2238/IV.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Štětky a soudruhů
o případu paní Ady Wrightové v Praze (tisk 2116/VI).
Americká státní příslušnice Ada Wrightová byla spolu se svým průvodcem americkým státním příslušníkem Johnem L. Engdahlem jako obtížná cizinka z Československé republiky vyhoštěna, ježto byly zjištěny okolnosti, svědčící o tom, ze přítomnosti jmenované mělo zde býti zneužito způsobem, který se příčil veřejnému klidu a pořádku a který také s udánlivým účelem cesty Ady Wrightové neměl nic společného.
Úřady, které vyhoštění obou jmenovaných vyslovily (policejní komisařství na Kladně a policejní ředitelství v Praze), učinily tak z vlastního popudu, a poněvadž jejich opatření bylo zákonem odůvodněno, není důvodu k opatření v interpelaci žádanému.
V Praze, dne 22. dubna 1933
Předseda vlády. Malypetr v. r.
2238/V.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o dvojím příjmu pensionovaného rot-
mistra Dvořáka na Špilberku (tisk 2116/XIX).
V kasematách na Špilberku v Brně jsou zaměstnání jako průvodčí rotmistr v. v. Josef Dvořák a rotmistr v. v. legionářský invalida Jan Polák. Dvořák jest pověřen prodejem vstupenek do kasemat a příslušných tiskopisu, jakož
i vyúčtováním přijatých částek. Pro tuto funkci jest zapotřebí osoby naprosto spolehlivé a hodnověrné, která může též poskytnouti příslušnou kauci jako záruku za správné vyúčtování. Takovou osobou rotmistr v. v. Dvořák jest.
Rotmistr Polák jest průvodcem návštěvníku. Jest ženat otcem tří dětí.
Oba jmenovaní se plně na svých místech osvědčili a konají svoje povinnosti svědomitě a spolehlivě. Jelikož ani jejich příjmy jak
z pense, tak ze zaměstnání nejsou nepřiměřené, není důvodu k jejich propuštění.
V Praze, dne 28. března 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč v. r.
2238/VI.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o léčení nemocného nováčka K. Müllera
ve vojenské nemocnici v Komárně
(tisk 2116/XVI).
Údaje interpelace byly podrobeny úřednímu šetření, podle jehož výsledku bylo zjištěno toto:
Vojín Josef (nikoli K. ) Müller byl odveden dne 17. března 1932 jako schopen se slabší konstitucí tělesnou bez dokazatelných chorobných změn. Vojenskou presenční službu nastoupil dne 1. října 1932 u pěšího pluku 26 v Báňsko Bystřici. Ani u odvodu ani u presentace si nestěžoval na žádné obtíže.
Teprve dne 4. října dopoledne, tedy těsně po nastoupení presenční služby hlásil se nemocen a stěžoval si na střevní bolesti. Šéflékař pluku Müllera ihned náležitě ošetřil a druhého dne jej odeslal do posádkové nemocnice v Báňské Bystřici. Odtud byl dne 18. října odeslán k dalšímu léčení do divisní nemocnice v Komárně. Jeho stav se do té míry zlepšil, že mohl býti dne 10 listopadu propuštěn zpět k pluku s návrhem na zavedení superarbitračního říjení. V důsledku toho byl již dne 12. listopadu 1932 propuštěn na trvalou dovolenou.
Během léčení byla potvrzena diagnosa, kterou učinil již šéflékař pěšího pluku 26, že totiž jde v případě Müllerově o atonii žaludku a střev. Jest to chronická choroba, jejíž průběh může vykazovati delší nebo kratší období úplného klidu Tím se vysvětluje, že Müller sám ani u odvodu ani u presentace žádných obtíží nepiciťoval. Nutno však vyloučiti jakýkoli vliv vojenské služby na vznik a na zhoršení choroby, poněvadž Müller byl dán do nemocnice ihned po nastoupení presenční služby a ve skutečnosti vlastně žádnou vojenskou službu nevykonával.
