Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období. 8. zasedání.

2193.

Návrh

poslanců J. Pekárka, J. Lišky, Dr. K. Mederlýho a druhů,

jímž se upravuje poměr Československé státní správy k plavební společností »Čsl.

Lloyd«.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon ze dne.................. 1933,

kterým se upravuje poměr Československé státní správy k plavební společnosti »Čsl.

Lloyd«.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby na základě § 34 zákona ze dne 15. dubna 1920 č. 316 Sb. z. a n. podepsala s plavební společností »Československý Lloyd« připojenou, nerozlučnou část tohoto zákona tvořící smlouvu.

§2.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a jeho provedení ukládá se ministru obchodu v dohodě se zúčastněnými ministry.

SMLOUVA

mezi československým státem, zastoupeným ministrem obchodu a ostatními věcně zúčastněnými ministry s jedné a mezi »Československým Lloydem« plavební společností se strany druhé o provozování plavebního podniku na Černém moři a v blízkém Orientu.

§ 1.

»Československý Lloyd« zavazuje se touto smlouvou po dobu jejího trvání udržovati a provozovati v zásadě vlastními paroloděmi pravidelné námořní linie a jízdy v oblasti černomořské s patřičným připojením plavby trampové v oblastech jiných tam i zpět.

Při veškerých svých pravidelných liniích jest společnost oprávněna použíti kteréhokoliv na trati ležícího mezipřístavu jako stanice konečné, pakliže pro skutečnou konečnou stanici dotyčné linie nebyl přihlášen náklad nejméně ve váze 100 tun.

V každém případě však těchto kratších jízd nesmí býti více než.... ročně.

V zimních měsících, kdy přístav galacký zamrzá, provozovati bude »Československý Lloyd« uvedené linie z Constanzy.

Jízdní řády pravidelných linií podléhají schválení ministerstva obchodu.

Společnost se zavazuje zajížděti na žádost ministerstva obchodu (bez nároku na další zvláštní odměnu) do kteréhokoli na pravidelné trati ležícího a v jízdním řádě neuvedného mezipřístavu, předpokládajíc, že tím dodržení jízdního řádu dotyčné linie nebude znemožněno a že celková výměra těchto uložených mimořádných cest nebude přesahovati.... námořních mil ročně.

Společnost se zavazuje dále podniknouti na žádost ministerstva obchodu a bez nároků na zvláštní odměnu na tratích pravidelných ještě další jízdy podle potřeby, jakmile pro tuto mimořádnou jízdu budou zaručeny¾ lodního nákladu a řádné pro tuto trať v dané době obvyklé lodní sazby. Případné další linie budou v dohodě s československou vládou aktivovány, jakmile budou dány pro to předpoklady.

§3.

Změna aneb zrušení povolených linií, jakož i jejich rozšíření stane se po vzájemné

dohodě mezi oběma smluvními stranami.

Společnost se však zavazuje, že i bez vyzvání předsevezme - pokud poměry tomu dovolí - jízdy, jichž námořní obchod a obchodní zájmy státu by vyžadovaly aneb jevily se účelnými.

Společnost se zavazuje vůbec, že bude co nejúčinněji spolupracovati s odbornými úřady státními, pověřenými správní činností v oboru dopravy a že jim dá na požádání doklady o tom, jakým způsobem plní své poslání ve službách československého zahraničního obchodu, jakož i že vstoupí do dopravně-politického společenství s plavebními společnostmi spřátelenými, zejména v oněch dopravních směrech, v nichž sama nebude udržovati linií vlastních.

§4.

Na svých liních bude »Československý Lloyd« používati pouze prvotřídních lodí, které v ohledu osobní, poštovní i nákladní dopravy odpovídají i pokud se materiálu týče lodím cizích, na těchto tratích konkurujících plavebních společností, a při zkouškách vykáží minimální rychlost 10 námořních mil (uzlů) za hodinu.

