Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.
III. volební období. 8. zasedání.
2205.
interpelace:
I. posl. dra Tisu a druhov vláde pre prijímanie nových českých sil do statných služieb na Slovensku,
II. posl. Windirsche a druhů min. pošt a telegrafů o stížnostech na praxi pasty,
III. posl. Windirsche a druhů min. financí o stížnostech na berní úřady v Horní Plané a Lázních Kynžvartě,
IV. posl. Szentiványiho a druhov min. financií a vnútra o neodôvodnenom a smrťou končiacom - použití zbrane colnou strážou obvodu Svatý Kráľ oproti neozbrojenej skupině podlúni-
kov, ktorí nekladli odpor,
V. posl. Śliwky, Klimenta a soudr. min. financí o zabití Pavla Čmiela finančním strážníkem a o náhradě jeho rodině za jeho zabití,
VI. posl. Štětky a soudr. min. vnitra a národní obrany o nezákonném a svévolném postupu četníka Rohla z Městce Králové,
VII. posl. inž. Kalliny a druhů min. spravedlnosti o zabaveni čísla 1555 brněnského časopisu »Sudetendeutsche Volkszeitung« ze dne 25. února 1933.
2205/I.
Interpelácia
poslanca dra Jozefa Tisu a druhov vláde ČSR.
pre prijímanie nových českých síl do štátnych služieb na Slovensku.
Na interpeláciu, tlačivo 1913, podanú v júli 1932 pre konečnú úpravu štátoprávneho pomeru Slovenskej krajiny, vláda tlačivom 2064 medzi iným odpovedala: »Nakoľko sa kvalifikovaní Slováci uchádzajú o miesta v Štátnej službe, bol na nich vždy braný zvláštny zreteľ. «
Sotva uplynulý 3 mesiace od tejto odpovede vlády a do služieb poštovej správy na Slovensku prijatí boli zas len Česi, napriek tomu, že na tieto miesta máme stá uchádzačov Slovákov, ktorí všetkým predpísaným podmienkam úplne vyhovujú. Žiadosti kvalifikovaných Slovákov zamietajú sa s odôvodnením, že niet uprázdnených miest a medzi tým umiestňujú sa aj ďalej české sily na Slovensku. Dosiaľ máme zistené, že vo vlastnosti neplné zamestnaných poštových pomocníkov prijatí boli uchádzači českej národnosti k týmto poštovým úradom: Kúty, Krupina, Oslany a Dolné Hámry.
Nakoľko toto pokračovanie poštovej správy úplne odporuje tvrdeniu vlády, že sa na kvalifikovaných uchádzačov Slovákov bere vždy zvláštny zreteľ pri prijímaní do štátnej služby a celá slovenská verejnosť nad takýmto počínaním odpovedných činiteľov je právom rozhor-
čená, ba priamo pobúrená, pýtame sa vlády RČS.:
1. Či má o tom vedomosť, že kvalifikovaní uchádzači Slováci pri zamínovaní miest neplnezamestnaných poštových pomocníkov na Slovensku boli obídení a prijatí boli uchádzači Česi,
2. či je ochotná túto krivdu odčiniť a postarať sa, aby novoprijaté české sily boly zo Slovenska odstránené a miesta takto uprázdnené boly obsadené Slovákmi a
3. aké opatrenia hodlá urobiť vláda, aby sa podobné prípady v budúcnosti na Slovensku vôbec nevyskytly?
V Prahe, dňa 21. marca 1933.
Dr. Tiso,
dr. Ravasz, Sivák, Slušný, Suroviak, Šalát, Fritscher, Rázus, dr. Petersilka, Čuřík, Danihel, dr. Fritz, dr. Gažík, Hlinka, Grebáč-Orlov, dr. Labaj, Galovič, dr. Mederlý, Mojto, Onderčo, dr. Polyák, dr. Pružinský.
2205/II (překlad).
Interpelace
poslance Windirsche a druhů
ministrovi pošt a telegrafů
o stížnostech na praxi pošty.
