radné jakosti. Ani po letci stránce mužstvo nepředneslo žádné stížnosti.
Pokud se ostatních tvrzení interpelace tyče, odkazují na odpověď, kterou jsem podal na interpelaci čís. 1989/ VI téže věci se týkající.
K požadavku interpelace, aby o jídelním lístku a nákupech potravin rozhodovala jedině stravní komise volená pouze z mužstva sděluji, že ve stravních komisích jest mužstvo zastoupeno, a tím jest v dostatečné míře postaráno. aby zájmy mužstva byly obhájeny
V P r a z e, dne 10. ledna 1933
Ministr národní obrany Bradáč v. r.
2169/ XVI.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o sebevraždě vojína Prunera ve vojenském hřebčinci v Hostouni u Horšovského Týna (tisk 1989/ IX).
Příčiny sebevraždy vojína Františka Prunera byly přísně vyšetřovány cestou administrativní
i soudní.
Podle výsledku těchto šetření bylo zjištěno že tvrzení interpelace o šikanování a týrání vojína Prunera postrádají jakékoli podstaty. Naproti tomu bylo zjištěno, že Pruner byl neukázněný vojín, který se nedovedl podříditi vojenské kázni a pořádku. Pro nedbalo vykonávání služby byl několikrát kázeňsky trestán. Uložené tresty byly mírné a platnými předpisy odůvodněné.
Příčinu sebevraždy nutno hledati v jeho duševním založení a sklonu k sebevražednosti, poněvadž jak bylo zjištěno, pokusil se již v občanském životě o sebevraždu pro malichernou příčinu. Sám jeho otec potvrdil, že mu synovy nepředložené činy způsobily mnoho bolesti a že s ním nemohl po dobrém ani po zlem ničeho svésti.
Pro tyto vlastnosti nebyl Pruner ani u svých spoluvojínů oblíben.
Vojenský prokurátor jemuž bylo podáno trestní oznámení na eventuelní viníky, nenalezl důvodů k soudnímu stíhání.
Rovněž skutečnosti neodpovídá tvrzení, že vojenská správa neobstarala Prunerovi pohřeb. Pravda jest, že pohřeb byl vypraven na útraty vojenské správy a účastnilo se ho z rozkazu velitelova všechno vojsko vojenského hřebčína s důstojníky, kromě několika vojínů, kteří mu-
seli zůstali v ubikacích k obstarání nejnutnější služby. Jedině hudbu nebylo možno opatřiti pro odlehlost posádky.
Vojenské orgány nepodnikly ničeho, aby zpráva o Prunerově sebevraždě nepronikla do veřejnosti.
Co do požadavku, aby rodičům zemřelého byla vyplácena pense, poukazují na zákon čís. 41/ 1922 Sb. z. a n.
K požadavku, aby vojín Příměr byl převezen do rodné obce a zde pohřben na účet vojenské správy, sděluji, že vojenská správa jest podle platných předpisů povinna toliko vypraviti vojínům zemřelým v činné službě jednoduchý pohřeb v místě posádky. To se v daném případě stalo. K jinému opatření není vojenská správa povinna a také ani rodiče neučinili takový požadavek.
V P r a z e, dne 20. ledna 1933
Ministr národní obrany Bradáč v. r.
2169/ XVII
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o špatném stravování a léčení vojáků 46. pěšího pluku v Kadani (tisk 1989 X).
Tvrzení interpelace, jimiž jest štábní rotmistr Alois Tolar osočován, že za peníze vojáků si staví hospodu ve které vojíni na rozkaz představených mají nechávati své poslední peníze postrádají jakékoli podstaty.
Naproti tomu bylo provedeným šetřením zjištěno, že tchán jmenovaného rotmistra jest oprávněným hostinským, který v poslední době dostal z dosavadního hostince výpověď a proto staví společně s Tolarem a jeho manželkou v Kadani dům. ve kterém bude hostinskou živnost provozovati nadále. Peníze na stavbu zapůjčil pivovar v Kadani.
Jest naprostá smyšlenka, že vojíni dostali rozkaz, aby tento nebo jiný hostinec navštěvovali.
Štábní rotmistr Tolar nemá se stravováním mužstva nic společného, a proto postrádá jakékoli podstaty tvrzení, že se obohacuje ze stravování vojínů.
