Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedáni.

2281.

Odpovědi:

I.	min. pošt a telegrafů na interp. posl. dra Keibla a druhů o konečné likvidaci českosloven-
	ských pohledávek u bývalé rakouské poštovní spořitelny (tisk 2182/X),
u.	min. financí na interp. posl. dra Jabloniczkého a druhů o změně výplatního dne odpočiv-
	ných platů (tisk 2132/IX),
III.	min. spravedlnosti na interp. posl. Horpynky a druhů o obnově trestního řízení proti Ju-
	stínu Köhlerovi, bývalému ervěnickému důchodnímu (tisk 2170/X),
IV.	min. národní obrany na interp. posl. dra Schollicha a druhů o neslýchané provokaci ně-
	meckého obyvatelstva českými důstojníky (tisk 1980/XV),
v.	min. sociální péče na interp. posl. Štětky a soudr. o neslýchaně nedbalém jednání zem-
	ského úřadu pro péči o válečné poškozence v Brně a o trestuhodném postupu tohoto úřadu vůči válečným poškozencům (tisk 2209/II),
VI.	min. financí na interp. posl. Halke a druhů, že berní exekutor Karel Schmidt od vítkov-
	ského berního úřadu překročil úřední pravomoc (tisk 1989/XXI),
VII.	a min. financí na interp. posl. Windirsche a druhů o stížnostech na berní úřady v Horní
	Plané a Lázních Kynžvartě (tisk 2205/III),
VIII.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o nesprávnostech při odměnách
	důstojníků a mužstva leteckých pluků (tisk 2170/II),
IX.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o poměrech u leteckých pluků,
	ohrožujících životy letců a způsobujících vyhazování peněz poplatnictva (tisk 2170/III),
X.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o srážkách ze žoldu vojínům 302.
	děl. pluku v Olomouci (tisk 2170/VII),
XI.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o neudržitelných poměrech u 28.
	pěšího pluku v Praze (tisk 2253/V).
XII.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o ničení zdraví frekventantů dů-
	stojnické školy 4. divise v Jaroměři a záhadných machinacích s uhlím velitelem roty majorem Sokolářem (tisk 2257/II),
XIII.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o používání vojáků v Žilině proti
	demonstrujícím dělníkům (tisk 2257/III),

XIV.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o týrání vojínů zakázaným tres-
	tem »k zemi«, nedostatečné stravě a využívání brněnského fašistického puče proti vojínům u 260. horského dělostřeleckého pluku v B. Štiavnici (tisk 2257/V),
XV.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o pobuřujícím zkracování vojínů
	28. pěšího pluku v Praze o jejich velikonoční dovolenou (tisk 2253/VIII),
XVI.	min. vnitra na interp. posl. dra Keibla a druhů o událostech na schůzích v Liberci dnu
	4. července 1932 a v Děčíně dne 12. července 1932 (tisk 1985/VIII),
XVII.	min. pošt a telegrafů na interp. posl. Windirsche a druhů o stížnostech na praxi pošty (tisk
	2205/II).

2281/I (původní znění).

Odpověď

ministra pošt a telegrafů

na interpelaci poslance dra Keibla a druhů

o konečné likvidaci československých pohledávek u bývalé rakouské poštovní spořitelny (tisk 2182/X).

Výplata československých pohledávek u bývalé rakouské poštovní spořitelny, řešená římskou úmluvou o převodu pohledávek a deposit z hospodaření poštovní spořitelny ve Vídni ze dne 6. dubna 1922 a dodatečnou dohodou k této úmluvě ze dne 23. února 1925, č. 230/1926 a 231/1926 Sb. z. a n., nemohla ještě býti provedena, protože poštovní spořitelna ve Vídni nevydala dosud část úhrady, pozůstávající z knihovně účtovaných pohledávek, znějících na cisí měnu, jež jsou vypočteny v čl. 9. bodu 5. Omluvy,, pokud se týče v čl. I. odst. A dodatečné dohody. Poštovní spořitelna v Praze projednává právě s vídeňskou poštovní spořitelnou převzetí, po případe zpeněžení desetiletých dluhopisů znějících na příslušné cizí měny, jež byly vydány Rakouskem náhradou za jmenované cizí pohledávky podle výše cit. čl. I. odst. A dodatečné dohody. Jakmile bude toto jednání ukončeno a provedena také realisace ostatních úhrad, bude možno přikročiti k výplatě pohledávek.

