Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedání.

2256.

Odpovědi:

I.	min. průmyslu, obchodu a živností a min. vnitra na interp. posl. Hampla, Nového, Chalup-
	níka, Bečko a soudruhů o poměrech u firmy Akciová společnost Walter, továrna na automobily v Jinonicích a u firmy inž. Podhajský v Hostivaři (tisk 2011/VII),
II.	min. veř. prací na interp. posl. Čuříka a druhů o výstavbě spojovací silnice mezi obci
	Březovou u Uher. Brodu a Bošáckou na Slovensku (tisk 2116/XXII),
III.	min. veř. prací. na interp. posl. Polívky, Hrušovského, Bazaly a druhů ve věci tragického
	výbuchu v železárnách v Podbrezové (tisk 2042/XIV),
IV.	předsedy vlády na inter. posl. inž. Nečase, Koudelky, F. Svobody, Polacha a soudruhů
	o projektovaném tříštění technické agendy ve státní stavební službě v zemi Moravskoslezské a z toho vyplývajících škodách pro celek (tisk 2104/V),
v.	min. soc. péče na interp. posl. Sliwky, Klimenta a soudruhů o nemocenských pojišťovnách
	v Čes. Těšíně a Frýdku (tisk 2142/VIII),
VI.	min. financí na interp. posl. Hynka, Stejskala a druhů, aby proměněn byl berní úřad v Ho-
	řicích v Podkrkonoší na berní správu (tisk 2176/V),
VII.	vlády na interp. posl. dra Tiso a druhů o přijímání nových českých sil do státní služby
	na Slovensku (tisk 2205/I),
VIII.	min. soc. péče a min. pošt a telegrafů na interp. posl. dra Holoty a druhů o vyúčtování
	sbírky, pořádané v kruhu majitelů běžného účtu na pomoc dětem nezaměstnaných (tisk 2131/IV),
IX.	min. pošt a telegrafů na interp. posl. Štětky, Dvořáka, Hrubého a soudruhů o protizá-
	konném odepření odeslati telegram klubu komunistických poslanců Československa s projevem solidarity s holandskými námořníky (tisk 2165/II),
X.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudruhů o srážkách ze žoldu na vánoční
	stromek vojínům 110. dělostřeleckého pluku v Nitře (tisk 2161/II),
XI.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudruhů o poměrech záložníků na cvi-
	čení (tisk 1977/XI),
XII.	min. pošt a telegrafů na interp. posl. Gläsela a druhů o podporování německého rozhlasu
	v Československé republice (tisk 2182/VIII),

XIII.	min. soc. péče na interp. posl. Hadka a soudruhů, že obecní notář Bilki v Dovhém na
	Podkarpatské Rusi protizákonně odňal podporu v nezaměstnanosti Ferdinandu Janošovi (tisk 2030/XVII),
XIV.	min. soc. péče a min. vnitra na interp. posl. inž. Junga a druhů o chování se vládního
	komisaře z Koutů k nezaměstnaným (tisk 1930/XVII),
XV..	min. školství a národní osvěty na interp. posl. Horpynky a druhů o vynuceně účasti ně-
	meckých profesorů na českých soukromých slavnostech na oslavu státního svátku dne 28. října 1932 (tisk 2146/IV),
XVI..	min. železnic na interp. posl. Simma a druhů, aby stanici Rychnov u Jablonce n. N. bylo
	povoleno vydávati nedělní zpáteční jízdenky (tisk 2211/III),
XVII..	min. železnic na interp. posl. Kaspera a druhů, že přednosta staničního úřadu v Teplé
	u Mariánských Lázní bez důvodu odnímá dělnické legitimace a nevydává dělnické zpáteční lístky (tisk 2084/VI).

2256/I.

Odpověď

ministra průmyslu, obchodu a živností a ministra vnitra

na interpelaci poslanců A. Hampla,

F. Nového, J. Chalupníka, J. Bečko

a soudruhů

o poměrech u firmy Akciová spol. Walter,

továrna na automobily v Jinonicích a

u firmy Inž. Podhajský v Hostivaři

(tisk 2011/VII).

U firmy Akciová společnost Walter, továrna na automobily v Jinonicích byla podkladem konfliktu otázka mzdová, která dospěla 19. září 1932 k otevřenému boji stávkou, na kterou odpověděla správa podniku výlukou všeho dělnictva. Tento stav potrval do 14. listopadu 1932, kdy na podkladě nového ujednání práce byla opět zahájena.

