Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.
III. volební období. 8. zasedání.
2211.
Interpelace:
I. posl. Šamalíka a druhů min. zemědělství o porušení úředního tajemství,
II. posl. inž. Nečase, Jurnečkové-Vorlové a soudr. předsedovi vlády o opatřeních proti kořalečnému moru a stále rostoucímu alkoholisování republiky,
III. posl. Simma a druhů min. železnic, aby stanici Rychnov u Jablonce n. N. bylo povoleno vydávati nedělní zpáteční jízdenky,
IV. posl. inž. Junga, Simma, Geyera a druhů vládě, aby zrušila vládní nařízení o platebním styku s Německem prostřednictvím hromadného účtu u 6 monopolních bank,
V. posl. dra Schoillicha a druhů min. spravedlnosti o zabavení časopisu »Deutsche Post«,
VI. posl. dra Szüllö a druhov celej vláde o krivdivej praxi cenzúry, o častom zabavovaní listu Prágai Magyar Hirlap a o plane vlády, že chce založiť maďarský list,
VII. posl. Hokkyho a druhov min. vnútra o zákaze činnosti telocvičného spolku v Királyháze,
VIII. posl. dra Törköly a druhov min. sociálnej pečlivosti o prehmatoch nemocenských pokladnic na Slovensku,
IX. posl. Hodinové-Spurné a soudr. ministrům veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a spravedlnosti o nebezpečném ohrožování zdraví, životů a sociální nosnosti žen a o vydírání na nich,
X. posl. Richtra, Zeminové, Mikuláše, Spatného, Bergmanna a druhů min. zemědělství, obchodu, průmyslu a živností, financí, zásobování a sociální péče o cenách cukru a o cukerním hospodářství,
XI. posl. Kleina, Macouna, Tayerle, Tauba a soudr. vládě o znemožňování výkonu obchodních cestujících a zástupců,
XII. posl. Windirsche a druhů min. financí o nereelním jednání pražských firem zabývajících se obchody s losy na splátky a jimi zřízených ústředních akvisičních kanceláří,
XIII. posl. Windirsche a druhů vládě o dodávce žita k provedení chlebové akce pro nezaměstnané.
2211/I.
Interpelace
poslance J. Šamalíka a druhů
ministru zemědělství o porušení úředního tajemství.
Ministerstvo zemědělství povolilo Sdružení lidových absolventů hospodářských škol v Brně na úhradu výloh vzdělávací činnosti v r. 1932 částku 5. 000 Kč výnosem ze dne 29. prosince 1932 č. 159. 123.
Sdruženi lidových absolventů hospodářských škol v Brně pořádalo 20 krajinských výstav zemědělských plodin a ovoce, přes 100 kursů, hospodářských exkursí, několik set pokusů s hnojivy, obilninami, okopaninami atd. Vedle toho provedlo akci žurnalistickou - vypsání cen za odborné články. Na tolik bohatou činnost, do níž zapadá i uspořádání 14denní zemědělské školy v Brně - velmi zdařilé, povoleno bylo pouze 5. 000. - Kč - které vyplaceny byly Sdružení lidových absolventů hospodářských škol teprve začátkem března 1933.
Říšský orgán republikánského dorostu »Mladý Venkov« přinesl však již v polovici měsíce února článek, datovaný z Brna 13. února 1933, v němž výslovně píše:
»Tedy konstatujeme: Státní subvenci na zemědělskou školu žádalo Sdružení lidových absolventů hospodářských škol v Brně, jež je odborem Svazu lidových klerikálních zemědělců v Brně, a také obdrželo Kč 5. 000-. «
Článek ten konči vyhrůžkou: »Ovšem - že se postaráme v Praze o nápravu!«
Orgán republikánské sírany »Mladý Venkov« věděl o tom, že Sdružení lidových absolventů hospodářských škol v Brně obdrželo již 5. 000 Kč o čtrnáct dní dříve než toto Sdružení samo!
Jest to neslýchaný případ porušování úředního tajemství ve státních úřadech, k němuž nelze mlčky přihlížeti. Případ jest svědectvím toho, že mnohé státní úřady jsou filiálkami redakcí a sekretariátů republikánské strany.