Vlastníkům těchto pohledávek nebylo tudíž dosud nic vyplaceno.

Zpráva časopisu »Nordbohmischer Volksanzeiger« v čísle 7. ze dne 25. ledna 1933 týká se pohledávek ve starých rakouských korunách, jež byly přihlášeny u československého zúčtovacího úřadu v Praze podle úmluvy mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazku v rakousko-uherských korunách z 18. června 1924, č. 60/1926 Sb. z. a n., pokud se týče podle vládního nařízení ze dne 24. září 1926, č. 181 Sb. z. a n. Výplata těchto pohledávek by-

la již zahájenn podle vyhlášky ministra financí v dohodě s ministrem spravedlnosti ze dne 18. června 1932, č. 92 Sb. z. a n.. podílem 15 haléřů za l rakousko-uherskou korunu.

Posledně citovaná úmluva z 18. června 1924 nevztahuje se podle čl. 7, odst. b na pohledávky a dluhy poštovmí spořitelny ve Vídni, upravené cit: římskou úmluvou ze dne 6. dubna 1922.

V Praze dne 10. května 1933.

Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke, v. r.

2281/II (původní znění).

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslance dra Jabloniczkého a druhů

o změně výplatního dne odpočivných platů (tisk 2132/IX).

Ke změně původního výplatního terminu a k přesunu výplaty odpočivných a zaopatřovacích platů na 4. den každého měsíce nevedly státní finanční správu důvody snad technického rázu, nýbrž nutnost regulovati výplatní službu státní pokladny.

Poněvadž na státní pokladnu byly kladeny největší požadavky k ultimu každého měsíce, kdy musí býti zajištěny nejen výplaty požitků aktivních státních zaměstnanců nýbrž i největší část ostatních Výplat, bylo nutno uspořádati jednotlivé výplaty tak, aby nenastal zvýšený tlak na státní pokladnu pouze k jednomu termínu t. j. k 1. dni každého měsíce, nýbrž, aby určitě kategorie výplat byly rozvrženy na jiné termíny. Tím se dosáhlo toho. že výplaty mohou býti nyní bez valných obtíží realisovány, ježto státní

pokladna v mezidobí od jedné výplaty ke druhé získá zase potřebně příjmy.

Proto byl také ku konci září 1932 proveden přesun výplaty odpočivných a zaopatřovacích platů z 1. na 4. den každého měsíce.

Ministerstvo financí mělo při této změně na paměti všechny možné nesnáze, které z přesunu výplaty mohly by pensistům vzniknouti a jednalo proto se všemi súčastněnými úřady o jejich odstranění. Do dnešního dne nevznikly však žádné obtíže z uvedeného přesunu výplaty a dokonce nebyl ministerstvu hlášen ani jediný případ, kdy by snad percipient - pensista byl z toho důvodu poškozen.

Až se situace státní pokladny zlepší, bude finanční správa uvažovati o možném návratu k dřívějšímu způsobu výplat.

Odloučení výplatního terminu odpočivných a zaopatřovacích, platů od výplatního terminu aktivních platů není instituce nikterak nová, neboť již dříve v bývalém Rakousko-Uhersku byly tyto termíny odlišné. Dokonce i jednotlivé kategorie pensistů pobíraly své požitky v různých dnech.

Pokud se týče sníženi platů pensistů, poukazuje se na zákon ze dne 28. prosince 1932, čís. 204 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních personálních, kterým byly provedeny srážky od 5-15% také z odpočivných a zaopatřovacích platů státních zaměstnanou a jejich pozůstalých.

I vydání tohoto zákona jest odůvodněno nepříznivou situaci státní pokladny vyvěrající z všeobecného zhoršení hospodářských poměrů.

V Praze dne 10. května 1933.

Ministr financi: Dr. Trapl, v. r.

2281/III (původní znění).

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslance O. Horpynky a druhů

o obnově trestního řízeni proti Justinu Köhlerovi, bývalému ervěnickému důchodnímu (tisk 2170/X).

Ve věci, na niž se vztahuje interpelace, koná se vyhledávání za účelem obnovy trestního řízení. Šetření není dosud skončeno.

V Praze dne 13. května 1933.

Ministr spravedlností: Dr. Meissner, v. r.