Do 5 let po svém ustavení bude míti společnost aspoň 25. 000 registrovaných tun vlastního lodního prostoru, vhodného pro účinnou službu na liniích, k jichž pravidelnému provozování se zavazuje, ledaže by státní správa netrvala s ohledem na situaci námořní vůbec a československé zvláště na splnění této podmínky.

Lodi budou zapsány v československém plavebním rejstříku a musejí vykazovati nejvyšší třídu lodní klasifikace anglického »Lloydu«.

Návrhy a plány na opatření neb stavbu nových lodí podléhají schválení ministerstva obchodu.

Do služby mohou býti zařazeny pouze ty lodi, jichž plavební schopnost byla přezkoušena a potvrzena orgány československého plavebního úřadu aneb orgány instituce československým plavebním úřadem k tomu účelu delegovanými.

Veškeré parolodi vykonávající službu na všech tratích budou řádně pojištěny.

Aby v každé době mohla plně dostáti ustanovením této smlouvy a splniti podmínky, diktované dopravními neb obchodními

zájmy československými, zavazuje se společnost nejen udržovati svůj lodní park v řádném stavu, nýbrž i podle potřeby jej doplňovati a obnovovati.

Pro případ, že by ta která plavební jednotka musela aneb byla z jakéhokoliv důvodu z lodního parku vyřazena, zavazuje se společnost opatřiti na svůj náklad v každém směru plnohodnotnou náhradu, odpovídající co do ceny, jakosti i velikosti lodi vyřazené.

§5.

Československý Lloyd« se zavazuje, že při nákupu a opatřování materiálu nutného k opravě aneb stavbě lodí, lodního a přístavního zařízení, jakož i lodní výzbroje dá přednost produktům československé výroby, pokud by cizí konkurence nebylo o nejméně % lacinější.

K nákupu lodí, lodních strojů a kotlů, jakož i jiných rozsáhlejších zařízení v cizině jest zapotřebí souhlasu ministerstva obchodu, který nemůže býti odepřen, jestliže bude prokázáno, že jmenované předměty se nevyrábí v tuzemsku bud vůbec aneb ne v odpovídající jakosti, aneb že by tuzemská dodávka vyžadovala nepoměrně mnoho času, aneb konečně, že koupě v cizině jest spojena s obzvláštními výhodami.

§6.

Československý Lloyd« se zavazuje, že bez svolení státní správy nedá ničeho ze svého lodního parku a plavebního zařízeni v trvalý nájem a že také z něho ničeho neprodá. Společnost však má právo při naskytnuvší se konjunktuře aneb při dočasné nezaměstnanosti jednotlivých svých lodí neb parníků pronajmouti je na jednotlivé jízdy nebo na zcela krátkou dobu třetím společnostem anebo podnikatelům.

§7.

Společnost zavazuje se vůbec, že řádným způsobem zorganisuje pravidelnou lodní dopravu v oblasti vyznačené v této smlouvě a že všemi prostředky bude pečovati o její rozvoj na podporu československé námořní dopravy a zahraničního obchodu československého, zavazuje se zvláště, že při dopravě na svých liniích dá přednost zboží československého původu nebo určení a to za sazeb ne vyšších, nežli

svéstojný náklad plavebního provozu s 10% ziskem a vyhradí státní správě kdykoliv kontrolu této československému zámořskému obchodu příznivé tarifní politiky.

V době mezistátních krisí bude podnik přednostně dopravovati zboží, na němž státní správa má zájem a to v dorozumění s ni předem a zvláště za tímto účelem sjednané.

§8.

Československý Lloyd«, pokud se týče držitelé jeho společenského kapitálu vyhrazují touto smlouvou státní správě přednostní právo nabýti tohoto kapitálu a to tak, že stát bude moci kapitál tento buď sám převzíti nebo komukolív třetímu předati; z kupní ceny odečtou se ovšem obnosy stavební subvence, které by podle § 16 měly býti státu vráceny v případě předčasného prodeje subvencovaných lodí.

§9.

»Československý Lloyd« se zavazuje, že bude zaměstnávati personál (úředníky i mužstvo] v prvé řadě československé státní příslušnosti, pokud k tomu mají způsobilost.

