Poslanecká sněmovna N. S. R. č. 1933,

III. volební období. 8. zasedání.

2238.

Odpovědi:

2238/I.

Odpověď

předsedy vlády

na interpelaci poslanců Josefa Šamalíka, V. Knotka, Frant. Janalíka a druhů

o propachtování státních lesů a statků (tisk 2144 VII).

Podnik »Státní lesy a statky« spravuje celkem 170 dvorů (47. 386 ha), z nichž na 122 (22. 110 ha) dvorech hospodaří se v režii a zbývajících 48 dvorů (22. 276 ha) jest propachtováno. Rozloha státních statků tvoří tudíž jen poměrně malou část (asi 1/20) rozlohy celého podnikli »Státní lesy a statky«.

Spravované státní dvory nejsou - jak se tvrdí v interpelaci - vesměs prvotřídními hospodářskými objekty, nýbrž značná jejich část leží i v hospodářských oblastech méně intensivních a chudých. (Jižní Čechy, Českomoravská vysočina, jihozápadní Morava a Slovensko. ) Rovněž tak neleží »velká část« těchto dvorů v bezprostřední blízkosti Prahy, nýbrž u Prahy jest jen 30 státních dvorů v celkové rozloze 4. 957 ha: velká část půdy ze státních statků kol Prahy přišla totiž do pozemkové reformy v tak zvané akci směnné.

Při této rozloze státních statků a v uvážení všeobecné dnešní svízelné situace polního hospodářství nemůže se žádati, aby státní statky byly dnes vysoce aktivní a »pro státní správu nevyčerpatelným a stálým zdrojem příjmů«. Vykazují-li však přes to i dnes státní statky přiměřenou výnosnost, kdy i většina dobrých soukromých hospodářů hospodaří s deficitem a se zadlužuje, pak svědčí to o prozíravém vedení těchto statků. Tvrdí-li se, že hlavní příčinou vytýkané špatné prosperity státních statků jest personální politika, resp. »přepersonifikace« zaměstnanců podniku, dlužno především odmítnouti výtku stranického obsazováni zvláště vedoucích míst, neboť právě výběr těchto úředníků děje se vždy se zřetelem ke zvláštní schopnosti a spolehlivosti pro příslušnou funkci, aniž by při tom rozhodovala politická příslušnost.

Veškeré státní statky podniku »Státní lesy a statky«, spravované v režii i propachtované. vede v celku 117 hospodářských úředníku. Na jednoho hospodářského úředníka připadá tudíž 215 ha režijní polnohospodářské pudy a 190 ha polnohospodářské půdy propachtované. Vedle těchto hospodářských úředníku jest zaměstnáno u polního hospodářství ještě 68 úředníků ostatních kategorií služby právní, stavební, důchodenské, kancelářské a pod. Počet zaměstnaných úředníků na státních statcích není tudíž nadměrný, nýbrž jest zcela přiměřený spravované rozloze. Celkový počet zřízenců zaměstnaných u polního hospodářství na státních statcích jest 451, počítaje v to i koláře, kováře a zahradníky. Ani tento počet zřízenců není nadměrným.

neboť na jednoho zřízence připadá 55 ha režijní plochy. K posouzení výkonů úředníků a zřízenců státních statků jest nutno připomenouti, že tito zaměstnanci musí konati vedle normálních výkonů, kterých vyžaduje vlastní hospodářství, ještě četné úkony, které vyplývají ze zvláštních předpisů o správě a kontrole státního majetku.

