Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedání.

2276.

Interpelace:

I.	posl. Malého, Fialy, Sladkého a druhů min. železnic o nedostačujících určení míst pro
	nižší službu železniční u d. ú. Mor. Ostrava - Přívoz,
II.	posl. Danihela a druhov min. zemědělstva o porušovaní autonomných práv členov vý-
	boru Zemědělskej Rady pre Slovensko,
III.	posl. Zajíčka, dra Petersilky a druhů min. železnic o spojení Slavonic s Novou Nystřicí,
IV.	posl. Babela, Kuhnově, Russa a soudr. min. vnitra Černému o nezákonitých přehma-
	tech trestního oddělení ústecké policie,
V.	posl. Hlinku a druhov min. veřejného zdravotnictva o zaměstnávaní slovenských pracov-
	ných síl v štátnej restaurácii na Sliači,
VI.	posl. Hokkyho a druhov min. spravedlnosti o praxi okresných súdov jakožto pozemno-
	knižných úradov v Berehove, Mukočeve, Veľ. Sevľuši a Užhorode, že pozemnoknižné zá-
	pisy prevádzajú len v štátnom jazyku.

2276/I.

Interpelace

poslanců Cyrila Malého, Čeňka Fialy, Václava Sladkého a druhů



ministru železnic

o nedostačujících určení míst pro nižší

službu železniční u d. ú. Mor. Ostrava-

Přívoz.

V únoru 1933 určena potřeba zaměstnanců pro různá služební odvětví u d. ú. Mor. OstravaPřívoz. Bez jakékoli dohody s důvěrníky personálu zajisté bez slyšení a dobrého zdání zástupců

služebny, počet míst prostě ředitelstvím ČSD v Olomouci nařízen.

Zaměstnanci, dověděvší se o určení míst teprve tehdy až bylo prováděno, zůstali ohromení nad bezohlednosti, s níž na úkor služby bylo postupováno. Nedbáno-li zájmů služebních, tím méně brán ohled na zúčastněné zaměstnance. Je-li možno, aby u služebny, kde systemisovaná potřeba je stanovena pro 1084 osob a potřeba zaměstnanců určena pouze pro 869 osob, nelze se diviti tomu, že zaměstnanci jsou podobnými zásahy oprávněně zneklidněni. Jejich roztrpčenost je zvyšována také tím, vidí-li, že místa podúřednická se ruší, čímž jsou uměle vyvolávány přebytky, zejména u stan. manipulantů. Jejich místa zastupují stan. pomocníci-dozorci, kategorie, již bychom marně hledali ve vládním nařízení ze dne 5. března 1927, č. 15 k zákonu č. 103 Sb. z. a n. Oproti tomu zrušená nižší služebnická místa jsou systemizována pro II. služeb. třídu, z nichž

mnozí ona místa vázající jsou v V. platově stupnici. Podobná úřední zařízení nemohou potřebnému klidu zaměstnanců v kraji ostravském, kde je klidu velmi třeba, nikterak prospět.

Službu transitérů vykonává 11 zaměstnanců, z nichž čtyři jsou skladníky, ostatní stan. pomocníky-dozorci. Není sociálně spravedlivo, aby lidé vykonávající jednu a tutéž službu byli nositeli nestejných služebních titulů a různě honorováni. Jak nepatrná úspora z podobného nařízení je docílena. Stan. manip. v II. podúř. plat. stupnici X. stupni má plat 13. 056 Kč ročně, stan. pomocník ve IV. plat. stupnici X. stupni 11. 160 Kč. Železniční správa ušetří na nedostatečně placeném zaměstnanci 896 Kč ročně. Pochybujeme velmi o tom, že toto šetření je na pravém místě, když ušetřeno může býti na místech jiných daleko více, kde životní a hospodářské zájmy lépe placených úředníků ohroženy nejsou.

