Bylo by žádoucno přibrati do tohoto lesního podniku zejména kapitál ze spřátelených států, aby tím zabezpečen mohl býti odbyt stavebního a jiného dřeva. Kdyby tato společnost, která by státní lesy převzala nevytěžila z nich v prvních létech žádných výnosů, pak získal by stát náš finančně už tím, že by nedoplácel na statní statky a lesy 10 milionových obnosů ročně.

Z toho důvodu táží se podepsaní!

Jste pane předsedo vlády ochoten zaříditi, aby vláda československé republiky projednala otázku pronájmu státních lesů a statků, a v případě kladného rozhodnuti uložila ministerstvu zemědělství, aby neprodlené k pronájmu přikročilo s výhradou, že vládě přísluší schválení každé jednotlivé pachtovní smlouvy?

V Praze, dne 22. prosince 1932.

Šamalík, Knotek, Janalík,

Petr, Sedláček, Vaculík, dr Nosek, Stašek, Stanislav, Roudnický, dr Mičura, Adámek, Bezděk, Navrátil, Košek, dr Daněk, Světlík, Kaňourek, dr Dolanský, Vičánek, Myslivec, Rýpar, dr Novák.

2144 VIII.

Interpelace

poslance Bedřicha Bezděka a druhů

ministru vnitra

o soustavném zneužíváni pohřbů dělníků

k štvaní proti republice komunistickými

agitátory.

Týdenník »Selské Hlasy v čísle 3. ze dne 4. ledna 1933 přinesly tento článek: »Komunistické rejdy u hrobů mrtvých. - Komunisté soustavně používají pohřbů dělníků k rozeštvání lidu a štvaní proti republice. Státní a církevní úřady k tomu všemu mlčí! V Ostrove u Macochy byl v lese zabit padajícím stromem dělník Rudolf Kuběna. Neštěstí, které nikdo nezavinil; smrt člověka, které nikdo nechtěl. Na pohřeb sešlo se mnoho lidu. Dělník R. Kuběna byl člověk tichý, pracovitý. O Štědrém dni, jak je zvykem v této obci, koledoval, t. j. zpíval vánoční písně po obci. O svou rodinu se pečlivě staral. Když u jeho hrobu při konci církevních obřadů započal jeden občan t. zv. odpros a chtěl se pomodliti, vystoupil neznámý, cizí komunista a začal bez dovoleni farního a obecního úřadu řečniti u jeho hrobu a ukřičel ho Ne, to nebyla řeč, to bylo úžasné a troufalé štvaní občanstva proti republice a celému státnímu režimu. Mezi účastníky pohřbu nastal rozruch! Komunisté, demonstrativně ozdobeni rudými karafiáty a jimi najatá hudba pro vokovali na posvěceném katolickém hřbitově obecním revoluční hymnou! Mnoho lidu velmi roztrpčeně od hrobu odcházelo a všichni rozvážní občané cestou L pohřbu jeden druhého se tázali, jak jest toto, co se soustavně na tomto ostrovském hřbito-

vě děje, možné? Tyto komunistické štvanice na svatem poli provádí se plánovitě, úmyslně a rafinovaně. Nemůžeme opakovali slov komunistického řečníka na ostrovském hřbitově, neboť bychom byli konfiskovaní! Ale úřady církevní a státní tyto úžasné štvanice na ostrovském hřbitově trpí! Proč, to jest otázka, na kterou zatím odpovídati nechceme. Církevní úřad omlouváme a nechceme mu křivditi. Po těžko churavém, a starém a dobráckém knězi nelze žádati, aby se pustil v boj u hrobu nešťastného člověka s cizím křiklounem, za nímž stojí rudými karafiáty označená rudá armáda komunistů. Státní úřady omluviti nemůžeme! U hrobu nešťastného dělníka pronesená štvavá revoluční řeč, hanobící celou republiku i státní úřady, státní režim a jak zástupce obecního úřadu, tak i státních úřadů. K tomu se mlčí. Poznamenáváme, že v Ostrově úřaduje náměstek komunista. «

Poněvadž se podepsaní přesvědčili, že článek » Selských Hlasu jest pravdivým a že skutečně nejen v Ostrově samém, ale i v celém okolí se na toto štvaní komunistů u hrobů mnohých poukazuje.