Dále neodpovídají skutečnosti údaje, že nebyl u pluku brán ohled na jeho chorobu. Můller byl, jakmile se hlásil nemocen, ihned vzat do patřičného ošetřováni a léčení a byla mu poskytnuta všemožná péče tak, jak toho jeho choroba i platné předpisy vyžadovaly.
Kýla, kterou Müller podle interpelace již v občanském životě trpěl, nebyla u něho vůbec zjištěna a ani Müller sám po této stránce si na nic nestěžoval.
Jelikož v postupu vojenských orgánů v této věci jsem neshledal žádných závad, není příčiny k opatřením interpelací požadovaným.
V Praze, dne 30. března 1933.
Ministr národní obrany. Bradáč v. r.
2238/VII.
Odpověď
ministra národní obrany na interpelaci poslance Dvořáka
a soudruhů
o zranění vojína Chmehela při zápase
vojenské jedenáctky v Žirovnici
(tisk 2146/I).
Vojín Václav Chuchel (nikoli Chmehel) byl dne 4. září 1932 náhodně zraněn při přátelském footballovém zápase, který hrála vojenská jedenáctka s civilním klubem v Žirovnici. Zápas neřídil vojenský gážista, jak se interpelace mylně domnívá, nýbrž civilní svazový soudce.
Chuchel byl ihned dopraven do vojenské nemocnice, kde mu byla věnována všemožná péče. Jeho zranění se zhojilo bez jakýchkoli následků, načež byl dne 26. listopadu 1932 zdráv propuštěn k svému pluku. Po odsloužení předepsané presenční služby byl přeložen do zálohy. Rozhodnutí o event. jeho nároku na invalidní rentu ve smyslu zákona č. 41/1922 Sb. z. a n. nepřísluší ministerstvu národní obrany.
Domněnka interpelace, že vojenská správa vykonává na vojíny nátlak a nutí je football hráti, není nikterak odůvodněna. Vojenská footballová družstva se skládají jedině z vojínů dobrovolně se hlásících a ponejvíce z vojínů, kteří již v občanském životě tento druh sportu pěstovali.
Jelikož podle výsledku úředního šetření neshledal jsem v interpelovaném případě nic závadného, není důvodu k opatřením interpelací požadovaným.
V Praze, dne 30. března 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč v. r.
2238/VIII.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o surovém zacházení důstojníků s vojíny,
zejména o zfackování vojína Pištěláka
nadporučíkem Müllerem v Kroměříži
(tisk 2131/III).
Tvrzení interpelace, že poručík Müller zpoličkoval vojína Pištěláka a že vůči němu užil výroků v interpelaci uvedených, jest smyšleno.
Vojín Pištělák, který byl již v občanském životě několikráte soudně trestán, mimo jiné šestiměsíčním a dokonce čtyřletým žalářem pro vloupání a žhářství, jest toho času opětně v soudním řízení pro další trestní činy, spáchané ve vojenské službě. Jest to člověk nevěrohodný, nebezpečný, který rád i své spoluvojíny obviňuje z činů, kterých nespáchali. Podobně si vymyslil i obvinění proti poručíku Müllerovi, které po provedeném šetření se ukázalo úplně bezpodstatné.
Pištělák byl pro násilí a nebezpečné vyhrožování eskortován do vyšetřovací vazby divisní věznice v Olomouci a nikoli do ústavu choromyslných, jak se interpelace mylně domnívá.
Jelikož v interpelovaném případě nebyly zavedeným šetřením zjištěny žádné závady, jmenovitě nebylo zjištěno nic, co by nasvědčovalo tvrzení interpelace o týrání vojínů, není příčiny k nějakému opatření z podnětu interpelace.
V Praze, dne 31. března 1933.
Ministr národní obrany, Bradáč v. r.
2238/IX.
Odpověď
vlády na interpelaci poslance Vallo a soudruhů
o postavení kolonistů a propuštěných
dělníků na Žitném ostrově (tisk 2144/II).
