jednak zmenšení hodnoty opravených částí, jež tu bylo již při vzniku pojistné příhody, jednak hodnotě starých dílců, které tu ještě jsou a při opravě byly nahrazeny novými.

(3) Není-li možno poškozenou loď již opraviti, zaleží škoda v rozdílu mezi pojistnou hodnotou (očist. 1. ) a hodnotou lodních součástí v poškozeném stavu.

Zvýšení nebezpečí a zcizení.

§ 114.

(1) Při pojištění zboží není pojistitel oprávněn vypověděti smlouvu proto, že nebezpečí se zvýšilo nezávisle na vůli pojistníkově (§ 33, odst. 3. ). Pojistník není povinen oznámiti pojistiteli takové zvýšení nebezpečí.

(2) Vypoví-li při pojištění lodi pojistitel pojistný poměr v době, kdy loď jest na cestě, protože se zvýšilo nebezpečí nezávisle na vůli pojistníkově, nepůsobí výpověď před ukončením cesty. Nastane-li za cesty pojistná příhoda, je pojistitel povinen plniti, jakkoli mu zvýšení nebezpečí nebylo oznámeno.

(3) Byla-li však povinnost k oznámení niž porušena před počátkem cesty, buď užito ustanovení odst. 2. toliko tehdy, zvěděl-li pojistitel ještě před počátkem cesty o zvýšení nebezpečí.

(4) Zcizí-li se pojištěné zboží nebo lodi v době, kdy jsou na cestě, pomíjí pojištění nikoli dobou, stanovenou v § 67, odst. 1., nýbrž teprve ukončením cesty.

Hlava 6. Pojištění odpovědnostní.

Obsah pojištění. §115.

(1) Při odpovědnostním pojištění jest pojistitel zavázán zprostiti pojistníka škody z plnění třetí osobě, k němuž jest pojistník povinen podle odpovědnostního poměru ve smlouvě uvedeného pro skutečnost ve smluvené době nastavší.

(2) Je-li pojistník povinen pro nárok třetí osoby dáti jistotu, vztahuje se závazek pojistitelův také na poskytnutí jistoty.

Rozsah zavázanosti.

§ 116.

(1) Pojištění zahrnuje též soudní a mimosoudní útraty obrany proti nároku třetí osoby, jakož i útraty obhajoby v trestním řízení zahájeném pro čin, který by mohl odůvodniti pojistný nárok. To platí, i když se nemusí platiti náhrada třetí osobě.

(2) útraty má pojistitel nahraditi, pokud byly nutné.

(3) Byly-li útraty vynaloženy ve sporu vedeném na podnět pojistitelův nebo jinak na jeho poukaz, je pojistitel povinen je nahraditi nehledíc na pojistnou sumu.

(4) Je-li pojistník povinen podle smlouvy nebo po zákonu nésti část škody sám, nahradí pojistitel útraty jen v tomto poměru.

Neplatná ujednání.

§ 117.

(1) Neplatné jest ujednání, že pojistitel bude zavázán plniti i tehdy, způsobil-li pojistník úmyslně a protiprávně skutečnost, za niž odpovídá osobě třetí.

(2) Totéž platí o ujednání, že pojistitel bude ručiti za peněžité tresty a pokuty uložené soudy nebo politickými úřady.

Pojištění proti následkům odpovědnosti podnikatelské.

§ 118.

(1) Pojištění proti následkům odpovědnosti z provozování podniku se vztahuje i na odpovědnost osob ustanovených k vedení podniku nebo jeho části nebo k dozoru na podnik, kterou mají v této vlastnosti. Pojištění jest potud pojištěním na cizí účet.

(2) Je-li zároveň několik takových osob odpovědno z téže skutečnosti, budiž plnění pojistitelovo rozvrženo podle poměru, ve kterém jsou náhradní sumy, jež mají platiti jednotlivci, k úhrnné sumě náhrady.

(3) Jestliže se podnik zcizí, propachtuje nebo jestliže jej převezme třetí osoba na základě podobného poměru, buď přiměřeně užito ustanovení §§ 64 až 66.

Oznámení pojistné příhody.

§ 119.