2281/IV (původní mění),

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance dra Schollicha a druhů

o neslýchané provokaci německého obyvatelstva českými důstojníky (tisk. 1980/XV).

Ministerstvo národní obrany klade velkou váhu na klidně spolužití vojska a civilního obyvatelstva ve všech posádkách a se své strany činí vše, co jest v jeho moci aby žádoucího souladu bylo dosaženo. Zejména tam, kde jde o styk dvou národnosti, považuje tuto shodu ve veřejném zájmu za nevyhnutelnou.

O případu, uvedeném v interpelaci, bylo podle výsledku zavedeného úředního šetření zjištěno toto:

Jmenovaní důstojníci navštívili u příležitosti vojenského cvičení v roce 1930 poutní místo Uhlířský Vrch u Bruntálu. V místním hostinci stali se terčem vtipů a posměchu tamní německé společnosti několika mladíků. Zápis do pamětní knihy, k němuž byli vyzváni majitelem hostince s tím. aby se zapsali jako první, učinili pak pod dojmem tohoto nepřístojného chování některých členů společností.

Přes to bylo toto jednání oběma důstojníkům přísně vytknuto a byli patřičně poučeni.

V Praze dne 15. května 1933.

Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.

2281/V.

Odpověď

ministra sociální péče

na interpelaci poslance Josefa Štětky a soudruhů

o neslýchaně nedbalém jednáni zemského

úřadu pro péči o válečné poškozence

v Brně a o trestuhodném postupu tohoto

úřadu vůči válečným poškozencům

(tisk 2209/II).

Josef Masánek z Kudlovic-Doliny konal vojenskou službu za světové války a byl dle vlast-

ního udání v roce 1916 superarbitrován. O další vojenské službě jeho není záznamů, avšak i tenkráte, jestliže byl propuštěn z čiňme služby vojenské při státním převratu jako neinvalida, měl se přihlásiti k lékařské prohlídce a tím uplatniti přihlášku o důchod válečných poškozenců v propadné lhůtě, jež podle zákona končila dne 16. března 1923.

První přihlášku podal však u zemského úřadu pro péči o válečně poškozence v Brně teprve dne 1. prosince 1925, tedy opožděně; přihláška byla proto odmítnuta výměrem tohoto úřadu ze dne 3. července 1926, jenž byl v odvolacím řízení potvrzen rozhodnutím ministerstva sociální péče ze dne 27. října 1926. Zanikl proto možný nárok Mazánkův na invalidní zaopatření a ministerstvo sociální péče nemá zákonné možnosti, aby mu žádaný důchod přiznalo.

Pokud jde o výtku činěnou zemskému úřadu pro péči o válečné poškozence v Brně, přesvědčilo se ministerstvo sociální péče prohlídkou spisů, že jde v tomto případě o záměnu osob, způsobenou tím, že v evidenci tohoto úřadu je pět invalidů téhož jména »Josef Mazánek«, z nichž však žádný podle evidenčního lístku nebydlel v Kudlovicích.

V Praze dne 18. května 1933. Ministr sociální péče:

Dr. Czech, v. r.

2281/VI (původní znění).

Odpověď

ministra financí

na Interpelaci poslance O. Halíte a druhů,

že berní exekutor Karel Schmidt od

vítkovského berního úřadu překročil

úřední pravomoc (tisk 1989/XXI)

Událost líčená v interpelaci se sběhla v září 1932. Od té doby vydal jsem již několik výnosů, které mají odstraniti nežádoucí zneklidnění dlužníků, pokud to ovšem jest jen poněkud možno. Podobné stížnosti se po pokynech, mnou vydaných již také nevyskytují. O věci samotné uvádím, že postup berního vykonavatele při exekuci dal jsem zevrubně vyšetřiti a shledal jsem po bedlivém zkoumání celého spisového materiálu, že výkon berního vykonavatele byl proveden správně podle předpisů platných v té době a že následkem toho nemohu berního vykonavatele nijak trestati.

Nesporné jest, že v nynější znervosněné době poplatníci posuzuji činnost berních vykonavatelů velmi často příliš jednostranně a zapomínají, že berní vykonavatel jest pouze výkonným orgánem, který se při své úřední velmi nepříjemné činnosti musí říditi platnými předpisy, jež v této příčině skoro pravidelně jsou v přímém rozporu se zájmy liknavých poplatníků.