Přípravě stravy věnují příslušné orgány vojenské správy největší péči. Mužstvo, až dosud si na stravu nestěžovalo, ač bylo výslovně vyzváno, aby na všechny nedostatky, zejména ve stravováni upozornilo, aby mohly býti odstraněny.
Tvrzeni, že koncem srpna m. r. byly vojínům podány zkazené škubánky, neodpovída skuteč-
nosti, jelikož v této době škubánky vůbec podány nebyly.
Rovněž osočováni podplukovníka zdrav. MUDr. Svatomíra Čtvrtníčka (nikoli E. Čtvrtníka) postrádá jakékoli podstaty.
Bylo naopak zjištěno, že všichni lékaři pluku věnují onemocnělým vojínům všemožnou péči. Zvláště otlaky nohou jsou pečlivě ošetřovány a činí se všemožná opatření, aby k nim nedocházelo. Bylo však zjištěno, že většina otlaků, která vznikla během letošních plukovních cvičení, nebyla zaviněna vojenskou obuví, nýbrž vlastní obuví záložníků, pro delší pochody nevhodnou, kterou tito proti předpisům nosili. Jakmile byla tato závada odstraněna, počet otlaků se značně zmenšil.
V Praze, dne 20. ledna 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč v. r.
2169/XVIII.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o neudržitelných poměrech u 37. pěšího pluku v Levoči (tisk 2030/V).
Tvrzení interpelace o incidentu mezi štábním kapitánem Václavem Imrichem a výkonným rotmistrem 8. roty pěšího pluku 37 v Levoči, který se měl přihoditi dne 20. srpna 1932 na footballovém hříšti tamtéž, není pravdivé. Výkonným rotmistrem 8. roty jest rotmistr L. Mareček, který protokolárně vypověděl, že uvedeného dne na zápase vůbec nebyl a nikdy se štábním kapitánem Václavem o kopané nemluvil, jelikož se o tento sport nezajímá a již déle tří roků na footballové zápasy nechodí. Totéž potvrdil štábní kapitán Václav.
Dále bylo zjištěno, že nikdo z vojínů není nucen footballových zápasů se účastniti. Vojíni se jich účastní dobrovolně, poněvadž jest mezi nimi dosti sportovců, činných v civilních klubech, a vojíni rádi chodí na zápasy, na kterých vystupují vojenští hráči.
Při vydávání propustek rozhodují jedině důvody služební.
Vojín Sirota nebyl zjišťován proto, že neměl vstupenku na zápas. Ve skutečnosti na hříšti ani nebyl, nýbrž přihlížel zápasu spolu s jinými vojíny a občanskými osobami s hráze, mimo hříště. Jelikož tím byla působena polní škoda, zakročil proti občanským osobám městský strážník a polní hlídač, proti vojínům na přání těchto obou délesloužící poddůstojník. Při tom vojín Sirota byl zjištěn, jelikož jeho ústroj nebyla v pře-
depsaném pořádku. Byl proto sice volán k raportu, ale trestán nebyl.
Rovněž neodpovídá skutečnosti tvrzení interpelace o velmi značném počtu onemocnělých vojínů při vojenských cvičeních. Průměrný denní, počet nemocných nepřekročil normální stav jiných let. Plukovní rozkaz o trestání vojínů, kteří by se bezdůvodně hlásili nemocni, nebyl vydán a také nikdo z toho důvodu nebyl potrestán. Jedině velitel 3. roty upozornil vojíny na ustanovení § 163 branných předpisů a vybídl je, aby se bezdůvodně nehlásili nemocni, poněvadž by musili cvičení nahrazovati.
Bylo dále zjištěno, že žádný důstojník pluku se nevměšoval do výkonu lékařské služby. Mužstvo, které bylo lékařem uznáno nemocné, bylo podle pokynu lékaře pečlivě ošetřováno & výcvik nekonalo. Lehce nemocní konali lehčí práce v ubikaci, pokud to jejich zdravotní stav dovoloval. Tento postup není v rozporu s platnými předpisy.
Cvičení dne 26. srpna 1932, o kterém interpelace tvrdí, že začalo ve 3 hodiny ráno a trvalo do tří hodin odpoledne, začalo ve skutečnosti v 8 hodín ráno a skončilo v 11. 50 h. dopoledne. Vojíni při tomto ani při jiných cvičeních nebyli týráni a nevyskytl se ani žádný případ vážnějšího onemocnění.