(1) Povinnosti oznámiti pojistnou příhodu (§ 39, odst. 1. ) se učiní zadost, odešle-li se oznámení do osmi dnů poté, kdy třetí osoba mimosoudně uplatnila svůj nárok proti pojistníkovi nebo kdy bylo zavedeno trestní řízení pro čin, na némž se nárok zakládá. Uplatní-li třetí osoba svůj nárok proti pojistníkovi soudně, je pojistník povinen oznámiti to neprodleně pojistiteli.

(2) Pojistiteli, jenž vstoupí v rozepři jako vedlejší intervenient, přísluší postavení nerozlučného společníka v rozepři podle ustanovení civilního soudního řádu. úmluvy, jíž je pojistník zavázán dáti se v rozepři zastupovati osolbou pojistitelem jmenovanou, může se pojistitel dovolávati jen, když proti pojistníkovi uznal svůj závazek plniti.

(3) Nastane-li skutečnost odůvodňující nárok třetí osoby po uplynutí dodatečné lhůty stanovené v § 29, avšak před zaplacením prémie, je pojistitel prost závazku plniti, věděl-li pojistník v době zaplacení prémie o tom, že nastala tato skutečnost.

Dospělost pojistného nároku.

§ 120.

(1) Pojistitel je povinen nahraditi škodu do osmi dnů poté, kdy nárok třetí osoby byl pojistníkem uspokojen nebo byl zjištěn pravoplatným rozsudkem, uznáním nebo smírem, útraty, jež se mají hraditi podle § 116, zaplatiž pojistitel do osmi dnů poté, kdy mu byla oznámena částka pravoplatně stanovená.

(2) Ujednání, podle něhož pojistitel bude prost závazku plniti, když bez jeho přivolení pojistník uspokojí třetí osobu nebo uzná její nárok, nemůže se pojistitel dovolávati, jestliže pojistník podle zřejmé slušnosti nemohl odepříti uspokojení nebo uznání a jestliže při tom nepřekročil meze svého právního závazku.

Náhradní nároky proti příslušníkům rodiny.

§ 121.

Jsou-li příslušníci pojistníkovy rodiny, kteří s ním žijí ve společné domácnosti, povinni

hraditi mu škodu, jíž se pojištění týká, nepřechází nárok na pojistitele (§ 62).

Zákonné zástavní právo třetí osoby na náhradové pohledávce.

§ 122.

Třetí osoba má pro svůj nárok proti pojistníkovi zástavní právo na jeho náhradové pohledávce z pojistné smlouvy.

Plnění třetí osobě.

§ 123.

Pojistitel jest oprávněn, když dříve uvědomil pojistníka, platiti náhradu, jež tomuto přísluší, přímo osobě třetí, pokud pojistník jest zavázán plniti této osobě. Pojistitel je však povinen platiti třetí osobě, žádá-li to pojistník.

Donucovací předpisy.

§ 124.

Pojistitel se nemůže dovolávati ujednání, jež se v neprospěch pojistníka odchylují od ustanovení §§ 116, 119 až 121.

DÍL TŘETÍ, životní pojištění.

Obsah pojištění. § 125.

Při pojištění na život je pojistitel povinen po pojistné příhodě platiti ve smlouvě určený kapitál nebo důchod.

Pojištění na cizí život.

§ 126.

(1) Pojištění lze sjednati na život pojistníkův nebo někoho jiného. Sjedná-li se pojištění na případ smrti někoho jiného, jest k platnosti smlouvy a opatření v § 127, odst. 2., stanovených potřebí písemného přivolení této jiné osoby, ledaže otec nebo matka sjednají pojištění na případ smrti svého nezletilého dítěte.

(2) Pojištění na život dítěte mladšího čtrnácti let jest neplatné, pokud pojistitel podle smlouvy má býti na případ smrti dítěte před dovršením čtrnáctého roku věku zavázán k plnění, jež převyšuje obyčejné pohřebné nebo nejvyšší částku, kterou pro ně stanovil dozorčí úřad.

(3) Pokud podle ustanovení tohoto zákona jsou právně významné vědomost a chování pojistníka, přihlíží se při pojištění na život některé jiné osoby také k její vědomosti a jejímu chování.

