Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedání.

2275.

Odpovědi:

I.	min. železnic na inter. posl. Polívky, Hrušovského a druhů v záležitosti vrúteckého ná-
	draží a výtopny (tisk 386/I),
II.	min. spravedlnosti na interp. posl. Koudelky a soudr. o t. zv. atentátu v Německé Mokré
	(tisk 2030/XIII),
III.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o poměrech u dělostřeleckého
	oddílu 257 v Šumperku (tisk 1930/III),
IV:	min. národní obrány na interp. (posl. Dvořáka a soudr. o příčinách smrti B. Dvořáčka od
	1. telegrafního pluku z Kutné Hory (tisk 1930/VII),
v.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o nepoživatelné stravě vojáků
	v Praze, Bratislavě a Písku (tisk 1977/XIII),
VI.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr., že se u 37. pěš. pluku v Levoči
	odpírá léčení nemocným vojákům (tisk 1977/XXI),
VII.	min. národní obrany na interp. posl Dvořáka a soudr. o dodávkách vojenské správě,
	ohrožujících životy a zdraví vojáků a dodavatelích, obohacujících se na účet poplatnictva (tisk 1980/XVII),
VIII.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o náhradě nováčkům, zmrzačeným
	při nástupu vojenské služby (tisk 2030/X),
IX.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o špatné stravě a hrubém zachá-
	zení s vojíny 33. děl. pluku v Lipníku nad Bečvou (tisk 2030/XI),
X.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o poměrech odporujících předpi-
	sům pro stravování a pro zacházení s mužstvem instrukčního praporu v Milovicích (tisk 2042/IV),
XI.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o poměrech u 38. pěš. pluku v Be-
	rouně (tisk 2075/III),
XII.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o podivné praksi při přidělování
	branců do náhradní zálohy (tisk 2116/XXI),
XIII.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudř, - - vysokými cenami za ztracené
	součástky výstroje u 28. pěš. pluku v Praze (tisk 2132/I),
XIV.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o týrání vojínů v poddůstojnické
	škole 35. pěš. pluku v Plzni (tisk 2142/V),

XV.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o ztýráni vojína Giebla u 2. roty
	35. pěš. pluku v Plzni (tisk 2142/VII),
XVI.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o neudržitelném stavu dodávek
	masa vojenským posádkám v Josefově a Jaroměři (tisk 2144/V),
XVII.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o nátlaku na vojíny 23. pěš. pluku
	v Bratislavě, nespokojené neudržitelným stavem stravování (tisk 2161/I),
XVIII.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o hrubém spílání vojínům žam-
	berské posádky jejich představenými (tisk 2161/III),
XIX.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o potrestáni vojáka Pollaka od 23.
	pěš. pluku (tisk 2161/IV),
XX.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o poměrech u 1. vozatajského
	praporu v Praze (tisk 2161/V),
XXI.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o surovém zacházení s mužstvem
	46. pěš. pluku v Chomutově (tisk 2161/ VI),
XXII.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o persekuci a štvaní proti komu-
	nistům u 5. pěš. pluku na Smíchově (tisk 2161/VII),
XXIII.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o špatném stavu stravováni vojínů
	38. pěš. pluku v Berouně (tisk 2161/VIII),
XXIV.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o neudržitelném stavu stravováni
	vojínů 153. děl. pluku v Bratislavě (tisk 2170/VI).
XXV.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o sebevraždě vojína 5.. pěš. pluku
	Šumana, k níž byl dohnán šikanováním nadporučíka Mikulky (tisk 2253/III),
XXVI.	min. národní obrany na inter. posl. Dvořáka a soudr. o týrání a šikanování vojína Vo-
	janky u 28. pěš. pluku v Praze, které ho dohnalo k sebevraždě (tisk 2253/II).

2275/I.

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci poslanců V. Polívky, I. Hrušovského a druhů

v záležitosti vrúteckého nádraží a výtopny (tisk 386/I).

Již okolnost, že v době uplynulé od podání interpelace nedošlo k žádným zásadním změnám uspořádání poměrů ve Vrútkách, které by byly v rozporu s intencemi interpelace, ukazuje, že organisační změny provozu v traťovém úseku Vrútky-Žilina nemíní železniční správa prováděti překotně a bez svědomitého uvážení.

