Cviky »poklus« nebo »k zemi« jsou jako trest v celé armádě zakázány a ani u pěšího pluku 38 se neukládají. S vojíny menšinových národností zacházejí velitelé se všemožnými ohledy a nemůže býti řeči o jejich týrání.
Důstojníci v interpelaci jmenováni jsou u mužstva oblíbeni. Při vánoční nadílce poděkoval jim jeden z vojínů jménem všeho mužstva za jejich péči a vlídné zacházení a ubezpečil je, že budou vždy s radosti vzpomínati na dobu vojenského života. To nejlépe vyvrací smyšlené osočování uvedené v interpelaci, kterým na úkor pravdě má býti zlehčena dobrá pověst důstojnického sboru čs. armády.
K požadavku interpelace, aby vojíni menšinových národností měli povely a školy v mateřském jazyku, odkazuji na § 1 jazykového zákona čís. 122/1920 Sb. z. a n.
Jelikož, jak bylo zjištěno, i ostatní údaje interpelační postrádají jakékoli podstaty, není příčiny k opatřením interpelací požadovaným.
V Praze dne 15. května 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2275/XII.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o podivné praksi při přidělováni branců
do náhradní zálohy
(tisk 2116/XXI).
Tvrzení interpelace o nesprávnostech při zařazování branců do náhradní zálohy postrádají jakékoliv podstaty. Zejména případ týkající se Antonína Švehly jest v interpelaci vylíčen naprosto nesprávně. Ve skutečností jmenovaný nebyl a ani nemohl býti zařazen do náhradní zálohy, poněvadž v době. kdy konal presenční službu, zákon o náhradní záloze dosud neexistoval. Jmenovaný byl propuštěn v roce 1926 po 18měsíční presenční službě. Zákon o náhradní záloze nabyl účinnosti 1. ledna 1928.
Stejně nepravdivé jsou interpelační údaje o Jaroslavu Červinkovi. Jeho žádosti o přeložení do náhradní zálohy nemohla smíšená komise, zřízená podle § 4 zákona o náhradní záloze číslo 53 Sb, z. a n. z r. 1927, vyhověti, poněvadž nebyly splněny zákonem předepsané podmínky.
jmenovitě nebylo prokázáno, že žadatel jest jediným živitelem svých rodičů a že je skutečne
podporoval.
Dále není pravda, že jmenovaný má 4 bratry a že tito jsou toho času všichni na vojně. Má toliko 2 bratry 32 a 33 let staré, kteří vojenskou službu, pokud jí podléhali, již dávno vykonali.
Požadavek interpelace, aby Jaroslav Červinka byl dodatečně přeložen do náhradní zálohy se stal bezpředmětný, poněvadž byl propuštěn z vojenské služby spolu s ostatními vojíny svého ročníku dne 13. ledna 1933. Ostatně by tomuto požadavku stejně nemohlo býti vyhověno, poněvadž rozhodnutí smíšených komisí o žádostech za zařadění branců do náhradní zálohy jest podle § 4 cit. zákona konečné a není proti němu opravného prostředku.
V Praze dne 15. května 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2275/XIII.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruha
- - vysokými cenami za ztracené součástky výstroje u 28. pěšího pluku v Praze (tisk 2132/I).
Podle výsledku úředního šetření, jemuž byly údaje interpelace podrobeny, nestrhovalo se vojínům pěšího pluku 28 z jejich žoldu nic ani na ztracené součástky výzbroje ani na jiné předměty.
V roce 1932 ztratili někteří záložníci pěšího pluku 28 různé jim svěřené součástky vojenské výstroje. Mezi těmito součástkami nebyla však ani jediná z těch, které jsou jmenovány v interpelaci. Škoda tím způsobená činila 91. 50 Kč. Vojenská správa předepsala jim uvedenou částku právem k náhradě, jelikož vojíni podle platných předpisů ručí za věci, které jim vojenská správa svěřuje za jejich vojenské služby a jsou povinni nahraditi škodu, kterou na nich způsobí ať úmyslně nebo jen z nedbalosti. Vojíni ji dobrovolně zaplatili a proto se jim z tohoto důvodu nic ze žoldu nestrhovalo. Příjem peněz byl podle platných předpisů řádně vykázán.