Osočování štábního kapitána Vičara v interpelaci uvedené postrádá jakéhokoliv podkladu. Jmenovaný důstojník konal raport toliko o 20 min. později než bylo stanoveno, nikoliv však proto, že byl opily, nýbrž pro jiné naléhavé zaneprázdnění.
K požadavku interpelace o dodržování 8hodinné pracovní doby v armádě poukazuji na odpověď, kterou jsem podal na interpelaci čís. tisku 1956/XV.
Jelikož provedeným šetřením nebylo u pěšího pluku 37 zjištěno nic závadného, není příčiny k opatřením interpelací požadovaným.
V P r a z e. dne 20. ledna 1933.
Ministr národní obrany. Bradáč v. r.
2169/XIX.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o špatné stravě vojáků 104. pluku v Josefově (tisk 2030/VI).
Podle výsledku úředního šetření jest případ v interpelaci vylíčený smyšlen a vůbec se neudal. Není tudíž pravda, Že mužstvo děl. pluku 104 v Josefově odmítlo počátkem října 1932 ne-
poživatelnou stravu, že si stěžovalo a že jeden z vojínů byl za to potrestán 14 dny kasárního vezení.
Ve skutečnosti v této době ani dříve nebo později mužstvo jmenovaného pluku si na stravu nestěžovalo. Naopak bylo zjištěno, že strava jest dobré jakosti a podává se jí vojínům dostatečné množství.
Jelikož údaje interpelace postrádají jakékoliv podstaty, není důvodů k opatřením interpelací požadovaným.
V Pr aze, dne 20. ledna 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč v. r.
2169/XX.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o poměrech u 46. pěšího pluku v Chomutově-Kadani (tisk 2030/VIII).
Dne 8. a 9. října 1932 bylo nutno v budově číslo III ve Štefánikových kasárnách v Chomutově opraviti část vodovodu v umyvárně této budovy. Vojíni však nedostatkem vody netrpěli, poněvadž jednak před zahájením opravy byla učiněna zásoba vody především pro kuchyni, jednak bylo možno vodu čerpati ze zvláštního výtokového kohoutu pitné vody v téže budově, který pracemi nebyl dotčen. Dne 9. října 1932 byla voda zavřená na dokončení prací jen v době, kdy mužstvo dlelo mimo kasárny a to od 7 hod. 15 minut do 11 hodin a od 13 hod. 15 min. do 16 hodin. Mimo to bylo možno pitnou vodu opatřiti v ostatních budovách číslo I, li a IV v těchže kasárnách, kde oprava vodovodu nebyla prováděna a pitné vody bylo dostatek.
Postrádá tudíž jakékoliv podstaty tvrzení interpelace, že vojíni trpěli nedostatkem pitné vody, že byli odkázáni toliko na nevhodnou vodu kolem tekoucího potoka, nebo že byli dokonce nuceni tuto vodu píti.
Jelikož výsledek úředního šetření prokázal naprostou bezdůvodnost interpelačních údajů, není příčiny k opatřením interpelací požadovaným.
V Praze dne 20. ledna 1933.
Ministr národní obrany Bradáč v. r.
2169/XXI.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o poměrech u 43. pěšího pluku v Brně (tisk 1989/XI).
Podle výsledku úředního šetření bylo proti vojenským gážistům, kteří vojínům radiočety pěšího pluku 43 nařídili nositi bedny, zakročenu kázeňsky. Bude-li jim dalším šetřením, které dosud není skončeno, prokázána jakákoli vina, budou přísně potrestáni. Poznamenávám, že zatížení připadající při tom na jednoho vojína nebylo 45 kg, jak by bylo možno ze stylisace interpelace mylně předpokládati, nýbrž toliko 15 kg.
Tvrzení, že vojíni-záložníci byli potrestáni omezením vycházky za to, že si nedali ostříhati vlasy, neodpovídá skutečnosti. Podobný trest nebyl u pěšího pluku 43 vůbec uložen.
Stížnosti proti stravování nebyly zavedeným šetřením ověřeny. Ani ve stravní komisi nebyly po této stránce žádné stížnosti předneseny. Pravda je, že veškeré potraviny se přezkoumávají jak při přijímání, tak bezprostředně před dodáním do kuchyně a bylv vždy shledány bezvadné. Jmenovitě maso se přejímá vždy komisionálně, takže je vyloučeno, aby bylo" přijato maso špatné kvality nebo dokonce zapáchající. Suchary, o kterých interpelace předpokládá, že byly deset let staré a pocházely z Hooverovy akce, byly vyrobeny v roce 1930.