Pokud jde o dovoz automobilů italské značky "Balila", byl firmě povolen dovoz 25 vozů, které potřebovala pro své prodejny jako vzory a předváděcí vozy, poněvadž hodlala započíti s výrobou, vozů tohoto typu a chtěla před nákladným zahájením této výroby zjistiti, zda typ ten má naději na odbyt.

U firmy Inž. O. Podhajský, strojírna v Hostivaři, nastal mezi firmou a zaměstnanci spor pro výpověď Části dělnictva, jenž vyvrcholil dne

7. října 1932 stávkou a byl dne 4. listopadu 1932 skončen dohodou. Práce byla v závodě opět zahájena dne 7. listopadu 1932.

V žádném z těchto případů neintervenovalo ministerstvo obchodu, nebyvší se žádné strany požádáno o intervenci; nemělo tudíž příležitosti zasáhnouti do průběhu sporů způsobem zprostředkujícím.

Za obou mzdových sporů došlo opětovně k vážnějšímu porušení veřejného klidu a pořádku, a bylo zejména dělnictvo, které za trvajících mzdových sporů přijalo v závodech práci, nebo při ní setrvalo, výhrůžkami i skutečným násilím ohrožováno na své osobní bezpečnosti a také poškozen soukromý majetek, takže v několika případech bylo nutno učiniti třestní oznámení. Ježto zákon zaručuje každému občanu ochranu osoby a majetku i za okolnosti v interpelaci vylíčených a ukládá úřadům o takovou ochranu se postarati, bylo nutno učiniti přiměřená bezpečnostní opatření, která v žádném směru nešla nad míru, zmíněnou povinnosti úřadů vytčenou.

Bezpečnostní opatření byla ihned odvolána, jakmile jejich potřeba odpadla.

Ježto oba mzdově spory byly mezitím urovnány, stalo se také bezpředmětným žádané zakročeni ministra vnitra.

V Praze dne 25. dubna 1933.

Ministr obchodu: Dr. Matoušek, v. r.

Ministr vnitra: Černý, v. r.

2256/II.

Odpověď

ministra veřejných prací

na interpelaci posl. Ant. Čuříka a druhů

o výstavbě spojovací silnice mezi obcí

Březovou u Uher. Brodu a Bošáckou na

Slovensku (tisk 2116/XXII).

Z předmětné interpelace není jasně zřejmo o jakou silnici jde.

Na území země Moravskoslezské mohlo by se jednati o provedení stavby silnice okresní, spadající do kompetence okresního zastupitelstva v Uh. Brodě a na území země Slovenské o provedení stavby silnice vicinální, spadající do kompetence příslušného vicinálního výboru.

Působnost ministerstva veřejných prací, pokud jde o stavbu jmenované silnice, může se projeviti jen tím způsobem, že by mohlo povoliti k stavbě jmenované silnice přiměřený státní příspěvek, bude-li o to jmenovanými samosprávnými korporacemi požádáno řádně doloženou žádostí a bude-li zajištěna úhrada státního příspěvku.

V Praze dne 3. května 1933.

Ministr veřejných prací: Inž. Dostatek, v. r.

2256/III.

Odpověď

ministra veřejných prací

na interpelaci poslanců V. Polívky, I. Hrušovského, Š. Bazaly a druhů

ve věci tragického výbuchu v železárnách v Podbrezové (tisk 2042/XIV).

Ministerstvo veřejných prací bylo o výbuchu vodních plynů ve svářovně na Piesku ve státních železárnách v Podbrezové, který se stal dne 16. listopadu 1932, ihned telegraficky informováno.

Veškeré příčiny neštěstí byly na místě vyšetřeny zástupcem ministerstva veřejných prací

dne 18. listopadu 1932, a zjištěno, že hlavní příčinou neštěstí byla neopatrnost dělníka Františka Mutňana, který otevřel plyn, aniž by byl dostal k tomu rozkaz.

Dozor při sváření je stálý a prováděný zkušenými mistry a předáky. Vedením svářovny je pověřen inženýr zaměstnaný v závodě přes 10 let, a příčina neštěstí nespočívala ve špatném dozoru, nýbrž v tom, že dělník Mutňan nedbal pokynů předáka a předpisů pro svařování.