Množství místních příslušníků obce Horní Ostašov (v okrese libereckém) uvádí v písemné stížnosti na františkovský poštovní úřad toto:
»Jsme částí Horního Ostašova, ležící na karlovarské okresní silnici a dříve jsme dostávali poštu vždy včas. Ale po delší dobu zavládly tak křiklavé nešvary, že jich nelze popsati. Jest nás 13 majetníků domů s 25 stranami a 54, dorostlými obyvateli, téměř každý z nás si stěžoval osobně u františkovského poštovního úřadu na tyto poměry, které nastaly. Dokonce marná byla i stížnost, ve formě podání z prosince 1932 za* slaná obecním zastupitelstvem pražskému poštovnímu ředitelství, a do dnešního dne nebyla ještě vyřízena ani zodpověděna.
Jde o tyto různé nešvary:
Za nejkrásnějšího počasí se stalo, že listonoš 4-5 týdnů nedoručil vlastnoručně poštovní zásilky, nýbrž většinou je ukládal v obchodnických krámech v Horním Ostašově, kde pak by-
ly odevzdávány 7-8letým školákům, aby je roznesli nebo listonoš odevzdává poštu příležitostně různým chodcům, které potká na silnici. Takto se mnoho pošty ztrácí nebo jest doručena teprve o několik dní později.
Správa »Dorfbote« zasílá upomínky na zaplacení dodaných věcí, které sice došly ke svrchu uvedenému poštovnímu úřadu, ale listonoš jich nedoručil.
Poukázané pensijní a úrazové důchody vydávají se adresátům teprve 3-5 dní, dokonce teprve 10 dní po dojití k poštovnímu úřadu, nebo listonoš zanechává peníze v různých domech, odkud pak je cizí osoby dodávají adresátům.
Stvrzenky poštovních poukázek podepisuje listonoš většinou sám a peníze nosí několik dní u sebe v kapse, než je odevzdá.
My podepsaní zemědělci a majetníci domů žádáme, aby o svrchu uvedených nešvarech, které se každého týdne zhoršuji, byl vyrozuměn rozhodující úřad a aby se postaral o brzkou nápravu. «
Stížnosti jsou také na poštovní úřad v Kokoníně (v okrese Jablonec n. N. ). Tam strany, které potřebují poštovních složenek k zaplacení daně z masa, nedostanou tiskopisy dvojjazyčné. Německé strany, které žádají o dvojjazyčně složenky, nedostanou od poštovního úředníka na svůj německý dotaz vůbec odpovědi.
Obyvatelé Keilových bud v Krkonoších (okres vrchlabský), jimž doručuje poštu vrchlabský poštovní úřad, si stěžují, že dostávají postu jen třikrát týdně. Tím jsou příjemci poštovních zásilek často velmi poškozeni.
Svrchu uvedené stížnosti jsou nedůstojné poštovní dopravy, která má bezvadně pracovati a obsloužiti všechny zájemce stejně nehledě k jejich národní příslušnosti, a jsou zaviněny jen svévolností podřízených činitelů, kteří se, vykonávajíce svůj úřad, nepokládají za služebníky státu a celku, nýbrž se domnívají, že mohou pracovati podle vlastních záměrů a při tom německé obyvatelstvo odbývati. Takovéto poměry jsou neudržitelné a proto se tážeme pana ministra pošt,
je-li ochoten přednesené stížnosti vyšetřiti a je-li ochoten podati zprávu, jaká opatření byla učiněna k odstranění příčin stížností?
V Praze dne 16. března 1933.
Windirsch,
Oehlinger, dr. Mayr-Harting, Zajíček, Zierhut,
dr. Hodina, Bobek, Greif, Scharnagl, Fritscher,
Böhm; Gläsel, Krumpe, dr. Petersilka, dr. Lusch-
ka, Kunz, Viereckl, Halke, Heller, Wagner,
Böllmann, Platzer.
2205/III (překlad).
Interpelace
poslance Windirsche a druhů ministru financí
o stížnostech na berní úřady v Horní Plané a Lázních Kynžvartě.