Tvrzení, že vojínům, kteří si stěžovali na
špatnou stravu, bylo hrozeno trestem, nebylo šetřením prokázáno a ani interpelace v tom směru neobsahuje konkrétních údajů.
K požadavku interpelace, aby rozhodování o jídelním lístku, jakož i o nákupu potravin prováděla stravní komise volená jedině z mužstva, poznamenávám, že mužstvo v této stravní komisi jest zastoupeno, čímž jest dána možnost, aby zájmy mužstva byly po uvedených stránkách dostatečně obhájeny.
V Praxe, dne 11. ledna 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč v. r.
2169/XXJl.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o hrubém porušování základních občanských prav u dělostřeleckého pluku v Žilině (tisk 2043/II).
Dotazníky, rozdané vojínům k vyplňování, nesledovaly politické cíle, jak se interpelace mylně domnívá. Jejich účelem bylo toliko získati data a podklad pro roztřídění nováčků, dále pro výběr důstojnického dorostu, jakož i stanoviti předpoklady pro pěstování a využití jejich vloh a duševních vlastností, důležitých pro vojenský výcvik. Při vyplňování dotazníků nebyl činěn na vojíny žádný nátlak u každý je zodpověděl podle své vůle a schopností. Pro politické přesvědčení nebyl také žádný z vojínů vyšetřován, tím méně stínán.
Rovněž tvrzení interpelace o nedostatečné stravě vojínů neodpovídá skutečnosti. Podle jídelních lístků, které jsem si dal předložiti, jest strava dostatečná. Ani po stránce jakosti nebylo zjištěno nic závadného. Mužstvo samo si na stravu nestěžovalo.
Stejně neopodstatněna jsou tvrzení interpelace o týrání mužstva. Výcvik v jízdě koňmo děje se přesně podle platných předpisů, jimiž je předepsána i jízda s rozpřaženýma rukama. V tomto způsobu cvičení nelze tudíž spatřovati týrání. Naproti tomu jízda bez sedla se vůbec necvičí. Oproti tvrzením interpelace, že při výcviku v jízdě došlo k těžkému zranění neuvedeného vojína, bylo zjištěno, že u pluku k žádnému podobnému zranění vůbec nedošlo. Jest tudíž toto tvrzení interpelace nepravdivé.
Srážky z denního platu vojínů se neprováděly.
O tvrzení, že u pluku spáchalo v r. 1932 pět vojínů sebevraždu, bylo zjištěno, že v uvedené době došlo k dvěma sebevraždám. V obou případech voj. prokurátor po důkladném šetření neshledal důvodů zavésti trestní řízení proti některé vojenské osobě, jelikož bylo zjištěno, že příčiny obou sebevražd nikterak nesouvisely s vojenskou službou.
Jak bylo provedeným šetřením zjištěno, vývody interpelační neodpovídají skutečnosti, a není tedy příčiny k opatřením interpelací požadovaným.
V P r a z e dne 20 ledna 1933.
Ministr národní obrany Bradáč v. r.
2169/XXIII.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o týrání a vydírání nováčků u 38. pěšího pluku v Berouně a 42. pěšího pluku v Terezíně (tisk 2042/III).
Tvrzení interpelace o špatném zacházeni s vojíny pěšího pluku 38 neodpovídá skutečnosti.
Oba zběhové, o nichž interpelace mylně soudí, ze zběhli pro týrání, od samého počátku vojenské služby projevovali nechuť k vojenské službě. Není pravda, že četař-aspirant Maier zacházel s oběma zběhy způsobem naznačeným v interpelaci. Jest to řádný poddůstojník a dobrý instruktor, který koná službu s porozuměním pro potřeby vojínů. Jako velitel světnice prováděl periodické prohlídky ústroje. Stalo se několikrát, že zjistiv tu neb onu součástku ústroje nedostatečně vyčištěnu, dal ji postiženým vojínům znovu vyčistiti. To byla jeho povinnost. Z důvodů kázeňských a finančních jest třeba dbáti, aby vojíni měli svoje věci v bezvadném pořádku. V tom nelze spatřovati šikanování. Mezi vojíny, kteří neměli někdy svoje věci v pořádku, byli i oba zběhové. Tvrzení, že Maier dával vojínům opsati třistakrát nebo pětsetkrát jména představených nebo součástí pušky neodpovídá skutečnosti.
