Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.
III. volební období
7. zasedání.
2169.
Odpovědi:
l min. spravedlnosti na interp. posl. dra Schollicha a druhů o zabavení kalendáře Deutschnationaler Taschenzeitweiser 1933« (tisk 2075/XIV),
II. min. vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů o zabavení časopisu Jagerndorfer Zetung ze dne 25. září 1932 (tisk 2075/XV)
III. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Schollicha a druhů o zabavení časopisu Gienzlandjugend« č. 9. vycházejícího v Opavě (tisk 2075/XVI).
IV. vlády na interp. posl. Štětky, Jurana a soudr. o korupci a machinacích, prováděných na úkor válečných poškozenců (tisk 1693/XII),
V. vlády na interpelaci poslance Štětky a soudruhu o sanaci bank (tisk 1956/VIII).
VI. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudruhu o týrání vojína Schallnera u dělostřeleckého pluku 106. v Brně (tisk 1956/XII).
VII. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudí o škodách na životech i majetku rolníku, způsobených střílením na vojenské střelnici v Malackách na Slovensku (tisk 1956/XIII).
VIII. min národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o odstranění pracovních příplatku u l. leteckého pluku T. G. Masaryka ve Kbelích (tisk 1956/XV/
IX. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr., že se nedodržují hodím zaměstnání a vojíni připravují o volný čas u 101. dělostřeleckého pluku v Motole (tisk 1956/XVI).
X. min. národní obrany na interp. posl Dvořáka a soudr. o nemožných poměrech stravovacích a špatném zacházení s vojíny hraničářského praporu ubytovanými v Žižkových kasárnách v Karlíně (tisk 1977/XII).
XI. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o ubytování vojáku 101. dělostřeleckého pluku v Nitře-Zoboru (tisk 1980/I).
XII. min. národní obrany na interp. posl Dvořáka a soudr. o vydírání záložníku 46. pěš. pluku v Chomutově a Kadani (tisk 1980/VI/.
XIII. min. národní obrany na interp. posl. Dvořaka a soudr. o sebevraždě vojína Rudolfa Bršlici ze- Podtatranského pluku (tisk 1985/II).
XIV. min. národní obrany na interp. posl Dvořáka a soudr o týrání a hrubém zacházení s vojíny/ 43. pěš. pluku v Brně (tisk 1989/XI),
XV. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudí, o špatné stravě a hrubém zacházení s vojíny 43. pěš. pluku v Brně-Špilberku (tisk 1989/VII).
XVI. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr., o sebevraždě vojína Prunera ve vojenském hřebřinci v Hostouni u Horšovského Týna (tisk 1989/IX),
XVII. min. národní obrany na interp posl. Dvořáka a soudr o špatném stravování a léčení vojáku 46. pěš. pluku v Kadani (tisk 1989/X),
XVIII. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o neudržitelných poměrech u 37. pěš. pluku v Levoči (tisk 2030/V),
XIX. min. národní obrany na interp. posl Dvořáka a soudr. o špatné stravě vojaků 104 pluku v Josefově (tisk 2030/VI),
XX. min. národní obrany na interp. posl Dvořáka a soudí, o poměrech u 46. pěš. pluku v Chomutově-Kadani (tisk 2030/VIII),
XXI. min. národní obrany na interp. posl Dvořáka a soudr. o poměrech u 43. pěš. pluku v Brně (tisk 1989/XI);
XXII. min. národní obrany na interp. posl Dvořáka a soudí, o hrubém porušování základních občanských práv u dělostřeleckého pluku v Žilině (tisk 2042/II).
XXIII. min. národní obrany na interp. posl Dvořáka a soudr. o týraní a vydírání nováčků u 38. pěš. pluku v Berouně a 42. pěš. pluku v Terezíně (tisk 2042/III),
XXIV. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudí, o srážkách ze žoldu ve prospěch »Péče o mládež« u 13. pěš. pluku v Šumperku (tisk 2042/V).
XXV. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o příčinách sebevraždy vojína Bedřicha Prušáka z pomocné letky zemského leteckého skladu čís. 1. (tisk 2075/II)
2169/I (původní znění).
Od poved
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů
o zabavení kalendáře »Deutschnationa-
ler Taschenzeitweiser 1933«
(tisk 2075/XIV).