Ve skladišti pro rychlozboží koná službu: 1 četař, 1 písař obalů, ve skladišti I pro výdej zboží: 2 písaři skladní knihy, 1 připravovatel účtů a 4 aviséři došlých zásilek. Ve skladišti II pro podej zboží: 1 četař, 1 četař na rampě, 1 písař obalů, 2 písaři skladní knihy a písař obalů na rampě. Dva zaměstnanci přebírají zásilky v závodech, 3 hledají vozy, vyšetřují schodky a přebytky. Pro místní dráhy, předávání a přijímání cetovozových zásilek, určeni jsou dva zaměstnanci, příjemci zavazadel počtem 3, mají rozděleni služby 12/24, ručí za příjem a odbavení zavazadel. U váhy XIII je 1 zaměstnanec, vážící celovozové zásilky, u ranního výdaje 4, z nichž jeden je sklad, manipulant odpovědný za práci ostatních. Výkon služby za měsíc duben 1933 byl: 636 vozů, 22. 125 kusů zboží ve váze 512. 229 kg.

Dále byl snížen počet telegrafistů, čímž objevil se přebytek: 13 stan. manip. Že neměřeno všude stejně dokazuje to, že 3 místa výpr. vlaků byla přesystemisována pro II. služ. třídu. Jako bezprostřední představení 43 zapisovačů vozů jsou dva úředníci V. plat. stup., služebnu vozovou vede také inspektor. Obě místa lze snadno sloučit, úspora: 2 úředníci V. plat. stupnice. Dva inspektoři jsou ustanoveni pro vyšetřování deliktů zaměstnanců, jejichž agenda by přidělena býti mohla 4 školním úředníkům, z nichž jsou 2 v V. a druzí 2 v VI. plat. stupnici. U dispatchingu konají službu 2 výpravčí se služebním rozdělením 12/24 hod. Mimo těchto jsou ve směně 3 výprav, vlaků v dopravní kanceláři, což nutno považovat za zbytečné.

Z uvedeného je zřejmo, že je šetřeno pouze na nejnižších a nejhůře placených zaměstnancích, úřednictvo se úplně pardonuje, ba naopak s největší libovůlí určují se proň místa, bez ohledu na nařízenou hospodárnost a šetření u ČSD. Majíce na zřeteli neutěšený finanční stav ČSD, velící šetřiti na pravém místě, kde dosti ušetřeno býti může, sledujíce bedlivě živiti zájem hospodárnosti mezi všemi zaměstnanci podniku, jejich spokojenost, jež je nejbezpečnější zárukou svědomitého plnění těžkých služebních povinností, táží se podepsaní pana ministra železnic:

1. Jsou známy panu ministru Železnic poměry zaměstnanců d. ú. Mor. Ostrava-Přívoz?

2. Jen pan ministr ochoten vše uvedené dáti vyšetřit a naříditi okamžitou nápravu?

V Praze dne 18. května 1933.

Malý, Fiala, Sladký,

dr. Patejdl, Bazala, Bergmann, Jos. Tůma, Tykal,

Tučný, Lanc, Netolický, Hynek, Polívka, Hatina,

dr. Moudrý, Solfronk, Mikuláš, Šmejcová, David,

Slavíček, Langr.

2276/II.

Interpelácia

poslanca Štefana Danihela a druhov ministrovi zemedetstva

o porušovaní autonómnych práv členov výboru Zemedelskej Rady pre Slovensko.

V prvej polovici apríla 1933 výnosom ministerstva zemedelstva č. 38967/1933 bol dosavádny generálny tajomník Zemedelskej Rady pre Slovensko, hlavný zemedelský rada Pavel Hutta, zbavený funkcie generálneho tajomníka a na jeho miesto bol ustanovený hl. komisár dr. Štefan Čačko. Pozdejším výnosom čís. 43571-3/1933 sriadilo min. zemedelstva samostatné prezidiálne oddelenie pre vybavovanie a usmernenie činnosti odborových organizácií zemedelských na Slovensku a prednostom tohoto oddelenia ustanovilo hl. zemedelského radcu Pavla Huttu.

Zemedelská Rada pre Slovensko je podľa § 3 vi. nariadenia čís. 305/1920 Sb. z. a n. verejnoprávna korporácia samosprávna. Jej hlavným orgánom je výbor, ktorý podlá stávajúcich predpisov prejednáva všetky záležitostí prináležajúce do pôsobnosti Zemedelskej Rady. V smysle platného rokovacieho poriadku Zemedelskej Rady a inštrukcií pre jej kanceláriu, sriadenú v smysle § 13 cit. vi. nariadenia ministrom zemedelstva, aj osobné záležitosti patria do kompetencie výboru, ktorého usnesenia podliehajú iba dodatočnému schváleniu ministerstva zemedelstva.

