Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1953.
III. volební období. 8. zasedání.
2183.
Odpovědi:
I. min. věř. zdravotnictví a 'tělesné výchovy a min. školství a národní osvěty na interp. posl. Špatného a druhů o neprovádění zákona ze dne 28. června 1919, č. 114 Sb. z. a n. o výkonu lékařské prakse (tisk 2011/II),
II. min. vnitra na interp. posl. Šmejcové, Bergmanna, Špatného a druhů o nesprávném postupu okresního úřadu v Kolíně vůči tisku (tisk 2104/III),
III. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Windirsche a druhů, aby se šetřilo na českém menšinovém školství (tisk 1780/II),
IV. min. železnic na interp. posl. inž. Kalliny a druhů, že některé staniční úřady Dostupují nezákonitě při vydávání žákovských legitimací (tisk 1977/XVIII),
V. min. železnic na interp. posl. Babela, Hádka a soudruhů o nuceném přeložení Václava Franka, posunovače, jenž sloužil jako průvodčí, z Lovosic do Král. Hradce (tisk 1930/XX),
VI. min. soc. péče na interp. posl. Kaspera a druhů o výnosu okresním úřadům pro zprostředkováni práce, podle něhož se již nesmějí vydávati prozatímní ohlašovací lístky (tisk 2035/XIII),
VII. trůn. financí na interp. posl. Stejskala, Hynka. Netolického a druhů, aby byly zavedeny daňové knížky pro poplatníky (tisk 2151/I),
VIII. vlády na interp. posl. Vaňka a druhů o provádění vládou vydaných pravidel o přechodné úpravě finančního hospodářství obci, vydaných dne 26. ledna 1928, č. 15 Sb. z. a n. (tisk 2042/XIX),
IX. min. vnitra na interp. posl. Jurana, Hrušky a soudruhů o rušení voličské schůze komisařem, četníky a policií (tisk 2104/VII),
X. vlády na interp. posl. Polívky, Hrušovského, Bazaly a druhů o zastavení továrny na umělá hnojiva v Žilině (tisk 2035/III),
XI. min. školství a národní osvěty na interp. posl. V. Beneše, Jaši a soudruhů o nespravedlivém zdržováni konkursního řízení pro učitelské vedoucí místo v Michálkovicích v zemi Moravskoslezské (tisk 1907/VI),
XII. min. zemědělstva na interp. posl. Danihela, dra Polyáka, dra Pružinského a druhov o nesprávnom a stranickom postupe při obsadení miesta prvého miestopredsedu Zemedelskej rady pre Slovensko (tisk 1989/V),
XIII. min. financí na interp. posl. Bergmanna, Zeminové, dra Patejdla a druhů B odpisu daně důchodové z pozůstalosti po zemřelém bývalém knížeti Windischgrätzovi (tisk 2075/XII),
XIV. min. spravedlnosti na interp. posl. Pechmana a druhů o zabavení časopisu »Národní Střed. č. 299 ze dne 20. prosince 1932 (tisk 2116/XIII),
XV. min. věř. prací na interp. posl. Polívky, Hrušovského a druhů ve věci nehospodárného jednání technického oddělení okresního úřadu v Rožnavě (tisk 1461/X),
XVI. min. vnitra na interp. posl. Štětky a soudr. o nezákonném postupu policie v Košířích a o poškození hostinské živnosti, zaviněném jejím postupem (tisk 2042/VII),
XVII. min. vnitra na interp. posl. J. Svobody, Štětky, Zápotockého a soudr. o protizákonném postupu četnictva v Berouně (risk 2042/XV),
XVIII. min. vnitra na interp. posl. Klimenta a soudr. o nezákonném postupu okresního úřadu v Novém Jičíně a velitele četnické stanice v Kopřivnici (tisk 2104/VIII).
2183/I.
Odpověď
ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy
a ministra školství a národní osvěty
na Interpelaci poslance E. Špatného a druhů
o neprovádění zákona ze dne 28. června
1919, č. 114 Sb. z. a n., o výkonu lékařské
prakse (tisk 2011/II).