Zabavení míst uvedených v interpelaci z neper. tiskopisu »Deutschnationaler Taschenzeitweiser 1933« bylo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno. Opravné prostředky nebyly podány.
K vydaní zvláštních censu mích pokynů není důvodu.
V Praze, dne 19. ledna 1933.
Ministr spravedlnosti Dr. Meissner v. r.
2169/II (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelací poslance dra E. Schollicha a druhů
o zabavení časopisu »Jägerndorfer Zeitung« ze dne 25. září 1932 (tisk 2075/XV).
Policejní komisařství v Krnově, vykonávajíc tiskovou přehlídku časopisu »Jägernderfer Zei-
tung«, zabavilo č. 77. tohoto časopisu ze dne 25. září 1932, poněvadž ve 3 místech článku, nadepsaného »Volkssport. Nationalpartei und Notparlamentt« jež jsou v interpelaci uvedena, shledalo skutkovou podstatu § 14. č. 1. zák. na ochr. rep.
Krajský, jako tiskový soud v Opavě nálezem ze dne 27. září 1932, čís. TI VI. 58-2, zabavení policejním komisařstvím v Krnově nařízené v plném rozsahu potvrdil, uznav tak, že opatření to bylo zákonem odůvodněno
Nemám proto důvodu činiti opatření v interpelaci žádané.
Pokud se v interpelaci poukazuje na to. že zpráva v uvedeném časopise zabavená vyšla snad bez závady v jiných časopisech, dlužno podotknouti, že řešení otázky, zda veřejný zájem nutně toho vyžaduje, aby rozšiřování závadných míst tiskopisu bylo zabráněno zabavením, dlužno posuzovati dle místních a rasových okolností konkrétního případu.
Zodpovědění interpelace převzal jsem za pana ministra spravedlnosti, poněvadž zabavení, jehož se interpelace týká, nařídil úřad, podřízený ministerstvu vnitra.
V Praze, dne 13. ledna 1933
Ministr vnitra. Černý v. r.
2169/III (původní znení)
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů
o zabavení časopisu »Grenzlandjugend«
č. 9, vycházejícího v Opavě
(tisk 2075/ XVI).
Zabavení míst uvedených v interpelaci z č. 9. časopisu » Grenzlandjugend z 13. září 1932 zařízené státním zastupitelstvím v Opavě bylo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno. Opravné prostředky nebyly polány.
V P raze, dne 19. ledna 1933.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner v. r.
Od poved
vlády
na interpelaci poslance štětky. Jurana a soudr.
o korupci a machinacích, prováděných
na úkor válečných poškozenců (tisk 1693/ XII).
Provedené šetření nezjistilo odcizení spisu
z kanceláře zemského úřadu pro péči o válečné poškozence v Praze. Policejní ředitelství v Praze nepředložilo také ministerstvu sociální péče žádný materiál interpelovaný věci se týkající, nýbrž toliko stížnost bývalého tajemníka »Družiny«. Na tuto stížnost bylo provedeno příslušné šetření, avšak nebylo zjištěno, že by úředník proti němuž stížnost směřovala, dopustil se porušení úředních povinností tím, že by donášel nějakým způsobem spisy do sekretariátu Družiny československých válečných poškozenců. Přes to bylo proti nařčenému úředníkovi zavedeno disciplinární řízení, aby se naprosto bezpečně zjistilo, zda stížnost jest oprávněna.
Vyšetřením neoprávněného používání zlevněných ročních jízdenek některými osobami, pro něž podobné výhody nebyly určeny podle sociálně-humanních tendencí, sledovaných při poskytnutí slevy, zabývalo se ministerstvo železnic a učinilo příslušná opatření k nápravě.
V Praze, dne 15. února 1933.
Předseda vlády Malýpetr v. r.
2169/ V.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Štětky a soudr. o sanaci bank (tisk 1956/ VIII).