Pri horeuvedených opatreniach neboly tieto práva výboru rešpektované, pretože bol zachovaný práve opačný illegálny postup. Min. zemedelstva prostredníctvom predsedu Zemedelskej Rady pre Slovensko totiž bez predbežného usnesenia, ba bez vedomia výboru previedlo osobnú zmenu na mieste vedúceho tajomníka Zemedelskej Rady pre Slovensko a túto zmenu len dodatočne, ako už hotovú vec, predostrelo v rámci predsedníckej zprávy výboru k formálnemu

schváleniu. Stalo sa tak u riadnom zasadnutí výboru dňa 3. mája 1933, na ktorom jednotliví členovia výboru chceli protestovať proti takémuto porušovanú autonómnych práv výboru Zemedelskej Rady pre Slovensko. Ale predseda, ktorý je podľa cit. vl. nar. zákonným zástupcom Zemedelskej Rady a má bdieť nad šetrením jej zákonnej pôsobnosti, neoprávnene neudelil slovo prihlásivšiemu sa členovi výboru Kornelovi Hollešovi, dal však o veci bez debaty hlasovať. Po hlasovaní síce dal slovo spomenutému členovi výboru, ale k otázke osobnej zmeny generálneho tajomníka nedovolil hovoriť s poukazom na to, že vec je už právoplatne odhlasovaná a tak nemeniteľná. Keď sa dotyčný člen výboru proti takémuto jednaniu predsedovmu právom ohradzoval, volal ho predseda k poriadku a odňal mu slovo.

Pri voľných, návrhoch iní členovia výboru podali tiež protest proti nesprávnemu pokračovaniu predsedovmu a žiadali, aby ich protest bol zaznamenaný v zápisnici o zasadnutí. Predseda aj toto odmietol a po opätovnom domáhaní sa žiadateľov dal hlasovať o tom, či vznesený protest má byť do zápisnice pojatý, alebo nie.

Predseda týmto pokračovaním nielen nekonal riadne svoju predsednícku funkciu, ale hrubo porušil i práva výboru, poťažne jeho členov. Rokovací poriadok Zemedelskej Rady, schválený min. zemedelstva ČSR., výnosom zo dňa 29. VIII. 1922, čís. 57613-VII-1922, totižto zrejme uvádza v § 5,,. že výbor má právo prejednávať záležitosti predsedníctvom mu prikázané a vypočut a posudzovať zprávy predsedníctva a zaujať k prejednávaným otázkam stanovisko. Ďalej podľa § 16 tohože rokovaciebo poriadku každý člen výboru má právo podávať samostatné návrhy a § 14 ukladá povinnosť, že o každej schôdzi výboru musí sa viesť zápis, ktorý má obsahovať stručný priebeh rokovania, ujednané námietky s presné formulované usnesenie s udaním pomeru hlasov.

Tieto autonómne práva výboru, poťažne jeho členov, neboly predsedom rešpektované e tým hrubo sa previnil predseda proti rokovaciemu poriadku, nad zachovávaním ktorého má vlastne on sám dohliedať podľa § 8. Na tomto fakte nič nemení tá okolnosť, že toto nedodržanie ustanovení rokovacieho poriadku stalo sa za súhlasu väčšiny členov výboru čiste zo stranníckych dôvodov.

Pokračovanie predsedovo, ktoré je v zrejmom rozpore s platnými predpismi, týkajúcimi sa organizácie Zemedelskej Rady pre Slovensko, nemohlo by byť ospravedlnené ani tou okolnosťou, keď by na prevedenie horeuvedených opatrení bol dostal predseda rozkaz priamo od min. zemedelstva. Veď práve predsedovou povinnosťou by bolo bývalo v prvom rade upozorniť min. zemedelstva na nesprávnosť prevedených opatrení a rešpektovať aspoň tie minimálne vrava členov výboru, ktoré im zabezpečuje štatút a jednací poriadok Zemedelskej Rady pre Slovensko.

