mou linií v 7-8 dnech. To je dostatečný důkaz, co znamená Čsl. Lloyd po stránce obchodní pro čsl. exportéra. Těmito úsporami jednak na čase, jednak na dopravném, získalo by Československo poměrně snadno trhy Orientu a čsl. obchodu se tím staví nová cesta a nové možnosti kalkulační.

V případě, že bude v Galaci vybudována čsl. etapa, která bude vhodně doplněna Čsl. Lloydem a bude moci distribuovati zboží do jednotlivých přístavů Orientu, nastává úplně nová orientace čsl. exportéra na východ a mnohé zboží v důsledku toho stane se opět schopné konkurence, což se vztahuje v prvé řadě na cukr.

Podle předběžných informaci, získaných na základě stávajících tarifů přes Galac, měl by Lloyd k dopravě cca 100. 000 tun cukru, které na základě jeho linií a tarifů by úplně získal pro svou dopravu. Ježto cukr se pravidelně konsumuje, zásoboval by pravidelně Lloydové linie a celý obchod by doznal úplné změny proti dosavadnímu stavu.

Kapitolou samou pro sebe jest ruský obchod, s kterým by Čsl. Lloyd mohl značné počítati, ježto dovoz přes Polsko, kudy se dnes většina zboží dováží, jest nepoměrně dražší. Následující tarify jsou vypočteny na basi via Bratislava - Galac - Oděssa, v případě zavedení přímé linie mezi Galacem a Oděsou pro zboží, zakoupené Ruskem za posledního půl roku v Československu:

Z těchto číslic vidíme markantně, co by znamenal Čsl. Lloyd pro obchod s Ruskem

a jak by usnadnil odbyt čsl. zboží proti konkurenci.

Zboží Orientu, jež by rychlá a laciná doprava učinila prodejným v ČSR. a střední Evropě. Dnes, v důsledku desorganisace dopravy na Černém moři jest doprava Oděssou nebo Batumem do Terstu dražší nežli doprava Buenos Aires - Hamburk. Rovněž na linii Oděssa - Galac v důsledku toho, že neexistuje přímé spojení, jsou tarify dražší než Oděssa - Terst.

Upraví-li se doprava na Černém moři Čsl. Lloydem, jehož průměrný tarif by činil 6-8 sh mezi všemi přístavy černomořskými, nastala by i v odbytu černomořských tovarů značná změna. Černomoří by pak bylo 5 to, exportovati do centrální Evropy a Československa. Jde v prvé řadě o rudy: měď, chrom, wolfran, mangan, naftu, asfalt, kosti, fosfáty, drahé dřevo, ořech, kaštan, vlnu, bavlnu, kůže, tabák atd.

Jest tedy zřejmá možnost rozvoje obchodu tohoto zboží, které dnes k nám následkem desorganisace dováži většinou cizina a meziobchod. Dovoz tohoto zboží do Československa jest o to pravděpodobnější, že jeho cena při dobré jakosti jest pranepatrná. Dovoz se však může vyvinouti jedině po zavedení čsl. linií, které dají vznik průmyslu, jenž tyto suroviny pro evropský trh přizpůsobí.

Ad IV. Konečně by připadlo dopravě zboží čsl. původu, na jehož exportu musí míti čsl. stát zájem, a jejž musí prémiově podporovati v zájmu zachování vlastního průmyslu. Jednalo by se o podporu takového zboží, které bylo v Orientě zavedeno, avšak desorganisací a vzrůstající konkurencí na orientálním trhu značně ztrácí. V prvé řadě jedná se o cukr, dále o textil a sklo. Československé zboží musí býti dodáváno rychleji a včas, aby konsument mohl odebrati i menší partie, což bude umožněno zavedením balíkové dopravy. Československo již tímto ulehčením - aniž by slevilo z cen svých tovarů - získá bývalé trhy. Zavedením černomořské plavby zlevní ČSR. svůj dovoz fosfátů a tím jest dána čsl. zemědělství možnost lacinější produkce řepy. Galacká etapa sama o sobě - budou-li zavedeny čsl. linie - ulehčí značně odbytu cukru a všem průmyslovým čsl. výrobkům v Orientě za předpo-

kladu vhodné čsl. tarifní politiky a zavedení přímého konosamentu.