I samému ministerstvu musí na tom záležeti, aby jeho úřední výnosy nebyly sdělovány časopisům strany republikánské ještě dříve, než se tyto dostanou adresátům do rukou.
Podepsaní se táží:
Jest Vám, pane ministře, případ shora vylíčený znám?
Co hodláte, pane ministře, zaříditi, aby se podobná nepřístojnost více neopakovala?
V Praze dne 21. března 1933.
Šamalík,
Bezděk, Kaňourek, dr. Daněk, Vičánek, Sedláček, Janalík, Světlík, Vaculík, Roudnický, Petr, Myslivec, Knotek, Košek, Navrátil, Stašek, Rýpar, Adámek, Stanislav, dr. Dolanský, dr. Mičura, dr. Nosek, dr. Novák.
2211/II.
Interpelace
poslanců inž. J. Nečase, M. JurnečkovéVorlové a soudruhů
předsedovi vlády
o opatřeních proti kořatečnímu moru a
stále rostoucímu alkoholisování
republiky.
Dme 13. června 1932 podána byla ve sněmovně interpelace o nebezpečí, jež vzniká z alkoholisace Československé republiky.
Dne 9. prosince 1932 jsme podali další dotaz na pana ministerského předsedu v této věci, ježto jednak nám za dobu celého půl roku nebylo na první dotaz odpověděno, jednak jsme obdrželi řadu dalších stížností o rozšiřování alkoholisace. Za další tři měsíce nám nebylo opět na dotaz odpověděno, proto opakujeme důrazně své otázky a naléhavě žádáme jejich zodpovědění.
Tážeme se kromě toho pana ministerského předsedy dále:
1. Je panu ministerskému předsedovi známo, že situace v otázce alkoholismu se u nás nikterak nelepší a že zodpovědní činitelé nekonají v boji proti alkoholismu plně svou povinnost?
O tom svědčí zprávy bezpečnostních a zdravotních úřadů a institucí sociální péče, jež jsme si mohli opatřiti. Situace je ještě zhoršena přítomnou hospodářskou krisí, která vede k tomu, že alkoholismu propadají sociálně slabí občané, kteří by - zejména vzhledem k svým dětem, - měli býti tohoto osudu za každou cenu uchráněni.
Žalujeme, že v ochraně občanstva před alkoholismem nekoná stát svou povinnost, neboť to, co se u nás z prostředků státních dá vykonati, má velmi daleko do účinného boje protialkoholního. Doufali jsme, když při příhodě v Polomce
bylo oficielně konstatováno tak nadmeme zamoření Slovenska kořalečním morem a alkoholismem vůbec, že bude také něco podniknuto proti němu. Nestalo se nic jiného, než že v zákoně číslo l z roku 1933 bylo pro Slovensko a Podkarpatskou Rus pamatováno také na exekuce dluhů za pití, při nichž podle starého uherského zák. článku XXV. z roku 1883 se dlužník mohl dovolávati jich neplatnosti.
2. Je panu ministerskému předsedovi známa překvapující zpráva z Bratislavy, že podél rurnunsko-československé hranice se velmi rozmohlo pašování líhu?
Líh je prodáván v Rumunsku za pouhých 17 Kč proti naší ceně 37 Kč; je mu známa zpráva, která prošla novinami (viz »Prager Tagblatt« ze dne 31. ledna 1933) a nebyla veřejně dementována, že rumunské úřady toto pašování podporují a to zejména tím, že těsně před československou hranicí povolily řadu nových prodejen lihu?
Žádáme, aby proti této činnosti bylo u rumunské vlády zakročeno, a aby pašováni denaturovaného lihu na Slovensko a Podkarpatskou Rus, které je prováděno též se strany polské. byla věnována zvýšená pozornost.
Je dále známo panu ministerskému předsedovi, že podle citované zprávy zájemníci obchodu lihovinami žádají, aby cena lihu v Československu byla na hranicích snížena na 25 Kč, aby prý mohla konkurovati ceně pašovaného lihu? Varujeme důrazně před tímto snížením ceny lihu a žádáme naopak, aby také uvnitř státu byla obchodu lihem věnována náležitá pozornost. Zejména je třeba zabrániti dovozu denaturovaného lihu z Moravy na Slovensko a Podkarpatskou Rus.