V pokračovaní min. zemedelstva a predsedu Zemedelskej Rady pre Slovensko vidíme uzurpovanie poťažne porušenie autonómnych práv vý-

boru a jeho členov a preto sa pýtame pána ministra:

1. Akým spôsobom srovná pokračovanie min. zemedelstva, poťažne predsedu Zemedelskej Rady, ktorým boly porušené autonómne práva výboru Zemedelskej Rady a jeho členov, s príslušnými platnými predpismi a

2. aké opatrenia mieni urobiť, aby autonómne práva výboru Zemedelskej Rady a jeho členov boly náležite rešpektované?

V Prahe, dňa 23. mája 1933.

Danihel,

Hlinka, Onderčo, dr. Ravasz, Suroviak, Grebáč-

Orlov, Čuřík, Mojto, dr. Fritz, dr. Gažik, Galovič,

dr. Labaj, Zajiček, dr. Mederlý, dr. Pružinský,

dr. Polyák, dr. Tiso, Šalát, Slušný, Sivák,

dr. Petersilka, Frischer, Rázus.

2276/II (překlad).

Interpelace

poslanců E. Zajička, dra Petersilky a druhů

ministrovi železnic o spojení Slavonic s Novou Bystřicí.

Jihomoravské město Slavonice jest s jihočeským městem Novou Bystřicí spojeno silnicí dlouhou 22 km. Chce-li někdo jeti drahou ze Slavonic do Nové Bystřice, musí projeti 146 železničních kilometrů! Jakýsi soukromník chtěl na silnici ze Slavonic do Nové Bystřice zavésti autobusovou dopravu, ale úřad mu to zakázal, protože obě místa jsou spojena železnicí.

Pane ministře, nemůžeme předpokládati, že schvalujete takové neuvěřitelné rozhodnutí.

Pane ministře, tážeme se Vás:

1. Jste ochoten svoliti, aby soukromému podnikateli byla pro tuto trať propůjčena autobusová koncese?

2. Nebo jste ochoten zavésti na této trati státní autobusy?

3. Jste ochoten spojiti státními autobusy Slavonice s Vranovem a Znojmem a Slavonice s Novou Bystřicí a Českými Budějovicemi?

V Praze dne 24. května 1933.

Zajiček, dr. Petersilka,

Oehlinger, Fritscher, Kunz, dr. Schollich, dr. Han-

reich, dr. Luschka, dr. Hassold, Matzner, Stenzl,

Eckert, Prause, Scharnagl, inž. Kallina, Horpynka,

dr. Mayr-Harting, Krumpe, dr. Keibl, Bobek,

Greif.

2276/IV (překlad).

Interpelace

poslanců Babela, Kuhnové, Russa a soudruhů

ministrovi vnitra Černému

o nezákonitých přehmatech trestního oddělení ústecké policie.

Veřejnost ústeckého okresu rozrušily stále ještě se hromadící přehmaty ústecké policie, záležející v bezdůvodném zatýkání dělníků; přehmaty ony jsou sice v Ústí nad Labem již delší dobu dobře známé, ale v poslední době nabývají přímo neuvěřitelných forem a měly v zápětí několikaměsíční vazbu dělníků.

Dělníci Broschek, Körbel, Witt a Jirausch byli zatčeni na sprosté provokatérské dílo a denunciaci zpustlého individua a sedí již několik měsíců ve vyšetřovací vazbě litoměřického krajského soudu.

Budiž jednou ministerstvu vnitra vylíčeno, jakých metod užívá ústecká policie na stíhání nepohodlných dělníků, kteří se nedopustili jiného zločinu, než že se hlásí ke komunistické straně.

Dne 17. května t. r. zatkli kriminální úředníci v sekretariátu K. S. Č. v Ústí n. L. tři dělníky, Vobeckého, Bergra a Franka, ani neuvedli důvody a ani nepředložili zatykači rozkaz a do večera je drželi v policejním vězení, a zatčeni dodnes se nedověděli, proč.