Jest samozřejmé, že nelze spravovati rozsáhlý majetek podniku »Státní lesy a statky«, rozptýlený po území celého státu, bez podnikového aparátu náležitě rayonovaného a účelně odstupňovaného podle potřeby pravomoci, nutné k řádnému provozu. Při tom nelze upříti, že jednotlivé složky aparátu jsou složitější, než toho vyžaduje hospodaření samo s hlediska podnikatele soukromého. Tím, že státní statky jako statky veřejné jsou pod státní kontrolou po stránce finanční a účetní a pod stálou kontrolou veřejnosti, musí býti Ústřední ředitelství státních lesů a státků přesně informováno téměř o všech podrobnostech, které spadají do pravomoci podřízených úřadů, aby mohlo zavčas podati vysvětlení kontrolním úřadům a různým veřejným činitelům. Správě podniku »Státní lesy a statky« jest dobře známo, kde by bylo třeba ještě provésti určitá zlepšení organisační a technická a různé úspory, ale provedení jest vázáno předpisy o správě a kontrole státního majetku. - Pokud se v rámci těchto předpisů dají ještě prováděti určitá zlepšení, hodlá je vedení podniku »Státní lesy a statky po náležitém uvážení provésti postupně.

Jest samozřejmým, že v tak rozsáhlém hospodářství a při takové rozptýlenosti a roztroušenosti vyskytnou se statky, které některý rok v důsledku neúrody způsobené suchem, mokrem, různými škůdci (hraboši, nosatci, rzí atd. ), nevykáží přiměřený výnos, to však jest běžným zjevem i u soukromého podnikání, kde se však tomuto zjevu čelí různými pomocnými akcemi. Proti těmto výkyvům nemají státní statky žádné obrany a pomoci ani reservních fondů, poněvadž všechny přebytky minulých let byly nuceny odvésti státní pokladně.

Pokud se týče navrhovaného propachtování státních statků jest nutno uvážiti význam státních statků v režii spravovaných pro stát. Státní statky nebyly dosud pasivní a v dobách dobré konjunktury byly vysoce výnosným podnikem. z něhož měla státní pokladna veliké příjmy. Státní statky mají pro stát ve směru sociálním, zejména při dnešní nezaměstnanosti veliký význam, poněvadž najde na nich obživu mnoho tisíc rodin - zaměstnávají mnoho sezonního dělnictva ze Slovenska a přispívají tak ke konsolidovanosti státu. Svým intensivním hospodářstvím přispívají k šíření hospodářského pokroku a jsou jako veliký zemědělský podnik konsumentem mnoha průmyslových výrobků, který při rozdrobení pachtem nelze s prospěchem použíti.

Při propachtování statků není vybrané pachtovné čistým ziskem, neboť správa propachtovaných objektů vyžaduje též značných ná-

kladů, které musí býti z pachtovného uhrazeny. Jsou to především náklady správní, amortisační odpisy, opravy a udržování budov, daně, dávky a poplatky, pojištění, patronátní břemena a různé ostatní náklady, které značně zmenšují příjmy z pronájmů, vedle velmi častých ztrát na nezaplaceném pachtovném. Avšak i tenkráte, kdyby bylo možno dosáhnouti z některých pachtů dočasně výnosu vyššího než z režijního hospodaření, musel by se tento výsledek posuzovati velmi opatrně, neb výsledek pachtu závisí vždy od doby a konjunktury, kdy byl pacht sjednán. Proto také pachtovní smlouvy, uzavřené v době nejlepší konjunktury hospodářských produktů, zdají se dnes výhodnými. Za dnešních poměrů nejen že se těžko pachtují i malé objekty, ale též dosažené pachtovné jest mnohem nižší. Uváží-li se k tomu, že hospodářské objekty se musí pachtovati vždy na delší řadu let, pak třeba počítati s tím, že sjednané pachtovní smlouvy v době špatné konjunktury znemožňují propachtovateli využitkovati případně zlepšenou konjunkturu po celou řadu let. Pachtovné jest většinou sjednáno v určitém množství obilí za l ha. Dnešní nepoměrný pokles cen jednotlivých druhů obilí jest velmi poučným příkladem, jak ani tento způsob není s to zachytiti stanovení přiměřeného pachtov-. ného.