Táží se tudíž podepsaní:

Jsou Vám, pane ministře, tyto události známy? Hodláte případ zneužiti pohřbu v Ostrově u Macochy komunisty k štvaní lidu dáti neprodleně vyšetřiti?

Zařídíte, aby se takové případy štvaní a hra revolučních písni u hrobů mnohých příště neprováděly?

V Praze, dne 12. ledna 1933.

Bezděk,

Šamalík, Stanislav, Košek, Sedláček, Knotek, dr Nosek, Roudnický, Vaculík, Rýpar, Stašek, dr Novák, Navrátil Světlík, dr Mičura, Kaňourek, dr Dolanský, dr Daněk, Adámek, Janalík, Vičánek, Myslivec, Petr.

2144/IX.

Interpelace

poslanců Josefa Šamalíka, B. Bezděka, dra Lad. Danka a druhů

předsedovi vlády

o zmírnění nezaměstnaností dělnictva, zejména v horských chudobných krajích.

Na četných místech konají se veřejné tábory a projevy nezaměstnaných, na nichž tito se dovolávají opatřeni práce a zabezpečeni chleba. Projevů těchto súčastňuji se nezaměstnaní všech stran politických, jako se k. př. stalo dne 19. prosince 1932 v Blansku. Dosavadní způsob řešení nezaměstnanosti dělnictva nevyhovuje. Z valné časti týká se nouzové opatřeni pouze odborově organisovaných dělníků. Chudobný horský lid, živící se podomackou prací, nemá na státní podpory vůbec nároku. V okresu Blanenském jest nutno v zájmu kraje a

obcí provésti postátnění a přestavbu okresní silnice Brno-Krtiny-Jedovnice-Ostrov-Sloup, jako přímé spojení hlavního města Brna s Moravským Krasem, dále vybudováni silnice Lipovec-Holštýn, Veselíce na okresní silnici, spojení Těchova s okresní silnici, Olomučany-Rudice a jiné nutné stavby. Těmito nouzovými stavbami by se zaměstnalo mnoho dělnictva. Také obce v Mor. Krasu mohly by zaměstnati řadu dělníků při badacích pracích. Obce, nemajíce prostředku finančních nemohou tyto práce prováděti. V chudých horských krajích jest nutným rozšířiti nouzová opatření i na chudobné podomácké dělníky neorganisované.

Podepsáni se táži:

Jste pane předsedo vlády ochoten k zmírněni nezaměstnanosti zaříditi, aby vláda umožnila obcím, zejména v horských krajích, prováděti nouzové práce, hlavně komunikační při nichž použito by bylo i podomáckého dělnictva?

Jste pane předsedo vlády ochoten zvláště v zájmu klidu v okresu brněnském a blanenském TA říditi, aby okresní silnice Brno-Sloup byla ihned do státní správy převzata a přebudována, jakož aby i ostatní nutné silniční stavby, jako nouzove provedeny byly?

V Praze, dne 22. prosince 1932.

Šamalík, Bezděk, dr. Daněk,

Rýpar, Stanislav, Adámek, Janalík, Stašek, Navrátil, Knotek, dr. Novák, Roudnický, Sedláček, Vičánek, dr. Nosek, Vaculík, dr. Dolanský, Petr, Světlík, Košek, Kaňourek, dr. Mičura, Myslivce.

2144 X.

Interpelace

poslanců Josefa Šamalíka, Frant. Navrátila a druhů

ministru financí o zabavování peněz za řepu v cukrovarech

berními úřady.

V řepařských krajích panuje mezi rolnictvem velké roztrpčeni nad tvrdým postupem berních úřadů, které ve vymáháni dani šly tak daleko, že zabavovaly pohledávky řepařů přímo u jednotlivých cukrovarů. Tento postup nutno označiti v historii finanční správy za jedinečný svého druhu, neboť něco podobného dosud zavedeno nebylo. Tento postup jest s to zvrat ti všechny dosud stávající hospodářské zvyklost, obchodně-úvěrní. Zemědělec ze všech druhu tvých produktů zaprodává na pevno a za předem sjednanou cenu pouze řepu cukrovku. Tato pevná řepná smlouva uzávěrka poskytuje nutnost, aby si řepař na tuto řepnou uzávěrku smlouvu vzal od obchodníků, družstev a pod. na úvěr jiné své potřeby pro hospodářský provoz, ba dokonce v případech nepředvídaných pohrom a neštěstí, vypůjčil si peníze a konto řepné dodávky často až na několik roků do předu. Postupem fi-

nanční správy by se stalo, že věřitelé: družstva, obchodnictvo, peněžní ústavy a cukrovary, byly by v poskytováni takových nutných zápůjček na řepnou sklizeň velmi opatrní, ba možno říci, že by z obavy před zabavením řepné sklizně zápůjčky prostě odmítli, poněvadž jim z takovýchto exekuci finančních úřadů vznikají velké nepříjemnosti a právní výlohy.