Jakým způsobem se zkouši zaplésti komunistické dělníky do těžkých procesů a na dlouhou dobu je zavřití, ukazuje neuvěřitelné používání kousků agentsko-provakatérských. Prodejným zpustlým subjektům se ukládá, aby komunistickým dělníkům zaslali dopisy, jejichž obsah má těžce kompromitovati stranu a připraviti ji o o její zákonnou existenci. Od soudruhů žádaly se v nich nejnesmyslnější věci, jako "nezákonná činnost pro ústřednu strany" a »práce pro rozklad vojska«. Zakrátko po dojití pošty dostaví se již tajní policisté, zatknou příjemce dopisů a dopisy jsou nalezeny. Mimo to jsou ještě získávána individua, která zastrčí někam v sekretariátě listiny kompromitující dopisy a jiné věci, načež dochází obyčejně k domovním prohlídkám, při nichž se má opět něco »nalézti«, čeho by se dalo konec konců použíti k rozpuštěni K. S. Č. Tyto pokusy špiclovského aparátu dosud se nezdařily jen proto, že soudruzi jsou obezřelí a v sekretariátu dozírají.

Kriminální úředníci v Ústí n. L. pracuji v úzké součinnosti s poštou a dokonce si troufají otevírati poštovní zásilky, obsah vyjmou a bez ohledu na zákon vloží dovnitř lístek "úředně zabaveno".

Toto jednání ústecké policie, které již ve velmi mnoha případech způsobilo bezdůvodné zatčení dělníků, kteří, ač nevinní, byli dlouho drženi ve vazbě, může ovšem jen pobouřiti veřejnost.

Tážeme se pana ministra vnitra:

Jest ochoten energicky zakročiti proti nezákonnému jednáni ústecké policie, jako při zatýkání bez zatýkacího rozkazu, proti otevírání poštovních zásilek na poště atd. a tyto přestupky co nejpřísněji disciplinárně potrestati?

V Praze dne 24. května 1933.

Babel, Kuhn, Russ,

Dvořák, Zápotocký, Kopecký, Kliment, J. Svoboda, Krosnář, Novotný, Steiner, K. Procházka, Höhnel, Juran, Hruška, Hrubý, Gottwald, Tyll, Török, Štětka, Vallo.

2276/V.

Interpelácia

posl. Andreja Hlinku a druhov

ministrovi verejného zdravotníctva

o zamestnávaní slovenských pracovných síl v štátnej reštaurácii na Sliači.

Všeobecne je známo, že je na Slovensku veľká nezamestnanosť, málo je pracovnej, zárobkovej príležitosti. Ľudí chytá sa zúfalosť a krajná roztrpčenosť. Táto nebezpečná nálada širokých vrstiev stupňuje sa ešte i tým, že kde je ešte aká-taká nádej a možnosť pracovná i zárobková, tam sú slovenské pracovné sily čo do prijímania do zamestnania krikľavým spôsobom obchádzané, odmietané, ba aj vyhadzované. Tak je tomu, zdal, i v štátnej reštaurácii sliačskych kúpeľov, vedenej nateraz v štátnej réžii a spravovanej p. Holubom, predsedom »Sväzu čs. notelierov a reštaurátorov".

Všeobecná ponosa je na terajšiu správu štátnej reštaurácie sliačskej, že ohľadom zamestnávania slovenských pracovných síl sa nechová korektne. Všetky prednejšie miesta zaplnila pracovnými silami z krajov českých a len k podradným prácam prijíma slovenské pracovné sily. Ako dôkaz nech svedčí o tom soznam personálu, tam zamestnaného dňom 26. apríla 1933:

1. Jarmila Bláhová, hospodyně, nar. 14. II. 1904 Praha, príslušnosť Praha, nastúpila dňa 20. dubna 1933.

2. Božena Štruplová, kuchárka, nar. 12. III. 1911 Třebenice, prísl. Doksany, nast. dňa 20. dubna 1933.

3. Božena Strnadová, úradnice, nar. 10. V. 1892 Ctiboř, prisl. Praha, nast. 20. dubna 1933.

4. Frant. Kaas, čišnik, nar. 16. III. 1916 Tisov, prisl. Tisov u Tachova, nast. 20. dubna 1933.

5. Vilém Hofman, řeznik, nar. 3. V. 1903 Konice, prisl. Konice na Morave, nast. 24. dubna 1933.

6. Alois Smutný, pekár, nar. 30. VI. 1908 Vídeň, prisl. Praha, nast. 24. dubna 1933.

7. Michael Jurkovský, šofer, nar. 17. XI. 1898 Peregrinka, prisl. Praha, nast. 24. dubna 1933.

8. Ján Rys, skladnik, nar. 6. IX. 1899 Kremnica, prisl. Kremnica, nast. 25. dubna 1933.

9. Zuza Šichtová, dělnice, nar. 11. VIII. 1909 M. Štiavnice, prísl. Hajniky, nast. 20. dubna 1933.

10. Alžběta Bajčová, dělnice, nar. 16. XI. 1905 Vlach. Březí, prísl. Hajniky, nast. 20. dubna 1933.

11. Marie Koreňová, dělnice, nar. 2. I. 1898 Trní, prísl. Hajniky, nast. 24. dubna 1933.

12. Margita Kopecká, dělnice, nar. 6. XI. 1901 Zvolen, prísl. Rybáry, nast. 20. dubna 1933.

13. Anna Majerová, dělnice, nar. 16. III. 1911 Garansek, prísl. Garansek, nast. 20. dubna 1933.

14. Anna Dobriková, dělnice, nar. 1. I. 1916 Garansek, prísl. Garansek, nast. 20. dubna 1933.

15. Ondrej Gajdoš, dělnik, nar. 18. IV. 1913 Hajniky prísl. Hajniky, nast. 18. dubna 1933.

16. Anna Dvorská, dělnice, nar. 19. VII. 1913 Rybáry, prísl. Rybáry, nast. 24. dubna 1933.

17. Madlena Záturecká. dělnice, nar. 7. XI. 1907 Rybáry, prísl. Rybáry, nast. 24. dubna 1933.

18. Mária Bírešová, dělnice, nar. 13. XII. 1913 Rybáry, prísl. Rybáry, nast. 25. dubna 1933.

19. Anna Rybošová, dělnice, nar. 13. IV. 1906 Rybáry, prísl. Rybáry, nast. 25. dubna 1933.

20. Márie Bírešová, dělnice, nar. 9. X. 1892 Hajniky, prísl. Hajniky, nast. 25. dubna 1933.

21. Zuza Kucbelová, dělnice, nar. 4. V. 1893 Badín, prísl. Hajniky, nast. 25. dubna 1933.

22. Josef Kolovratnik, čišnik, nar. 9. V. 1902 Sklenařice, prísl. Jablonec nad Jiz., nast. 27. dubna 1933.

23. Bedrich Adamovský, čišnik, nar. 3. VII. 1903 Hlinsko, prísl. Hlinsko, nast. 27. dubna 1933.

24. Josef Vosáhlo, čišnik, nar. 14. I. 1904 Dřevěnice u Jičína, prísl. Dřevřnice u Jičína, nast. 27. dubna 1933.

25. Ružena Jozlová, salátka, nar. 17. I. 1911 Běchovice, prísl. Běchovice, nast. 27. dubna 1933.

26. Mária Karliková, kuchárka, nar. 27. 8. 1882 Dol. Újezd, prísl. Litomyšl, nast. 27. dubna 1933.

27. Bohumil Kučera, vrchní č., nar. 8. VII. 1894 Třemošná, prísl. Třemošná, nast. 27. dubna 1933.

28. Ladislav Stach, II. vrchní, nar. 18. V. 1905 Vesec u Roudnice, prísl. Vesec u Roudnice, nast 27. dubna 1933.

29. Július Chrust, cukrár, nar. 26. IV. 1910 Praha, prisl. Praha, nast. 27. dubna 1933.

30. Alžběta Baborovská, pokladní, nar. 25. IX. 1903 Praha, prísl. Praha X, nast. 1. kvetna 1933.

31. Oldřich Nyklíček, I. kuchár, nar. 5. VI. 1898 Police nad. Met., prísl. Police nad Met., nast. 1. kvetna 1933.

32. Rudolf Sekera, čišnik, nar. 9. VI. 1912 Křešetice, prisl. Křešetice, nast. 1. kvetna 1933.

33. Viktor Koša, čišnik, nar. 8. II. 1902 Borkovany, prísl. Borkovany, nast. 1. kvetna 1933.

