Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.
III. volební období.
7. zasedání.
2170.
Interpelace:
I. posl. Jas. Svobody a. soudr. min. vnitra o nezákonném omezováni činnosti Federace proletářeké tělovýchovy v Praze VII.,
II. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o nesprávnostech při odměnách důstojníků a mužstva leteckých pluků,
III. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o poměrech u leteckých pluků, ohrožujících životy letců a způsobujících vyhazování peněz poplatnictva,
IV. posl. Štětky a soudr. min. vnitra a spravedlnosti o případu týrání vězňů v Jindřichově Hradci, V. posl. Šaláta a druhov min. verejných prác ohľadom dotazníkového nariadenia v Štátnej žele-
ziarni v Podbrezovej,
VI. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o neudržitelném stavu stravováni vojínů 153. děl.
pluku v Bratislavě,
VII. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o srážkách ze žoldu vojínům 302. děl. pluku v Olomouci, VIII. posl. Kulmové a soudr min. spravedlnosti dru Meissnerovi o zabavení časopisu »Bergarbeiter-
einheit«,
IX. posl. Höhnela, Russa, Hádka, Kuhnové, Steinera a soudr. vládě o neoprávněném a nezákonitém postupu vrchního komisaře Vyskočila a jiných úředníků okresního úřadu v Německém Jabloncem,
X. posl. Horpynky a druhů mm. spravedlnosti o obnově trestního řízení proti Justinu Köhlerovi,
byv. ervěnickému důchodnímu,
XI. posl. Horpynky a druhů min, vnitra, že se nevyřizuje odvolání a dohlédací stížnost, XII. posl. dr Hassolda a druhů min. vnitra o policejních přehmatech při schůzích v Jablonci n. Nisou.
2170/I.
Interpelace
poslance Josefa Svobody a soudruhů
ministru vnitra
o nezákonném omezování činností Federace proletářské tělovýchovy v Praze VIL
Jednota Proletářské Tělovýchovy v Praze VII. žádala dne 13. ledna 1933 o povolení pořádali maškarní zábavu na 4. února 1933 o 20. hod. v sále »Domoviny« v Praze VII. Výměrem ze dne 31. I. 1933 č. j. 32084 odpovědělo policejní ředitelství v Praze, že sice jmenovaný podnik povoluje, ale současně podotklo, že zakazuje se současně jakýkoliv prodej vstupenek ve státních úřadech a podnicích. Zákaz tento vztahuje se i na soukromé byty státních, civilních i vojenských funkcionářů jakékoliv hodnosti. Současně upozorňujete se, že nedodržení tohoto zákazu mělo by v zápětí, že by pro příště muselo býti uvažováno o tom, aby Vám zábava nebyla povolena. «
Tento zákaz je neslýchaným porušením ústavou zaručených práv jak dělníků, tak státních zaměstnanců.
Ptáme se pana ministra:
Jak odůvodní vylíčený postup policejního ředitelství?
Je ochoten podniknouti potřebné kroky, aby se podobné případy již vícekrát neopakovaly?
V Praze, dne 21. února 1933.
J. Svoboda,
Hodinová-Spurná, Čižinská, Kubač, Kliment, Kopecký, Török, Hrubý, Šťourač, Höhnel, Zápotocký, Gottwald, Štětka, Krosnář, dr Stern, Juran, Novotný, Knhn, Russ, Vallo, Hruška.
2170/II.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů
ministru národní obrany o nesprávnostech při odměnách důstojníků a mužstva leteckých pluků.
Důstojníci leteckých pluků létají v praksi pouze do hodnosti kapitána. Vyšší důstojníci většinou pouze úřadují, ale přes to berou letecké přídavky, které u nich dělají obrovské sumy a téměř zdvojnásobují jejich platy. Lety za něž páni majoři, plu-
kovníci atd. berou »letecké« přídavky vypadají takto: Pan plukovník dá se dovést autem na letiště a nyní buď si vyhledá spolehlivé letadlo a obletí s nim 4 krát letiště a dá si svůj let zapsat od službu konajícího gážisty, nebo vůbec neletí, ale let si zapsati dá. Táto historie se opakuje 4krát do měsíce a za tyto podařené lety se vyhazují peníze poplatnictva.