Po vydáni zákona č. 114/1929 Sb. z. a n., o výkonu lékařské prakse, byl ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesně výchovy zemským úřadům oznámen začátek účinností zákona výnosem ze dne 21. srpna 1929, č. 5260 pres. a na to výnosem ze dne 5. listopadu 1929, č. 6154 pres. vydány úřadům podrobné pokyny, vztahující se k provádění zmíněného zákona. Tyto pokyny, které byly též uveřejněny ve Věstníku ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy (roč. XI., sir. 482). obsahuji 6 bodů.
Třetím bodem těchto pokynů je poukaz k §u 10, odst. 2 zákona, podle něhož se zemskému úřada ukládá, aby učinil po dohodě s lékařskou komorou vhodná opatření, aby v místech, kde bydlí vetší počet lékařů, praksi konajících, zabezpečeno bylo poskytování první pomoci v každé době, zejména pak v noci, o nedělích a dnech svátečních.
Zemským úřadům uloženo shora citovaným výnosom, aby opatření ve smyslu citovaného zákonného ustanovení byla podle potřeby učiněna, jakmile zřízeny budou nové lékařské komory po-
dle zákona č. 113/1929 Sb. z. a n. K provedení zákona č. 114/29 bylo vydáno vládni nařízení č. 39/32 o udělování titulu odborného lékaře. Toto nařízení obsahuje podrobné předpisy a vyžadovalo vzhledem ke komplikovanosti předmětu poměrně velmi dlouhého přípravného řízení a anketárniho jednáni se zástupci lékařských fakult a lékařských komor, jakož i jednání meziministerského.
Ustanoveni §u 14, odst., 1 a 2. mají význam ten, aby úřady měly zákonný podklad, potřebovaly-li by spolupráce lékařů, aby upozorňovaly na zdravotní závady, po přispolupůsobily při sbírání statistického materiálu. Potřeba této spodu» práce lékařů nastane ovšem v době pozdější, až bude vydán nový zdravotní zákon a bude nově upravena zdravotní statistika. Z toho důvodu nepomýšlí se v přítomné době k provádění nařízení citovaného paragrafu.
Prováděcí nařízení ostatním ustanovením zákona, pokud bude třeba, budou postupně vydána.
Ministerstvo školství a národní osvěty vydalo se zřetelem k ustanovení zákona ze dne 15. července 1919, č. 419 Sb. z. a n., o výkonu lékařské prakse, směrnice pro nostrifikaci lékařských studií dosud praktikované, podle nichž připouští se nostrifikace lékařského diplomu jen zcela výjimečně.
Vydání vládního nařízení k §u 2 zákona o lékafské praksi č. 114/1929 Sb. z. a n. jest v přípravném stadiu.
V Praze dne 21. února 1933.
Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:
Dr. Spina, v. r.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer. v. r.
2183/II
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Mileny Šmejcové, H. Bergmanna, E. Špatného a druhů
o nesprávném postupu okresního úřadu v Kolíně vůči tisku (tisk 2104/III).
Okresní úřad v Kolíně, vykonávaje tiskovou přehlídku v Kolíně vycházejícího časopisu »Polabská Stráž«, zabavil číslo 48 tohoto časopisu ze dne 3. prosince 1932, shledav v jednom místě článku, nadepsaného »Okresní komise pro péči o nezaměstnané«, jež jest v interpelaci doslovně uvedeno, skutkovou povahu §u 300 tr. z.
Krajský jako tiskový soud v Kutné Hoře nalézám ze dne 3. prosince 1932, č. Tl 55/32-2 zabavení časopisu potvrdil, shledav v částí místa, okresním úřadem v Kolíně pozastaveného, skutkovou podstatu netoliko přečinu dle §u 300 tr. z., nýbrž též přečinu dle §u 491 tr. z. a článku V. zákona ze dne 17. prosince 1862, č. 8 ř. z. z r. 1863. Byl tedy soudem potvrzen názor okresního úřadu v Kolíně, že zabaveným článkem byl porušen zákon. Z okolností, že část místa, okresním úřadem pozastaveného, byla shledána soudem nezávadnou, nelze ještě dovozovati, že by konfiskace byla bezdůvodnou.
Vzhledem k tomu, co uvedeno, nemám důvodu činiti z podnětu této interpelace nějaká opatření.
V Praze dne 22. února 1933.
Ministr vnitra: Černý, v. r.
