Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1953.
III. volební období. 8. zasedáni.
2182.
Interpelace:
I. posl. dra Sterna a soudr. min. sociální péče a min. vnitra o nesnesitelném nakládání s nezaměstnanými v jáchymovském okrese,
II. posl. dra Sterna a soudr. min. vnitra a min. spravedlnosti o nepřístojnostech pelešného Günthera v Jáchymově a že se jáchymovská městská rada a chebské státní zastupitelství zdráhají zakročiti proti tomuto pánu,
III. posl. Krumpe a druhů min. Školství a nár. osvěty a min. veřejných prací o stavebních pra-. cích na novostavbě německé vysoké Školy technické v Praze (zemědělské oddělení v Dě-
číne-Libverde),
IV. posl. dra Holotu a druhov min. školstva a nár. osvěty o vládnych napomenutiach, týkajúcich sa stavby školských budov škôl cirkevných,
V. posl. dra Holotu a druhov min. školstva a nár. osvěty o vyúčtovaní štipendií nadácie Jána Pállfyho,
VI. posl. dra Holotu a druhov min. vnútra a věcí zahraničných o jednaní okrasného náčelníka v Modrom Kameni, ktorým odepřel (vydávat legitimácie pre malý pohraničný styk,
VII. posl. Gläsela a druhů min. žeteznic a min. financí, že v železničních vlacích bylo omezeno kouření,
VIII. posl. Gläsela a. druhů min., pošt a telegrafů o podporování německého rozhlasu v Československé republice,
IX. posl. Höhnela, Hádka a soudr. min. soc. péče o surovém postupu vyživovacího referenta dra Koženého v Poličce,
X. posl. dra Keibla a druhů min. pošt a telegrafů o konečné likvidaci československých pohledávek u bývalé rakouské poštovní spořitelny.
2182/I (překlad).
Interpelace
poslance dra Sterna a soudruhů
ministrovi sociální péče a ministrovi vnitra
o nesnesitelném nakládání s nezaměstnanými v Jáchymovském okrese.
V jáchymovském okrese jest již přes 5000 nezaměstnaných. Bída těchto nezaměstnaných nedá se vypsati a feste se zostřuje chováním úřadů. Obcím v okrese se přiděluje tak málo Czechových lístků, že nezaměstnaní nedostávají ani to málo, co mdle instrukci ministerstva sociální péče mají dostávati jako minimum. I ženatí nezaměstnaní dostávají Jen 10 Kč týdně a na děti se nezaměstnaným vůbec nic nedává. Okresní úřad zasílá do Prahy naprosto nesprávné zprávy o postavení nezaměstnaných v okrese.
Pochopitelné pokusy nezaměstnaných protestovati proti těmto poměrům a žádati a došíti zlepšení svého postavení narážení na neslýchaný teror úřadů. Pan dr. Jiří Looser zakazuje zásadné všechny schůze nezaměstnaných v okrese. Kde se pomýšlí na schúze nezaměstnaných, tam úřady vrhají neobyčejně veliký četnický aparát. Místnosti k tomu se hodící četnictvo obsadí a čety den chodí četnické hlídky po obci. Jest zřejmo, že se takto neukojí hlad nezaměstnaných a že jejich roztrpčení vzrůstá. Nezaměstnaným se béře možnost promluviti p svém postavení, formulovati své požadavky a je hájiti, a při tom úřady dokonce překročují svá zákonitá oprávnění, neboť, pokud víme, není v Československu ještě zákona, který by zásadně zakazoval, aby se v některém okrese nekonaly schůze nezaměstnaných, nebo který by úřadu poskytoval právo zakazovali takové schůze beze všeho důvodu.
Tážeme se tedy pana ministra sociální péče a mena ministra vnitra:
Víte o těchto poměrech, jak lze za takové poměry odpovídají a co hodlají páni ministři učiniti, aby nezaměstnaným pomohli k jejich právu?
