrh svůj provází ústavně-právní výbor těmito důvody:
K čl. I.
K § 4, odst. 1.
Ustanovení § 4 ("Do zastupitelstva obecního a obecních komisí mohou býti vo-
leni, kdož mají právo volební... ") vyložil Nejvyšší správní soud tak (sr. na př. nálezy Boh. č. 3394/24, Boh. 9515), že předpokladem pasivního práva volebního do obecního zastupitelstva je stejně jako při aktivním právu volebním zápis do seznamů voličských. Jak ve vládní důvodové zprávě se konstatuje, mohly by býti důsledky tohoto výkladu značně povážlivé. Byl-li by některý člen obecního zastupitelstva nebo obecních komisí náhodou nebo úmyslně za funkčního období vynechán ze zápisu do seznamů voličských, musil by býti zbaven mandátu podle § 10, odst. 5., č. 2 z důvodu ztráty volitelnosti. Význam otázky přesahuje však i hranice řádu volení v obcích, neboť volitelnost do obecního zastupitelstva je podmínkou na př. členství ve spořitelním výboru (§ 7 zák. č. 302/1920), v zdravotních radách obecních a okresních (§ 6 zák.
č. 236/1922), v Československé ústřední radě železniční a v ředitelských radách železničních (§ 2, odst. 3. příslušných stanov podle vlád. nař. č. 53/1926), v Státní radě živnostenské (§ 5 vlád. nař. č. 192/1925).
Skutečnost, že někdo není zapsán do seznamů voličských, nemá býti na újmu jeho volitelnosti. Volitelnost se posuzuje podle stavu v den volby (Boh. č. 3856/1924), kdežto pro zápis do voličských seznamů jsou směrodatný skutečnosti podle stavu v den jejich vyložení. Podle dřívějších volebních řádů nebyla volitelnost do obecního zastupitelstva závislou na zápisu do volebních listin, jak konstatoval dřívější (vídeňský) správní soud v nálezu Budw. č. 3417 A uváděje, že zápis ten po uplynutí reklamační lhůty zakládá nenaříkatelné právo na účast při volbě, nikoliv však v stejném způsobu i právo uznání volitelnosti při zkoumání volebního výsledku. Zápis do seznamů voličských není podmínkou volitelnosti ani do obou sněmoven Národního shromáždění ani do zemských a okresních zastupitelstev. Proto nejen z důvodů teoretických a praktických výše uvedených, nýbrž i z důvodů unifikačních navrhuje se změniti § 4, odst. 1. v rámci myšlenky vládní osnovou sledované. Změna byla stilisována tak, aby bylo nepochybno, že jiné podmínky volitelnosti dotčeny nejsou, zejména že nevolitelnými zůstávají, kdož jsou výslovně vyloučeni z práva voliti (§ 3), nebo volitelnosti (§ 5) a že ti, jichž se týče ustanovení § 8, posledního odstavce, jsou nevolitelni po dobu tam stanovenou. O volitelnosti příslušníků branné moci a četnictva platí ustanovení zákona ze dne 8. dubna 1927, čís. 56 Sb. z. a n. a vládního nařízení ze dne 28. května 1927, č. 67 Sb. z. a n., jak se výslovně konstatuje v čl. III pro účely republikace úplného znění řádu volení v obcích, jež se má státi vyhláškou ministra vnitra podle čl. IV.
K § 4, odst. 3.
Dosavadní ustanovení § 4, odst. 3. stanoví: "Do obecních komisí mohou býti voleni i ti, kdož nejsou členy obecního zastupitelstva, avšak musí býti volitelní. " Opakuje se tím, pokud jde o volitelnost do obecních komisí, vlastně předpis, který je obsažen již v odstavci prvním. Smysl tohoto ustanovení měl býti také ten, že i jme-
novaní členové obecních komisí (na př. finanční komise) musí býti volitelni. Proto se nyní navrhuje výslovně stanoviti, že "členy obecních komisí mohou býti i ti, kdož nejsou členy obecního zastupitelstva, avšak musí býti volitelní".
K § 10, odst. 1.
Volební období obecního zastupitelstva prodlužuje se na šest let, takže se tím umožní členům obecního zastupitelstva uplatniti své schopnosti a síly po dobu odpovídající době úřadování členů zemských a okresních zastupitelstev. Kromě těchto cílů unifikačních a praktických uváženy byly i různé momenty další, podněty z kruhů samosprávných i zákonodárství cizích států. Pro šestileté období obecních zastupitelstev rozhodly se na př. Francie, změnivši čtyřleté období podle čl. 41. zák. z 5. dubna 1884 na období šestileté ustanovením zákona z 10. dubna 1929 ("Les conseils municipaux sont nommés pour six ans"), nebo Belgie, která zákonem z 15. dubna 1920 (Loi du 15 Avril 1920 relative á la formation des listes des électeurs communaux et modifiant certaines dispositions de la loi du 12 septembre 1895) změnila původní osmileté období obecních zastupitelstev stanovené v čl. 76 na období šestileté (Les conseillers communaux sont élus pour un terme de six ans á compter du l" janvier qui suit leur élection"). šestileté období volební mají též Maďarsko, v Rakousku Vorarlberg, ve švýcarech kanton Nidwalden.