2183/III. (původní zněni).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na Interpelaci poslance Windirsche a druhů,
aby se šetřilo na českém menšinovém školství (tisk 1780/II).
Učinil jsem příslušná opatření, vyplývající ze zavření obecné školy s vyučovacím jazykem československým v Drahobuzi.
V Levíně byla zřízena obecná škola s československým jazykem vyučovacím se školou mateřskou v roce 1926 pro obce Levín, Lovečkovice, Srdov, Dolní Vysoké, Muckov, Držovice, Petrovice, Touchořice, Týnistě. Zubrnice a Leštinu. Údaje uvedené v interpelaci o počtu a národnosti dětí, navštěvujících uvedenou obecnou a mateřskou školu v Levíně, neodpovídají skutečnosti. Poznamenávám, že státní školská správa dbá úspornosti ve školství vůbec, pokud ovšem nejsou tím dotčeny kulturní potřeby obyvatelstva.
V Praze dne 14. února 1933.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer, v. r.
2183/IV (původní zněni).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance inž. O. Kalliny a druhů,
že některé staniční úřady postupují nezá-
konitě při vydávání žákovských
legitimací (tisk 1977/XVIII).
Státní správa železniční zařídila potřebné, aby příslušným dopravním a staničním úřadům bylo dodáno dostatečné množství tiskopisů Žákovských průkazek s textem dvoujazyčným.
Od počátku tohoto roku vydávají se tudíž i ve stanicích v interpelaci zmíněných žactvu německé národnosti žákovské průkazky na tiskopise česko-německém.
V Praze dne 16. února 1933.
Ministr železnic: Rud. Bechyně, v. r.
2183/V (původní zněni).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců Babela, Hádka a soudruhů
o nuceném přeložení Václava Franka,
posunovače, jenž sloužil jako průvodčí,
z Lovosic do Král. Hradce
(tisk 1930/XX).
Václav Frank, posunovač v Lovosicích, nemohl býti pro zmenšenou fysickou způsobilost, konstatovanou opětovnou lékařskou prohlídkou, dále zaměstnáván ani ve službě posunovačské ani ve službě průvodčích vlaků. Nezbylo proto než určiti jej pro službu staničního pomocníka a přemístiti jej k dopravnímu úřadu v Hradci Králové, kde bylo v této kategorii volné místo.
V postupu ředitelství státních drah nelze spatřovati nijaký akt pronásledování a není proto příčiny jeho opatření rušiti.
V Praze dne 20. února 1933.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně, v. r.
2183/VI (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance R. Kaspera a druhů
o výnosu okresním úřadům pro zprostředkování práce, podle něhož se již nesměji vydávati prozatímní ohlašovací lístky (tisk 2035 XIII).
Nezaměstnaný člen odborové organisace, který se uchází o státní příspěvek k podpoře nezaměstnaných, vyplácené odborovou organisací, jest povinen vykonati hlášení, předepsaná § 4, odst. l, č. 4 zákona č. 267/1921 Sb. z. a n. Veřejná zprostředkovatelna práce při prvém hlášení vydá nezaměstnanému členu odborové organisace průkazní lístek, stanovený vládním nařízením č. 186/1924 Sb. 2. a n., v němž se vyznačují předepsaná kontrolní hlášení. O vydávání průkazních
lístků stanovilo ministerstvo sociální péče předpisy, jakmile vešel v platnost zákon č. 267/1921 Sb. z. a n. o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných. Předpisy tyto byly doplněny výnosem ze dne 24. června 1930, č. j. 7420/III-E/30. Od doby, kdy vešel tento výnos v platnost, ministerstvo sociální péče nevydalo nové předpisy o průkazních lístcích. V interpelaci citovaný výnos ze dne 30. září 1932, č. j. 46928/III-E/32, obsahoval pauze upozornění na dosud platné předpisy, takže odborovým organisacím nevznikla proti dosavadnímu stavu žádná nová povinnost.
V Praze dne 17. února 1933.
Ministr sociální péče: Dr. Czech, v. r.
2183/VII.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců J. Stejskala, J. Hynka, Netolického a druhů,
aby byly zavedeny daňové knížky pro poplatníky (tisk 2151/I).