V Praze dne 21. února 1933. l
Dr. Stern,
Tyš, Dvořák, K. Procházka, Gottwald, Kubač, Šťourač, Štětka, Babel, J. Svoboda, Török, Kopačky, Hodinová-Spurná, Hrubý, Kuhn, Vallo, Juran, Russ, Čižinská, Novotný, Kliment, Hruška.
2182/II (překlad).
Interpelace
poslance dra Sterna a soudruhů
ministrovi vnitra a ministrovi spravedlnosti
o nepřístojnostech polesného Günthera
v jáchymově a že se jáchymovská měst-
ská rada a chebské státní zastupitelství
zdráhají zakročiti proti tomuto pánu.
Členové jáchymovského obecního zastupitelstva a městského lesnického oddělení předložili již dne 26. dubna 1932 jáchymovské městské radě velmi zatěžující materiál proti Hanuši Güntherovi, pelešnému v městských službách, a dne 6. května 1932 podali v téže věci udání chebskému státnímu zastupitelství.
Podkladem obou udáni byl zápis, sepsaný před svědky Josefem Girschikem a Florianem Pachmannem v přítomnosti městského strážníka Pavla Siegla dne 23. dubna v bytě pana Edvarda Kollische v Božím Daru. V tomto zápisu potvrzuje svědek, že on a jiní dělníci často celé dny a týdny konali soukromou práci pro polesného Günthera, který ji započítával jako práci veřejnou a dal si ji obcí zaplatiti. Tak na př. dne 10. dubna a 13. dubna 1930 Günther jim nařídil, aby uvedli nesprávné údaje, kdyby se jich někdo vyptával na práci, kterou konali v těchto dnech. Stejně mnoho jiných dni v roce 1930 pracovali po půldnech a celých dnech pro polesného Günthera, ale platila jim obec. Günther dal si od těchto svědků na obecní útraty vykonati i všechny práce spojené s jeho senosečí, které vyžadovaly 10 až 14 dní, při čemž pracovali ještě jiní dělníci, kteří byli rovněž placeni obcí. Svědkové dále potvrdili, že Günther jim několikráte dal za úkol káceti stromy, které byly obecním majetkem, pro své soukromé účely, a rozřezati je. I velmi mnoho jiných drobných prací provedli svědkové na obecní útraty k soukromým účelům pana Günthera.
Přes tato písemné potvrzená a v přítomnosti strážníka vylíčená těžká obvinění neučinila městská rada ani toho nejmenšího proti nepoctivému potěšnému. Naopak pokusili se příměti strážníka, aby vypověděl, že svědkové byli ke svým výpovědím nějak donuceni. Strážník nedal se však zastrašiti ani hrozbou, že bude kárně potrestán, a potvrdil, že vypovídali dobrovolně, l chebské státní zastupitelství se zdráhalo zahájiti v této věci nějaké vyšetřování.
Proto se tážeme pana ministra vnitra: 1. Je-li ochoten naříditi, aby město Jáchymov bylo donuceno zahájiti ihned přísné vyšetřování proti potěšnému a zbaviti ho úřadu až do konce vyšetřování?
2. Jak zamýšlí pan ministr vnitra zajistiti nestrannost tohoto vyšetřování, když městská rada již dokázala, že jest předpojatá?
Dále se tážeme pana ministra spravedlnosti:
1. Jak může ospravedlniti takové jednání chebského státního zastupitelství?
2. Rozkáže ihned, aby se proti polesnému zahájilo trestní řízení?
V Praze dne 21. února 1933.
Dr. Stern,
Dvořák, Čižinská, K. Procházka, Babel, Štětka,
Gottwald, Tyll, Šťourač, Török, Hodinová-Spurná,
Kliment, Juran, Vallo, Steiner, Hrubý, Śliwka,
Russ, Höhnel, Kuhn, Novotný.
2182/III (překlad).
Interpelace
poslance Krumpe a druhů
ministrovi školství a národní osvěty a ministrovi veřejných prací
o stavebních pracích na novostavbě německé vysoké školy technické v Praze (zemědělské oddělení v Děčíně-Libverdě).