Jako téměř všude, tak i u nás světová hospodářská krise vyvolala nesnáze u některých peněžních ústavů, najmě u některých obchodních bank pro jejich úzké spjetí s podnikatelskou činností všeho druhu. Provádějíc bankovní zákon č. 34/ 1932 Sb. z. a n., jehož účelem bylo nejen poskytnouti bankám potřebnou finanční pomoc, nýbrž také - a to hlavně - zajistiti opatrné, úsporné a důvěru vzbuzující jejich vedení, poskytla vláda podle článku VI. citovaného zákona některým bankám přímou finanční podporu přídělem dluhopisů Zvláštního fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů. Podporu tu jsou banky povinny podle ustanovení čl. XXXVII téhož zákona fondu spláceti. V některých případech poskytla vláda nepřímou pomoc převzetím státní záruky podle čl. XLI. téhož zákona za prostředky baňkáni svěřené veřejnými ústavy. O výši těchto záruk podá vláda Národnímu shromáždění zprávu do 30. června 1933, jak jí to ukládá uvedený článek zákona. Sanace bank byla provedena jen z prostředku výše uvedeného fondu a použitím státní záruky. Státních vkladů u bank k tomu použito nebylo.
A Praze, dne 16. února 1933.
Předseda vlády: Malypetr v. r.
2169/ VI.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o týrání vojína Schallnera u dělostřeleckého pluku 106 v Brně (tisk 1956/ XII).
Tvrzení interpelace, že se u dělostřeleckého pluku 106 v Brně soustavně nedodržuje dobu zaměstnání mužstva, neodpovídá skutečnosti. Bylo zjištěno, že se dodržuje denní řád, stanovený podle článku 164 služebního řádu.
Co do tvrzení o šikanování a týrání vojínů, nebylo zavedeným šetřením nic podobného zjištěno a ani nikdo z vojínů v tom směru nepřednesl stížnosti. Zejména postrádá jakékoli podstaty tvrzení, že se nejhůře zachází s vojíny Němci.
Ani vojín Schallner nebyl týrán. Dva tresty jež mu byly uloženy pro prokázané nedbalé konání tajní služby a pro nezdravení nadřízeného, byly platnými předpisy odůvodněny. Jelikož tento vojín výcvik, těžko chápal, byl po
několik dnu cvičen oddělene od ostatních vojínů po rozkaze. Jelikož podle platných předpisů jest to zakázáno, byl důstojník, který toto cvičení nařídil, kázeňsky potrestán a všichni důstojníci pluku patřičně poučeni. Tvrzení interpelace, že vojín Schallner byl při tomto cvičení nějak týrán, neodpovídají skutečnosti, což bylo prokázáno zavedeným šetřením a zejména výslechem Schallnerových spoluvojínů.
Na tvrzení o špatném zdravotním stav u tohoto vojína, nařídil jsem, aby byl podroben lékařské prohlídce. Podle výsledku této prohlídky nebyly u něho zjištěny žádné příznaky nějaké choroby Vojín Schallner je zdráv a k vojenské službě se zbraní schopen.
V Praze dne 20. ledna 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč v. r
2169/ VII.
Odpoveď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o škodách na životech i majetku rolníků, způsobených střílením na vojenské střelnici v Malackách na Slovensku (tisk 1956/XIII).
Aby k neštěstím. způsobeným nevybuchlými střelami nedocházelo, byla vydána již dříve řada bezpečnostních opatření k ochraně jak vojska, tak občanstva. Tato ustanovení byla v poslední době podrobena revisi a na základě pečlivého studia a posudku vojenských odborníků do značné míry doplněna a zostřena.
Všude, kde jsou vojenské střelnice, zasílají se každoročně před zahájením ostré střelby vyhlášky všem obecním, okresním a lesním úřadům, ležícím v okolí střelnice, které obsahuji podrobné poučení a výstrahy. jak se má občanstvo chovati, najde-li nevybuchlou střelu. Občanstvo se zejména durazně varuje, aby se za žádných okolností takové střeh nebo jejích zbytku nedotýkalo, nýbrž aby místo nálezu za odměnu neprodleně oznámilo příslušným úřadům. Tyto vyhlášky se veřejně publikuji a v obcích se celoročně vyvešují. Také mládež školách se v tom směru důkladně poučuje Střelnice sama jest v době střelby uzavřena a na přechodech jsou umístěny varovné tabulky a postavena stráž. Kontrola nevybuchlých střel jest co nejdůkladnější a každá nevybuchlá střela se zničí. Dík těmto opatřením nedošlo již po delší dobu na střelnici v Malackách k žádnému neštěstí civilní osoby.