Dalším důsledkem uvedeného neprozíravého zákroku finanční správy bylo by omezování řepného osevu, případně jde o úplné zastavení, což by bylo velmi nežádoucí pro celé národní hospodářství, v němž řepařství a cukrovarnictví má dosud nepopiratelně významnou roli.

V zájmu uklidnění zemědělců-řepařů a v zájmu nerušeného chodu v řepařství příštích kampaní jest nutno, aby ministerstvo financí uložilo podřízeným finančním úřadům neprováděti zabavováni pohledávek zemědělců u cukrovarů, neboť tyto finanční úřady mají dostatek jiných možností správně a skutečnosti odpovídající vyměřené daně od zemědělců vymáhati, resp. vhodne si je zajistiti.

Podepsaní se táží:

Jest shora vylíčený postup finančních úřadů Vám, pane ministře, znám?

Hodláte vyhověti této interpelace, a zaříditi, aby zemědělcům nebyla tržba za řepnou sklizeň v cukrovarech finančními úřady zabavována?

V Praze, dne 22. prosince 1932.

Šamalík, Navrátil,

Sedláček, Janalík, dr. Mičura, Myslivec, Roudnický, Stašek, Vičánek, Rýpar, Stanislav, dr. Novák, Petr, dr. Nosek, Košek, dr. Dolanský, Kaňourek, Vaculík, Světlík, Bezděk, Knotek, dr. Daněk, Adámek.

2144/XI.

Interpelace

poslance Josefa Šamalíka a druhů

ministru železnic

o podjezdu v Rajčí a čekárně v Doubravicí.

Už po několik roků dovolává se celé okolí městyse Rajce - aby u nádraží v Rájci-Jestřebí - zřízen byl podjezd. Povozy i pěší chodci, kteří musí jeti neb jiti silnicí Rájec-Jestřebí - a musí překračovati železniční trať, jsou vystaveni stálému nebezpečí, že budou zachyceni posunujícím vagónem a na místě usmrceni. V době pilných prací hospodářských musí zemědělci státi s povozy před nádražím - až se trať uvolní, neboť stanici Rájcem projíždí velmi mnoho osobních i nákladních vlaků. V celém kraji panuje velké roztrpčení nad tím, že podjezd v Rájci není proveden.

Rovněž stavba čekárny v Doubravici, jíž se cely kra] domáhá, není posud provedena. Na zastávce

v Doubravici, musí čekati zástupy lidu, hlavně dělníci - jezdící do továren - často při nejošklivějším počasí na vlak. Na zastávku v Doubravici chodí občané z obci: Doubravice, Klemov, (přes 1100 obyv. ), Holešína (250 ob. ), Kuniček (350 ob. ), Němčíc (650 ob. ), Ludíbora (340 ob. ), Újezda (600 ob. ), Obora (375 ob. ).

Obec Doubravice jest velkým městysem a stavba čekárny - aspoň jest tam nejnaléhavější nutností, ačkoli-v by si loto středisko kraje doubravického vyžadovalo vybudováni řádné železniční stanice osobní i nákladní.

Proto podepsaní se táží:

Jste pane ministře ochoten s největším urychlením zaříditi vybudováni podjezdu ve stanici Rájec a čekárny v Doubravici na železniční trati BrnoČeská Třebová?

V Praze, dne 12. ledna 1933.

Šamalík,

Sedláček, Adámek, Stašek, Světlík, dr. Dolanský, Víčánek, Stanislav, Roudnický, Knotek, Janalík, Kaňourek, Myslivec, dr Daněk, Petr, Bezděk, Rýpar, Vaculík, dr Novák, dr Mičura, Košek, dr Nosek, Navrátil.