Pro tuto státní novostavbu, kterou provádí v okrese cizí stavitel Uhlíř, byly řemeslnické práce zadány takto:
1. truhlářské práce:
a) okna družstvu truhlářů a zámečníků čsl. legionářů v Plzni,
b) dveře firmě František Alt v Potštýně (soudní okres Kostelec nad Orlicí, ve východních Čechách),
2. zámečnické práce:
a) kování na oknech firmě V. Hradecký
v Lysé nad Labem, b) a c) kování na dveřích a rozličné práce
firmě Josef Procházka na Mělníce,
3. sklenářské práce firmě Fr. Čejka, Dolní Bousov (okres Jičín),
4. natěračské práce firmě Josef Malý v České Lípě.
Toto zadáni prací stavebním řemeslníkům z okresů úplně cizích přímo připravilo o důvěru stavební řemesla v okresu vlastním, ačkoliv jsou na vysokém stupni uměleckém a jsou veskrze schopna značme výkonnosti. Snad se v některých krajinách Čech pracuje levněji, poněvadž životní podmínky jsou snazší a mzdy tedy nižší. Děčínský
okres jest prvý co do drahého živobytí, a pro vybudovaný systém hromadných smluv jsou mzdy často vyšší než v jiných krajích Čech. Tun si můžeme snadno vysvětliti, proč cizí firmy nabízejí nižší ceny. Nyní jest v okrese asi 12. 000 nezaměstnaných, kteréžto strašné výše se dosáhlo hlavně uzavřením maloživnostenských podnikú. Veřejné stavby se podnikají nejen proto, aby se budova postavila, nýbrž (především proto, aby investováním vybraných dani zmírnila se nezaměstnanost. Musí tedy nezaměstnané v děčínském okrese neobyčejně roztrpčiti, jsou-li úplné vyloučena z veřejných prací, podnikaných z vybraných daní. Obyvatelstvo nemůže pochopiti, že právě nejhorší nouzové okresy průmyslové v cechách nemají míti podílu na veřejných stavbách, prováděných na jejich území.
Podepsaní se tedy táží:
1. Vědí páni ministři o zadáni těchto prací?
2. Proč byli v okrese usedlí stavební řemeslníci vyloučeni ze zadáni?
3. Jest pan ministr veřejných prací ochoten naříditi, aby se na státních veřejných pracích v hladových okresech severních Čech zaměstnávali, jsou-li tam, výlučně dělníci a firmy, v okrese usedlí?
4. Jest pan ministr veřejných prací ochoten co nejdříve předložiti sněmovně návrh na změn
zastaralého zadávacího řádu?
V Praze dne 21. února 1933.
Krumpe,
inž. Jung, Simm, Schubert, Kasper, Geyer, Knirsch, Krebs, Köhler, dr. Schollich, dr. Hassold, Inž. Kallina, Horpynka. Matzner, dr. Hanreich, dr. Petersilka, Kunz, Fritscher, dr. Keibl, Scharnagl, dr. Mayr-Harting, Grell, Oehlinger, Zajíček, Bobek, dr. Luschka.
2182/IV. (preklad).
Interpelácia
poslanca dr. Holotu a druhov ministrovi školstva a národnej osvety
o vládnych napomenutiach, týkajúcich sa stavby školských budov škôl cirkevných.
Školské úrady prehlásily budovy cirkevných ľudových škôl vo veľa obciach Slovenska a Podkarpatskej Rusi za nespôsobilé k účelom vyučovacím a vyzvaly náboženské obce jakožto vydržovateľky škôl - školské stolice, - aby sa ony postaraly o výstavbu vhodných školských
budov. Prevažná väčšina vydržovateľov škôl sa aj rozhodla, že postaví novú školu, avšak za dnešných platných hospodárskych a finančných pomerov nemôžu pri najlepšej vôli a s najväčším úsilím sohnať úver potrebný ku stavbe. A tak vydržovatelia škôl bez vlastného zavinenia nemôžu vyhoveť svojím povinnostiam. Ačkoľvek školské úrady a tiež ministerstvo školstva a národne] osvety veľmi dobre zná tieto ťažkostí, ministerstvo prezto všetko zasiela nové výzvy a napomenutia a v treťom napomenutí vytyčuje prepadnú lehotu pre vystavím novej školy a sankcionuje to tým, že ináče škola pozbudne svojej náboženskej povahy a výstavba novej školskej budovy učiní sa povinnosťou politickej obce. Avšak za planých hospodárskych pomerov ani politická obec nebude môcť vyhoveť výzve, lebo nie je v stave zbudovať novú školu. Následkom toho nastávajú na tomto poli nemožné pomery.