V § 273, odst. 4, zákona o přímých daních, ze dne 15. Června 1927, č. 76 Sb. z. a n., byla vláda zmocněna, aby nařízením určila, kdy a jak bude poplatník uvědomen o tom, mnoho-li měl na dani, přirážkách a příslušenství platiti a mnoho-li skutečně zaplatil.
Vládní nařízení ze dne 20. prosince 1927, čís. 175 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon výše citovaný, k cit. § 273, odst. 4, stanovilo, že berní úřad (súčtovací oddělení berní správy) uvědomí poplatníka o tom, mnoho-li měl na daních, přirážkách a příslušenství platiti a mnoho-li skutečně zaplatil, tím způsobem, že po vyhotoveni roční daňové uzávěrky zapíše poplatníkovi, který o to požádá, daňovou povinnost a platbu do knížky, kterou si poplatník může koupiti u berního úřadu (súčtavacího oddělení berní správy), dále že vzorec této knížky vydá ministerstvo financí. Při tom byl ministr financí současně zmocněn, aby na mí-, stě způsobu uvědomění právě zmíněného nařídil, a to zprvu pro obmezený počet berních okresů a později, osvedčilo-li by se zařízení, všeobecně uvědomování výpisy z daňových účtů (kont), které by berní úřady (súčtovací oddělení berních správ) poplatníkům každoročně zasílaly.
Vzorec berhí knížky vydalo ministersitvo financí svým vynesením ze dne 19. června 1928,
čís. 30055/28, jímž berním úřadům (súčtovacím oddělením berní správy) současně uložilo za povinnost vyplňovati předložené jim berní knížky nejdéle do 6 neděl po skončení účetní závěrky. Berní knížka, kterou si poplatník může koupiti u berního úřadu (súčtovacího oddělení berní správy) za 80 hal., jest uspořádána tak, aby z ní poplatník seznal jednak svoji předepsanou i nepředepsanou, ale již splatnou (§ 270, odst. l, zákona o př. d. ) daňovou povinnost, jednak jednotlivé platby, které mu berní úřad během roku, kterého se zápis týče, na účtu (kontě) připsal k dobru, stejně jako i odpisy během tohoto roku na jeho daňovém účtu provedené. Berní knížka obsahuje dále podrobné poučení o splatnosti a způsobu placení přímých daní s přirážkami, jakož i daně z obratu a přepychové, dále o následcích opožděného jich placení.
Zmocnění, aby na místě berních knížek byly zavedeny výpisy z daňových účtů (kont), použil ministr financí nejprve (ve shora cit. vynesení) pro 10 berních okresů v Čechách (Plzeň, Blovice, Hradec Králové, Nechanice, Tábor, Mladá Vožice, Soběslav, Aš, Trutnov, Úpice), pro 4 okresy na Moravě a 1 ve Slezsku (Olomouc, Třebíč, Kyjov, Rýmařov, Opava-město) a pro 4 okresy na Slovensku (Žilina, Čadca, Kysucké Nové Město, Krupina) a l okres v Podkarpatské Rusi (Užhorod). Vynesením ministerstva financi ze dne 23. záři 1930, č. 74465/30, bylo zařízeni výpisů z daňových účtů (kont) rozšířeno ještě na obvody súčtovacího odděleni berní správy I. v Praze, súčtovacího oddělení berní správy II. v Praze, berního úřadu III. v Praze VII, berního úřadu Brno-město, berního úřadu v Krnově a berního úřadu v Bratislavě-město.