Berní úřad v Horní Plané zasílá obecním úřadům i v jazykově ryze německých obcích při převodech usedlostí formuláře dotazníků tištěné jen jednojazyčně česky. Obecní úřady nemohou vyplňovati těchto dotazníků, jejichž zodpovědění jest přece i ve výslovném zájmu státní správy, poněvadž česky bud vůbec neumějí nebo často jen nedostatečně. Vždyť jest ve prospěch finanční správy, aby se německým obecním úřadům zasílaly takové dotazníky, které po stránce jazykově nepůsobí těžkosti a proto berní úřad v Horní Plané měl by míti na skladě tiskopisy německé nebo dvoujazyčné.
O berním úřadě v Lázních Kynžvartě se oznamuje, že vydává výpisy z daňových účtů za rok 1932 jen po zaplacení 25 Kč, a to 20 Kč dávky, a 5 Kč kolku, kdežto v r. 1931 byly deště vydávány zdarma. Zpravodaj uvedl ve svém
oznámení:
»Proti takovému postupu berních úřadů, sloužícímu čistě fiskálním účelům, musíme se energicky ohraditi. Zvláště zemědělci, nejsouce obeznámeni s oborem daňovým, narážejí při zkoumáni daňových předpisů a vykonaných platů na velké potíže. Vydávání výpisů z účtů (místo bývalých daňových knížek) poněkud napravilo tyto nesnáze. Že za dnešní neutěšeně doby nenapadne zemědělci, aby vydal 25 Kč za takový výpis z účtu, jest jasné. Ale tím se bude ještě více podporovati lajdáctví berních úřadů, jehož jest bohužel více než dosti, a poplatníci budou ještě více než dosud musiti platiti daně neprávem. «
Se zřetelem na tyto vývody tážeme se pana ministra financi, je-li ochoten dáti vyšetřiti přednesené stížnosti a naříditi, aby příčiny stížností byly odstraněny?
V Praze dne 16. března 1933.
Windirsch,
Böhm, Zierhut, dr. Hodina, Platzer, Halke, Gläsel,
Oehlinger, Krumpe, dr. Petersilka, Fritscher,
Viereckl, Wagner, Bobek, Greif, dr. Mayr-Har-
ting, Scharnagl, Zajíček, dr. Luschka, Kusz,
Heller.
2205/IV (preklad).
Interpelácia
poslanca Szentíványiho a druhov ministrom financií a vnútra
o neodôvodnenom a smrťou končiacom
použití zbrane colnou strážou obvodu
Svätý Kráľ oproti neozbrojenej skupine
podlúdnikov, ktorí nekládli odpor.
Dňa 3. marca t. r. o 4. hodine ráno 4 finanční strážnici a 3 četníci z colného obvodu Svätý Kráľ vystrelili na skupinu podlúdnikov asi o 24 osôb, prichádzajúcich smerom od maďarských hraníc, a strelami zasažení zomreli na mieste 19ročná Jolanta Ligártová a 26ročný Ladislav Varga, oba bytom vo Svätom Králi, kdežto Juraj Lazák, bytom v Menách, následkom streľnej rany zomrel po niekoľko dňoch v nemocnici v Rimavskej Sobote. Rezultátom použitia zbrani boli tedy 3 mŕtvi a l ľahko ranený Karol Fükö, bytom taktiež vo Svätom Králi.
Udalosti vyvolaly v obyvateľstve okolia veľké rozčúlenie zvlášte preto, lebo mŕtvi a ranení sú príslušníci najchudobnejšej vrstvy obyvateľstva a niektorí z nich už od rokov bez akejkoľvek práce a podpory hladujúc a mrznúc živoria. Pokladal som za svoju zákonodarnú povinnosť, abych prípad vyšetril a v dôsledku toho požadujem pred verejnosťou zákonodarstva prísne vyšetrenie okolnosti, či použitie zbrane bolo oprávnené?