Na základe uvedeného tážeme sa pána ministra školstva a národnej osvety:
Či je ochotný, berúc v úvahu vylíčené nesnádze, nariadením uložiť svojím podriadeným úradom, aby ony po dobu troch rokov nevydávali žiadne výzvy, upozornenia a vládne napomenutia čo do stavby nových budov cirkevných škôl ľudových?
Či je ochotný nariadiť, aby vydané už výzvy upozornenia a vládne napomenutia baly v úradnej moci predĺžené o dobu 3 rokov?
V Prahe, dňa 48. februára 1933.
Dr. Holota,
Nitscch, Szentiványi, dr. Törköly, Hokky, Dobránsky, Prause, Krebs, Simm, dr. Schollich, Inž. Kallina, Knirsch, Köhler, Horpynka, Matzner, Inž. Jung, Eckert, Stenzl, dr. Jabloniczky, dr. Szüllö, Fedor.
2182/V (preklad).
Interpelácia
poslanca dr. Holotu a druhov
ministrovi školstva a národnej osvety
o vyúčtovaní štipendií nadácie Jána Pálffyho.
Ministerstvo školstva a národnej osvety rozdeluje každoročne veľa štipendií 700 a 1000 konových žiakom stredných a vysokých škôl z nadácie Jána Pálffyho. V dobe uzavierania mierových smlúv minister vecí zahraničných Beneš záväzne prehlásil na mierových konferenciách, že bude príslušne (postarané o to, aby z úrokov tejto
maďarskej nadácie dostávaly štipendiá deti občanov maďarskej národnosti, ktorí sa dostali do Československa. Pri prejednávaní štátnych rozpočtov poslanci Maďarstva opätovne žiadali o vyúčtovanie štipendií tejto nadácie so zvláštnym ohľadom na to, akým spôsobom bol daný sľub Splnený, avšak vládni činitelia sa dosial pečlive uzatvárajú pred akýmkoľvek prejavom.
A preto tážeme sa pána ministra školstva a národnej osvety.
Či viete o tom, že československá delegácia na mierovej konferencii sa zaviazala, že štipendia z nadácie Jána Pálffyho budú dané žiakom vysokých a stredných škôl a to v prvom rade deťom československých štátnych občanov maďarskej národnosti?
Či ste, pane minister, ochotný vydať podrobný výkaz, koľko štipendií bolo ročne od prevratu zo zmienenej nadácie vyplatené, koľko uchádzačov bolo ročne národnosti maďarskej a koľko uchádzačov z iných národností, ďalej aké štipendiá obdržali stredoškoláci a vysokoškoláci maďarskej národnosti, a aké stredoškoláci a vysokoškoláci iných národnosti?
V Prahe, dňa 28. februára 1933.
Dr. Holota,
Krebs, dr. Jabloniczky, dr. Schollich, Inž. Kallina, Inž. Jung, dr. Keibl, Horpynka, Knirsch, Fedor, dr. Szüllö, dr. Törköly, Dobránsky, Prause, Matzner, Simm, Eckert, Stenzl, Hokky, Szentiványl, Nitsch.
2182/VI (preklad).
Interpelácia
poslanca dr. Holotu a druhov ministrom vnútra a veci zahraničných
o jednaní okresného náčelníka v Modrom Kameni, ktorým odoprel vydávať legitimácie pre malý pohraničný styk.