§ 10.

Státní zaměstnanci budou požívati na lodích společnosti obdobných výhod a slev jako na československých státních drahách. Orgány, které cestují z úřední povinnosti v zájmu plavby neb poštovní dopravy, dopraví společnost na svých lodích zdarma.

§11.

Československý Lloyd« se zavazuje, že na přání ministerstva pošt a telegrafů bude dopravovati na svých lodích poštu listovní a balíkovou za přiměřenou náhradu.

O přiměřenosti této náhrady rozhodne v případě neshody ministr obchodu jako rozhodčí.

Podrobnosti jsou vyhrazeny zvláštnímu ujednáni mezi společností a ministerstvem pošt a telegrafů.

§12.

Jednací-řečí společnosti jest jazyk český nebo slovenský.

§13.

Stát vykonává dohled nad společností vládním komisařem, jmenovaným ministerstvem obchodu.

§ 14.

»Československý Lloyd« řídí 12členná správní rada, skládající se z předsedy, 2 místopředsedů a 9 členů, z nichž 3 deleguje vláda z příslušných ministerstev, ostatní pak se volí z akcionářů.

Předsedou správní rady bude vždy jeden ze členů správní rady, náležejících skupině akcionářů, prvým místopředsedou pak jeden ze členů jmenovaných státem.

Společnost bude míti dva revisory, z nichž jednoho volí akcionáři, druhého jmenuje státní správa.

K bezprostřední správě obchodů a k bezprostřednímu vyřizování běžných záležitostí zvolí správní rada ze svého středu 4členný výkonný výbor, sestávající z předsedy správní rady a dalších 3 členů, z nichž jeden musí náležeti skupině jmenované státní správou.

Vedoucího ředitele společnosti jmenuje správní rada, zaměstnance společnosti přijímá ředitel ve shodě se správní radou. Vládě přísluší právo potvrzovati jmenování vedoucího ředitele, pokud by nebyl čsl. státním příslušníkem.

Členové správní rady i revisoři účtů volí se na 3 léta.

Správní rada a výkonný výbor společnosti odbývá své porady v Praze, může je však konati i jinde, ukáže-li se toho potřeba.

§15.

Aby zlepšeny byly soukromohospodářské vyhlídky námořního podnikání pod vlajkou československou a aby »Československému Lloydu« bylo umožněno dostáti dopravně-politickému poslání, které stát československý musí od něho očekávati a splniti podmínky této smlouvy, poskytuje mu československý stát touto smlouvou tyto výhody:

1) Československý stát se zavazuje, že nebude žádné jiné podnikání námořní podporovati stejně aneb více, leda že by se jednalo o odměny za zvláštní úkony, jichž

by »Československý Lloyd« sám konati nemohl nebo nechtěl.

2) Československý stát nezúčastní se ani kapitálem, ani nijakým jiným způsobem na jiném námořním podniku (v oblasti vyhrazené »Československému Lloydu«), leda že by mu tím bylo možno získati zvláštních výhod, jichž by »Československý Lloyd« nemohl poskytnouti.

V každém případě bude však »Československému Lloydu« dána přednost a příležitost, aby sám zprostředkoval pro státní dopravní politiku hledané výhody dopravní za konkurenčních podmínek.

3) Náklady, dopravované pro státní správu, nebo za její podpory, budou dopravovány loďmi »Českoslovenkého Lloydu << za konkurečních podmínek.

4) Stát se zavazuje, že se přičiní, aby vymohl společnosti dodávání vhodného uhlí pro vlastní potřebu za obdobných podmínek a za tutéž cenu, jakou platí neb budou platiti československé státní dráhy.

§ 16.