2144 XII.

Interpelace

poslanců Josefa Šamalíka, dra L. Danka, B. Bezděka a druhů

ministru financí

o exekučním postupu berního úřadu v Blansku, který odmítl nevyplacenou pohledávku rolníků - dodavatelů štěrku pro okres, úřad v Boskovicích za dodaný štěrk, kterou dodavatelé štěrku odstoupili na zaplacení daní, a vymáhal dlužné daně

neúprosně dále.

Okresní úřad v Boskovicích jest dlužen rolníkům a domkařům z celého okresu peníze za dodaný štěrk na okresní silnice Dodávky štěrku byly provedeny dražbou. Jednotliví rolníci podepsali úřední protokoly, dle nichž se zavázali v určité době štěrk na silnici dodati a okresní úřad se zaváhal peníze za štěrk po dodáni vyplatiti. Rolníci - dražitelé štěrk v pořádku dodali, ten byl úředně převzat, na silnice upotřeben, ale rolníci-dodavatelé štěrku se marně dovolávají vyplacení peněz a štěrk.

Okresní úřad v Boskovicích marně dosud shání peníze, aby tuto povinnost mohl splatiti. Není to neporozumění anebo zlá vůle se strany okr. úřadu

v Boskovicích, že se nemůže s rolníky v okresu vyrovnat za dodaný štěrk. Rolníci v celém politickém okresu boskovském by nenaléhali tak na vyplacení peněz za štěrk, kdyby berní úřady nevylučovaly zapravení dlužných daní a neprováděly u rolníků exekuční prodeje zabavených hospodářských věcí.

V Kotvrdovicích byly zabaveny zemědělcům hosp. předměty pro nezaplacené daně a prodej jich stanoven, byl na den 7. listopadu m. r.

Rolníci:

Pavel Vašíček, č. 17. má dostati za štěrk 545. - Kč AI. Ševčík, č, 27. * » » » 360- » Em. Kadáč, č 65. » » » » 270. - » Ant Daněk, č. 34. » » » 495. - »

Jos. Němec, č. 33. » » » 270. - » Fr. Janhov, č. 29 30. » » » » 810. - » Ant, Kunc, č. 31. » » » 810. - »

který dodali na jaře 1932 na silniční trať Lažánky-Jedovnice-Kotvrdovice. Všichni tito rolníci postoupili přípisem a vlastními podpisy dne 3. listopadu 1932 bernímu úřadu v Blansku tyto pohledávky za čsl. státem.

Berní úřad v Blansku obdržel jejich podáni dne 5. listopadu m. r. a teprve dne 17. prosince m. r. odpověděl:

»Postoupené nám pohledávky za dodaný štěrk okres, úřadu v Boskovicích vracíme, ježto tento úřad nám nemůže přesně zaručiti, kdy by nám pohledávky proplatil. «

Také rolníci z Jedovnic zvl. pan Jos. Kocman, jako vydražitel štěrku na silnici Blansko-Jedovnice - odstoupil svou pohledávku 1260 Kč za dodaný štěrk dopisem ze dne 3. listopadu m. r.. berníma, úřadu v Blansku, který dne 17. prosince m. r. odpověděl:

»Postoupenou nám pohledávku za okr. úřadem v Boskovicích za dodaný štěrk vracíme, ježto tento úřad nám nemůže sděliti, kdy by nám tyto pohledávky poukázal.

Není divu, že na okrese Blaneckém, nespokojenosti takovým způsobem vyvolávané přesahují již meze trpělivosti. Jednání berního úřadu v Blansku vypadá tak, jako by okresní úřad v Boskovicích patřil do Jugoslavie a berní úřad v Blansku do Francie.

Zatím oba úřady patří do Československa a oba do polit, okresu boskovického. Jedni a titíž rolníci jsou dlužní republice Československé daně a títiž rolníci mají dostati od Československé republiky peníze za dodaný štěrk l Úřední šiml provádí v naší republice takové neuvěřitelné věci, jak to v dnešní interpelaci uvádíme.

A přece stačil jenom tento výkon: okresní úřad v Boskovicích potvrdí X. Y. rolníkovi z Z, že má dostati za štěrk od okr. úřadu 500 Kč Rolník X. Y. loto potvrzení odevzdá u berního úřadu v Blansku, který připíše rolníku X. Y. v knihách, že má 500 Kč na daně zaplaceno. Potvrdí to na tento lístek a rolník X. Y. pošle toto potvrzeni okr.

úřadu v Boskovicích, který ve svých knihách poznamená, že rolníkovi X. Y. 500 Kč za štěrk zaplatil. A celá věc byla tím vyřízena.