To ovšem jest možno jen tehdy, bude-li ČSR míti dopravu ve svých rukou, uskutečněním Čsl. Lloydu.

Vzhledem k všem výše řečeným důvodům této zprávy jevila by se organisace Čsl. Lloydu následovně:

Účel:

Čsl. Lloyd má za úkol:

1) dopravovati s právem prioritním veškeré čsl. zboží, exportované a importované Dunajem a event. železnicí přes Galac a Constanzu za pevných tarifů.

2) Zavésti přímý dopravní konosament do přístavů blízkého Orientu a Černomoří.

3) Podporovati lacinou dopravou export čsl. zboží do Orientu, napomáhati všemožně jeho rozvoji a budovati k tomu potřebnou skladištní a dopravní organisaci ve význačných přístavech Orientu.

Za tím účelem zřídí Čsl. Lloyd pravidelné námořní spojení mezi přístavy: Galac Constanza na jedné straně, se všemi černomořskými přístavy a přístavy blízkého Orientu na straně druhé a to tak, jak toho dnešní export a jeho nynější rozšíření v Černomoří a Orientě bezpodmínečné vyžaduje.

V důležitějších přístavech v Orientě, jmenovitě v Galaci a Constanze, zřídí Čsl. Lloyd skladištní a překladištní etapu pro Černomoří, Orient a Rusko. Sídlo:

Čsl. Lloyd má sídlo v Praze, kde by byl Lloyd protokolován a veškeré jeho lodi registrovány. Základními přístavy byly by Galac a Constanza.

Složení Čsl. Lloydu:

Čsl. Lloyd jest zanesen do rejstříku jako Akciová společnost se základním kapitálem 10 mil. Kč, který jest garantován čsl. státem se stejným zúrokováním a slosováním jako železniční obligace. Akcie by byly rozděleny na karáty, aby každý interesent, podnikatel a kolonista v Černomoří se mohl súčastniti. Aby výše uvedenému úkolu mohl Čsl. Lloyd dostáti, zavede postupně čtyři pravidelné linie a to:

1) Galac, příp. Constanza, Samsun, Trapezunt, Batum a zpět.

2) Galac, Varna, Cařihrad, Soluň, Smyrna Merssina, Beyrouth, Alexandria a zpět.

3) Galac, Oděssa, Cherson, Alexandrovsk a zpět.

4) Galac, Dálný Východ.

Vedle těchto linií udržoval by Čsl. Lloyd jednu až dvě lodi k dopravě hromadného zboží za účelem trampové plavby a doplněni navržených linií.

Proponované linie L, II. provedl by Čsl. Lloyd s počátku ve 14denních intervalech; v zimních měsících by se omezil na dopravu z Constanzy a proto bude naléhati i pro Constanzu na dojednání přímých, výjimečných exportních tarifů mezi ČSR a Rumunskem ve směru transitu k Černému moři, do Galace a Constanzy. Pro liniovou plavbu uvedených lodí postačily by k čsl. účelům pro každou linii jedna menší poštovní rychloloď typu, jakých se používá mezi Ostendem a Londýnem o nosností 8001. 000 tun a rychlosti 15 uzlů za hodinu. Lodi by měly i osobní dopravu pro menší počet pasažérů, neboť vzhledem k poměrům v Černomoří a Orientě jest nutno udržovati i tuto osobní dopravu, která by byla znamenitým reklamním prostředkem pro ČSR v Orientě, přivedla by celou řadu orientálních obchodníků do ČSR. a vytvořila by zcela novou tradici.

Čsl. Lloyd navazoval by své námořní linie na dunajskou paroplavbu a překládal by v Galaci přímo z říčních lodí na námořní, pokud by tento postup byl obchodně účelný. Aby pak si zajistil etapu pro další rozvoj, vybudoval by čsl. entrepositní skladiště, o které by se celý čsl. export, jdoucí do Černomoří, Ruska a Orientu, mohl bezpečně opírati. Za tím účelem postaral by se především jako právní subjekt o získání potřebného místa k postavení uvedeného skladiště v rámci rumunského zákona, event. i za cenu spolupráce s Rumuny, ve svobodném pásmu v Galaci, na kterém by skladiště vybudoval a opatřil řádným technickým zařízením.