Výsledky môjho vyšetrovania nasvedčujú týmto okolnostiam:
a) Podlúdnici nekládli vôbec žiadneho odporu, lež na výzvu četníkov a finančných strážnikov zostali väčšinou stáť, z istá ich časť začala utekať. Ti čo zostali na mieste, na kolenách prosili o milosť.
b) Na výzvu, danú patrolou podlúdnikom, ihneď nasledovala paľba.
c) Paľba bola tak prudká, ako keby sa strieľalo zo strojnej pušky alebo z mitrejlézy.
d) So strany podlúdnikov nikdy nedošlo k ohrozovaniu života alebo k nebezpečným vyhrážkam voči finančným strážnikom a taktiež ani úradne ani ináč nebolo zistené, že by v obci, kde podlúdnici bydleli, boly akékoľvek zakázané zbrane.
e) Len malý počet podlúdnikov provodzoval podrúdnictvo sústavne, premnohí len núdzou a biedou hnaní chodili do Maďarska, aby tam za ľavné ceny zakúpili za niekoľko korún zväčša potraviny. Tak na pr. Jolanta Ligártová bola v
r. 1932 jedenkrát v Maďarsku a teraz v deň toho nešťastia podruhé.
í) Výstrely padlý so vzdialenosti 15-25 krokov a výstrelom ranená bola Jolanta Ligártová do prsou, Ladislav Varga so strany do krku. Nebolo mi možno zistiť, kde bol Juraj Lazár výstrelom ranený. Karol Fükö bol strelený do kolena taktiež napolo so strany.
g) V poslednej dobe v dôsledku úplného zohátrania hospodárskych pomerov prevodzovalo sa podlúdnictvo v tomto kraji v miere väčšej než dosavádnej a situácia je tá, že podlúdnici často shluknutí chodili pohromade, a colná stráž bola postavená pred ťažký úkol, lebo riadna patrola netrúfala si zastaviť 20 až 30 podlúdnikov. Za takýchto okolností pokladám za prirodzené, že colníci žiadali o posilu, ktorú im četníctvo aj poskytlo. Avšak nedovedem si vysvetliť salvu použitú voči ľuďom, ktorí nekládli odpor a tiež žiadnym spôsobom nevyhrožovali. Streľba nebola by odôvodnená ani vtedy, keby sa všetci podlúdnici boli dali na útek, lebo 7 ozbrojených četníkov a finančných strážnikov zaujímalo takú pozíciu, že podlúdnici boli pri prvej výzve a v dobe streľby takmer obkľúčení a tedy polapenie plného ich počtu bolo podmienené len tým, zda úradné osoby s náležitou chladnokrevňosťou, ktorú by bolo od nich očakávať, prevedú túto akciu. Ani dávanie výstražného príkladu nepokladám za odôvodnené k tomu, aby hladujúci a zbiedačení ľudia pri svojom nešťastnom pokuse o podlúdnictvo boli postrieľaní ako vrabci, lebo pokiaľ stáva predpoklad, že oproti rozšírenému podlúdníctvu je finančná stráž bezmocná, treba postarať sa o príslušnú posilu stráže, aby podlúdníctvu mohlo byť zabránené bez prelievania krvi. Neprijímam za dôvod ani to, že podlúdnici vraj prechádzajú hranice s volaním slávy Maďarsku a že spievajú maďarské piesne, práve tak ako nemôže byť dôvodom ani to, že je ohrožená auktorita finančnej stráže.
Na základe uvedeného tážu sa podpísaní pánov ministrov financií a vnútra:
Či ste ochotní nariadiť bezodkladne vyšetrovanie v tejto veci?
Nakoľko vyjde na javo neoprávnenosť použitia zbraní, - či ste ochotní najprísnejším trestom stíhať tých, čo to zapríčinili?
Či ste ochotní podať poslaneckej snemovni Národného shromaždenia vládny návrh, aby ku kontrole úradného vyšetrovania vyslaná bola parlamentná komisia, ktorej by sa zúčastnili tiež poslanci strán opozičných?
V Prahe, dňa 15. marca 1933.
Szentiványi,
dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, Fedor, Dobránsky, ing. Jung, dr. Schollich, Hokky, Prause, Knirsch, Knirsch, Matzner, dr. Keibl, Geyer, Horpynka, Simm, Ing. Kallina, Stenzl, Eckert, dr. Törköly, dr. Holota.
2205/V (překlad).
Interpelace
poslanců K. Śliwky, Klimenta a soudruhů
ministru financí
o zabití Pavla Čmiela finančním strážníkem a o náhradě jeho rodině za jeho zabití.