Okresný náčelník v Modrom Kameni sa domnieva, že vydávaním legitimácií pre malý pohraničný styk môže udeľovať zvláštne milosti a zapomína na to, že na legitimáciu pre malý pohraničný styk majú oprávnené osoby nárok a že ani dohoda o pohraničnom styku nebola zjednaná preto, aby okresný náčelník mohol ztrpčovať život občanom v pásme pohraničnom, ale preto, aby styky boly usnadnené.
Obyvatelia obcí Balog, troch obcí Kesy, Veľká Čalomia, Kovár, Apát-Ujfalu, Chrasť nad Hor-
nádom a Slovákov môžu na Ipelské Siahy, ktoré pre nich znamenajú svet, cestovať vlakom len cez Maďarsko, ináč však len nepomerne drahším súkromým autobusom, ktorý zriedka jezdí. Železničnej trati, ktorá pretína územie maďarské, môžu samozrejme použiť len s legitimáciou pre malý pohraničný styk a vydanie tejto legitimácie však pán okresný náčelník v Modrom Kameni odopiera bez odôvodnenia. Obyvateľom obce Kovár nevydáva povolenie ku prekročeniu hranice ani za účelom nedeľnej návštevy kostola.
Podpísaní tážu sa pánov ministrov vnútra a vecí zahraničných:
Či ste ochotní nariadiť vyšetrovanie v tejto veci?
Či ste ochotní uložiť okresnému náčelníkovi v Modrom Kameni, aby bez zdráhania vydával povolenia ku prekročeniu hraníc obyvateľom výšuvedených obcí?
V Prahe, dňa 28. februára 1933.
Dr. Holota,
Szentiványi, Nitsch, dr. Törköly, dr. Jabloniczky, Horpynka, Inž. Kallina, dr. Szüllö, Dobránsky, Prause, Krebs, inž. Jung, Simm, dr. Keibl, dr. Schollich, Stenzl, Hokky, Fedor, Eckert, Matzner, Knirsch.
2182/VII (překlad).
Interpelace
poslance Ch. Gläsela a druhů ministrovi železnic a ministrovi financí,
že v železničních vlacích bylo omezeno kouřeni.
Opatřením ministerstva železnic z poslední doby bylo nařízeno, že na chodbách osobních vozů se nesmí kouřiti, a provádí se to. Tento zákaz všeobecně překvapil spotřebitele výrobků státního monopolu tím spíše, že se při oznámení v tisku vůbec neuváděly jeho důvody. Dovedli-li odpůrci kouření již dříve dosíci vlastních nekuřáckých oddělení v železničních vlacích, jest to do jisté míry oprávněno. V dnešní době počet kuřáků zajisté vzrostl hlavně již proto, že se kouření mezi damami stále více rozšiřovalo, proto není odůvodněno další rozmnožení prostoru pro nekuřáky v železničních vlacích. Ve vlacích gest nyní skoro sotva třetina místa vyhrazena kuřákům a ani toto místo se neobsazuje výhradně jen kuřáky. Při tom jest počet cestujících, kteří výslovně chtějí cestovati jen v nekuřáckých odděleních, daleko menší než těch, kteří si činí nárok na kuřácká
oddělení. Faktem jest, že kuřácká oddělení jsou stále silné obsazena, nekuřácká jsou částečně prázdná. Nedostatek oddělení pro kuřáky působí, že četní kuřáci museiji jezditi právě v nekuřáckých odděleních a tak jsou nuceni zdržovati se kouření. Dříve se v takových případech tu a tam vycházelo na chodby, aby se uspokojil zvyk kouření. Nyní to již nejde. Kuřák cestující v nekuřáckém odděleni musí se vzdáti kouření. Nehledě k tomu, že železniční správa prokazuje zákazníkům Spatnou službu, když jim násilím omezuje jejich zvyk, jest to také nevlídnost, která nemá sobě rovné. Vydané nařízení jest asi pouze poklonou odpůrcům koulení, ale nelze pochopiti, jak finanční správa státu, která přece má jistě zvláštní zájem, aby se spotřeba tabáku podporovala, dosud v této věci mlčela, neboť jest jistě nepochybné, že se tím spotřeba tabákových (výrobků dosti omezuje a to může zase míti jen finanční následky.