Na základě zákona ze dne 15. dubna 1920 č. 316 Sb, z. a n. budou poskytnuty Československému Lloydu<< finanční podpory v těchto formách:

1) Ve formě mílového ve výši........

jež v mimořádných případech bude možno zvýšiti až na Kč......za l tunu československého zboží, dopravené vlastními neb

charterovanými loďmi podniku a za......

mořských mil vzdálenosti (za......tuno-

mil) na liniích v § 1) vyznačených aneb v liniích, pro které v tomto ohledu dojde k dohodě mezi státní správou a společností. Tato podpora bude podrobena periodické revisi.

2) Ve formě stavebního příplatku, který obnáší:

a) 15% pořizovacího nákladu za hrubou registrovanou tunu vůbec,

b) 30% stavebního nákladu za hrubou registrovanou tunu pří novostavbách, při nichž použito aspoň 50% materiálu československého původu a

c) 45% pří novostavbách, při nichž bude použito aspoň 75% materiálu československého původu.

d) Při výměně starého strojního zařízení lodního zařízení novým, poskytne se na

stroje v tuzemsku k tomu účelu sjednané příplatek Kč 60. - za 100 kg.

Přezkoušení stavebních nákladů vyhrazeno jest státní správě, která může býti účastná přejímání lodí.

Lodí, postavené se státním stavebním příplatkem, musí býti pojištěny nejméně na obnos, jejž by bylo státu vrátiti ve smyslu §8.

V případě ztráty lodi bude přijaté odškodné věnováno na opatření náhrady, při čemž v případě nové subvence odečte se od ní částka, kterou by bylo ve smyslu § 8 státu ještě vrátiti.

Loď postavenou se státním příspěvkem, lze projednati na čas (timecharter) toliko se svolením státní správy (§ 6), jinak jest státní příspěvek vrátiti.

Stavební příspěvek přiznává se toliko do výše tonáže, potřebné k udržení linií v této smlouvě vytčených aneb linií, o jichž zřízeni bude docíleno dohody mezi statni správou a společností.

Státní správa vymiňuje si zpětné splacení % části celkového stavebního příspěvku pro případ, že by subvencované lodi byly podnikem prodány dříve, nežli uplyne doba 10 let od jejich postavení, leda že by pro tento případ došlo mezi státem a společností ku zvláštní dohodě.

3] Ve formě zvláštního příspěvku nebo výhody, úměrné prospěchu, jejž »Československý Lloyd<< přináší celkovému státnímu hospodářství.

Pro prvních 10 let této smlouvy stanoví se tento příspěvek ročním obnosem Kč...........

4) Ve formě zvláštního příspěvku na pojistné prémie, vypočítaného dle výše, na kterou musí společnost pojistiti lodi a lodní zařízeni ve smyslu § 16, 5 odst. Aby poskytnutí těchto finančních podpor bylo možným, bude dříve, v každém případě ale před podpisem této smlouvy, vydáno dle těchto zásad nařízení k provedení § 34. zák. ze dne 15. dubna 1920, č. 316 Sb. z. a n.

§17.

Československá vláda přebírá touto smlouvou oproti třetím osobám garancii za akciový kapitál společnosti, investovaný

v lodním a přístavních zařízeních »Československého Lloydu«.

§ 18.

Státní správa nebude činiti »Československému Lloydu« překážek, aby se zúčastnil dopravy vystěhovalecké, ovšem za předpokladu, že vyhoví podmínkám zákona vystěhovaleckého.

Za tím účelem obdrží společnost koncesi kolonisační a vystěhovaleckou ve smyslu československých zákonů.

»Československý Lloyd« obdrží právo založiti specielní kolonisační společnost, event. banku za účelem získání československých kolonií v oblasti svých námořních linií.

§ 19.

Vláda udělí »Československému Lloydu« koncesi pojišťovací tak, aby sám mohl pojišťovati veškeré zboží a osoby po dobu dopravy a mohl si sám sjednati zajišťovací smlouvu. »Československý Lloyd« obdrží vedle toho koncesi dopravní, směnárenskou, inkasní a menší koncesi bankovní.

§20.