34. Jaroslav Auft, čišnik, nar. 13. IV. 1914 Most, prísl. Teplice, nast. 27. dubna 1933.

35. Karol Havaši, výčepnik, nar. 1. III. 1908 Zvolen, nast. 28. dubna 1933.

36. Stanislav Šmolik, čišnik, nar. 28. VIII. 1914 Kročehlavy, prísl. Kladno, nast. 28. dubna 1933.

37. Ondrej Záturecký, boy, nar. 11. X. 1911 Rybáry, prísl. Rybáry, nast. 30. dubna 1933.

38. Zuzana Krnáčová, služka, nar. 16. V. 1918 Velká Lúka, prísl. Hajniky, nast. 29. dubna 1933.

39. Anna Bohušová, slúžka, nar. 9. I. 1913 Velká Lúka, prísl. Hajniky, nast. 29. dubna 1933.

40. Zuzana Hrašková, slúžka, nar. 4. XII. 1917 Garansek, prísl. Garansek, nast. 28. dubna 1933.

41. Eva Dobriková, služka, nar. 15. V. 1913 Garansek, prísl. Garansek, nast. 28. dubna 1933.

42. Zuzana Hrinová, slúžka, nar. 15. III. 1915 Velká Lúka, prísl. Velká Lúka, nast. 28. dubna 1933.

43. Juliana Hudecová, služka, nar. 23. V. 1916 Janston (Amerika), prísl. Garansek, nast. 28. dubna 1933.

44. Anna Mrvová, slúžka, nar. 3. X. 1915 Hajniky, prísl. Hajniky, nast. 28. dubna 1933.

45. Kata Ferenčiková, služka, nar. 7. I. 1905 Viglaš, prísl. Viglaš, nast. 28. dubna 1933.

46. Anna Murgašova, šatnárka, nar. 16. XII. 1913 Ulmanka, prísl. B. Bystrica, nast. 30. dubna 1933.

47. Rudolf Kadleček, čišnik, nar. 9. IX. 1907 Debrecin, prísl. Hluk, nast. 1. kvetna 1933.

48. Zuzana Zemková, služka, nar. 15. IV. 1915 Sásová, prísl. Baňská Bystrica, nast. 1. kvetna 1933.

49. Václav Trachta, úradnik, nar. 2. IX. 1909 Dobrošovice, prísl. Divišovice, nast. 2. kvetna 1933.

50. Németh Alexander, účtovnik, nar. 13. VII. 1901 Vien, prísl. Trenčín (Slovensko), nast. 30. dubna 1933.

51. Henkl Antonin, čistič stribra, nar. 10. X. 1909 Kralupy, prísl. Kralupy n. Vlt., nast. 3. kvetna 1933.

Správa Státni restaurace na Sliači.

Josef Holub. Na Sliači dne 26. dubna 1933.

Medzi slovenskými uchádzačmi o prácu v štátnej reštaurácii sliačskej bolo a je dosť ta-

kých, ktorí by boli bývali súci aj za odborných pracovníkov. Boli však odmietaní k vôli uplatneniu sa českých pracovných síl. Známy je podivný prípad skladníka Jána Rysa z Veľkej Lúky, majúceho odborné svedectvo o spôsobilosti skladníčkej a účinkovavšieho v tomto obore služby dva roky na Sliači. Tento bol správcom Holubom prepustený z práce, lebo si žiadal pomocná silu. Po jeho prepustení prijatí boli ku skladníckym prácam dvaja Česi. Stalo sa to po 26. IV. t. r.

Slovenskú verejnosť znepokojuje aj chladný spôsob odmietnutia Slováka Antona Minárika, kapelníka v Prahe v Bubenči(Schnellová 8), akým bola vybavená jeho nabídka, podaná svojho času na kúpeľnú hudbu sezóny 1933.

Z 12 podaných nabídok, poťažne žiadostí, táto jediná bola slovenská a i tá bola odmietnutá s úradnou výhovorkou (bez vecných dôvodov), že pre tento rok už ju nemohli použiť. Anton Minárik má kapelnícku koncesiu a je s drúžený s Kornelom Schimplom, absolventom dirigentského oddelenia pražského konzervatória. Je teda plne kvalifikovaný a má predný nárok na uplatnenie sa v štátnej reštaurácii na Sliači, tým tobôž, keďže si svoj orchester dľa potreby chcel doplniť hudobníkmi zo Slovenska. Na miesto tejto nabídky, poťažne žiadosti, bola prijatá nabídka slovenskému publikumu nesympatického Hořavu, nemajúceho ani potrebnej úplnej kvalifikácie hudobnej.