Vysoké platy leteckých důstojníků zdají se jim však ještě nedostatečné a tito shání vedlejší příjmy od firem spjatých s letectvím. O korupční spolupráci leteckých firem s M.. N. O. promluvíme na jiném místě. Ukážeme zde pouze na jeden skandální případ. Pan major Klebš, aktivní důstojník 1. leteckého pluku ve Kbelích, je současně ve službách firmy Baťa jako šéf leteckého oddělení a bere nerušené dvojí plat od státu i fmy Baťa. (Kdyby se jednalo o pensistu s několika korunami pense, to by byla jiná přísnost!) Pan štábní kapitán Langer od bombardovaci letky téhož pluku prozatím ještě s Baťou vyjednává. Baťa dává 100 tisíc Kč ročně, pan štábní chce 200 tisíc, ale vyjednávání je už na dobré cestě.
Při odměnách mužstva měří se však zcela jiným loktem. Na př. pilot Šourek dostal za vynalezeni neonového přistávacího zařízení (cenný vynález, který umožňuje přistáni letadla v noci a současně ukazuje přistávajícímu, kdy vypnout plyn) pár haléřů a několik slov uznání. Všechnu slávu a odměnu si přisvojili páni nahoře. Četař Kautský, který klouzavým letem zachránil MNO letadlo, od něhož se utrhl motor dostal pochvalné uznáni a zlaté hodinky. Podobné uznání bez hodinek dostal četař Hamsa, který zachránil štábního kapitána Kompereca.
U prostého mužstva vypadají odměny ještě lépe. Na ošetřeni a kontrolu letadel dává letka mužstvo, které za 10 dní při letadlech do 500 HP a 4 vykonaných letech dostane 100 Kč, při letadlech přes 500 HP 150 Kč. A tak dostane mužstvo na př. za stíhačku Ba 33 s l motorem o 500 HP stejně jako za Fokker 2 o 3 motorech s 1950 HP a s 10krát větší plochou. To má za následek, že na př. u téže stíhačky berou někteří vojíni 30 Kč za lehčí a jiní jen 15 Kč za těžší práci. O přiděleni k jednotlivým letadlům a tím i o přídavcích, se ovšem rozhoduje podle toho, jak je kdo nahoře zapsán.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Učiní pan ministr ihned přítrž podvodně získaným leteckým přídavkům za peníze poplatnictva a zejména přítrž dvojím platům vysokých leteckých důstojníků? Postará se pan ministr, aby odměny mužstva byly podstatně zvýšeny a zejména aby byly bezodkladně odstraněny shora uvedené závady?
V Praze dne 21. února 1933.
Dvořák,
Gottwald, Kopecký, Zápotocký, Śliwka, Steiner, Babel, Hadek, Russ, Novotný, K. Procházka, J. Svoboda, Šťourač, Kliment, Kuhn, Tyll, Höhnel, Hruška, Vallo, Hodinová-Spurná, Čižinská.
2170, 111.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů ministru národní obrany
o poměrech u leteckých pluků, ohrožujících životy letců a způsobujících vyhazování
peněz poplatnictva.
Vojenský Letecký Ústav přijímá nová letadla, dodaná z leteckých továren. Přejímající důstojnici mají za zkušební lety zvláštní přídavky od M. N. O. K těmto přídavkům přistupují ještě veřejné či neveřejné odměny od leteckých továren, s nimiž jsou vysocí důstojnici i jinak společensky i finančně spjati. A tak se stává, že sice letadla se kontrolují, ale máme na 30 havárií ročně, krev letců leče dál a poplatnici platí jako mourovatí. Konkurenční boj jednotlivých továren, zejména Avie a Letňanské továrny, maskovaný vlasteneckým nebo socialistickými frázemi o obraně vlasti, domácím výrobku atd., dává tu i tam nahlédnouti do podivných obchodů leteckých továren. Soc. dem. znalec letectví a zástupce letňanské továrny, pan poslanec Srba, obvinil před půl rokem konkurenční a agrárníky ovládanou Avii, že dodala před rokem 10 bombardovacích letadel německého typu Rohrbach, šmejd za 30 milionů, dobrý jen k zabíjení letců. Avie odporovala panu Srbovi důkazem, že za jeho ministrování dodala letňanská továrna 10 letadel Fahrmann, rovněž německého typu, po 20 milionech, které se válí v hangárech úplně k nepotřebě.
