Podstatnou změnu dosavadního stavu jest další ustanovení, že nepřihlíží se k námitkám, jež neuplatňuje aspoň týž počet voličů, jehož jest třeba podle ustanovení § 20, odst. 2, věty první k platnému podpisu kandidátní listiny. účel a smysl tohoto ustanovení je jasný. Jde o to docíliti, aby předmětem námitkového řízení byly jen námitky skutečně odůvodněné. Má se zameziti, aby jeden volič nebo nepatrný zlomek voličů neodůvodněnými, malichernými, ze zlé vůle nebo obmyslu podávanými námitkami zbytečně neoddaloval ustavení nově zvoleného zastupitelstva a neuváděl v chod nákladné námitkové řízení. Požaduje se, aby určitý počet voličů uplatnil tu kterou námitku; nestačilo by, kdyby týž počet voličů námitky podal, uplatnil v nich však každý volič jinou námitku. K takovým námitkám by se nepřihlíželo. Dlužno uvésti, že nikoliv přímo otázku legitimace k námitkám, nýbrž otázku, kdy lze uplatniti a tudíž věcně projednati určitou námitku, činí ustanovení závislým na podání určitého počtu voličů.

K § 57, odst. 1.

Vzešly pochybnosti, může-li náhradník, který zastupuje člena zastupitelstva jen občasně zaneprázdněného, účastniti se ustavující schůze obecního zastupitelstva s právem hlasovacím. Protože § 60 ustanovuje, že členové volí starostu obce, náměstky a ostatní členy obecní rady "z e s e b e" a podle § 59 se jen zvolení členové svolávají ke schůzi ustavující, stanoví se výslovně, že náhradníci nezastupují členy dočasně zaneprázdněné, jde-li o schůzi ustavující.

K§ 61.

Předpis § 61, který jednal o volbě podle zásady relativní většiny, přizpůsobuje se patřičně principu nového § 19, že všechny volby se konají podle zásady poměrného zastoupení. Mění se první dva odstavce, třetí odstavec zůstává nadále v platnosti, protože předpis o užší volbě je nadále potřebný. První věta odst. 2 se přesunuje z posledního odstavce § 62 a druhou větou odst. 2 řeší se dosavadní pochybnosti, jak má úřad postupovati, když při volbě obecní rady podle § 64 odepřou členové příslušné skupiny vykonati volbu členů obecní rady jim připadajících.

K § 62, odst. 1. Není třeba zvláštního odůvodnění.

K § 63.

V § 63 zavádí se potvrzování volby starosty ve všech obcích (nikoliv v osadách).

Podle nyní platných ustanovení potvrzuje se jen starosta měst s vlastním statutem a to vládou, primátor hlav. města Prahy presidentem republiky. V městech se zřízeným magistrátem určuje vláda starostu obce z pětičlenného předsednictva městským zastupitelstvem voleného. Tato ustanovení se v odstavci 3 ponechávají v plat nosti.

Závažné důvody vyžadují, aby i v ostatních obcích zvolený starosta (podle přechodného ustanovení čl. II i starosta už úřadující) byl potvrzen, a to u obcí, jež jsou sídlem okresního úřadu, ministerstvem vnitra, jinak zemským úřadem.

Podle nyní platných ustanovení, jak bylo již uvedeno, princip ten platí dosud u obcí s vlastním statutem a se zřízeným magistrátem a to nikoliv snad jen z toho důvodu, že města ta vykonávají zároveň působnost okresního úřadu, jak patrno z toho, že u měst se zřízeným magistrátem působnost okresního úřadu nevykonává starosta, nýbrž zvláštní městský notářský úřad. Zvláštní výjimečné postavení obcí menších se tudíž přizpůsobuje jak zásadám platným pro země a okresy jako obce vyššího řádu, tak zásadě, na níž spočívá organisace obcí velkých.

Podle zákonodárství jiných států je potřebí, aby starosta obce byl v úřadě svém potvrzován. Tak na př.:

V Belgii dosud je starosta obce (bourgmestre) králem jmenován ze zvolených členů obecního zastupitelstva (conseillers); král není však při jmenování tom vázán na sbor těchto conseillers, nýbrž může jmenovati starostu i mimo tento sbor z voličů obce, kteří dosáhli stáří 23 let. Podle zákona z r. 1874 ve Francii by] starosta (maire) dokonce vládou přímo jmenován. V Německu podle obecního zřízení pro venkovské obce sedmi východních provincií z roku 1891 potvrzuje voleného starostu krajský úředník zvaný Landrat, podle zákona o částečné úpravě obecního zřízení pro obce rýnské a vestfálské ze 27. prosince 1927, č. 211, potvrzuje zvoleného starostu dohlédací úřad.

K §§ 64 a 66.

Stává se často, že starosta, náměstkové nebo další členové obecní rady jsou zvoleni ze skupiny, které podle poměrného zastoupení nepřísluší vůbec (nebo v té míře) zastoupení v obecní radě. Porušuje se tím nejen princip poměrného zastoupení, nýbrž petrifikuje se případně na trvalo takový přesun, protože skupina ta získává tím místo náměstka nebo člena obecní rady trvale,

protože podle § 66 provede doplňovací volbu skupina, k níž patřil činovník, jehož místo se uprázdnilo.