Dne 9. února t. r. v 1/2 3. hodině odpoledne sel 191etý obyvatel obce Bukovce jménem Pavel Cmiel přes českopolskou hranici pěšinou z Polska do Československa, do Bukovce na Těšínsku ke svému domovu, maje pod paží asi 2 kg nevyclené klobásy. Šel společně se 4 osobami z této obce. Když nikým nezadržováni minuli finančního strážníka V. Vachka, který tam konal službu, byli náhle zezadu vzbouřeni náhlým výstřelem L pušky finančního strážníka Vachka, který bez předcházejícího napomenutí nebo výstrahy jak shodně vypovídají svědkové Anna Poloková, Zuzana Przyczeková, Jan Polok - vystřelil ze služební pušky na Pavla Čmiela a na místě ho zabil.
Zabití Pavla Cmiela bez výstrahy jest trestné, jeho příbuzným a zvláště jeho dědovi Adamu Čmielovi byla způsobena velká křivda, neboť byli zbaveni své jediné pomoci ve stáří.
Podepsaní táží se proto pana ministra, co hodlá učiniti, aby finanční strážník, který se provinil zastřelením nevinného člověka, byl řádně potrestán a příbuzní po zastřeleném Pavlu Čmielovi dostali příslušné odškodné za utrpěnou ztrátu hmotnou a křivdu mravní?
V Praze dne 16. března 1933.
Śliwka, Kliment,
Šfourač, dr. Stern. Novotný, Kuhn, Hruška, K.
Procházka, Russ, Štětka, Čižinská, Dvořák, Ho-
dinová-Spurná, Gottwald, Török, J. Svoboda,
Vallo, Krosnář, Hadek, Zápotocký, Tyll.
2205/VI.
Interpelace
poslance Štětky a soudruhů ministrům vnitra a národní obrany
o nezákonném a svévolném postupu četníka Rotila z Městce Králové.
Při persekuci dělníků a domkářů v okrese Městec Králové počíná si zvláště hrubě četník
Rohl. Provádí bezdůvodná zatýkání, vyhrožuje zatčeným (na př. dělnici Kutnohorské), že jim nafackuje. Bedřichu Šťastnému zabavil dokonce plnící péro v ceně 225. - Kč, ale soudu je neodevzdal a nyní zapírá, že ju má. Vyhrožuje hostinským že je připraví o koncesi, povolí-li v místnostech důvěrnou schůzi dělníků. Udržuje stálé styky s tiskem Stříbrného i s místním tiskem sociálně-demokratickým a informuje jej lživě, zejména v tom směru, že špiní zatčené. Sám se často ve službě opíjí a dává si pak nésti i pušku od civilních osob.
Hraje hazardní hry v kartách a v době, kdy má konat službu, sedí velmi často v hospodě. Hostinskému ve Výklekách dluží již přes půl roku 300. - Kč, které si vypůjčil, aby mohl dále hráti ferbla, když svoje vlastní peníze před tím prohrál. Právě proto, že svou povinnost v obyčejné službě nekoná, chce se tím více vyznamenati persekucí dělníků a to tím spíše, že ho okresní hejtman Baťka v Poděbradech za takové počínání co nejvíce chválí.
Tak se stalo, že právě v ten den, kdy bezdůvodně persekvoval komunistické dělníky, vykradli kasaři v Městci pokladnu v záložně, aniž je ovšem četník Rohl nebo jiní četníci chytli. Mezi jiným podal soudu nesprávný údaj, že Bedřich Šťastný je prý tajemníkem komunistické strany Československa a že prý není zahradníkem, ačkoliv je všeobecně známo, že Šťastný má zahradnictví v Čelákovicích, z jehož výnosu se jedině živí a že se mu také toliko z tohoto příjmu předpisují daně.
Ptáme se proto pánů ministrů:
Jsou ochotni četníka Rohla z Městce Králové pro jeho nezákonný a svévolný postup exemplárně potrestati a zejména zbaviti úřadu?
V Praze dne 20. března 1933.
Štětka.
Kopecký, Babel, Russ, Hadek, Kuhn, Steiner, J. Svoboda, Tyll, Zápotocký, K. Procházka, dr. Stern, Hrubý, Krosnář, Hruška, Dvořák, Novotný, Gottwald. Kliment, Čižinská, Šťourač.
