Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III., volební období. 8. zasedání.

2221.

Odpovědi:

I.. min. veřejných prací na inter p. posl. Polívky, Hrušovského a druhů o stát. kamenolomu v Šátoroši (tisk 1752/VII),

II. vlády na interp. posl. Lance a druhů o důlním neštěstí ve Svatavě a na dole Kohinoor v Lomu u Mostu (tisk 1668/XV),

III. min. veřejných vrací na interlp: posl. Šamalíka, dr Daňka, Bezděka a druhů o postátnění oktesní silnice Brno--Křtiny-Jedovnice-Ostrov-Sloup na Moravě (tisk 1668/I),

IV. min. sociální péče na interp. posl. Jos. Tůmy a druhů o hrubém porušování zákonné 8hodinové doby pracovní v závodech holičských (tisk 2142/I),

V. min. vnitra na interp. posl. Čižnské a soudr. o postupu okresního hejtmana v Přerově (tisk 2131/XVI),

VI. min. vnitra na interp. posl. Štětky a soudr. o protiprávním a nezákonném postupu četnictva a slúžnovských úřadů na Podkarpatské Rusi (tisk 2131/I),

VII. předstedy vlády, min. zemnědelství a sociální péče na intenp. posl. Koudelky a soudr. o zoufalých hospodářských a sociálních poměrech a velké nezaměstnanosti lesních zaměstnanců (tisk 2116/I).

VIII. min. železnic na interp. posl. Hrušovského, Polívky a druhů ve věci poměrů ta ružomberském nádraží (tisk 1668/VII),

IX. min. spravedlnosti na interp. posl. Höhnela, Hadka a soudr., že se používá § 88 družstevního zákona k pronásledování družstevníků (tisk 2142/IX),

X. min. spravedlnosti na interp. posl. Töröka a soudr. o zabavovací praksi užhorodské censnry (tisk 2153/V),

XI. min. vnitra na interp. posl. Jelinka a druhů, že brněnské policejní ředitelství vyšetřuje národnost soukrmných zaměstnanců (tisk 2069/VII),

XII. min. železnic na interp. Kopeckého, Tylla, Babela a soudruhů o bezdůvodném přeložení dílenského zaměstnance Antonína Bláhy, zvoleného důvěrníka dílenského personálu v Praze-Bubnech (tisk 2084/IX),

XIII. min. vnitra a min. pošt a telegrafů na interp. posl. J. Svobody a soudruhů o praksi okresních úřadů (tisk 1956/VII),

XIV. min. vnitra na interp. posl. Grebáče-Orlova a druhov o výčinoch četníkov v Polhore na Orave (tisk 2142/III),

XV. vlády na interp. posl. Seidla, Bendy, Husnaje a soudruhů o náhradě druhé jízdy elektrickou drahou z bytu do úřadu a zpět při dvojí docházce denní do úřadu ve velkých městech (tisk 1846/I),

XVI. min. železnic na interp. posl. Šamalíka a druhů o podjezdu v Rájci a čekárně v Doubravici (tisk 2144/XI),

XVII. vlády na interp. posl. Polívky, Hrušovského, Bazaly a druhů o katastrofálním výbuchu ve státních železárnách v Podbrezové na Slovensku (tisk 2035/II),

XVIII. min. vnitra na interp. posl. Hádka a soudruhů, že mikulovské četnictvo ztýralo posl. Babela (tisk 2131/VIII),

XIX. min. spravedlnosti na interp. posl. Babela a soudruhů o zabavování německého tisku (tisk 2165/III),

XX. min. soc. péče na interp. posl. Horpynky a druhů o poškozováni pojištěnců při převodu z pensijního pojištění zaměstnanců do sociálního pojištění (tisk 1846/VIII),

XXI. min. vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů, že spolku »Sudetia« ve Šternberků bylo zakázáno nositi studentské barvy (tisk 1980/XVI),

XXII. min. financí na interp. posl. Russa a soudruhů, že finanční strážník těžce zranil nezaměstnaného Jana Stöhra z Klinghartu (tisk 2131/IX),

XXIII. min. vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů o chování úřadu ke schůzím německé

národní strany (tisk 2075/VIII),

XXIV. vlády na interp. posl. Köhlera a druhů o ústavním schváleni mezistátních smluv v oboru sociálního pojištění již uzavřených (tisk 1989/XX).