Pacht má však též ještě další nevýhodu. Majetková podstata statků spravovaných v režii jest nejen udržována v neztenčené hodnotě, ale jest stále zlepšována, kdežto majetková podstata statků propachtovaných jest v nejpříznivějším případě jen udržována. Ve většině případů však majetková podstata při pronájmu upadá, přes veškeré kontroly prováděné nad hospodařením pachtýřů. Propachtováním státních statků znehodnotily by se značně rozsáhlé stavebná objekty a velmi cenný strojní inventář, poněvadž by nemohly býti na zmenšené ploše náležitě využitkovány. Mimo to byla by propachtováním státních statků ohrožena existence stávajících průmyslových závodů, které úzce souvisejí a jsou přímo odvislé od režijního vedení statků.

Při posuzování hospodářského výsledku lesního hospodářství podniku » Státní lesy a statky« nutno míti na zřeteli, že převážná část státních lesů (dvě třetiny) nachází se na Slovensku a Podkarpatské Rusi, tudíž v oblastech, kde lesní hospodářství jest nynější krisí nejvíce postiženo. Je proto spravedlivo a nutno, aby porovnání hospodářských výsledků státních lesů s výsledky soukromých lesů bylo prováděno vždy pro každou oblast individuálně. Porovnávati průměrný výsledek státních lesů celého podniku s výsledkem soukromých lesů v nejpříznivějších odbytových oblastech, na př. jen v zemích českých, nutno považovati za nesprávné.

Rovněž nutno míti na zřeteli, že dříví, hlavní produkt lesního hospodářství, jest předmětem volného obchodu, že nepožívá žádných monopolních výsad ani pokud jde o dostatečnou ochranu domácí výroby, a že cenová hladina

dříví na dřevním trhu jest jedním z nejdůležitějších faktorů hospodářského výsledku nejen státního, ale i soukromého lesního hospodářství.

Dnešní hospodářské výsledky lesního hospodářství podniku »Státní lesy a statky«, kdy cena dříví nedosahuje v širokém průměru ani 40% předválečné hodnoty dřeva, nelze bráti za důvod a tím méně za podklad pro návrhy o pronájmu státních lesů soukromé společnosti, neboť uskutečnění pronájmu za dnešních krajné nepříznivých podmínek mělo by pro stát jako majitele statuích lesů neblahé následky, nehledě k tomu, že i na dále, po dobu špatné konjunktury bylo by nutno společnost subvencovati a v době příznivé konjunktury přišly by zisky k dobru výhradně společnosti, tudíž soukromému kapitálu.

Jest nemyslitelno, že by soukromý kapitál, bez zabezpečení dobrého zúrokování do společnosti vloženého kapitálu, vůbec do navrhované společnosti přistoupil. Převzetí těchto záruk musel by opětovně převzíti stát a tudíž nelze návrh na pronájem státních lesů považovati za prospěšný, nýbrž za návrh, jehož uskutečnění by stát velmi poškodilo.

Propachtování nebo prodeji státních lesů a statků brání mimo jiné též otázka zaměstnanecká. Většina úředníků a zřízenců podniku je zařaděna do poměru podle služebního řádu. Tento poměr jest nevypověditelný a nemůže býti - vyjma případy, kde zaměstnanec se dopustí těžkého trestního činu, nebo kde jde o zaměstnance nedefinitivní - bez souhlasu zaměstnance rozvázán. Mimo to mají zaměstnanci vůči podniku »Státní lesy a statky« nároky pensijní a zaopatřovací podle analogie předpisů pro pragmatikální zaměstnance státní. Tyto závazky by se pachtýř nebo kupec podniku stěží odhodlal převzíti. Propuštění ostatních zaměstnanců, jimž shora uvedená práva nebyla zabezpečena, bylo by jistě se strany veřejnosti odsouzeno jako čin nesociální, zvláště v nynější době, kdy by tím počet nezaměstnaných byl citelně zvětšen.

V Praze, dne 24. dubna 1933.

Předseda vlády: Malypetr v. r.

2238/II.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance Zajíce a druhů o dovozu dřeva z ciziny (tisk 2084/X).