Dlužno zdůrazniti, že pouze dozorem nelze zameziti podobné úrazy, nýbrž jen svědomitostí a pozorností dělníků.

Všichni dělníci byli na příčiny neštěstí upozornění a byly jim znovu připomenuty předpisy pro »sváření«.

Rodinám zemřelých dělníků Julia Zvarika a Františka Mutňana byla poskytnuta mimořádná výpomoc a 14tiletý syn Zvarikův byl přijat do práce.

V Praze dne 3. května 1933.

Ministr veřejných prací: Inž. Dostatek, v. r.

2256/IV.

Odpověď

předsedy vlády

na interpelaci poslanců inž. Nečase,

Koudelky, F. Svobody, Polacha

a soudruhů

o projektovaném tříštěni technické agendy ve státní stavební službě v zemi Moravskoslezské a z toho vyplývajících škodách pro celek (tisk 2104/V).

Výnosem ministerstva veřejných prací ze dne 15. listopadu 1928 č. 0-313/49-1928 byly upraveny v dohodě s ministerstvem vnitra podle 3. odst. § 7 zákona ze dne 14. července 1927, čís. 125 Sb. z. a n. obvody technických odděleni okresních úřadů v zemi Moravskoslezské tím způsobem, že techničtí zaměstnanci státní služby stavební byli přiděleni určitým okresům k obstaráváni příslušné odborné agendy pro obvod několika okresních úřadů.

Technická odděleni byla zřízena u 11 okresních úřadů pro obstarávaní agendy stavebně-tech-

nické, služba strojní jest obstarávána u 5 technických oddělení okresních úřadů.

Není příčiny, aby zmíněná úprava byla měněna.

V Praze dne 10. května 1933.

Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.

Pojišťovna zaměstnává dva úředníky, kteří ovládají slovem i písmem polský jazyk i slezské nářečí. Pojišťovně není znám ani jediný případ neshody s pojištěnci pro jazykovou otázku.

V Praze dne 25. dubna 1933.

Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.

2256/V (původní znění).

Odpověď

ministra sociální péče

na interpelaci poslanců Šliwky, Klimenta a soudruhů

o nemocenských pojišťovnách v Českém Těšíně a Frýdku (tisk 2142/VIII).

Nová zemědělská nemocenská pojišťovna, vytahující se na soudní okresy Frenštát p. Radh., Místek, Frýdek, Český Těšín a Jablunkov byla zřízena se sídlem ve Frýdku, poněvadž soudní okres frýdecký leží celkem uprostřed všech těchto okresů. Ke dni 1. března 1933 měla okrouhle 4. 500 pojištěnců, z nichž na soudní okresy Český Těšín a Jablunkov připadalo toliko 1900 pojištěnců, tedy něco přes třetinu všech pojištěnců. Nemocných a práce neschopných pojištěnců měla k témuž dni 125, z čehož na uvedené dva okresy připadalo toliko 40 pojištěnců.

Nejeví se tudíž umístění této pojišťovny podle dislokace přidělených obvodů ani po této stránce nevhodným.

Lékařskou službu obstarává v okresech Český Těšín a Jablunkov 7 lékařů; jest tedy o léčebnou péči pro tyto okresy postaráno náležitě a také nebylo v tom směru u pojišťovny stížností.

Nemocenské a ostatní peněžité dávky jsou pojištěncům zasílány poštou, takže práva pojištěnců nejsou v tomto směru také nijak poškozována.

Jmenování orgánů se stalo podle předpisů zákona, neboť podle § 23. odst. 3, zákona čís. 221/1924 ve znění zákona čís. 184/28 Sb. z. a n. má ministerstvo sociální péče při zřízení nové pojišťovny také Jmenovati první představenstvo, dozorčí výbor a přísedící rozhodčího soudu.

Ve správních orgánech jsou zastoupeni pojištěnci polské národnosti třemi členy v představenstvu a jedním členem v dozorčím výboru, zaměstnavatelé pak jedním členem a jedním náhradníkem v dozorčím výboru.

2256/VI.

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslanců J, Hynka, J. Stejskala a druhů,

aby proměněn byl berní úřad v Hořicích

v Podkrkonoší na berní správu

(tisk 2176/V).

Vzhledem k úkolům na finanční úřady nově vzneseným usiluje finanční správa o to, aby nedostatku personálu bylo odpomoženo. Je právě v proudu akce, aby na dobu mimořádné potřeby z resortu železničního byli přiděleni nadbyteční zaměstnanci k berním správám a berním úřadům, kde je toho zapotřebí.