Proto táží se podepsaní:

Jste pane ministře ochoten zaříditi, aby nepřístojný úřední šiml vyřazen byl z úředního postupu berních úřadů a v zájmu zachování klidu a důvěry na našem venkově v tak těžké době zařídil i v zájmu státu samého placení daní takovým způsobem, který vyhovuje a kterým stát přijde ke svému?

V P r a z e, dne 12. ledna 1933.

Šamalík, dr Daněk, Bezděk,

Adámek, Stanislav, Košek, dr Dolanský, dr Mičura,

Petr, dr Novák, Sedláček, Světlík, Vaculík, Sta-

šek, Roudnický, Navrátil, Kaňourek, Janalík, Vi-

čánek, Knotek, Myslivec, dr Nosek, Rýpar.

Původní znění ad 2144 VI.

Interpellation

des Abgeordneten Dr. Josef Keibl

und Genossen an den Finanzminister, wegen der von einigen Steuerämtern angesuchten Vormerkung des Pfandrechtes für direkte Steuerforderungen im Grundbuch.

Es gibt noch mehrere Steuerämter, d e beim Grundbuchgerichat unter Berufung auf § 38 lit. o. des Grundbuchgesetzes auf die Hofdekrete vom 28. Juli 1786, JGS. 577 und vom 24. Oktober 1806 JGS. 789 und Art. III. XIII, ZI. 5 und XVII. Ges. 79/1896 (Eint. -Ges., zur E. O. ) um Vormerkung des Pfandrechtes für eine Schuld an direkten Steuern im Grundbuche ansuchen. Solche Ansuchen werden von Gerichten häufig bewilligt, weil das Gericht übersieht, daß diese Holdekrete für das Gebiet der direkten Steuern durch das Steuergesetz 76/1927 aufgehoben wurden.

Der Grund, weshalb die Steuervormerkungen m der Praxis viel gefährl cher sind, als eine gerichtliche Liegenschaftsexekution, liegt darin, daß in einem Ansuchen um Vormerkung von Steuern auf Grund der beiden allen Hofdekrete nicht angegeben werden muß, um welche Steuer es sich handelt. Infolgedessen stehen die Steuerämter auf dem Standpunkt, daß diese Vormerkung nicht nur für jene Steuerschuld, die zur Zeit der Vormerkung fällig war, sondern für jede Steuerschuld Pfandrecht schafft. Die Steuerämter betrachten also eine Pfandvormerkung sozusagen als Kautionshypothek für das Steueramt.

Diese Gesetzesauslegung, von deren Unrichtigkeit die Steuerbehörden selbst überzeugt sind, wird m einer Weise von den Steuerbehörden verwendet, daß man oft geradezu von Erpressung leden könnte. Auf einem Hause in Aussig befanden

sich zwei solche Steuervormerkungen, eine aus dem Jahre 1922 und eine aus dem Jahre 1927. Das Haus gehörte einer Frau. Sie verkaufe es im Juni 1932. Der Rechtsanwalt des Käufers ermettelte die Steuerschuld der Frau und bezahlte sie zur Gänze. Er forderte sodann das Steueramt auf, die beiden Steuervormerkungen löschen zu lassen. Zu seinem Erstaunen erhielt er die Antwort, die Löschung könne erst erfolgen, wenn auch die Steuerschuld des Mannes bezahlt werde, da angeblich die Frau mündlich die Haftung für die Schuld des Mannes übernommen habe. Nicht einmal die Vormerkung aus dem Jahre 1922 wurde gelöscht, obwohl darauf hingewiesen werden, konnte, daß die Steuerschuld des Mannes jüngeren Datums ist. Seit 7 Monaten bemüht sich der Käufer vergeblich, diese Vormerkungen aus dem Grundbuche zu bringen. Läge eine gerichtliche Exekution vor, so wäre die Sache längst bereinigt. Dagegen lassen sich Steuervormerkungen, die auf Grund der alten Hofdekrete erfolgten, gerichtlich überhaupt nicht beseitigen. Das Steuramt Aussig läßt auch heute noch Steuerschulden auf Grund der Hofdekrete vormerken.