Dlužno poznamenati, že ceny za součástky uvedené v interpelaci jsou nesprávné a ve skutečnosti se požadují částky značně nižší.
Jelikož uvedený postup vojenských orgánů souhlasí s platnými předpisy, není důvodu k opatřením interpelaci požadovaným.
V Praze dne 15. května 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2275/XIV.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o týrání vojínů v poddůstojnické škole
35. pěšího pluku v Plzni
(tisk 2142/V).
Tvrzení interpelace o týráni vojínů v poddústojnické škole pěšího pluku 35 v Plzni jest podle výsledku úředního šetření úplně bezpodstatné.
Vojíni jsou cvičeni a otužování tak, aby neutrpěli úhony na svém zdraví. Jmenovitě za chladného počasí jsou náležitě oblečeni. Není dále pravda, že někteří vojíni při ranní půlhodince se těžce nachladili a že proto, aby případ byl ututlán, byla všem vojínům zakázána vycházka. Vycházka byla zakázána, ale jedině proto, že toho času se rozšířila v Plzni epidemie katarhů dýchacích orgánů. Aby choroba nebyla zanesena také do kasáren, byla na čas vojinům zakázána vycházka a z téhož důvodu zakázána i návštěva občanských osob v kasárnách.
V Praze dne 15. května 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2275/XV.
Odpověď
ministra národní obrany
na Interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o ztýráni vojína Giebla u 2. roty 35.
pěšino pluku v Plzni
(tisk 2142/VII).
Tvrzení interpelace o ztýráni vojína Richarda Giebla jest, Jak bylo zavedeným Setřením proká-
záno, naprosto bezpodstatné. Giebl sám v protokole s nim sepsaném prohlásil, že nebyl na vojně nikdy týrán a ani četařem Ježkem zpoličkován. V tomtéž protokole dále prohlásil, že nebyl naň nikdy vykonáván nátlak, aby byla potlačena jeho event. stížnost na týrání.
Jelikož i ostatní tvrzení interpelace jsou zcela bezpodstatná, není příčiny k opatřením interpelací požadovaným.
V Praze dne 15. května 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
227S/XVI.
Odpověď
ministra národní obrany
na Interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o neudržitelném stavu dodávek masa vojenským posádkám v Josefově a Jaroměři (tisk 2144/V).
Jelikož obsah Zaslána, uveřejněného v Národní Politice dne 8. ledna 1933, jehož se interpelace dovolává, jest naprosto bezpodstatný, bylo učiněno opatřeni, aby proti jeho pisatelům bylo zakročeno soudně pro bezdůvodné a urážlivé osočování vojenských orgánů a úřadů.
V Praze dne 15. května 1933:
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2275/XVII.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o nátlaku na vojíny 23. pěšího pluku v Bratislavě, nespokojené neudržitelným stavem stravování (tisk 2161/I).
K tvrzení interpelace o nedostatečné stravě vojínů pěšího pluktí 23 odkazuji na odpověď, kte-
rou zároveň podávám na interpelaci tisk 2161/IV, v niž jsou obdobně rekriminace vyvráceny.
O přehlídce, vykonané velitelem pluku, obsahuje interpelace další nepravdy. Prohlídka dála se v naprostém pořádku a klidu, a byly jí přítomny všechny roty I. praporu. Není pravda, že mužstvo projevilo hlasitě odpor a jednomyslně se prohlásilo nespokojeno se stravou. Celé vyšetřování nemělo ani v nejmenším ráz nějakého nátlaku, nýbrž naopak velitel pluku snažil se rozhovorem a dotazy přímo u mužstva samého zjistiti jeho přání event. stížnosti co do stravy. Při tom nebyly předneseny žádné podstatné stížností. Potřebné vysvětlivky podal velitel na místě. Jest tedy výmyslem tvrzení, že zčervenal zlostí a beze slova odešel.