Poněvadž zařízení výpisů z daňových účtů (kont) podle zkušeností nabytých u podřízených úřadů i podle četných posudků z kruhů poplatnických se osvědčilo, nařídilo ministerstvo financí svým vynesením ze dne 24. listopadu 1931, č. 80647/31, aby uvědomováni poplatníka o tom. mnoho-li měl na daních, přirážkách a příslušenství platiti a mnoho-li skutečně zaplatil, formou výpisů z daňových účtů (kont) provádělo se, počínajíc rokem 1932, ve všech berních okresech u poplatníků, jejichž poslední úhrnný roční předpis daní přímých s přirážkami a daně z obratu a přepychové činí nejméně 1. 000 Kč. Výpisy z daňových účtů zasílají se poplatníkům bezplatně z moci úřední vždy po vyhotovení roční daňové závěrky a jsou uspořádány tak, aby z nich poplatník rovněž seznal svoji předepsanou i nepředepsanou, ale splatnou daňovou povinnost, jednotlivé platby a odpisy provedené v roce, kterého se výpis z daňového účtu (konta) týče. Výpis z daňového účtu nahražuje berní knížku, na což poplatníci budou podle nedávného nařízení ministerstva financí na první stránce výpisu zvláště upozorněni s tím. aby výpisy si proto dobře uschovali. Pro poplatníky menší (pod 1. 000 Kč ročního předpisu) zůstává ovšem i nadále nedotčeno oprávnění žádati berní úřad (súčtovací odděleni berní správy), aby jim po vyhotovení ročního da-
ňového účtu data o jich daňové povinnosti a úhradě zapisoval do berní knížky.
Vzhledem k uvedenému jest podle mého názoru vyhověno přání pp. interpelujících a proto nečiním žádného dalšího opatření.
V Praze dne 22. února 1933.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
2183/VIII.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Josefa Vaňka a druhů
o provádění vládou vydaných pravidel o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí, vydaných dne 26. ledna 1928, č. 15 Sb. z. a n. (tisk 2042/XIX).
Vzorná pravidla o obecní dávce z nájemného, všeobecném vodném, poplatcích za používání obecních stok a o poplatcích za odvoz popela a smetí, pozměněná resp. vydaná vládním nařízením č. 15/1928 Sb. z. a n. obsahují vesměs ustanovení:
»U budov (částí budov), pro něž bylo uděleno úřední povolení stavební před 28. lednem 1917, jest základem pro vyměření dávky (poplatku) nájemně nebo nájemní hodnota, jež jest základem daně činžovní na rok 1927, po odečteni položek z celkového nájemného nebo nájemní hodnoty při vyměření daně činžovní vyloučených (§ 151 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. ), jež se rozvrhnou poměrně podle nájemného (nájemní hodnoty) na jednotlivé nájemní objekty. Částky, o které bylo nájemné (nájemní hodnota) od 1. ledna 1928 zvýšeno, nejsou základem pro vyměření dávky. (poplatku). «
Po stránce formální sluší nejprve upozorniti, že vzorná pravidla sama o sobě nejsou žádnou závaznou normou, nýbrž právě jen vzorem, podle něhož mohou se obce usnášeti na vybíráni obecních dávek a (poplatků s povolením zemského výboru. Pakliže vzorná pravidla obcím vzhledem k jejich poměrům nevyhovují nebo nepostačují, mohou se usnésti na vybírání dávek a poplatků podle pravidel odchylných, načež ovšem je k vybírání těchto dávek a poplatků třeba povolení vlády. Vláda pak se - jak stálá prakse ukazuje - neuzavírá tomu, aby v případech náležitě odůvodněných povolila vybíráni obecních dávek a
poplatků podle pravidel odchylujících se od pravidel vzorných.
K meritu uvedeného ustanovení vzorných pravidel se poznamenává: Vybírání obecních dávek a poplatků jako všech jiných veřejných dávek nemůže se říditi pouze zřeteli nejvyšší finanční výnosnosti, nýbrž nutno míti na mysli vždy také zásady dávkové stejnoměrnosti a spravedlnosti (zřetele hospodářské a sociální). S tohoto hlediska je úprava obecní dávky z nájemného (nájemní hodnoty) a obecních poplatků vybíraných na podkladě nájemného (nájemní hodnoty) po dobu vázaného bytového hospodářství věcí nadmíru svízelnou, neboť vzhledem k této váza-, nosti platí se často ze stejně hodnotných nájemních objektů nájemné ve výši naprosto rozdílné. Za tohoto stavu by vedlo v mnoha případech ke krajním nesrovnalostem a nespravedlivostem, kdyby bylo prostě a lineárně za základ dávky (poplatku) při stejné sazbě vzato nájemné placené z objektu dávkou (poplatkem) postiženého. Tak zejména v novostavbách je pravidelně nájemné daleko vyšší než v domech starých, pokud jsou podrobeny ochraně nájemníků. Z toho důvodu bylo do vzorných pravidel o shora uvedených dávkách a poplatcích pojato ustanovení, že v domech, pro něž bylo nebo bude uděleno stavební povolení po 27. lednu 1917, snižuje se při vyměření dávky (poplatku) na podkladě nájemného (nájemní hodnoty) za běžný rok sazba dávky (poplatku) na polovic, pokud zákon neustanovíte jinak. Pokud jde o nájemní objekty ve starých domech, podrobené dosud ochraně nájemníků, ustanovil sám zákon o ochraně nájemníků č. 44/1928 Sb. z. a n. v § 10, odst. 2, že do vyměřovacího základu obecních dávek vybíraných na podkladě nájemného (nájemní hodnoty) nezapočítávali se za roky 1928 a násl. zvýšení nájemného tam uvedená. Ustanovení to bylo prodlužováno dalšími zákonnými předpisy, naposledy předpisem § 2, odst. 2 zák. č. 164/1932.