Jest zřejmo. že vojenská správa má nejlepší vůli a učinila vše. co jest v její moci. aby k po-
dobným neštěstím nedocházelo. Jest pak jen na obecenstvu samém, aby se podle vydaných předpisů skutečně řídilo.
Bohužel, při dosavadních neštěstích bylo vždy zjištěno, že k nim došlo z viny nebo i trestuhodné nedbalosti a přímo svévole postižených osob. Za těchto okolností nelze vojenskou správu za ně činiti výhradně odpovědnou.
K požadavku interpelace, aby bylo postaráno o postižené a nahrazeny jim vzniklé výlohy, dlužno uvésti.
V § 92 ústavní listiny jest ustanoveno, že o ničení státu za škodu způsobenou nezákonným výkonem veřejné moci platí zvláštní zákon. Takového zákona v oboru vojenské správy doposud není. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi platí předpřevratový nález nejvyššího soudu. podle něhož stát i po vydání ústavní listin) ručí za zavinění svých orgánů veřejné správy s podmínkou, že ke škodě nedošlo zaviněním postiženého samého.
Přesto ministerstvo národní obrany přiznává dobrovolně poškozeným osobám náhradu za úrazy, vzniklé výbuchem střel a zejména nahrazuje léčebné a pohřební výlohy.
Všechny případy polních a lesních škod. způsobených vojskem, byly v posledních letech v oblasti vojenské střelnice v Malackách projednany smírně a náhrady za vzniklé škody vypláceny. Letošního roku až dosud nedošla na velitelství dělostřelecké střelnice žádná stížnost o škodach způsobených vojskem.
V Praze dne 20. ledna 1933.
Ministr nabodni obrany Bradáč v. r
2169/VIII.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o odstraněni pracovních příplatků u 1.
leteckého pluku T. G. Masaryka ve Kbe-
lích (tisk 1996/XV).
Podle odstavce 6. ht. A, vládního nařízení čís. 440/1921 Sb. z. a n., náleží pracovní příplatky v interpelaci zmíněné jedině vojínům, kteří jsou řemeslníky, jsou zařazeni do některé z kategorií, v cit. ustanovení uvedených. a vykonávají nejméně 8 hodin denně řemeslné práce
Toto ustanovení platí i pro mužstvo leteckého pluku l ve Kbelích. Nekoná-li tudíž mužstvo tohoto pluku v některých dnech řemeslné práce nejméně 8 hodin, nemá nároku na zrní-
nené pracovní přídavky. Prace spojené s úklidem a čištěním místností nelze zahrnouti pod pojeni prací řemeslných.
K požadavku, aby se u všech vojenských útvarů dodržovala osmihodinná doba pracovní, sděluji, že zaměstnání vojínů a jeho trvání stanoví denní řád, který přihlíží ke způsobu ubytování, roční době a potřebě výcviku a výchovy Zákon o osmihodinné době pracovní se na vojíny ani gážisty nevztahuje, přesto však denní řád jest stanoven tak, aby vojínům zbylo důstatek volného času k rekreaci a k obstarání vlastních věcí.
V P r a z e. dne 20. ledna 1955,
Ministr národní obrany. Bradáč v. r.
2169/IX.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů,
že se nedodržují hodiny zaměstnání a vojíni připravují o volný čas u 101. dělostřel. pluku v Motole (tisk 1956/XVI).
Údajů interpelace, že rotmistři a délesloužící poddůstojníci dělostřeleckého pluku 101 nedopřejí mužstvu ani chvilku volného času. neodpovídají skutečnosti. Mužstvo uvedeného pluku má k obědu a k polednímu odpočinku 2 hodiny a večer dobu od rozkazu do večerky. Denní rozkaz se předčítá pravidelně v 17 hodin. Jedině v době, kdy se konají větší cvičení v terénu u mužstvo se vrací do kasáren po poledních hodinách, bývá rozkaz čten o něco později To není v rozporu s platnými předpisy a jest odůvodněno tím, že mužstvo, jak uvedeno, má po obědě dostatečný odpočinek, že odpolední cvičení odpadá, vojíni jen čistí materiál a výstroj a krmí koně.