Jelikož zavedeným šetřením nebylo v postupu vojenských orgánů, které jsou v interpelaci neprávem obviňovány, shledáno nic závadného, není příčiny k opatřením v interpelaci požadovaným.
V Praze dne 15. května 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2275/XVIII.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o hrubém spílání vojínům žamberské
posádky jejich představenými
(tisk 2161/III).
Šetřením, zavedeným z podnětu interpelace, bylo zjištěno, že tvrzení o vytýkaných nepřístojnostech ve styku s mužstvem hraničářského praporu 3 neodpovídají skutečnosti v celém rozsahu.
V interpelaci jmenovaný důstojník nikdy svým podřízeným nespílal a ani zvolený zástupce mužstva si na něj nestěžoval u praporního raportu. Rovněž vylíčený způsob, jakým velitel praporu prý tuto domnělou nepřístojnost urovnával, jest smyšlen.
Jelikož zavedeným šetřením bylo prokázáno, že tvrzení interpelace i s jejím nadpisem postrádají jakékoliv podstaty, není příčiny k opatřením interpelací požadovaným.
V Praze dne 15. května 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2275/XIX.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o potrestání vojáka Pollaka od 23. p. pl. (tisk 2161/IV).
Tvrzení interpelace o špatné a nedostatečné stravě vojínů pěšího pluku 23 v Bratislavě postrádají jakékoliv podstaty. Předepsaná stravní dávka se přísně dodržuje. Podle platných předpisů podává se každému vojínu československé armády tato strava:
1. Denně 700 g chleba,
2. snídaně: denně kávová konserva ze žitně kávy,
3. oběd:
a) denně 200 g masa (podle váhy za syrová) a mimo to:
b) dvakráte týdně 200 g mouky na vařeni nebo těstovin,
c) dvakráte týdně 150 g luštěnin, jáhel a podobně.
d) dvakráte týdně 500 g brambor a 200 g zeleniny,
e) jednou týdně 150 g rýže, krupice, krup a podobně,
4. večeře:
a) denně kávová konserva ze žitné kávy a mimo to:
b) dvakráte týdně 100 g hovězího masa (podle váhy za syrová),
c) dvakráte týdně 200 g brambor,
d) třikráte týdně 100 g luštěnin,
e) jednou týdně 1 g čaje a 25 g cukru,
5. přiměřeně množství koření, soli, cukru, octa, mouky na zápražku a tuku (tuku náleží 20 g, cukru 10 g denně).
Uvedené dávky odpovídají úhrnné výživnosti cca 120 g bílkovin, 40 g tuku a 570 g uhlohydrátů denně. Naznačená strava, vypočtená na podkladě výsledků vědeckého badání, jest tudíž velmi vydatná a výživná.
Jest proto naprosto bezdůvodná a nezodpovědná smyšlenka tvrzení, že vojíni pěš. pluku 23 trpí hladem a podvýživou, takže prý musí žebrati. Toto osočování vyvracejí dále výsledky systematického vážení vojínů, podle něhož vojíni 23. pěšího pluku z velké většiny přibyli na váze, jeden z nich dokonce o 6½ kg. Pollak sám, jehož si Interpelace obrala za vzor hladovějícího vojína, přibyl o 2½ kg za necelého půl roku presenční služby. Jest cikán a již v občanském životě byl mnohokráte potrestán pro potulku, žebrotu, četně krádeže, násilně smilstvo a pod.
Jelikož podle výsledku zavedeného šetření nebyly u pěšího pluku 23 žádné závady zjištěny, není příčiny k opatřením interpelaci požadovaným.