Rovněž neodpovídá skutečnosti tvrzení interpelace o týrání vojínů pěšího pluku 42.
Vojíni tohoto pluku nejsou pravidelně buzeni o hodinu dříve před budíčkem, jak interpelace mylně předpokládá. Ve skutečnosti někteří vojíni, mají-li občas za povinnost ukliditi světnici, sami požádají, aby byli probuzeni o několik minul dříve, aby mohli včas udělati pořádek.
Jinak podle platných předpisů jsou vojíni buzeni dříve jedině tehdy, jestliže se konají mimořádná cvičení.
Cvik k zemi« jako trest jest v celé armádě zakázán. Jest ovšem nutno, aby vojíni i tento cvik si náležitě osvojili a musí jej cvičiti, pokud jest toho z výcvikových důvodů nezbytně třeba.
Nemocným vojínům věnuje vojenský lékař náležitou péči. Skutečnosti naprosto odporuje tvrzení, že nemocní vojíni jsou odesíláni od prohlídky jako zdraví. Tuberkulosou onemocněly vojín Šubrt, o němž interpelace předpokládá, že byl pětkrát uznán zdravým, ač byl nemocen, u 42. pěšího pluku neexistuje
Srážky ze žoldu vojínů a poplatky za přesčasy, propustky, dovolenky a podobně se nevybírají ani nepožadují. Šetřením bylo prokázáno, že oba v interpelaci uváděné případy tohoto druhu jsou úplně bezpodstatné. Hodiny, o kterých interpelace soudí, že byly zakoupeny ze srážek z vojenského žoldu, zakoupili si vojíni sami z vlastního popudu a bez vědomí představených již v dubnu minulého roku, aby se nemuseli chodit dívat na hodiny až do brány. Žádnému z vojínů se k tomuto účelu nic nestrhovalo. Aby se předešlo podobným rekriminacím, zakázal velitel, aby vojíni nakupovali jakékoliv předměty pro kasárny, i když se tak děje dobrovolně a z vlastního popudu mužstva.
Stejně se to má s tvrzením o srážkách na zakoupení podlahové barvy. Ve skutečnosti ani v jedné místnosti kasáren 42. pěšího pluku není podlaha nabarvena a mimo to vyšetřování prokázalo, že k tomuto účelu se nikdy vojínům nic nestrhovalo.
Jak z uvedeného výsledku šetřeni jest zřejmo. interpelace nemá věcného podkladu u není tedy důvodu k opatřením interpelací požadovaným.
V Praze, dne 20. ledna 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč v. r.
2169/XXIV.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o srážkách ze žoldu ve prospěch »Péče o mládež u 13. pěšího pluku v Šumperku (tisk 2042/V).
Tvrzení interpelace, že se vojínum pěšího pluku 13 v Šumperku sráželo z denního platu ve prospěch Sociální péče o mládež nebo nu nakoupení žárovky jest v celém rozsahu nepravdivé.
Dne 13. a 31. října 1932 byly u pěšího pluku 13 pořádány přednášky o významu Sociální péče o mládež a v závěru těchto přednášek bylo mužstvu i důstojnictvu doporučeno, aby dobrovolně a podle svých možností přispělo k uveděnému humánnímu účelu. Srážky z denního platu nekonaly se u žádné roty jmenovaného pluku a ani vojíni nebyli mírem, aby něčím přispěli.
Mužstvo technické roty pěšího pluku n zakoupilo si dobrovolně bez vědomí představených jednu další žárovku v ceně Kč 6. 50 pro světnici, ve které bylo ubytováno. Vojíni přispěli dobrovolně na zakoupení této žárovky částkou 0. 50 Kč. Ani k tomuto účelu se vojínům nic nesráželo z jejich denního platu.
Jak z vylíčeného skutečného stavu věci jest zřejmo, postrádají tvrzení interpelace jakékoli podstaty a není tedy důvodu k opatřením interpelací požadovaným.
V Praze, dne 10. ledna 1933
Ministr národní obrany Bradáč v. r
2I69/XXV.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o příčinách sebevraždy vojína Bedřicha Prušáka z pomocné letky zemského leteckého skladu čís. 1 (tisk 2075/11).