Jsou panu ministerskému předsedoví známy čelné případy nedovoleného dovozu denaturovaného lihu z Moravy až do nejvzdálenějších míst v Podkarpatské Rusi? Soudíme, že při zvýšení dozoru na dopravu by k takovým případům nemuselo docházeti. Upozorňujeme zejména, že několikrát se objevilo v tisku Mukačevo jako cíl těchto zásilek.
3. Tážeme se opětovně pana ministerského předsedy, co bude učiněno pro naprosto nutnou protialkoholní výchovu mládeže? Žádáme také, aby bylo zabezpečeno zásobování škol mlékem a ovocem a aby bylo soustavněji prováděno podávání mléka a ovoce nemajetným dětem zdarma. Budoucnost naší mládeže těchto opatření bezpodmínečně vyžaduje, nechceme-li, aby i v budoucnosti alkoholismus dále rostl na základě starých nesprávných názorů na životosprávu.
4. V souvislosti s tím žádáme, aby v armádě byla rovněž otázce alkoholismu věnována zvýšená pozornost, aby poučení branců o správné životosprávě bylo rovněž v rámci ostatních výchovných tendencí zajištěno. Tážeme se také, jak je možně, že ve výživě vojska není mléku a ovoci přidělena ta funkce, která jí naleží ve správné výživě dospělých lidí vůbec, a tím spí-
še mladých mužů. Docházejí nás stížnosti, že výživa branců nevyhovuje novodobým zdravotnickým zásadám a že hlavně trpí nápadným nedostatkem mléka, mléčných výrobků a ovoce.
5. Tážeme se také opětovně, co bude učiněno, aby dodržování zákona Holitscherova číslo 86 z roku 1922 o zákazu prodeje alkoholických nápojů mladistvým bylo zabezpečeno, to znamená, aby jak se strany občanů, tak se strany živnostníků bylo zabráněno jeho obcházení, které je všeobecné, a aby také úřady se postaraly o lepši znalost tohoto zákona ve veřejnosti. Je trapné, že ani předpis o zřetelných vyhláškách v tomto zákoně, které mají býti v každé místnosti hostinské vyvěšeny a které by mohly správní úřady státní velmi jednoduše kontrolovati, není dodržován, o čemž je možno se přesvědčit v nádražních restauracích v Praze.
6. Tážeme se konečně pana předsedy vlády, kdy bude stát důrazněji podporovati výrobu bezalkoholních vín a ovocných šťáv? Bylo by účelno vyhověti oprávněnému přání, aby počet lahví ovocných šťáv, které musí obchodník odebrati, aby byl osvobozen od opětovného placení dávky z nápojů, byl snížen se 40 litrů na 10 litrů.
Dosavadní stav totiž je závažnou překážkou jednak zlevnění těchto nápojů a jednak rozšíření jejich spotřeby. Žádáme, aby také se strany státu bylo pro propagandu těchto nápojů konáno více než dosud. S podivením nutno na př. konstatovati, že ani nealkoholní víno vyráběné státními vinicemi v Berehově není systematicky a ve větším měřítku propagováno, kdežto alkoholní víno ze státních vinic v Topolčiankách je veřejně občanstou nabízeno (plakáty, vývěsky v elektrických drahách pražských, ba dokonce filmem). Soudíme, že toto je nepoměr, který musí být odstraněn.
Máme za to, že také cena nealkoholního vína vyráběného ve státních vinicích by měla býti přizpůsobena účelům propagačním, neboť touto výrobou koná stát svou mravní povinnost. Přáli bychom si, aby tuto povinnost konal ve větším měřítku než dosud. Aby náš stát v propagaci nealkoholních vín nezůstal pozadu za ostatními státy, bylo by účelno, aby na mezinárodní konferenci o výrobě nekvašeného vína, která se bude konati v Paříži ve dnech 19. -21. dubna t. r. byl vyslán i zástupce našeho ministerstva zemědělství, aby seznal bezprostředním stykem se zástupci ostatních států, jak vážně se tato výroba podporuje jinde. Zvláště poučným by mohl být pro ČSR. příklad Švýcarska.
7. V souvislosti s touto otázkou připomínáme požadavky týkající se zpřístupnění minerálních vod širší spotřební veřejnosti. Tážeme se, co se hodlá podniknouti, aby zatížení daněmi a jinými dávkami u těchto vod bylo zmírněno a aby jejich cena v drobném prodeji byla zrevidována.