Toto svobodné skladiště mělo by ovšem pro uskladnění čsl. zboží význam jedině tenkráte, kdyby Čsl. Lloyd zavedl linie a trampovou plavbu, jak výše uvedeno. Jinak je veškeré uskladnění čsl. zboží v Galaci a celá tato etapa iluzorní, ježto Galac postrádá linií, které čsl. export do Orientu

bezpodmínečně potřebuje. Jmenovitě linie L, III. a IV. vůbec neexistují, ač jsou pro ČSR právě nejdůležitější. Nebyla-li by zorganisována námořní doprava, nemá Galac významu a je bezúčelno, čsl. zboží v něm uskladňovati a budovati vůbec nějakou čsl. etapu. Že by zařízením výše navrženým Čsl. dunajská plavba nepoměrně získala, je nesporné.

Lodi, které by udržovala společnost pro trampovou plavbu, byly by typu 3. 000 tun o náležité síle hodící se pro plavbu na Černém moři. Aby pak Čsl. Lloyd mohl své poslání zastávati a vytvořiti dopravní organisaci, na které čsl. export může bezpečně budovati, jako svého času budoval na rakouském Lloydu, jest nutno, aby i tento Čsl. Lloyd měl obdobné výsady, jaké byly povoleny Lloydu rakouskému zákonem ze dne 23. února 1907 LBG - 42.

Čsl. Lloyd omezuje svou činnost prozatím toliko na Černé moře, jelikož na tomto moři je dnes pro vybudování samostatné čsl. námořní plavby vhodná půda a jedině zde má čsl. námořní plavba raison d´être.

Podepsaní poukazuji dále na to, že pokud koná Čsl. Lloyd službu na Černém moři, pracuje výhradné pro ČSR, avšak jakmile opustí loď Dardanelly, konkuruje již se světovou plavbou a pracuje pro veškeren obchod v Oriente. Výjimku činí linie II., která však má specielně pro ČSR zvláštní význam se zřetelem na ty přístavy, které dnes s Terstem spojení nemají a jsou jmenovité pro export našeho cukru zvláště důležité. Uvádíme na př. přístavy Izmid a Iskaderun (Alexandretta), které se dotýkají přímo bagdadské dráhy a mají daleko lacinější překladištní tarify, než Cařihrad, takže transit přes tyto přístavy do okruhu bagdadské dráhy je velmi výhodný.

Toto spojení, které je jakýmsi ukazovatelem orientální dopravní politiky, zajišťuje jmenovitě odbyt čsl. cukru, který dnes v Orientě ztratil značně na odbytišti a proto potřebuje nutně opory, jíž může mu poskytnouti jedině Čsl. Lloyd organisací přímé dopravy, znamenající zlevnění čsl. zboží proti dosavadní cestě přes Terst a Hamburk. Spojením Galac - Izmid snížila by se cena čsl. cukru do Anatolie, Sýrie a Mezopotamie o značnou sumu, kterou dnes činí cařihradské poplatky překladištní a tím zabezpečí se jeho odbyt. Jedině tímto

faktem odůvodňuje společnost zavedení této linie, jež pracuje též mimo Černé moře, avšak spojuje důležitá místa, která dnes s ČSR spojení nemají.

Z uvedeného jest zřejmo, že Čsl. Lloyd bere na sebe úkoly, mající dalekosáhlý význam celostátní. Uskutečnění jeho jest možno pouze za benevolentní pomoci čsl. vlády, poněvadž vybudování Čsl. Lloydu je spojeno se značnými finančními obětmi a zisk, který přináší celému čsl. exportu, je nepoměrně větší, nežli s jakým může sám Čsl. Lloyd se stanoviska soukromopodnikalelského počítati pro soukromé rejdaře.

Jest tedy nutno, aby čsl. vláda poskytli na jeho vybudování podporu, která by se vyjadřovala asi takto:

1) Čsl. vláda převezme oproti osobě třetí garancii za veškerá plavidla a kapitál investovaný v lodích a přístavních zařízeních Čsl. Lloydu. To jest nutno vzhledem k tomu, že čsl. stát nemá námořního válečného loďstva, které by mohlo poskytnouti ochranu v případě potřeby (Force majeure).