Shora uvedené ustanovení vzorných pravidel týká se ovšem též starých domů resp. nájemních objektů v těchto domech, z ochrany nájemníků už vyloučených, na něž se cit. ustanovení § 10, odst. 2 zák. č. 44/1928 Sb. z. a n. (čl. I. § 2, odst. 2 zák. č. 164/1932 Sb. z. a n. ) nevztahuje. Sluší však upozorniti, že při přípravě a projednávání novel zákona o ochraně nájemníků v parlamentních výborech vždy zákonodárce vycházel z názoru, že u objektů z odíraný nájemníků vypadlých základem pro vyměřování obecních dávek by mělo zůstati zdanitelné nájemné z roku 1927, takže ustanoveni pravidel odpovídá tomuto názoru. Ostatně neodpovídalo by shora vzpomenuté zásadě stejnoměrnosti a spravedlivosti dávkové, kdyby u těchto objektů bylo vzato za základ dávky (poplatku) prostě vysoké nájemné, docílené po vyloučení tohoto objektu z ochrany nájemníků. S hlediska žádoucího vyrovnání najemného a jeho příslušenství ve starých i nových domech, k němuž vědomě musí směřovati státní politika bytová, bude potřebí takové nové úpravy, aby z bytů a místností ve starých domech, které z ochrany nájemníků byly nebo budou vy-
loučeuy, platily se stejně vysoké obecní dávky (poplatky) jako z nových objektů. To z té úvahy, že vyloučení objektů starých z ochrany nájemníků má za následek zvýšení nájemného z nich celkem na výši nájemného z podobných objektů nových. Nová normativní, po případě vzorná úprava obecních dávek a poplatků vybíraných na podkladě nájemného stane se naléhavou, jakmile parlamentní porady o vládním návrhu bytového zákona pokročí k projednání definitivní úpravy ochrany nájemníků. Mezi definitivní úpravou ochrany nájemníků a úpravou obecních dávek vybíraných na podklade nájemného je vztah tak úzký, že obě věci bude nutno upraviti současně a vláda neopomene po zákonné úpravě ochrany nájemníků ihned postarati se o potřebnou úpravu obecních dávek.
V Praze dne 28. února 1933.
Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
2183/IX.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Jurana, Hrušky
a soudruhů
o rušení voličské schůze komisařem, četníky a policií (tisk 2104/VII).
V interpelaci uvedená schůze nebyla úřadu napřed ohlášena a proto okresní úřad v Zábřehu, maje pochybnosti, zda se její pořádání nepříči zákonu, dal ji přezkoumati svým zástupcem. Tento přes tvrzení, že jde o schůzi volební, zjistil, že přítomny jsou též osoby přespolní, které zřejmě nebyly zapsány ve stálých voličských seznamech města Zábřehu a nemohly proto přicházeti v úvahu jako voliči pro vypsané volby do městského zastupitelstva, a proto schůzi rozpustil, ježto nebylo ji lze pokládati za schůzi volební, vyňatou z ustanovení shromažďovacího zákona, nýbrž za veřejné shromáždění, které nebylo - jak již řečeno - úřadu napřed podle ustanovení shromažďovacího zákona oznámeno. Postup úřadu, resp. jeho zástupce byl tudíž zákonem odůvodněn a nelze mu nic vytýkati.