Podepsaní se tedy táži:
Pana ministra železnic:
S jakým odůvodněním a na čí vliv byl vydán tento zákaz kouřiti?
Pana ministra financí:
Co soudí pan ministr financí o tomto poškozování příjmů státního tabákového monopolu?'
Co zamýšlejí oba páni ministři v této věci naříditi?
V Praze dne 21. února 1933.
Gläsel,
Windirsch, Halke, dr. Luschka, Bobek, Greif,
Krumpe, dr. Petersilka, Fritscher, Kunz, Viereckl.
Wagner, Heller, Platzer, Zierhut, Böhm, Zajíček,
dr. Mayr-Harting, Oehlinger, dr. Hodina,
Scharnagl.
2182 VIII (preklad).
Interpelace
poslance Ch. Gläsela a druhů ministrovi pôšt a telegrafů
o podporovaní nemeckého rozhlasu v Československé republice.
Podlé státního rozpočtu vzrostou příjmy z rozhlasových poplatku v roce 1933 o 11 miliónu proti roku lonskému. Přes to příspěvek na Radiožurnál byl snížen, čímž hrozí velké nebezpečí, že
také německé vysílání Radiožurnálu bude zvlášť postiženo. Tím se znovu dostává na přetřes otázka dosavadního, již velmi nedostatečně připuštěného, německého vysílání, poněvadž němečtí posluchači v Československé republice, jichž jest více než třetina a tedy také platí více než třetinu všech přijmu z rozhlasových poplatků, nemohou býti trvale spokojeni, že se na ně bére nepatrný zřetel, naopak musí se naléhavě domáhati plného práva. Nechceme přehlížeti potíže, které se staví proti rozmnožení německých vysílacích hodin při nynějších vysílačkách, ale otázku lze bezvadně rozřešiti tím, že se postaví nová, náležitě silná vysílačka, výhradně pro německá vysílání. Je ji možno postaviti, poněvadž němečtí posluchači svými příspěvky zaplatili již více než dosti peněz a příště ještě zaplatí, dále lze pro ni použiti již přidělené vlny. Jest to také spravedlivé, poněvadž pro ostatní dvě třetiny posluchačstva jest již postaveno 5 vysílaček a jest to slušný a spravedlivý požadavek velkého počtu německých posluchačů. Kdyby se postavila jedna nebo několik německých vysílaček, mohly by zmlknouti všechny stížnosti, které se nyní oprávněně ozývají, jako na příklad na dosavadní nedostatečné přenosy z německých divadel, německých koncertů a pod. Celilo by to však také známé nevoli českého posluchačstva, které se cítí, byt nepochopitelně, poškozeno vsunutým německým vysíláním.
Německá vysílačka byla by se měla postaviti již při zahájení rozhlasových vysílání, čímž bylo by se zabránilo mnoha dosavadním nepřístojnostem. Nemecké posluchačstvo v Československé republice jest nyní téměř výhradně odkázáno na zahraniční německá vysílání a zdejší rozhodující Činitelé jistě nechtějí ponechati tento stav trvale. Uvážime-li, co konají jiné státy, jako na příklad Rusko v poslední době pouze pro účely zahraničního rozhlasu, který vysílá výhradně v cizích recích, domníváme se, že Československo již z toho důvodu ani nemůže činiti potíží postavení německé vysílačky.
Podepsaní se tedy táží pana ministra:
Jest pan ministr ochoten postarati se, aby Radiožurnál z úsporných důvodů již neomezoval německých vysílání, nýbrž naopak, aby podle poplatků německých posluchačů vycházel jim rozsáhleji vstříc?
Jest pan ministr ochoten zaujmouti stanovisko o zřízení náležitě vybavené německé vysílačky?