Vláda zajistí »Československému Lloydu« vstup do dopravně-politického společenství mezi československými železnicemi a plavebními podniky Labským, Dunajským a Oderským podle čl. 15 smlouvy přiložené k zákonu ze dne 13. června 1922 čís. 188 Sb. z. a n. a čl. 11 analogické zakladatelské smlouvy československé plavební akc. společnosti oderské.

Československá železniční správa poskytne ve spolupráci s »Československým Lloydem« při případném sestavování přímých neb kombinovaných tarifů výhody svých, té doby platných tarifů exportních a bude se snažiti, aby za účelem vybudování svazové tarifní služby s »Československým Lloydem« zajistila si vyjednáváním potřebnou součinnost železnic říšsko-německých na základě čl. 365. a 367. mírové smlouvy versailleské a po případě i jiných železničních správ.

V rámci těchto závazků zavede československá vláda zvláštní exportní tarify přes Bratislavu - Komárno, Dunajem do Černomoří, Ruska a Orientu i přes pohraniční stanici československo - rumunskou

a to alespoň takové, jaké poskytuje tarif terstský.

Československá vláda umožní »Československému Lloydu<< zavedení přímého konosamentu dopravního při kombinované dopravě železniční, říční a námořní.

§21.

Státní správa pronajme zvláštní smlouvou »Československému Lloydu« exploitaci přístavních pásem, pokud budou sloužiti námořní dopravě; kdyby tato zařízení sloužila současné potřebám plavby říční, svěří se exploitace jejich oběma zúčastněným podnikům společně, po případě bude zřízena k tomu účelu zvláštní provozní organisace soukromá za účasti československých zájemců. Nájemné za tento provoz nebude větší než svéstojný náklad státní správy, spojený se získáním, případným udržováním těchto pásem a amortisací nákladů, jež z jejich vybudování státní správě vzniknou.

§22.

>>Československému Lloydu« zaručeno jest po dobu trvání této smlouvy:

a) osvobození od kolkovného, poplatků a dávek jak z této smlouvy, tak z veškerých smluv a ujednání sjednaných v důsledku této smlouvy, jakož i ze všech dalších podání, listin atd. z tohoto smluvního poměru mezi společností a státem vyplývajících, dále poplatků a dávek ze státem udílených subvencí, vydání akcií, obligací a titrů,

b) osvobození od daní,

c) osvobození od konsulárních poplatků ve styku mezi společností a zastupitelskými úřady republiky Československé v cizině.

§23.

Rozhodovati spory, vzniklé z této smlouvy, náleží věcně příslušným soudům v Praze.

§24.

Tato smlouva platí na dobu trvání společnosti, nejdéle však na 50 roků.

Důvodová zpráva.

Návrh odůvodňuje se takto:

1) Národohospodářskými důvody a obchodně-politickými výhodami, které přinese Dunaj, Černé moře a Orient čsl. obchodu bude-li přímá doprava náležitě zorganisována a stávající dunajská plavba patřičně doplněna.

2) Tarifními výhodami, které přinese čsl. obchodu zorganisování dopravy přes Galac čsl. námořními liniemi do Černomoří a Orientu.

3) Obchodními předpoklady, jež podmiňují rozvoj navrhovaného Čsl. Lloydu a zaručují jeho prosperitu.

4) Organisací levné a rychlé dopravy černomořské, jež by byla organickým pokračováním plavby dunajské, byly by dány všechny předpoklady k získání ztracených i nových trhů v Orientě, což by podstatně přispělo k zmírnění akutní krise.

Ad. 1. ) Jest to v prvé řadě otázka prestyže čsl. státu jako státu dunajského, aby jeho vlajka pronikla k břehům Orientu a černomořského Ruska. Čsl. stát předči všechny ostatní podunajské státy v obchodě a průmyslu, jeho tovary jsou v Orientě všeobecně známy a jako standartní zavedeny a bude tedy moci vlastní námořní vlajkou na Černém moři svou hospodářskou a průmyslovou vyspělost demontrativně prokázati. Až dosud jest naše Republika, jako stát v Orientě a i v Asijském Černomoří téměř neznámá. Jest litovati, že se Československo nemohlo až dosud na hospodářských a průmyslových reformách v dnešním Orientě dostatečně zúčastniti. Čsl. Lloydem a jeho liniemi přijde čsl. stát do kontaktu se státy Orientu a může v zájmu jak svém, tak i těchto států velmi mnoho vykonati. Čsl. republika jako stát neimperialistický bude jistě vždy ráda viděna a přibrána k spolupráci státy Orientu, které dnes svou politickou samostatnost i hospodářskou neodvislost chrání všemožně před velmocenskými interesenty.