Pojištění ve prospěch třetích osob.

§ 127.

(1) Třetí osoba, v jejíž prospěch se pojištění sjednává (obmyšlený), nabývá, neustanovuje-li smlouva jinak, práva na pojistitelovo plnění teprve vznikem pojistné příhody.

(2) Při pojištění kapitálu má se za to, že jest pojistníkovi vyhrazeno až do pojistné příhody oprávnění nakládati jednáními mezi živými nebo na případ smrti bez přivolení pojistitelova s nárokem z pojistné smlouvy, zejména označiti též někoho třetího jako obmyšleného neb označiti jako obmyšleného někoho jiného, než kdo původně byl označen, a to i tehdy, stalo-li se dřívější označení ve smlouvě.

(3) Nenabude-li nároku osoba obmyšlená, platí, jakoby nebyla označena.

Výklad doložky o obmyšlení.

§ 128.

(1) Je-li při pojištění kapitálu několik osob označeno jako obmyšlené bez určení jejich podílů, mají na pojistitelovo plnění nárok rovným dílem; podíl, jehož některý z obmyšlených nenabyl, přirůstá ostatním.

(2) Jsou-li jako obmyšlení označeni dědicové bez podrobnějšího ustanovení, mají v pochybnosti nárok na plnění pojistitelovo osoby, jež nabudou dědictví, podle poměru svých dědických podílů.

(3) Je-li pojištění kapitálu na případ smrti sjednáno ve prospěch majitele nebo doručitele pojistky, budiž pojistná suma pojata do pozůstalosti pojistníkovy, ledaže učinil o nároku

jiné opatření jednáním mezi živými nebo na případ smrti.

Nesprávný údaj věku.

§ 129.

(1) Byl-li věk toho, na jehož život se sjednalo pojištění, nesprávně udán a byla-li proto vyměřena prémie příliš nízko, sníží se pojistná suma na částku, která odpovídá sjednané prémii podle sazeb pojistitelových platných při sjednání smlouvy, vezme-li se za základ skutečný vstupní věk.

(2) Pojistník však může dříve, než nastane pojistná příhoda, žádati, aby pojistná suma byla opět zvýšena na původní výši, jestliže se zaváže platiti přiměřeně vyšší prémie a doplatí částku, která nesmí činiti více nežli rozdíl prémií s pětiprocentními úroky za uplynulou dobu.

(3) Právo odstupu od smlouvy pro nesprávný údaj věku přísluší pojistiteli toliko tehdy, jestliže skutečný vstupní věk je mimo hranice, ve kterých pojistitel podle svého pojistného plánu uzavírá pojištění na život.

(4) Objeví-li se, že prémie pro nesprávný údaj věku byla vyměřena příliš vysoko, budiž počátkem nejbližšího pojistného období snížena na částku, která odpovídá skutečnému vstupnímu věku, a budiž vrácen rozdíl mezi prémiovou reservou dosud nashromážděnou a prémiovou reservou, jíž jest třeba pro skutečný vstupní věk.

Zvýšení nebezpečí.

§ 130.

Za zvýšení nebezpečí platí toliko taková změna nebezpečí, která je ve smlouvě výslovně označena jako zvýšení nebezpečí s určitým údajem okolností ji způsobujících a která podle ujednání musí býti oznámena.

Kdy nelze odporovati pojištění.

§ 131.

(1) Neprovinil-li se pojistník obmyslností, nemůže pojistitel po uplynutí pěti let od uzavření smlouvy již uplatňovati vadné údaje při uzavřená smlouvy, vyjmouc případ nesprávného údaje věku.

(2) Po uplynutí pěti let od doby, kdy nastalo zvýšení nebezpečí, nemůže již pojistitel zvýšení uplatňovati, ledaže byla obmyslně porušena povinnost oznámiti zvýšení nebezpečí.

Pojistníkovo právo výpovědi.

§ 132.

(1) Po uplynutí prvního smluvního roku může pojistník vypověděti smlouvu kdykoli bez výpovědní lhůty.