Na druhé straně nelze ovšem přezírati, že bylo by skutečně žádoucno se stanoviska služby železniční, aby dosavadní stav, kdy ve vzdálenosti 23 km pracují vedle sebe dvě pořadači nádraží s příslušným aparátem, avšak s nedostatečnou provozní výkonností, byl upraven hospodár-

něji a aby výkon pořádací služby byl soustředěn v místě, které jest k tomu způsobilejší. Tímto místem jest i podle nově provedených propočtů a podle statistického materiálu Žilina. Proto pokládá státní správa železniční za nutné připraviti projekty takových zařízení, která by v tomto směru přinesla nápravu a provozní úspory, jež jsou zvláště v době obtížných hospodářských poměrů podniku tím více žádoucí. Nedostatek finančních prostředků, potřebných pro provedení investic souvisejících s projektovanými úpravami, přinutí však pravděpodobně státní správu železniční upustiti pro dohlednou dobu od přesunutí pořadacích výkonů ze stanice Vrútky do Žiliny.

Určitá obmezení výkonů dopravního úřadu a výtopny ve Vrútkách, pokud k nim již došlo, vyplynula z celkového snížení zaměstnanosti železničního podniku i uvedených služeben, jemuž bylo nutno přizpůsobiti stav staničního i výtopenského personálu ve Vrátkách. Na zrušení výtopny ve Vrútkách, ani na mimořádné překládání personálu z této výtopny do výtopen sousedních se však nepomýšlí. Naopak železniční správa hodlá přestavěti dosavadní zastaralé dílny ve Vrútkách na dílny moderní pro opravy lokomotiv a osobních vozů, aby tak Slovensko bylo v udržování vozidel soběstačným. Generelní projekt na přestavbu dílen jest, pokud jde o jejich disposiční rozvržení, již ustálen a zásadně schválen. Uskuteč-

nění přestavby závisí ovšem i v tomto případě na pohotovosti potřebných finančních prostředků, takže jest je nutno odsunouti na dobu příznivější Podle projektu na přestavbu vrúteckých dílen bude zde po provedeni věci zaměstnáno více personálu než doposud, takže příp. snížení stavu personálu dopravního, k němuž by v důsledku opatřeni výše zmíněných došlo, bylo by při rozšířeni dílen z valné části vyváženo.

Obavy, že počet personálu ve Vrútkách bude proti stavu dosavadnímu pronikavě zmenšen, nejsou tudíž odůvodněny.

V Praze dne 11. května 1933.

Ministr železnic: Rud. Bechyně, v. r.

2275/II.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslance Jana Koudelky a soudruhů

o t. zv. atentátu v Německé Mokré (tisk 2030/XIII).

Dle spisů okresního sondu v Tácově Tv IV 246/32 byla v noci z 23. na 24. června 1932 do bytu inž. Jančíka, správce lesní správy v Německé Mokré, vhozena třaskavina, která výbuchem poškodila zařízení, okna, dvéře a způsobila na stěnách domu trhliny. Podle sdělení ministerstva zemědělství byl to již třetí útok proti ogánům téže státní lesní správy.

Z podnětu četnického strážmistra Josefa Koutenského, jenž již zemřel, zatčeny byly osoby, proti nimž podle názoru četnictva bylo odůvodněno podezření, že byly na věcí zúčastněny. Že členů obecního zastupitelství v Německé Mokré bylo zatčeno 6 osob; u některých z nich při domovní prohlídce nalezeny byly části zápalné Šňůry a kousky dynamitu.

Stížnost uvězněných proti vazbě byla zamítnuta obžalobním senátem krajského soudu v Chustu a v instančním postupu i vrchním soudem v Košicích.

Jakmile důvody vazby pominuly, byli všichni obvinění 7. července 1932 na svobodu propuštění; trestní řízeni proti domnělým účastníkům atentátu bylo pak pro nedostatek důkazů zastaveno usnesením státního zastupitelství v Chustu z 12. dubna 1933.

Podle dopisu ministerstva zemědělství byl lesmistr inž. Jančík výnosem ministerstva zemědělství z 25. října 1932 přeložen k ředitelství státních lesů a statků v Báňské Bystřici, poněvadž ve svém dřívějším působišti byl prý i po atentátu ohrožován.

V Praze dne 10. května 1933.

Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.

2275/III.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů

o poměrech u dělostřeleckého oddílu 257 v Šumperku (tisk 1930/III).