Po rozkaze nesmí se vojínům ukládati žádná práce a ani v daném případe nebylo zjištěno, že by platné předpisy v tom směni byly porušeny. Interpelace mohla býti uvedena v omyl tím. že mužstvu, které je v kárném trestu, nebo lehce nemocným vojínům kteří podle lékařského nálezu jsou schopni lehčích prací, se někdy ukládá lehčí zaměstnání i po rozkaze. Tito vojíni však stejně nemají nároku na vycházku po rozkaze a není podobný postup v rozporu s platnými předpisy.
Co do podrobností u době a způsobu zaměstnání mužstva, odkazují na odpověď, kterou jsem podal na interpelaci čís. tisku 1956/XV.
V Praze dne 20. ledna 1933
Ministr národní obrany Bradáč v. r.
2169/X.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o nemožných poměrech stravovacích a špatném zacházení s vojíny hraničářského praporu, ubytovanými v Žižkových kasárnách v Karlině (tisk 1977/XII).
Podle výsledku uředního šetření bylo zjištěno. že strava vojínů o všesokolském sletu byla normální a že při vystoupení vojska na sletišti, které se konalo dno 6. (nikoli 5. ) července 1932, byla mimořádně zlepšena a bylo jí dostatek
Několika vojínům udělalo se nevolno nikoli následkem nedostatku potravy, nýbrž pro vedro, které před sletem i po celou dobu trvání sletu panovalo.
Výroky kladené za vinu kapitánu Šperlingovi nebo jiným důstojníkům, nebyly provedeným šetřením potvrzeny.
Pochody ulicemi hlavního města Prahy, při nichž má mužstvo rozkaz »na rámě zbraň, jsou nařízeny platnými předpisy. Tvrzení, že tímto způsobem jsou vojíni šikanováni, neodpovídá skutečnosti, stejně jako tvrzení, že v jednom případě vojíni takto pochodovali z kasáren až na cvičiště v Troji.
Rovněž nebyly šetřením potvrzeny nepřístojnosti které interpelace uvádí v souvislost s cvičením dne s července 1952 Bylo zjištěno, že při tomto cvičení byly obědy i večeře vždy vydány včas a v předepsaném množství.
O vytýkaných závadách při ubytování vojska bylo zjištěno, že někteří vojíni hraničářských praporů byli z nedostatku jiných ubikací ubytováni v podkroví Žižkových kasáren v Karlině, které bylo k tomu účelu zvlášť upraveno. Ubytování byla věnována všemožná péče Pokud pro vojíny nebyla k disposici lůžka, byly jim poskytnuty slamníky a všem předepsanépokrývky.
K požadavku, aby denní zaměstnání vojínů nepřesahovalo dobu osmi hodin, odkazuji na odpověď, kterou jsem podal na interpelaci čís. tisku 1956/XV.
V Praze, dne 20 ledna 1933
Ministr národní obrany Bradáč v. r.
2169/XI.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o ubytování vojáků 101. děl. pluku v Nitře-Zoboru (tisk 1980/I).
Ubytovací závady u vojínu děl. pluku 110 (nikoli 101) v Nitře-Zobpru interpelací vytýkané jsou z největší části zaviněny tím, že vojíny bylo nutno ubytovati nouzově v provisorních barácích, poněvadž vojenská správa až dosud nemohla pro nedostatek finančních prostředků postaviti definitivní kasárny. Závady pokud provisorní charakter ubikací to dovoluje, se postupně odstraňují, a vojenská správa má největší snahu. aby i v Nitře bylo vojsko ubytováno v budovách vyhovujících všem hygienickým požadavkům moderní doby. Nové budovy se již staví. Letošního roku bude dostavěna jedna jednopatrová budova pro mužstvo takže tím dosavadní závady odpadnou.
Stížnosti interpelace proti množství a jakosti stravy nebily provedeným šetřením shledány důvodné. Dotazem u mužstva nebyly v tom směru zjištěny žádné stížnosti. Naopak podle přehledu o vážení mužstva z roku 1930 a 1931 bylo zjištěno, že průměrná váha mužstva stoupla o 5 kg v jednotlivých případech i o více Přesto bylo mužstvo upozorněno, že podle platných předpisů jest oprávněno žádati o přídavek chleba nedostačuje-li mu normální strava.