2221/I.

Odpověď

ministra veřejných práci

na interpelaci poslanců V. Polívky, I. Hrušovského a druhů,

o státním kamenolomu v Šátoroši (tisk 1752/VII).

Státní kamenolom v Šátoroši byl bývalou uherskou správou zanechán ve velmi zanedbaném stavu a nepracovalo se v něm až asi do r. 1923, kdy byl provoz znovu zahájen a vyráběl se jen štěrk, a to v malém množství jen ručně. V následujících letech opatřila správa státních silnic pro lom některá nejnutnější strojní zařízení a roku

1925 byl po stabilní úpravě tohoto zařízení provoz lomu obnoven ve větším měřítku a započalo se též s opracováváním kamene, t. j. s výrobou dlažebního kamene, obrubníků a pod. Malé kostky se však tehdy ještě nevyráběly. S touto intensivnější prací v lomu bylo spojeno též čištění velmi zanedbaného lomu a odkrýváni skály, které zejména muselo býti prováděno ve větším rozsahu a kterým bylo celoročně zaměstnáváno asi 60 dělníků. Skála takto odkrytá postačí pro výrobu asi na 10 let a bylo další odkrýváni roku 1931 zastaveno.

S výrobou malých kostek se započalo asi roku 1927 a to jen ve velmi malém měřítku, poněvadž intensivnějši jejich výroba by byla vyžadovala nových nákladných strojních investic, jejichž hospodárné využití přiměřeně velkým odbytem nebylo však zabučeno. Tomu nasvědčovaly velké zásoby kostek sousedních korlátských lomů, které mají velké kompletní strojní zařízení pro jejich výrobu.

Výroba štěrku musí býti rovněž přizpůsobena odbytu a není možná tvořiti zbytečně velké za-

soby, jednak z nedostatku peněz, jednak proto, že by po utvoření zásob muselo dojiti k úplnému zastaveni práce v lomu.

V červenci t. r. byla lomu zadána dodávka asi 500. 000 kusů drobných kostek, což umožnilo zaměstnávati asi o 56 dělníků více po dobu 3 měsíců.

Celoroční zaměstnáváni všech dosavadních dělníků by vyžadovalo větší odbyt vyrobeného materiálu, který však při stálém větším omezování silničních i jiných prací není zaručen.

V Praze dne 30. listopadu 1932.

Ministr veřejných prací: Inž. Dostálek, v. r.

2221/II.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance J. Lance a druhů

o důlním neštěstí ve Svatavě a na dole

Kohinoor v Lomu u Mostu

(tisk 1668/XV).

Odpovídajíc na předmětnou interpelaci poukazuje vláda na odpověď ministra veřejných prací na interpelaci poslanců K. Brožíka, dra L. Wintra, J. Chalupníka, Pohla, Kremsera, Katze a soudruhů (č. t. 1646/XI), týkající se téže věci.

V Praze dne 3. dubna 1933.

Předseda vlády: J. Malypetr. v. r.

2221/III.

Odpověď

ministra věřejných prací

na interpelaci poslanců J. Šamalíka, dra L. Daňka, B. Bezděka a druhů

o postátnění okresní stíníce Brno-Křtiny-

Jedovnice-Ostrov-Sloup na Moravě

(tisk 1668/I).