Podle vykonaného úředního šetření zaplatili vojíni na hromadné zakoupení součástek, které si Jinak mají zaopatřiti sami ze Žoldu (předměty na čištění, jako marsolej, vaselinu a. pod. ) každý 7. 80 Kč. Tato částka vojínům vrácena nebyla, poněvadž vojíni podle platných předpisů by si museli tyto předměty stejní zaopatřiti ze žoldu. Vojenská správa pak vyšla tímto způsobem vojínům vstříc, poněvadž součástky při hromadném nákupu byly zakoupeny levněji, než by si je byli mohli vojíni opatřiti sami při drobném nákupu.

Naproti tomu ostatní sražené částky á 7. 50 až 8. 80 KČ na muže byly vojínům vráceny v září 1932.

Velitelům baterií, kteří z neznalosti § 14 služebního předpisu H-IV-3, resp. výnosů ministerstva národní obrany nařídili srážky z denního plátuj byl tento nesprávný postup vytknut a škoda vzniklá vojenské správě vrácením peněz byla vinníkům předepsána k náhradě. Zároveň byla učiněna opatření, aby se podobné případy neopakovaly.

V Praze dne 15. května 1933.

Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.

2257/IV.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů

o příčinách smrti B. Dvořáčka od 1.

telegrafního pluku z Kutné Hory

(tisk 1930/VII).

O příčinách úmrti vojína Bohumila Dvořáčka odkazuji na odpověď uveřejněnou pod čís. tisku 1845/XIII, ve které bylo podle výsledku přísného úředního šetření s hlediska odborně-lékařského podrobně prokázáno, jaká byla příčina Dvořáčkovy smrti a které složky při tom spolupůsobily. V odpovědi bylo zároveň zdůrazněno, že vojenským orgánům nelze přičítati viny na jeho smrti a že opačná tvrzení interpelace neodpovídají skutečnosti.

Také tvrzení o týrání vojína B. Dvořáčka bylo vyvráceno a konstatuji, že postrádá jakékoli podstaty tvrzení, že jmenovanému vojínu bylo rozkázáno, aby kroutil krkem tak dlouho, až omdlel.

Pokud se týka dotazu, jak byl potrestán nadporučík Ohaim, sděluji, že jeho velitel v mezích své kázeňské pravomoci mu udělil přísnou důtku a patřičně jej poučil. Poněvadž šlo o důstojníka dosud bezúhonného, který se zmíněného činu nedopustil ve zlém úmyslu, a mimo to, jak bylo v citované odpovědi prokázáno, jeho čin nebyl v souvislosti se smrtí vojína B. Dvořáčka, považuji trest důtky za dostatečný.

V Praze dne 15. května 1933.

Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.

2275/V.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů

o nepoživatelné stravě vojáků v Praze, Bratislavě a Písku (tisk 1977/XIII).

Závady uvedené v interpelaci o stravování vojínů nebyly vyšetřováním zjištěny a ani nikdo

z mužstva si na ně nestěžoval. Přípravě stravy vojínů věnuje se největší péče. Vojíni dostávají k snídani dobrou černou kávu a rovněž ostatní strava jest kvalitní a v dostatečném množství.

Případ, kdy vojín, člen stravní komise, odepřel podepsati jídelní lístek, udal se ve skutečnosti jinak, než jak uvádí interpelace. Byl to vojín Josef Pavlíček, který odepřel podepsati jídelní lístek nikoli proto, že navržená strava nevyhovovala (sám před tím hlasoval pro schválení), nýbrž proto, že chtěl docíliti, aby dřívější kuchař, který byl z kuchyně odvelen, a který byl jeho přítelem, byl přijat zpět.

Mužstvo hraničářských praporů, které se účastní specielního výcviku na Vltavě, jest částečně ubytováno v podkroví Žižkových kasáren, které bylo k tomuto účelu zvlášť adaptováno. Toto ubytování jest V době letní vyhovující. V zimě odpadá, poněvadž se uvedený výcvik nekoná.

Jelikož i ostatní tvrzeni interpelace ukázala se provedeným šetřením neodůvodněná, není příčiny k dalším opatřením z podnětu interpelace.

V Praze dne 15. května 1933.

Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.

2275/VI.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů,

že se u 37. pěšího pluku v Levoči odpírá

léčení nemocným vojákům

(tisk 1977/XXI).