Do ubikací jest zavedena pitná voda z městského vodovodu, které používají obyvatelé celého města, takže nemůže býti řeči o její špatné jakosti.
Tvrzení u korupci poddůstojníku a rotmistru nebyla zavedeným šetřením prokázána. Stejně nebyla prokázána tvrzení interpelace, jimiž jsou osočováni důstojníci tohoto pluku. Tato tvrzení jsou všeobecná a postrádají jakýchkoliv konkrétních dat.
Vojíni zaměstnaní v důstojnické jídelně, která byla zříjena podle článku 226 Služebního řádu A-I-1. nejsou přetěžováni pracemi, jak se interpelace mylně domnívá, a také při výslechu nepřednesli žádných stížností
Ke sbírání míčů na tennisovém hřišti používá se hochů z blízkého okolí a nikoli vojínů.
Pěstování psů jest soukromou záležitostí vojenských gážistů, do které ministerstvo národní obrany nemůže zasahovati. Psy voditi do kasáren bylo již dříve zakázáno a tento zákaz se přísně dodržuje.
V Praze, dne 20. ledna I933.
Ministr národní obrany Bradáč v. r.
2169/XII.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o vydírání záložníků 46. pěšího pluku v Chomutově a Kadani (tisk 1980 V).
Dne 3. září 1932 byl odcizen vojínu Kadlecovi vojenský dalekohled, který mu byl svěřen, aby jej nosil a podle potřeby odevzdal veliteli. Jelikož pachatel krádeže nebyl zjištěn, nařídil nadporučík Vojtěch Klement, aby vojínum bylo strženo z denního platu Kč 1030 na úhradu škody vzniklé ztrátou dalekohledu.
Jakmile hlášení o těchto srážkách došlo nadřízenému velitelství, bylo rozhodnutí nadporučíka Klementa zrušeno a nařízeno, aby sražené částky byly mužstvu okamžitě vráceny. Dne 10. září 1932 byly pak sražené částky vojínům dosud presenčně sloužícím vráceny hotově, vojínům záložním, kteří mezitím byli propuštěni z činné služby, přes poštovní úřad.
Byla učiněna opatření, aby se podobný případ neopakoval.
Ostatní v interpelaci vytýkané závady u pěšího pluku 46 zjištěny nebyly
Cestovní náležitosti vojínu propuštěných z činné služby upraveny jsou výnosem ministerstva národní obrany, uveřejněným ve Věcním věstníku č. 9, článek 84 z roku 1932. Předpisy tyto byly i v daném případě přesně dodrženy u mužstvu vyplaceny všechny náležitosti, na něž mělo nárok.
Záložníkům byl před propuštěním z vojenské služby vydán oběd i večeře zároveň, takže postrádá jakékoliv podstaty tvrzení, že odcházeli z manévrů o hladu.
Rovněž denní plat byl každému vojínu řádně a v předepsaných lhůtách vyplacen. Zvláštní příplatky, o nichž jest řeč v interpelaci, mužstvu podle platných předpisů nepřináležely, jelikož bylo k výcviku koncentrováno v jediné posádce.
V Praze, dne 20. ledna 1933
Ministr národní obrany. Bradáč v. r.
2169/XIII.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o sebevraždě vojína Rudolfa Bršlici ze 7. Podtatranského pluku (tisk 1985/11).
Příčiny pokusu sebevraždy vojína pěšího pluku 7 Rudolfa Bršlici byly přísně vyšetřovány
jak administrativně, tak soudně. Podle výsledků těchto šetření bylo prokázáno, že sebevražedný pokus nezavinila žádná vojenská osoba nedovoleným nebo trestným činem. Zejména bylo prokázáno, že vojín Bršlica nebyl týrán během vojenské služby. Dokonce některé okolnosti, které sebevražedný pokus provázely a které byly svědecky potvrzeny, připouštěn domněnku, že pokus nebyl vážně míněn.