2) Čsl. vláda bude subvencovati svrchu uvedené linie tak, aby tarify pro čsl. zboží mohly býti minimální a dle principu, že poskytne prémii, řídící se dle počtu tun a km dopraveného zboží čsl. původu. Subvence pro jednotlivé druhy zboží bude rozdělena dle tříd a kvality zboží. Ve výše zmíněných případech poskytne na některé zboží (cukr) exportní prémie.

3) Čsl. vláda zavede zvláštní železniční exportní tarify přes Bratislavu - Komárno Dunajem do Černomoří, Ruska a Orientu i přes pohraniční stanici čsl. -rumunskou a to alespoň takové, jaké poskytne tarif terstský.

4) Čsl. vláda umožní Čsl. Lloydu zavedení přímého konossamentu dopravního při kombinované dopravě železniční, říční a námořní na př. Plzeň - Galac - Cařihrad nebo Praha - Galac - Trapezunt, Brno Galac - Alexandrie atd.

5) Čsl. Lloyd obdrží garancii od čsl. vlády, že se mu dostane stejně prémiové (mílové) podpory v případě, že zavede přímé linie, aneb trampovou plavbu event. z Hamburku do přístavů Dálného Východu aneb jakýmkoliv směrem, bude-li to v zájmu čsl. exportu, v konkrétním případě i Siam, Čína, Hol. Indie, kde čsl. export o-

proti německému trpí jedině námořní dopravou.

6) Čsl. Lloyd obdrží plnou koncesi kolonisační a vystěhovaleckou, platnou dle předpisů čsl. vlády. Obdrží právo založiti specielní kolonisační společnost, event. banku za účelem získání čsl. kolonií v okruhu svých linií, dále obdrží Čsl. Lloyd koncessi pojišťovací tak, aby mohl sám po. jistiti veškeré zboží a osoby po dobu dopravy a mohl si sám sjednati zajišťovací smlouvy. Rovněž Lloyd dostane plnou dopravní koncessi, koncessi směnárenskou i inkassní, s menší koncessí bankovní.

Naproti těmto výhodám a garanciím se strany čsl. státu přejímá Čsl. Lloyd vůči čsl. státu tyto povinnosti:

1) Čsl. Lloyd jest povinen zavésti pravidelné a přímé spojení mezi Galacem a orientálními přístavy, jakož i zavésti zvláštní tarify pro čsl. zboží (a to linie I., II. a III., jak již svrchu byly naznačeny), bude pravidelně navštěvovati i ty přístavy v okruhu svých linií, které budou míti jakýkoliv význam pro čsl. export. Tarify budou podléhati kontrole čsl. vlády, která si vyhrazuje na jejich ustanovení rozhodný vliv. Linie budou s počátku zavedeny ve 14denních intervalech, později dle potřeby v intervalech 7denních a to po dobu otevření dunajské plavby z Galace. Plavby v zimních měsících jednou měsíčně z Constanzy.

2) Čsl, Lloyd jest povinen udržovati liniovou dopravu nejméně o rychlosti 12 uzlů a míti lodi klassifikace I a 100 A a o hybné síle a ke konstrukci hodící se specielně pro Černé moře.

3) Čsl. Lloyd zřídí v Galaci, Constanzi, Varné a jiných přístavech Orientu, kde toho bude zájem čsl. exportu vyžadovati, entrepositní skladiště, která vybaví nejvhodnějším technickým zařízením.

4) Čsl. Lloyd se zavazuje nezciziti ani lodí, ani přístavní zařízení, na něž poskytla čsl. vláda subvenci, bez předchozího svolení státní správy a zavazuje se, že předloží veškeré knihy a korespondenci a vykáže stav své pokladny čsl. úřadům kontrolním.

5) Čsl. Lloyd jest povinen representovati co nejdůstojněji prestyž čsl. vlajky na všech mořích.

6) Čsl. Lloyd je povinen v mezích své možnosti podporovati rozvoj čsl. obchodu v Černomoří a Orientě v okruhu svých linií a převzíti k nouzovému uskladnění čsl. zboží v případě potřeby za podmínek režijních a starati se o odbyt tohoto zboží jako řádný zástupce. Dále jest Čsl. Lloyd povinen podávati zprávy o obchodních poměrech toho kterého přístavu v Orientě, kde má svoji působnost a vyvíjeti zvláštní činnost k podpoře odbytu čsl. tovarů v Orientě a přímého odbytu orientálních tovarů v ČSR, jakož i representovati důstojně ČSR ve všech těchto přístavech.