Berní okres Hořice a Nová Paka mají téměř stejný počet obcí a poplatníků (okres Hořice 54 obcí a 10. 792 poplatníků, okres Nová Paka 53 obci a 10. 237 poplatníků) a téměř stejnou výši předepsaných daní.

Podle posledních známých dat jeví se sice stav nedoplatků u berního úřadu v Nové Pace příznivějším, ale nelze to přičísti snad na vrub té okolnosti, že v Hořicích není berní správa, i když se připustí, že existence berní správy v místě má jistý vliv i na vymáhání nedoplatků. Neboť pro výši daňových nedoplatků jest jednou z rozhodujících okolností stav nedoplatků u poplatníků velkých, mizivé menšiny poplatnictva. A tu právě ocitl se berní okres novopacký v poslední době v příznivější situaci, poněvadž tam byla odepsána na daních značná částka, takže tímto odpisem. poklesl podstatně stav daňových nedoplatků, kdežto u berního úřadu v Hořicích nebylo odpisu u velkých dlužníků.

Pokud zde známo, nebylo dosud zvláště závažných stížností z řad poplatníků berního úřadu hořického na vzdálenost místa od berní správy v Nové Pace. Ani s hlediska služby nebylo dosud pociťováno, že by ve vzájemném styku berního okresu hořického s novopackým docházelo k administrativním potížím, které by bylo nutno v zájmu služby odstraniti.

Interpelace žádá za změnu berního úřadu v Hořicích v berní správu, ale za dnešního slávu státních financi je nemožno, aby byl rozmnožován počet berních správ.

Ani přeložením berní správy z Nové Paky do Hořic by se nijak věci nepomohlo, poněvadž by se tím dostal berní okres novopacký do obdobného postaveni, jaké nyní má berní okres hořický.

Ostatně bude i tato otázka řešena v rámci jednáni komise pro zhospodárnění veřejné správy.

V Praze dne 6. května 1933.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

2256/VII.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance dra Tiso a druhů

o přijímání nových českých sil do státní služby na Slovensku (tisk 2205/I).

Vládě republiky Československé jest známo, že v poslední době byli na Slovensku v poštovní službě ustanoveni neplně zaměstnanými poštovními pomocníky v úředním obvodu ředitelství pošt a telegrafů v Bratislavě vedle 12 uchazečů ze Slovenska 4 uchazeči ze zemí mimoslovenských a v úředním obvodu ředitelství pošt a telegrafů v Košicích vedle 13 uchazečů ze Slovenska l uchazeč z mimoslovenského území republiky Československé. Ustanovení těchto pěti neplně zaměstnaných poštovních pomocníků z řad uchazečů mimoslovenských bylo plně odůvodněno jejich kvalifikací a ohledy sociálními.

Tímto opatřením nestala se nikomu křivda a není příčiny, aby neplně zaměstnaní poštovní pomocníci, ustanovení na Slovensku z uchazečů z mimoslovenského území republiky Československé, byli ze Slovenska odstraněni.

Není též důvodu pro to, aby byla vzhledem ke skutečnosti, uvedené v bodu l, činěna nějaká opatření, zvláště pak opatření, jež by odporovala základním ustanovením ústavní listiny.

V Praze dne 12. května 1933.

Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.

2256/VIII (původní znění).

Odpověď

ministra sociální péče a ministra pošt a telegrafů

na interpelaci poslance dra Holoty a druhů

o vyúčtování sbírky, pořádané v kruhu

majitelů běžného účtu na pomoc dětem

nezaměstnaných (tisk 2131/IV).

Sbírka pro pomoc dětem nezaměstnaných byla uspořádána na podnět redakci deníků "Lidové Noviny" a »Prager Tagblatt«, které otiskly příslušnou výzvu k majitelům šekových účtů u poštovní spořitelny, aby se dobrovolně zřekli svých úroků ve prospěch této akce. Sbírka doposud není ukončena, poněvadž ještě celá řada majitelů šekových účtů nezaslala příslušné prohlášeni poštovní spořitelně. Dosavadní příspěvky ze Slovenska a Podkarpatské Rusi jsou nepatrné, neboť z těchto zemí jen velmi málo majitelů šekových účtů se zřeklo svých úroků ve prospěch akce, takže při rozdělení, jak jest v interpelaci navrhováno, by Slovensko a Podkarpatská Rus dostaly podíl velmi malý. Bylo proto rozhodnuto, že nebude přihlíženo při rozdělování výtěžku k tomu, ze které země majitelé šekových účtů akci podpořili, nýbrž celkový výtěžek bude rozdělen poměrně podle počtu obyvatelstva a bude se přihlížeti hlavně k počtu nezaměstnaných v jednotlivých okresích.