V Praze dne 15. kvétna 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2275/XX,
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o poměrech u 1. vozatajského praporu v Praze (tisk 2161/V),
Podle výsledku vykonaného úředního šetření postrádají tvrzeni interpelace o nepřístojnostech u vozatajského praporu l v Praze jakékoliv podstaty. Strava se vždy připravuje pečlivě a jest dobré jakosti. Vojíni si na stravu nikdy nestěžovali, naopak sami ji chválí. Dále není pravda, že se s vojíny špatně zachází. Ani na jednám rotmistra Jana Beny neměl nikdo z vojínů nejmenších stížností. Bylo zjištěno, že rotmistr Bena nikdy nepoužívá hrubých slov vůči mužstvu, ani je nějakým způsobem při zaměstnání nepřetěžuje. O snížení žoldu se mezi mužstvem ve stáji veřejně nemluvilo a rotmistr Bena neučinil projevu, kterými by snížení žoldu schvaloval.
Rovněž jest smyšlenkou, že mužstvo v ne-
děli 4. prosince 1932 provokativně nenastouk čištění koní. V neděli a ve svátek mužkoně vůbec nečisti a kromě ke krmení a kému ošetření koni do stájí k jinému zaměstnání nenastupuje. Ve skutečnosti mužstvo uvedeného dne navštívilo dopoledne Národní museum, odpoladne Národní divadlo a večer Městské divadlo na Král. Vinohradech.
Podle uvedeného výsledku úředního šetření není důvodů k opatřením interpelací požadovaným.
V Praze dne 15. května 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč., v. r.
2275/XXI Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o surovým zacházení S mužstvem 46, pě-
šího pluku v Chomutově
(tisk 2161/VI).
Podle výsledku vykonaného předního šetření postrádají tvrzení interpelace o nepřístojném zacházeni s mužstvem pěšího pluku 46 v Chpmutově jakékoliv podstaty. Ani mužstvo samo, které bylo v tom směru vyslechnuto, nepředneslo stížností. Rovněž tvrzení, kterými má býti osočen kapitán Klinger, jsou úplně bezpodstatná. Kapitán Klinger, jak bylo zjištěno, jest sice důstojník přísný, ale spravedlivý a dobrý velitel, který s mužstvem nezachází nepřístojně, naopak zejména v poddůstojnické škole požívá obliby a vážnosti.
Jelikož provedeným úředním šetřením nebyly v postupu vojenských orgánů pěšího pluku 46 zjištěny žádné závady, není důvodu k opatřením interpelací požadovaným.
V Praze dne 15. květní l°33
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2275/XXII.
Odpověď
ministra národní obrany
na Interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o persekuci a štvaní proti komunistům
u 5. pěšího pluku na Smíchově
(tisk 2161/VII. )
Podle výsledku zavedeného úředního šetření jsou tvrzeni interpelace o nepřístojnostech u pěšího pluku 5 na Smíchově úplně bezpodstatná. Zejména nebyla zjištěno nic, co by nasvědčovalo tornu, že vojíni jsou týrání) nebo pro své po-
litické přesvědčení persekuováni. Pokud interpelace poukazuje opětně na vojína Desidéra Kohlmanna jako domnělou obět persekuce, opakuji, co jsem uvedl již v odpovědi na interpelaci č. t. 2042/XX, že tu jde o člověka, proti kterému byla podána řada trestních oznámení pro zločiny krádeže, podvodu, zběhnutí a jiné. Pro tyto trestní činy byl vypověděn z Rakouska, kam se uchýlil, když zběhl z vojenské služby. Zdržuje se patrně v Německu. Ani v tomto případě nešlo o týrání nebo persekuci. Naprosto smyšleno jest tvrzení interpelace, že k pěšímu pluku 5 byl přeložen vojín, který jest občanským povoláním policejní agent.
Pokud interpelace požaduje zákaz sledovati politickou činnost vojínů, poznamenávám, že jest povinností vojenských orgánů činiti taková opatření, aby byla zamezena protistátní a rozvratná činnost v armádě.
Jelikož provedeným úředním šetřením nebylo v postupu vojenských orgánů zjištěno nic nedovoleného nebo protizákonného, není důvodů k opatřením interpelací požadovaným.
V Praze dne 15. května 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2275/XXIII.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o špatném stavu stravování vojínů 38.
pěšího pluku v Berouně
(tisk 2161/VIII).