V Praze dne 21. února 1933.
Gläsel,
Windirsch, Halke, dr. Luschka, Krumpe, Fritscher, Scharnagl, Kunz, Platzer, Wagner, Zierhut, Böhm, Viereckl, Heller. dr. Petersilka, Zajiček, Greif, Bobek, Oehlinger, dr. Mayr-Harting, dr. Hodina.
2182/IX (překlad).
Interpelace
poslanců Höhnela, Hadka a soudruhů ministrovi sociální péče
o surovém postupu vyživovacího referenta dr. Koženého v Poličce.
Vyživovací referent dr. Kožený v Poličce, pravděpodobně český fašista, dělá při rozdělování vyživovacích lístků vyloženou proti dělnickou politiku. K nezaměstnaným z německých obcí při mléčné a uhelné akci vůbec nepřihlíží, prostě je odstrkuje, ačkoliv jde o kojící matky, málo živené děti a nevytápěné světnice. Rodiny průmyslových dělníků se 4 a ještě více dětmi dostávají týdně l, t. j. jeden vyživovací lístek v ceně 10 Kč. neženatí lidé mající právo na podporu, jeden měsíčně. Když se k tomuto pánovi dostaví deputace nezaměstnaných, vysmívá se jim, stává se hrubým a dává řečníky zatýkati. Zkrátka tento pán si hraje na samovolného diktátora 1200 nezaměstnaných z Poličky a zvláště německých dělníků.
Proto se tážeme pana ministra sociální péče:
Jest ochoten učiniti všechna potřebná opatření, aby činnosti dr. Koženého byla konečně učiněna přítrž?
V Praze dne 23. února 1933.
Höhnel, Hadek,
Hruška, Zápotocký, Krosnář, J. Svoboda, Dvořák,
Śliwka, Vallo, Tyll, Török, K. Procházka, Kopecký,
Gottwald, Kliment, Kuhn, Steiner, Russ, Juran,
dr. Stern, Hrubý, Šťourač, Babel.
2182/X (překlad).
Interpelace
poslance dra J. Keibla a druhů, ministrovi pošt a telegrafů
o konečné likvidaci československých
pohledávek u bývalé rakouské poštovní
spořitelny.
Přes to, že likvidace bývalé rakouské poštovní spořitelny byla již dávno usnesena a upravena mezistátními smlouvami nástupnických států bý-
valého Rakouska, přece se prováděni a vyplacení československých pohledávek naprosto nenáležitě oddaluje. Mnoho peněz leží proto stále ještě ladem. Za dnešní hospodářské krise jest to pro mnoho živnostníků nejen velká škoda, nýbrž může to dokonce ohroziti jejich obchodní existenci. Dotáže-li se některý majetník účtu byv. rakouské poštovní spořitelny u československé poštovní spořitelny na tuto věc, dostane vyplněný formulář tohoto zněni:
Na Váš ct. dopis ze dne......sdělujeme
Vám zdvořile, že jsme Vaši přihlášku šekového účtu poštovní spořitelny ve Vídni čís.....přijali do soupisu a vedeme ji v patrnosti. Připomínáme však, že pohledávky nemohou býti posud vypláceny, poněvadž jsme neobdrželi od rakouské poštovní spořitelny všechny potřebně úhrady. Zejména se jedná o tu část úhrad, která pozůstává z předválečných pohledávek rakouské poštovní spořitelny v Belgii. Tyto byly za války belgickou vládou zabaveny a nebyly ještě uvolněny.
Československá vláda podniká společně s vládami ostatních nástupnických států, které jsou rovněž súčastněny, všechny potřebné kroky, aby uvolnění urychlila a tím uspokojení vlastníků pohledávek za rakouskou poštovní spořitelnou umožnila. Jest tedy zbytečné výplatu urgovati. Rovněž nemohou býti poskytovány žádné zálohy na tyto pohledávky.
Poštovní spořitelna v Praze.