Dosavadního ustanoveni využívalo se někdy dokonce k tomu, aby jiná skupina (menšina) připravena byla proti své vůli o zastoupení v obecní radě vůbec. Příklad: 15 čl. obec. zastupitelstvo, 5 čl. obecní rada.

Při přidělování míst v obecní radě postupovalo se takto:

Strany vyloučí však skupinu A (menšinu v obci) vůbec ze zastoupení tímto způsobem:

Nárok na I. náměstka neuplatní žádná skupina. Nárok na II. náměstka uplatní skupiny A a B a přiřkne se tudíž skupině B na větší počet členů. Ostatní skupiny volí si pak starostu a I. náměstka a oba tyto funkcionáře zvolí podle předchozí úmluvy (proti skupině A zakročené) ze skupiny B, jež takto dosáhne tři členy v obecní radě, ačkoliv má nárok jen na jednoho. Pro volbu zbývajících dvou členů obecní rady se sdruží navzájem skupiny C až E dohromady, takže dojde k tomuto výsledku:

sdruž, skupiny C až E 8 čl.: 3 = 2 zbytek 2 A až 3čl.: 3 = l " 0

Protože tím bylo obsazeno o l mandát více, dlužno odečísti nadpočetný mandát podle § 64, odst. 2 a § 47 skupině A, ježto vykázala menší zbytek dělení. Touto praktikou bude skupina A připravena vůbec o zastoupení.

Podle navrženého ustanovení započetly by se podle zásady poměrného zastoupení oba nadpočetné mandáty přikázané skupině B stranám, jež starostu a náměstka volily. Nezúčastnila-li by se skupina A této volby, nemohla lby přijíti o zastoupení v obecní radě a mandáty ty započetly by se skupině C a E.

K § 67.

Změna ustanovení § 67 souvisí důsledně se změnou ustanoveni § 54.

K § 68, odst. 2 a 3.

Ustanovení odstavců 2 a 3 umožňuje trestati přestupky pro neomluvenou neúčast při volbě zkráceným řízením mandátním. Potřebu a účelnost tohoto ustanovení není třeba zvláště odůvodňovati.

K§ 75. Není třeba zvláštního odůvodnění.

K čl. II.

Ustanovení § 10, odst. l ve znění tohoto zákona o šestiletém volebním období platí pro všechny obce s výjimkou těch, o nichž jedná ustanovení čl. II, odst. 1. Prodlužuje se, jak vyplývá z předpisu tohoto odstavce, také na šest let čtyřleté volební období obecních zastupitelstev v den účinnosti zákona ještě úřadujících. Neprodlužuje se ze čtyř na šest let jen volební období těch obecních zastupitelstev, která v den účinnosti zákona úřadují v obcích, v nichž před tímto dnem byla rozepsána volba nového obecního zastupitelstva, a došlo-li již k volbě nové obecní rady, tato volba nenabyla však dosud právní moci. Jsou to tedy obce, kde dosavadní obecní zastupitelstvo úřaduje jen potud, pokud se neustaví nové zastupitelstvo, jehož volba byla již rozepsána a jeho ustavení není dosud provedeno.

Ustanovení odstavce 2 určuje, že také starostové obcí přede dnem účinnosti zákona pravoplatně zvolení musí býti potvrzeni ve svém úřadě obdobně podle ustanovení § 63. Kdežto potvrzení podle § 63 jest součástí náležitého ustavení obecních zastupitelstev,

stanoví se, že v těchto obcích, v nichž jde o obecni zastupitelstva již ustavená, má míti uprázdnění členství v obecní radě důsledkem nepotvrzení vysloveného s konečnou platností, podobné účinky jako uprázdnění místa v obecní radě za volebního období, kdy jest třeba voleb doplňovacích.

Poněvadž dosavadní ustanovení §§ 61 a 63 o volbě obecní rady a § 66 o doplňovací volbě obecní rady podle zásady relativní většiny se nahrazují novými ustanoveními, v nichž se vychází z principu volby podle poměrného zastoupení, jest potřebí přechodného ustanovení odstavce 3 jednak vůbec pro provedení doplňovacích voleb obecní rady v těch všech obcích, kde před účinno-

stí tohoto zákona byly zvoleny obecní zastupitelstvo i obecní rada podle zásady relativní většiny, jednak pro ty případy, kde před účinností zákona bylo zvoleno nové obecní zastupitelstvo podle zásady relativní většiny a bude třeba provésti ještě volbu obecní rady.

K čl. III.

V čl. III se ustanovuje, které předpisy řádu volení v obcích kromě těch, jež výslovně se ruší, mění nebo doplňují, v čl. I a II, pozbývají platnosti nebo se mění a doplňují. Ustanovení ta jsou hlavně jen důsledkem nového ustanovení, že ve všech obcích se konají volby podle zásady poměrného zastoupení.

V Praze dne 26. května 1933.

Předseda vlády:

J. Malypetr v. r.

Ministr vnitra: Černý v. r.

Státní tiskárna v Praze. - 1979-33.