V Praze dne 19. května 1933.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

2281/VII (původní znění).

Odpověď

ministra financi

na Interpelaci poslance Windirsche a druhů

o stížnostech na berní úřady v Horní

Plané a Lázních Kynžvartě

(tisk 2205/III).

Pokud interpelace obsahuje stížnost na jazykovou praksi berního úřadu v Horní Plané, podotýkám toto:

Dopisování úřadů finanční správy ve státním jazyce obcím jakožto úřadům zakládá se na ustanoveních jazykového zákona a jazykového nařízení a na stálé judikatuře nejvyššího správního soudu a odpovídá platnému právnímu stavu. Příslušné pokyny v této věci vydalo podřízeným úřadům ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra. V těchto pokynech se rozlišují případy, kdy se finanční úřady obracejí na obce jako na úřady a jsou proto povinny užívati pouze státního jazyka, a případy, kdy obec má vůči státnímu úřadu postavení strany i se zákonným jazykovým právem menšinovým.

Berní úřady konajíce šetření, potřebná pro vyměřování poplatků z převodu nemovitosti, obracejí se na obce nesporně jako na veřejné úřady a proto jsou oprávněny i povinny korespondovati s nimi pouze v jazyce státním, pokud se týče zasílati jim formuláře dotazníků tištěné jen ve státním jazyce. Obce s jednacím jazykem pouze německým mohou ovšem za podmínek § 2 jaz. zákona, pokud se týče čl. 18 jaz. nařízení, odpovídati finančním úřadům, pokud se týče vyplňovati jejich dotazníky ve svém jednacím jazyce (čl. 78. odst. 1 jaz. nař. ).

Pokud interpelace obsahuje stížnost na berní úřad v Lázních Kynžvartě, že při vydávání výpisků z daňových kont za rok 1932 požaduje dávku za úřední úkony a kolkovné, podotýkám, že ani tato stížnost není odůvodněna, poněvadž jak bylo vyšetřeno - jmenovaný berní úřad požaduje podle platných předpisů dávku za úřední úkony a kolkovné pouze ze samostatných výpisů z daňových kont vydávaných poplatníkům během roku na jejich žádosti, kdežto výpisy z daňových kont vydávané poplatníkům koncem každého roku z úřední povinnosti podle ustanovení 3. odst. prov. nař. k § 273, odst. 4 zákona o přímých daních vyhotovuje bez kolkovného a bez zaplacení dávky za úřední úkony.

V Praze dne 20. května 1933.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

2281/VIII.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů

o nesprávnostech při odměnách důstojníků a mužstva leteckých pluků (tisk 2170/II).

Všichni důstojníci-letci jsou podle vydaných nařízeni povinni bez rozdílu hodnosti vykonati během roku určité minimum hodin a druhu letů. O všech letech jsou vedeny přesné záznamy, které podléhají několikeré kontrole. Všichni důstojnici i velitelé pluků a jich zástupci nařízené minimum hodin a druhu letů nejen plně absolvují, nýbrž pravidelně nalétají mnohem více, než jim je stanoveno.

Major Klepš je dočasně zaměstnán u firmy Baťa, kdež řídí stavbu letiště. Není pravda, že béře plat od vojenské správy. Je na dovolené bez platu.

Pilot Šourek nevymalezl žádného zařízení pro mocní přistávání. Proto nemohlo se mu dostati žádné odměny. Má-li interpelace na mysli pilota Součka, který podobný vynález učinil, sděluji, že mu bylo zaplaceno za vynález 30. 000 Kč a nikoliv pár haléřů.

Odměny mužstva za ošetřováni letounů byly stanoveny vládním usnesením ze dne 27. září 1929, a jsou přiměřené.

Jelikož tvrzeni interpelace postrádají jakéhokoliv podkladu, resp. jsou povšechná a proto nemohou býti učiněna podkladem úředního šetření, není příčiny k opatřením interpelací požadovaným.

V Praze dne 27. května 1933.

Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.

2281/IX.

Odpověď

ministra národní obrany

na Interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů

o poměrech u leteckých pluků, ohrožujících životy letců a způsobujících vyhazování peněz poplatnictva (tisk 2170/III).