Obchodní politika československá se státy Orientu bude se moci na podkladě svého vlastního Lloydu zcela jinak vyvíjeti než dosud. Československo bude míti možnost, opříti se o konkrétní basi a chrániti prostřednictvím Čsl. Lloydu svůj export v Orientě podchycením dopravní refakcií

a jiných podpor v případě obchodní krise proti konkurenci a bude míti pro ovládání dopravní politiky zbraň, kterou až dosud mají jen konkurenční státy proti exportu našemu.

Čsl. vývoz do Orientu nebude tedy odkázán jedině na dopravní politiku druhých států a nabude výhody ušetření stávajících dopravních výloh a propracované organisace.

Dnešní dopravné činí v mnohých případech výdaje takové, že v důsledku toho odbyt čsl. zboží proti konkurenci stává se nemožným.

Příkladem toho jest v prvé řadě cukr, jehož exportní cena jest necelé dvě koruny, naproti tomu cena v Orientě 8. -, 12. -, 10. - a i 20. - Kč, takže dovozné jest několikráte vyšší, nežli cena cukru samého. Na těchto výlohách dopravních možno mnoho ušetřiti, provede-li se potřebná organisace. Jest nutno si přiznati, že náš cukr jest zbaven jakékoliv exportní organisace. Na př. Izmid, důležité přístavní místo, ležící na bagdadské dráze v Marmanském moři, nemá vůbec přímého spojení s Terstem, v důsledku čehož musí čsl. cukr pro Izmid a místa ležící na bagdadské dráze býti překládán z Cařihradu za jednou tak vysokých překladištních tarifů než jaké jsou v Izmidu samém. Této skutečnosti použili Rusové, dovezli cukr z Oděssy do Izmidu přímo a ušetřili tolik, že čsl. cukr, dovážený až dosud z Terstu s překladem v Cařihradě do Izmidu není vůbec schopen konkurence.

Tomu by mohl odpomoci Čsl. Lloyd, který by mohl poskytnouti obdobné výhody, jako Rusové.

Čsl. linie na Černém moři mají velkou důležitost pro dnešní směnný a primitivní obchod s Orientem. Teprve po zavedení těchto linií může se náš obchodník zúčastniti přímo na tamním obchodě, ježto teprve pak bude míti možnost okamžité kalkulace, (cif) pro exportní a importní obchod, které dnes nemá.

Vhodně volené námořní čsl. linie umožní zajisté dovoz celé řady zboží do Československa, pro které dnes následkem desorganisace dopravy jest toto zboží příliš drahé. Tím ovšem trpí obchodní bilance mezi

Československem a státy Černomoří a Orientu, platební schopnost a celý obchod s Československem jsou tím značně omezeny, neboť černomořské a orientální státy mohou platiti jen v případě směny svého zboží. Československu chyběla devisa na orientální místa v době volného obchodu. V důsledku toho stává se obchod mezi Československem a Orientem předmětem cizího meziobchodu, který si tuto devisu přirozenou cestou opatřil a čsl. zboží snadno opatřil zbožím svým. Obchod jest výhodným jen tenkráte, konsumuje-li export současně import. Jinak obchodník vydává se do značného nebezpečí, že jím exportované zboží nebude zaplaceno. Mnohdy se sice stává, že exportované zboží se prodává se ztrátou, avšak za získané peníze možno zas v Orientě nakoupiti jiné zboží, na kterém možno v Evropě znamenitě vyzískati a krýti i tyto ztráty exportního obchodu.