Spotřeba dříví klesla velmi podstatně jak v tuzemsku, tak i v našich cizozemských odbytištích. Důsledkem toho zmenšil se čsl. vývoz během po-

sledních 4 let v množství téměř na polovinu v hodnotě téměř na tretinu, jak je zřejmo z těchto číslic:

Celkový vývoz saz tř. XV A (dříví atd)

Porovnají-li se v interpelaci uvedené údaje o dovozu dříví s importy za touž dobu v roce 1931 a 1932, lze konstatovati, že dovoz dřeva poklesl oproti roku 1931 o 29% a oproti roku 1930 dokonce o 55% (Viz tabulka 1. ) Avšak tento celkový pokles nepodává ještě náležitý obraz o změně na pravém významu dovozu a jest nutno jej podrobněji analysovati.

Některé položky dovozu nemají přímý vliv na zdejší zájmy lesníctví, resp. dřevarství Jsou to druhy dřev, jichž nemáme s dostatek, ku pí kulatina listnatá měkká u některá tvrdá, olše. osiko, ořech atd. Dále se žádá o dovoz kvalitně lepšího dříví, ku př dubová sudovina, surové vlysy duhové, spec řezivo bukové, borové a modřínové, smrkové dřevo resonanční Dále velmi rozvětvený pohraniční styk činí v některých druzích hlavní podíl importu, tak ku př u palivového dríví, kulatiny bukové atd. Některé továrny, jež jsou položeny zcela na hranicích státu u nemohou překonati dopravní náklady vzdálenějšího domácího dříví u zdražiti svou výrobu rovněž tíhnoucí do ciziny, musí odebírati v důsledku této své zvláštní geografické polohy dříví z nejbližších okrsků cizích. Některým dovozem z ciziny, na př dubová sudovina u surové dubové vlysy z SSSR umožnilo se částečně získati opět vzájemné objednávky exportu I dovoz odřezku z pd za levné ceny do domácích celulosek vyplatí se vývozem z nich zhotovené celulusy

Pozorujeme-li oproti tomu dovoz dříví, jenž může se dotýkati zájmu lesní výroby, resp. dřevařství, tu lze konstatovati, jak z přiložené tabulky 2. vysvítá, že poklesl dovoz oproti témuž období loňskému co do množství o 91. 553 t a to do hodnoty o 31, 420600 Kč, což jest pokles v množství o 51% a v hodnotě o 60% Tento podstatný pokles lze vedle vlivu kuse hospodářské že značné části vysvětliti záměrnou praksí v povolovacím řízení a při povolování přídělu platidel při dovozu.

Povolovací řízení prováděno bylo při dovozu řeziva jehličnatého, bukového topolového, osinkového, olšového a lipového a při dovozu šindelových prken a pražců Vyhláškami ministerstva financí ze dne 24. dubna 1932. i 50. 620 a ze dne 8. srpna 1932, č. 95. 232/32 zavedeno bylo i devisové řízení pro dovoz dříve Ježto vývoj poměrů na domácím a cizím trhu dříve vyžadoval, jak rovnéž z podané interpelace vysvítá dalších opatření k uhájení domácího obytu dříví, přikročila vláda k nové úpravě v tomto směru.

Podle návrhu Československé ústřední rady dřevařské, jež jako vrcholná organisace hospo-

dářských složek (lesní výroby, pil, průmyslu dřevoobrábějícího i obchodu) sjednala po obtížném jednání i s konsumenty dříví mimo ladu stojícími (doly a průmyslem celulosy) dohodu o úpravě zbytného dovozu dříví, provedla vláda revisi obojího, t. j. povolovacílio a devisového řízení tak, že povolovací řízení v dovoze bylo vybaveno přiměřeně odstupňovanými poplatky Stalo se tak vyhláškou ministra průmyslu, obchodu a živností ze dne 15. února 1933, č. j. 121. 326/33 za současné nové úpravy devisového řízení (vyhláška min fin ze dne 13 II, č. j. 2499/Nb/33).