Po dohodě s ministrem financí sděluji na předmětnou interpelaci toto:

Ministerstvu veřejných prací nelze za nynější hospodářské krise v dohledné době převzíti do státní správy okresní silnici Brno-Mor. Kras pres Krtiny do Sloupu. Má-li vůbec přijíti v úvahu sestátnění této silnice, jest jedině možný postup ten, že by uvažovaný úsek napřed byl zlepšen a uveden do stavu odpovídajícímu požadavkům, kladeným na státní silnice, příslušnými samosprávnými činiteli za event. pomoci z prostředků silničního fondu, určených pro zlepšení nestátních silnic.

I prováděcí nařízení k zákonu o silničním fondu (vládni nařízeni č. 144/1927 Sb. z. a n. ) stanoví, že při udílení podpor ze silničního fondu k zlepšeni nestátních silnic bude především přihlíženo k těm nestátním silnicím, které budou určeny k sestátnění. Též z tohoto ustanovení plyne, že silnice, navržené k inkameraci, třeba upraviti ještě před sestátněním.

Ostatně nynější stísněná finanční situace státu nutně vyžaduje, aby veškeré výdaje státní byly omezeny na míru nejmenší, a tudíž také nepřipouští, aby stát na sebe přejímal ještě nová břemena, která podle zákonného stavu přísluší samosprávným svazkům a na něž silniční fond shora uvedeným způsobem umožňuje vydatně přispěti.

Navržené sestátnění okresní silnice znamenalo by fakticky pro stát zvětšení udržovacích nákladů, které v nynější době nutno snižovati a nikoliv rozšiřovati.

V Praze dne 30. listopadu 1932.

Ministr veřejných prací: Inž. Dostálek, v. r.

2221/IV.

Odpověď

ministra sociální péče

na interpelaci poslance Josefa Tůmy a druhů

o hrubém porušování zákonné. 8hodinné

doby pracovní v závodech holičských

(tisk 2142/I).

Ministerstvo sociální péče sleduje pozorně pracovní poměry v živnostech holičských, kadeřnických a vlásenkářských a učinilo opatření, aby při časovém rozpěti mezi otevírací (7 1/2 hod. ) a zavírací (19 resp. v sobotu 21) hodinou nedocházelo k překračování pracovní doby u jednotlivých zaměstnanců. Živnostenské inspektoráty konají pravidelné revise holičských a kadeřnických závodů.

a zejména živnostenský inspektorát pro obvod hlavního města Prahy vykonal za prvé dva měsíce tohoto Toku 105 revisí v holičských a kadeřnických závodech se 386 zaměstnanci a učinil pro zjištěné přestupky § l zákona o osmihodinové pracovní době 84 udání živnostenskému úřadu. Mimo to vybídl živnostenský inspektorát již dne 27. prosince 1939 písemně společenstvo holičů, kadeřníků a vlásenkářů v Praze, aby upozornilo své členy na přestupky zákona, které jsou při inspekcích živnostenských provozoven pravidelně zjišťovány a připojil též výstrahu, že úřad zakročí přísně proti porušovatelům zákonných ustanovení o pracovní době. Všichni majitelé zmíněných živností ve Velké Praze byli o řečeném přípisu uvědoměni, ježto byl uveřejněn v oficiálním časopise společenstva, který obdržel každý člen společenstva zdarma.

Kromě toho vydalo ministerstvo sociální péče zemským úřadům v Praze a Brně pokyn, alby věnovaly v dnešní domě mimořádnou pozornost dodržováni zákona o osmihodinné pracovní době a zjištěné přestupky aby přísně trestaly.

Pokud jde o zmínku interpelace, týkající se uzákonění nedělního klidu v živnostech holičských, kadeřnických a vlásenkářských, třeba poukázati na to, že legislativní úpravu této otázky jest účelno připraviti postupným administrativním zaváděním nedělního klidu v jednotlivých okresech.

"V Praze dne 22. března 1933.

Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.

2221/V.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci posl. Čižinské a soudruhů

o postupu okresního hejtmana v Přerově (tisk 2131/XVI).