8. Doplňujeme svoje dřívější dotazy uvedenými otázkami, zdůrazňujeme, že otázka alko-
hodismu se dotýká celé řady zájmů sociálně slabých vrstev a že jde o otázky, jejichž řešení nelze odkládati. Litujeme, že dosud přes četné urgence nebyl ustanoven poradní sbor proti alkoholismu, kde dotazy, jež jsme nuceni adresovati na vládu a jejího předsedu, by mohly býti podrobněji projednány. Tento sbor byl již před více než 10 lety zřízen vládním nařízením č. 27 z roku 1919. Před rokem byly některé korporace vyzvány k jmenování svých zástupců, avšak dosud k ustavení sboru nedošlo.
Tážeme se pana ministerského předsedy, jaké jsou příčiny odkladu této záležitosti?
V Praze dne 31. března 1933.
Inž. Nečas, Jurnečková-Vorlová,
Vácha, Koudelka, Kučera, Srba, Chalupník, Biňovec, Husnaj, Polach, Fr. Svoboda, Prokeš, dr. Winter, Dlouhý, Mravec, dr. Macek, Neumeister, Bečko, Stivín, Pik, Nový, Chalupa, dr. Mareš, dr. Markovič, Klein, Benda, Remeš.
2211/III (překlad).
Interpelace
poslance H. Simma a druhů ministrovi železnic,
aby stanici Rychnov u Jablonce n. N.
bylo povoleno vydávati nedělní zpáteční
jízdenky.
Stanice Rychnov u Jablonce n. N. nemá výhody vydávati nedělní zpáteční jízdenky. Cestující si na to již několikráte stěžovali, což lze tím spíše pochopiti, že tato vada působí velikou škodu. Cestující obecenstvo, které užívá stanice Rychnov u Jablonce n. N., jest obecenstvo z jabloneckého okresu, hlavně z města Jablonce n. N. samého. Stanice od svého zřízení jest stanicí pro město Jablonec n. N., a to jistě pro všechny cestující, kteří odtud nastupují jízdu na trati Rychnov u Jablonce n. N. -Liberec nebo přes Hodkovice, Sychrov, Turnov atd.
Tedy již z čistě věcných důvodů má i stanice Rychnov u Jablonce n. N. nárok, aby se pro ni zavedla výhoda vydávati nedělní zpáteční jízdenky.
Interpelant pokládá za jisté, že pan ministr nařídí, aby se vyhovělo žádosti na zavedeni ne-
dělních zpátečních jízdenek u této stanice. Táže se, je-li pan ministr k tomu ochoten a kdy toto nové opatření nabude účinnosti?
V Praze dne 28. března 1933.
Simm,
Knírech, inž. Jung, dr. Schollich, inž. Kallina, Scharnagl, dr. Petersilka, Oehlinger, dr. Hassold, dr. Hanreich, Geyer, Kasper, Köhler, Horpynka, dr. Keibl, Matzner, Krumpe, Greif, Kunz, Bobek, Fritscher, dr. Luschka.
2211/IV (překlad).
Interpelace
poslanců inž. R. Junga, H. Simma, J. Geyera a druhů
vládě.
aby zrušila vládní nařízení o platebním styku s Německem prostřednictvím hromadného účtu u 6 monopolních bank.
Nařízení z předešlého týdne, že všechny platy do Německa mají se konati na domácí hromadný účet, znovu způsobilo ohromné nebezpečí pro náš vývoz. Národní banka učinila tento krok bez předchozího dorozumění s příslušnými domácími hospodářskými vrstvami a chce tímto opatřením přiměti německou vládu, aby od nás odbírala více.
Německo jest tou dobou naším největším zahraničním odběratelem a platy stále ještě docházely pravidelně, byť i částečně poněkud ztíženy překážkami německého devisového hospodářství.