V Praze dne 15. dubna 1933.

Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.

Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke, v. r.

2256/IX.

Odpověď

ministra pošt a telegrafů

na interpelaci poslanců Štětky, Dvořáka, Hrubého a soudruhů

o protizákonném odepření odeslati telegram klubu komunistických poslanců Československa s projevem solidarity s holandskými námořníky (tisk 2165/II).

Proti rozhodnutí ředitelství pošt a telegrafů v Praze č. 401/Pp-XIII ze dne 14. března t. r., jímž se schvalovalo inhibování telegramu č. 1547, obsahujícího protest ve věci torpedování lodi »De Zeven Provinzien« odvolala se podatelka tohoto telegramu, vydavatelství Rudého Práva, v předepsané lhůtě k ministerstvu pošt a telegrafů.

Ministerstvo pošt a telegrafů odvolání nevyhovělo jednak proto, že telegram obsahoval nepravdivý údaj o revoluční organisaci československého proletariátu, takže byl s to poškoditi dobrou pověst československého státu za hranicemi a tím jeho hospodářské zájmy, jednak z toho důvodu, že zmíněný údaj odporoval ustanovení §u 18 zákona na ochranu republiky č. 50/1923 Sb. z. a n., jednajícímu o šíření nepravdivých zpráv. Vyloučení tohoto telegramu z dopravy stalo se proto právem podle §u 10, odst. 3 zákona o telegrafech č. 60/1923 Sb. z. a n., § 2 Telegrafního řádu z roku 1926 a čl. 7 Mezinárodní telegrafní smlouvy z roku 1875. Není tudíž třeba činiti opatření, o která se v interpelaci žádá.

Pokud jde o zadrženi telegramu č. 14, podaného dne 3. srpna 1932 a adresovaného ministerstvu spravedlnosti v Budapešti, bylo možno podle §u 6 Telegrafního řádu podati proti zadrženi telegramu stížnost k ředitelství pošt a telegrafů v Praze a proti rozhodnutí ředitelství pošt a telegrafů odvolati se k ministerstvu pošt a telegrafů. Proti zadržení telegramu nebyla však stížnost podána a proto není důvodu zabývati se dále vlastním obsahem tohoto případu, když odesílatel telegramu přes výslovné upozornění, jehož se mu dostalo ve výměru, jímž mu bylo zadržení telegramu oznámeno, nepoužil práva daného mu Telegrafním řádem, t. j. nestěžoval si v předepsaná lhůtě čtyř neděl u vyšší instance.

V Praze dne 9. května 1933.

Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke, v. r.

2256/X.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů

o srážkách ze žoldu na vánoční stromek

vojínům 110. dělostřeleckého pluku v Nitře (tisk 2161/II).

Podle výsledku zavedeného šetření jsou úplně bezpodstatná tvrzení interpelace o srážkách ze žoldu a šikanování mužstva dělostřeleckého pluku 110.

Mezi vojíny nejen u označeného pluku, nýbrž

i u jiných pluků vytvořil se zvyk, že během roku sbírají mezi sebou dobrovolně a bez iniciativy vojenské správy menší peněžní příspěvky, aby na vánoce byl vystrojen vánoční stromek a poskytnuta nadílka vojínům, kteří nemohou jeti na vánoční dovolenou. Mnohdy přispívají k tímto sbírkám i vojenští gážisté.

Také v interpelovaném případě šlo o naznačené dobrovolné sbírky mezi vojíny (připadlo asi 6 Kč na muže, které byly darovány postupně v nepatrných částkách) a jest tudíž zcela nesprávné, jestliže se interpelace domnívá, že vojenská správa k tomuto účelu strhovala vojínům ze žoldu.