2205 VII (překlad).
Interpelace
poslance inž. O. Kalliny a druhů ministrovi spravedlnosti
o zabavení čísla 1555 brněnského časopisu »Sudetendeutsche Volkszeitung« ze dne 25. února 1933.
Ve vnucené ústavě se sice praví, že všechna moc v Československé republice pochází z lidu,
a že tento stát jest demokratický. President státu T. G. Masaryk pronesl, jak známo, slova: »Demokracie jest diskuse. « Ale censurní poměry v tomto státě zřejmě ukazuji, že se tisk německého národa soustavně pronásleduje, ba člověk stále více nabývá dojmu, že nejde jen o potlačováni svobodného slova, nýbrž zároveň i o vědomé hospodářské poškozování tisku německého národa. President státu Masaryk pronesl v novoročním poselství roku 1922 věty: »Svoboda znamená však i kritiku. Stát, který nechce snášeti kritiku, který potlačuje hlasy svých příslušníků, jest státem tyranů. «
Ve výše zmíněném čísle časopisu »Sudetendeutsche Volkszeitung« touto neslýchanou praxí censury propadla červené tužce censorově tato místa.
»----« a
»Jest to jistě výron strachu a špatného svědomí všech usurpátorů z převratové doby, kteří tehdy opírajíce se o moc bodáků, neostýchali se přejíti k pořadu přes základní práva národů, především přes právo sebeurčení a při vytyčování hranic svého státu svému brutálnímu úsilí o moc hladce vydali všanc všechny ideální cíle, o kterých předstírali, že za ně ve světové válce bojují. «
Podepsaní se tedy táži, je-li pan ministr ochoten učiniti přítrž této neuvěřitelné zabavovací praxi, která se stále více utváří jako pronásledováni tisku sudetskoněmeckého národa, a učiniti všechna opatření, aby se v tomto směru dbalo aspoň zásad prohlášených presidentem státu Masarykem?
V Praze dne 28. února 1933.
Inž. Kallina,
dr. Schollich, Matzner, inž. Jung, Köhler, Krumpe, Oehlinger, Fritscher, Kunz, Greif, dr. Mayr-Harting, dr. Luschka, Bobek, Scharnagl, Schubert, Geyer, Knirsch, Krebs, Simm, Horpynka, dr. Hassold, dr. Keibl, dr. Hanreich, Kasper.
Původní znění ad 2205/II.
Interpellation
des Abgeordneten Windirsch und Genossen
an den Minister für Post- und Telegraphenwesen,
betreffend Beschwerden über die Praxis der Post.
Eine Anzahl Ortsangehörige der Gemeinde Oberberzdorf (Bezirk Reichenberg) fuhrt in einer schriftlichen Beschwerde über das Postamt in Franzendorf folgendes aus:
»Wir sind ein Ortsteil von Oberberzdorf an der Bezirksstrasse nach Karlswald gelegen und hatten früher immer regelmässig unsere Postzustellung. Seit längerer Zeit treten aber so krasse Misstände auf, die jeder Beschreibung spotten. Wir sind 13 Hausbesitzer mit 25 Parteien und 54 erwachsenen Einwohnern, haben fast jeder persönlich über diese Zustände, welche eingetreten sind, bei dem Postamte in Franzendorf Beschwerde vorgebracht. Selbst die Beschwerde in Form einer Eingabe vom Dezember 1932 von der Gemeindevertretung an die Postdirektion in Prag blieb ohne Erfolg und ist sie bis zum heutigen Tage noch unerledigt und unbeantwortet.
Verschiedene Uebelstände sind wie folgt:
Bei der schönsten Witterung ist es vorgekommen, dass der Postbote 4 bis 5 Wochen nicht eigenhändig die Postgegenstände abgeliefert hat, sondern er hinterlegt die Postsachen meistenteils in den Krämerladen in Oberberzdorf, wo sie dann an 7 bis 8jährige Schulkinder zum Austragen abgegeben werden oder der Postbote gibt die Post gelegentlich an verschiedene Passanten, die er auf der Strasse trifft. Auf diesem Wege geht viel Post verloren oder wird erst tagelang spater abgeliefert.