Přednosta okresního úřadu v Přerově sdělil posl. Hodinové-Spurné, že s deputací, kterou ona hodlá k úřadu přivésti. Jest ochoten jednati, ale vod podmienkou, že se vzdálí osoby shluknuvší se ve větším počtu před úřední budovou. Ježto se tak nastalo, byl přednosta okresního úřadu nucen posl. Hodinové-Spurné přijetí deputace odepříti, při čemž posl. Hodinovou-Spurnou pro Její výhružné chování upozornil, že bylo by nutno proti

ní zakročiti, jestliže by dělnictvo, před úřední budovou se shluknuvší, proti úřadu pobuřovala.

Osoby před úřední budovou shromážděné se na výzvu četnictva samy rozešly, aniž bylo třeba proti nim zakročiti.

Podle uvedených okolností nelze postupu přednosty okresního úřadu v Přerově nic vytýkati a nemám proto důvodu k žádanému opatřeni.

V Praze dne 24. března 1933.

Ministr vnitra: Černý, v. r.

2221/VI.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance Štětky a soudruha

o protiprávním a nezákonném postupu

četnictva a služnovských úřadů na

Podkarpatské Rusi

(tisk 2131/I).

Při pátrání po původcích protistátních letáků, rozšiřovaných v okresu rachovském, bylo dne 30. srpna 1932 provedeno v Slatinských Dolech několik domovních prohlídek. Při tom byly zabaveny rozmnožovací přístroj a různé tiskopisy a písemnosti.

O zabavení těchto věcí byly vždy sepsány protokoly.

Když bylo zjištěno, že mezi zabavenými věcmi jsou i některé písomnosti patřící místní platebně »Průmyslového Svazu dělnictva stavebního«, byly jí tyto věci vráceny.

Při prohlídkách nešlo o úřední zákrok proti jmenované platebně, nýbrž o zákrok proti rozšiřovatelům zabavených tiskopisů.

Konání valné hromady v místní skupině Svazu v Buštině okresní úřad v Ťačově zakázal jednak proto, že oznámení nebylo dle platných předpisů o shromažďováni opatřeno dostatečným počtem podpisů a nebylo předloženo okresnímu úřadu 48 hodin napřed, jednak proto, že na programu schůze byly také otázky rázu politického, které nenáležejí do statutární působnosti spolku.

Oznamovatelé se z výměru okresního úřadu neodvolali a uznali tudíž postup okresního úřadu za správný.

Ze stejných důvodu nebylo vzato na vědomi konání valné hromady skupinou v Ťačevě, kteráž se rovněž neodvolala.

Skupina tato nemá ostatně úředně schválených stanov a netrvá tudíž po právu.

Podle toho, co uvedeno, nemám z podnětu této interpelace důvodů k nějakému opatření.

V Praze dne 28. března 1933.

Ministr vnitra: Černý, v. r.

2221/VII.

Odpověď

předsedy vlády,

ministra zemědělství

a ministra sociální péče

na interpelaci poslance J. Koudelky a soudruhů

o zoufalých hospodářských a sociálních

poměrech a velké nezaměstnanosti

lesních zaměstnanců

(tisk 2116/I).

Vládě a příslušným úřadům jsou dobře známy těžké poměry, jež se vyvinily v oboru lesní výroby v důsledku všeobecné odbytové a cenové krise na trhu dříví u nás i za hranicemi. Vláda i ostatní příslušné státní orgány se snaží vhodnými opatřeními, aby v rámci možnosti byla zjednána náprava.