Kolonisační činnost jako jedna z akcí pozemkové reformy opírá se o zákon přídělový a úvěrový a byla v mezích zákonu prováděna. Kolonisté hlásili se sami a pro veliký počet uchazečů o příděl půdy v koloniích zatíženy byly úkoly Státního pozemkového úřadu nesnadným výběrem schopných osob. Kromě toho byly tu již od počátku velmi početné soukromé kolonie, jež naléhavě vyžadovaly finančního
i hospodářského uspořádání.
Přídělu pudy kolonistům věnována byla mimořádná péče a byly jim povolovány zvlaštní úlevy, pokud zákony toho dovolovaly. Přídělové ceny byly nízko počítány, byl povolován držebnostní úvěr do 90% přídělové ceny, vyčerpány byly všechny možnosti, pokud jde
o úvěr stavební a provozovací, opatřovány byly podpory a vykonány byly v rámcích státních rozpočtů různé akce, jaka osivová a pod. Stejnou péči věnoval Státní pozemkový úřad zaměstnancům kolonisovaných hospodářských jednotek a provedl zavčas jejich zaopatření podle § 75 zákona náhradového.
Státní pozemkový úřad při všech úlevách poskytovaných kolonistům musil zachovati meze dané mu zákony a nemohl proto ani promíjeti úroku z úvěru ani poskytovati peněžitých darů nebo bezplatně vykonávati práce, pro něž neměl úhrady ve svém fondovém hospodářství.
Vláda jsouc si vědomu toho, že nepříznivé pomerů zemědělského podnikáni dolehly velmi těžce zejména na kolonisty, věnuje plnou pozornost poměrům na všech koloniích a tudíž
i na Žitném ostrově, o němž se zmiňuje interpelace. U Státního pozemkového úřadu jest činna stálá meziministerská komise, již náleží sledovati vývoj poměrů na koloniích a činiti návrhy na jejich úpravu.
Podle vylíčeného stavu věci nemá vláda důvodu k nějakému opatření.
V Praze, dne 24. dubna 1933.
Předseda vlády Malypetr v. r.
2238/X (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Babela, Hádka a soudruhů,
že skupině prolétářských bezvěrců v Krnově byla zakázána schůze (tisk 2131/X).
Proti zákazu v interpelaci uvedené přednášky, která se měla konati dne 16. a nikoliv 6. prosince 1932, bylo podáno odvolání, o němž nebylo dosud rozhodnuto. Bude se tudíž věcí zabývati zemský úřad v Brně, který neopomene napadené opatření po každé stránce pečlivě přezkoumati. Jeho rozhodnutí nemohu předhíhati a nemám proto také důvodu, abych u podnětu této interpelace učinil nějaké opatření. Podotýkám pouze, že policejní komisařství v Krnově, provádějíc zhromažďovací zákon postupuje přesně podle platných předpisů, a mu-
sí-li veřejná shromáždění nakázati, činí tak formou přesně zákonnou a pouze tehdy jsou-li pro to vážné důvody.
v P r a z e, dne 13. dubna 1933.
Ministr vnitra Černý v. r.
2258/XI (původní znění. )
Odpověď
ministra vnitra na interpelaci posl. Kuhnové a soudruhů
o zabavení časopisu Bergarbeitereinheit (tisk 2170/VIII).
Okresní úřad v Teplicích-Šanově, vykonávaje tiskovou prohlídku v Teplicích-Šanově vycházejícího periodického tiskopisu Bergarbeiteieinheit, zabavil čís. 3 tohoto tiskopisu ze dne 3. února 1933, shledá v skutkovou povahu přečinu dle § 300 tr. zák. ve třech místech článku, nadepsaného "Streik auf Eugen abgewürgt", jež jsou v interpelaci uvedena.
Krajský jako tiskový soud v Litoměřicích nálezem ze dne 4. února 1933, čís. TI VIII-33/35. zabavení okresním úřadem v Teplicích-Sanově nařízené v plném rozsahu potvrdil, uznav tak, že opatření to bylo zákonem odůvodněno.
Nemám proto důvodu činiti z podnětu této interpelace další opatření.