Letci nám píší, že takových letadel-zabijáků, do nichž důstojníka nedostanete ani heverem«, je celá řada. Na př. A 230 bomb. letadlo lehké, dálkozvědné z továrny Aero, s nímž se zabil rotmistr Pelikán před 1/4 rokem. Letadlo se chvěje, těžce reaguje na kormidla. Komise, která vyšetřovala příčiny Pelikánovy katastrofy, chtěla původně svést vinu na mechaniky. Letadlo se ve vzduchu úplně rozpadlo. Jeden z členů kom1 se zkoušel však pevnost vzpěr a tyto se mu v ruce ohnuly jako dřívko. Aby se neřeklo, daly se do A 230 nové trubky a lítá se na nich dál, totiž mužstvo, ale důstojnici se jim vyhýbají na sto honů. Podobným typem s podobnými chybami je i Š-16 z Letňan. Dalším zabijákem je A-30, na němž havaroval štábní kapitán Komperec. Stíhačka Ba-33 dodaná Avií, byla v roce 1929 bez konkurence. Dnes je však již zastaralá a nebezpečná, ale přes to se dále kupuje. Bude třeba asi 4 katastrof, jako u Š-33 z Letňan, které proto byly před
1/2 rokem vzaty z oběhu.
V leteckých hangárech váli se a rezaví za 200 milionů Kč motorů, k nimž není letounů a které byly koupeny zcela nadarmo a jsou ještě k tomu zastaralé. Na př. v Praze u 1. let. pl. je v Kbelích hangár se 40 motory Praga bez letounů, dále 200 motorů Hispano-Suiza z roku 1926 - 7 dnes bezcenných a jež nikdy nelítaly. V Olomouci a Prostějově je 200 motorů po 300. 000 Kč ke stíhačkám Š 20, dnes nadobro zastaralým atd.
Kapitolou pro sebe jsou pohonné látky k letadlům, benzin, oleje, mazadla. Hospodářské letecké jednotky fasují totiž tyto pohonné látky podle výpočtu spotřeby motoru spuštěného na plno na několik minul, za základ bere se tedy maximální výkon. A tak nalézají se ve skladištích jednotlivých leteckých jednotek 5-6. 000 litrů pohonných látek, z nichž se spotřebuje jen malá část, protože letadla běží na plný plyn téměř jen při startu a při přistáváni. Pak hromadí se ve skladištích tisíce litrů pohonných látek, které vlastně podle předpisů neexistují, které v seznamu uskladněného materiálu vedeny nejsou a o kterých při zastaralém systému skladišť není žádný přehled. Rotmistr, který musí mít ve skladišti spočítaný každý nýtek v ceně 0. 03 hal, nemá přehled o tisících litrech pohonných látek za desítitisíce Kč. Páni důstojnic, používají těchto pohonných látek nerušené pro soukromou potřebu, pro svá auta a pod. Nedopatřením provalila se v prosinci 1932 aféra pana nadporučíka Vršického, který prodával erární pohonné látky zvláště ve velkém. Pak přišlo vyvrácení noviných zpráv z Tisku N. O., který hlásil, že se jedná pouze o přestupek a že pan nadporučík soudu odevzdán nebude. Jak ho také soudit, když o tom, co vzal, není přehledu a když vlastně tento benzin podle předpisů neexistuje?
Na neznalosti, nesvědomitosti, a co hůř, s vědomím kontrolních orgánů, dodávají letecké továrny nadbytečné množství letadel, motorů i pohonných látek zastaralých a podřadné jakosti. Naše krev teče potokem a prachy vydřené z chudáků letí do luftu tak konči dopis, který jsme dostali od mužstva leteckého pluku 1. ve Kbelích a kterým končíme i my.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Je pan ministr ochoten jmenované závady odstraniti a všechny jejich vinniky příkladně potrestati?
Jaké záruky dá pan ministr veřejnosti, aby se podobné případy již nikdy neopakovaly?
V Praze dne 21. února 1933.