Celý dosah usnesení Národní banky vysvítá zřetelně z toho, že Německo odbírá od nás o třetinu více než všechny státy Malé Dohody a Polsko dohromady. Asi 16% veškerého našeho vývozu jde do Německa a pro mnoho průmyslů, tak na příklad jablonecký, má to dnes rozhodující význam. Jest pravda, že dovážíme z Německa 24% veškerého našeho dovozu, avšak dovážíme odtamtud většinou zboží, kterého náš průmysl nezbytně potřebuje a které v takové jakosti nemůžeme nikde koupiti za tak nízké ceny. Jest tedy nanejvýš povážlivé sahati k jednostranným opatřením, která musí nezbytně vyvolati represalie.
Z ochromení veškerého platetaího styku s Německem hrozí tedy našemu vývozu nová nebezpečí, neboť v posledních letech beztoho musil bojovati s největšími potížemi téměř na všech zahraničních trzích. Hrozí veliké nebezpečí, že Ně-
mecko kontingentuje dovoz z Československa nebo jej silně omezí, k čemuž mu devisové hospodářství beze všeho skýtá nutný podklad.
Kdyby se obchodu činily i takovéto potíže, musil by počet nezaměstnaných růsti dále a tato opatření musila by míti velmi nepříznivý vliv na veškerý náš hospodářský život.
Interpelanti táží se tedy vlády v poslední hodině:
1. Jest vláda ochotna působiti na příslušná místa, aby platební styk se sousedním Německem byl opět co nejrychleji uveden do normálních kolejí?
2. Jest vláda ochotna pracovati o tom, aby co nejrychleji byla zahájena již dlouho zamýšlená nová hospodářská jednání s Německem?
3. Jest vláda ochotna podati sněmovně ve lhůtě co nejkratší zprávu, jaké kroky byly učiněny k povznesení těžce bojujicího vývozu?
4. Jest vláda ochotna při takovýchto pronikavých opatřeních, která poškozují obchod, beztoho ochromený, dotázati se dříve po mínění příslušných průmyslových vůdců?
V Praze dne 27. března 1933.
Inž. Jung, Simm, Geyer,
dr. Schollich, dr. Hanreich, dr. Keibl, Köhler, Knirsch, dr. Hassold, Horpynka, inž. Kallina, Matzner, Kasper, Oehlinger, dr. Mayr-Harting. Zajíček, dr. Luschka, Fritscher, Scharnagl, Bobek, Greif, Krumpe, dr. Petersilka, Kunz.
221l/V (překlad).
Interpelace
poslance dra E. Schollicha a druhů
ministrovi spravedlnosti o zabavení časopisu »Deutsche Post«.
Státní zastupitelství zabavilo pro několik mísí v úvodníku číslo 52 ze dne 2. března 1933 časopisu »Deutsche Post« vycházejícího v Opavě.
Již název »Maďarsko a vasalský pakt« vzbudil nelibost státního zastupitelství a zbylo jen slovo »Maďarsko a«, kdežto slovo »vasalský pakt« bylo zabaveno.
Dále bylo zabaveno:
»spravedlivé ve větě: »a tento bod proti spravedlivé změně mírových diktátů, ačkoliv dnes se již vede na širokém evropském základu, i nyní ještě jest především namířen proti Budapešti. «
Dále:
»tvrdošíjností a nerozumem Francie a jejich vasalských států jsou donuceni ke společnému
boji za revisi smluv, ......»hanebného návratu
k smýšlení vítězů z roku 1919«.....»vyzý-
vavosti z nepřátelských táborů..... že přetvoření Malé Dohody rovná se přímo sabotáži úsilí o dorozumění ve střední Evropě. «
Čteme-li tato slova nebo věty v souvislosti, vidíme úplně jasně, že zabavení bylo provedeno úplně svévolně, pravděpodobně ze špatné nálady úředníka. Působí to také dojmem, že snad shora byl vydán pokyn podřízeným censurním úřadům, aby z veřejné rozpravy o zahraniční politice, zvláště pokud jde o Francii a Malou Dohodu, vymýtily jakékoliv narážky na vasalství. To zdá se býti hlavní důvod zabavení a poněvadž již k takovému rozhodnutí došlo, nechalo se zároveň také zmizeti ještě několik jiných trapných nebo nepohodlných míst. Tak na příklad byl zabaven dokonce i úplně všeobecný obrat »o hanebném návratu k smýšlení vítězů z roku 1919«, ačkoliv z další věty výslovně vysvítá, že se to přímo týká Rakouska a Československo není vůbec ani naznačeno.