Snahou vojenské správy i všech jejich rozhodujících činitelů jest, aby byla všemožně zajištěna především bezpečnost života letců. Za tím účelem jest zřízen celý systém kontrol nejen hotových letadel, nýbrž i samého materiálu přímo při jeho výrobě. Havárie letounů nastávají však - jako všude jinde - z risika létání a nikoli z důvodů nedostatečné kontroly při přejímání.

Není pravda, že letadla v interpelaci jmenovaná nevyhovují. Jmenovitě letouny dodané firmou Avia, které interpelace nazývá zabijáky letců, mají výborné aerodynamické vlastnosti a doposud s nimi nebylo nejmenší nehody. Dále není pravda, že důstojníci se vyhýbají letounům A 230. Jak mužstvo tak důstojníci létají na nich úplně stejnoměrně. Stejně bezpodstatné jsou výtky činěné ostatním typům letounů. Jak neodborně interpelace tuto otázku posuzuje, svědčí na př. fakt. že letoun Š-33 není vůbec v majetku vojenské správy a ani jako prototyp není továrnou dosud dohotoven, ale interpelace tvrdí, že byl již před půl rokem - prý pro katastrofy, které se na něm přihodily - vzat z oběhů.

Je pravda, že vojenská správa má určitý počet leteckých motorů v záloze. To je přirozený důsledek známé skutečnosti, že letoun se opotřebuje dříve než motor. Tyto motory, jichž není daleko tolik, jak se domnívá interpelace, montují se do školních letadel a budou tímto způsobem spotřebovány.

Hospodaření, evidence a vyúčtovaní pohonných hmot, olejů a podobně děje přesně podle

předpisů a za přísných kontrol. Každé zneužití, stejně jako v případě dotčeném interpelací, bylo by zjištěno a zamezeno.

Jelikož veškerá tvrzení interpelace spočívají na nesprávných a neodborných informacích, není příčiny k opatřením interpelací požadovaným.

V Praze dne 27. května 1933.

Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.

2281/X.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů

o srážkách ze žoldu vojínům 302. děl. pluku v Olomouci (tisk 2170/VII).

Tvrzemi interpelace o ustavičných srážkách ze žoldu mužstva dělostřeleckého pluku 302 v Olomouci postrádá jakékoliv podstaty.

Pravda jest, že mužstvo uvedeného pluku stejně jako u ostatních útvaru československé armády zachovává tradiční zvyk, že dobrovolně přispívá malými částkami na zakoupení vánočního stromku a nadílky vojínům, kteří nemohou jeti na vánoční dovolenou. K tomuto účelu se vojínům nikdy nic ze žoldu nestrhovalo a nestrhuje. Není pravda, že se těchto peněz u dělostřeleckého pinku 302 zneužilo. Bylo zjištěno, že peníze byly správní vydány k naznačenému účelu a rotmistr Závodný nejen si nic z nich neponechal pro sebe, nýbrž ještě přispěl k nadílce z vlastního částkou 5. - Kč.

Jelikož zavedeným šetřením nebyly údaje interpelační potvrzeny, není příčiny k opatřením interpelací požadovaným.

V Praze dne 27. května 1933.

Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.

2281/XI.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů

o neudržitelných poměrech u 28. pěšího pluku v Praze (tisk 2253/V).

Tvrzení interpelace o týrání a ohrožování zdraví vojínů pěšího pluku 28 postrádá jakékoliv podstaty. Zaměstnání mužstva se řídí denním řádem, který se přísně dodržuje a ve kterém se pamatuje i na náležitý odpočinek a zotavení.

U pěšího pluku 28 byla provedena na zkoušku změna tohoto denního řádu a to:

v 6 hodin budíček, v 6. 10-6. 40 hod. ranní tělocvik, v 6. 40-7. 10 mytí, snídaně, úklid, ustrojení, v 7. 20 hod. nástup k dennímu zaměstnání. Zkouška byla provedena jen několikrát a změna nebyla trvale zavedena. I podle takto pozměněného denního řádu měli vojíni dosti času k obstarání svých záležitostí a není pravda, že se jim ponechává k oblečení, umytí, nasnídáni a úklidu toliko 10 mimut.

Dále není pravda, že zdraví vojínů jest ohrožováno výcvikem. Takový postup by byl v naprostém rozporu se zásadami vychovati vojáky zdravé a k obraně státu způsobilé.