Tvrzení interpelace, jimiž je kapitán zdrav. služby MUDr. Ilarion Dolnyckyj (nikoli Tolnický) obviňován, že hrubě jedná s vojíny, neuznává jich nemocnými a podobní, neodpovídají skutečnosti. Jmenovaný důstojník jest snaživý a obětavý lékař, který zastává službu svědomitě a s mužstvem zachází vždy ohleduplně. Zejména neodpovídá skutečnosti, že vojíny k prohlídce se hlásící vyhnal, nebo že s nimi jednal hrubě. Podle svědectví aktivního mužstva pluku i mužstva přiděleného na ošetřovnu nebylo nic podobného zjištěno, naopak bylo zjištěno, že mužstvo k prohlídce se hlásící jest vždy pečlivě prohlédnuto, nemocní uznání za neschopné ke službě a náležitě ošetření.

Onemocnění vojínů Smetany a Bauerleho (nikoli Bayerleho), kteří, jak sama interpelace do-

znává, byli patřičně ošetřeni, bylo tak lehkého rázu, že neodůvodňovalo jejich neschopnost ke službě.

Vojín Arnošt Bauernfeind hlásil se po prvé k lékařské prohlídce dne 1. září 1932 a nikoli již dne 30. a 31. srpna 1932, a to při vojenském cvičení ve Vilkovicích. Stěžoval si na bolesti ve střevech a na průjem. Byl na místě pečlivě prohlédnut drem Dolnyckým, který uznal jeho stav za vážný a ihned jej odeslal do Levoče. Byl proto bez prodlení dopraven povozem v průvodu zdravotního vojína na ošetřovnu do Levoče, kdež se mu dostalo náležitého ošetření. Při prohlídce i při dopravě zacházelo se s ním se všemožnými ohledy, které jeho stav vyžadoval, takže opačná tvrzení interpelace postrádají jakéhokoliv podkladu. Hned druhého dne byl dopraven do veřejné krajinské nemocnice v Levoči.

Z vylíčeného skutečného stavu věci jest zřejmo, že vojenská správa učinila se všemožným urychlením všechna nezbytná opatření, která vůbec byla v její moci, takže jmenovaný vojín již druhého dne po svém onemocnění mohl býti odevzdán do veřejné nemocnice.

Tam byl ještě téhož dne operován na zánět slepého střeva. Dne 9. září bohužel zemřel za příznaků peritonitidy a srdeční slabosti. Jelikož smrt nastala až 7 dnů po operativním zákroku, lze předpokládati, že infekce přes včasnou operaci byla na tolik prudká, že záchrana vojínova života byla již od samého začátku onemocnění vyloučena.

Pokud se týká náhrady pozůstalým, poukazuji na zákon čís. 41/1922 Sb. z. a n., podle něhož péče o pozůstalé vojínů, kteří zemřeli následkem vojenské služby po 28. únoru 1921, přísluší ministerstvu sociální péče.

V Praze dne 29. dubna 1933.

Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.

2275/VII.

Odpověď

ministra národní obrany

na Interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů

o dodávkách vojenské správě, ohrožujících životy a zdraví vojáků a dodavatelích, obohacujících se na účet poplatnictva (tisk 1980/XVII).

Množství a jakost stravy vojínů jsou stanoveny příslušným služebním předpisem a také se

dodržují. Tvrzení, že strava vojínů jest nedostatečná a špatná, jest zcela nesprávné a vyvrátil jsem je již při četných jiných příležitostech.

Dále nebyly zjištěny žádné nesprávnosti ani při dodávkách vojenských potřeb. Vojenská správa se snaží co nejvíce, aby v mezích značně sníženého rozpočtu bylo opatřeno vše, čeho je nejnezbytněji třeba k obraně státu a to za podmínek a kontrol, které zaručuji bezvadnou kvalitu zboží a vylučují jakékoli poškozeni vojenské správy nebo vojínů samých.

Proto jsou všechna tvrzení interpelace o nepřístojnostech při dodávkách a o závadách zbrojního nebo provozního materiálu zcela neodůvodněná a zřejmě spočívají na nesprávných nebo neodborných informacích.

O vedlejším zaměstnání vojenských osob ve výslužbě platí § 14, zákona čís. 204 Sb. z. a n.