Durch Art. II dieses Gesetzes wurde aber verfügt:

»Sofern in diesem Artikel, dem Art. III. und an anderen Stellen dieses Gesetzes nichts anderes bestimmt ist, werden alle bisherigen Gesetze und Verordnungen aufgehoben, insoweit sie betreffen 2) die Verrechnung, Zahlung, Einhebung, Eintreibung und Sicherung der unter Zl. l angeführten Steurn und Abgaben... » In Zl. l sind alle direkten Steuern und die Tantiemenabgabe aufgezählt.

Der Motivenbericht zur Regierungsvorlage für die Steuerreform 1927 besagt hiezu: »Die Ansicht des Gesetzgebers zielt darauf, daß die gesamten auf das Gebiet der direkten Steuern bezughabenden Bestimmungen unifiziert, d, h. auf einer einheitlichen, für das ganze Staatsgebiet geltenden Grundlage geregelt, andererseits aber kodifiziert, d. h. in einem einzigen, eben dieses Gebiet regelnden Gesetz zusammengefaßt werden. Dieser Absicht würde es widersprechen, wenn neben diesem einheitlichen Gesetze die einzelnen, in verschiedenen Gesetzen verstreuten Bestimmungen in Kraft bleiben sollten, denn dann würde der Zweck einer einheitlichen Kodifizierung nicht in vollem Maße erreicht werden. Mit diesem Zwecke wäre daher eine sogenannte Derogationsklausel unvereinbar, die sömthche Gesetze (und alle auf gesetzlicher Grundlage beruhenden weiteren Bestimmungen) aufheben würde, welche bloß dieser Gesetzesvorlage widersprechen, hingegen aber jene beibehalten würden, die dieser Gesetzesvorlage nicht widersprachen, denn sofern sie ihr nicht widersprechen, werden sie durch die neue Gesetzesvorlage gedeckt und es besteht daher kein zwingender Anlaß, sie neben dem neuen Gesetz in Geltung zu belassen. Deshalb wird zum Unterschied vom Wortlaut, der in Art. II des Gesetzes 220/1896 (d. t. das Personalsteuergesetz) gewählt wurde, und der auch in den ehemaligen ungarischen Gesetzen oft vorkommt, eine andere Form gewählt, nämlich die, daß sämtliche das Gebiet der direkten Steuern betreffenden Gesetze bis auf

einige taxativ aufgezählte Ausnahmen (Art. III) ohne jedweden Vorbehalt, welcher Art immer, aufgehoben und durch den Entwurf des neuen Gesetzes ersetzt werden. «

Daß es sich bei den eingangs bezeichneten Hofdekrelen von 1786 und 1806 um Gesetze handelt, welche die Eintreibung und Sicherung von staatlichen Forderungen betreffen, kann, nicht zweifelhaft sein. Insoweit es sich dabei um direkte Steuern handelt, sind also diese beiden Hofdekrete durch Art. II des Besetzes 76/1927 außer Kraft gesetzt. Es ist somit gesetzwidrig, wenn Steueramter unter Berufung auf die beiden alten Hofdekrete um grundbücherliche Vormerkung einer Schuld an direkten Steuern ansuchen. Auf Liegenschaften kann zur Hereinbringung oder Sicherung von direkten Steuern nur die gerichtliche Exekution »nach den Vorschriften der Exekutionsordnung« geführt werden (§ 343 Ges. 76/1927). Dabei muß der Exekutionstitel (Rückstandsausweis oder Sicherstellungeauftrag) dem Gerichte vorgelegt werden.

Wir stellen daher an den Herrn Finanzminister die Anfragen:

1. ) Ist ihm dieses gesetzwidrige Vorgehen mancher Steuerämter bekannt und

2. ) ist er bereit, die Steuerbehörden darüber aufzuklären, daß die Hofdekrete vom 28. Juli 1786 JGS. 577 und vom 24. Oktober 1806 JGS. 789 für das Gebiet der direkten Steuern ihre Wirksamkeit durch die Steuerreform 1927 verloren haben, Anträge auf grundbücherliche Vormerkung unter Berufung auf diese beiden Hofdekrete in Zukunft daher zu unterbleiben haben?

Prag, am 19. Jänner 1933.

Dr. Keibl,

Dr. Hanreich, Matzner, Dr. Schollich, Dr. Hassold, Horpynka, Krebs, Ing. Kallina, Oehlinger, Scharnagl, Ing. Jung, Schubert, Köhler, Bobek, Greif, Dr. Petersilka, Knirsch, Simm, Geyer, Kasper, Krumpe, Fritscher.