Zodpovědění interpelace převzal jsem za pana ministra spravedlnosti, poněvadž tiskovou prohlídku tiskopisu, jehož se interpelace týká, provádí a konfiskaci nařídil úřad. podrízený ministrem vnitra.
V P r a z e, dne 15. dubna 1935.
Ministr vnitra: Černý v r.
2238/XII (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Babela, Hádka a soudruhů,
že mikulovské četnictvo hrubě ztýralo
nemocné nezaměstnané na policejní
strážnici (tisk 2153/IV).
Provedeným šetřením bylo zjištěno, že tvrzení interpelace o postupu mikulovského četnictva zakládají se na nepravdivých údajích v interpelaci jmenovaných Ludvíka Grosche, Mořice Kanii a Františka Schwarzenbrunnera (nesprávně Bruno Františka Schwarze). Všichni tři udali vyšetřujícímu orgánu, že byli vyslýcháni mikulovským četnictvem pro nezákonné rozšiřování letáků, že se k výslechu dostavili dobrovolně a že při něm vypovídali bez jakéhokoli nátlaku nebo násilí se strany četnictva. Mikulovskou policií nebyli vůbec vyslýcháni.
Nemám proto důvodu k nějakému opatření z podnětu této interpelace.
V Praze, dne 11. dubna 1933.
Ministr vnitra: Černý v. r.
2238/XIII (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dr. Törkölya a druhů
o zřizování okresních osvětových sborů (tisk 1646/VI).
Podle provedeného zjištění nebyl postup při ustavení maďarského okresního osvětového sboru v Rimavské Sobotě v rozporu s ustanovením zákona č. 67/1919 Sb. z. a n. a prováděcího výnosu ministerstva školství a národní osvěty, č. j. 28. 480/3554, ze dne 14. července 1920, vydaného pro Slovensko. Ve smyslu tohoto výnosu účastnili se ustavující schůze jmenovaného sboru maďarští občané, vyslaní do schůze obcemi, a členové maďarských spolků. Mimo ně účastnili se schůze okresní náčelník jako svolavatel ustavující schůze ve smyslu čl.. 4. cit. výnosu a dva úřední členové (okresní školní inspektor a ředitel maďarské státní lidové školy), delegovaní do schůze ve smyslu čl. 4. lit. a) cit. výnosu.
Instrukce zemského presidenta čís. 16. 185/31, jíž se interpelace dotýká, není normativním nařízením. Poznamenávám, že tato instrukce shoduje se s výše citovaným výnosem ministerstva školství a národní osvěty.
V Praze, dne 19. dubna 1933.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer v. r.
Překlad ad 2238/X.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation der Abgeordneten Babel, Hadek und Genossen,
betreffend Versammlungsverbot der Gruppe proletarischer Konfessionsloser m Jägerndorf (Druck 2131/X).
Gegen das Verbot des in der Interpellation angeführten Vortrages, der am 16. und nicht am 6. Dezember 1932 hätte stattfinden sollen, ist die Berufung eingebracht worden, über welche bisher noch nicht entschieden ist Mit der Angelegenheit wird sich daher die Landesbehörde in Brunn beschäftigen, welche es nicht unterlassen wird, die angefochtene Verfügung in jeder Beziehung sorgfältig zu überprüfen. Ich kann der Entscheidung derselben nicht vorgreifen und habe daher auch keinen Grund, aus Anlaß dieser Interpellation irgendwelche Maßnahmen zu treffen. Ich bemerke bloß, daβ das Polizeikommissariat in Jägerndorf in Handhabung des Versammlungsgesetzes genau nach den geltenden Vorschriften vorgeht und in dem Falle, wo sie öffentliche Versammlungen verbieten muß, dies in der genau gesetzlichen Form und nur dann macht, wenn gewichtige Gründe hiefür vorliegen.
Prag, am 13. April 1933.
Der Minister des Innern: Černý m. p.
Překlad ad 2238/XI.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten Kuhn und Genossen,
betreffs die Konfiskation der Zeitung »Bergarbeitereinheit« (Druck 2170/VIII).