Podle výsledku úředního šetření spáchal vojín zemského leteckého skladu 1 Bedřich Průsak pokus sebevraždy z pohnutek osobních a finančních a příčina tohoto pokusu nikterak nesouvisela se službou vojenskou, ani nebyla zaviněna některou vojenskou osobou. Vojín Průsak při protokolárním výslechu sám potvrdil, že jeho sebevražda nikterak nesouvisela s vojenskou službou a výslovně prohlásil, že byl se svými představenými spokojen a že si nemůže na nikoho stěžovati.
Skutečnost tedy naprosto odporuje tvrzení interpelace že jmenovaný vojín byl dohnán k sebevraždě bezohledným jednáním výkonného rotmistra Koděry. Rovněž není pravda, že z téhož důvodu spáchal sebevraždu ještě jiný vojín tohoto útvaru. Rotmistr Koděra jest řádný poddůstojník, který koná službu s porozuměním pro potřeby vojínů a požívá proto jejich vážnosti a obliby.
Jelikož opačné tvrzení interpelace postrádá jakékoliv podstaty, není důvodu k opatřením
interpelací požadovaným.
V Praze dne 20. ledna 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč v. r.
Překlad ad 2169/I.
Antwort
des Justizministers
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. E. Schollich und Genossen,
betreffend die Beschlagnahme des
»Deutschnationalen Taschenzeitweisers
1935« (Druck 2075/XIV).
Die Beschlagnahme der in der Interpellation augeführten Stellen der nichtperiodischen Druckschrift »Deutschnationaler Taschenzeitweiser 1933« ist durch das Gericht überprüft und im ganzen Umfange bestätigt worden. Rechtsmittel sind nicht eingebracht worden.
Zur Herausgabe besonderer Zensurweisungen hegt kein Grund vor.
Prag am 19. Jänner 1933.
Der Justizminister Dr. Meissner m. p
Překlad ad 2169/II.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. E. Schollich und Genossen.
betreffend die Beschlagnahme der »Jä-
gemdorfer Zeitung« vom 25. September
1932 (Druck 2075/XV).
Das Polizeikommissariat in Jägerndorf hat in Ausübung der Preflaufsicht der Zeitschrift »Jägerndorfer Zeitung« die Nummer 77 dieser Zeitschrift vom 25. September 1932 beschlagnahmt, weil sie in drei Stellen des «Volkssport. Nationalpartei und Notparlament« betitelten Artikels, welche Stellen in der Interpellation angeführt werden, den Tatbestand des § 14. Z. l, des Gesetzes zum Schutze der Republik erblickt hat.
Das Kreis- als Preßegericht in Troppau hat mit Erkenntnis vom 27. September 1932, Nr. Tl VI-58-2, die vom Polizeikomissariate in Jägerndorf angeordnete Beschlagnahme im vollen Umfange bestätigt und so anerkannt, daß diese Maßnahme gesetzlich begründet war.
Ich habe daher keinen Grund, die in der Interpellation verlangten Maßnahmen durchzuführen.
Soweit in der Interpellation darauf hingewiesen wird, daß etwa die in der angeführten Zeitschrift beschlagnahmte Nachricht in anderen Zeitschriften unbeanstandet erschienen ist, muß bemerkt werden, daß die Lösung der Frage, ob es das öffentliche Interesse notwendigerweise erheischt, daß die Verbreitung der beanständeten Stellen einer Druckschrift durch
Meschlagnahme hintangehalten werde, nach den örtlichen und zeitlichen Umständen des konkreten Falles beurteilt werden muß.
Ich habe die Beantwortung der Interpellation für den Herrn Justizminister übernommen, weil die die Interpellation betreffende Beschlagnahme eine dem Ministerium des Innern unterstellte Behörde angeordnet hat.
Prag, ain 13. Jänner 1933.
Der Minister des Innern Černý m. p.
Překlad ad 2169/III.
Antwort
des Justizministers
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. E. Schollich und Genossen,
betreffend die Beschlagnahme der Zeitschrift »GrenzlandJugend«, Folge 9 in Troppan (Druck 2075/XVI).
Die Beschlagnahme der in der Interpellation angeführten Stellen aus Nr. 9 der Zeitschrift »Grenzlandjugend«; vom 15. September 1932. welche von der Staatsanwaltschaft in Troppau verfügt worden ist, wurde vom Gerichte ilbeiprüft und im ganzen Umfange bestätigt. Rechtsmittel sind nicht eingebracht worden.
Prag, am l9. Jänner 1933.
Der Justizminister. Dr. Meissner m. p.