Jelikož tvrzení interpelace jsou v celém rozsahu nesprávná, není příčiny k opatřením, interpelací požadovaným

V Praze dne 29. května 1933.

Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.

2281/XII.

Odpověď

ministra národní obrany

na Interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů

o ničení zdraví frekventantů důstojnické školy 4 divise v Jaroměři a záhadných machinacích s uhlím velitelem roty majorem Sokolářem (tisk 2257/II/.

Tvrzení interpelace o nepřístojnostech ve škole pro důstojníky pěšího vojska v záloze v Jaro-

měři postrádají jakékoliv podstaty. Na jakých informacích se interpelace zakládá, svědčí zejména fakt, že interpelace obviňuje z trestních machinací s uhlím majora Sokoláře, který však v uvedené škole není a ani dříve nebyl přidělen.

Dále není pravda, že se s frekventanty špatně zachází. Je pravda, že se při výcviku sleduje cíl, aby frekventanti byli náležitě vycvičeni a otuženi tak, aby se stali řádnými záložními důstojníky. Při tom béře se zvláštní zřetel na zachování jejich zdraví. Těmto zřetelům jest přizpůsoben veškerý výcvik i vyučování a nemůže býti řeči o ničení zdraví frekventantů. Podobný postup by byl v naprostém rozporu se zásadami vychovati zdravé a k obraně státu způsobilé vojíny nebo důstojníky.

Zaměstnání ve škole se řídí denním řádem, který se přísně dodržuje a který pamatuje i na náležitý odpočinek a zotavení. Není pravda, že kouření v přestávkách bylo frekventantům zakázáno.

Jelikož výsledek zavedeného šetření prokázal naprostou bezdůvodnost interpelačních údajů a ani frekventanti sami v uvedených směrech nepřednesli žádné stížnosti, není příčiny k opatřením interpelací požadovaným.

V Praze dne 27. května 1933.

Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.

2281/XIII.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů

o používání vojáků v Žilině proti demonstrujícím dělníkům (tisk 2257/III).

Podle § 1 branného zákona čís. 193/1920 Sb. z., a n. jest československá branná moc povolána též k tomu, aby spolupůsobila při udržování bezpečnosti a pořádku uvnitř státu.

V daném případě bylo nebezpečí, že veřejný pořádek a bezpečnost budou porušeny, poněvadž přes úřední zákaz docházelo k nedovolenému shromažďování a demonstracím lidu, jak interpelace sama doznává. Bylo tudíž vyslání vojenské asistence ve smyslu citovaného zákona opodstatněno.

Tvrzení, že důstojníci opustili své oddíly a ukryli se v kasárnách, jest naprosto nepravdivé. Pravda jest, že asistenci čítající 53 muže stáli v čele tři důstojníci, kteří až do jejího skončení jí veleli podle vydaných rozkazů.

V Praze dne 15. května 1933.

Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.

2281/XIV.

Odpověď

ministra národní obrany

na Interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů

o týrání vojínů zakázaným trestem »k zemi«, nedostatečné stravě a využívání brněnského fašistického puče proti vojínům u 260. horského dělostřeleckého pluku v B. Štiavnici (tisk 2257/V).

Tvrzení o nepřístojnostech u horského dělostřeleckého pluku 260 postrádají jakékoli podstaty.

Není pravda, že vojíni jsou týráni zakázaným cvikem »k zemi«. Tento cvik, který je pro ochranu vlastního života v boji nepopiratelně důležitým, cvičí se toliko v rozsahu odpovídajícím výcvikovým předpisům. V jeho cvičení nebo opakování nelze spatřovati žádného týrání. Ani jinak nejsou vojíni týráni nebo přetěžováni.

Stráže se staví k ochraně všech kasárních objektů a nikoliv jen k ochraně chlévů.

Strava podává se vojínům v dostatečném množství a dobré kvalitě. Není pravda, že ve stravní komisi jest mužstvo zastupováno déle sloužícími poddůstojníky, nýbrž stravní komise jest sestavena přesně podle předpisů a mužstvo jest v ní zastoupeno dvěma vojíny ze svého středu.

Jelikož, jak bylo úředním šetřením prokázáno, veškerá tvrzení interpelace i její nadpis postrádají jakéhokoliv podkladu, není příčiny k požadavkům interpelací požadovaným.

V Praze dne 27. května 1933.

Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.