Tím, že Československo předává v cizině své exportní a importní zboží výhradně cizí dopravě a cizímu meziobchodu, vydává se přespříliš do rukou cizí konkurence, které tím poskytuje možnost, aby upravila odbyt svého zboží na náš úkor. - Zavedením černomořských linií Čsl. Lloydem jest dána Československu možnost, rozšířiti svou exportní etapu proti Terstu a Hamburku a udržeti nezávisle svou exportní politiku proti politice těchto dvou míst. Československým Lloydem bude míti náš stát v rukou zbraň, kterou si může vynutiti velmi mnohé úspěchy pro svůj export přes Terst a Hamburk. Tyto oba cizí přístavy musí okamžitě v případě, že Československo zorganisuje svůj export pres Černé moře, zaujmouti proti Československu velmi přátelskou politiku, budou-li chtíti nadále alespoň část dnešního čsl. karga udržeti v provozu. Dnes se tyto dva přístavy o čsl. kargu dohodují a dělí prostě mezi sebou, bez ohledu na zájmy Československa.

Čsl. Lloyd na Černém moři doplní vhodně čsl. dunajskou plavbu na jediný celek a zabezpečí tak její rozvoj a její prosperitu. Liniemi čsl. Lloydu bude dán teprve předpoklad dovozu surovin i jiného zboží z Černomoří a Orientu do ústí Dunaje a Dunajem do centrální Evropy. Černomořské námořní linie zabezpečí dunajské dopravě zpět-

né kargo a tím teprve nepřímo podnítí rozvoj dunajské paroplavby. Dunajská paroplavba trpí totiž vzhledem k délce dunajské cesty (2. 000 km) nedostatkem zpětného karga, takže export Dunajem jest přespříliš zatížen balastem prázdných lodí, vracejících se na horní Dunaj. Jest tedy otázka organisace exportu Dunajem odvislou od získání importního zboží z Černomoří a Orientu do centrální Evropy, což může uskutečniti jedině Černomořský Lloyd.

Dalším a velmi důležitým předpokladem národohospodářským pro zřízení Čsl. Lloydu jest usměrnění a význam čsl. Lloydu pro vznik čsl. kolonií v oblasti Černého moře.

Jako čsl. linie si vynutí přímou směnu tovarů mezi Československem a Orientem, tak nepřímo podmiňují i vznik čsl. kolonií. Tyto kolonie se budou vyvíjeti via facti na základě těchto linií jmenovitě v Černomoří, bez jakéhokoliv zvláštního opatřeni. Dovoz rud, jich dobývání, úprava vlny, plantáže bavlny, vznik různé menší industrie i úprava surovin pro export podmíní účast čsl. inženýrů, strojníků dělníků atd.

Vzorem naší příští kolonisační politiky měly by býti v prvé řadě černomořské kolonie německé v počtu asi 500. 000 duší, kteréžto kolonie se vyznačují vysokou úrovní a blahobytem. Dunaj, doplněný Čsl. Lloydem ukazuje nám jasně, kde má vzniknouti čsl. kolonisace.

Půjde-li čsl. postup do Orientu a Černomoří plánovitě, budeme-li na dunajské a černomořské dopravě budovati rozvoj naší národohospodářské politiky, uvidíme v několika letech, jak bude postupovati rozvoj našich kolonistů, usedlých kolem linii Čsl. Lloydu na Černém moři a v Orientě.

Heslem našich kolonií musí býti, stejně jako je i heslem kolonii německých: nebudeme sloužiti cizině, budeme pracovati na rozvoj svého zahraničního exportu a hospodářství. Jedině tento způsob jest pro nás možný v Černomoří, kde budeme rovnocennými a samostatnými podnikateli vedle tamních domorodců. Tyto naše příští černomořské kolonie budou opěrným pilířem našeho rozvoje v Orientě, o který se čsl. export bude moci vždy a bezpečně opírati.

Podepsaní poslanci připravili dostatečně i tuto otázku československých kolonií a