Normální lesní provoz v lesním hospodářství v takovém rozsahu, aby se dostalo nezaměstnaným lesním zaměstnancům zaměstnáni, je odvislý od normálních odbytových poměrů na trhu dříví a od rentability lesního hospodaření. Za dosavadních rozháraných poměrů na dřevařském trhu klesly však ceny dříví tak, že prodejní cena nekryje mnohdy ani pouhé výrobní náklady. Zřízením »Čsl. ústřední prodejny dříví« a její spoluprací s ostatními zájmovými korporacemi zamýšlí podnik »Státní lesy a statky« docíliti urovnání poměrů na dřevařském trhu plánovitou těžbou a distribucí dřeva. Výsledkem toho by pak byla možnost dodržení provozu v lesním hospodářství alespoň v takovém rozsahu, aby se lesním zaměstnancům zabezpečilo zaměstnání.

Kompensační dohody uzavřené v poslední době mezi Československem a Maďarskem umožňují do jisté míry vývoz dříví a tím přispívají k zaměstnanosti lesních zaměstnanců. Je snaha pro-

hloubiti tyto hospodářské dohody do té doby, nežli se podaří nahraditi tato hospodářská ujednání řádnou obchodní smlouvou. S dobrým výsledkem potkala se snaha brzditi zbytečný dovoz dříví do Československa cestou devisové komise, neboť tím se zvětši kvantum úhrady domácí potřeby a umožní vetší zaměstnání lesního dělnictva. Stejná snaha po umožnění práce v našich lesích uplatňuje se v obilním syndikátu vři dovozu pšenice a kukuřice z Maďarska za vývoz dříví.

Aby bylo zaopatřeno zaměstnáni pro lesní dělníctvo ve vychoditi části státu, jež je nejvíce postižena stagnací vývozu dřiví, připravilo ministerstvo zemědělství (ústřední ředitelství státních lesů a statků) plán nouzových prací v podniku »Státní lesy a statky«, jež by byly prováděny převážně ve veřejném zájmu, tak na př. stavby a opravy cest, úpravy vodních toků a hrazeni bystřin a pod. Jedná se o tom, aby pro tyto nouzové práce bylo dosaženo výhod stanovených pro t. zv. produktivní péči o nezaměstnané.

Kořistné těžby podle zákona ze dne 29. února 1908, č. 37 Sb. z. a n" o zatímní ochraně lesů a vládního nařízení ze dne 26. června 1930, č. 97 Sb. z. a n, jímž se provádí, zákon o zatímní ochraně lesů. nejsou příslušnými politickými úřady trpěny. Proti osobám, jež se proviňují prali příslušným předpisům, se zakročuje. V tomto případě ovšem zakročiti nelze, poněvadž interpelace neuvádí konkrétních případů.

Lesní zaměstnanci, pokud jsou členy odborových organisací, které jsou zmocněny k výplatě státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti, pobírají po dobu nezaměstnanosti podporu se státním příspěvkem podle zákona č. 267/1921 Sb. z. a n., resp. zákona č. 74/1930 Sb. z. a n.

Nezaměstnaní lesní zaměstnanci, kteří nemají nároku na podporu v nezaměstnanosti se státnim příspěvkem, jsou pojati - tak jako nezaměstnaní jiných pracovních oborů - do státní stravovací akce pro osoby nezaměstnané a omezeně pracující,, pokud vyhovují podmínkám, instrukcemi k provádění této akce stanoveným. Okresům s velkým počtem nezaměstnaných lesních zaměstnanců na Slovensku a v Podkarpatské Rusi byly přiděly na provádění státní stravovací akce namnoze značně zvýšeny.

V Praze dne 28. března 1933. Předseda vlády:

J. Malypetr, v. r.

Ministr zemědělství: Dr. M. Hodža, v. r.

Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.

2221/VIII.

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci poslanců Igora Hrušovského, VI. Polívky a druhů

ve věci poměrů na ružomberském nádraží (tisk 1668/VII).

Výtky, obsažené v interpelaci, obracejí se proti postupu železničních úřadů v konkrétních případech bývalého přednosty odboru pro udržování dráhy v Ružomberku, přednosty dopravního úřadu tamtéž, výpravčího vrchního adjunkta Jana Vöröse a strojního topiče Ondřeje Cisárika.