Jest úplně zřejmé, že se vedoucích míst zmocnila Pochopitelná a veliká nervosa a že se tedy také vydávají podřízeným úřadům příslušné pokyny. Citlivost odpovědných míst v otázkách zahraniční politiky stále vzrůstá, jmenovité Jde-li o poměr Československa k Francii. Nesmi se již ani říci, že Československo jest v jakémsi poměru závislosti k tomuto státu, ačkoliv jest to jasně patrno z různých jednání samých a státníci to bez obalu přiznávají.
Zostření zabavovaci praxe jest výsledkem této nervosy. Ale potlačováním svobodné kritiky zachvátí tato nervosa také obyvatelstvo a vytvoří se půda pro nejdivočejší pověsti. Svědomití demokrati neměli by se obávati bezohledné kritiky. Bohužel dnešní praxe nám denně ukazuje, že Československo má ještě velmi daleko k tomu, aby bylo nazýváno »útočištěm pravé demokracie«, jak to rádi činí různi státníci.
Podepsaní táži se tedy pana ministra spravedlnosti, je-li konečně ochoten vydati podřízeným censurním úřadům pokyny, aby příště dozíraly na tisk s liberálnějších hledisk a aby necensurovaly tak dětinsky a nerozumné, tak jak jsme to vylíčili?
V Praze dne 15. března 1933.
Dr. Schollich,
Matzner, Inž. Kallina, dr. Hassold, dr. Keibl, Horpynka. dr. Hanraich, Krumpe, Geyer, Simm, Bobek. Kunz, Zajiček, dr. Luschka, Scharnagl, dr. Mayr-Harting, Oehlinger. Greif, Köhler, Kasper, Knirsch, inž. Jung.
2211 VI (preklad).
Interpelácia
poslanca dra Szüllö a druhov celej vláde
o krivdivej praxi cenzúry, o častom za-
bavovaní listu Prágai Magyar Hirlap a
o pláne vlády, že chce založiť maďarský
list.
Československá ústava v zásade konštitucionelne zaisťuje demokratické ustanovizne voľnosti staví, volnosti tlače. Najvyšší činiteľ štátu, pán prezident republiky sám y nespočetných prípadoch vyložil, že volný prejav názorov a voľnosť diskusie sú svrchovanými kautélami demokracie. Minister národnej obrany republiky posledne prehlásil, že branná moc republiky je tu k tomu. aby chránila ustanovizeň demokracie, lebo republika Československá je v prvom rade baštou demokracie v strednej Európe.
Naproti tomu podstatou absolutizmu je, že nepripúšťa volný prejav duší, nepripúšta zápas názorov na poli verejnom, a preto každú myšlienku, ktorá sa protiví vôli vládnej správy, utiskuje donucovacími prostriedky štátnej moci, cenzúrou však znemožňuje, aby myšlienky tie dostaly sa tlačou do verejného vedomia.
V štáte, kde sa uplatňujú smery k utlačovaniu duši, nemožno hovoriť o demokracii.
Z toho dôsleduje, že tí, čo si prajú v republike demokraciu, musia cenzúru zavrhnú t, lebo keďže demokracia je základom republiky, deštruuje republiku samu ten, kto proti demokracii jedná.
Nepredpokladám, že by toto bolo intenciou či už celej vlády alebo niektorého jej člena, a preto chcem vyzvať pozornosť vlády na to, akými násilnými prostriedky cenzúra v najnovšej dobe pracuje voči prejavom Maďarov na veľkú škodu zásadnej demokracie.
Dokiaľ existovala rakúsko-uhorská monarchia, bola v nej česká byrokracia vždy vzornou. Predpokladám, že vládna správa i teraz snaží sa byrokraciu v tomto duchu zachovať. Podstatou dobrej byrokracie je, aby ona bola nestranná, nepodplatiteľná, s pomery počítajúca a múdra. Činnosť byrokracie a činnosť politická rozlišuje sa od činnosti súdnictva v tom, že administratívna byrokracia neaplikuje na dané právne prípady paragrafy, ale súc vedená politickou múdrosťou snaží sa uplatňovať pravdu podstaty a »upravovať spoločenské formy«.