Von der Verwatung des »Dorfboten« kommen Ermahnungen um Einzahlung für gelieferte Sache, welche am obigen Postamte wohl angekommen sind, aber von dem Postboten nicht abgelifert wurden.
Die Geldanweisungen von Pensions- und Unfallrenten werden erst 3 bis 5, sogar erst 10 Tage nach Eintreffen am Postamte an die Personen verabfolgt oder es hinterlegt der Postbote die Gelder in verschiedenen Hausern, wo sie dann durch fremde Personen den Adressaten übermittelt werden.
Die Quittungen der Geldanweisungen unterschreibt der Briefträger meistenteils selbst und trägt das Geld tagelang in der Tasche herum, bevor er es abliefert.
Wir unterzeichneten Landwirte und Hausbesitzer ersuchen obige angeführte Uebelstände. welche vom Woche zu Woche schlimmer werden, an massgebender Stelle zu überreichen und sich dafür einzusetzen, dass baldige Abhilfe geschaffen wird. «
Beschwerden werden auch über das Postamt in Kukan, (Bezirk Gablonz n. N), geäussert. Dort können Parteien, die zur Einzahlung der Fleischsteuer Posterlagscheine benotigen, diese Drucksorten nicht in zweisprachiger Ausfertigung erhalten. Deutsche Parteien, die um die Ausfolgung zweisprachinger Erlagscheine ersuchen, erhalten von dem Angestellten des Postamtes auf ihre deusche Fragestellung überhaupt keine Auskunft. Die Bewohner der Keilbauden im Riesengebirge (Bezirk Hohenelbe), denen vom- Postamte in Oberhohenelbe aus die Post zugestellt wird, beklagen sich darüber, dass sie nur dreimal wöchentlich die Post erhalten. Dadurch entstehen für die Empfänger der Postsachen oft grosse Nachteile.
Die vorangefuhrten Beschwerden sind eines klaglos funktionierenden Postverkehres, der allen Interessenten ohne Rücksicht auf ihre nationale Zugehörigkeit gleichmässig dienen soll, unwürdig und sind daran gewiss nur Schuld die Eigenmächtigkeiten untergeordneter Organe, die sich in Ausübung ihres Amtes nicht als Diener des Staates und der Allgemeinheit fühlen, sondern der Meinung sind, nach eigenen Plänen arbeiten und dabei die deutsche Bevölkerung brüskieren zu dürfen.
Derartige Zustände sind unhaltbar und deswegen wird der Herr Postminister gefragt:
Ob er bereit ist, die vorgebrachten Beschwerden untersuchen zu lassen und ob er gewillt ist. darüber zu berichten, welche Verfugungen getroffen wurden, um die Ursachen der Beschwerden zu beseitigen?
Prag, am 16. März 1933.
Windirsch,
Oehlinger, Dr. Mayr-Harting, Zajiček, Zierhut,
Dr. Hodina, Bobek, Greif, Scharnagl, Fritscher,
Böhm, Gläsel, Krumpe, Dr. Petersilka, Dr. Lusch-
ka, Kunz, Viereckl, Halke, Heller, Wagner,
Böllmann, Platzer.
Původní znění ad 2205/III.
Interpellation
des Abgeordneten Windirsch und Genossen
an den Finanzminister,
betreffend Beschwerden gegen die
Steuerämter in Oberplan und
Bad Königswart.
Das Steueramt in Oberplan versendet an die Gemeindeämter auch in den sprachlich rein deutschen Gemeinden in Fällen von Wirtschaftsübertragungen Formulare von Fragebogen, die nur einsprachig tschechisch gedruckt sind. Die Gemeindeämter vermögen diese Fragebogen, deren Beantwortung doch im ausgesprochenen Interesse der Staatsverwaltung liegt, nicht auszufertigen, weil sie der tschechischen Sprache entweder gar nicht oder oft in einer nur unzureichenden Weise mächtig sind. Es liegt doch im Vorteile der Finanzverwaltung, den deutschen Gemeindeämtern solche Fragebogen zur Verfügung zu stellen, die m sprachlicher Hinsicht kerne Schwierigkeiten bereiten und deswegen sollten in deutscher Sprache oder zweisprachig gehaltene Drucksorten bei dem Steueramte in Oberplan vorrätig sein.