Podle tohoto vyrozumění měli bychom míti za to, že konečná likvidace bývalé rakouské poštovní spořitelny naráží stále ještě na takové těžkosti, že ještě nemohl býti uspokojen žádný z československých majetníků účtů. Že tomu tak není, dokazuje správa, která v lednu 1933 prošla časopisy a jest i v čísle 7 ze dne 25. ledna 1933 časopisu, Nordböhmischer Volksanzeiger«, vycházejícího v Boru u České Lípy. Zněla:
»Súčtovací úřad v Praze oznámil Německému hlavnímu svazu průmyslu, že vyplácení pohledávek ve starých korunách proti Rakousku (poštovní spořitelna) má nyní býti urychleno. Výplata podílů byla zahájena již dne 3. srpna 1932 a bylo uspokojeno 2. 450 věřitelů. Ale dlužno provésti ještě asi 27. 500 výplat. «
Z toho jest zřejmo, že někteří majetníci účtů byli již uspokojeni a že údaje formulářů, jimiž poštovní spořitelna obyčejně vyrozumívá všechny, kteří nebyli tak šťastni, aby na ně došlo, jsou prostě nepravdivě. Ba dokonce mimovolně se zde vnucuje domněnka, že zase jsou zde lidé těšící se přednosti, s nimiž se bez zřejmého důvodu lépe zachází než s jinými.
Proto se podepsaní táží pana ministra pošt a telegrafů:
1. V jakém stadiu jest likvidace bývalé rakouské poštovní spořitelny?
2. Podle jakých zásad se postupuje při výplatě, která prý byla zahájena dne 3. srpna 1932?
3. Kteří věřitelé byli nejprve uspokojeni a proč?
4. Co zamýšlí pan ministr učiniti, aby i jiní věřitelé byli co nejdříve uspokojeni?
V Praze dne 28. února 1933.
Dr. Keibl,
dr. Schollich, dr. Hanreich, Köhler, Oehlinger, Greif, Fritscher, dr. Luschka, dr. Mayr-Harting, Bobek, Scharnagl, Krumpe, Kasper, Geyer, dr. Hassold, Matzner, Inž. Kallina, Inž. Jung, Knirsch, Krebs, Simm, Zajíček, dr. Petersilka, Horpynka, Kunz.
Původní znění ad 2182/I.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Stern und Genossen
an den Minister für soziale Fürsorge und an den Minister des Innern,
betreffend die unerträgliche Behandlung
der Arbeitslosen im Joachimsthaler
Bezirke.
Im Joachimsthaler Bezirke hat die Zahl der Arbeitslosen 5. 000 überschritten. Das Elend unter diesen Arbeitslosen ist unbeschreiblich und wird durch das Venhalten der Behörden noch verschärft. Den Gemeinden im Bezirke werden so wenig Czechkarten zugeteilt, dass die Arbeitslosen nicht einmal das Wenige erhalten, was sie nach den Instruktionen des Fürsorgeministeriums als Minimum erhalten müssen. Auch verheiratete Arbeitslose bekommen nur 10 Kč wöchentlich und für Kinder der Arbeitslosen wird überhaupt nichts gegeben. Die Bezirksbehörde gibt nach Prag völlig unzutreffende Berichte über die Lage der Arbeitslosen im Bezirk.
Die begreiflichen Versuche der Arbeitslosen, gegen diese Zustände zu protestieren und eine Verbesserung ihrer Lage zu verlangen und durchzusetzen, stossen auf den unerhörtesten Terror der Behörden. Herr Dr. Georg Looser verbietet grundsätzlich alle Versammlungen der Arbeitslosen im Bezirke. Wo Arbeitslosen-Versammlungen geplant werden, dort wird von den Behörden ein ausserordentlich grosser Gendarmerieapparat in Bewegung gesetzt. Die in Betracht kommenden Lokale werden von Gendarmerie besetzt und den ganzen Tag durchstreifen Gendarmeriepatrouillen den Ort. Es ist klar, dass mit solchen Methoden der Hunger der Arbeitslosen nicht gestillt wer-