Dvořák,
Török, Hruška, Zápotocký, Kliment, Šimka, Tyll,
Hadek, Höhnel, K. Procházka, Babel, Kopecký,
Kuhn, Štětka, Čižinská, Russ, Hrubý, Juran, Šťourač,
dr Stern, Kubač, Gottwald.
2170IV.
Interpelace
poslance Štětky a soudruhů
ministrům vnitra a spravedlnosti
o případu týrání vězňů v Jindřichově
Hradci.
Dne 6. listopadu m. r. vypustil a vylovil neznámý pachatel rybník v J. Hradci. Podezření padlo na bratry Jiřího a Bohumila Kváčkovi z J. Hradce,
kteří byli dne 10. listopadu 1932 zatčeni a odvedeni do vyšetřovací vazby. Zde se na ně vrhli celníci a dozorce vězňů Vlk, kteří počali oba dělníky bít a kroutit jim ruce, aby tak vynutili na nich přiznáni k činu. Mladší Bohumil Kvaček se také pod tímto »výslechem« přiznal. Starší, který trýznění vydržel a přiznání si vynutit nedal, byl ponechán týden ve vazbě, kde jej ještě několikrát týral a bil dozorce Vlk. Na to bylo mu nadiktováno deset dnů vězeni bez jakéhokoliv soudu. Při propouštění posmíval se mu ještě dozorce, čí ruka prý byla těžší: zda celníků či jeho? Kvaček podal si pak ihned stížnost na četnické velitelství do Prahy. Místo vyřízení byli však bratří volání k soudu, aby podepsali souhlas, že přijímají 10denní trest. Starší s prohlášením, že nic neudělal, nic nepodepsal. Dne 9. února 1933 dostal však vyzváni, aby nastoupil zbytek trestu ve výměře 33 hodin 15 minut. Aby neměl dalších nepříjemnosti, uposlechl Kvaček vyzvání a 10. února 1933 trest nastoupil. Jakmile však vešel do cely, vrhl se na něho Vlk a opět ho ztloukl. Rány obuškem zanechaly na levém oku, uchu i na nose takové stopy, že ještě 12. února 1933 mohl MUDr. Karel Zimer v J. Hradci vystavit o nich vysvědčeni. Dne 11. února měl být Kvaček propuštěn o 5. hodině ranní. Vlk však prohlásili, že k vůli němu nebude vstával a propustil jej až v 7. hodin ráno.
Ptáme se pánů ministrů:
Kdy a jakým zákonem bylo do vyšetřovacích method v ČSR zavedeno útrpné právo?
Souhlasí páni ministři s vylíčeným postupem svých podřízených?
Nesouhlasí-li s ním, co hodlají učinit, aby pachatelé byli exemplárně potrestáni a Kváčkovi aby byla poskytnuta neprodleně náhrada utrpěné škody a vyplaceno bolestné za ztýrání jakož i honorář za lékařské vysvědčeni?
Jak hodlá pan ministr spravedlnosti poučit dozorce vězňů Vlka v J. Hradci, že je povinen vstáli tehdy když vězeň dokončil svůj trest a že nesmí za žádných okolností prodlužovat vězení?
Hodlá pan ministr spravedlnosti zbaviti Vlka jeho funkce dozorce vězňů za jeho surové a sprosté zacházeni s vězni?
V Praze, dne 21. února 1933.
Štětka,
Hruška, Novotný, Tyll, K. Procházka, Hodinová-
Spurná, Gottwald, Zápotocký, Dvořák, Török, Kli-
ment, Śliwka, Hönnel, Steiner, Kuhn, Kopecký,
Russ, dr. Stera, Babel, Vallo, Juran.
2170/V.
Interpelácia
poslanca Antona Šaláta a druhov
ministrovi věřejných prác
obľadom dotazníkového nariadenia v štát-
nej železiarni v Podbrezovej.
V ťažkých výživných pomeroch živoriace robotníctvo štátnych železiarni v Podbrezovej je velmi znepokojené najnovším nariadením tamojšieho riaditelstva, vyzývajúceho robotníctvo, aby do 28. II.
t. r. každý robotník vyplnil obšírný dotazník ohľadom svojich rodinných a majetkových poměro v a tenže aby neodkladné zadal riaditeľstvu.