Luštěniny čočka a hrách jsou z nejvýživnějších potravin a proto nemohou býti ze stravy mužstva odstraněny. Tvrzení interpelace, že se podávají mužstvu znečištěny a že jsou nejčastějším pokrmem k večeři, neodpovídá skutečnosti. Jak bylo šetřením zjištěno, věnuje se přípravě stravy u pěšího pluku 38 všemožná péče. Luštěniny se před vařením pečlivě přebírají a mužstvu podávají dobře uvařeny a dostatečně omaštěny. Od října 1932 do března 1933 byly luštěniny mužstvu podány jen 12krát, tudíž asi jednou za 14 dní.
Jelikož ani jinak nebylo úředním šetřením zjištěno nic závadného při stravování mužstva jmenovaného pluku, není důvodu k opatřením interpelaci požadovaným.
V Praze dne 15. května 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2275/XXIV.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
O neudržitelném stavu stravování vojínů
153. děl. pluku v Bratislavě
(tisk 2170/VI).
Tvrzení interpelace o nepřístojnostech u děstřeleckého pluku 153 v Bratislavě nebyla zavedeným šetřením potvrzena. Naopak bylo zjištěno, že strava jest dostatečná a dobré kvality. Mužstvo netrpí podvýživou, nýbrž v převážné většině během vojenské služby přibylo na váze. Mužstvo nikdy nevrátilo své porce ani jinak nikdy nedemonstrovalo, jak se interpelace mylně domnívá. Ubikace byly vytápěny v zimní době dostatečně a každý vojín měl k disposici tři pokrývky, takže zimou netrpěl.
Denní zaměstnáni mužstva jest stanoveno denním řádem, který se přísně dodržuje a ve kterém jest pamatováno i na náležitý odpočinek a zotavení.
Jelikož provedeným úředním šetřením nebylo u děl. pluku 153 zjištěno nic závadného, není důvodu k opatřením, interpelací požadovaným.
V Praze dne 15. května 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2275/XXV.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o sebevraždě vojína 5. pěšího pluku Šumana, k níž byl dohnán šikanováním nadporučíka Mikulky (tisk 2253/III).
Tvrzení interpelace, že Viktor (nikoli Václav) Šumán, vojín pěšího pluku 5 spáchal sebevraždu pro týrání a že druhého dne svému těžkému zranění podlehl, neodpovídá skutečnosti.
Šumán spáchal toliko pokus sebevraždy a způsobil si nikoli životu nebezpečné zranění. Učinil tak v nervovém rozrušení a nikoli pro týrání. Nyní jest jeho zranění již vyléčeno a jmenovaný se léčí dále na psychiatrickém odděleni divisní nemocnice v Praze.
Jak již uvedeno, bylo zavedeným šetřením zjištěno, že s vojínem Šumaném nebylo během vojenské služby špatně zacházeno a že důvod sebevražedného pokusu nutno hledati v okolnostech nesouvisejících nikterak s vojenskou službou.
V Praze dne 15. května 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2275/XXVI.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o týrání a šikanování vojína Voanky u 28. pěšího pluku v Praze, které ho dohnalo k sebevraždě (tisk 2253/II).
Jak bylo úředním šetřením zejména výslechem vojína samého, dále výslechem jeho spoluvojínů, jakož i osob nevojenských bezpečně zjištěno, spáchal vojín Jan Vohanka (nikoli Voanka) pokus sebevraždy z nešťastné lásky, když se týž den při taneční zábavě pohádal se svojí milenkou, na kterou žárlil.
Nesouvisel tudíž pokus sebevraždy nikterak s vojenskou službou a jmenovitě jest naprosto bezpodstatně tvrzení interpelace, že Vohanka byl k sebevraždě dohnán šikanami a týráním vojenských představených.
Pokud se týče požadavku o udělení zdravotní dovolené a započítáni zameškané vojenské služby, poukazuji na ustanoveni § 127 branných předpisů.
Zavedeni nebo zastaveni trestního stihání náleží výhradně do kompetence vojenského prokurátora, resp. příslušných vojenských soudů. Pokus sebevraždy sám o sobě není trestně stihatelný.
V Praze dne 15. května 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.