Tímto řívením bude možno uhájiti zájmy lesní výroby i dřevařství spůsobem dosti pružným, nežli by došlo ke konečné úpravě otázek celních v komisi, jíž bylo usnesením ministerské rady z 9. prosince 1932 uloženo připraviti návrhy k revisi československého autonomního celního tarifu.

Při posuzování dnešní situace dřevarství lze jistě počítati s tím. že hlavní příčinou depresse jest veliký pokles spotřeby, jenž je opět důsledkem hospodářské krise. I když k teto příčině druží se některá jiná opatření obchodně-politická neb devisová v mnohých státech lze souditi, že po uplynutí příčin, pominou i důsledky zmenšení spotřeby Jinak Československo jako stát, mající v oboru dříví především vývozní interesy, usiluje, aby vývoz dříví do jeho hlavních odbytišť nebyl brzděn obchodně-politickými prossředky zlepšení odbytu dříví do zahraničí snaží se vláda dosíci hlavně sjednáním kompensačních smluv Mimo to připojila se vlády čsl k akci středoevropskych států (Polsko, Rumunsko, Jugoslávie, Rakousko), která pod záštitou Svazu národů směřuje k mezinárodní dohodě o úpravě trhu dříví.

Pokud jde o úpravu železničních tarifů státní správa železniční podporuje odbyt dříví z Podkarpatské Rusi a z východního Slovenska četnými slevami tarifními, které zavedla jak pro zásilky určené do tuzemska. tak i pro zásilky vývozní

Zejména v době zhoršujících se poměrů odbytových věnovala zvláštní pozornost odbytu dřeva z těchto oblastí a zlevnila značně v případech nutné potřeby tarifní sazby pro zásilky dříví různých druhů

Příkladem možno uvésti 30%ní slevu pro přepravu celulosového dříví ze stanice trati Berehovo-Teresva-Trebušany-Zimir, která usnadňuje zásobování výroby celulosy domácí surovinou v soutěži se surovinou zahraniční, rovněiž až 30%ní slevu pro měkké řezivo. 20%ní slevu pro dubové a bukové řezivo, pro dubové a bukové vlysy, jakož i 15%ní slevu pio dříví důlní vedle mimořádně levných tarifů pro přeplavu dříví palivového

V Praze, dne 24 dubna 1933.

Předseda vlády Malypetr v. r.

Tabulka 1. Srovnání dovozu dříví v lednu až říjnu v roce 1951 a 1932.

T a b u l k a 2. Dovoz dříví určitých druhů v lednu až říjnu 1932 a 1951.

*) Započteno jest pouze 40% vykazovaného dovozu poněvadž ostatní připadá podle odhadu na pilařské odřezky.

2238/III.

Odpověď

ministra vnitra a ministra spravedlnosti

na interpelaci poslanců Kubače, Vallo, Steinera a soudruhů

o zavraždění Josefa Kovacse policejním

strážníkem Josefem Gregušem

(tisk 2153/III)

a na interpelaci poslance Štětky a soudr.

o zabití dělníka Kováče v Parkáni (tisk 1698/II).

Proti strážníku Josefu Gregušovi bylo zavedeno trestní řízení soudní, které není dosud

skončeno a jemuž nelze administrativním opatřením předbíhati.

Dle výsledků tohoto řízení bude o strážníku Gregušovi učiněno potřebné další opatření ve smyslu platných předpisů.

Pro přiznání doživotní renty vdově po Josefu Kovacsovi není za nynějšího stavu podkladu.

Tímto odpovídá se též na interpelaci pana poslance Štětky a soudruhu ze dne 2 března 1932 o zabití dělníka Kováče v Parkáni (č. t. 1698/II).

V Praze, dne 19. dubna 1933.

Ministr vnitra

Černý v. r.

Ministr spravedlnosti.

Dr. Meissner v. r.