(2) Nezaplatí-li se prémie splatná po uplynutí prvního smluvního roku v dodatečné, pojistitelem stanovené lhůtě (§ 29, odst. 1. ), platí smlouva za vypověděnou pojistníkem.

Sebevražda.

§ 133.

(1) Pojistitel jest prost závazku plniti, jestliže osoba, na případ jejíž smrti je pojištění sjednáno, spáchala sebevraždu, ledaže byl čin spáchán ve stavu chorobné poruchy duševní činnosti, jenž vylučuje určení vůle.

(2) Pojistitel není prost závazku plniti, trvalo-li pojištění nepřetržitě alespoň po pět roků předcházejících dni sebevraždy.

Úmyslné usmrcení.

§ 134.

(1) Bylo-li sjednáno pojištění na případ smrti někoho jiného než pojistníka, je pojistitel prost závazku plniti, jestliže pojistník způsobil smrt této osoby úmyslným protiprávným činem.

(2) Je-li při pojištění na případ smrti označena třetí osoba jako obmyšlená, platí, jakoby nebyla označena, jestliže smrt toho, na jehož život je pojištění sjednáno, způsobila tato třetí osoba úmyslným protiprávným činem.

Oznámení pojistné příhody. § 135.

(1) Povinnost oznámiti pojistnou příhodu (§ 39, odst. 1. ) je tu jen tehdy, je-li smrt stanovena jako pojistná příhoda. Oznamovací povinnosti se učiní zadost, odešle-li se oznámení do osmi dnů po vzniku pojistné příhody.

(2) Přísluší-li právo na plnění třetí osobě, jest tato povinna oznámení učiniti; totéž platí o povinnosti dáti vysvětlení a opatřiti doklady (§ 39, odst. 2. a 3. ).

Přeměna v pojištění prémie prosté a odkup.

§ 136.

(1) Je-li prémie zaplacena aspoň za dobu tří let, může pojistník kdykoli žádati o přeměnu pojištění v pojištění prémie prosté o zmenšené pojistné sumě (redukce).

(2) Jde-li o pojištění kapitálu, při kterém je jisto, že nastane pojistná příhoda, a byla-li prémie zaplacena aspoň za dobu tří let, může pojistník kdykoli žádati zrušení smlouvy a výplatu odbytného (odkup).

Kdy se pojištění přeměňuje samo sebou.

§ 137.

(1) Vypověděl-li pojistník smlouvu podle ustanovení § 132, odst. 1. nebo 2., když byla prémie zaplacena aspoň za dobu tří roků, přemění se pojištění samo sebou v pojištění prémie prosté o zmenšené pojistné sumě.

(2) Jde-li však o pojištění kapitálu, při kterém je jisto, že nastane pojistná příhoda, může pojistník do měsíce po výpovědi anebo po uplynutí dodatečné lhůty žádati odkup místo přeměny.

(3) Vybídnutí pojistníka, předepsané v § 29, odst. 1., pro případ neplacení prémie, obsahujž upozornění, že nastane přeměna pojištění.

(4) Jest přípustno ujednati, že se pojištění v případech odst. 1. přemění samo sebou v pojištění prémie prosté pro plnou pojistnou sumu, avšak se zkrácenou pojistnou dobou.

Kdy se vylučuje přeměna. § 138.

Při pojištění, jež je sjednáno toliko na případ smrti a na dobu nepřesahující deset roků, nemá pojistník nároku na přeměnu.

Základy výpočtu pro přeměnu a odkup.

§ 139.

(1) Pojistitel je povinen ve všeobecných pojistných podmínkách určiti zásady, podle nichž se má vypočísti při přeměně v pojištění

prémie prosté zmenšená suma nebo zkrácená doba a při odkupu odbytné.

(2) Pojistitel je povinen pojistníkovi písemně oznámiti přeměnu nebo poukázání odbytného do měsíce poté, kdy bylo o to žádáno (§ 136, § 137, odst. 2. ), přeměnu samu sebou nastávající však neprodleně po uplynutí lhůty uvedené v § 137, odst. 2. Při přeměně buď pojistník v oznámení upozorněn na oprávnění vyhrazené jemu v § 140.

Obnova pojištění. § 140.