Čsl. Lloyd jest zvláště povinen pečovati o čsl, emigraci v okruhu svojí působnosti a spolupracovati s ní dle směrnic, které obdrží od ministerstva sociální péče a ministerstva zahraničních věcí.

Čsl. Lloyd jest dále povinen přebírati zdarma k dopravě veškerou čsl. poštu na svých liniích, jak listovní, tak balíkovou a starati se o výchovu našeho nautického dorostu.

7) Čsl. Lloyd jest povinen v případě potřeby čsl. exportu sjednati úsluhy od linii druhých, event. cizoslátních, s nimiž obchodné kooperuje a to do míst, kde sám neudržuje vlastní plavby. Financování Čsl. Lloydu:

Čsl. vláda vydá dodatkem k zákonu č. 316 Sb. z. a nař. ze dne 15. dubna 1920 prováděcí nařízení, dle kterého přebírá čsl. vláda garancii za akciový kapitál společnosti, investovaný v lodním a přístavním zařízení, jako při železničních komunálkách. Mimo to poskytne podporu na zakoupení a výstavbu jednotlivých parníků a to:

a) byl-li stavěn dotyčný parník výhradně z cizího materiálu, poskytne čsl. vláda 10% kupní ceny,

b) byl-li stavěn z 25-50% čsl. materiálu, 20% subvence kupní ceny,

c) byl-li postaven z materiálu, z něhož 50 i více procent bylo čsl. původu, - 35% subvence kupní ceny.

d) na výstavbu skladiště a k provozu nutných přístavních zařízeni technických - 50% subvence z celkového nákladu, jeli toto zařízení pořízeno nejméně z 50% materiálu čsl. původu, jinak pouze 20% z celkové sumy,

V případě, že čsl. vláda nebude míti potrefených financí ku krytí nákladů s vybudováním Čsl. Lloydu spojených, předloží podepsaní při projednávání návrhu dodatečně návrh, jak možno tyto finance a sice z výdajů, jež dnes čsl. stát platí zbytečně cizině, opatřiti.

Provedením upisovací akce akcií bude pověřena Zemská banka v Praze, která čsl. státu poskytne dle svých stanov příslušnou garancii za emissí akcií.

Správní rada:

Do správní rady Čsl. Lloydu, která bude sestávati z předsedy, 2 místopředsedů a 9 členů, deleguje čsl. vláda 3 delegáty z kompetentních ministerstev a 4 delegáty z obchodu a průmyslu. Zbývajících 5 členů bude zvoleno z kruhů obchodních a průmyslových, Společnosti pro hospodářské a kulturní styky s Černomořím a Orientem, která je proponentem Čsl. Lloydu na širém moři a která pro jeho existenci a založení vykonala vše potřebné, připravila veškeré

směrnice a jest důležitým činitelem k jeho dalšímu rozvoji. Volbu správní rady schvaluje čsl. vláda. Správní rada volí svého předsedu a místopředsedy. Předseda musí býti rovněž schválen čsl. vládou.

Generálního ředitele jmenuje předseda Čsl. Lloydu v dohodě se správní radou. Úřednictvo jmenuje gen. ředitel v dohodě s předsedou.

Tato první správní rada obdrží od čsl. vlády ověření pro vybudování Čsl. Lloydu dle předem sjednaných směrnic na základě podaného memoranda. Správní rada po obdržení tohoto ověření opatří a sjedná všechny finanční i technické předpoklady na zřízeni Čsl. Lloydu.

Návrh tento budiž přikázán výboru i n iciativnímu, dopravnímu, ž i v nostensko-obchodnimu a rozpočtovému k ústavnímu projednání.

Prostředky na úhradu výdajů k ustavení tohoto zákona vyplývající buďtež vzaty z dispozičního fondu Presidia ministerské rady a ministerstva zahraničních věcí.

V Praze dne 14. března 1933.

Pekárek, Liška, dr Mederlý,

Hlinka, dr Fritz, dr Labaj, Grebáč-Orlov, Mojto, Galovič, dr Gazík, Onderčo, dr Pružinský, dr Polyák, Hýbner, Najman, Jíráček, A. J. Beneš, Horák, dr Tiso, Vávra,

Mlčoch, Pechman, Kejmar, Ostrý.