Je vnútorným záujmom republiky Československej, aby štátna moc nevládla jednotlivým
rasám samovoľne a aby ich netyranizovala, ale aby jednotnou spravedlnosťou vládla veškerenstvu štátnych občanov bez rozdielu rasy a náboženstva, lebo len tak bude môcť každá národnosť republiky vyciťovať to, že štát nie je inštitúciou od nej nezávislou, ale že je on tiež jej inštitúciou. Ak by tomu bolo ináč, vtedy nebol by tu pocit rovnosti, bez pocitu rovnosti však nedošlo by k pocitu štátnej jednotnosti a nebolo by ani demokracie.
My Maďari však pri každom kroku badáme, že byrokratická moc oproti kautélam ústavy jedná voči Maďarom bez zreteľa na výšuvedené zásady. Zakazuje shromaždenia, zakazuje nevinné ľudové slávnosti, ako na pr. práve teraz zakázala polícia v Bratislave posmrtnú slávnosť na pamiatku Alberta Apponyiho. Vládna správa byrokratická zakazuje divadelné predstavenia, zapovedá prosté zábavy, činnosť spolkov športových, ba čo viac policajná cenzúra zakazuje reči, tlačová cenzúra zabavuje intervievy, telegramy atď.
Najprostejším a najširším prejavovacím spôsobom maďarského ľudu je maďarská tlač. Najrozšírenejším jej orgánom je tuná Prágai Magyar Hirlap. Tieto noviny boly teraz po dobu niekoľko mesiacov šestkrát za sebou zabavené pre články a reči naprosto nevinné. Je nápadné, že päťkrát bol list Prágal Magyar Hirlap zabavený vtedy, keď bola v nej zabavená niektorá reč alebo interviev odo mňa, a keďže ustanovizeň cenzúry je u nás vyvinutá, musím predpokladať, že cenzúra vie, čo chce, a poneváč politické reči parlamentné nemôže cenzurovať, zahraje si na škuľavého mäsiara a sekne inam, než kam hľadí.
Voľné demokratické Československo má vo strednej Európe iné poslanie, než aké mal národ český v dobe, kedy nemohol sa úplne vyžiť svojim národným životom v rakúsko-uhorskej monarchii. Úkolom Československa dnes je opravdu, - a je to najpevnejším základom jeho existencie, - aby táto republika bola strážcom verejných slobôd a aby ona bola typickým štátom demokracie. A práve preto vládna správa republiky musí pripustiť, aby duch verejného života mohol sa tuná volne prejavovať, aby tuná bola sloboda diskusie, vládna správa republiky musí pripustiť, aby tuná každá rasa voľne mohla prehovoriť o tom, čo má na srdci. To sa však nedeje tak, aby cenzúrou dala zabavovať noviny, ani tak, ako tomu chce teraz istá časť vlády, aby totiž pseudomaďar mohl redigovať noviny a tak otravoval Maďarstvo, a nedeje sa to ani -tak. aby vyhrožovaním trestmi boli terorizovaní vyznavači voľnosti myšlienky.
Jediným spôsobom konsolidácie je, aby voľnosť demokracie bola i voči Maďarom bezo zbytku aplikovaná a aby im pri plnosti zaistených práv menšinových poskytovaná bola možnosť voľného prejavu. Jediná zápalka privodí výbuch len tam, kde vzduch je preplnený traskavými hmotami, avšak najlepším prostriedkom proti tomu je práve voľný vzduch.
Po uvedenom s úctou tážeme sa celej vlády:
Či vie vláda o tom, že cenzúra tohoto roku už šesťkrát konfiškovala noviny Prágai Magyar Hirlap pre články nevinné?
Či vie o tom, že v najnovšej dobe sú vopred zakazované prosté posmrtné slávnosti pamiatné a divadelné predstavenia?
Či je vláda ochotná podľa zásad demokracie odstrániť tieto zneužívania administratívy a uplatňovať inštitúcie demokratickej voľnosti rovnako voči všetkým vrstvám a rasám štátnych občanov?
V Prahe, dňa 27. marca 1933.
Dr. Szüllö,
Fedor, Hokky, Dobránsky, dr. Törköly, Szentványi, ing. Jung, Köhler, Horpynka, Matzner, Ing. Kallina, dr. Hanreich, dr. Schollich, Kasper, Knirsch, dr. Holota, dr. Jabloniczky, Nitsch, Simm, Geyer, dr. Hassold, dr. Keibl.