Po zevrubném vyšetření jest uvésti toto:

1. Technický rada inž. Vojtěch Csanádi, býv. přednosta odboru pro udržování dráhy v Ružomberku, byl dnem 22. listopadu 1930 přeložen ex offo k odboru pro udržováni dráhy Berehovo I. ve stejné funkci. Obě místa jsou systemisačně hodnocena stejně, t. j. ve 4. plat. stupnici. Neodpovídá tudíž skutečnosti tvrzení, že tento úředník byl přeložen na význačnější místo do Mukačeva. Přeložení nebylo však v souvislosti se skutečnostmi, uváděnými v interpelaci, poněvadž v tomto směru nebyla nějaká nevhodnost v chování tohoto úředníka zjištěna.

2. Stejně nebylo možno přičítati v souvislosti s průjezdem zvláštního vlaku nějaké provinění přednostovi dopravního úřadu v Ružomberku vrchnímu inspektoru ÍI. třídy Josefu Burganovi. Tento úředník byl dnem 29. května 1931 povýšen do 4. platově stupnice úředníků provozně-admiministrativních, ježto zastával místo systemisačně takto hodnocené a poněvadž i jinak byly potřebné předpoklady pro jeho povýšení splněny.

Později bylo nutno proti tomuto úředníku zakročiti disciplinárně, poněvadž proti předpisům trpěl služební přestupky, kterých se dopouštěl jemu dříve přidělený úředník Jan Vörös nestřídmostí ve službě. Nálezem disciplinárního sboru I. instance ředitelství státních drah v Košicích, potvrzeným právě i v řízení odvolacím, byl jmenovaný přednosta potrestán trestem disciplinárním.

3. Zároveň byl disciplinárně potrestán i výše uvedený vrchní adjunkt Jan Vörös. Zproštěn byl však pro nedostatek důkazů obvinění, uvedeného také v interpelaci, že použil nepřípustných výroků o hlavě státu a že se choval způsobem ji urážejícím. Dříve již byl tento úředník přeložen od dopravního úřadu v Ružomberku k staničnímu úřadu v Lubochni. nikoli však jako přednosta. Jak se mylně uvádí v interpelaci, nýbrž jako přidělený výpravčí. V Lubochni byl tnu též přidělen naturální byt, alby jeho naturální byt v Ružomberku mohl býti uvolněn pro jeho nástupce.

4. Disciplinární potrestáni Ondřeje Cisárika bylo nutným se zřetelem na to, že tento zaměstnanec nejen v případě, uvedeném v interpelaci, nýbrž i v různých případech jiných porušil svoje povinnosti, uložené mu služebním řádem. Nález disciplinárního sboru I. instance byl jako plně odůvodněný potvrzen disciplinárním sborem II. instance při ministerstvu železnic. Při jeho přezkoumávání nebyly zjištěny ani nějaké závady v postupu formálním. Ústní jednání v této věci dělo se v obou instancích za přítomnosti obviněného i jeho obhájce. Obviněný neodmítl nikoho 2 přísedících disciplinárních sborů. Svého práva určiti tři osoby ze stavu zaměstnanců státních drah, které se mohly zúčastniti ústního disciplinárního jednání jako posluchači, obviněný nepoužil. Tajnost porady přísedících senátu a jejich hlasování jest stanovena příslušnými předpisy. Není. proto v tomto směru důvodu, aby bylo zakročeno proti praxi, dodržované ve věcech disciplinárních u ředitelství státních drah v Košicích.

V jiných směrech nebyly rovněž zjištěny nějaké závady v administrativním nebo disciplinárním postupu dozorčích tirádu železničních. Poměry u železničních služeben v Ružomberku lze pokládati po dosavadních krocích za urovnané.

V Praze dne 27. března 1933.

Ministr železnic: Rud. Bechyně, v. r.