Riadileľstvo sice tvrdí, že potřebuje tieto vyplněné dotazníky len pře iné úrady, ktoré sa často opytujú o majetkových pomerooh robotníctva. Robotníctvo však krajnou nedověrou mysli -, odhliadnuc od starosti, spojených 5 vyplněním a rôznym overovaním týchto dotazníkov - že táto úradná akcia je zasa novšou predzvesťou prepúšťania robotníctva z práce, penzionovania a ukracovania na mzdách.
Robotníci zlou predtuchou si povrávajú, že každý, kto v dotazníku svedomité udá, koľko si v minulosti ušetřil, či má kúsok nedohlídnutého poľa, nějaké skromné hospodárstvo, vklad, domčok, bude skôr - neskôr kandidátem prepustenia z práce pod titulom, že sa má z čoho živiť.
V terajšej úradnej praxi už sa neraz dokázala ona nespravedlivá tendencia, dľa ktorej len, čo spořil a si niečo nedobudol, za svoje poctivé a svědomité strádáme, za staranie sa o budúcnosť rodiny bol úradným výnosom indirektne potrestaný a lepšie sa šlo po ruke takému, čo bol ľahkomyseľný, nesporivý.
Stačí spomenúť na pr. len prípad Jozefa Puchého a Michala Sedileka, provizionistov z Tajova, ktorým štátne banské riaditeľstvo v Banskej Štiavnici pod. č. 133/13/708/U/1932 zo dňa 9. VIII. 1932 sdělilo, že ministerstvo verejných prác pod č. 117/ 1181/14998/VII/30/32 zo dňa 4. VIII. 1932 nepovolilo im dobrovoľný príspevok na výživu, lebo ministerstvu velmi napadlo, že v obecnom svedectve oba mali udané, že majú domčok a kúsok poľa horského. Ministerstvo pravda sotva uvážilo, že akej malichernej hodnoty sú takéto skromné domky, horské pozemky, aká je s tým starosť, výdavok, daňové zaťaženie, riziko neúrody, čo to znamená, keď slovenský robotník pridúc domov zo štátnej práce, napíná svoje sily i doma, len aby rodine pomohol.
Takovýmto statočným a usilovným ľudom škodí vlastně len to, že sú až príliž statoční v priznániach, v starostiach o rodinu, kým mnohí nestatoční zatajujú svoje dôchodky, imanie, alebo ľahkomyseľne mrhajú, držiac sa hesla: žiť zo dňa - na deň, nech sa štát stará oňho a jeho rodinu v páde práceneschopnosti.
Dotazníkové nariadenie riaditeľstva štátnych železiarní v Podbrezovej považujeme za zbytočné, lebo však každý daňovník si každoročně musí zadať daňové priznanie, ako obraz svojich rodinných a hmotných pomerov. Načo obťažovať a rozčuľovať robotníctvo nějakou podozrivou dotazníkovou akciou, keď si riaditeľstvo i bez nej môže zhotoviť vhodnú štatistiku o svojom robotníctve. Je to nová typická ukážka terajšieho vládneho byrokratizmu a jeho prázdnej »papierovej vojny«, ktorá už občianstvu ide na nervy.
A preto sa pýtáme pána ministra verejných prác:
1) Či vie o dotazníkovej akcii riaditeľstva statných železiarní v Podbrezovej?
2) Či chce dať verejnosti náležité a uspokojivé vysvetlenie o tejto akcii?
Praha, dňa 21. II. 1933.
Šalát,
Mojto, Sivák, Čuřík, Danihel, dr Fritz, dr Gažík, Galovič, dr Mederlý, Zajíček, dr Petersilka, Rázus, dr Ravasz, dr Pružinský, dr Polyák, Onderčo, Hlinka, dr Tiso, Suroviak, dr Labaj, Fritscher, Grebáč-Orlov.
2170/VI.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů
ministru národní obrany
o neudržitelném stavu stravování vojínů
153. děl. pluku v Bratislavě.