2211/VII (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokkybo a druhov ministrovi vnútra
o zákaze činnosti telocvičného spolku
v Királyháze.
Pane minister!
Zemský úrad v Užhorode svojimi výnosom zo dňa 9. júla 1932 čís. 131219/IV- 7ai 1932 zakázal činnosť »Telocvičného spolku v Királyháze«, tvrdiac, že zakladatelia mali na myslí otvoriť politickú organizáciu.
Prapodivné to znie v písomnom prejave vyššieho úradu. Veď každý občan republiky Československej musí nezbytne politizovať, lebo každý jeho politický prejav môže sa stať len prostredníctvom strán. Strana kresťansko-sociatistická bola ustavená v Királyháze už 13. februára 1921 a tedy mala možnosť založil športový spolok.
I keby spolok ten utvorený bol priamo stranou, ani vtedy nemohlo by byt námietok proti nemu, lebo ona vo smysle svojich schválených Štatútov je oprávnená zakladať športové, osvetové a
iné spolky. Keby to tedy aj odpovedalo pravde, nemohlo by to byt dôvodom k zápovedi. Avšak pravde to neodpovedá a je to ťažká pomluva, nedôstojná vyššieho úradu.
Avšak ešte nedôstojnejším je prejav, že členovia spolku sú politicky činní; ovšem že sú, lebo veď každý štátny občan československý je politicky činný, keď na pr. volí, lebo keby nebol činným, bol by trestaný.
Nepolitický športový spolok už tam je, tedy založenie iného spolku je zbytočné« - povedá výnos ďalej. Nikto žiadnemu štátnemu občanovi nemôže predpisoval, do ktorého športového spolku má on vstúpiť. Už táto exklusivita je dôkazom toho, že niektorý spolok požíva pod-, pory úradu, kdežto iný musí trpeť pod tlakom úradu. Avšak ešte nepríjemnejším je prejav, že vraj tí, čo chcú vstúpiť do športového spolku, musia predložiť členskú legitimáciu strany kresťansko-sociálnej. Veď strana mohla už pred 1011 rokmi spolok založiť, keby bola chcela, a nebola by musela požiadať o schválenie štatútu športového spolku, ktoré schválenie ani po jednoročnej činnosti nedošlo, ačkoľvek stratia kresťansko-sociálna na základe svojho schváleného štatútu ihneď mohla zahájiť svoje pôsobenie. Bolo by tedy nerozumným a neodôvodneným žiadať o schválenie zvláštneho štatútu, keďže stávajúci už štatút pripúšťa činnosť.
Je to bezpochybným dôkazom nesprávnosti posledného argumentu zemského úradu.
Musíme sa čudovať tomu, že pán námestník zemského prezidenta dr. Jech, ktorý má tak veľkú administratívnu prax a dôkladné vedomostí, podpísal listinu, ktorú by nesmela vydať ani notárska kancelária najmenšej dediny Podkarpatskej Rusi. Je to význačným príkladom, do akej miery postráda Podkarpatská Rus úradníckeho Sboru s nutným vzdelaním - česť výnimkám. Tiež pán dr. Jech mohol tento výnos podpísať len tak, že pri svojej veľkej zaneprázdnenosti nemohol mat ani času, aby ho prečítal.
Svojho časti mnoho písaly české listy o zapovedení slovenského športového spolku v Maďarsku »Elöre«, proti ktorému nezastavily pokračovanie zavedené pre defraudáciu a neverné šafárenie. Konfrontácia bude veľmi snadná a kontrasty ostro posvietia na nakladanie s týmito dvoma spolkami, jestliže v republike Československej na základe domnienky a jednostranného vyšetrovania zakazuje sa činnosť športového spodku, menovite keď vieme, že tieto domnienky ani nie sú trestnými činy, lebo ide len o to, že založenie konkurentného Športového spolku bolo by nepríjemným inému športovému spolku úradne podporovanému.
Na základe uvedeného s úctou tážeme sa pána ministra:
Či ste ochotný zrušiť výnos zemského úradu, ktorým sa zakazuje činnosť »Telocvičného spolku v Királyiháze* a proti ktorému výnosu bolo podané ministerstvu vnútra odvolanie už dňa