Byla-li smlouva vypověděna podle § 132, aniž bylo placeno odbytné, nebo byla-li podle §§ 136, 137 přeměněna v pojištění prémie prosté, může pojistník do tří měsíců od uplynutí dne, k němuž byla prémie placena, žádati za obnovu původní smlouvy, když doplatí v této lhůtě prémie připadající na mezidobí s úrokem nejvýše pětiprocentním.

Výplata prémiové reservy.

§ 141.

(1) Zruší-li se odstupem nebo výpovědí pojistitele pojištění kapitálu na případ smrti, při kterém je jisto, že nastane pojistná příhoda, nebo je-li při tomto pojištění pojistitel prost závazku plniti, a byla-li v obou těchto případech prémie zaplacena aspoň za dobu tří let, je pojistitel povinen vyplatiti prémiovou reservu na pojištění připadající. V případě § 134, odst. 1., není však pojistitel povinen vyplatiti prémiovou reservu.

(2) Prémiová reserva buď počítána pro konec běžného pojistného období. Nedoplatky prémií buďte odečteny.

Exekuce na nároky z pojištění. § 142.

Exekuci ve prospěch věřitelů pojistníkových podléhají jeho majetkoprávní nároky ze smlouvy o životním pojištění, pokud a dokud s nimi může nakládati.

Zabavení.

§ 143.

(1) Zabavení nároků se uskuteční doručením usnesení o povolení exekuce pojistiteli podle ustanovení exekučního práva platných pro zabavení peněžitých pohledávek

vůbec, svědčí-li však pojistka majiteli nebo doručiteli, podle ustanovení exekučního práva platných pro zabavení životních pojistek svědčících majiteli nebo doručiteli.

(2) Zástavní právo tím nabyté vztahuje se na veškeré majetkoprávní nároky pojistníkovy z pojistné smlouvy, nebyla-li povolená exekuce obmezena na jednotlivé nároky.

Přikázání pohledávky k vybrání.

§ 144.

(1) Zpeněžení zabavených nároků pojistníkových se uskuteční přikázáním k vybrání.

(2) Toto přikázání obzvláště zmocňuje vymáhajícího věřitele žádati jménem dlužníka od pojistitele odkup a zaplacení odbytného.

Právo vstupu obmyšleného, manžela a dětí pojistníkových.

§ 145.

(1) Vede-li se exekuce na pojistný nárok nebo prohlásí-li se konkurs na jmění pojistníkovo, může obmyšlený, který byl označen jménem, s přivolením pojistníkovým vstoupiti místo pojistníka v pojistnou smlouvu, když nahradí odbytné vymáhajícímu věřiteli nebo konkursní podstatě.

(2) Není-li obmyšlený vůbec nebo jménem označen, mají totéž právo manžel a děti pojistníkovy.

(3) Vstup se provede oznámením pojistiteli; vstoupiti lze toliko do měsíce potom, kdy ke vstupu oprávněný se dověděl o zabavení nebo kdy byl prohlášen konkurs.

Pojistky svědčící majiteli nebo doručiteli.

§ 146.

I když svědčí pojistka majiteli nebo doručiteli, může pojistitel odepříti plnění majiteli nebo doručiteli, není-li prokázáno jeho oprávnění. Bezelstný pojistitel se osvobozuje, plní-li majiteli nebo doručiteli.

Lidové pojištění.

§ 147.

(1) Při lidovém pojištění neplatí ustanovení §§ 1, 28, 29, 132 a § 139, odst. 2.

(2) Prémie jsou nežalovatelny.

(3) Pojistitel je pro neplacení prémií toliko tehdy prost závazku plniti, dosáhl-li nedoplatek výše čtvrtletní prémie. Je-li tomu tak, platí smlouva za vypověděnou pojistníkem. Byly-li však prémie zaplaceny aspoň za dobu tří let, nastane přeměna pojištění v pojištění prémie prosté sama sebou (§ 137).

(4) Byla-li smlouva zrušena výpovědí pojistníkovou bez placení odbytného nebo přeměněna v pojištění prémie prosté, může pojistník do šesti měsíců od uplynutí dne, k němuž prémie byla placena, žádati podle § 140 za obnovu původní smlouvy.