Naproti tomu bylo zjištěno že Bršlica byl neukázněným vojínem, který se nedovedl, resp. nechtěl podříditi vojenské kázni a pořádku. Byl pro různé trestní činy několikráte potrestán, posléze rozsudkem divisního soudu v Bratislavě ke čtyřem měsícům žaláře pro zločin porušení povinností ve strážní službě podle § 230 a 231 vojenského trestního zákona a pro přečin porušení subordinace podle § 15 vojenského trestního zákona. Trestní činy byly vždy řádně vyšetřeny a prokázány a tresty podle platných předpisů odůvodněny. Nelze tedy v této okolnosti spatřovati týráni Ani ve službě nebyl Bršlica nikterak přetěžován, nýbrž se od něho žádalo stejné konání služby jako od ostatních vojínů.
Rovněž tvrzení interpelace, že Bršlicu týral zvláště štábní kapitán Roubal a že mu snad dokonce dával náboje, aby se šel zastřelit, postrádá jakékoli podstaty. Pro poklesek, jehož se Štábní kapitán Rouhal dopustil nešetrnými jednáním s vojínem Bršlicou až po pokusu sebevraždy, byl potrestán domácím vězením v trvání 7. dnů
Z těchto důvodů ani vojenský prokurator, který se mimo jiné zabýval zejména obviněními vznesenými proti štábnímu kapitánu Roubálovi, neshledal podkladu k zavedení trestního řízení proti některé vojensko osobě pro zavinění tohoto pokusu sebevraždy.
O dalších tvrzeních interpelace o týrání též jiných vojínu, zejména vojínů německé národnosti, nebylo šetřením nic závadného zjištěno a nutno míti za to, že i tato tvrzení postrádali jakékoli podstaty.
V Praze, dne 20. ledna 1933.
Ministr národní obrany. Bradáč v. r.
2169/XIV.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o týrání a hrubém zacházení s vojíny 43. pěšího pluku v Brně (tisk 1989/VI).
Proti štábnímu kapitánovi Metoději Martincovi bylo již dříve na podkladě anonymního ko-
munistického letáku zahajeno trestní řízení pro činy. které mu i interpelace klade za vinu Soudní řízení však musilo býti zastaveno pro nedostatek skutkové podstaty, takže jest zřejmo, že tvrzení interpelace v tom směru jsou úplně bezpodstatná.
Jmenovaný důstojník není členem Sokola. Tvrzení, že pronásleduje zvláště nečleny Sokola, dělníky a vojáky německé nebo maďarské národnosti a že pro každou maličkost hrozí zavřením, neodpovídá rovněž skutečnosti Právě u útvaru. který jest tnu podřízen, jest trestů poměrně málo. Během roku 1932 až dosud byl uložen pouze jeden trest pořádkový a šest kázeňských. Mužstva maďarské národnosti u pluku vůbec není.
Vojíni konají denní zaměstnání normálně a mají všechny přestávky, jak jest nařízeno denním řadem, takže nemůže býti řeči o jejich přetěžování pracemi nepřiměřenými nebo předpisům odporujícími.
Stížnosti proti generálu Čeňku Panznerovi, který mezitím zemřel, nemohly býti vyšetřeny.
Pokud interpelace požaduje zákaz sledovati politickou činnost vojínů, poznamenávám, že jest povinností vojenských orgánu činiti taková opatření, aby byla zamezena protistátní a rozvratná činnost v armádě. Vojín Rudolf Anežka, který v tom směru se dopustil trestních činu. byl divisním soudem v Brně odsouzen k tříměsíčnímu žaláři.
V Praze, dne 20. ledna 1933.
Ministr národní obrany Bradáč v. r.
2169/XV.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o špatné stravě a hrubém zacházení s vojíny 43. pěšího pluku v Brně-Špilberku (tisk 1989/VII).
Tvrzení interpelace u nedostatečné a špatné stravě u pěšího pluku 43 nebylo provedeným šetřením ověřeno a ani v tom směru vojíny žádné stížnosti předneseny. Dne 16. září 1932 dostalo se mužstvu více než půl litru dobrého mléka, které bylo dodáno až do kasáren v zaplombovaných konvích. Tvrzení, že vojíni toho dne dostali toliko čtvrt litru mléka a v horší kvalitě než délesloužící, neodpovídá skutečnosti.
Totéž platí i o ostatních pokrmech v interpelaci jmenovaných, které, jak bylo šetřením potvrzeno, byly vždy dodány čerstvé a bez-