Die Bezirksbehörde in Teplitz-Schönau hat in Ausübung der Pressedurchsicht der in TeplitzSchönau erscheinenden periodischen Druckschrift »Bergarbeiter-Einheit« die Nr. 3 dieser Druckschrift vom 3. Februar 1933 beschlagnahmt, da sie in drei in der Interpellation angeführten Stellen des »Streik auf Eugen abgewürgt« betitelten Artikels den Tatbestand des Vergehens nach i 300 St. G. erblickt hat.
Das Kreis- als Pressegericht in Leitmeritz hat mit dem Erkenntnisse vom 4. Februar 1933,
Z. TI VIII-33/33, die von der Bezirksbehörde in Teplitz-Schönau angeordnete Beschlagnahme in vollem Umfange bestätigt und so anerkannt, daβ diese Verfügung gesetzlich begründet war.
Ich habe daher keinen Grund, aus Anlaβ dieser Interpellation weitere Maβnahmen zu treffen.
Ich habe die Beantwortung der Interpellation für den Herrn Justizminister ubernommen. weil eine dem Ministerium des Innern unterstellte Behörde die Presseaufsicht der die Interpelation betreffenden Druckschrift durchführt und die Konfiskation angeordnet hat.
P r a g, am 13. April 1933.
Des Minister des Innern: Černý m. p.
Překlad ad 2238/XII.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation der Abgeordneten Babel, Hadek und Genossen,
wegen grober Mißhandlung kranker Arbeitsloser auf der Polizeiwache durch die Gendarmerie in Nikolsburg (Druck 2153/IV).
Durch die gepflogenen Erhebungen ist sichergestellt worden, daß die Interpellationsbehauptung über das Vorgehen der Nikolsburger Gendarmerie auf unwahren Angaben der in der Interpellation genannten Ludwig Grosch, Moritz Kaňa und Franz Schwarzenbrunner (fälschlich Bruno Franz Schwarz) beruhen. Alle drei haben dem untersuchenden Organe angegeben, daß sie von der Nikolsburger Gendarmerie wegen ungesetzlicher Verbreitung von Flugblättern einvernommen worden sind, daß sie sich freiwillig zur Einvernahme eingestellt haben und daß sie während derselben ohne irgendwelchen Druck oder
irgendeine Gewalttätigkeit seitens der Gendarmerie ausgesagt haben. Durch die Nikolsburger Polizei sind sie überhaupt nicht einvernommen worden.
Ich habe daher aus Anlaß dieser Interpellation keinen Grund zu irgendeiner Verfügung.
Prag, am 11. April 1933.
Des Minister des Innern: Černý m. p.
Překlad ad 2238/XIII.
Válasz
az iskola- és népművelődésügyi minisztertől dr. Törköly, képviselő és társai interpellációjára a járási kulturtestületek létesítése tárgyában (1646/VI. nysz. ).
A rimaszombati járási kulturtestület megalakulásánál követett eljárás a megejtett vizsgálathoz képest a 67/1919. tgysz. törvény s az iskola- és népművelődésügyi minisztérium által Szlovenszko számára kiadott 1920. július 14. -i 28. 480/3554. sz. végrehajtási rendelet rendelkezésével ellentétben nem állott. Az idézett rendelet értelmében nevezett testület alakuló gyűlésén a községek által a gyűlésbe kiküldött magyar polgárok s magyar egyesületek tagjai vettek részt. Ezeken kívül a gyűlésen a járási főnök az idézett rendelet 4. cikke értelmében mint az alakuló gyülés egybehivója, továbbá a gyűlésbe az idézett rendelet 4. cikk a) pontja értelmében kiküldött két hivatalos tag (a járási tanfelügyelő és az állami magyar népiskola igazgatója) vett részt.
Az országos elnöknek az interpellációban érintett 16. 185/31. sz. utasítása nem normativ rendelet. Megjegyzem, hogy ezen utasítás az iskola- és népművelődésügyi minisztériumnak fentidézett rendeletével összhangzatban van.
Praha, 1933. április 19. -én.
Az iskola- és népművelődésügyi miniszter: Dr. Dérer s. k.