Donucovací předpisy.

§ 148.

(1) Pojistitel nemůže se dovolávati ujednání, jež se odchylují od ustanovení §§ 129 až 141, 145 až 147 nebo v případě § 139, odst. 1., od všeobecných pojistných podmínek v neprospěch pojistníka neb obmyšleného nebo osoby ke vstupu oprávněné.

(2) V pojistných podmínkách lze však se svolením dozorčího úřadu stanoviti jiný způsob přeměny v pojištění prémie prosté, než který je stanoven v §§ 136 a 137, jakož i jiný výpočet výplatní sumy, než který je stanoven v § 141.

DÍL ČTVRTÝ. úrazové pojištění.

Obsah pojištění.

§ 149.

Při úrazovém pojištění je pojistitel povinen platiti ve smlouvě určený kapitál nebo důchod nebo poskytnouti jiné smluvené plnění, je-li ten, na jehož osobu pojištění je sjednáno, postižen úrazem způsobu označeného ve smlouvě.

Pojištění proti úrazům jiných osob.

§ 150.

(1) Pojištění lze sjednati proti úrazům, jež se přihodí pojistníkovi, nebo proti úrazům, jež se přihodí jiné osobě.

(2) Pojištění proti úrazům, jež se přihodí jiné osobě, platí v pochybnosti za sjednané na cizí účet. Pro toto pojištění buď užito přiměřeně ustanovení §§ 69 až 71.

(3) Sjedná-li se pojištění proti úrazům, jež se přihodí jiné osobě, na vlastní účet, jest ku platnosti smlouvy potřeba písemného přivolení této jiné osoby. Pokud podle ustanovení tohoto zákona jsou právně významné chování pojistníkovo a jeho vědomost, přihlíží se také k chování a vědomosti oné jiné osoby.

Hromadné pojištění.

§ 151.

Jestliže se podnik, pro který bylo sjednáno hromadné pojištění, zcizí, propachtuje nebo jestliže jej převezme třetí osoba na základě podobného poměru, buď přiměřeně užito ustanovení §§ 64 až 66.

Pojištění ve prospěch osob třetích.

§ 152.

Při pojištění kapitálu buď užito ustanovení §§ 127 a 128 o pojištění ve prospěch osob třetích.

Zaviněné způsobení úrazu.

§ 153.

(1) Pojistitel je prost závazku plniti, jestliže úrazem postižený způsobil úraz úmyslně nebo hrubou nedbalostí. Totéž platí, je-li na vlastní účet sjednáno pojištění proti úrazům, které se přihodí jiné osobě, a způsobil-li pojistník úraz úmyslným protiprávným činem.

(2) Způsobila-li při pojištění ve prospěch třetí osoby tato třetí osoba úraz úmyslným protiprávným činem, platí, jako by třetí osoba nebyla označena.

Časové obmezení závazku.

§ 154.

Je platné ujednání, že bude pojistitel prost závazku plniti, nastanou-li následky úrazu teprve po uplynutí jednoho roku nebo delšího období.

Zachraňovací povinnost.

§ 155.

Pojistník je povinen, pokud možno, pečovati o odvrácení a zmenšení následků úrazu a zachovati se při tom podle pokynů pojistitelových, pokud se mu tím neukládá nic, co přesahuje meze slušnosti.

Splatnost náhrady; splátka.

§ 156.

(1) Náhrada je splatná čtrnácte dnů po ukončení léčení.

(2) Má-li se platiti náhrada podle jednotlivých dnů, lze pokaždé po uplynutí měsíce žádati splátku, jež se rovná náhradě za uplynulý

měsíc.

Přiměřené užití předpisů o pojištění proti škodě a o pojištění životním.

§ 157.

Při úrazovém pojištění buď přiměřeně užito ustanovení § 58 o zjišťovacích nákladech, § 63 o nedostatku a pominutí zájmu na pojištění, § 130 o zvýšení nebezpečí a § 135, odst. 2., o povinnosti třetí osoby učiniti oznámení a dáti vysvětlení.

Donucovací předpisy.

§ 158.