K požadavkům interpelace, aby byly veřejně oznámeny doklady o podmínkách vojenských dodávek sděluji, že dodávky se z největší části zadávají cestou veřejné soutěže, čímž jest požadavku interpelace vyhověno. Pokud jde o skutečnosti, které v zájmu obrany státu musí zůstati utajeny, postupuje vojenská správa podle § 2, odst. 2 zadávajícího řádu.

Jelikož veškerá tvrzení interpelace stejně jako její nadpis postrádají jakékoliv podstaty, není důvodu k opatřením interpelací požadovaným.

V Praze dne 15. května 1933.

Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.

2275/VIII.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů

o náhradě nováčkům zmrzačeným při

nástupu vojenské služby

(tisk 2030/X).

Dne 2. října 1932 mezi stanicemi Ústí n. Orl. a Brandýs n. Orl. byli zraněni vzduchovým křídlem stroje protijedoucího rychlovlaku čtyři nováčkové, když se příliš vykláněli z okna a mávali na obecenstvo.

Vojenská správa nebo její orgány, jak bylo zavedeným šetřením zjištěno, nemají na tomto neštěstí viny. Úraz způsobili si nováčkové vlastní

neopatrností. Bylo totiž zjištěno, že nováčci nedbali upozornění na nebezpečí vychylování z vlaku, obsaženého v nápisech u každého okna, ani výzvy průvodčích, kteří je i ústně varovali při odjezdu vlaku z České Třebové.

Z toho důvodu není předpokladů ani pro ručení dráhy a pro odškodnění zraněných z prostředků železničního podniku.

Co do požadavku, aby vojenská správa vyplácela zraněným doživotní rentu, poukazují na ustanovení zákona čís. 41/1922 Sb. z. a n.

V Praze dne 10. května 1933.

Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.

2275/IX.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů

o špatné stravě a hrubém zacházení s vojíny 33. děl. pluku v Lipníku nad Bečvou (tisk 2030/XI).

Podle výsledku úředního šetření bylo zjištěno, že tvrzení interpelace o nepřístojném chování účetního rotmistra Havlíčka děl. pluku 53 (nikoli 33) vůči vojínům, neodpovídá skutečnosti. Bylo zjištěno, že jmenovaný rotmistr ani nezachází s vojíny hrubé, ani nepoužívá vůči nim výroků za vinu mu kladených. Rovněž nic podobného nebylo zjištěno o poddůstojnících tohoto pluku.

O stravě vojínu bylo zjištěno, že se vojínům podává dostatečné množství a vyhovující jakost. Tvrzení interpelace, že maso neváží ani celých 5 dkg, jest naprosto nesprávné.

Jelikož ani mužstvo samo, nebo jeho zástupci ve stravní komisi v uvedených směrech nevznesli stížnosti, ani jinak nebylo zjištěno nic, co by tvrzení interpelace potvrzovalo, není důvodu k opatřením interpelací požadovaným,

V Praze dne 15. května 1933.

Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.

2275/X.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů

o poměrech odporujících předpisům pro

stravování a pro zacházení s mužstvem

instrukčního praporu v Milovicích

(tisk 2042/IV).

O domnělé otravě vojínů u instrukčního praporu v Milovicích odkazuji na odpověď, kterou jsem dal na interpelaci čís. tisku 1980/III, ve které jsem všechna podobná tvrzení vyvrátil.

Rovněž bezpodstatná jsou tvrzení o týrání vojínů při výcviku. Všechny cviky jsou konány přesně podle platných předpisů a nikdy se jich nepoužívá jako trestu. Opakování cviků děje se jedině proto, aby si je vojíni náležitě osvojili a nelze v podobném postupu, který jest v souhlase s platnými předpisy, spatřovati nějaké týrání. Na zachování zdraví a řádné otužení vojínů béře se náležitý zřetel.

Jelikož tvrzení interpelace nejsou podle výsledku vykonaného úředního šetření opodstatněna, není příčiny k opatřením interpelaci požadovaným.

V Praze dne 15. května 1933.

Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.

2275/XI.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů

o poměrech u 38. pěšího pluku v Berouně (tisk 2075/III).

Podle výsledku vykonaného šetření jsou tvrzení interpelace o nepřístojnostech u 38. pěšího pluku v Berouně v celém rozsahu bezpodstatná.

Denní zaměstnání mužstva řídí se denním řádem, který se přísně dodržuje a ve kterém jest pamatováno i na náležitý odpočinek vojínů.