Rovněž postrádá jakékoliv podstaty tvrzení, že s vojíny se špatně zacházelo. Zločinu pobuřování se žádný vojín u jmenovaného pluku nedopustil a nebyl proto ani potrestán ani vyšetřován. Interpelace míní patrně vojína Bihellera, který byl potrestán podmíněně, poněvadž oklamal velitele tím, že si vyžádal dovolenou k návštěvě židovských bohoslužeb, ale bylo zjištěno, že místo toho byl v biografu.

Jelikož vytýkané závady nebyly Setřením prokázány, není důvodu k opatřením interpelací požadovaným.

V Praze dne 2. května 1933.

Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.

2256/XI.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů

o poměrech záložníků na cvičení (tisk 1977/XI):

Tvrzení interpelace o nedostatečné stravě, srážkách ze žoldu a jiných nepřístojnostech u zákopnické roty l a u 7. baterie dělostřeleckého pluku 54 nebyla zavedeným šetřením potvrzena.

Při nástupu záložníků na cvičení u zákopnické roty dne 23. června 1932 nedostal se sice oběd na několik vojínů, ale postižení vojíni nehladověli, poněvadž jim byla okamžitě dána náhrada v jiné formě.

Ze žoldu nebylo žádnému vojínu nic strhováno. Někteří záložníci však hodlajíce dříve odjeti po skončení cvičení a nechtějíce čekati na obvyklou prohlídku, složili sami dobrovolně po 3 Kč na muže, úhrnem 72 Kč, jako záruku za eventuelní poškození zhraní, jelikož podle platných předpisů ručí za zaviněné poškozeni výzbroje jim svěřené. Peníze byly jim vráceny, poněvadž zbraně nebyly poškozeny. Podobný postup jsem na příště přísně zakázal.

Doba a způsob zaměstnání mužstva jsou stanoveny denním řádem, který se přísně dodržuje. Jest v něm pamatováno i na náležitý odpočinek vojínů. Povinnost vojínů ke služebním posílkám a obsluze světnic jest předepsána Služebním řádem branné moci.

Stejně jsou nesprávná i ostatní tvrzení interpelace o nadporučíku Janoušovi, o nesprávném vydávání náležitostí vojínů, o pozdním jich propouštění z vojenského cvičení.

Není proto příčiny k opatřením interpelací požadovaným.

V Praze dne 2. května 1933.

Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.

2256/XII (původní znění).

Odpověď

ministra pošt a telegrafů

na interpelaci poslance Ch. Gläsela a druhů

o podporování německého rozhlasu

v Československé republice

(tisk 2182/VIII).

Rozsah a rozvrh pravidelného německého vysílání v Československé republice, jak jsem jej podrobně uvedl ve své nedávné odpovědi z 13. prosince 1932 na interpelaci posl. inž. O. Kalliny a druhů ze dne 17. záři 1932, tisk čís. 1977/XIX, zůstal přes snížení podílu čsl. rozhlasové společnosti na rozhlasových poplatcích zcela nedotčen. Německé vysílání není v československém rozhlase omezováno ani z důvodů úsporných, ani z jakýchkoliv důvodů jiných. Paušální dotace, určená čsl. rozhlasovou společností na účely německého vysílání, byla od 1. ledna 1933 dokonce zvýšena, a to převážně za tím účelem, aby umožněno bylo zařaditi do tohoto vysíláni příležitostně větší programové celky, jako opery, rozhlasové hry a pod. Při takovém příležitostném vysíláni rozšiřuje se potřebně i doba pravidelné relace, zejména na nedělní a sváteční. Pravidelné samostatné německé vysílání z Mor. Ostravy rozšiřuje se ve dva dny v týdnu také o relaci německých zpráv Československé tiskově kanceláře. Nově je zavedeno jednou týdně vysílání německého trhu práce a uvažuje se kromě toho ještě pro obor aktuálních informativních přednášek o rozšíření relací mluveného slova mimo rámec dosavadních pravidelných německých relací.

Otázka zřízení náležitě vybavené německé vysílací rozhlasové stanice setkává se s celou řadou dosud nepřekonatelných překážek a obtíží, jež jsem již rovněž uvedl ve shora dotčené své odpovědi na interpelaci posl. inž. O. Kalliny a druhů. Otázka tato nepřestává zaměstnávati veškerá místa, jež by k jejímu řešení eventuelně byla spolupovolána, ať již ze zájmu přímého nebo nepřímého, nedospívá však dosud k možnosti kladného vyřešeni pro mnohostrannou závažnost.

V Praze dne 26. dubna 1933.

Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke, v. r.