Vojáci 153. děl. pluku z Bratislavy stěžují si na neudržitelné poměry stravování. Strava je velmi spatná a tak nedostatečná, že vojáci trpí hladem. Dne 20. ledna na znamení protestu proti špatné stravě vrátilo všechno mužstvo své porce. Rotmistr Jung a četař Strach zjistili při té příležitosti, že na místo předepsaných 10 dkg dostali vojíni pouze 6-6. 8 dkg. Po provedené protestní demonstraci mužstva bylo nařízeno vyšetřování a strava je o něco lepší.
Dalším pramenem stížností vojáků je okolnost, že mužstvo nedostává vůbec paliva ani předepsanou a v panujících mrazech jisté nedostatečnou dávku 70 dkg. uhlí na jednoho muže. Mužstvo jest dále připravováno o veškerý volný čas, který má být k odpočinku, a vycházkám, neboť polední přestávka a klid po rozkaze se vůbec nedodržují a vojáci musejí stále čistiti zbraně a světnici, obsluhovati délesloužící rotmistry atd. Mužstvo protestuje proti připravovanému snížení žoldu a žádá ihned nápravu poměrů.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Postará se pan ministr, aby strava u 153. děl. pl. byla podstatně a trvale zlepšena? Postará se pan ministr, aby příděl paliva mužstvu dál se podle platných předpisů a aby odpočinek mužstva v přestávkách, a po rozkaze nebyl ztěžován? Jaká opatření učiní pan ministr, aby vinníci shora popsaných poměrů byli příkladně potrestáni a aby se podobné případy již vícekrát neopakovaly?
V Praze dna 12. února 1933.
Dvořák,
Kuhn, Gottwald, Hodinová-Spurná, Kliment, Babel,
Śliwka, Krosnář, Steiner, Vallo, Höhnel, Kubač,
Török, Tyll, Šťourač, Kopecký, Russ, dr Stern,
Čižinská, Štětka, Zápotocký.
2170/VII. Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů
ministru národní obrany
o srážkách ze žoldu vojínům 302. děl. pluku
v Olomouci.
Vojáci 302. pluku těžkého dělostřelectva stěžují si na ustavičné srážky ze žoldu. Hned po narukování nováčků bylo jim strženo po 50 hal. na vymalování ubikaci, ačkoliv tyto náklady má nésti podle předpisů Správa budov. Mužstvo musí ustavičně platiti na koupi košťať, kýblů, hadrů a podobně, musí platit za dovolenky i za přesčasy.
Jako dárek k vánočním svátkům čekaly je nové srážky ze žoldu. Pod záminkou oslavy Vánoc strhl si rotmistr Závodný ze žoldu vojáků 150 Kč. Vánoční stromek přinesl jeden z vojínů zdarma, za necelých 60 Kč se koupilo cukroví, ozdoby a podobně byly po ruce ještě od minulých Vánoc. Panu rotmistrovi zbylo totiž čistých 90 Kč zisku v kapse.
Vojáci žádají potrestání všech kdo jsou za tyto nezákonné srážky ze žoldu odpovědni, především rotmistra Závodnéno, a odeslání stržených peněz na jejich civilní adresy.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Je pan ministr ochoten případ vyšetřiti, potrestati vinníky a vrátit vojínům neprávem stržené částky? Jaká opatření učiní pan ministr, aby zákaz srážek ze žoldu, zdůrazněný jeho panem předchůdcem pod tlakem našich interpelaci několikrát ve Věcném Věstníku M. N. O., byl skutečně dodržován? Jaká opatření učiní pan ministr, aby se podobné případy již vícekrát neopakovaly ?
V Praze dne 13. února 1933.
Dvořák,
Höhnel, Hodinová-Spurná, Hrubý, Kliment, Śliwka,
Hadek, dr Stern, Štětka, Török, Šťourač, Vallo,
Kuhn, Russ, Babel, Novotný, Juran, Gottwald, Tyll,
K. Procházka, Krosnář, J. Svoboda.
2170/VIII (překlad).
Interpelace
posl. Kulmové a soudruhů
ministra spravedlnosti dr Meissnerovi
o zabavení časopisu »Bergarbeitereinheit«.
V časopise »Bergarbeitereinheit ze dne 3. února 1933 byla v článku o stávce na dole »Eugen« zabavena tato místa:
1. ) Podtitul hlavního nápisu: Jugoslávské způsoby československého četnictva.