Období volebního zastupitelstva se počítá ve shodě s výkladem, který dal dosavadnímu ustanovení Nejvyšší správní soud (sr. nález Boh. č. 4956/1925), tak, že stanoví se konečný den terminus ad quem, kdy období toto uplyne. Od doby pravoplatnosti volby obecní rady počítalo se tedy volební období i dosavadních zastupitelstev. Na tom se ničeho nemění ani se zřetelem k ustanovení § 63 a čl. II o potvrzování volby starosty obce. Je ledy v zájmu obecních zastupitelstev, aby volbu starosty obce provedla tak, aby došlo co nejdříve k jejímu potvrzení. Doplňovací volby podle § 66 za volebního období předsevzaté i nové (doplňovací) volby starosty obce podle § 63 a čl. II nemají vlivu na běh volebního období. Neprodlužuje se a tudíž čtyřletým podle dosavadních ustanovení zůstává volební období obecních zastupitelstev v den účinnosti zá-
kona úřadujících v obcích, v nichž před tímto dnem byla rozepsána volba nového obecního zastupitelstva, ale staré obecní zastupitelstvo dosud úřaduje, protože volba nové obecní rady nebyla buď ještě vůbec provedena nebo byla provedena, avšak nsnabyla právní moci. Samozřejmě pro nové zastupitelstvo bude platiti ustanovení o šestiletém období volebním.
K § 10, odst. 6.
Podle nového ustanoveni v případě vyloučení ze strany má úřad rozhodovati o ztrátě mandátu buď na žádost zmocněnce (náhradníka) oprávněného k zastupování volební skupiny podle § 21, odst. 1. č. 3, nebo na žádost zástupce strany k tomu zplnomocněného. Legitimace zplnomocněnému zástupci strany přiznává se novým ustanovením se zřetelem na judikaturu nejvyššího správního soudu, který konstantně judikuje, že legitimován jest jen zmocněnec (náhradník) volební skupiny, a to i tehdy, když sám byl ze strany vyloučen (sr. nález Boh. č. 8018/29 a Boh. č. 10147/32). Kdo plnou moc udílí, řídí se organisačními předpisy politické (organisována) strany. Budou to osoby určené ústředím strany, u organisovaných stran nepolitických povahy jen místní (bez ústředí) určené orgánem, který podle organisace (statutu) zastupuje stranu na venek.
K § 10, odst. 7.
Ustanovení § 10, odst. 5 a 6 platí obdobně i pro náhradníky, kteří ztratili volitelnost, resignovali, ze strany vystoupili nebo byli vyloučeni.
K § 12.
Při novelisaci řádu volení v obcích provedené zákonem č. 253/1922 bylo ustanovení § 12 jednající dříve o místní komisi změněno tak, že nečiní se v něm zmínka o této komisi, ačkoli další ustanovení (na př. § 22 nebo § 23) se výslovně v tomto směru na § 12 odvolávají. Tuto věc nový text § 12 upravuje v souladu s předpisy ostatních řádů volení.
K § 19.
Principielní ustanovení, aby volby obecních zastupitelstev konaly se ve všech ob-
cích podle zásady poměrného zastoupení, jest potřebné a spravedlivé, odpovídá vyspělosti voličstva i demokratickému duchu republiky a v obcích jazykově smíšených jest k ochraně menšin. Již v návrhu poslance Dr. Markoviče a soudr. v roce 1921 (č. t. 1406) navrženo bylo poměrné zastoupení i pro obce na Slovensku bez výjimky.
K § 22, odst. 1.
Pořadí kandidátních listin má se určo-. vati nadále losem podobné jako při volbách do sněmoven Národního shromáždění a do zemských a okresních zastupitelstev. Tím se mění a v tomto smyslu unifikuje k prospěchu věci dosavadní ustanovení, jež způsobilo v mnohých obcích hned na počátku volebního řízení velmi mnoho nepříjemností a nešvarů.
K § 29.
Doba zákazu podávati alkoholické nápoje se jak co do svého počátku, tak co do konce podstatně zkracuje, čímž v mezích možnosti s náležitým zřetelem na účel předpisu vychází se vstříc přáním v tom směru uplatňovaným.
K §§ 25, 38, odst. 2, §§ 40 a 43.
Změny v těchto ustanoveních navržené souvisejí se zásadní změnou způsobu hlasování upraveného předpisem § 38, odst. 3 a slouží v podstatě k jeho provedení. Nový předpis § 38, odst. 2 jest navržen podle ustanovení platného při volbách do poslanecké sněmovny a senátu Národního shromáždění jakož i do zemských a okresních zastupitelstev.
K § 32, odst. 3.
Ustanovení toto připouští vota přednostní. Volič může odevzdati hlasovací lístek nezměněný nebo může hlasovati jen pro jednoho kandidáta tím, že zaškrtne číslici jeho pořadí, číslicí rozumí se nejen číslo jednociferné, nýbrž i víceciferné. V každém hlasovacím lístku musí býti, jak se v § 25, odst. 2. výslovně stanoví, pořadí kandidátů zřetelně vyznačeno arabskými číslicemi a to přesně podle pořadí uvedeného v kandidátní listině po její konečné úpravě. Zaškrtnutím číslice pořadí (perem nebo tužkou) nerozumí se určitá přesná forma, jíž se musí hlas pro kandidáta vy-