2221/IX (původní znění).

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslanců Höhnela, Hádka a soudruhů,

že se používá § 88 družstevního zákona

k pronásledováni družstevníků

(tisk 2142/IX).

Proti funkcionářům a členům konsumního a spořitelního spolku »Vorwärts« v Liberci bylo pro odeslání protestu zavedeno trestní řízení. Na základě jeho výsledků bylo zastaveno.

V Praze dne 18. března 1933.

Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.

2221/X (původní znění).

Odpověd

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslance Töröka a soudruhů

o zabavovací praxi užhorodské censury (tisk 2153/V).

Zabaveni v interpelaci uvedených míst z přílohy k č. 50 časopisu »Karpatská Pravda« ze dne 4. prosince 1932 zařízeně státním zastupitelstvím v Užhorodě bylo krajským soudem v Užhorodě přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno.

Opravně prostředky nebyly podány. V Praze dne 15. března 1933.

Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.

2221/XI (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance J. Jelinka a druhů,

že brněnské policejní ředitelství vyšetřuje

národnost soukromých zaměstnanců

(tisk 2069/VII).

Podle vyhlášky. ministra vnitra ze dne 26. září 1922, č. 285 Sb. z. a n., je policejní ředitelství v Brně mimo jiné povoláno pečovati o veřejnou bezpečnost, veřejný pořádek a pokoj a obstarávati záležitosti cizinecké. V tomto oboru své zákonité působnosti se policejní ředitelství občas informuje těž o osobách, zaměstnaných v jeho obvodu v jednotlivých podnicích a závodech, jednak proto, aby se dostalo domácímu trhu pracovnímu oproti cizím státním příslušníkům náležité ochrany a aby byl kontrolován příliv pracovních sil z ciziny, jednak aby byl chráněn domácí průmysl proti opětujícím se případům hospodářského vyzvídání, ohrožujícího značnou měrou i hospodářské zájmy samého státu. Šetření takové provádí se z povinnosti úřední vlastními prostředky, nikoli z podnětu nějaké strany.

Policejní ředitelství v Brně také žádných dotazníků toho druhu, jak se o nich interpelace zmiňuje, jednotlivým podnikům nerozeslalo.

Jde tudíž o činnost, sloužící pouze účelům úřadu, resp. veřejným zájmům, konanou v rámci zákonných předpisů, a neshledávám proto důvodu k žádaným opatřením.

V Praze dne 24. března 1933.

Ministr vnitra: Černý, v. r.

2221/XII.

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci poslanců Kopeckého, Tylla, Babela a soudruhů

o bezdůvodném přeloženi dílenského zaměstnance Antonína Bláhy, zvoleného důvěrníka dílenského personálu v PrazeBubnech (tisk 2084/IX).

K přeložení dílenského Bláhy vedly důvody služební. O jeho přiděleni ke správě výtopny v Táboře bylo rozhodnuto ještě dříve, než se tento zaměstnanec stal členem místního výboru důvěrníků u správy dílen v Bubnech.

Ježto šlo o nutné opatření, které bylo vyvoláno jako mnoho opatření jiných podobného druhu, změnou intensity provozu v dnešních mimořádných poměrech, nemohlo býti vyhověno námitkám ani pozdější stížnosti, které zaměstnanec proti svému přeložení vznesl.

Ani nové prozkoumání případu, které bylo provedeno z podnětu interpelace, nepřineslo výsledku, který by odůvodňoval ponechání dílenského Bláhy ve službě v bubenských dílnách.

Sluší poznamenati, že v interpelaci zmíněná choroba manželky dílenského není podle lékařského dobrozdání takového rázu. aby překážela přestěhování domácnosti Bláhovy do Tábora.

Za těchto okolností neshledávám důvodné učiniti opatřeni v interpelaci žádaná.

V Praze dne 26. března 1933.

Ministr železnic: Rud. Bechyně, v. r.