Pojistitel nemůže se dovolávati ujednání, jež se odchylují od ustanovení §§ 153 až 157 v neprospěch pojistníka nebo třetí osoby.

DÍL PÁTÝ. Závěrečné a přechodné předpisy.

§ 159.

(1) Ustanovením tohoto zákona podléhají pojistné smlouvy, které sjednávají pojišťovny po zákonu zřízené a k provozu připuštěné.

(2) Ustanovení tohoto zákona se netýkají pojištění u zapsaných pokladen pomocných, zří-

zených podle zákona ze dne 16. července 1892, č. 202 ř. z., o zapsaných pokladnách pomocných, ani všelikého pojištění u kterýchkoliv nositelů veřejnoprávního pojištění (zaopatření) sociálního.

§ 160.

Ustanovení tohoto zákona neplatí pro námořské pojištění, pro zajišťování a pro pojištění kursovních ztrát a cenných papírů.

§ 161.

(1) Obmezení smluvní svobody, stanovená tímto zákonem, neplatí pro dopravní pojištění, pro úvěrové pojištění a pro pojištění škod, při kterých pojištěné zájmy jsou označeny toliko podle druhu a teprve po svém vzniku se pojistiteli jednotlivě oznamují (běžné pojištění).

(2) Vládním nařízením může býti stanoveno, že obmezení smluvní svobody v tomto zákoně uvedená neplatí zcela nebo částečně pro nově vznikající pojistná odvětví nebo pro pojistné smlouvy, jež sjednávají menší vzájemné pojišťovny nebo zemské vzájemné pojišťovny dobytka podporované z veřejných prostředků.

§ 162.

(1) Následující ustanovení s příslušnými obmezeními smluvní svobody platí i pro pojistné poměry, které tu budou v den účinnosti tohoto zákona:

a) ustanovení § 21 o účinku konkursu a vyrovnacího řízení;

b) ustanovení § 29 o prodlení při placení následné prémie a ustanovení § 119, odst. 3., s ním souvislé. Tato ustanovení nevztahují se však na prémii splatnou přede dnem účinnosti tohoto zákona;

c) ustanovení §§ 43 až 45 o oprávněních pojišťovacích jednatelů, avšak jen pokud jde o právní jednání, jež byla učiněna po dni účinnosti tohoto zákona; pak ustanovení § 46 o významu vědomosti pojišťovacích jednatelů, pokud této vědomosti nabyli po dni účinnosti tohoto zákona; posléze ustanovení § 47;

d) ustanovení §§ 79 až 83 o pojištění budov proti ohni;

e) ustanovení § 132 o pojistníkově právu výpovědi a ustanovení §§ 136 až 140 o přeměně

v pojištěni prémie prosté a odkupu a o obnově pojištění.

(2) Prodlouží-li se pojistný poměr po dni účinnosti tohoto zákona výslovně nebo mlčky (§ 18), budiž, počínajíc tímto prodloužením, na pojistný poměr užito ustanovení tohoto zákona.

§ 163.

(1) Zrušují se: zákon ze dne 23. prosince 1917, č 501 ř. z., o smlouvě pojistné, ministerské nařízení ze dne 24. prosince 1917, č. 502 ř. z., ustanovení §§ 1 a 2 vládního nařízení ze dne 9. prosince 1919, č. 652 Sb. z. a n., a ustanovení §§ 508 až 514 obchodního zákona zák. čl. XXXVII/1875.

(2) Ustanovení §§ 463 až 507 obchodního zákona zák. čl. XXXVII/1875, ve znění zákona ze dne 7. srpna 1925, č. 202 Sb. z. a n., kterým se mění některá ustanovení uherského obchodního zákona zák. čl. XXXVII/1875 o pojištění proti škodám a o životním pojištění, neplatí pro smlouvy podléhající tomuto zákonu.

§ 164.

(1) Tento zákon nabude účinnosti šest měsíců po vyhlášení. Již před tímto dnem lze provésti podle něho opatření, kterých je třeba ke včasnému provedení zákona.

(2) Zákon tento provedou ministři spravedlnosti a vnitra.

Státní tiskárna v Praze. - 2065-33.