Slovenská verejnosť krajne odsudzuje takéto bezohladne najímanie hudobnej kapely do štátnej reštaurácie sliačskej. Tiež sa pozastavuje nad tým, ako sa mohlo stať, že práve pán Holub, predseda Sväzu čsl. hotelierov a reštaurátorov bol poverený terajším spravovaním tejto štátnej reštaurácie. Mienime, že je to nápadne zarážajúce, keď si niekto odborárskou čelnou funkciou a členstvom v por. sbore v podniku št. kúpeľov vydobýva v prvom rade sám pre seba nejaké výhodné pozície.

Predostierajúc tieto sťažnosti čo do zamestnávania slovenských pracovných síl v štátnej reštaurácii na Sliači, pýtam sa pána ministra verejného zdravotníctva:

1. Či vie o týchto slovenských sťažnostiach?

2. Či ich chce dať spravedlivo vyšetriť a nápravu v prospech slovenských pracovných síl čím prv rázne nariadiť?

V Prahe, dňa 23. mája 1933.

Hlinka,

Fritscher, Čuřík, Danihel, dr. Fritz, dr. Gažík, Grebáč-Orlov, Mojto, dr. Mederlý, Galovič, dr. Labaj, Zajíček, dr. Petersilka, Onderčo, dr. Polyák, dr. Pružinský, dr. Ravasz, Sivák, Slušný, Suroviak, Rázus, dr. Tiso, Šalát

2276/VI (překlad).

Interpelácia

poslanca Hokkyho a druhov ministrovi spravedlnosti

o praxi okresných súdov jakožto pozemnoknižných úradov v Berehove, Mukačeve, Veľ. Sevľuši a Užhorode, že pozemnoknižné zápisy prevádzajú len v štátnom jazyku.

Pane minister!

Okresné súdy v Berehove, Mukačeve, Veľ. Sevľuši a Užhorode, jakožto pozemnoknižné úrady vykonávajú zápisy do pozemkových kníh a pozemnoknižných vložiek obci podliehajúcich ich kompetencii a oboru pôsobnosti len v jazyku štátnom, a to i vtedy, deje-li sa tak na návrh strany.

Článok 27 vlád. nariadenia zo dňa 3. februára 1926, čís. 17 Sb. z. a n., ktorým sa prevádza ústavný zákon čís. 122/1920 o úprave užívania jazykov menšín, jasnými slovy ustanovuje spôsob zápisov do verejných kníh súdnych.

Odst. 2. zmieneného článku tohoto nariadenia predpisuje, že zápisy do verejných kníh a tedy do kníh pozemkových, pokraj sú navrhované osobou patriacou k jazykovej menšine v jazyku menšinovom, treba vykonať tiež v jazyku menšiny.

Avšak jazykové nariadenie predpisuje užívanie jazyka menšinového nielen v prípade zápisov, ktoré sa konajú na návrh, ale tiež pre zápisy konané úradne, a to vtedy, jestliže zo spisov veci vysvitá alebo súd má úradnú vedomosť o tom, že dotyčná osoba patri k jazyku menšinovému.

Z uvedeného je zrejmé, že prax zmienených okresných súdov, ktorou sa menšinový Jazyk maďarský pri pozemnoknižných zápisoch opomíja je nezákonná, a preto sa tážem pána ministra:

Či ste ochotný učiniť opatrenia, aby pozemnoknižné zápisy u zmienených okresných súdov boly vykonávané tiež v menšinovom jazyku maďarskom v prípadoch stanovených jazykovým nariadením?

V Prahe, v mesiaci máji 1933.

Hokky,

Dobránsky, dr. Jabloniczky, dr. Holota, ing. Jung, Knirsch, dr. Schollich, dr. Hassold, Horpynka, Matzner, dr. Keibl, Ing. Kallina, dr. Hanreich, Köhler, Kasper, Geyer, Simm, Nitsch, dr. Törköly, Szentiványi, dr. Szüllö, Feder.